3. Postavení optiky v systému přírodních věd, vývoj názorů na světlo
|
|
- Alexandra Křížová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Trivium z optiky Postavení optiky v systému přírodních věd, vývoj názorů na světlo Třetí kapitola našeho kurzu je úvodní kapitolou jeho druhé části, kterou věnujeme nauce o světle - optice. Jako taková před sebe klade dva hlavní úkoly. Ty jsou naplňovány ve dvou poměrně nezávislých odstavcích. Nejdříve se seznámíme s tím, co to vlastně optika je, jaký je předmět jejího studia, jakých využívá metod a jaké místo zaujímá mezi ostatními přírodními vědami. Poté přistoupíme ke stručnému historickému přehledu názorů na předmět studia optiky - světlo. Výklad v této části je sice zakončen stručnými poznámkami o nejnovějších teoriích světla, jeho vyvrcholením je však bezesporu část věnovaná Maxwellově teorii elektromagnetického pole. V klasické (nekvantové) fyzice reprezentuje totiž právě tato teorie nejpřesnější popis světelných jevů. Proto se Maxwellova teorie elektromagnetického pole stane naším základním pracovním nástrojem i ve všech následujících kapitolách. 3.1 Postavení optiky v systému přírodních věd Předmět a metoda optiky Podíl optiky na rozvoji ostatních přírodních věd Podíl optiky na fundamentálním poznání přírody. 3.2 Vývoj názorů na světlo Stručný přehled předvědeckého období Newtonova částicová a Huygensova vlnová teorie světla Vítězství vlnové teorie Maxwellova teorie elektromagnetického pole Einsteinova fotonová hypotéza Kvantová elektrodynamika. 3.1 Postavení optiky v systému přírodních věd Předmět a metoda optiky. Optika se zabývá světelnými jevy, tedy takovými jevy, které vnímáme zrakem. Předmětem jejího studia je světlo - fyzikální objekt, který zrakové vjemy (ovšem nejen je) přenáší od zdroje k pozorovateli. 1 Hlavními objekty zájmu optiky jsou vyzařování světla látkou (zdroji), absorpce světla látkou, šíření světla průhlednými (neabsorbujícími) prostředími (látkou či vakuem), vznik zrakového vjemu v lidském oku (fyziologická optika). V našem kurzu, podobně jako i v ostatních úvodních kurzech optiky, se s naprostou převahou budeme zabývat pouze šířením světla průhlednými prostředími. Optika je vědou teoretickou i experimentální současně. Ke zkoumání světelných jevů a interakce světla s látkou využívá sofistikovaných experimentů, k jejich výkladu a interpretaci pak logicky konzistentních a zpravidla silně matematizovaných teorií. K testování těchto teorií jsou pak, podobně jako i v jiných oborech fyziky, prováděny další náročné experimenty. Základním teoretickým nástrojem optiky je Maxwellova teorie elektromagnetického pole a v současné době pak především kvantová elektrodynamika. 1 Tuto poněkud vágní formulaci a také odpověď na otázku, co je to světlo, budeme upřesňovat v dalších kapitolách.
2 18 Vývoj názorů na světlo Podíl optiky na rozvoji ostatních přírodních věd. Zrak je bezesporu naším nejdůležitějším smyslem, jedním z nejdůležitějších prostředníků při poznávání okolního světa. 2 Proto i přístroje rozšiřující jeho (mnohdy omezené) možnosti sehrály v minulosti a sehrávají i dnes velmi významnou roli při rozvoji všech přírodních věd. Na optiku lze proto v jistém slova smyslu pohlížet jako na pomocníka ostatních přírodních věd. Služku ve smyslu poskytovatele služeb, bez nichž by se zcela jistě neobešly. Jako příklady velmi důležitých optických přístrojů využívaných ostatními vědami uveďme dalekohled, lupu, mikroskop nebo jen prosté brýle, bez nichž by mnohý badatel jen obtížně sepisoval výsledky svých bádání. Tímto ovšem výčet užitečných optických zařízení zdaleka nekončí. Tak např. spektrometry umožňují provádět bezkontaktní chemickou analýzu velmi vzdálených objektů (planet, hvězd, mezihvězdné hmoty ap.), z nichž odebrat vzorky je nemožné nebo jen velmi obtížné. V kombinaci s Dopplerovým jevem můžeme navíc spektroskopickými metodami měřit i rychlosti hvězd a galaxií (ale také např. rychlosti rotace či rychlosti konvektivních proudů na povrchu Slunce). Na druhé straně absorpce záření laserů látkou umožňuje získat netriviální informaci o molekulách a atomech. S jistou mírou nadsázky můžeme tedy říci, že bez pomoci optiky by se ostatní přírodní vědy jen velmi obtížně zbavovaly svých dětských střevíčků Podíl optiky na fundamentálním poznání přírody. Aby z toho, co jsme zatím uvedli v předcházejících poznámkách, nevznikl falešný dojem, že optika je pouhopouhým pomocníkem ostatních věd, musíme doplnit výčet jejích zásluh i o položky týkající se zcela fundamentálního zkoumání přírody. Za všechny uveďme dva příklady, vznik teorie relativity a kvantové teorie v prvních dvou desetiletích 20. století. Obě teorie se rozvinuly kolem zápletek, v nichž světlo bylo zcela jistě nejdůležitějším aktérem, a postupem času se staly pilíři moderní fyziky. Opět lze s trochou nadsázky říci, že moderní fyzika spočívá na základech položených právě optikou. Speciální teorie relativity je vybudována na dvou hlavních postulátech - Einsteinově principu relativity a na neměnnosti rychlosti světla ve vakuu. A právě druhý postulát byl formulován EIN- STEINEM (1905) na základě MICHELSONOVA a MORLEYOVA spektrometrického měření (1887) rychlosti Země vůči Newtonově absolutní souřadnicové soustavě éteru. I obecná teorie relativity si zadala se světlem. Jedním z důležitých testů této teorie bylo v roce 1919 Edingtonovo měření ohybu světla v gravitačním poli Slunce. Kvantová teorie (druhý nosný pilíř moderní fyziky) se zrodila z řešení celého komplexu problémů spojených se zářením dokonale černého tělesa (PLANCK, 1900), s chováním elektronů emitovaných z kovu při tzv. vnějším fotoelektrickém jevu (EINSTEIN, 1905) jakož i z neúspěchů klasické teorie při objasnění struktury čárových spekter atomů a molekul (první krok učinil roku 1913 N. BOHR). Nezbytná experimentální data opět poskytla optika. 3.2 Vývoj názorů na světlo Předvědecké období. Do předvědeckého zahrnujeme období před vznikem západní analytické vědy v 17. a 18. století. Tehdy se teprve vynořuje, často velmi bolestně, moderní, systematický a zejména experimentální přístup k řešeným problémům. Dosažené výsledky jsou roztříštěné a zdánlivě navzájem nesouvisející, závěry často spekulativní. Uveďme pro ilustraci jen nejdůležitější z nich. 2 Tím druhým důležitým prostředkem poznání je zcela jistě naše nadání rozumem.
3 Trivium z optiky 19 přímočaré šíření světla, odraz na zrcadlech (EUKLEIDÉS, př. n. l.), odraz na zrcadlech (ARCHIMÉDÉS, př. n. l., uplatnění ve vojenství při obléhání Syrakus římským vojskem), lom světla (PTOLEMAIOS, n. l.), camera obscura (10. stol.) zrcadla, čočky, soustavy čoček (Arabové, Číňané), brýle (1285), camera obscura opatřena čočkou (G. PORTA, ), dalekohled ( , Z. JANSEN, J. MECIUS, H. LIPPERSHEY) astronomický dalekohled (1611, J. KEPPLER), zákon lomu (W. VAN R. SNELLIUS, , R. DESCARTES, ), Fermatův princip (P. FERMAT, ), ohyb světla (F. M. GRIMALDI, ), měření rychlosti světla (G. GALILEI, , O. RÖMER, ), dvojlom (1669, BARTOLINUS), disperze (1648, JOHANNES MARCUS MARCI; 1672, I. NEWTON) Newtonova částicová a Huygensova vlnová teorie světla. Na přelomu 17. a 18. století formulovali sir ISAAC NEWTON ( ) a CHRISTIAAN HUY- GENS ( ) konkurenční teorie o povaze světla. Zatímco Newton pohlížel na světlo jako na proud bodových částic, 3 Huygens považoval světlo za podélné vlnění speciálního prostředí vyplňujícího celý prostor (éter). 4 Newtonovu teorii proto nazýváme korpuskulární (též emanační ), Huygensovu vlnovou (undulační ). Zejména díky většímu věhlasu Newtonovu se na dalších sto let ujala vlády teorie korpuskulární, ač vlnovou teorii podporovali takoví velikáni vědy jako R. HOOKE ( ) a M. V. LOMONOSOV ( ) Vítězství vlnové teorie. Nakonec se ale přece jen ukázalo, že Huygensovy představy jsou bližší skutečnosti. Přesněji řečeno, na rozdíl od Newtonovy teorie umožnily vysvětlit i výsledky nových experimentů provedených na přelomu 18. a 19. století, v nichž byla pozorována interference světelných paprsků a ohyb světla. Vítězství vlnové teorie světla je spojeno zejména se jmény T. YOUNG ( ), A. J. FRESNEL ( ) a J. FRAUNHOFER ( ). V téže době (1808) zjistil Francouz E. MALUS ( ), že světlo ve vakuu je vždy příčné vlnění. Zjištění to bylo poněkud znepokojivé. Fyzikové totiž považovali až do vzniku Maxwellovy teorie světlo za vlnění éteru, speciálního elastického prostředí zaplňujícího celý vesmír. A vlnění v elastických prostředí může být, to bylo dobře známo, jak podélné tak i příčné. A navíc, pokud příčné vlnění dopadá na rozhraní dvou elastických prostředí, odráží od tohoto rozhraní příčná i podélná složka. To ovšem pro světlo pozorováno nebylo Maxwellova teorie elektromagnetického pole. Přelom v nazírání na světlo přinesl rok V tomto roce publikoval anglický fyzik J. C. MA- XWELL ( ) knihu The Treatise on Electricity and Magnetism, v níž shrnul svou jednotnou teorii elektrických a magnetických jevů. Vznikla teorie elektromagnetického pole. Význam této teorie samotné byl a zůstává monumentální, neboť šlo o další velký krok učiněný směrem k formulaci univerzálně platné fyzikální teorie. 5 Pro nás je však v tuto chvíli důležitější, že Maxwell 3 Formulováno v definitivní verzi v roce 1704 v knize Treatise on Optics. 4 Formulováno v definitivní verzi v roce Fyzikové věří, že všechny jevy ve vesmíru je možno pospat pomocí jediné univerzální teorie a že všechny dílčí teorie, které zatím byly formulovány, jsou jen jejími speciálními verzemi. Proto byl vždy kladen důraz na sjednocování dílčích poznatků do stále obecnějších teoretických schémat. První krok v tomto směru učinil pravděpodobně
4 20 Vývoj názorů na světlo zahrnul do svého popisu elektromagnetizmu i optiku. Zjistil totiž, že jeho rovnice pro elektromagnetické pole je možno převést na rovnice vlnové, a správně usoudil, že se elektromagnetické vzruchy mohou proto šířit prostorem jako vlnění - vlnění elektromagnetické. 6 O tomto vlnění navíc Maxwell zjistil dvě důležitá fakta, a to že jeho rychlost ve vakuu je totožná s rychlostí světla ve vakuu, ve vakuu je elektromagnetické vlnění vždy příčné. Z toho usoudil, že světlo je speciálním typem elektromagnetických vln. Přesněji, elektromagnetických vln vybraných vlnových délek. 7 Maxwellova elektromagnetická teorie světla se ujala a v následujících létech a desetiletích se ukázala být teorií, která velmi přesně reprodukuje dostupná experimentální data. Pouze na atomární a subatomární úrovni musela být upřesněna kvantovou elektrodynamikou, jejímž je nekvantovým přiblížením. Spektrum elektromagnetického vlnění V zařazení světla do obecné klasifikace elektromagnetických vln nám má napomoci následující tabulka, v níž jsou vlněním různých vlnových délek (ve vakuu) přiřazena obvykle používaná označení. 8 označení vlnová délka frekvence [Hz] rádiové vlny - dlouhé km, desítky km střední stovky m krátké desítky m velmi krátké m, dm Mikrovlny cm, mm infračervené záření nm (viditelné) světlo nm ultrafialové záření nm RTG záření 9 - měkké 0,1-20 nm tvrdé ,1 nm γ - záření 10 < nm > Einsteinova fotonová hypotéza. Jedním z problémů, při jehož řešení Maxwellova teorie elektromagnetického pole neuspěla, bylo podivné chování elektronů při emisi z kovů při jejich ozáření světlem. Vyřešit tento problém se podařilo až A. EINSTEINOVI ( ) poté, co vyslovil hypotézu (1905), že se elektromagnetické záření šíří prostorem po kvantech 11 a za jistých okolností (které nastávají např. při foto- Newton, který svou teorií gravitace a mechanikou hmotných těles sjednotil fyziku pozemskou a nebeskou. Dalším, snad ještě fundamentálnějším krokem byla formulace teorie elektromagnetického pole, v níž se podařilo sjednotit popis elektrických a magnetických jevů (a jak uvidíme dále, zahrnout též do tohoto již tak dostatečně obecného schématu i optiku). Maxwellova teorie byla tak prvním krokem na cestě k vytvoření jednotné teorie fyzikálních interakcí. 6 Existenci elektromagnetických vln prokázal experimentálně roku 1887 německý fyzik H. HERTZ ( ). 7 Světlo je elektromagnetické vlnění vnímané lidským okem. Jeho vlnové délky jsou zhruba rovny nm. 8 Uvedené vlnové délky jsou jen orientační a v literatuře nejednotné. V různých knihách můžete nalézt mírně odlišné hodnoty. Rovněž frekvence jsou uvedeny pouze s řádovou přesností. 9 Např. brzdné elektromagnetické záření emitované při dopadu elektronů o kinetické energii kev až desítek kev na anodu. 10 Elektromagnetické záření vznikající při jaderných a subjaderných procesech. 11 Kvanta elektromagnetického pole zavedl do fyziky roku 1900 M. PLANCK ( ) během řešení jiného problému, s nímž si klasická Maxwellova teorie nevěděla rady - problému záření dokonale černého tělesa. Einstein
5 Trivium z optiky 21 efektu) se chová jako proud částic. Tyto částice byly později nazvány fotony a pro Einsteinovo zavedení fotonů do fyziky se vžilo pojmenování fotonová hypotéza. Einsteinova fotonová hypotéza vypadá na první pohled jako návrat k částicové teorii Newtonově. Ovšem jen na první pohled. Ani Einstein nemohl přehlédnout obrovské množství experimentálních důkazů hovořících ve prospěch vlnové teorie světla. Na druhé straně však v některých experimentech vlnová teorie selhávala (např. fotoelektrický jev). Fyzikové se proto museli smířit s tzv. částicově - vlnovou dualitou světla a elektromagnetického záření obecně. Podle této představy světlo není ani pouze vlnění, ani pouze proud částic, ale obojí. Přesněji, za jistých okolností se projevuje jako vlnění, za jiných jako proud částic Kvantová elektrodynamika. Soužití Einsteinovy fotonové představy a Maxwellovy teorie elektromagnetického pole bylo od samotného počátku bráno jako provizorium. Šlo totiž zcela proti duchu sjednocování fyzikálních teorií. Pro elektromagnetické jevy máme v tuto chvíli dvě vzájemně se vylučující teorie. Překonání tohoto provizoria spadá zhruba do 30. a 40. let 20. století, kdy byla formulovaná kvantová teorie elektromagnetického pole - kvantová elektrodynamika. Její vznik je spojen se jmény P. DIRAKA ( ), W. PAULIHO ( ), R. FEYNMANA ( ), J. SCHWINGERA ( ), Š. TOMONAGY ( ) a mnoha dalších. 13 Z této teorie vyplývá kromě jiného i částicově - vlnová dualita teorie elektromagnetického pole. V současné době se jedná o nejpřesnější teorii elektromagnetického pole (světla), jejíž předpovědi souhlasí se všemi zatím provedenými experimenty až s obdivuhodnou přesností. jeho ideu rozvinul. Dodejme ještě, že Planckovy a Einsteinovy představy o kvantování elektromagnetického pole stály u zrodu kvantové fyziky, jednoho ze základů moderní fyziky (viz též výše odstavec 3.1). 12 Částicově - vlnová dualita elektromagnetického záření byla později (1923) rozšířena francouzským fyzikem L. DE BROGLIEM ( ) i na ostatní tělesa ve vesmíru. 13 Kvantová elektrodynamika byla dále zobecněna v létech S. WEINBERGEM (1933), S. GLASHOWEM (1932) a A. SALAMEM ( ). Toto zobecnění sjednotilo elektromagnetické jevy s jevy, za něž je zodpovědná slabá interakce. Obvykle se pro toto zobecnění používá označení teorie elektroslabých interakcí.
6
7
Optika. Co je světlo? Laser vlastnosti a využití. Josef Štěpánek Fyzikální ústav MFF UK
Optika Co je světlo? Laser vlastnosti a využití Josef Štěpánek Fyzikální ústav MFF UK Optika Vědecká disciplína zabývající se světlem a zářením obdobných vlastností (optické záření) z hlediska jeho vzniku,
VíceStručný úvod do spektroskopie
Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,
VíceJaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený
Jan Olbrecht Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jaký typ lomu nastane při průchodu světla z opticky
VíceMaturitní témata profilová část
SEZNAM TÉMAT: Kinematika hmotného bodu mechanický pohyb, relativnost pohybu a klidu, vztažná soustava hmotný bod, trajektorie, dráha klasifikace pohybů průměrná a okamžitá rychlost rovnoměrný a rovnoměrně
VíceFyzika I. Něco málo o fyzice. Petr Sadovský. ÚFYZ FEKT VUT v Brně. Fyzika I. p. 1/20
Fyzika I. p. 1/20 Fyzika I. Něco málo o fyzice Petr Sadovský petrsad@feec.vutbr.cz ÚFYZ FEKT VUT v Brně Fyzika I. p. 2/20 Fyzika Motto: Je-li to zelené, patří to do biologie. Smrdí-li to, je to chemie.
VíceProfilová část maturitní zkoušky 2017/2018
Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: FYZIKA
VíceFyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO
1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu
VíceOkruhy k maturitní zkoušce z fyziky
Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky 1. Fyzikální obraz světa - metody zkoumaní fyzikální reality, pojem vztažné soustavy ve fyzice, soustava jednotek SI, skalární a vektorové fyzikální veličiny, fyzikální
VíceNázev a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA
Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA
VíceB) výchovné a vzdělávací strategie jsou totožné se strategiemi vyučovacího předmětu Fyzika.
4.8.13. Fyzikální seminář Předmět Fyzikální seminář je vyučován v sextě, septimě a v oktávě jako volitelný předmět. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Fyzikální seminář vychází ze vzdělávací oblasti
VíceElektromagnetické vlnění
Elektromagnetické vlnění kolem vodičů elmag. oscilátoru se vytváří proměnné elektrické i magnetické pole http://www.walter-fendt.de/ph11e/emwave.htm Radiotechnika elmag vlnění vyzářené dipólem můžeme zachytit
VíceZáklady spektroskopie a její využití v astronomii
Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Základy spektroskopie a její využití v astronomii Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Světlo x záření Jak vypadá spektrum?
VíceVlnění, optika a atomová fyzika (2. ročník)
Vlnění, optika a atomová fyzika (2. ročník) Vlnění 1. Kmity soustav hmotných bodů (6 hod.) 1.1 Netlumené malé kmity kolem stabilní rovnovážné polohy: linearita pohybových rovnic, princip superpozice, obecné
VícePočátky kvantové mechaniky. Petr Beneš ÚTEF
Počátky kvantové mechaniky Petr Beneš ÚTEF Úvod Stav fyziky k 1. 1. 1900 Hypotéza atomu velmi rozšířená, ne vždy však přijatá. Atomy bodové, není jasné, jak se liší atomy jednotlivých prvků. Elektron byl
Víceλ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny
Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává
VíceMaturitní otázky z předmětu FYZIKA
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu FYZIKA 1. Pohyby z hlediska kinematiky a jejich zákony Klasifikace pohybů z hlediska trajektorie a závislosti rychlosti
VíceZAKLADNÍ VLASTNOSTI SVĚTLA aneb O základních principech. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk
ZAKLADNÍ VLASTNOSTI SVĚTLA aneb O základních principech PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk Elektromagnetické vlnění s vlnovými délkami λ = (380 nm - 780 nm) - způsobuje v oku fyziologický vjem, jenž
VíceMAKROSVĚT ~ FYZIKA MAKROSVĚTA (KLASICKÁ) FYZIKA
MAKRO- A MIKRO- MAKROSVĚT ~ FYZIKA MAKROSVĚTA (KLASICKÁ) FYZIKA STAV... (v dřívějším okamţiku)...... info o vnějším působení STAV... (v určitém okamţiku) ZÁKLADNÍ INFO O... (v tomto okamţiku) VŠCHNY DALŠÍ
VíceTermín odeslání: 12. října 2009
Milí přátelé! Vítáme vás v XXIII. ročníku Fyzikálního korespondenčního semináře Matematicko-fyzi kální fakulty Univerzity Karlovy. Všechny informace o semináři naleznete v přiloženém letáku. Zde shrneme
VíceOtázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu
Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce
VíceGymnázium, Havířov - Město, Komenského 2 MATURITNÍ OTÁZKY Z FYZIKY Školní rok: 2012/2013
1. a) Kinematika hmotného bodu klasifikace pohybů poloha, okamžitá a průměrná rychlost, zrychlení hmotného bodu grafické znázornění dráhy, rychlosti a zrychlení na čase kinematika volného pádu a rovnoměrného
VíceOptické spektroskopie 1 LS 2014/15
Optické spektroskopie 1 LS 2014/15 Martin Kubala 585634179 mkubala@prfnw.upol.cz 1.Úvod Velikosti objektů v přírodě Dítě ~ 1 m (10 0 m) Prst ~ 2 cm (10-2 m) Vlas ~ 0.1 mm (10-4 m) Buňka ~ 20 m (10-5 m)
VícePodmínky pro hodnocení žáka v předmětu fyzika
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu fyzika Obecná pravidla: Při klasifikaci písemných prací bude brán jako zaklad tento klasifikační systém: pro stupeň výborný 100% až 90% chvalitebný do 70% dobrý do
VícePodmínky pro hodnocení žáka v předmětu fyzika
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu fyzika Obecná pravidla: Při klasifikaci písemných prací bude brán jako zaklad tento klasifikační systém: pro stupeň výborný 100% až 90% chvalitebný do 70% dobrý do
VíceOPTIKA Fotoelektrický jev TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
OPTIKA Fotoelektrický jev TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Světlo jako částice Kvantová optika se zabývá kvantovými vlastnostmi optického
Více08 - Optika a Akustika
08 - Optika a Akustika Zvuk je mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat sluchový vjem. Člověk je schopen vnímat vlnění o frekvenci 16 Hz až 20000 Hz (20kHz). Frekvenci nižší než
Víceškolní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI RVP G 8-leté gymnázium Fyzika II. Gymnázium Dr.
školní vzdělávací program PLACE HERE Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav 293 80 Název ŠVP Platnost 1.9.2009 Dosažené vzdělání Střední vzdělání s maturitní zkouškou Název RVP Délka studia v
VíceUčební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití
OPTIKA Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů Světlo je vlnění V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění Zdrojem světla
VícePodmínky pro hodnocení žáka v předmětu fyzika
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu fyzika Obecná pravidla: Při klasifikaci písemných prací bude brán jako zaklad tento klasifikační systém pro stupeň: výborný 100% až 90% chvalitebný do 70% dobrý do
VíceMaturitní otázky z předmětu FYZIKA
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu FYZIKA 1. Pohyby z hlediska kinematiky a jejich zákon Relativnost klidu a pohybu, klasifikace pohybů z hlediska
VíceSylabus přednášky Kmity a vlny. Optika
Sylabus přednášky Kmity a vlny. Optika Semestr zimní 4/2 PS, (4 společné konzultace + 2 pracovní semináře po 4 hodinách) z, zk - 7 KB Doporučeno pro 2. rok bakalářského studia. A. Kmity a vlny 1. Volné
VíceMaturitní otázky z fyziky Vyučující: Třída: Školní rok:
Maturitní otázky z fyziky Vyučující: Třída: Školní rok: 1) Trajektorie, dráha, dráha 2) Rychlost 3) Zrychlení 4) Intenzita 5) Práce, výkon 6) Energie 7) Částice a vlny; dualita 8) Síla 9) Náboj 10) Proudění,
VíceOPTIKA - NAUKA O SVĚTLE
OPTIKA OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE - jeden z nejstarších oborů yziky - studium světla, zákonitostí jeho šíření a analýza dějů při vzájemném působení světla a látky SVĚTLO elektromagnetické vlnění λ = 380 790
Více[KVANTOVÁ FYZIKA] K katoda. A anoda. M mřížka
10 KVANTOVÁ FYZIKA Vznik kvantové fyziky zapříčinilo několik základních jevů, které nelze vysvětlit pomocí klasické fyziky. Z tohoto důvodu musela vzniknout nová teorie, která by je přijatelně vysvětlila.
Více- studium jevů pozorovaných při průchodu světla prostředím: - absorpce - rozptyl (difúze) - rozklad světla
VLNOVÁ OPTIKA - studium jevů založených na vlnové povaze světla: - interference (jev podmíněný skládáním vlnění) - polarizace - difrakce (ohyb) - disperze (jev související se závislostí n n ) - studium
Více5. 9. FYZIKA Charakteristika předmětu
5. 9. FYZIKA 5. 9. 1. Charakteristika předmětu Předmět Fyzika vede žáky ke zkoumání přírody a jejích zákonitostí. Učí je pozorovat, experimentovat a měřit, zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti
VíceVznik a šíření elektromagnetických vln
Vznik a šíření elektromagnetických vln Hlavní body Rozšířený Coulombův zákon lektromagnetická vlna ve vakuu Zdroje elektromagnetických vln Přehled elektromagnetických vln Foton vlna nebo částice Fermatův
VíceČerné díry: brány k poznávání našeho Vesmíru
Jihlavská astronomická společnost, 9. února 2017, Muzeum Vysočina. Černé díry: brány k poznávání našeho Vesmíru Ing. Petr Dvořák petr.dvorak@ceitec.vutbr.cz Ústav fyzikálního inženýrství, FSI VUT v Brně
VíceOd kvantové mechaniky k chemii
Od kvantové mechaniky k chemii Jan Řezáč UOCHB AV ČR 19. září 2017 Jan Řezáč (UOCHB AV ČR) Od kvantové mechaniky k chemii 19. září 2017 1 / 33 Úvod Vztah mezi molekulovou strukturou a makroskopickými vlastnostmi
VíceVLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník
VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají
VíceMaturitní témata fyzika
Maturitní témata fyzika 1. Kinematika pohybů hmotného bodu - mechanický pohyb a jeho sledování, trajektorie, dráha - rychlost hmotného bodu - rovnoměrný pohyb - zrychlení hmotného bodu - rovnoměrně zrychlený
VíceSvětlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření
OPTIKA = část fyziky, která se zabývá světlem Studuje zejména: vznik světla vlastnosti světla šíření světla opt. přístroje (opt. soustavami) Otto Wichterle (gelové kontaktní čočky) Světlo 1) Světlo patří
VíceSvětlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.
1. Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Vznik elektromagnetických vln (záření): 1. při pohybu elektricky nabitých částic s nenulovým zrychlením
VíceZa hranice současné fyziky
Za hranice současné fyziky Zásadní změny na počátku 20. století Kvantová teorie (Max Planck, 1900) teorie malého a lehkého Teorie relativity (Albert Einstein) teorie rychlého (speciální relativita) Teorie
VíceÚvod, optické záření. Podkladový materiál k přednáškám A0M38OSE Obrazové senzory ČVUT- FEL, katedra měření, Jan Fischer, 2014
Úvod, optické záření Podkladový materiál k přednáškám A0M38OSE Obrazové senzory ČVUT- FEL, katedra měření, Jan Fischer, 2014 Materiál je pouze grafickým podkladem k přednášce a nenahrazuje výklad na vlastní
VíceGymnázium, Český Krumlov
Gymnázium, Český Krumlov Vyučovací předmět Fyzika Třída: 6.A - Prima (ročník 1.O) Úvod do předmětu FYZIKA Jan Kučera, 2011 1 Organizační záležitosti výuky Pomůcky související s výukou: Pracovní sešit (formát
VíceFyzika opakovací seminář 2010-2011 tematické celky:
Fyzika opakovací seminář 2010-2011 tematické celky: 1. Kinematika 2. Dynamika 3. Práce, výkon, energie 4. Gravitační pole 5. Mechanika tuhého tělesa 6. Mechanika kapalin a plynů 7. Vnitřní energie, práce,
VíceNa základě toho vysvětlil Eisnstein vnější fotoefekt, kterým byla platnost tohoto vztahu povrzena.
Vlnově-korpuskulární dualismus, fotony, fotoelektrický jev vnější a vnitřní. Elmg. teorie záření vysvětluje dobře mnohé jevy v optice interference, difrakci, polarizaci. Nelze jí ale vysvětlit např. fotoelektrický
VíceReliktní záření a jeho polarizace. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky
Reliktní záření a jeho polarizace Jiří Krtička Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Proč je obloha temná? v hlubohém lese bychom v každém směru měli vidět kmen stromu. Proč je obloha temná? pokud jsou
VíceDualismus vln a částic
Dualismus vln a částic Filip Horák 1, Jan Pecina 2, Jiří Bárdoš 3 1 Mendelovo gymnázium, Opava, Horaksro@seznam.cz 2 Gymnázium Jeseník, pecinajan.jes@mail.com 3 Gymnázium Teplice, jiri.bardos@post.gymtce.cz
VíceSBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH
SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ODRAZ A LOM SVĚTLA 1) Index lomu vody je 1,33. Jakou rychlost má
VíceMATURITNÍ TÉMATA Z FYZIKY
MATURITNÍ TÉMATA Z FYZIKY Školní rok 2016 / 2017 Struktura zkoušky: příprava ke zkoušce trvá 15 minut; ústní zkouška trvá 15 minut - její součástí je i řešení fyzikálních úloh Pomůcky: Matematické, fyzikální
VíceIII. UČEBNICOVÝ OBRAZ VÝVOJE PŘEDSTAV O SVĚTLE
III. UČEBNICOVÝ OBRAZ VÝVOJE PŘEDSTAV O SVĚTLE III. 1. Vývoj názorů na podstatu světla Vývoj představ o světle, završený výkladem kvantových vlastností elektromagnetického záření, je v různém tvaru prezentován
VíceCharakteristiky optického záření
Fyzika III - Optika Charakteristiky optického záření / 1 Charakteristiky optického záření 1. Spektrální charakteristika vychází se z rovinné harmonické vlny jako elementu elektromagnetického pole : primární
Vícelaboratorní řád, bezpečnost práce metody fyzikálního měření, chyby měření hustota tělesa
Vyučovací předmět Fyzika Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník 1. Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy používá s porozuměním učivem zavedené fyzikální
VíceČím je teplota látky větší (vyšší frekvence kmitů), tím kratší je vlnová délka záření.
KVANTOVÁ FYZIKA 1. Záření tělesa Částice (molekuly, ionty) pevných a kapalných látek, které jsou zahřáté na určitou teplotu, kmitají kolem rovnovážných poloh. Při tomto pohybu kolem nich vzniká proměnné
VíceTabulace učebního plánu. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika. Ročník: I.ročník - kvinta
Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika Ročník: I.ročník - kvinta Fyzikální veličiny a jejich měření Fyzikální veličiny a jejich měření Soustava fyzikálních veličin a jednotek
VíceStudium fotoelektrického jevu
Studium fotoelektrického jevu Úkol : 1. Změřte voltampérovou charakteristiku přiložené fotonky 2. Zpracováním výsledků měření určete hodnotu Planckovy konstanty Pomůcky : - Ampérmetr TESLA BM 518 - Školní
Více5.5 Vzdělávací oblast - Člověk a příroda 5.5.1.1 Fyzika 5.5.1.2 Blok přírodovědných předmětů - Fyzika
5.5 Vzdělávací oblast - Člověk a příroda 5.5.1 Fyzika 5.5.2 Blok přírodovědných předmětů - Fyzika Ročník 3. 4. Hodinová dotace Fyzika 2 2 0 0 Hodinová dotace Blok přírodovědných předmětů - fyzika 0 0 R
VíceVYPOUŠTĚNÍ KVANTOVÉHO DŽINA
VYPOUŠTĚNÍ KVANTOVÉHO DŽINA ÚSPĚŠNÉ OMYLY V HISTORII KVANTOVÉ FYZIKY Pavel Cejnar Ústav částicové a jaderné fyziky MFF UK Praha Prosinec 2009 1) STARÁ KVANTOVÁ TEORIE Světlo jsou částice! (1900-1905) 19.
Více100 let od vzniku speciální teorie relativity
Natura 20. května 2005 100 let od vzniku speciální teorie relativity zpracoval: Jiří Svršek 1 podle článku Romana Ya. Kezerashviliho Abstract V roce 2005 uplynulo 100 let od zformulování speciální teorie
VíceELEKTROMAGNETICKÁ INTERAKCE
ELEKTROMAGNETICKÁ INTERAKCE Základní informace Působení výběrové (na Q e 0) Dosah Symetrie IM částice nekonečný U(1) loc γ - foton Působení interakce: Elektromagnetická interakce je výběrová interakce.
VíceLátka a těleso skupenství látek atomy, molekuly a jejich vlastnosti. Fyzikální veličiny a jejich měření fyzikální veličiny a jejich jednotky
Vyučovací předmět Fyzika Týdenní hodinová dotace 1 hodina Ročník Prima Roční hodinová dotace 36 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy prakticky rozeznává vlastnosti látek a těles
VíceGravitační vlny detekovány! Gravitační vlny detekovány. Petr Valach ExoSpace.cz Seminář ExoSpace.
století vlny! Petr Valach ExoSpace.cz www.exospace.cz valach@exospace.cz století vlny Johannes Kepler (1571 1630) Zakladatel moderní vědy Autor tří zákonů o pohybech planet V letech 1600 1612 v Praze Autor
VíceSvětlo a stín. Patrik Szakoš, Jáchym Tuček, Daniel Šůna
Světlo a stín Patrik Szakoš, Jáchym Tuček, Daniel Šůna Osnova k prezentaci 1)Co je to světlo? A) Definice B) Šíření světla C) Vlnová délka D) Zdroje a využití světla 2)Co je to stín? A) Definice B) Části
VíceABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY
ABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY 1 Fyzikální základy spektrálních metod Monochromatický zářivý tok 0 (W, rozměr m 2.kg.s -3 ): Absorbován ABS Propuštěn Odražen zpět r Rozptýlen s Bilance toků 0 = +
VíceSvětlo x elmag. záření. základní principy
Světlo x elmag. záření základní principy Jak vzniká a co je to duha? Spektrum elmag. záření Viditelné 380 760 nm, UV 100 380 nm, IR 760 nm 1mm Spektrum elmag. záření Harmonická vlna Harmonická vlna E =
VíceOptika - základní pojmy
Optika - základní pojmy 1. Jaká je fyzikální podstata světla? Jaká je přibližně jeho rychlost? Uveďte jeden příklad, jak ji lze určit. Jedná se o vlnění podélné nebo příčné? Který jev je toho dokladem?
VíceMINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Schválilo Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy dne 15. července 2003, čj. 22 733/02-23 s platností od 1. září 2002 počínaje prvním ročníkem Učební osnova
VíceOptika Elektromagnetické záření
Elektromagnetické záření Záření, jehož energie se přenáší prostorem prostřednictvím elektromagnetického vlnění, nazýváme elektromagnetické záření. Ke svému šíření nepotřebuje látkové prostředí, může se
VícePoznámky k přednášce. 1. Co je fyzika?
Úvod do fyziky (následující text jsou velmi hrubé poznámky vyučujícího k přednášce, text zdaleka není definitivní a není mu věnována zvláštní pozornost co do struktury, grafiky a konečného stavu. Pro studenty
VíceVybrané podivnosti kvantové mechaniky
Vybrané podivnosti kvantové mechaniky Pole působnosti kvantové mechaniky Středem zájmu KM jsou mikroskopické objekty Typické rozměry 10 10 až 10 16 m Typické energie 10 22 až 10 12 J Studované objekty:
VícePřednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno 1 Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno Struktura
VíceElektrodynamika, elektrický proud v polovodičích, elektromagnetické záření, energie a její přeměny, astronomie, světelné jevy
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Elektrodynamika, elektrický proud v polovodičích, elektromagnetické záření, energie a její přeměny, astronomie, světelné jevy Kvarta 2 hodiny týdně
Více4. OPTIKA A ATOMOVÉ JÁDRO
4. OPTIKA A ATOMOVÉ JÁDRO 4.1. Vznik a základní vlastnosti elektromagnetických vln 4.1.1. Vznik a šíření elektromagnetického vlnění 1. Klasifikovat optiku jako významný obor fyziky a její oborové rozdělení.
VíceVzdělávací obor: Fyzika. Předmět: Fyzika. Oblast a obor jsou realizovány v povinném předmětu fyzika a ve volitelném předmětu Seminář fyziky.
Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Člověk a příroda Fyzika Oblast a obor jsou realizovány v povinném předmětu fyzika a ve volitelném předmětu Seminář fyziky. Předmět: Fyzika Charakteristika vyučovacího
VíceBalmerova série, určení mřížkové a Rydbergovy konstanty
Balmerova série, určení mřížkové a Rydbergovy konstanty V tomto laboratorním cvičení zkoumáme spektrální čáry 1. řádu vodíku a rtuti pomocí difrakční mřížky (mřížkového spektroskopu). Známé spektrální
VíceTypy světelných mikroskopů
Typy světelných mikroskopů Johann a Zacharias Jansenové (16. stol.) Systém dvou čoček délka 1,2 m 17. stol. Typy světelných mikroskopů Jednočočkový mikroskop 17. stol. Typy světelných mikroskopů Italský
VíceElektronový obal atomu
Elektronový obal atomu Chemické vlastnosti atomů (a molekul) jsou určeny vlastnostmi elektronového obalu. Chceme znát energii a prostorové rozložení elektronů Znalosti o elektronovém obalu byly získány
VíceObnovitelné zdroje energie Budovy a energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Solární energie 2 1
VíceFYZIKA II. Marek Procházka 1. Přednáška
FYZIKA II Marek Procházka 1. Přednáška Historie Dělení optiky Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení
VíceTémata semestrálních prací:
Témata semestrálních prací: 1. Balistická raketa v gravitačním poli Země zadal Jiří Novák Popište pohyb balistické rakety vystřelené ze zemského povrchu v gravitačním poli Země. Sestavte model této situace
VícePřednáška č.14. Optika
Přednáška č.14 Optika Obsah základní pojmy odraz a lom světla disperze polarizace geometrická optika elektromagnetické záření Světlo = elektromagnetické vlnění o vlnové délce 390nm (fialové) až 790nm (červené)
VíceSBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH
SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ATOM, ELEKTRONOVÝ OBAL 1) Sestavte tabulku: a) Do prvního sloupce
VíceNabídka vybraných pořadů
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro 2. stupeň základních škol Připravili jsme pro Vaše žáky celou paletu naučných programů a besed zaměřených
VíceIng. Stanislav Jakoubek
Ing. Stanislav Jakoubek Číslo DUMu III/2-1-3-3 III/2-1-3-4 III/2-1-3-5 Název DUMu Vnější a vnitřní fotoelektrický jev a jeho teorie Technické využití fotoelektrického jevu Dualismus vln a částic Ing. Stanislav
VíceVlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z.
Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z. Mechanické vlnění představte si závaží na pružině, které
VíceScénář text Scénář záběry Místo, kontakt, poznámka. Animace 1: pavouk, mravenec a včela.
Scénář text Scénář záběry Místo, kontakt, poznámka Na otázku, proč bychom měli studovat fyziku, již odpověděl Bacon, který byl velmi zajímavou postavou 17. století. Byl první, který se pokusil o logickou
VícePSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.
PSK1-14 Název školy: Autor: Anotace: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Optické zdroje a detektory Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Předmět:
VíceÈÁST VII - K V A N T O V Á F Y Z I K A
Kde se nacházíme? ÈÁST VII - K V A N T O V Á F Y Z I K A 29 Èásticové vlastnosti elektromagnetických vln 30 Vlnové vlastnosti èástic 31 Schrödingerova formulace kvantové mechaniky Kolem roku 1900-1915
Více16. Franck Hertzův experiment
16. Franck Hertzův experiment Zatímco zahřáté těleso vysílá spojité spektrum elektromagnetického záření, mají např. zahřáté páry kovů nebo plyny, v nichž probíhá elektrický výboj, spektrum čárové. V uvedených
Více13. Spektroskopie základní pojmy
základní pojmy Spektroskopicky významné OPTICKÉ JEVY absorpce absorpční spektrometrie emise emisní spektrometrie rozptyl rozptylové metody Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Předmět: LRR/CHPB1/Chemie pro biology 1 Elektronový obal Mgr. Karel Doležal Dr. Cíl přednášky: seznámit posluchače se stavbou
VíceBalmerova série. F. Grepl 1, M. Benc 2, J. Stuchlý 3 Gymnázium Havlíčkův Brod 1, Gymnázium Mnichovo Hradiště 2, Gymnázium Šumperk 3
Balmerova série F. Grepl 1, M. Benc 2, J. Stuchlý 3 Gymnázium Havlíčkův Brod 1, Gymnázium Mnichovo Hradiště 2, Gymnázium Šumperk 3 Grepl.F@seznam.cz Abstrakt: Metodou dělených svazků jsme určili lámavý
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceFyzikální praktikum pro nefyzikální obory Proč vidíme viditelné světlo? (doplňkový materiál)
Úloha č. 7 Fyzikální praktikum pro nefyzikální obory Proč vidíme viditelné světlo? (doplňkový materiál) Co je světlo? Již od sedmdesátých let 19. století víme, že světlo je elektromagnetické vlnění, respektive
VíceVY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR
VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie
VíceOptika. Nobelovy ceny za fyziku 2005 a 2009. Petr Malý Katedra chemické fyziky a optiky Matematicko fyzikální fakulta UK
Optika Nobelovy ceny za fyziku 2005 a 2009 Petr Malý Katedra chemické fyziky a optiky Matematicko fyzikální fakulta UK Optika zobrazování aplikace základní fyzikální otázky např. test kvantové teorie
VíceMaturitní otázky z fyziky 2015/16
Maturitní otázky z fyziky 2015/16 1. Pohyby těles z hlediska kinematiky a dynamiky 2. Mechanika tuhého tělesa 3. Mechanika kapalin a plynů 4. Fyzikální pole a jejich interakce s látkovým prostředím 5.
Více