Krajská energetická agentura Moravskoslezského kraje, o.p.s.

Transkript

1 12/2011 Krajská energetická agentura Moravskoslezského kraje, o.p.s. Akční plán na podporu využití biomasy v Moravskoslezském kraji Zpracoval: Ing. Tomáš Kaleta Kaštanová 2030/ Ostrava - Mar. Hory Tel: info@keamsk.cz Web:

2 Obsah 1 Úvod Cíle a východiska akčního plánu Obecné cíle akčního plánu Subjekty dotčené akčním plánem Lokalizace akčního plánu Strategické dokumenty ovlivňující využívání OZE Biomasa Druhy biomasy a její využití Základní vlastnosti Rozdělení biomasy dle vyhlášky č. 488/2005 Sb Základní způsoby energetického využití biomasy Termochemické zpracování biomasy (suché procesy) Biochemické procesy (mokré procesy) Popis současného stavu biomasy v ČR Energetické využití biomasy Analýza dostupnosti a potenciál biomasy v Moravskoslezském kraji Využití dřeva k energetickým účelům Využití obilovin pro energetické účely Využití rychle rostoucích plodin Využití bioplynu pro energetické účely Bioplyn v zemědělství z odpadů z hospodářských zvířat Ostatní zdroje bioplynu Odpadní vody (ČOV) Biologicky rozložitelný odpad (BRO) Přehled potenciálu bioplynu Potenciál biomasy v Moravskoslezském kraji Strategie využití dřevní biomasy

3 1 Úvod V průběhu posledních dvou století dochází k intenzivnímu využívání fosilních paliv, což vede k rostoucí koncentraci oxidu uhličitého (dále CO2) v atmosféře a zvyšování skleníkového efektu. Spálením 1 kg černého uhlí vzniká 2,56 kg CO2, spálením 1 kg motorové nafty se uvolní 3,12 kg CO2 a spálením 1 m 3 zemního plynu se do atmosféry dostane 2,75 kg CO2. Při spalování rostlinné biomasy také vzniká oxid uhličitý, který však skleníkový efekt nezvyšuje, protože rostliny při svém růstu odebírají oxid uhličitý a při spalování ho do ovzduší vracejí zpět. S rostoucími požadavky na využívání biomasy v energetice, v dopravě, jako součást pohonných hmot, i jako obnovitelné suroviny v průmyslu je vhodné se zamyslet nad potenciálem, možnostmi a způsoby efektivního využívání biomasy v budoucnu. V následujících letech lze očekávat, že nárůst spotřeby energie bude dále pokračovat nejen v průmyslových, ale hlavně v rozvojových zemích. Proto je rozšíření využívání obnovitelných zdrojů energie jedním z aktuálních úkolů současné doby. Pro podmínky v České republice je jednou z významných možností využívání spalování obnovitelné energetické biomasy. Cílem tohoto materiálu je jasně a zřetelně poukázat na význam biomasy, její dostupnosti a reálné možnosti využití. Budou popsány druhy biomasy a jejich energetický potenciál. Možnosti energetického využívání biomasy v budoucnu jsou stanoveny realisticky a vychází z Územní energetické koncepce Moravskoslezského kraje. Akční plán se bude zabývat zejména energetickým využití dřevní biomasy. Účelem je zvýšení povědomí o využití biomasy v Moravskoslezském kraji (dále MSK) a pomoci k naplnění závazků České republiky (dále ČR) pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů energie (dále OZE) k roku 2020, vyplývající z přístupové dohody k Evropské unii 1 (dále EU), ze Státní energetické koncepce 2 a z Dohody o budoucím směrování EU v oblasti energetiky (březen 2007) a to při respektování principů trvale udržitelného rozvoje. 1 Rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 14. dubna 2003 o přijetí České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky do Evropské unie. 2 Státní energetická koncepce České republiky schválená usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10. Března

4 2 Cíle a východiska akčního plánu 2.1 Obecné cíle akčního plánu Hlavní cíle akčního plánu vycházejí z vhodné kombinace potřeb a požadavků na využívání biomasy v ČR a závazku vůči Evropské unii. Cíle lze formulovat následovně: Naplnění závazků ČR pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů k roku 2020 vyplývající z dohody při podpisu Smlouvy o přistoupení k EU a to podíl na konečné spotřebě energie ve výši 13%. Podpora oblastí venkova jako hlavního dodavatele energie z biomasy a s tím související zvýšení nezaměstnanosti. Pomoc nastartovat investice do čistého způsobu získávání energie se snížením energetické náročnosti. Zlepšení životního prostředí pro občany a to zejména snížení emisí. Osvěta, vzdělávání a kvalifikované poradenství v oblasti pěstování a využívání biomasy. Vytvoření nových pracovních míst. Hlavním motivem aktivit v rámci realizace akčního plánu pro biomasu je skutečnost, že rozvoj obnovitelných zdrojů energie stále nezaznamenal reálný rozvoj a udržitelné využívání biomasy pro výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů neroste žádoucím a požadovaným tempem. Tyto poznatky jsou obzvlášť patrné v oblasti energetického využívání biomasy, v níž je současně skryt největší a relativně rychle mobilizovatelný potenciál stabilních dodávek energie z obnovitelných zdrojů. 2.2 Subjekty dotčené akčním plánem Pro dosažení cílů AP je nutná spolupráce zainteresovaných stran, a to: potenciálních investorů (občanů, podnikatelů, obcí a dalších ziskových i neziskových organizací), potenciálních dodavatelů (stavebních a montážních firem, výrobců a dodavatelů příslušných zařízení, dodavatelů energií), orgánů územní samosprávy (krajských, městských a obecních úřadů a jejich představitelů). Při realizaci AP existují určité bariéry, které je potřeba překonávat, a to u: potenciálních investorů - neznalost konkrétních podmínek a určitá opatrnost, nedůvěra, 4

5 potenciálních dodavatelů - vysoké náklady na marketing drobných investičních projektů, samosprávy - nedostatek vlastních finančních zdrojů, nedostatečné zvládnutí postupů vedoucích k získávání finančních prostředků z různých fondů. 2.3 Lokalizace akčního plánu Popis území Moravskoslezský kraj je geograficky velice rozmanitý region. Ze západu je sevřen masívem Hrubého Jeseníku s nejvyšším vrcholem kraje a celé Moravy horou Praděd (1491 m n. m.). Hornatina postupně přechází do Nízkého Jeseníku, náhorní plošiny s pozvolnějším terénem, a Oderských vrchů. Střední část kraje je charakteristická hustě osídleným nížinatým terénem Opavské nížiny, Ostravské pánve a Moravské brány. Směrem na jihovýchod krajina opět získává horský charakter a kulminuje hřbety Beskyd u slovenské hranice Moravskoslezských s nejvyšším vrcholem Lysou horou (1 323 m n. m.) a Slezských Beskyd na hranici s Polskou republikou. Kraj leží na severovýchodě České republiky a tvoří jednu z nejvíce okrajových částí. Na severu a východě hraničí s polskými vojvodstvími Slezským a Opolským, na jihovýchodě s Žilinským krajem na Slovensku. V rámci krajského uspořádání ČR je lemován Olomouckým krajem a na jihu se letmo dotýká kraje Zlínského. Příhraniční charakter kraje poskytuje možnosti efektivní příhraniční spolupráce ve výrobní oblasti, rozvoji infrastruktury, ochrany životního prostředí. Rozloha Moravskoslezský kraj je vymezen okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město a je rozdělen na 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, do kterých spadá celkem 299 obcí, z toho je 41 se statutem města. Svou rozlohou 5 426,4 km 2 zaujímá 6,9 % území celé České republiky a řadí se tak na 6. místo mezi všemi kraji. Více než polovinu území kraje zaujímá zemědělská půda, na dalších více než 35 % se rozprostírají lesní pozemky (především v horských oblastech Jeseníků a Beskyd). Vedle přírodního bohatství se v kraji vyskytují bohaté zásoby nerostných surovin především rozhodující domácí zásoby černého uhlí, dále ložiska zemního plynu, vápenec, žula, mramor, břidlice, sádrovec, štěrkopísky, písky a cihlářské jíly. Obyvatelstvo Moravskoslezský kraj je počtem přes tis. obyvatel třetí nejlidnatější v ČR, se svými 299 obcemi však patří k regionům s nejmenším počtem sídel. Tomu odpovídá i hustota osídlení 230 obyvatel na km 2, přičemž týž údaj pro celou ČR je 133 obyvatel na km 2. Průměrná rozloha katastru obce 18,1 km 2 je druhá největší v republice a je o necelých 5

6 50 % větší než katastr průměrné obce v ČR (12,6 km 2 ). V obcích do 499 obyvatel bydlí jen necelé 2 % obyvatel, v obcích od 500 do obyvatel okolo 24 % obyvatel, v obcích od do obyvatel žije přes 13 % občanů kraje. Většina obyvatel kraje (téměř 61 %), což je v rámci ČR výjimečné, žije ve městech nad 20 tisíc obyvatel. V krajské metropoli Ostravě žije přes 306 tis. obyvatel, tj. zhruba čtvrtina obyvatel kraje. Dalšími velkými městy s počtem obyvatel nad 50 tisíc jsou Havířov, Karviná, Frýdek- Místek a Opava. 2.4 Strategické dokumenty ovlivňující využívání OZE Biomasa Státní energetická koncepce Státní energetická koncepce byla schválena vládou ČR dne Koncepce definuje priority a cíle České republiky v energetickém sektoru a popisuje konkrétní realizační nástroje energetické politiky státu. Součástí je i výhled do roku Státní energetická koncepce patří k základním součástem hospodářské politiky České republiky. Je výrazem státní odpovědnosti za vytváření podmínek pro spolehlivé a dlouhodobě bezpečné dodávky energie za přijatelné ceny a za vytváření podmínek pro její efektivní využití, které nebudou ohrožovat životní prostředí a budou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Tuto zákonnou odpovědnost stát naplňuje stanovením legislativního rámce a pravidel pro chod a rozvoj energetického hospodářství, kde OZE mají svoje místo. Státní energetická koncepce ve své vizi konkretizuje státní priority a stanovuje cíle, jichž chce stát dosáhnout při ovlivňování vývoje energetického hospodářství ve výhledu příštích 30 let, v podmínkách tržně orientované ekonomiky. Na základě analýz vývoje a současného stavu energetického hospodářství České republiky, vyhodnocení plnění cílů energetické politiky z roku 2004, s přihlédnutím k zahraničním zkušenostem, postupům a standardům Evropské unie, k závazkům ČR z mezinárodních smluv v oblasti energetického hospodářství a životního prostředí, po zpracování a vyhodnocení souboru energetických scénářů možného budoucího vývoje do roku 2030 se aktualizuje Státní energetická koncepce. Stanovuje se komplexnější soubor priorit a dlouhodobých cílů, které bude Česká republika v energetickém hospodářství sledovat v rámci udržitelného rozvoje. K jejich naplnění budou použity vhodné a účinné nástroje a opatření. Při volbě priorit, cílů a souboru nástrojů Státní energetické koncepce byla respektována hlediska energetická, ekologická, ekonomická a sociální. Naplňování priorit a cílů Státní energetické koncepce bude vyhodnocovat Ministerstvo průmyslu a obchodu v tříletých intervalech. O výsledcích vyhodnocení bude informovat vládu ČR a v případě potřeby bude vládě překládat návrhy na změnu Státní energetické koncepce. 6

7 Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje Územní energetická koncepce byla společností Tebodin Czech Republic, s.r.o. dokončena v roce Koncepce vychází ze zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a prováděcího předpisu Nařízení vlády č. 195/2001 Sb. k podrobnostem územních energetických koncepcí. ÚEK MSK konkretizuje krajské priority a stanovuje cíle, kterých chce kraj dosáhnout při ovlivňování vývoje energetického hospodářství ve výhledu příštích 20 let. ÚEK respektuje cíle státní energetické politiky a státní energetické koncepce (schválené usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne ) a popisuje kromě hospodárného nakládání s energií koncepční využívání potenciálu obnovitelných energií. Koncepce je závazným podkladem pro územní plánování. Celá územní energetická koncepce je členěna do několika samotných částí: Etapa A Analýza stávajícího stavu Etapa B Energetické modelování Etapa C Energetický management Souhrny, zásady pro realizaci navržené strategie Zásady pro územní plánování Ve smyslu účelu Státní energetické politiky je nejvýznamnější návaznost na dokument 1. Souhrny, zásady pro realizaci navržené strategie, kapitola Biomasa. V rámci naplňování bylo v roce 2009 provedeno vyhodnocení naplňování Územní energetické koncepce Moravskoslezského kraje. Akční plán pro biomasu pro ČR na období Jedná se o program schválený vládou ČR orientovaný na rozvoj trhu s biomasou. Cílem je zvýšit využívání biomasy dosáhnout 13 % podíl elektřiny z OZE na tuzemské hrubé spotřebě v r. 2020, z dosaženého podílu na trhu 4,8 % v r Program vychází z Akčního plánu pro biomasu EU (schválen ), jehož cílem je zdvojnásobit v EU podíl energie z biomasy v roce 2010 oproti roku Dále vychází ze Strategie Evropské unie pro biopaliva (2006) a Státní energetické koncepce ČR z roku Pro splnění záměru zvýšit v ČR využívání OZE navrhuje celou řadu opatření, jako jsou např. daňové úlevy, využití produkce trvalých travních porostů k energetickým účelům, vytipování optimálních energetických plodin, i ochrana zemědělské (orné) půdy. Zabývá se energetickým využitím biomasy, ale zohledňuje také ostatní způsoby využití biomasy. Stanovuje potenciál energetického využití biomasy na základě vyhodnocení stávajícího využití biomasy a jeho trendů v souladu principy udržitelného rozvoje a správné zemědělské praxe, řeší i návrat živin do půdy. 7

8 Vychází z reality, že v ČR rozvoj OZE stále nezaznamenal požadovaný rozsah a využívání biomasy pro výrobu elektřiny a tepla z OZE nedosahuje žádoucího tempa, zvlášť ve využívání biomasy a bioplynu. To i za skutečnosti, že jsou podporovány na základě zákona č. 180/2005 Sb. a následně garantovanými výkupními cenami, nebo zelenými bonusy. Produkce elektřiny z OZE se nezvyšuje, nové energetické zdroje nejsou uváděny do provozu, důvodem je, že za stávajících podmínek v oblasti palivových nákladů jsou ekonomicky nerentabilní a produkce biomasy stagnuje, je využívána pouze malá část potenciálu možné produkce a je riziko nesplnění závazku vůči EU. Hlavní cíle akčního plánu (dále AP) pro biomasu vycházejí z požadavků naplnit závazky ČR vůči Evropské unii pro výrobu energie z OZE k roku 2020 vyplývající z přístupové dohody k EU, ze Státní energetické koncepce a z Dohody o budoucím směrování EU v oblasti energetiky (březen 2007) a to při respektování principů trvale udržitelného rozvoje. 3 Druhy biomasy a její využití 3.1 Základní vlastnosti Definice biomasy je dána direktivou EU 2001/77 EC z roku Biomasou se rozumí bio rozkládané frakce z plodin, odpadů a zbytků vyprodukovaných v zemědělství, (a to jak rostlinných, tak i živočišných substancí), v lesnictví a dřevozpracujícím. Zahrnuje i odpady a druhotné suroviny, které vznikají při jejím pěstování a zpracování, jakož i příslušnou biologicky rozložitelnou část komunálního odpadu. Biomasa v podobě rostlin je chemicky zakonzervovaná sluneční energie. Je to současně jeden z nejuniverzálnějších a nerozšířenějších zdrojů energie na zemi. Hlavní výhodou využití biomasy v energetice je její nevyčerpatelnost (obnovitelnost) jako zdroje energie (na rozdíl od fosilních paliv). Odhaduje se, že roční celosvětová produkce energeticky využitelné biomasy by převyšovala svým energetickým potenciálem roční objem světové produkce ropy a zemního plynu. Z hlediska ochrany životního prostředí je použití biomasy příznivé. Obsah škodlivin ve spalinách je dán specifickým obsahem chemických prvků v hořlavině. Biomasa se považuje za neutrální palivo, CO2 se sice při spalování uvolňuje, ale přibližně stejné množství CO2 je fotosyntézou při růstu biomasy z atmosféry spotřebováno. Biomasa obsahuje pouze stopová množství síry, při spálení biomasy o obsahu tepla 1GJ tepla vznikne 70 g SO2. Pro srovnání u hnědého uhlí je to při stejném množství g SO2, tedy takřka čtyřicetinásobně. Obsah dusíku je 0,1 až 0,5 % na rozdíl od tradičních paliv, která mají až 1,4 %. Tvorbu NOx však lze řídit optimální teplotou plamene. 8

9 Ke spalování je vhodná hlavně rostlinná biomasa (fytomasa) z různých druhů dřevin nebo dřevnatějších a slamnatých plodin, která má ve zcela suchém stavu velmi podobné chemické složení. Je tvořena přibližně ze % uhlíkem, 44 % kyslíkem a 5,5 6,5 % vodíkem. Z tohoto faktu také vyplývá skutečnost, proč je výhřevnost fytomasy různých plodin skoro stejná obvykle se pohybuje mezi 17,5-19,5 MJ/kg v zcela suchém stavu. Velkou předností biopaliv oproti hnědému uhlí nejrozšířenějšímu domácímu palivu je, že až na výjimky neobsahují síru a jejich spalování tedy není zdrojem SO2. Obsah popela v biomase je velmi nízký, u dřeva se hodnoty pohybují v průměru okolo 1 %, ale často je jeho podíl i nižší. Výhřevnost biomasy je závislá na obsahu vody. Obsah vody v biomase se v praxi pohybuje v širokém rozmezí 10 % - 70 %. Výhřevnost s obsahem vody samozřejmě klesá, stejně ovlivňuje obsah vody i měrnou hmotnost. V Tabulce 3-1 je vidět vliv vlhkosti na výhřevnost biomasy. Tabulka 3-1 Výhřevnost nejčastěji používaných tuhých biopaliv Druh paliva Obsah vody Výhřevnost [%] [GJ/t] 0 18, ,4 Polena (měkké dřevo) 20 14, , ,1 50 8, ,4 Dřevní štěpka (smrk) 20 14, , ,1 Dřevěné brikety ,5 18,5 Dřevěné pelety ,5 18 Sláma obilovin 10 15,5 Sláma kukuřice 10 14,4 Sláma řepky 10 16,0 Z pohledu energetického využití biomasy je možno rozdělit toto využití na: výrobu tepla přímým spalováním v topeništích (dřevo, dřevní odpad, sláma, atd.), výroba elektřiny (kombinovaná výroba elektřiny, tepla a chladu), zpracování/zušlechtění na kvalitnější paliva tzv. fytopaliva (pelety, brikety, bioplyn, etanol, bionafta). V České republice jsou vzhledem k velké rozloze půdy, která je využívána k zemědělským a lesnickým účelům (asi 87 % z celkové rozlohy), dobré podmínky pro 9

10 energetické využití biomasy. K energetickým účelům je možné využít asi 8 mil. tun pevné biomasy. V České republice jsou velké rezervy ve využití biomasy v komunální energetice, domácnostech, průmyslu, zemědělství v porovnání s některými evropskými státy (Rakousko, Nizozemí, Dánsko, Německo). 3.2 Rozdělení biomasy dle vyhlášky č. 488/2005 Sb. Základní rozdělení biomasy dle jednotlivých hlavních druhů biomasy a způsobu použití vychází z přílohy č. 1 k vyhlášce č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy ve znění vyhlášky č. 5/2007 Sb. a lze jej rozdělit na tři hlavní druhy: zemědělskou biomasu fytomasu pěstovanou na zemědělské půdě, lesní biomasu dendromasu, zbytkovou biomasu - vedlejší produkty zemědělského a zpracovatelského průmyslu. Zemědělská biomasa Zemědělskou biomasu (dle vyhlášky č. 482/2005 Sb. - Skupina 1 a 2) tvoří: cíleně pěstovaná biomasa, biomasa obilovin, olejnin a přadných rostlin, trvalé travní porosty, rychlerostoucí dřeviny pěstované na zemědělské půdě, rostlinné zbytky ze zemědělské prvovýroby a údržby krajiny. Přínosy - údržba krajiny, zadržení vody v krajině, - efektivní nakládání se zemědělskými odpady a přebytky, - šetrné k životnímu prostředí, - snížení nezaměstnanosti, - využití tradiční zemědělské techniky. Zemědělská biomasa je bezesporu nejkomplexnější složkou potenciálu biomasy ČR. Využití fytomasy pěstované na zemědělské půdě splňuje podmínky vyplývající z restrukturalizace našeho zemědělství a to substituci potravinářských komodit alternativními technickými nebo energetickými plodinami. Další efekty produkce alternativních plodin spočívají v zajištění energetické soběstačnosti venkovského prostoru, zvýšení atraktivnosti obcí a regionální spotřebě vyprodukovaných finančních zdrojů. Je ale nutno vyřešit relativně náročnou logistiku s návazností na tradiční zemědělskou výrobu a velké množství a rozmanitost zpracovatelských technologií. 10

11 Pro energetickou konverzi lze jednak využít část vedlejších zemědělských produktů (sláma olejnin, obilovin), kterých je díky snižování stavu skotu dostatek, či nespotřebovanou část sena vzniklou při údržbě luk a pastvin. Možná je také produkce cíleně pěstovaných energeticky využitelných plodin, kterými mohou být ozimé a jarní plodiny pěstované k nepotravinářským účelům (obiloviny, kukuřice, olejniny a přadné rostliny) a také rychle rostoucí dřeviny pěstované na zemědělské půdě (vrba, topol, akát). Z hlediska ekonomické efektivnosti jsou také vhodné cíleně pěstované energetické plodiny jednoleté (hořčice, světlice, laskavec, konopí seté) nebo víceleté (topinambur, křídlatka, šťovík) a energetické trávy (ozdobnice, rákos, chrastice, psineček). Lesní biomasa Lesní biomasu (dle vyhlášky č. 482/2005 Sb. - Skupina 3) tvoří: palivové dřevo, zbytky z hospodaření v lesích. Jako palivo lze využít zbytkovou dendromasu z lesnictví a dřevařského průmyslu (zbytková dřevní hmota z těžby dřeva, probírek, prořezávek, odřezky a zbytky z dřevozpracujícího průmyslu, palivové dřevo). Je nutno zohlednit vysoké manipulační a dopravní nároky a lokální dostupnost zdroje. Trh s lesními biopalivy u nás existuje, není však zdaleka ustálený. České lesy jsou historicky z větší části hospodářsky využívány. Základním principem je trvale udržitelné hospodaření a ochrana přírody a životního prostředí. Současným i budoucím cílem lesnických odborníků je vystihnout bezpečný potenciál energetické lesní biomasy. Současné kalkulace potenciálu lesní biomasy vychází z důvodů ekologických, ale i ekonomických, pouze z hodnot mýtních těžeb a za předpokladu ponechání 20 % lesní biomasy na těžené ploše. Z kalkulací potenciálu lesní biomasy jsou vyloučeny lesy ochranné a některé lesy v kategorii lesů hospodářských, kde porosty rostou na nevhodných a zejména chudých stanovištích podle lesních typů. Využití těžebních zbytků by se mělo soustředit převážně na hospodářské lesy (podle zákona o lesích č. 289/1995 Sb.). Za určitých podmínek je možné využít i některých lesů zvláštního určení produkující dřevní hmotu (tj. některé lesy vojenské, lázeňské, vodohospodářské), ale při zabezpečení jejich prioritní funkce. Zbytková biomasa Zbytkovou biomasu (dle vyhlášky č. 482/2005 Sb. - Skupina 4 a 5) tvoří vedlejší produkty a zbytky z: papírenského průmyslu, potravinářského průmyslu, průmyslu zpracování dřeva, živočišného průmyslu, 11

12 ostatního průmyslu, biologicky rozložitelný odpad, lihovarnické výpalky. Zbytková biomasa zahrnuje široký rozsah druhů biomasy vznikající sekundárně při zpracování primárních zdrojů rostlinné nebo živočišné biomasy. Hlavní objem zbytkové biomasy pochází z průmyslu výroby papíru a buničiny, z dřevovýroby, ze zpracování masa a ostatního potravinářského průmyslu a z třídění komunálního odpadu. Samostatnou položkou je zbytková biomasa z živočišné zemědělské výroby, tj. exkrementy chovaných zvířat. Samostatně lze uvést také čistírenské kaly a kaly ze specifických výrob, pokud jsou kategorizovány jako biomasa. Reziduální biomasa zemědělské výroby i zpracovatelského průmyslu tvoří jednu podstatnou část potenciálu energetické biomasy (jedná se zejména o slámu a zbytky ze specifických výrob). 3.3 Základní způsoby energetického využití biomasy Způsob přeměny biomasy na energii je důležitým aspektem využití biomasy jako paliva. Pokud už je zvolena nebo existuje určitá technologie přeměny, tak svými technickými požadavky v mnohém určuje, jaká má nebo může být dodávaná biomasa (štěpka, pelety, dřevitá nebo bylinná biomasa) Termochemické zpracování biomasy (suché procesy) Spalování (přímé) Jedná se o termochemickou reakci, při které dochází za teplot nad 660 C k rozkladu organického materiálu na hořlavé plyny (+ další látky) a jejich následnou oxidací se uvolňuje energie, oxid uhličitý a voda. Biomasa obsahuje na rozdíl od fosilních paliv minimální množství síry (0 0,1 % dřevo sláma, hnědé uhlí nad 2 %). Tvorbu NOx je možno kontrolovat teplotou spalování. Produkce CO2 je tzv. neutrální, protože množství uvolněné do ovzduší spalováním je přibližně ve stejném rozsahu vázáno zpět do rostlin na energetických plantážích, v zemědělských a lesnických porostech. Zplyňování Při tomto procesu dochází k přeměně rostlinné biomasy na (dřevo)-plyn, který je použit k spalování např. ve spalovacích motorech nebo k výrobě jiného nosiče energie (např. methanolu chemickou syntézou). Jedná se o rychlý proces, který na rozdíl od biochemických reakcí může probíhat v malých nenákladných zařízeních (zplyňující kotle) následujícími způsoby: pyrolýza (zplyňování teplem), 12

13 zplyňování vzduchem, zplyňování kyslíkem, zplyňování vodíkem, zplyňování vodní parou Biochemické procesy (mokré procesy) Metanové kvašení V tomto procesu je z biomasy vyroben tzv. bioplyn pomocí uměle vyvolaného anaerobního kvašení v tzv. biochemických reaktorech. Bioplyn obsahuje hlavně metan (50 80 %) a oxid uhličitý (20 45 %). Dalšími příměsemi jsou sirovodík, voda, dusík aj. Využitelným produktem procesu je také fermentovaný materiál, který může být použit jako organické hnojení na polích. K výrobě bioplynu tímto způsobem jsou vhodné zejména organické odpady ze zemědělské výroby (kejda, sláma a zbytky travin), komunální odpady, odpadní voda z čistíren. K výrobě bioplynu je použitelná i fytomasa z energetických bylin s vysokým obsahem dusíku nebo chlóru (vikvovité, amarantus, ale i některá zbytková sláma), které způsobují potíže při plnění limitů emisí škodlivých plynů a při spalování (koroze). Při výrobě bioplynu jsou tyto prvky vázány tak, že se do dřevoplynu nedostanou. Dřevo zatím není vhodné pro výrobu bioplynu. Alkoholové kvašení Jedná se o výrobu ethanolu alkoholovým kvašením cukrů, který je vhodný pro spalovací motory. K tomuto procesu je vhodná biomasa ze surovin obsahujících cukr (cukrová řepa a třtina), ale i jiných brambory, kukuřice a obilniny. 4 Popis současného stavu biomasy v ČR Současný stav ve využívání biomasy můžeme charakterizovat popisem převládající produkce, přehledem využívání biomasy k energetickým účelům a trendy vývoje v jednotlivých sektorech využívání biomasy. Podíl spotřeby OZE na spotřebě primárních energetických zdrojů v ČR v roce 2010 činil 8,32 %. Národní indikativní cíl tohoto podílu byl stanoven pro Českou republiku k roku 2010 na 8 %. V roce 2010 měla pouze biomasa (včetně bioplynu a BRKO) cca 5,0 % podíl na spotřebě primárních energetických zdrojů. Ten má navíc rostoucí tendenci. 13

14 V ČR se stala biomasa již poměrně běžným energetickým zdrojem. Mimo několika desítek tisíc rodinných domů, ve kterých jsou využívány kotle na polenové dřevo s tepelným výkonem do 50 kw, je dnes u nás v průmyslu, službách a systémech CZT přes 100 zdrojů využívajících biomasu s výkonem nad 1 MW. Dřevní odpady se spalují v dalších cca 35 kotelnách dřevozpracujícího průmyslu s max. tepelným výkonem 3 MW. Současně je nutno zohlednit tradiční způsob vytápění biomasou v lokálních topeništích, který se stává stále více populárním. Zejména pokud jde o druh a vlastnosti paliva, účinnost a způsob provozování zdroje. V domovních kotlích se tak spaluje nejen čistá a suchá biomasa, ale i biomasa kontaminovaná. Zatímco krby a zplyňovací kotle vyžadují obvykle palivo o vlhkosti menší než 20%, často se používá palivo o vlhkosti až 50%. 4.1 Energetické využití biomasy Na níže uvedené tabulce je vidět, jak se podílela biomasa v ČR v roce 2010 na hrubé výrobě elektřiny a hrubé výrobě tepla a jaký představovala podíl na teple z OZE. Tabulka 4-1 Podíl výroby elektrické energie z biomasy v roce 2010 v ČR Hrubá výroba elektřiny Podíl na hrubé dom. spotřebě elektřiny Podíl na hrubé výrobě elektřiny Podíl na elektřině Z OZE Hrubá výroba tepla Podíl na teple z OZE MWh % % % GJ % Biomasa celkem ,1 1,74 25, ,4 Štěpka apod ,9 0,75 10, ,8 Celulózové výluhy ,73 0,60 8, ,7 Rostlinné materiály ,13 0,10 1, ,7 Pelety a brikety ,34 0,28 4, ,4 V tabulce 4-1 lze pozorovat, jak se podílela biomasa v domácnosti a biomasa mimo domácnost v ČR v roce 2010 na hrubé výrobě elektřiny a hrubé výrobě tepla a jaký představovala podíl na teple z OZE. Tabulka 4-2 Podíl energie z biomasy v domácnosti a mimo domácnosti v roce 2010 v ČR Energie v palivu užitném na výrobu tepla Energie v palivu užitném na výrobu elektřiny Obnovitelná energie celkem Podíl na PEZ Podíl na energii z OZE GJ GJ GJ % % Biomasa domácnosti ,7 2,6 Biomasa mimo domácnosti ,8 1,8 V níže uvedené tabulce je znázorněn vývoj množství spálené biomasy v MSK a vyrobená tepelná energie z biomasy v GJ. 14

15 Tabulka 4-3 Vývoj vyrobené tepelné energie s podílem biomasy v Moravskoslezském kraji Kraj Množství (cca) spálené biomasy (t) Vyrobená tepelná energie z biomasy (GJ) Vyrobená tepelná energie celková (GJ MSK ,35 mil. 0,2 mil. 0,76 mil 23 mil Graf 4-1 Vývoj počtu provozoven a instalovaného výkonu OZE ke dni Na výše uvedeném grafu, je vidět instalovaný výkon v MWe zdrojů na biomasy pro výrobu elektrické energie a tepla a počet provozoven. Ke dni činil instalovaný výkon 1 617,644 MWe a počet provozoven byl k tomuto datu Analýza dostupnosti a potenciál biomasy v Moravskoslezském kraji Jako nejvýznamnější možnosti využívání energie biomasy v Moravskoslezském kraji patří využívání energetických plodin a spalování dřevní hmoty a obilovin. Půdní fond 15

16 Jak je patrné z níže uvedené tabulky, procentuální podíl zemědělské a orné půdy v Moravskoslezském kraji je nižší než průměr ČR a naopak podíl lesní půdy je vyšší. Tabulka 5-1 Podíl půdy v Moravskoslezském kraji Druh půdy Podíl půdy na celkové rozloze ČR Podíl půdy na celkové rozloze Moravskoslezského kraje - [%] [%] Lesní 32 35,4 Zemědělská 54 51,4 Orná 40 32,5 Zemědělská a lesní 86 86,8 Podíl půdy na celkové rozloze Moravskoslezského kraje 86,8% 35,4% 51,4% Lesní tis.ha Zemědělská tis ha Orná tis. ha Zemědělská a lesní tis. ha 32,5% Graf 5-1 Podíl půdy na celkové rozloze Moravskoslezského kraje V následující tabulce je uvedena struktura plochy Moravskoslezského kraje podle jednotlivých okresů. Největší plochu v MSK zaujímá zemědělská a lesní půda, naopak nejmenší plochu má půda orná. Tabulka 5-2 Struktura plochy půdy podle okresů v Moravskoslezském kraji Celková Půda Okres výměra Zemědělská Orná Louky Lesy ha ha % ha % ha % ha % Bruntál , , , ,6 Frýdek-Místek , , , ,3 Karviná , , , ,9 Nový Jičín , , , ,6 Opava , , , ,9 Ostrava , , , ,9 16

17 Město Celkem , , , ,4 Z předchozí tabulky je patrné, že největší koncentrace zemědělské půdy je v okresech Nový Jičín a Opava. Je to biomasa, která vzniká jako odpad, respektive druhotná surovina při hlavní výrobě ve formě slámy. Naopak nejlepší podmínky pro využití lesního dřeva pro energetické účely mají okresy Frýdek Místek a Bruntál. 5.1 Využití dřeva k energetickým účelům Podle místa zpracování rozdělujeme dřevní hmotu: - lesní dřevní odpad, - průmyslový dřevní odpad. Základním principem je trvale udržitelné hospodaření a ochrana přírody a životního prostředí. Lesní dřevní odpad vzniká přímo v místě těžby (větve, špičky stromů) a většina tohoto odpadu zůstává v lese a dále se nevyužívá. Tento lesní dřevní odpad je vhodný ke štěpkování, ke kterému by mělo docházet v místě těžby dřeva, aby byly z lesa dopravovány spalitelné štěpky a tím se snížily ztráty dopravou lesního dřevního odpadu, které jsou dodnes hlavní příčinou toho, že lesní dřevní odpad zůstává v lese bez využití. Odhad lesního dřevního odpadu podle těžby: 8 % v mýtné těžbě jehličnaté, 1 2% v mýtné těžbě listnaté, 20 % v předmětné těžbě, 3 m 3 na 1 hektar prořezávek. Průmyslový dřevní odpad vzniká v průmyslových závodech a pilách na zpracování dřevní hmoty. Jedná se převážně o piliny, odřezky, štěpky a prach. Množství nezpracovaných zbytků dřevní hmoty je různé podle druhu zpracovaného dřeva, způsobu zpracování. Tabulka 5-3 Energetický potenciál dřevní hmoty podle okresů v Moravskoslezském kraji Okres Plocha lesů Těžba dřeva včetně těžby nahodilé Dřevní odpad a palivové dřevo Energetický potenciál Reálný energetický potenciál (80%) ha m 3 b.k. t/rok GJ/rok GJ/rok Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Město Celkem

18 Množství reálného potenciálu bylo stanoveno s ohledem na svozové vzdálenosti a koncentraci dřevného odpadu na 80 % celkového potenciálu. Reálný energetický potenciál dřevní biomasy 38% 32% Bruntál GJ/rok Frýdek-Místek GJ/rok Karviná GJ/rok 1% 16% 11% 2% Nový Jičín GJ/rok Opava GJ/rok Ostrava Město GJ/rok Graf 5-2 Reálný energetický potenciál dřevní biomasy Z výše uvedeného grafu vyplývá, že největší energetický potenciál dřevní biomasy je v okresech Bruntál a Frýdek Místek, naopak nejmenší energetický potenciál je v okrese Ostrava Město. 5.2 Využití obilovin pro energetické účely Sláma zemědělských kulturních plodin, zejména obilovin a řepky, tvoří významný a nadějný zdroj biomasy pro energetické účely. Používá se sláma obilovin, pícnin pěstovaných na semeno, kukuřice, řepka a nekvalitní seno. Lisuje se do malých balíků, velkých válcových nebo hranatých balíků, briket nebo pelet. Topeniště na slámu musí být přizpůsobeno vysoké rychlosti zplyňování materiálu, musí zachytit vyšší podíl popela a zamezit usazeninám na roštových a teplosměnných plochách. Až 10 % popela ze slámy ulétává do komína a je třeba zachytit ho v odlučovačích. V následujících dvou tabulkách je uvedeno množství sklizně jednotlivých zemědělských plodin a množství slámy dle poměru zrna ke slámě. 18

19 Tabulka 5-4 Množství sklizně jednotlivých zemědělských plodin podle okresů v Moravskoslezském kraji Okres Obiloviny Obilovina Pšenice Ječmen Ostatní Řepka Kukuřice t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Město Celkem Tabulka 5-5 Množství slámy dle poměru zrna ke slámě Plodina Poměr zrno:sláma Pšenice 1:1,85 Žito 1:1,7 Ječmen 1:0,8 Oves 1:1,4 Kukuřice na zrno 1:1,2 Řepka olejná 1:1,2-18 Z hodnot uvedených v předchozích 2 tabulkách bylo stanoveno množství využitelného a energetického potenciálu zemědělské biomasy, které je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 5-6 Energetický potenciál zemědělské biomasy podle okresů v Moravskoslezském kraji Okres Obiloviny Obilovina Pšenice Ječmen Ostatní Řepka Kukuřice Energetický potenciál Reálný en. potenciál (50%) t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok GJ/rok GJ/rok Bruntál Frýdek- Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Město Celkem Množství reálného potenciálu bylo stanoveno s ohledem na svozové vzdálenosti a koncentraci dřevného odpadu na 50 % celkového potenciálu. 19

20 Reálný energetický potenciál zemědělské biomasy 29% 42% 1% 4% 8% Bruntál GJ/rok Frýdek-Místek GJ/rok Karviná GJ/rok Nový Jičín GJ/rok Opava GJ/rok Ostrava Město GJ/rok 16% Graf 5-3 Reálný energetický potenciál zemědělské biomasy Z výše uvedeného grafu vyplývá, že největší energetický potenciál zemědělské biomasy je v okresu Opava, dále následuje okres Nový Jičín Bruntál a Frýdek Místek, naopak nejmenší energetický potenciál je v okresech Ostrava Město a Karviná. 5.3 Využití rychle rostoucích plodin Potenciálním, ale zatím jen omezeně využívaným zdrojem biopaliv jsou cíleně pěstované energetické rostliny. Energetické dřeviny Z dřevin je nejvýznamnější topol černý a balzámový, případně další topoly a jejich hybridy. Rovněž vrby přinášejí dobré výsledky. Z ostatních druhů, které jsou však méně výnosné, lze jmenovat akát, olše, osika a bříza. Energetické rostliny Jako nejvýhodnější rostlina se v našich podmínkách jeví vytrvalý šťovík, který lze pěstovat na plantážích s výnosem 20 t sušiny/ha a více. Plantáže energetických rostlin lze zakládat na zemědělské půdě, která je nevhodná nebo nepotřebná pro pěstování potravinářských plodin. Pěstovat je možno i na antropogenních půdách, což jsou zejména rekultivované důlní výsypky a složiště odpadů. 20

21 Tabulka 5-7 Energetický potenciál energetických rostlin podle okresů v Moravskoslezském kraji Okres Orná půda Plocha využitelná pro en. rostliny Energetický potenciál Reálný energetický potenciál ha ha GJ/rok GJ/rok Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Město Celkem Reálný energetický potenciál energetických rostlin 7% 25% 32% Bruntál GJ/rok Frýdek-Místek GJ/rok Karviná GJ/rok 14% 3% Nový Jičín GJ/rok Opava GJ/rok Ostrava Město GJ/rok 19% Graf 5-4 Reálný energetický potenciál energetických rostlin Vhodné plochy pro stanovení potenciálu rychlerostoucí energetických plodin je stanoveno na 10 % plochy orné půdy v kraji, tedy na ha. Průměrný výnos energetických plodin (v sušině) lze na základě zkušenosti stanovit na 10 t/ha, energetickou výhřevnost pak na 15 GJ/t. Možné rezervy lze spatřovat v ploše pěstování v ploše pro využitelné pěstování energetických rostlin nejsou zahrnuty plochy antropogenních půd, jako jsou haldy, skládky odpadů a výsypky. 5.4 Využití bioplynu pro energetické účely Potenciál bioplynu v Moravskoslezském kraji představují zejména: 1. Odpady živočišné výroby živočišné exkrementy; 2. Odpadní či cíleně pěstovaná biomasa (travní porosty); 3. Biologický rozložitelný odpad (komunální a průmyslový odpad); 4. Skládkový plyn a čistírenský bioplyn z čistíren odpadních vod. Mezi nejvýznamnější potenciál v Moravskoslezském kraji patří využití bioplynu z komunálního odpadu a ze zemědělství. 21

22 5.4.1 Bioplyn v zemědělství z odpadů z hospodářských zvířat Největší podíl odpadů vznikajících v zemědělské výrobě představují exkrementy hospodářských zvířat a zbytky rostlin. Nejjednodušší forma nakládáni s těmito druhy odpadů je jejich přímé využití na zvýšení kvality půdy. V praxi často z důvodů lokálních přebytků odpadů není nejdůležitější využití jejího hnojivého využití, ale prostá likvidace. Řízená anaerobní fermentace organické hmoty umožňuje při zachování hnojivých účinků vstupní suroviny využít část energie v organické hmotě k produkci bioplynu (s obsahem % metanu), využitelného k výrobě tepelné a elektrické energie. V porovnání s přímou aplikací uvedených odpadů na pole přináší anaerobní fermentace další výhody: Zvýšenou využitelnost živin. Anaerobní fermentace zvyšuje kvalitu hnojiva jeho homogenizací a transformací některých látek na látky s vyšším hnojivým účinkem. Snížení zápachu. Kejda anaerobně stabilizovaná má výrazně nižší zápach než surová. Pokles emisí skleníkových plynů v průběhu sladování a aplikace. Vzhledem ke koncentraci chovů hospodářských zvířat a s ohledem na vývoj výkupních cen energií z bioplynu je reálné počítat s 50 % reálným využitím celkového potenciálu, který činí GJ Ostatní zdroje bioplynu Trvalé travní porosty změny v zemědělství vedou k přebytku v produkci zelené biomasy trávy a podobných produktů. Tato produkce je využitelná v rámci tzv. kofermentace k produkci bioplynu. Potenciál lze odvodit z disponibilního množství biohmoty ( t/rok) a produkce bioplynu z 1 t travní hmoty = 150 m 3 s výhřevností 21,5 MJ/ m 3. Tento využitelný potenciál pak činí GJ/rok Odpadní vody (ČOV) Vzhledem k závazku naši republiky, že při vstupu do EU musí do určité doby zajistit, aby každá obec nad obyvatel měla ČOV, je kompostování kalů z ČOV velmi perspektivní. Množství získaného bioplynu je možno určit z množství vypouštěných odpadních vod do veřejné kanalizační sítě na území Moravskoslezského kraje: m 3 odpadních vod na 833 m 3 získaného bioplynu. 22

23 5.4.4 Biologicky rozložitelný odpad (BRO) Z koncepce nakládaní s odpady v MSK a Plánu odpadového hospodářství MSK vyplývá možnost, že v horizontu r bude v kraji k dispozici t vyseparovaného BRO, s možnou produkcí tis. m 3 plynu s výhřevností 21,5 MJ/m 3, což představuje využitelný potenciál GJ Přehled potenciálu bioplynu V následující tabulce je uveden přehled potenciálu energie z bioplynu v Moravskoslezském kraji. Jak lze pozorovat, největší potenciál bioplynu v MSK je odhadován u ostatní biomasy (travní porosty). Tabulka 5-8 Energetický potenciál bioplynu v Moravskoslezském kraji Potenciál bioplynu (odhad) Kraj Živočišný BRO Ostatní ČOV a odpad Biomasa Skládky Celkem GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok Moravskoslezský Potetenciál energie z bioplynu 23% 36% 32% 9% Živočišný odpad GJ/rok BRO odpad GJ/rok Ostatní Biomasa GJ/rok ČOV a Skládky GJ/rok Graf 5-5 Potenciál energie z bioplynu Na výše uvedeném grafu lze vidět, že největší potenciál se skrývá u ostatní biomasy s energetickým potenciálem GJ/rok, dále následuje živočišný odpad s GJ/rok, BRO odpad s GJ/rok a ČOV s skládky se GJ/rok. 23

24 6 Potenciál biomasy v Moravskoslezském kraji Spotřeba primárních energetických zdrojů (dále PEZ) na území Moravskoslezského kraje je rozdělena podle výkonových kategorií energetických zařízení takto: zdroje nad 5 MW 30,6 %, zdroje od 3 do 5 MW 26,4 %, zdroje od 0,2 do 3 MW 24,4 % a zdroje od 0,2 MW 18,6 %. Struktura spotřeby PEZ v jednotlivých zdrojích energie 26,4 24,4 18,6 30,6 Zdroje nad 5 MW Zdroje od 3 do 5 MW Zdroje od 0,2 do 3 MW Zdroje do 0,2 MW Graf 6-1 Struktura spotřeby PEZ v jednotlivých zdrojích energie Struktura PEZ užitných ve zdrojích o výkonu 0,2-3 MW 0,7% 0,2% 0,5% 1,6% 2,1% 1,1% 0,7% 93,1% ČU HU KOKS BIOMASA TO ZP NZ,OZ LPG Graf 6-2 Struktura PEZ užitných ve zdrojích o výkonu 0,2 3 MW 24

25 Struktura PEZ užitných ve zdrojích o výkonu nad 5 MW 0,4% 0,0% 0,9% 1,4% 97,4% 0,0% 0,0% 0,0% ČU HU KOKS BIOMASA TO ZP NZ,OZ LPG Graf 6-3 Struktura PEZ užitných ve zdrojích o výkonu nad 5 MW V malých zdrojích do 0,2 MW a středních zdrojích od 0,2 do 3 MW je dominantně užívaným palivem zemní plyn. Ve velkých zdrojích je naopak z více než 95 % užíváno fosilní palivo. Využití biomasy je nejvhodnější jako náhrada za pevná fosilní paliva, a to v kotlích všech kategorií. Vzhledem k zeměpisným a přírodním podmínkám Moravskoslezského kraje představuje největší potenciál dřevní biomasa získaná z čištění a klestění lesů, povodí a dřevozpracujícího průmyslu. Jejím využitím budou naplněny hlavní cíle stanovené v úvodu akčního plánu. Dojde ke snížení emisního zatížení v regionu, zvýšení energetické nezávislosti a naplňování energetické politiky státu. Tabulka 6-1 Využitelný energetický potenciál dřevní biomasy v Moravskoslezském kraji Využitelný energetický potenciál Dřevní hmota (dřevní odpad a palivové dřevo) Množství (t/rok) Teoretický potenciál (GJ/rok) Reálný potenciál (GJ/rok) mil. 3,2 mil Biomasu je vzhledem k jejím vlastnostem (obnovitelný zdroj, neutrální z hlediska tvorby CO2) vhodné využívat pro výrobu energie na území celého kraje. Biomasu je vhodné podporovat především v oblastech s výrazným podílem spalování hnědého a černého uhlí, kde spalování probíhá v malých lokálních zdrojích s nízkou účinností. Jedná se o regiony, které nejsou zatím plynofikovány a oblasti se zvýšeným průmyslovým znečištěním (Ostravsko, Karvinsko a Třinecko). 25

26 Významným znečišťovatelem ovzduší v Moravskoslezském kraji jsou kromě průmyslových zdrojů (hutní podniky) a automobilové dopravy právě lokální topeniště. V domácnostech dochází kromě spalování fosilních paliv rovněž ke spalování odpadu. Vzhledem k neustále stoupajícím cenám energií a nepříznivé finanční situaci je velice obtížné motivovat obyvatelstvo k uskutečnění opatření ke změně způsobu vytápění domácností. Cestou ke zlepšení stávajícího stavu je poskytnutí finanční podpory na pořízení nízkoemisních a bezemisních zdrojů tepla pro vytápění domácností. Počet instalací v Moravskoslezské kraji do roku 2015 počet instalací rok Graf 6-4 Počet instalací v MSK do roku 2015 Úspora CO 2 do roku tun CO rok Graf 6-5 Úspora CO 2 v jednotlivých letech Budeme-li uvažovat finanční podporu domácnostem v hodnotě 20 mil Kč ročně při pořízení kotle spalujícího pouze dřevní biomasu, můžeme pozorovat snížení emisní zátěže cca o 6200 tun CO2 za rok, v předpokladu průměrné spotřeby tepla 155 GJ za rok. Ve výhledu do roku 2015 předpokládáme podporu až pro 1600 domácností. 26

27 Zásadním problémem a zároveň hlavním úkolem bude propojení všech stupňů zpracovatelů a uživatelů biomasy a vytvoření uzavřeného řetězce služeb za účelem vyvážení poptávky, nabídky a zajištění dlouhodobé stability dodavatelskoodběratelských vztahů. 7 Strategie využití dřevní biomasy Strategie využití dřevní biomasy v Moravskoslezském kraji zahrnuje: Legislativní podpora vyřešení majetkových překážek při sběru a zpracování lesních zbytků z probírek. Daňové zvýhodnění dřevní biomasy. Dostatečná podpora ze strany státu nebo kraje vytvoření regionálního dotačního titulu k podpoře při pořízení zdroje k vytápění, tj. kotle pro spalování dřevní biomasy. Podpora využívání místních zdrojů dřevní hmoty čištění a klestění lesů, povodí a využívání dřevní hmoty z dřevozpracujícího průmyslu. Zajištění účelné informovanosti a motivace potencionálních spotřebitelů. Osvěta, vzdělávaní odborné a široké veřejnosti. Podpora vědy, výzkumu a vzdělávání v oblasti energetického využívání biomasy. 27

28 Seznam tabulek Tabulka 3-1 Výhřevnost nejčastěji používaných tuhých biopaliv... 9 Tabulka 4-1 Podíl výroby elektrické energie z biomasy v roce 2010 v ČR Tabulka 4-2 Podíl energie z biomasy v domácnosti a mimo domácnosti v roce 2010 v ČR. 14 Tabulka 4-3 Vývoj vyrobené tepelné energie s podílem biomasy v Moravskoslezském kraji Tabulka 5-1 Podíl půdy v Moravskoslezském kraji Tabulka 5-2 Struktura plochy půdy podle okresů v Moravskoslezském kraji Tabulka 5-3 Energetický potenciál dřevní hmoty podle okresů v Moravskoslezském kraji 17 Tabulka 5-4 Množství sklizně jednotlivých zemědělských plodin podle okresů v Moravskoslezském kraji Tabulka 5-5 Množství slámy dle poměru zrna ke slámě Tabulka 5-6 Energetický potenciál zemědělské biomasy podle okresů v Moravskoslezském kraji Tabulka 5-7Energetický potenciál energetických rostlin podle okresů v Moravskoslezském kraji Tabulka 5-8 Energetický potenciál bioplynu v Moravskoslezském kraji Tabulka 6-1 Využitelný energetický potenciál dřevní biomasy v Moravskoslezském kraji. 25

29 Seznam grafů Graf 4-1 Vývoj počtu provozoven a instalovaného výkonu OZE ke dni Graf 5-1 Podíl půdy na celkové rozloze Moravskoslezského kraje Graf 5-2 Reálný energetický potenciál dřevní biomasy Graf 5-3 Reálný energetický potenciál zemědělské biomasy Graf 5-4 Reálný energetický potenciál energetických rostlin Graf 5-5 Potenciál energie z bioplynu Graf 6-1 Struktura spotřeby PEZ v jednotlivých zdrojích energie Graf 6-2 Struktura PEZ užitných ve zdrojích o výkonu 0,2 3 MW Graf 6-3 Struktura PEZ užitných ve zdrojích o výkonu nad 5 MW Graf 6-4 Počet instalací v MSK do roku Graf 6-5 Úspora CO2 v jednotlivých letech... 26

30 Literatura pdf

31

32 Seznam zkratek AP BRKO BRO ČOV ČR EU MSK OZE PEZ ÚEK akční plán biologický rozložitelný komunální odpad biologicky rozložitelný odpad čistírna odpadních vod Česká republika Evropská unie Moravskoslezský kraj obnovitelné zdroje energie Primární energetické zdroje Územní energetická koncepce