ZPRÁVY České parazitologické společnosti

Transkript

1 ZPRÁVY České parazitologické společnosti Ročník 22, číslo 3+4 prosinec 2014 ISSN

2 obsah 3/ Externí hodnocení kvality č. 861 Věra Tolarová 4/ V4 Parasitology Meeting - REPORT Ivica Hromadová 8/ Kancelář pro uvádění parazitologických omylů na pravou míru Iva Kolářová 9/ Životní jubileum Prof. RNDr. Libuše Kolářové, CSc. Petr Horák 11/ PF / autoři příspěvků 2

3 Mikroskopická diagnostika střevních parazitóz Externí hodnocení kvality č. 861 EHK - série č.861 byla rozesílána do 66 laboratoří Hodnoceno bylo 65 pracovišť na základě výsledků získaných mikroskopickou diagnostikou dvou vzorků stolice fixované formalinem a tří roztěrů barvených trichromem a hematoxylinem.. Maximálně bylo možno získat 4 body za stolice a 8 bodů za roztěry. K úspěšnému absolvování tohoto kola EHK bylo zapotřebí dosáhnout v první části minimálně 2 body, ve druhé části 4 body. Vzorky fixované stolice obsahovaly: A1 - vajíčka Fasciola hepatica A2- vajíčka,hymenolepis nana B vajíčka trichstrongylus sp. Roztěry ze stolice barvené trichromem nebo hematoxylinem obsahovaly: A, cysty Entamoeba coli B,C cysty Iodamoeba bütschlii, cysty Endolimax nana D,E cysty Endolimax nana Výsledky: Stolice: V této části testu 49 (75,4 %) laboratoří odpovědělo správně a získalo plný počet 4 body. Patnáct (23,1 %) laboratoří dosáhlo 2bodů. Zbývající jedna laboratoř propadla kvůli základním neznalostem. Otázkou zůstává, proč některé laboratoře uváděly nález, který evidentně ve svých vzorcích neměly, ale měla ho druhá skupina laboratoří. Roztěry: K maximálnímu zisku 8 bodů se dopracovalo 33 (50,8 %) pracovišť, přijatelných 6 bodů získalo 23 laboratoří (23,4 %). Těsně nad limitem se zachránilo ještě 6 (9,2 %) dalších laboratoří se 4 body. Pod limit se dostaly tři laboratoře. U řady laboratoří stále přetrvává problém rozlišit cysty Iodamoeba bütschlii od Entamoeba histolytica.a cysty Endolimax nana od Entamoeba hartmanni. Podrobnější informace včetně obrazové dokumentace naleznete na webových stránkách: v záložce klinické laboratoře, pod oddělením parazitologie, mykologie a mykobakteriologie Praha, odkaz na Národní referenční laboratoř pro diagnostiku střevních parazitóz. V Praze Věra Tolarová 3

4 V4 Parasitology Meeting 28. května 2014, Stará Lesná REPORT from meeting of boards and representatives of V4 parasitological societies Place of meeting: Congress Centre Academia, Stará Lesná, Vysoké Tatry, Slovakia Date of meeting: May 28 th, 2014, 7 p.m. Participants of the meeting: see below the attendance list Aim of the meeting: The principal aim of the meeting was to evaluate the ongoing parasitological conference V4 Parasitological Meeting organised by the Slovak Society for Parasitology (SSP), Czech Society for Parasitology (CSP), Polish Parasitological Society (PPS), Hungarian Society of Parasitology (HSP) and the Institute of Parasitology, Slovak Academy of Sciences. The proposals of future organisation of standard Czech and Slovak/Slovak and Czech Parasitological Days and V4 Parasitological Meeting were discussed. Ivica Hromadová (SSP) The ongoing parasitological meeting is appreciated by participants from V4 countries and also from participants of other countries Special attention attracted Student competition displaying good-quality research of young parasitologists SSP is welcoming the idea to organize V4 meeting in the future SSP agrees and supports the CSP to organize traditional Czech and Slovak Parasitological Days in The appeal to organize the meeting in national (Czech and Slovak) languages due to better availability of meeting to clinical parasitologists is understandable, however: o English language is now more and more commonly established as official conference language also in local conferences (Helminthological Days, Protozoological days). The optimal compromise could be international meeting with English as official 4

5 language + satellite meetings in national languages, orientated more towards the practical and clinical parasitologists o the price of the meeting could not be lower even in the case of Slovak and Czech Parasitological Days. Costs related to the organization of conferences are rather high in Slovakia Libor Mikeš (CSP) The next Czech and Slovak Parasitological days will be organized by the CSP in traditional manner The principal organizer will be Dr. Ditrich from University of South Bohemia, České Budějovice, Czech Republic. The exact place of the meeting will be announced later, the term: May We should keep the original purpose of Czech and Slovak/Slovak and Czech Parasitological Days and make them available for people from clinical institutions and laboratories National languages and lower price would be welcome Elżbieta Gołąb (PPS) PPS appreciates the current V4 meeting and suggests to organize the next one in Krakow, Poland in September 2016 The V4 meeting will be connected with a national meeting of the Polish Parasitological Society Dr. Sławomir Kornaś from University of Agriculture in Krakow announced the next V4 meeting 5

6 Róbert Farkas (HSP) The current personal structure of HSP (low number of parasitologists working in academic research) does not allow to organize V4 meeting in future HSP organizes an other, specialized meeting, in which participants of V4 countries are welcome List of members of national societies (name, working address and contact) should be shared between the Societies and future announcements about planned parasitological meetings should be distributed between SSP, CSP, PPS and HSP members Final conclusions: Next Czech and Slovak Parasitological Days will be organized in traditional manner and will take place in the Czech Republic in May 2016 Next V4 Parasitological Meeting will be organized as a meeting associated with the PPS meeting and it will take place in Krakow in September 2016 The Societies will exchange their list of participants The members of all Societies will be informed about future parasitological meetings organized by the V4 parasitological societies Representatives of CSP, PPS and HSP expressed their gratitude to SPS for an idea and organization of the first V4 Parasitological Meeting SSP acknowledged all V4 Society partners for their support of the V4 Meeting In Stará Lesná, May 28 th, 2014 Ivica Hromadová President of the Slovak Society for Parasitology 6

7 7

8 Kancelář pro uvádění parazitologických omylů na pravou míru Autorkou následujícího textu je Ing. Hana Bláhová. Zdroj: Podotýkám, že např. zjistit měchožila se spolehlivěji dá metodou PCR - polymerázová řetězová reakce, kdy i z nepatrného množství materiálu se dá sestavit celá DNA, a podle genetické výbavy parazita jej přesně určit. Provádí GENSERVIS BRNO při Veterinární fakultě, a GENSERVIS PRAHA, katedra parazitologie při Přírodovědecké fakultě UK. Test stojí kolem ,-Kč. Těžko říci, kdy se tato informace na internetu objevila. Nicméně telefonáty a e- maily od lidí, které uvedené instituce kontaktovali, se objevily toto léto. Odhlédněme nyní na chvíli od školácky chybné definice polymerázové řetězové reakce, která by se hodila spíše někam do románového sci-fi příběhu typu Jurský park, a zaměřme se na uvedené instituce. GENSERVIS BRNO při Veterinární fakultě je podle všeho firma Genservice, s.r.o., zkušební laboratoř molekulární genetiky a cytogenetiky, která skutečně sídlí v areálu Veterinární a farmaceutické univerzity Brno ( Zástupce vedoucí laboratoře, Mgr. Kateřina Rosenbergová, Ph.D., potvrzuje, že metodu PCR skutečně používají, ale nikoli pro průkaz parazitů. Laboratoř je zaměřená na zpracování vzorků ze zvířat. Specializuje se na DNA diagnostiku virových a bakteriálních infekcí a určování pohlaví, a to pouze u ptáků. Dále poskytuje také služby v oblasti individuální identifikace DNA (DNA profil), ověřování rodičovství a příbuznosti u psů, koček, dravců, koní či hospodářských zvířat. GENSERVIS PRAHA při Přírodovědecké fakultě UK už nemá podklad v realitě ani náznakem. Na katedře parazitologie není a nikdy nebyla takováto firma. Jedná se o pracoviště, které v rámci výzkumu a výuky metodu PCR používá, ale v žádném případě ne na komerční bázi. Iva Kolářová 8

9 Prof. RNDr. Libuše Kolářová, CSc. životní jubileum Plynutí času nejde zastavit, a tak 10. září oslavila své životní jubileum i profesorka Libuše Kolářová, se kterou mám možnost se profesně i soukromě setkávat bezmála 30 let. Původně to bylo setkávání spíše sporadické, ale v devadesátých letech jsme vytvořili něco, co se jistě dá označit za tým a musel to být tým neformální, neboť jsme každý pracoval na jiné instituci. Libuše po dokončení interní aspirantury na Přírodovědecké fakultě UK zakotvila ve sférách zdravotnického výzkumu, diagnostiky a výuky, a to nejprve na Ústavu tropické medicíny ILF, později na Oddělení tropické medicíny FN Na Bulovce a Katedře mikrobiologie IPVZ, a nakonec na Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Jako přednostka zmíněného ústavu, vedoucí Národní referenční laboratoře (NRL) pro tkáňové helmintózy i členka dalších zdravotnických orgánů patří Libuše k předním představitelům současné lékařské parazitologie a mikrobiologie. Z jejích četných výzkumných parazitologických (helmintologických) aktivit bych vyzdvihl alespoň dvě, které jsou podle mého názoru nejdůležitější, a ve kterých patří Libuše k předním představitelům oboru v Evropě. Především se jedná o její přínos v oblasti studia ptačích schistosom a cerkáriové dermatitidy. Publikačně lze nástup této problematiky zařadit asi do roku 1989, kdy Libuše popsala problém cerkáriové dermatitidy a jejích původců ve středních Čechách. Následovala celá řada dalších studií, které se dotýkaly výskytu, biodiverzity i patogenity ptačích schistosom. V té souvislosti nemohu nezmínit její pátrání po nových druzích helmintů - Libuše se účastnila objevu neuropatogenní nazální schistosomy Trichobilharzia regenti, kterou jsme nalezli u kachen infikovaných cerkáriemi z blatenských rybníků (1998), a ve spolupráci s dalšími českými i zahraničními badateli (především z Francie a Islandu) se podílela na odhalení viscerální schistosomy Trichobilharzia mergi z morčáků (2013) či nového rodu (a druhu) Allobilharzia visceralis z labutí (2006). Při popisu těchto parazitů se uplatnil i velký výtvarný talent, kterým Libuše disponuje; její nákresy dospělých schistosom i různých vývojových stadií asi nemají konkurenci. Problematikou ptačích schistosom se zabývají i její nejcitovanější publikace, především přehledový článek Biology of the schistosome genus Trichobilharzia, který vyšel v Advances in Parasitology v roce 2002 (citován 87x). Kromě výzkumu ptačích schistosom patřila také k těm, kteří se nenechali uspat klamným pocitem bezpečí, že se v Česku 9

10 nevyskytuje tasemnice druhu Echinococcus multilocularis. Již v roce 1996 poukázala na to, že se tato tasemnice kromě okolních států vyskytuje také u nás... a že tudíž i u nás existuje riziko autochtonní larvální echinokokózy u lidí; nálezy těchto tasemnic u definitivních hostitelů (lišek, atd.) i mezihostitelů (hlodavců), a následně i lidská onemocnění prokázaná v poslední dekádě jen potvrzují, že takové obavy byly oprávněné. Jako vedoucí NRL pro tkáňové helmintózy se pochopitelně musela věnovat i problematice dalších helmintů, ať již pro zmíněnou laboratoř tradičnímu tématu larvální toxokarózy, rutinnímu sérologickému či histologickému vyšetřování dalších tkáňových helmintóz, či tématům novým (například dirofilarióza a thelazióza). Za svůj výzkum, který byl financován i prostřednictvím zahraničních grantů (TDR-WHO, The Welcome Trust) byla dvakrát oceněna Ministerstvem zdravotnictví ČR. Libuše patřila i k organizátorům neformálních, avšak o to přínosnějších vědeckých setkání: podílela se na založení Helmintologické sekce České parazitologické společnosti a zavedení tradice pořádání pravidelných Helmintologických dnů, i na organizaci mezinárodních workshopů o ptačích schistosomách a cerkáriové dermatitidě. Kouzlo její osobnosti bylo při těchto akcích nepřehlédnutelné. Nemohu opomenout pedagogické aktivity, které se dotýkaly výuky studentů nejen na Přírodovědecké fakultě UK, ale také na pražských lékařských fakultách, a dále vzdělávání pracovníků ve zdravotnické praxi. Její angažování se v oblasti studia, a to zejména v jeho vyšších stupních, nakonec přerostlo v mnohem náročnější organizační práci - Libuše je dnes proděkankou 1. lékařské fakulty pro grantovou problematiku a postgraduální doktorské studium. Ze stručné rekapitulace je asi patrné, že profesorka Kolářová patří k současným pilířům české lékařské parazitologie. Věřím, že jí vydrží životní élan a chuť do náročné práce i v nadcházejících letech. Petr Horák 10

11 11

12 autoři příspěvků RNDr. Iva Kolářová, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze Katedra parazitologie Viničná Praha 2 iva.rohousova@natur.cuni.cz RNDr. Věra Tolarová, CSc. Národní referenční laboratoř pro diagnostiku střevních parazitóz Oddělení parazitologie, mykologie a mykobakteriologie Zdravotní ústav Praha Sokolovská Praha 8 vera.tolarova@zu.cz Autorkou PéeFka je Veronika Pavlíková studentka Univerzity Karlovy v Praze 12

13 Děkuji všem, kteří přispěli do těchto Zpráv psaným textem, fotografiemi nebo kresbou. Otištěné texty mohou být dále zveřejňovány pouze se svolením redakce. Své příspěvky, komentáře, ohlasy a podněty posílejte na adresu redakce kolarova2011@gmail.com 13

14 Česká parazitologická společnost Sídlo společnosti: Katedra parazitologie Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Viničná 7, Praha 2 Výbor společnosti: předseda: RNDr. Libor Mikeš, Ph.D. Katedra parazitologie PřF UK, Viničná 7, Praha 2 tel.: , fax: , mikes@natur.cuni.cz místopředseda: doc. RNDr. Oleg Ditrich, CSc. Katedra parazitologie PřF JU, Branišovská 31, Č. Budějovice tel.: , oleg@paru.cas.cz tajemník: hospodář: členové: RNDr. Ivan Čepička, Ph.D. Katedra zoologie PřF UK, Viničná 7, Praha 2 tel.: , fax: , cepicka@natur.cuni.cz RNDr. Iveta Hodová, Ph.D. Masarykova univerzita Ústav botaniky a zoologie PřF, Kotlářská 2, Brno tel.: , hodova@sci.muni.cz RNDr. Iva Kolářová, Ph.D. Mgr. Vladimír Hampl, Ph.D. Redakce Zpráv České parazitologické společnosti: RNDr. Iva Kolářová, Ph.D. Katedra parazitologie PřF UK, Viničná 7, Praha 2 tel.: , fax: , kolarova2011@gmail.com Internetové stránky společnosti: