Voliči v Itálii hýbe migrace. Země ji ale potřebuje, říká pro INFO.CZ velvyslanec v ČR

Transkript

1 Voliči v Itálii hýbe migrace. Země ji ale potřebuje, říká pro INFO.CZ velvyslanec v ČR Lucie Bednárová 3. března :00 Itálii ubývá populace a bez migrantů nebude možné do budoucna udržet sociální systém. Italové se k tomu musí postavit, říká v exkluzivním rozhovoru pro INFO.CZ, který vznikl jen několik dní před tamními parlamentními volbami, italský velvyslanec v Česku Aldo Amati. Proč v Itálii sílí protiimigrační nálady a jak moc postoj lidí k tomuto

2 fenoménu ovlivní výsledky voleb? O co dalšího se v nich hraje a jak to dopadne na Česko a Evropu? I o tom se v rozhovoru mluvilo. Proč jsou volby v Itálii tak důležité i z pohledu Evropanů a proč se o ně mají zajímat Češi? Na stole jsou představy Německa a Francie o tom, kam by se v budoucnu měla ubírat evropská integrace. Itálie je třetí největší země v EU a tyto volby rozhodnou o tom, jestli se k francouzsko-německé představě připojí, nebo se naopak přiblíží k těm státům, které o integraci smýšlejí skepticky. Bude to důležitý mezník pro to, jestli Itálie zůstane v hlavním proudu integrace, nebo se vydá na cestu populismu. Uvědomují si Italové, o co se hraje? Ne, to si nemyslím. Většina lidí nemá důvěru v politiky. Část lidí se dokonce vrací k Silviu Berlusconimu. Jeho návrat do politiky je významným politickým signálem. Díky němu preference jeho strany vzrostly z nějakých 6-8 % na %. To je neuvěřitelný výkon zejména s ohledem na jeho věk a na to, že to není žádný nový politik. Podporu našel hlavně mezi méně vzdělanými nebo staršími lidmi. Mladí lidé volí hlavně nové strany, které jsou často populistické, a odhaduje se, že až 40 % mladých lidí ve věku od 19 do 25 let vůbec nepůjde volit. Silně proevropskou stranou jsou liberálové Emmy Bonino nebo Demokratická strana bývalého premiéra Renziho, které se předpovídá 25 %. Jak odhadujete výsledky? Mluví se o dvou až třech možných scénářích. Zvítězit může středopravá koalice, kterou tvoří Berlusconiho strana, Liga severu a další. Pokud se jí podaří získat 40 % hlasů, bude mít většinu v parlamentu. Hodně analytiků tvrdí, že se většinu nikomu nepodaří získat. V takovém případě budou strany mezi sebou jednat. Existuje možnost, že se středopravá koalice spojí se středolevicovou stranou. Důležitou roli sehraje prezident republiky. On bude tím, kdo pověří nějakou osobu, aby sestavila vládu. Pravděpodobně to bude ten, kdo ve volbách obdrží nejvíce hlasů. Pokud neuspěje, tak vybere někoho dalšího. V zahraničním tisku se mluví o velké koalici. Jak je to pravděpodobné? Volební systém tomu nahrává, ale co se týče čísel, tak o ní asi nemůže být řeč. Hodně lidí říká, že příštím premiérem bude stávající ministerský předseda Paolo Gentiloni (Demokratická strana PD, pozn. redakce). Vymění se pouze ministři v závislosti na tom, jak se povedou povolební jednání. Bylo by ale velmi těžké najít společný program. Jsou to přece jen velmi rozdílné strany, které mají odlišné priority. Kdo je Aldo Amati? Aldo Amati je italský diplomat. Svou diplomatickou kariéru začal v roce 1987 v Moskvě. V roce 1994 byl vyslán do Londýna, v roce 2001 do Washingtonu a o šest let později byl jmenován zástupcem velvyslance v Tokiu. Post velvyslance Itálie v České republice zastává od října Který povolební scénář by byl nejlepší z pohledu Evropy?

3 Kdyby Gentiloni zůstal premiérem. Je to člověk, který se těší důvěře mezi evropskými politiky a kterému věří také Italové. Doma je velmi populární. Jak dlouho může proces sestavování vlády trvat? Klidně měsíce. Bude záležet na tom, jak volby dopadnou a jaké budou výsledky. Žijí Italové politikou? Ano, v těchto dnech určitě. Ale většina z nich odmítá současný politický systém. To je také důvod, proč v Itálii posilují populisté. Do těchto voleb se silně promítne frustrace lidí. Proč se podpoře těší Silvio Berlusconi, který je představitelem právě toho starého politického systému, jenž je trnem v oku řady Italů? To je dobrá otázka. Berlusconi má neskutečné charisma a jak už jsem říkal, boduje hlavně u méně vzdělaných, spíše starších lidí a také malých podnikatelů. Řekněme, že střední třída na severu Itálie věří, že bude hájit jejich zájmy, a proto na něj sází. Jaká témata jsou důležitá pro Italy? Podle čeho se rozhodují? Hlavním tématem je jednoznačně ekonomika. Všechny strany se ve svých politických programech věnují příjmům domácností. V Itálii vznikla za Renziho vlády spousta nových pracovních míst, ale nejsou dobře placená. Na rozdíl od jiných zemí nemáme zavedenou minimální mzdu a lidé chtějí jistotu. Kromě ekonomiky, kterou zmiňujete, jaká další témata jsou pro Italy důležitá? Rozhodně migrace. To je téma zejména pro Ligu severu. Spousta lidí se migrace obává. V Itálii nežijí migranti v uprchlických táborech na jednom místě, ale různě po celé zemi. Znamená to, že to téma je živé téměř všude. Lídrům xenofobních stran se podařilo lidi přesvědčit o tom, že migranti způsobují vysokou kriminalitu. Migrace byla jedním z hlavních témat voleb i v Česku. Dají se tady najít nějaké paralely? Ano. Dá se to shrnout jedním slovem: strach. Ten je třeba hledat za tím, že lidé volí protiimigrační a xenofobní strany. Pokud se podíváte na statistiky kriminálních činů v Itálii, tak rozhodně neplatí, že by většinu z nich měli na svědomí migranti. Strach je tedy neodůvodněný, ale pořád tu je. Je to strach z něčeho jiného, odlišného, z něčeho, co může změnit obraz města. Na druhou stranu platí, že Itálii ubývá populace a migranty potřebuje. Statistiky ukazují, že migranti přispívají k HDP Itálie 7-8 %. Musíme se k tomu do budoucna nějak postavit. Podobně je na tom třeba Německo. To také potřebuje migranty, aby udrželo v chodu svůj sociální systém. Bez migrantů nebudou mít mladí lidé ve stáří důchody. Mluvíte o strachu. I lidé v Česku mají z migrantů mnohdy obavy. Jde tedy o strach z neznámého? Italové mají s migranty a jejich integrací mnohem větší a delší zkušenosti. Z čeho pramení jejich obavy?

4 Většina Italů má zkušenosti s tím, že vidí migranty v ulicích měst, jak se poflakují a nic nedělají. Někteří jsou zapletení do obchodu s drogami, například v Milánu. V televizi pořád dokola běhají obrázky lidí, jak stanují někde u vlakových stanic a prodávají tam drogy. To má na lidi obrovský vliv. Přispívá k tomu i to, že hlavně na severu země spoustu trestných činů nepáchají migranti, kteří do Itálie přišli z Afriky. Dopad to má ale na všechny a je jedno, odkud cizinci pocházejí. Jak s tím strachem bojovat? Uvidíme, jak dopadnou volby. V každém případě musíme něco udělat, především změnit zákony. Ekonomičtí migranti nemohou v Itálii pracovat, a to by se mělo změnit. Změnit by se také měla pravidla pro udělování azylu, protože ten proces trvá strašně dlouho mnohdy déle než tři měsíce. S tím souvisí i návratová politika. To také není jednoduché a navíc je to finančně náročné. Jak důležitou roli ve volbách hraje Evropa? Většina Italů si uvědomuje, že Evropa a členství v EU je velmi důležité. Zároveň je tu ale velká skepse ohledně eura. Hodně lidí kvůli němu zchudlo. Jeho přijetí pomohlo Itálii v očích zahraničních investorů a také jsme se stali součástí hlavní dění v EU. Pro obyčejné lidi to ale bylo velké zklamání. Cena domů se zdvojnásobila a stejně tak cena třeba obyčejného kafe. Na druhou stranu euro má silnou podporu u podnikatelů. Politické strany a hnutí to vědí a třeba Hnutí pěti hvězd (populistické a euroskeptické hnutí; pozn. redakce) svůj postoj k euru zmírnilo. Itálie stála na počátku evropské integrace. Přesto se tu objevují strany, které otevřeně mluví o odchodu Itálie z EU. Jak moc je něco takového pravděpodobného? Myslím, že většinu Italů ani nenapadne, že by země mohla odejít z EU. Jsou tu lidé, kteří si myslí, že EU nefunguje tak, jak má, a je proto potřeba ji změnit zevnitř. Nesouhlasí proto se vším, co se přijímá na evropské úrovni. Rozhodně ale nechtějí vystupovat. Zkušenost s brexitem je odstrašující pro všechny. Strany, které o odchodu Itálie z EU otevřeně mluví, mají určitou podporu, ale podle mého názoru to není kvůli evropským záležitostem. Je tu také strana, kterou vede Emma Bonino, a ta naopak vyzdvihuje výhody členství v EU. Zdůrazňuje, že je potřeba zůstat v EU, protože tím země získává větší váhu. Je to něco podobného, co tvrdí český premiér v demisi Andrej Babiš, ale s tím rozdílem, že Bonino je pro hlubší integraci. Volební preference strany se pohybují kolem 3 %, což není moc, ale řada lidí ji vidí jako možnost. Myslím, že by mohla získat hlasy voličů, které zklamala vláda Renziho. Ve volbách bude poprvé volit generace mladých Italů, která vyrůstala v době, kdy země procházela ekonomickou krizí a posléze také migrační. Jak se to projeví? Mladí lidé v Itálii jsou velmi zklamaní a nemají důvěru k politickému systému. Uvědomují si, že žádná ze stran, které kandidují, pro ně nenabízí řešení. Mají pocit, že je politici opustili. Jsou to také velké oběti globalizace. Renziho vláda vytvořila kolem milionu nových pracovních míst, ale nejsou dobře placená. Lidé, a hlavně mladí lidé, mají pocit, že naše životní úroveň šla výrazně dolů. Nezbývá jim nic jiného, než se s tím poprat na vlastní pěst. Ani vláda s tím moc neudělá, ledaže by se stanovila minimální mzda. Je to opravdu složité.

5 Podniky poptávají vysoce kvalifikované pracovníky, nebo lidi na málo kvalifikované pozice. Upřímně, hodně mladých lidí netouží pracovat manuálně. Nechtějí být třeba instalatérem, a to i přesto, že si na této pozici můžete v Itálii vydělat hodně peněz, pokud jste opravdu šikovní. Je to o mentalitě ve společnosti. Hodně chytrých a talentovaných mladých lidí už z Itálie odešlo, třeba do Velké Británie, Německa, ale také do Česka. Pracují tu v restauracích a pizzeriích, protože jednoduše nemají jinou možnost. Je to nový fenomén. Jak už jsem zmiňoval, hodně těchto lidí věřilo v Renziho, ale ten je zklamal. Co si máme z italských voleb odnést? Rozhodně jsem optimista. Itálie zůstane členem EU a pořád budeme hrát důležitou roli v Evropě. Nečekám, že by se v tomto ohledu mělo něco měnit. Hodně komentátorů píše o italských volbách jako o katastrofě, ale to se nestane.