Trh s lesní dendromasou pro energetické účely

Transkript

1 Regionální využití biomasy Trh s lesní dendromasou pro energetické účely Ing. Dalibor Šafařík Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

2 strana 2 Úvod Vývoj trhu s lesní energetickou štěpkou. Bilance dosud spotřebovaných objemů štěpky versus disponibilní zdroje. Ekonomika produkce lesní štěpky. Východiska pro potencionální zvyšování podílu lesní štěpky v energetickém mixu obnovitelných zdrojů energie v České republice a dalšího rozvoje trhu energetických štěpek.

3 strana 3 Zdroje informací I. Vývoj a současný právní stav, legislativní předpisy a normy upravující produkci a obchod s lesní energetickou štěpkou. II. III. IV. Souborné publikace, které shrnují studie vytvořené nezávislými odborníky zejména z oblastí energetiky a ekonomiky, souhrnně mapující stav a potenciál OZE v České republice v návaznosti na energetickou strategii a cíle České republiky v rámci společné energetické politiky Evropské unie od roku 2003 do současnosti. Publikace a články popisující praktické zkušenosti, názory a komentáře s využitím a na využití dendromasy jako obnovitelného zdroje. Zahraniční zdroje, především z Rakouska, kde jsou zkušenosti s využíváním dendromasy jako obnovitelného zdroje z historického i současného pohledu ve střední Evropě na nejvyšší úrovni.

4 strana 4 Vývoj podílu OZE na hrubé domácí spotřebě elektřiny ,00% 8,00% 7,00% 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00%

5 strana 5 Podíl OZE na hrubé domácí spotřebě elektřiny ,38% 2,96% 0,00% 7,64% 4,37% 25,51% 26,04% 33,10% MVOE do 10 MW VOE nad 10 MW BIOM celkem BIOP BRKO VE FOTVOLTSYS kap.biopal.

6 strana 6 Podíl lesní štěpky na hrubé výrobě elektřiny (zdroj MPO ČR) období v MWh , , , , , , ,9 v % 0,33 0,27 0,32 0,48 0,72 0,79 0,75

7 strana 7 Cíl EU z OZE pro ČR v roce 2020 je 13,5 % Hodnoty Národního akčního plánu (NAP) pro biomasu rozdíl Výroba elektřiny z biomasy Výroba tepla z biomasy TJ TJ TJ TJ TJ TJ = nárůst mezi roku 2010 až 2020 elektřina: 2,5 x teplo: 1,4x

8 strana 8 Podíl OZE na výrobě tepla (Zdroj (MPO ČR) 3,72% 2,13% 2,20% 0,42% 2,33 16,76% 56,13% 16,30% Štěpka mimo domácnosti Ost.biomasa mimi domácnosti Biomasa domácnosti BIOP BRKO TKO BRKO PRO a ATP Tepelná čerpadla Solární termální systémy

9 strana 9 Základní skupiny energetických štěpek Zelená štěpka obsah dřeva více než 45 % s příměsí kůry a zeleně max. do 55 %. Hnědá štěpka obsah dřeva více než 70 % s příměsí kůry max. do 30 %. Bílá štěpka je vyrobena ze strojově či ručně odkorněného dříví nebo materiálů vzniklých při zpracování dříví

10 strana 10 Převodní faktory pro obchod s dendromasou Objemové jednotky dříví pro obchod s biomasou m 3 (plm) prm prms m 3 (plm) 1 1,54 2,5 prm 0,65 1 1,61 prms 0,4 0,62 1 Přepočtové koeficienty m 3 na tunu sušiny (0% relativní vlhkosti) Zjednodušený přepočet 1 t (suš) koeficient Jehličnaté dříví 2,1 m 3 0,66667 Listnaté dříví 1,5 m 3 0,47619 Průměrná výhřevnost při relativní vlhkosti 30-40%; 1 m 3 = 9000 MJ Průměrná energetická hodnota při relativní vlhkosti 30-40%; 1 m 3 = 2,5 MWh

11 strana 11 Druhy energetické biomasy dle vyhlášky č.482/2005 Sb. (výtah) Č. 8 Zbytková hmota z těžby dřeva, probírek, prořezávek (vzniklá v lese), hmota z údržby zeleně (tratě, vodoteče apod.) a biopaliva z této zbytkové hmoty vyrobená (štěpka, palivové dřevo apod.) včetně vedlejších a zbytkových produktů z jejich zpracování. Kategorie VZ, O2, P2, S2. Č. 10 Piliny, hobliny, odřezky a dřevo nevhodné pro materiálové využití, zbytková kůra a další zbytky z průmyslového zpracování dřeva, dřevotřískové desky a dýhy ve smyslu vedlejšího produktu či zbytkové hmoty (například z procesů třídění, drcení, lisování, peletizace) použité dřevo, použité výrobky ze dřeva a dřevěných materiálů, dřevěné obaly, při splnění ostatních požadavků a dále biopaliva z nich vyrobená. Kategorie VZ, O3, P3, S3. Č. 11 Výmět z rozvlákňování papíru a lepenky, druhotně nevyužitelný papír a lepenka a biopaliva z nich vyrobená, výmětová vlákna, kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna (zkráceno). Kategorie AD, VZ, O2, P2, S2

12 strana 12 Vývoj výkupních cen (VC) a zelených bonusů (ZB) pro výroby elektřiny z biomasy v Kč/MWh období kategorie biomasy (vyhl. 482/2005 Sb.) VC ZB VC ZB VC ZB VC ZB VC ZB VC ZB VC ZB O2 stávající O2 před O2 po S P Zdroj: Cenová rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ČR č. 10/2005; 8/2006; 7/2007; 8/2008; 4/2009; 2/2010; 7/2011

13 strana 13 Vývoj výkupních cen kategorie O2 Vývoj zelených bonusů kat. O Kč.MWh Polynomický trend y = -23,095x ,48x ,9 R² = 0, rok Kč.MWh Polynomický trend y = 10,357x ,071x ,9 R² = 0, rok Kč.MWh Vývoj zelených bonusů kat. S2 Polynomický trend y = 6,1905x 2-75,238x + 922,86 R² = 0, rok Kč.MWh Vývoj zelených bonusů kat P2 Polynomický trend y = 5,3571x 2-65x ,1 R² = 0, rok

14 strana 14 Dodávky lesní štěpky v České republice období m 3 b.k. m 3 u.b. údaj není k * * dispozici Kč/m 3 CZK/m * 648 * 615 * Zdroj: ČSÚ, e Lesnictví a myslivost Počet registrovaných zařízení (respondentů ) v ČR druh energie/období výroby el.energie výroby tepla zdroj: MPO

15 strana 15 Formování nabídky a poptávky v obchodu s dendromasou Poptávka po výrobních faktorech není poptávkou přímou nebo konečnou, ale poptávkou odvozenou je závislá (odvozená) od poptávky po zboží, na jehož výrobu se daný výrobní faktor používá. Poptávka po energetické dendromase je primárně odvozována od poptávky po energiích z tohoto vstupu vyráběných. Je však záležitostí široké diskuse a zkoumání, zda je tato primární poptávka v České republice ovlivňována více faktory ryze tržními, či zda hraje významnější roli nutnost splnění indikativního cíle při využívání OZE v rámci závazků jež má Česká republika v EU a forma a intenzita podpory využívání jednotlivých druhů OZE ze strany státu. Nabídka výrobních faktorů obecně je specifická tím, že vlastníkem výrobních faktorů jsou spotřebitelé (domácnosti), tedy že se řídí snahou maximalizovat užitek. V případě nabídky energetické dendromasy však tuto obecnou mikroekonomickou zákonitost nelze jednoznačně použít. Obnovitelné zdroje energie jsou stejně jako půda součástí přírodních zdrojů a mají tedy obdobné ekonomické vlastnosti jako půda. Jejich množství je omezené, a proto i ony mohou nést podobně jako půda rentu odměnu za jejich užití.

16 strana y = 2E+07x 2-1E+08x + 2E+08 R² = 0, y = 4E+06e 0,4236x R² = 0,

17 strana 17 Bilance spotřeby a zahraničního obchodu lesní štěpky v České republice [t] období pro výrobu elektrické energie , , , , , , ,3 pro výrobu tepla , , , , , , ,8 saldo zahraničního obchodu , , , , , , ,0 export , , , , , , ,0 import , , , , , , ,0 Zdroj: MPO

18 Množství energetické štěpky [t] strana ,0 Bilance spotřeby a zahraničního obchodu lesní štěpky v České republice [t] ,0 y = -2511,7x x R² = 0,7138 pro výrobu elektrické energie ,0 pro výrobu tepla ,0 y = 11435x ,5x R² = 0, , ,0 y = x x R² = 0,7065 saldo zahraničního obchodu 0, ,0 rok

19 strana 19 Komparace výsledků analýz a výsledné kvantifikace využitelné lesní biomasy s bilancí spotřeby a zahraničního obchodu energetické lesní štěpky. Při zohlednění omezujících podmínek vyplývajících z lesnické legislativy je lesní dendromasa z mýtních těžeb pro energetické účely disponibilní v množství m 3 /rok (ÚHUL, 2009). Při rozšíření o ekosystémový pohled na bázi souborů lesních typů a cílového hospodaření se disponibilní množství sníží na m 3 /rok (ÚHUL, 2009) Další omezení vyplývající z analýzy rizika a požadavků orgánů ochrany přírody na základě podkladů spolupracujících organizací dále snižuje disponibilní množství na m 3 (ÚHUL, 2009) Celková bilance spotřeby lesní štěpky použité k výrobě elektrické energie a tepla se za období pohybuje v rozmezí ,5 tun sušiny (pozn. při 0 % relativní vlhkosti) Přepočteno na 1 m 3 s použitím koeficientu 1,9 m 3 = 1 tuna (suš.) to činí m 3.

20 strana 20 Vlastní náklady výroby energetické lesní štěpky cenách zjištěné vlastním šetřením činí celkem 590 Kč/m 3 ve struktuře: nákup 30,- Kč/m 3 vyvážení (soustřeďování do 250 m) 50,- Kč/m 3 štěpkování (drcení) 250 Kč/m 3 doprava odběrateli (do 60 km) 260,- Kč/m 3

21 vlastní náklady výkonu v Kč strana Analýza bodu zvratu výroby lesní energetické štěpky při stanovení maximální vzdálenosti soustředění 250 m předpokládané výnosy předpokládané náklady výsledek objem výroby Q ( tis. prms) Zdroj: vlastní šetření LMB

22 strana 22 Zahraniční zvyklosti v obchodu s dendromasou (Rakousko) Převažující způsob přejímky měření podle hmotnosti v suchém stavu (Atro-metoda). Kupní cena je sjednávána v EURO/atto. Maximální relativní vlhkost pro převzetí dodávky 50 %. Velký důraz na stabilitu dodávek. Většina malých a středních kotelen má omezené skladovací prostory a zejména v zimních měsících mohou dopravní komplikace způsobit výpadky v zásobování a tím obchodní kolize.

23 strana 23 Využití biomasy v kondenzační elektrárně s 3,5 MWel. Účinnost využití energie z paliva pro výrobu elektřiny 25%. Spotřeba biomasy : 38,5 tis. tun Energie v palivu: Vyrobené (využité teplo): Vyrobená elektřina: GJ 0 GJ GJ ( MWh) Podpora (O2 zelený bonus 2560 Kč/MWh) Podpora = 711 Kč/GJ Kč

24 strana 24 Využití biomasy v zařízení se stejnou spotřebou biomasy Účinnost využití energie z paliva 85%. Spotřeba biomasy : 38,5 tis. tun (dřevní biomasa 24,5 tis. tun, výhřevnost 8,5 GJ/t, sláma 14 tis. tun, výhřevnost 14,7 GJ/t) Energie v palivu: 414,050 GJ Vyrobené (využité teplo): GJ Podpora (50 Kč/MWh) 17, Kč Podpora = 50 Kč/GJ

25 strana 25 Dřevní biomasa v revizi D SEK (listopad 2011) V případě biomasy přednostně podporovat její využívání pro kogenerační systémy s přijatelnou účinností v rámci i lokálních systémů CZT. Přístup k biomase by měl být rovný a nediskriminující pro všechny odběratele. Využívání biomasy vázat na celkové socioekonomické a environmentální dopady způsobu jejího využití a míru ekonomické efektivity. Zohlednit skutečnost, že velmi intenzívní exploatace těžebních zbytků ovlivňuje nepříznivě živinovou bilanci lesních půd.

26 strana 26 Udržitelná podpora OZE Na úrovni primární i sekundární legislativy garantovat rovné podmínky při podpoře různých obnovitelných zdrojů. Sledovat rovnováhu mezi zájmem na splnění mezinárodních závazků ČR a náklady na zajištění podpor a jejich dopadem na konečného spotřebitele. Akční plán pro biomasu v ČR zpracuje MZe v roce 2011.

27 strana 27 Dotační tituly k podpoře výstavby výroben využívajících OZE OPŽP, Prioritní osa 3, oblast podpory 3.1 Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a KVET. Biomasa v rámci 3.1 není prioritní. OPPI Eko-energie; určen pro podnikatelské subjekty (teplárny). Je zde silný konkurenční vztah s průmyslovými podniky. Podmínkou je kladné IRR do 20 let.

28 strana 28 Diskuse Další zvyšování podílu energetické lesní štěpky na produkci elektrické energie a tepla v celkovém energetickém mixu České republiky je možné již pouze při změně využití některých dosud technologicky využívaných sortimentů surového dříví, zejména listnatých vlákninových sortimentů a částečně papírenské štěpky. Změnu tržních cen lesní energetické štěpky významně ovlivňují výkupní ceny a zelené bonusy pro výrobu elektřiny z biomasy, především výše podpor v kategorii O2. Rozhodujícím faktorem pro rentabilitu výroby lesní energetické štěpky jsou náklady na soustřeďování dřevní suroviny a distribuci vyrobené štěpky.

29 strana 29 Závěr Biomasa je považována současnou platnou Státní energetickou koncepcí (SEK) za rozhodující dominantní druh OZE. Z výše nastíněných faktů ovšem vyplývá, že dendromasa je v rámci velké skupiny biomasy druhem minoritním, a to v setrvalém stavu. Jeho další rozvoj brzdí různé bariéry, jednou z nejvýznamnějších je absence důsledného zmapování potenciálu a důsledná a přesná statistika. V neposlední řadě je velmi důležitá i otázka ekonomiky výroby, užití jednotlivých zdrojů OZE, nalezení efektivních způsobů podpory OZE zajišťujících jejich rozvoj při efektivním vynakládání prostředků použitých na přímé či nepřímé podpory. Jednou z možných cest je podpora kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) v regionální struktuře jako jednoho z vysoce účinných a současně ekologicky přijatelných způsobů výroby energie, kdy v porovnání s oddělenou výrobou elektřiny a tepla dochází k úspoře energie primárních paliv.

30 strana 30 Na závěr informace, kterou již mnozí znáte: Energetický regulační úřad zastaví nejpozději od roku 2014 podporu nově vzniklých obnovitelných zdrojů. Další podpora elektřiny z vody, vzduchu, slunce nebo biomasy by prý příliš zatěžovala českou ekonomiku. Ekologické organizace ovšem tvrdí, že by tak úřad porušil zákony. Obnovitelné zdroje by podle nich měly dostat čas, aby dosáhly soběstačnosti. (ČRo 1; ;9:21)

31 Děkuji Vám za pozornost Ing. Dalibor Šafařík