Sportovní masáţ Obsah:

Transkript

1 Sportovní masáţ Mgr. Eva Ilková Obsah: 1. Historie sportovní masáţe 4 2. Charakteristika, význam a účinky sportovní masáţe Cíle sportovní masáţe Účinky sportovní masáţe.5 3. Indikace a kontraindikace sportovní masáţe Indikace Kontraindikace 5 4. Charakteristika a účinky hmatů sportovní masáţe Skupina hmatů tření Charakteristika tření Účinky tření Skupina hmatů hnětení Charakteristika hnětení Účinky hnětení Skupina hmatů roztírání Charakteristika roztírání Účinky roztírání Skupina hmatů tepání Charakteristika tepání Účinky tepání Skupina hmatů chvění Charakteristika chvění Účinky chvění Pohyby v kloubech Zásady provedení Druhy sportovní masáţe Přípravná masáţ Cíle přípravné masáţe Pohotovostní masáţ Cíle pohotovostní masáţe Postup pohotovostní masáţe dolní končetiny (dle Kvapilíka, 1991) Postup při zkrácené pohotovostní masáţi dolní končetiny (dle Kvapilíka, 1991) Masáţ v přestávkách mezi výkony Cíle masáţe v přestávkách mezi výkony Masáţ odstraňující únavu Cíle masáţe odstraňující únavu Masáţ sportovně léčebná Cíle sportovně léčebné masáţe Masáţní prostředky Emulze Lihové prostředky Krémy a gely Masáţ v zastřešených a otevřených sportovištích Tejpování Kompenzační metody zatíţení Postupy sportovní masáţe odstraňující únavu Sportovní masáţ zad Sportovní masáţ šíje Sportovní masáţ dolní končetiny přední strana Sportovní masáţ dolní končetiny zadní strana Sportovní masáţ horní končetiny Sportovní masáţ hrudníku Sportovní masáţ břicha 1

2 1. Historie sportovní masáţe V 18. století ještě převaţuje masáţ spíše v lékařství. Teprve v 19. století nastává vlastní rozvoj moderní sportovní masáţe, zároveň s vlivem tělesné výchovy. Samostatná sportovní masáţ vznikla u severských národů ve Švédsku a Finsku. Kolem roku 1900 převzali prvky švédské a finské masáţe Američané, upravili je a pouţili je na Olympijských hrách v roce Rozvíjí se i automasáţ, nebo-li snaha pomoci si hmatem od bolesti. O rozvoj sportovní masáţe se počátkem 20. století zaslouţili Kampf, Müller a další. Masáţ se začala šířit i po Evropě. Ze začátku byla dostupná pouze majetným jednotlivcům a sportovním klubům. První publikace na území Čech a Moravy O masáţi vznikla v roce 1906 jejímţ autorem je V. Chlumský. Ve třicátých letech uváděl do praxe masáţní techniky E. Cmunt, které byly zpracovány Zabludowskym působícím na univerzitě v Berlíně. V roce 1928 zahájil MUDr. J.Jaroš přednášky na téma sportovní masáţ, avšak ani jeho snaha nepřinesla očekávanou odezvu ze strany sportovců. V roce 1934 byla povolena zákonem masérská ţivnost. Teprve po druhé světové válce se sportovní masáţ stává součástí vzdělávacích tělovýchovných kurzů. Na fakultě tělesné výchovy a sportu a na školách se zdravotním zaměřením se sportovní masáţ zařadila mezi povinné studijní předměty. O její popularizaci se zaslouţili MUDr. J. Kvapilík, MUDr. J.Jánošdeák a K.Ţaloudek. V roce 1971 proběhla první celostátní konference Masáţ a sport. 2. Charakteristika, význam a účinky sportovní masáţe Sportovní masáţ je uspořádaný soubor vhodných masérských hmatů, pomáhajících sportovci zbavovat se únavy nebo připravovat se na podání plného výkonu. Nestačí tedy znát pouze všechny druhy a skupiny masérských hmatů. Sportovní masáţ vznikne tehdy, pokud hmaty provádíme ve stejném pořadí uspořádaně. Obecně slouţí k upevnění tělesného a duševního zdraví a k posílení organismu. Léčebná sportovní masáţ urychluje doléčování některých onemocnění a zvláště zranění sportovce. Okamţité uţití masáţe po úraze škodí. Správná léčba začíná diagnózou rozpoznáním, které provádí lékař. Ten také určuje další postup léčby a zváţí v které fázi je vhodné léčebnou masáţ zahájit. Toto období nazýváme rehabilitace doléčování. 2.1 Cíle sportovní masáţe Ve výkonnostním sportu musí mít masáţ jasně stanovený cíl. Přihlíţí se ke stadiu tréninkového, závodního, či odpočinkového období. Cíle: - příprava na sportovní výkon (trénink, soutěţ) - pomoc při rozcvičování i během déletrvající (vícekolové) soutěţe - specifická pomoc při strečinku - podpora zotavovacích procesů po zátěţi (tréninkové, soutěţní) - navození pocitu pohody a relaxace - specifická pomoc při doléčování zranění po konzultaci s lékařem 2.2. Účinky sportovní masáţe Podle výběru hmatů, jejich směru, rytmu a intenzity, druhu masáţního prostředku můţeme dosáhnout odlišných cílů aţ protichůdných účinků. Zde vyuţijeme poznatky z klasické masáţe, kde i ve sportovní masáţi hraje stejnou úlohu jiţ známý mechanický, biochemický a reflexní účinek masáţe. Sportovní masáţ kladně ovlivňuje: - prokrvení (dochází k lepšímu přívodu kyslíku a potřebných výţivových látek ke tkáním) - odstranění únavových látek a zplodin látkové výměny (kyselina mléčná a máselná) 2

3 - svalové napětí - centrální nervový systém - psychické napětí - kloubní pohyblivost 3. Indikace a kontraindikace sportovní masáţe 3.1. Indikace povolení, doporučení - zrychlení regeneračních pochodů - fyzické a psychické vyladění k výkonu - doléčení chorobného stavu - zlepšení sportovní a pracovní výkonnosti - zintenzivnění odpočinku a relaxace 3.2. Kontraindikace zákaz Sportovní masáţ má řadu kontraindikací, jejichţ nedodrţení by mohlo mít závaţné zdravotní, popřípadě soudní následky. Rozdělení: Celkové: a/ dočasné horečka - akutní stavy - infekční onemocnění - léčba antibiotiky - po zvýšené námaze a vyčerpání b/ trvalé hemofilie Částečné: a/ dočasné čerstvé rány - plísně - plísně - hematomy - gravidita (s povolením lékaře) b/ trvalé krajina štítné ţlázy - oblasti mízních uzlin - erotogenní zóny - varixy - pigmentová znaménka 4. Charakteristika a účinky hmatů sportovní masáţe 4.1. Skupina hmatů - tření Charakteristika tření 3

4 Je nejpouţívanější skupinou hmatů. Tahy jsou vedeny většinou od periferních částí těla směrem do centra, ale i jednosměrně, do více směrů, krouţivě. Třeme jednou, nebo oběma rukama dlaní, hřbetem ruky, bříšky prstů, vidlicí. Masáţ třením vţdy začínáme - tzv. úvodní tření a končíme tzv. závěrečné tření Účinky tření - aplikace masáţního prostředku - diagnosticka kůţe - přizpůsobení tkáně na masáţ - podpora odtoku krve a mízy z povrchových cév - sníţení svalového tonu - uvolnění jemných povrchových tkání - zmírnění nervozity sportovce 4.2. Skupina hmatů hnětení Charakteristika hnětení Vyuţívá se především pro masáţ dlouhých a bříškatých svalů. Uvolňujeme jím měkké tkáně povrchovou (kůţe), svalovou a vazy. Postupujeme dostředivým směrem. Provádíme hnětení uchopováním a odtahováním, vlnovité, finské, pomalým válením, promačkáváním pěstmi Účinky hnětení - uvolnění povrchových a hlubších tkání - příprava měkkých tkání na rozcvičení a strečink - odvod nahromaděných tekutin do krevního a mízního oběhu - podpora při odstraňování metabolitů (kyselina mléčná a máselná) 4.3. Skupina hmatů roztírání Charakteristika roztírání Roztíráním ovlivňujeme podkoţní tkáně, svaly i vazivo. Provádíme ho odstředivě od masírovaného místa palcem, čtyřmi, osmi prsty, patkou, špetkou a pěstí. Je vhodné v okolí kloubů, v místech, kde je tkáň tenká, v partiích svalových spasmů, zjizvení, srůstů, povázek svalů a šlach Účinky roztírání - protaţení a uvolnění tkáně - zvýšení cirkulace v místě masáţe - zvýšení odtoku krve a mízy - uvolnění srůstů, spasmů - odstraňování metabolitů (kyselina mléčná a máselná) - ovlivnění stavu pohybového aparátu po sportovním výkonu 4.4. Skupina hmatů tepání Charakteristika tepání Tepání povzbuzuje a osvěţuje, účinek je závislý na hloubce a frekvenci provedení. Pouţívá se jako stimulující prostředek před sportovním výkonem a během kondiční fáze tréninku. Tepání dělíme podle hloubky provedení na povrchové tleskání, pleskání, smetání, tepání konečky prstů a hluboké vějíř, sekání, pěstmi Účinky tepání - mírná intenzita uklidnění, - uvolnění, - prokrvení - vyšší intenzita zvýšení svalového tonu 4

5 - pocit povzbuzení - dráţdění jako příprava k výkonu - vysoká intenzita pocit zahřátí - rozšíření cév a urychlení cirkulace - povzbuzení nervového systému - částečné utlumení bolesti 4.5. Skupina hmatů chvění Charakteristika chvění Při chvění je potřeba, aby masírované oblasti byly maximálně uvolněné. Tkáň chvějeme rychlými pohyby do stran. Chvění provádíme vidlicí, dlaní, rychlým válením, vytřásáním Účinky chvění - mírná intenzita uklidnění, - osvěţení, - uvolnění svalů, - zlepšení pohyblivosti měkkých tkání - vyšší intenzita povzbuzení krevního oběhu - uvolnění hlubších tkání - vysoká intenzita zvýšení svalového tonu 4.6. Pohyby v kloubech Pohyby v kloubech zařazujeme na závěr masáţe, procvičíme jimi pohyblivost a kloubní rozsah. Dochází k lepšímu prokrvení, dráţdění hlubokých nervových zakončení. Pohyby mohou být pasivní - aktivní - smíšené Většinou aplikujeme pohyb pasivní po němţ následuje pohyb aktivně provedený masírovaným. O výběru pohybu rozhoduje momentální stav masírovaného. Pohyby provádíme - v jednom kloubu ohýbání a natahování - krouţení - ve více kloubech kombinace ohýbání a natahování - krouţení Zásady provedení Pasivní pohyby v kloubech by měl provádět pouze zkušený masér, nejlépe ve spolupráci s fyzioterapeutem! Rozsah pohybu zvyšujeme postupně, pohyb musí být plynulý, nesmí být v ţádném případě bolestivý, bereme ohled na stav kloubů. V případě nesprávného provedení bychom mohly naopak zhoršit stav klienta, např. způsobit kloubní blokádu. Respektujeme kontraindikace! 5. Druhy sportovní masáţe 5.1. Přípravná masáţ Přípravná masáţ se uplatňuje v tréninkovém cyklu před hlavním závodním obdobím. Podporuje rychlé zotavení po intenzívním tréninku. Můţeme ji provádět téměř denně, jedná se většinou o masáţ celého těla, má být masáţí nejvydatnější, doba trvání je min.vyuţíváme všech skupin hmatů Cíle přípravné masáţe - rychlejší zotavení po náročném tréninku - urychlení krevního a mízního oběhu 5

6 - odplavení únavových látek (kyselina mléčná a máselná) - zlepšit pohyblivost a ohebnost kloubů - zabránění opoţděné svalové bolesti (po velké dávce tréninku nastupují druhý den) - psychologický efekt 5.2. Pohotovostní masáţ Pohotovostní masáţ se vyuţívá před sportovním výkonem. Uvádí organismus do stavu pohotovosti. Poskytuje se s ohledem na start a dobu rozcvičení. Rozlišujeme dva typy masáţe dráţdivá pro sportovce u kterých před startem převládá útlum. Masáţ je tvrdá, rychlá, hmaty se velmi rychle střídají - uklidňující pro sportovce u kterých převaţuje podráţdění a netrpělivost. Masáţ je jemná, hmaty plynule navazují, neprovádíme tepání a pohyby v kloubech Cíle pohotovostní masáţe - příprava svalů na aktivitu a námahu - zvýšení cirkulace v částech těla (svalech), které budou nejvíce zatěţovány - zvýšení účinků rozcvičení a moţnost plného protaţení - vyladění psychického stavu sportovce Postup pohotovostní masáţe dolní končetiny (dle Kvapilíka, 1991) Přední strana ÚVODNÍ TŘENÍ dlaněmi všemi směry HNĚTENÍ neprovádíme ROZTÍRÁNÍ kotník a koleno - patkou dlaně TEPÁNÍ stehno tleskání, pleskání, kombinovaný hmat CHVĚNÍ stehno vidlicí, rychlé válení, vytřásání celé končetiny POHYBY VKLOUBECH kolenní kloub ohýbání a natahování - kyčelní kloub krouţení ZÁVĚREČNÉ TŘENÍ dlaněmi všemi směry Zadní strana ÚVODNÍ TŘENÍ dlaněmi všemi směry HNĚTENÍ neprovádíme ROZTÍRÁNÍ zevní strana bérce a stehna - patkou dlaně TEPÁNÍ stehno, lýtko tleskání, pleskání, vějíř CHVĚNÍ stehno, lýtko vidlicí POHYBY V KLOUBECH neprovádíme ZÁVĚREČNÉ TŘENÍ dlaněmi všemi směry 6

7 Postup při zkrácené pohotovostní masáţi dolní končetiny (dle Kvapilíka, 1991) Dolní končetinu masírujeme současně zepředu i zezadu ÚVODNÍ TŘENÍ dlaněmi všemi směry po celé končetině HNĚTENÍ neprovádíme ROZTÍRÁNÍ kotník a koleno, zevní strana stehna - patkou dlaně TEPÁNÍ lýtko tleskání, pleskání, stehno tleskání, pleskání, kombinovaný hmat CHVĚNÍ neprovádíme POHYBY V KLOUBECH kolenní kloub ohýbání a natahování, současně v kyčelním kloubu krouţení ZÁVĚREČNÉ TŘENÍ dlaněmi všemi směry po celé končetině 5.3. Masáţ v přestávkách mezi výkony Masáţ v přestávkách mezi výkony provádíme v rámci vícekolových soutěţí (kvalifikace, čtvrtfinále). V těchto vícekolových soutěţích je opakované rozcvičování velice fyzicky i psychicky náročné, proto masáţ umoţní kratší rozcvičení a uklidnění. Je třeba odhadnout volbu masáţních technik, aby byl vhodný poměr mezi odstraněním únavy a připraveností k dalšímu výkonu. Před aplikací masáţních prostředků nejprve očistíme pokoţku vlhkými ubrousky (na sprchování není dostatek času, ani se mezi výkony nedoporučuje). Volba masáţních prostředků je závislá na teplotě a počasí. Ideální doba masáţe je 10 minut, odvíjí se od délky přestávky Cíle masáţe v přestávkách mezi výkony - zotavení z předešlého výkonu - umoţnění cirkulace a odstranění únavových látek - umoţnění návratu svalových struktur do stavu před výkonem - osvěţení sportovce - odhalení zranění, nebo poškození - předcházení svalovým křečím a opoţděné svalové bolesti - psychologický efekt 5.4. Masáţ odstraňující únavu Masáţ odstraňující únavu provádíme po skončení sportovního výkonu (tréninku i závodu). Sportovec by měl přijít na masáţ hned po sportovním výkonu osprchovaný teplou vodou, nebo rozehřátý ze sauny (zvyšuje tak účinek masáţe). Její délka se odvíjí od velikosti plochy, kterou budeme masírovat, částečná masáţ trvá okolo15 30 minut, celková 45 min. Vyuţíváme celé spektrum masáţních hmatů. Po masáţi by neměla být vykonávána ţádná náročnější činnost. Je-li organismus tréninkem příliš vyčerpán je vhodné odloţit masáţ aţ na druhý den Cíle masáţe odstraňující únavu - podpora odplavení metabolitů ze svalů (kyselina mléčná a máselná) - zotavení - navrátit oběhový systém do stavu před výkonem - předcházení opoţděné svalové bolesti - ošetření zdravotních problémů po výkonu 5.5. Masáţ sportovně léčebná 7

8 Masáţ sportovně léčebná napomáhá doléčovat následky poranění a zkracuje dobu rekonvalescence. Její pouţití doporučuje pouze lékař. Zranění doprovázená spojená s krvácením a otoky můţeme masírovat nejdříve po 2 dnech od úrazu. Krevní výrony po 4 dnech, jizvy a vazivové srůsty 3 dny po sportovní zátěţi. Velmi dobře prospívá masáţ k odstranění svalových křečí. Sportovně léčebná masáţ trvá většinou minut, odvíjí se od citlivosti a stavu masírovaného místa. Četnost je závislá na velikosti reakce, pocitech sportovce a tréninkovém plánu. Nikdy nemasírujeme sportovce, který se na masáţ necítí Cíle sportovně léčebné masáţe - podpora cévního a lymfatického oběhu, odstranění nadměrného mnoţství tkáňových tekutin v okolí poranění rychlejší regenerace poškozené tkáně - uvolnit vazivové srůsty a jizvy, mohou být zdrojem dalších traumat - podpora pruţnosti a rozsahu pohybu v poraněné oblasti - obnova rozsahu pohybu v kloubech do optimálního stavu - psychologický účinek 6. Masáţní prostředky Volba masáţního prostředku závisí na více faktorech. Na druhu sportovní masáţe, na jejích cílech (při pohotovostní masáţi dráţdivé pouţijeme např. červenou Emspomu, při uklidňující např. Emspomu bílou) a individuální snášenlivosti a poţadavcích masírovaného Emulze Pro sportovní masáţ se nejvíce osvědčily emulze. Nejsou natolik mastné jako oleje, proto nevytvářejí neprodyšnou vrstvu a nezvyšují tak pocení. Nejběţnější značkou je Emspoma, která má několik variant. Bílá univerzální s citrónovou silicí, modrá s mentolem (chladivá), zelená s kafrem (proti bolesti), červená s kapsiacinem (hřejivá) a ţlutá vodoodpudivá (vhodná pro vodní sporty a sporty v přírodě za nepříznivého počasí). Druh volíme dle typu masáţe a počasí. Dále je pouţívaná také značka Alpa a Tomfit Lihové prostředky Lihové prostředky jsou vhodné pro krátkodobou masáţ, protoţe se díky obsahu alkoholu rychle odpařují a zároveň ochlazují kůţi.v lihu lze rozpouštět řadu různých účinných látek, které nejsou rozpustné ve vodě a tucích. Mezi nejznámější výrobky patří Francovka Alpa, Francovka Lesana, Sportovka ţlutá základní, červená hřejivá, modrá chladivá, eukalyptová osvěţující Krémy a gely Krémy a gely je vhodné pouţít při sportovně léčebné masáţi. Obsahují léčivé látky, dobře se nanášejí na pokoţku a vydrţí poměrně dlouho, mají i ochranný charakter. Velmi známé jsou gely Refit Icegel modrý - s mentolem, zelený s kafrem, červený s kapsiacinem, bílý s tee tree silicí. Dále Alpa bylinný gel, Alpa gel s hřebíčkem, Lesana gel, Biomedica gel atd. 7. Masáţ v zastřešených a otevřených sportovištích V zastřešených sportovištích mohou, ale i nemusí být masérské místnosti. K masáţi můţe případně poslouţit ošetřovna, nebo šatny, kde je umístěno přenosné lehátko. Při větších soutěţích lze vyuţít i tělocvičnu, kde mají jednotlivé týmy vymezené prostory a masérská lehátka jsou oddělena zástěnou. Většinou raději nespoléháme na vybavení sportoviště a sami vlastníme lehké přenosné skládací lehátko. Velmi důleţité je udrţení hygieny i v improvizovaných podmínkách. V blízkosti by mělo být umyvadlo, toalety a sprchy. Dbáme také na soukromí sportovců, obzvláště v případě kdy masírujeme zároveň muţe a ţeny. Problémem často bývá chladno, především pokud jsou sportoviště otevřená. Proto je při masáţi sportovec oblečený a odhalujeme pouze masírované části. Na otevřených sportovištích při slunném počasí je nutné umístit masérské lehátko pod slunečník či do stínu. Další pomůcky k masáţi jako jsou: masáţní prostředky, 8

9 prostěradla, ručníky, hygienické ubrousky je vhodné mít v lehkém kufříku. Pokud nejsme vybaveni lehátkem je moţné k masáţi vyuţít lavičku v šatně či na tribuně, na kterou sloţíme deku, nebo vhodné molitanové doskočiště. V nejhorším případě masírujeme v kleku u sportovce leţícího na podloţce na zemi. 8. Tejpování Tejpování (taping) název je odvozen z angličtiny, slovo tape znamená páska. Tato metoda se běţně vyuţívá ve sportovním lékařství, jedná se o zpevňování kloubů pomocí lepících pásek. Pouţívá se nejen po úrazech, ale i jako prevence zranění. Nejlepší ochranou kloubu před poraněním jsou však dobře trénované svaly a správná koordinace proti sobě působící skupiny svalů. Při sportu můţe docházet k funkčním poruchám kloubu, poranění vazů. Následkem je nepevnost aţ viklavost kloubu, coţ vede k degenerativním změnám chrupavek (artróza). Mnoho let se pouţívala elastická bandáţ. Ta ale není dostatečně mechanicky pevná a nepříznivě působí na prokrvení končetiny a kloubu. Tejpování je významný pokrok. Jeho výhodou je pevnost, schopnost chránit i vazy, odlehčení šlachovým úponům a hlavně neomezuje krevní oběh. Tejpovací páska je ale jen na jedno pouţití. Na rozdíl od běţné leukoplasti se tejpovací pásky vyznačují hypoalergenní lepící vrstvou a větší přilnavostí. Nejlepší kombinace je pruţné pásky s páskou pevnou. K základnímu vybavení postačí pásky v šířce 2,5 cm a 5 cm, k dispozici jsou i v šířce 10 cm. Před přiloţením tejpu musí být pokoţka suchá, nemastná a ochlupená část dobře oholená. Tejpované oblasti těla by měly být v tzv. středním funkčním postavení. Svaly a klouby jsou pak optimálně uvolněné. Tejp nesmí způsobit funkční zábranu v rozsahu pohybu v kloubu, a omezovat prokrvení, zároveň nesmí dojít k posunu a sklouznutí pásky. Indikace - zdravé klouby při náročném výkonu, nezvyklý terén, výskoky, dopady, prudké zastavení - klouby dříve poraněné volnější vazy, poranění se zhojilo jizvami - klouby po vyléčeném poranění první zatíţení (před tréninkem, závodem) Kontraindikace- akutní úrazy koţní problematika nejistá diagnosa 9. Kompenzační metody zatíţení Masáţ je velmi fyzicky náročná činnost. Nejvíce je namáháno svalstvo a klouby rukou. Zátěţ se ale přenáší i na další svaly a klouby horní končetiny, svaly krku a zad. Vzhledem k tomu, ţe většinou při masáţi stojíme, jsou zatěţovány i dolní končetiny. Mohou vznikat křečové ţíly. Při nadměrné práci, většinou, kdy je masér na počátku své praxe a svaly nejsou na zátěţ adaptovány dochází k bolestem, někdy aţ křečím, zánětům šlach a kloubním výpotkům. V těchto případech je třeba několik dní klidu a následná rehabilitace. Kompenzační, nebo-li vyrovnávací cvičení by mělo být zaměřené především na výše zmíněné svalové skupiny, které je vhodné především protahovat. Doplňkem můţe být celková relaxace organismu a plavání. Předcházení únavě a poruchám pohybového systému značně napomůţeme optimálním postojem při masáţi. Správný postoj je třeba si zachovat i při masáţi v improvizovaných podmínkách na otevřených sportovištích atd. 9

10 11. Postupy sportovní masáţe odstraňující únavu SPORTOVNÍ MASÁŢ ZAD Poloha leh na zádech ÚVODNÍ TŘENÍ a) plochou dlaně b) klikatě provrtávání c) obtahování HNĚTENÍ vlnovité ROZTÍRÁNÍ a) patkou b) čtyřmi prsty c) osmi prsty d) palcem e) pěstí (vzpřimovače), f) ţehlička g) vytírání podlopatkového svalu malíková hrana, palec h) vytírání meziţebří TEPÁNÍ a) smetání b) vějířovité CHVĚNÍ - spojuje se s závěrečným třením ZÁVĚREČNÉ TŘENÍ plochou dlaně spojené s vychvěním Obr. 1 Úvodní tření plochou dlaně Obr. 2 Hnětení vlnovité 10

11 Obr. 3 Roztírání čtyřmi prsty Obr. 4 Roztírání osmi prsty Obr. 5 Roztírání palcem Obr. 6 Roztírání žehlička Obr. 7 Roztírání podlopatkového svalu palcem Obr. 8 Tepání - smetání Obr. 9 Tepání - vějíř SPORTOVNÍ MASÁŢ ŠÍJE Poloha - sed, mírný předklon 11

12 ÚVODNÍ TŘENÍ a) dlaní b) vidlicí HNĚTENÍ vlnovité ROZTÍRÁNÍ a) malíková hrana do patky b) špetkou do čtyř prstů ( ve 3 řadách ) - k akromionu, přes lopatku,podél páteře TEPÁNÍ a) smetání b) vějířovité ZÁVĚREČNÉ TŘENÍ SHODNÉ S ÚVODNÍM Obr. 1 Úvodní tření vidlicí Obr. 2 Roztírání - špetkou Obr. 3 Tepání - vějíř SPORTOVNÍ MASÁŢ DOLNÍ KONČETINY PŘEDNÍ STRANA Poloha leh na zádech ÚVODNÍ TŘENÍ a) plochou dlaně b) obtahování c) přerušovaný stisk PRSTY Roztírání palci NÁRT Roztírání a) patkou 12

13 b) špetkou c)palci KOTNÍK Roztírání a) patkou dlaně b) špetkou c) palci BÉREC Tření - obtahování Roztírání a) patkou dlaně b) palcem KOLENO Roztírání a) patkou dlaně b) špetkou c) obkruţování palci ( osmička ) d) protipohyb e) vidlicí STEHNO Tření a) vytírání přes ruku b) obtahování postraní fascie Hnětení a) uchopování a odtahování b) vlnovité c) finské, slalom + spirálky Roztírání patkou dlaně postraní fascie Tepání a) vějířovité b) kombinovaný hmat Chvění a) rychlé válení b) vidlice c) vytřásání DK ZÁVĚREČNÉ TŘENÍ SHODNÉ S ÚVODNÍM Obr. 1 Úvodní tření plochou dlaně Obr. 2 Úvodní tření - obtahování 13

14 Obr. 3 Roztírání prstů palci Obr. 4 Roztírání kotníků patkou dlaně Obr. 5 Tření bérce obtahováním Obr. 6 Roztírání patkou dlaně Obr. 7 Roztírání palcem Obr. 8 Roztírání kolene patkou dlaně Obr. 9 Roztírání obkružováním Obr. 10 Roztírání - protipohyb 14

15 palci Obr. 11 Hnětení uchopování odtahování Obr. 12 Hnětení vlnovité Obr. 13 Hnětení finské spirálky Obr. 14 Tepání kombinovaný hmat Obr. 15 Chvění rychlé válení SPORTOVNÍ MASÁŢ DOLNÍ KONČETINY ZADNÍ STRANA Poloha leh na břiše ÚVODNÍ TŘENÍ a) plochou dlaně b) obtahování c) přerušovaný stisk PLOSKA NOHY Tření - obtahování 15

16 Roztírání a) patkou dlaně b) palci c) pěstí ACHILLOVA ŠLACHA Tření a) nůţkový hmat b) kolébka Hnětení a) vlnovité b) palci LÝTKO Tření - vytírání přes ruku Hnětení a) uchopování a odtahování b) vlnovité c) finské, slalom + spirálky Tepání a) smetání b) vějířovité Chvění vidlicí, pokrčená noha STEHNO Tření a) vytírání přes ruku b) obtahování postraní fascie Hnětení a) uchopování a odtahování b) vlnovité c) finské slalom + spirálky Roztírání patkou dlaně postraní fascie Tepání - sekání Chvění vidlicí HÝŢDĚ Tření plochou dlaně Hnětení a) vlnovité b) pěstmi -protlačování Roztírání osmi prsty Tepání pěstmi Chvění vidlicí ZÁVŘEČNÉ TŘENÍ SHODNÉ S ÚVODNÍM 16

17 Obr. 1 Úvodní tření přerušovaný stisk Obr. 2 Tření plosky - obtahování Obr. 3 Tření Achillovy šlachy - nůžkový hmat Obr. 4 Tření - kolébka Obr. 5 Hnětení palci Obr. 6 Chvění lýtka - vidlicí Obr. 7 Hnětení hýždí protlačováním pěstmi Obr. 8 Tepání - pěstmi 17

18 Obr. 9 Chvění - vidlicí SPORTOVNÍ MASÁŢ HORNÍ KONČETINY Poloha - polosed na lehátku ÚVODNÍ TŘENÍ - stejnostrannou HK - druhostrannou HK PRSTY Roztírání a) palci b) nůţkový hmat c) všemi prsty HŘBET RUKY Roztírání a) patkou b) špetkou c) palci DLAŇ Hnětení vlnovité Roztírání a) patkou b) palci c) pěstí ZÁPĚSTÍ Roztírání a) hřbetní strana patkou b) špetkou c) palci d) vidlicí PŘEDLOKTÍ Tření - vytírání přes ruku Hnětení a) vlnovité b) finské slalom + spirálky c) pomalé válení Tepání a) smetání b) vějíř 18

19 Chvění rychlé válení LOKET Roztírání a) patkou b) špetkou c) palci PAŢE Biceps Tření vytírání přes ruku Hnětení a) uchopování a odtahování b) vlnovité c) finské slalom + spirálky Tepání a) smetání b) vějířovité Triceps Vytírání - přes ruku Hnětení a) uchopování a odtahování b) vlnovité c) finské slalom + spirálky d) pomalé válení společně s bicepsem Tepání a) smetání b) vějířovité Chvění rychlé válení RAMENO Tření vytírání přes ruku milenecký hmat Hnětení a) vlnovité b) finské slalom + spirálky Roztírání a) patkou dlaně b) čtyřmi prsty Tepání - vějířovitě Chvění a) vidlicí b) vytřásání HK ZÁVĚREČNÉ TŘENÍ SHODNÉ S ÚVODNÍM 19

20 Obr. 1 Úvodní tření druhostrannou HK Obr. 2 Roztírání prstů palci Obr. 3 Roztírání nůžkový hmat Obr. 4 Roztírání všemi prsty Obr. 5 Roztírání hřbetu ruky patkou dlaně Obr. 6 Roztírání - špetkou Obr. 7 Roztírání palci Obr. 8 Hnětení palcového valu - vlnovité 20

21 Obr. 9 Roztírání patkou Obr. 10 Roztírání - palci Obr. 11 Roztírání dlaně pěstí Obr. 12 Roztírání zápěstí - patkou Obr. 13 Roztírání špetkou Obr. 14 Roztírání - palci Obr. 15 Roztírání vidlicí Obr. 16 Tření předloktí vytírání přes ruku 21

22 Obr. 17 Hnětení vlnovité Obr. 18 Hnětení finské - slalom Obr. 19 Hnětení pomalé válení Obr. 20 Roztírání - špetkou Obr. 21 Hnětení tricepsu uchopování odtahování Obr. 22 Hnětení finské - spirálky Obr. 23 Tření ramene vytírání přes ruku Obr. 24 Hnětení - vlnovité 22

23 Obr. 25 Hnětení finské Obr. 26 Roztírání - patkou Obr. 26 Roztírání čtyřmi prsty Obr. 27 Chvění - vidlicí Obr. 28 Chvění vytřásání HK SPORTOVNÍ MASÁŢ HRUDNÍK Poloha - leh na zádech ÚVODNÍ TŘENÍ plochou dlaní HNĚTENÍ vlnovité ROZTÍRÁNÍ a) patkou dlaně b) čtyřmi prsty 23

24 TEPÁNÍ a) smetání b) vějířovité CHVĚNÍ vidlicí c) osmi prsty d) vytírání meziţebří ZÁVĚREČNÉ TŘENÍ SHODNÉ S ÚVODNÍM Obr. 1 Úvodní tření plochou dlaní Obr. 2 Hnětení - vlnovité Obr. 3 Roztírání patkou Obr. 4 Roztírání čtyřmi prsty Obr. 5 Roztírání osmi prsty Obr. 6 Roztírání vytírání meziţebří prsty 24

25 Obr. 7 Tepání smetání Obr. 8 Tepání - vějíř Obr. 9 Chvění vidlicí SPORTOVNÍ MASÁŢ - BŘICHO Poloha - leh na zádech, nohy pokrčené, podloţené válcem ÚVODNÍ TŘENÍ a) plochou dlaní b) hřbetem ruky c) obtahování do T HNĚTENÍ - vlnovité ROZTÍRÁNÍ - čtyřmi prsty TEPÁNÍ a) smetání b) lehké bubnování CHVĚNÍ a) vidlicí b) dlaní ( dribling ) ZÁVĚREČNÉ TŘENÍ SHODNÉ S ÚVODNÍM 25

26 Obr. 1 Úvodní tření hřbetem ruky Obr. 2 Úvodní tření obtahování do T Obr. 3 Hnětení vlnovité Obr. 4 Roztírání čtyřmi prsty Obr. 5 Chvění - vidlicí Literatura: Flandera, S., Hrdlička, L., Taping. Prevence a léčba poruch pohybového aparátu. Příručka pro maséry a samoléčbu. Olomouc: Poznání, s. ISBN Hošková, B., Masáţ ve sportu. Praha: Olympia, s. ISBN Kvapilík, J., Sportovní masáţ pro kaţdého. Praha: Olympia, s. ISBN Ţaloudek, K., Masáţ. Praha: Avicenum,