FONDY VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance a právo FONDY VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY The Funds of Public University Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: doc. JUDr. Petr MRKÝVKA, Ph.D. Autor: Zuzana PÁNKOVÁ Brno, 2014

2

3

4

5 Jméno a příjmení autora: Název bakalářské práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí bakalářské práce: Zuzana Pánková Fondy veřejné vysoké školy The Funds of Public University Financí doc. JUDr. Petr Mrkývka, Ph.D. Rok obhajoby: 2014 Anotace: Cílem bakalářské práce je zmapovat fondovní hospodaření veřejné vysoké školy, jeho systém a pravidla tvorby a užití těchto fondů. V první části práce se zaměřuji na samotné finanční hospodaření veřejných vysokých škol. Druhá část pak pojednává o fondech veřejných vysokých škol, a to jak na úrovni celouniverzitní, tak fakultní. Ve třetí části rozebírám systém, pravidla tvorby a užití Stipendijního fondu Masarykovy univerzity. Závěrečná kapitola využívá poznatků uvedených v předchozích částech a obsahuje právní a ekonomické zhodnocení tématu. Annotation: The aim of this bachelor thesis is to clarify the funds economy of public universities, its system and rules of creating and using of these funds. In the first part I focus on financing of public universities. Second part is dealing with the funds of public university, both at the university and faculty level. In the third part I analyze the system, rules of creating and using of Scholarship Fund of Masaryk University. The final chapter uses the findings from the previous sections and includes the legal and economic evaluation of the topic. Klíčová slova: Veřejná vysoká škola, financování, fondy veřejné vysoké školy, stipendijní fond Keywords: Public university, financing, the funds of public university, scholarship fund

6 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Fondy veřejné vysoké školy vypracovala samostatně pod vedením doc. JUDr. Petra Mrkývky, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne podpis autorky

7 Poděkování Ráda bych tímto poděkovala doc. JUDr. Petru Mrkývkovi, Ph.D. za cenné rady, trpělivost a pomoc při zpracovávání této bakalářské práce.

8 Obsah Obsah... 8 Úvod Finanční hospodaření veřejné vysoké školy Financování a hospodaření veřejné vysoké školy Příjmy veřejné vysoké školy Výdaje veřejné vysoké školy Ekonomické zhodnocení Fondy veřejné vysoké školy Fondy Masarykovy univerzity Rezervní fond (RF) Stipendijní fond (StipF) Fond odměn (FO) Fond reprodukce investičního majetku (FRIM) Fond účelově určených prostředků (FÚUP) Sociální fond (SocF) Fond provozních prostředků (FPP) Fondy fakult MU Fondy MENDELU Fond rozvoje vysokých škol Stipendijní fond Masarykovy univerzity Zdroje stipendijního fondu Poplatky spojené se studiem Stipendia a stipendijní programy na Masarykově univerzitě Stipendia v rámci stipendijních programů Stipendia mimo stipendijní programy Stipendia MU za rok Právní a ekonomické zhodnocení tématu Závěr Seznam použitých zdrojů SEZNAM TABULEK SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 50

9 Úvod V České republice existuje několik druhů vysokých škol, coby představitelů terciárního, nejvyššího, stupně vzdělávání. Podle právní formy můžeme vysoké školy rozdělit na soukromé, státní a veřejné. Státní vysoké školy (Policejní akademie České republiky v Praze, Univerzita obrany) 1 zajišťují vzdělávání státních složek pro výkon veřejné správy v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti. Soukromé vysoké školy jsou již z názvu financovány soukromými zdroji, kde nejvýznamnější položkou v jejich příjmech jsou poplatky za školné. Veřejné vysoké školy zajišťují vzdělávání největší části vysokoškolských studentů v našem státě, a to především z důvodu bezplatného vzdělávání. Tento typ vysokého školství je financován zejména z veřejných zdrojů, ty soukromé zde hrají malou, téměř zanedbatelnou roli. Je to dáno především faktem, že veřejné vysoké školy nemají možnost vybírat školné a také další možnost získávání finančních prostředků je značně omezená. Veřejné zdroje jsou tak naprosto klíčové a hrají zásadní roli z hlediska finančního hospodaření jednotlivých škol. Ve své bakalářské práci na téma Fondy veřejné vysoké školy se budu zabývat několika problematikami, které jsem z důvodu lepší přehlednosti a také ucelenosti rozdělila do několika oblastí, z nichž každá je obsažena v jedné z následujících kapitol. Nejprve nastíním samotné finanční hospodaření veřejné vysoké školy, a to v obecné rovině. Zabývat se podrobněji budu jednotlivými náležitostmi rozpočtu vysokých škol, jejich příjmovou a výdejovou stránkou a také se zaměřím na výroční zprávy, coby veřejnosti dostupné dokumenty, které mají za úkol nejen zmapovat, ale i přiblížit a obhájit finanční stránku jednotlivých vysokých škol v naší republice. Ve druhé kapitole se věnuji fondům veřejné vysoké školy, coby hlavního zaměření mé bakalářské práce. Nejprve se zaměřím na jejich vznik, a to z hlediska, jak jsou definovány zákonem o vysokých školách, dále jak vyplývají jejich náležitosti ze statutů veřejných vysokých škol a také uvedu, které další právní předpisy a normativní právní akty vysokých škol a jejich součástí je upravují. Tato kapitola také bude obsahovat informace o systému 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. In: Státní (vojenské a policejní) vysoké školy [online]. [cit ]. Dostupné z: 9

10 a pravidlech tvorby a užití těchto fondů, které přiblížím na příkladu Masarykovy univerzity a fondech jednotlivých fakult této vysoké školy. Co se týká konkrétního příkladu fondu, včetně dalších, detailních informací, podrobný přehled nabídne třetí kapitola, zabývající se Stipendijním fondem Masarykovy univerzity, jako prototypem fondu, který je povinně tvořen veřejnou vysokou školou na základě zákona. Uvedu zde nejen jednotlivé parametry toho fondu, ale také systém pravidel pro jeho tvorbu. Dále se zaměřím na jednotlivé programy stipendijního fondu, coby cesty, jak získat a využít finanční prostředky z tohoto účelového fondu. Nastíním také, s jakými problémy se čerpání může setkávat, a navrhnu jejich řešení. Také se zaměřím na agendu jednotlivých zdrojů prostředků do tohoto fondu. Cílem této bakalářské práce je zmapovat a přiblížit finanční hospodaření veřejné vysoké školy, co se oblasti povinně zřizovaných fondů týká, jaké jsou jejich základní pravidla pro tvorbu a využití. Na závěr práce zde také bude uvedeno ekonomické a právní zhodnocení dané problematiky. V teoretické části jsem použila metodu deskriptivní. V poslední kapitole jsem využila poznatků z předešlých částí a na danou problematiku jsem uplatnila metodu analytickou. Ze zdrojů pro svou bakalářskou práci hodlám použít především zákon o veřejných vysokých školách, dále statuty jednotlivých vysokých škol, na kterých budu rozpracovávat příklady a další normativní právní akty univerzit a fakult. Jejich úplný seznam, včetně elektronických odkazů na další informační zdroje, je uveden na konci práce. 10

11 1. Finanční hospodaření veřejné vysoké školy Jak je již zmíněno v samotném úvodu této bakalářské práce, veřejné vysoké školy jsou právnickými osobami, které mají, na rozdíl od jednotlivých fakult, právní subjektivitu. Finanční hospodaření vysoké školy je realizováno na několika úrovních na obecné, kdy hovoříme o financování vysoké školy jako celku a dále na úrovni jednotlivých hospodářských středisek, kdy jsou finanční prostředky přerozdělovány mezi tyto střediska, kde každý hospodaří dle svého rozpočtu. V této kapitole se zaměřím na strukturu a tvorbu rozpočtu veřejné vysoké školy (VVŠ) a dále zmapuji příjmy a výdaje v obecné rovině veřejných vysokých škol Financování a hospodaření veřejné vysoké školy Financování veřejné vysoké školy a její hospodaření je upraveno v zákoně 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o vysokých školách), přičemž tento zákon obsahuje jen rámcovou úpravu, která je obsažena v tohoto zákona, kde jsou vymezeny pojmy jako je rozpočet, příjmy a povinně tvořené fondy VVŠ. Blíže jsou pravidla hospodaření upravena ve statutech příslušných veřejných vysokých škol a dalších předpisech, které se vztahují k této problematice. Veřejné vysoké školy se také řídí platnými zákony upravujícími hospodaření právnických osob, které nejsou zřízeny za účelem podnikání. Dále musí jejich hospodaření podléhat předpisům, metodickým pomůckám Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT), vnitřním předpisům a směrnicím. Činnost veřejné vysoké školy můžeme rozdělit na hlavní a doplňkovou, kdy bližší specifikace je uvedena zákoně o vysokých školách: Veřejná vysoká škola je povinna majetek užívat k plnění úkolů ve vzdělávací a výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti. V doplňkové činnosti veřejná vysoká škola vykonává za úplatu činnost navazující na její vzdělávací a výzkumné, vývojové a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo činnost sloužící k účinnějšímu využití lidských zdrojů a majetku. Doplňková činnost nesmí 11

12 ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla veřejná vysoká škola zřízena. 2 Veřejná vysoká škola účtuje v soustavě podvojného účetnictví, ve kterém je povinna důsledně oddělit náklady a výnosy spojené s doplňkovou činností. V ostatním platí pro veřejnou vysokou školu obecné předpisy o účetnictví 3 (např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů). Dále se účtování řídí metodickými pomůckami MŠMT. Samotné hospodaření veřejných vysokých škol je podrobováno kontrole, kterou provádí ministerstvo podle 87 písm. e) zákona o vysokých školách a také kontroluje a analyzuje výroční zprávy veřejné vysoké školy. Podle 21 zákona o vysokých školách má VVŠ povinnost vypracovat a předložit ministerstvu výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření. Výroční zpráva o činnosti VVŠ musí obsahovat následující: a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce, b) výsledky hodnocení činnosti vysoké školy, c) změny vnitřních předpisů a změny v orgánech vysoké školy, k nimž došlo v průběhu roku, další údaje stanovené správní radou veřejné vysoké školy. Výroční zpráva o hospodaření veřejné vysoké školy obsahuje mimo jiné: a) roční účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených, b) výrok auditora k roční účetní závěrce, pokud byla auditorem ověřena, c) přehled o peněžních příjmech a výdajích, d) přehled rozsahu příjmů a výnosů v členění podle zdrojů, e) vývoj a konečný stav fondů, f) stav a pohyb majetku a závazků, g) úplný objem nákladů v členění na náklady pro plnění činností doplňkových a ostatních. Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření, dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy a výsledky hodnocení činnosti veřejné vysoké školy musí být veřejně přístupné odst. 1-2 zákona č. 111/1998 Sb., o o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů 3 20 zákona č. 111/1998 Sb., o o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů 12

13 Dále musí VVŠ vypracovat, a po projednání s ministerstvem zveřejnit dlouhodobý záměr. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období pro oblast regionálního školství představuje významný nástroj formování vzdělávací soustavy. Uvádí základní směry a cíle dalšího vývoje, stanoví opatření na úrovni státu na dobu nejméně čtyř let s cílem sjednotit vzdělávací politiku 14 krajů a státu. Základním principem Dlouhodobého záměru ČR pro následující období je zvýšit kvalitu a efektivitu ve vzdělávání, a tím také konkurenceschopnost naší republiky v mezinárodním porovnání. 4 Každá veřejná vysoká škola hospodaří se svými finančními prostředky podle svého rozpočtu, který je základním dokumentem pro celé hospodaření. VVŠ sestavuje tento rozpočet na základě zákona o vysokých školách, který nesmí být sestavován jako deficitní a hospodaří podle něj. Rozpočet je sestavován zpravidla na období jednoho roku, a to od 1. ledna do 31. prosince. Hlavními položkami každého rozpočtu jsou příjmy a výdaje, které jsou dále přiblíženy v následujících podkapitolách Příjmy veřejné vysoké školy Dle 18 zákona o vysokých školách, jsou příjmy do rozpočtu veřejné vysoké školy tyto: a) příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, b) podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků podle zvláštního právního předpisu, c) dotace ze státního rozpočtu (dále jen dotace ), d) poplatky spojené se studiem, e) výnosy z majetku, f) jiné příjmy nebo jiné příspěvky než uvedené v písmenu a) ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu a z rozpočtů obcí a krajů, g) výnosy z doplňkové činnosti, 4 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. In: Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období [online]. [cit ]. Dostupné z: 1?highlightWords=dlouhodob%C3%BD+z%C3%A1m%C4%9Br 13

14 h) příjmy z darů a dědictví. Veřejné vysoké školy jsou financovány především ze státního rozpočtu, a to konkrétně finančními prostředky z kapitoly 333 Ministerstvo mládeže, školství a tělovýchovy (dále jen MŠMT). Tyto prostředky mohou být použity pouze na financování činností, na které byly určeny, případně na dofinancování doplňkové činnosti. Příspěvky a dotace Příspěvky a dotace ze státního rozpočtu jsou realizovány na základě rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podle ustanovení 7 odst. 1 a 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a 87 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, které rozděluje finanční prostředky z kapitoly 333 ze státního rozpočtu, a to podle normativu. Normativ je peněžní částka připadající na jednoho žáka či studenta podle typu školy. 5 Vysoká škola má povinnost vypořádat se s těmito prostředky podle vyhlášky č. 551/2004 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem. Příspěvky tvoří nejvýznamnější část příjmů VVŠ. O poskytnutí příspěvku ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost rozhoduje MŠMT, a to na základě žádosti veřejné vysoké školy, jak je to uvedeno v 18 zákona o vysokých školách. Pro stanovení výše příspěvku je rozhodný typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky v této činnosti, její náročnost, dlouhodobý záměr VVŠ a dlouhodobý záměr ministerstva. Použití těchto příspěvků, jejich finanční vypořádání a hospodaření s nimi je kontrolováno ministerstvem podle 39 odst. 2 rozpočtových pravidel a podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a to zejména při kontrolách hospodaření vysokých škol ( 87 písm. e) zákona o vysokých školách), při zúčtování a vypořádání dotací se státním rozpočtem za příslušný rok, při analýze výročních zpráv o hospodaření vysoké školy ( 21 odst. 1 písm. 5 NAHODIL, František. Veřejné finance v České republice. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. ISBN

15 a) zákona o vysokých školách). 6 Využití příspěvků a dotací vyhodnotí ministerstvo ve výroční zprávě o stavu vysokého školství. Dotace jsou poskytovány podle 18 odst. 5 zákona o vysokých školách, a to na rozvoj vysoké školy a zejména na ubytování a stravování studentů. Podmínky dotací a jejich užití a zúčtování se řídí zákon o rozpočtových pravidlech. Pro výši dotací je rozhodný dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy a dlouhodobý záměr ministerstva. Dotace a příspěvky a jejich poskytování se řídí podle Pravidel pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen Pravidla ), které vstoupily v platnost 29. ledna Podle tohoto dokumentu se příspěvky a dotace poskytují na základě žádosti veřejné vysoké školy, jejíž náležitosti jsou uvedeny v čl. 2. Žádost musí být písemná. Dotace na rozvoj VVŠ jedná se o financování projektů podle usnesení vlády ČR, a to na mezinárodní spolupráci, vzdělávací projekty, případně vzdělávací rozvojové projekty Fondu rozvoje vysokých škol. 8 Dotace na ubytování a stravování je poskytována na financování části nákladů, které jsou spojeny s ubytováním a stravováním studentů. Tato dotace se vypočte jako součin vysokými školami vykázaného počtu přepočtených hlavních jídel a výpočtové částky stanovené na jedno hlavní jídlo. Pro rok 2014 je tato částka stanovena na 17, 95 Kč, tak jako v loňském roce. Výše roční dotace na ubytování se od loňského roku nezvýšila a zůstává na hodnotě Kč. Dotace na výzkum a vývoj jsou upraveny zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů. Na základě tohoto zákona mohou VŠ žádat o dva druhy dotací: I. Institucionální podpora - Výhradním poskytovatelem institucionální podpory do oblasti veřejného vysokého školství je MŠMT. Obecným požadavkem je předchozí úspěšná činnost ve výzkumu a vývoji. Institucionální podpora může být poskytnuta na výzkumné záměry (podpora je poskytována na základě hodnocení jednotlivých výzkumných záměrů 6 čl. 6 odst. 1 Pravidel pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy 7 MŠMT. Pravidla pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám [online]. [cit ]. Dostupné z: 8 ADÁMKOVÁ, Petra. Právní regulace financování školství, vědy a výzkumu ISBN str

16 vysokých škol, které jsou předkládány MŠMT), specifický výzkum (podpora je rozdělována z objemu schváleného ve státním rozpočtu, a to na základě jejich dosavadní úspěšnosti ve veřejné soutěži, ve výzkumu a vývoji, úspěšnosti při uplatnění výsledků výzkumu, počtu absolventů magisterských studijních programů, počtu studentů doktorských studijních programů a kvalifikační struktury akademických pracovníků) a na mezinárodní spolupráci, která je realizována na základě mezinárodních smluv. 9 II. Účelová podpora se poskytuje na programy, grantové projekty a veřejné zakázky v oblasti vědy a výzkumu. Bližší podmínky pro poskytnutí této podpory stanoví nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji. a) Programy VVŠ se mohou účastnit veřejných soutěží na podporu projektů výzkumu a vývoje, a to nejen programů vyhlášených MŠMT, ale i v programech jiných poskytovatelů. Částka určená na projekty v programech poskytovatelů a Národním programu výzkumu je vymezená ve státním rozpočtu. b) Grantové projekty Podporu grantových projektů uděluje vysokým školám ze státních prostředků Grantová agentura České republiky a Grantová agentura Akademie věd ČR. c) Veřejné zakázky Veřejné školy mohou získat veřejné prostředky na výzkum a vývoj ve veřejné zakázce. Částka schválená v rozpočtu na veřejné zakázky je závazným ukazatelem státního rozpočtu. 10 Samotná výše příspěvku a dotace se stanovuje podle metodiky uvedené v druhé části Pravidel, a to nejen podle dlouhodobých záměrů VVŠ a ministerstva, ale i ostatních ukazatelů, které jsou rozděleny do jednotlivých okruhů. Rozpočtový okruh I je zaměřený na institucionální financování vysokých škol (ukazatele A počet studentů ve studijních programech tento ukazatel se dále dělí na další ukazatele, které konkrétně označují studenty v prvních ročnících bakalářského (B1), navazujícího (N1) a doktorského (P1) studia, a ukazatel K kvalita a výkon). Rozpočtový okruh II sdružuje ukazatele zaměřené na podporu studentů formou stipendií nebo dotací (ukazatele C stipendia pro studenty doktorských studijních programů, J dotace na ubytování a stravování, 9 tamtéž, str tamtéž, str

17 S sociální stipendia, U ubytovací stipendia), rozpočtový okruh III obsahuje nástroje podpory rozvoje vysokých škol (ukazatele G Fond rozvoje vysokých škol, I rozvojové programy ministerstva) a rozpočtový okruh IV zahrnuje ukazatele zaměřené na mezinárodní spolupráci a další ukazatele (ukazatele D mezinárodní spolupráce, F fond vzdělávací politiky). 11 Tabulka č. 1: Příspěvky a dotace ze státního rozpočtu dle jednotlivých ukazatelů Příspěvek Dotace Název ukazatele Změna P Ukazatel A + B1 - studijní programy ,6% P Ukazatel K - kvalita a výkon ,6% P Ukazatel C - stipendia pro studenty doktorských stud. prog ,8% D Ukazatel J - dotace na ubytování a stravování studentů ,3% P Ukazatel S1 - příspěvek na sociální stipendia VVŠ ,0% D Ukazatel S2 - dotace na sociální stipendia SVŠ ,0% P Ukazatel U1- příspěvek na ubytovací stipendia VVŠ ,2% D Ukazatel U2 - dotace na ubytovací stipendia SVŠ ,5% D Ukazatel G - fond rozvoje vysokých škol ,0% P D Ukazatel I - rozvojové programy ,0% P D Ukazatel D - mezinárodní spolupráce ,7% P D Ukazatel F - Fond vzdělávací politiky ,4% Celkem příspěvky a dotace ,5% Zdroj: Vlastní tvorba autorky podle Celkového přehledu rozpočtu vysokých škol na rok 2014, dostupný z: Dalšími příjmy vysoké školy jsou poplatky spojené se studiem 12, které upravuje zákon o vysokých školách, dále výnosy z majetku, jiné příjmy nebo jiné příspěvky, výnosy z doplňkové činnosti a příjmy z darů a dědictví. Výnosy z majetku Veřejná vysoká škola vlastní podle 19 majetek potřebný k činnostem, pro které byla zřízena, tzn. k plnění úkolů ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti. Majetkem jsou považovány věci, byty a nebytové prostory, práva a jiné majetkové hodnoty. Právo nakládání s majetkem je svěřeno rektorovi nebo jiným osobám, o nichž to stanoví statut dané veřejné vysoké školy (například kvestor nebo tajemník), přičemž hospodaření s tímto majetkem je omezeno zákonem. Veřejná vysoká škola může nabývat 11 čl. 8 odst. 2 Pravidel pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy 12 Poplatky spojené se studiem jsou detailně rozebírány v kapitole

18 pouze cenné papíry vydané státem nebo cenné papíry, za jejichž splacení se stát zaručil anebo cenné papíry obchodní společnosti, do které veřejná vysoká škola vložila majetek. VVŠ taktéž není oprávněna k převzetí ručení za peněžitý dluh jiné osoby a ke zřízení zástavního práva k nemovitosti. Rovněž není oprávněna stát se společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti. Jiné příjmy Tyto příjmy jsou specifickou nenárokovou složkou finančních vstupů veřejných vysokých škol. Jsou udělovány účelově k pokrytí konkrétních nákladů, na základě oborového zaměření vysoké školy. Po poskytnutí těchto prostředků musí dojít ke zúčtování se státním rozpočtem nebo jiným poskytovatelem. 13 Výnosy z doplňkové činnosti V doplňkové činnosti veřejná vysoká škola vykonává za úplatu činnost navazující na její vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo činnost sloužící k účinnějšímu využití lidských zdrojů a majetku. Doplňková činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla veřejná vysoká škola zřízena 14. Do této doplňkové činnosti tak spadá celoživotní vzdělávání, které je upraveno v 60 zákona o vysokých školách. Tyto programy celoživotního vzdělávání jsou poskytovány bezplatně nebo za úplatu a jsou orientované na výkon povolání nebo zájmově. Konkrétní podmínky celoživotního vzdělávání stanovuje vnitřní předpis dané vysoké školy. Příjmy z darů a dědictví Tyto příjmy nejsou dále upraveny v zákoně o vysokých školách a jejich význam pro rozpočet hraje pouze malou roli Výdaje veřejné vysoké školy Hlavními položkami výdajové stránky v hospodaření veřejných vysokých škol jsou především mzdy pracovníků, odvody na sociální a zdravotní pojištění, náklady na materiál, služby, energie a cestovné. Nemalým výdajem jsou daně a další poplatky. 13 OPLUŠTILOVÁ, H. Diplomová práce. Problematika financování a kontroly vysokých škol. Brno odst. 2. zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů 18

19 Podle zákona o daních z příjmu se veřejná vysoká škola jako právnická osoba podléhající dani z příjmu právnických osob řadí do skupiny neziskových organizací, pro které platí zvláštní daňový režim. Podle něj jsou předmětem daně příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem poplatníka, s výjimkou příjmů z investičních transferů a z úroků z vkladů na běžném účtu Ekonomické zhodnocení Podle informací, které zveřejnila Rada Vysokých škol, tedy orgán reprezentace VŠ podle 92 zákona o vysokých školách, se výše normativu, tedy částky připadající na jednoho studenta VŠ, vyvíjela podle údajů, které jsou uvedeny v tabulce č. 2. Z těchto údajů je jasně patrné, že i když se výše normativu v posledních letech snižovala, jeho pokles v tomto roce je téměř 30% oproti minulému. Vzhledem k tomu, že tento normativ je základním ukazatelem pro výpočet příspěvku od státu, jde o velký propad příjmů v rozpočtu veřejných vysokých škol v naší republice. Přitom normativy na úrovni žáků základních a středních škol rostou. Podle dalších údajů je normativ na studenta VOŠ dokonce vyšší než na studenta VŠ. 16 Tím dochází k disproporci mezi rozdělováním zdrojů mezi všechny stupně vzdělávací soustavy a do jisté míry se dá očekávat zhoršení schopnosti financování jednotlivých vysokých škol, což může mít za následek zhoršení kvality výuky a dostupnosti vzdělávání. Vysoké školy tak budou muset najít způsob, jak se vyrovnat s tímto schodkem v rozpočtu. Na dofinancování základních potřeb univerzity se tak mohou použít prostředky z fondů vysokých škol, které představuji v následující kapitole, a z dalších zdrojů, např. z oblasti mezinárodní spolupráce. 15 JURAJDOVÁ, H.; ŠELEŠOVSKÝ, J. a kol. Účetnictví, daně, audit a financování územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru. Brno: Masarykova univerzita s. ISBN Stát dává víc peněz na vzdělání školáka než na studenta, tvrdí univerzity. IDNES.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: 1qp-/domaci.aspx?c=A120223_150625_domaci_wlk 19

20 Tabulka č. 2: Příspěvky na studenta a jejich vývoj Zdroj: Rada vysokých škol, materiál Ekonomické informace pro 7. zasedání sněmu , dostupné z: Masarykova univerzita (MU) získala v roce 2012 z veřejných zdrojů (dotace a příspěvky) celkem tis. Kč, v čemž jsou započítány zdroje jak národní, tak i zahraniční. Zahraniční zdroje činily tis. Kč. Výsledek hospodaření MU činil tis. Kč, v roce 2011 to bylo tis. Kč. Meziroční nárůst činí 44%. Celkový objem prostředků na jednotlivých fondech MU k činí mil. Kč. 17 V tomto roce studovalo na MU studentů. 18 Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) získala v roce 2012 z veřejných zdrojů (dotace a příspěvky) tis. Kč, v čemž jsou zahrnuty zdroje národní i zahraniční, které činily tis. Kč. V roce 2012 dosáhla MENDELU výsledku hospodaření v hodnotě tis. Kč, což je o 41% více než v předchozím roce, kdy dosáhla výsledku hospodaření v hodnotě tis. Kč. Mendelova univerzita měla k celkový objem prostředků ve svých fondech v hodnotě tis. Kč. 19 Počet studentů byl podle Výroční zprávy o činnosti Mendelovy univerzity v Brně za rok Na základě těchto údajů můžeme prohlásit, že příjmové a výdajové struktury obou těchto škol a jejich výsledek hospodaření jsou si ekvivalentní. Musíme si ale uvědomit, že srovnat lze pouze poměry jednotlivých údajů, neboť MU má téměř čtyřikrát více studentů než MENDELU. Nelze proto porovnávat jejich absolutní hodnoty. 17 Výroční zpráva o hospodaření Masarykovy univerzity za rok Brno, Dostupné z: 18 Výroční zpráva o činnosti Masarykovy univerzity za rok Brno, Dostupné z: 19 Výroční zpráva o hospodaření Mendelovy univerzity v Brně za rok 2012, dostupný z: 20

21 2. Fondy veřejné vysoké školy Významným ukazatelem hospodaření veřejné vysoké školy je stav jejích fondů, které má povinnost tvořit podle zákona o vysokých školách. Právní úpravu těchto fondů můžeme dále najít ve statutech a dalších vnitřních předpisech jednotlivých VŠ. Vypovídací hodnota těchto fondů je důležitá pro zjištění stavu dané vysoké školy. Veřejná vysoká škola má podle 18 odst. 6 zákona o vysokých školách povinnost zřizovat tyto fondy: a) rezervní fond určený zejména na krytí ztrát v následujících účetních obdobích, b) fond reprodukce investičního majetku, c) stipendijní fond, d) fond odměn, e) fond účelově určených prostředků, f) fond sociální, g) fond provozních prostředků. 20 Fondy veřejné vysoké školy uvedené pod písmeny a), b), d) a g) jsou vytvářeny ze zisku, neníli výslovně stanoveno jinak; fond reprodukce investičního majetku a fond provozních prostředků též ze zůstatku příspěvků k 31. prosinci běžného roku, fond reprodukce investičního majetku též z odpisů hmotného a nehmotného majetku. Zdroji stipendijního fondu jsou převody poplatků za studium podle 58 odst. 7 a převody daňově uznatelných výdajů. Veřejná vysoká škola může rozdělovat do fondů zisk po zdanění pouze v případě, že byla uhrazena případná ztráta z minulých období. Zůstatky fondů k 31. prosinci běžného roku se převádějí do následujícího rozpočtového roku. 21 Podmínky pro tvorbu a užití prostředků z těchto fondů pak upravuje vnitřní předpis dané veřejné vysoké školy Fondy Masarykovy univerzity Masarykova univerzita je podle zákona povinna zřizovat všechny druhy povinných fondů. Jejich zdroje a čerpání upravují vnitřní předpisy univerzity, konkrétně směrnice č. 1/ odst. 6 zákona č. 111/1998 Sb., o o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů odst. 7 zákona č. 111/1998 Sb., o o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů 21

22 Pravidla hospodaření Masarykovy univerzity pro kalendářní rok 2014, která je mi společně se Statutem Masarykovy univerzity nejdůležitějším zdrojem, co se týká této kapitoly. Společně s charakteristikou každého fondu uvádím také jejich stavy a vývoje, které jsem převzala z Výroční zprávy o hospodaření MU za rok 2012, neboť jde o nejaktuálnější výroční zprávu, která byla touto univerzitou vydána Rezervní fond (RF) Rezervní fond je určen zejména na krytí ztrát v následujících účetních obdobích. Jeho zdroji jsou prostředky převedené z jiných fondů VVŠ (FRIM, FO, FPP) a dále příděl ze zisku po zdanění. Tento příděl schvaluje Akademický senát, a to s ohledem na ostatní povinné fondy. Prostředky z tohoto fondu se používají na krytí ztrát z minulých účetních období, též v případě, že byla uhrazena případná ztráta z minulých období, k úhradě sankcí, a dále ke krytí dočasného nedostatek finančních prostředků vysoké školy, také jsou zdroji předfinancování nebo spolufinancování projektů, jako jsou například Operační programy, což upravuje samostatný pokyn kvestora, anebo je lze převést do jiných fondů (FRIM, FO, FPP). Prostředky z rezervního fondu mohou být dále použity na k jiným účelům, avšak pouze se souhlasem kvestora. 22 Tabulka č. 3: Rezervní fond MU Zdroj: Výroční zpráva o hospodaření Masarykovy univerzity za rok Brno, Dostupné z: 22 čl. 12 odst. 1 směrnice č. 1/2014 Pravidla hospodaření Masarykovy univerzity pro kalendářní rok

23 Stipendijní fond (StipF) Ze stipendijního fondu jsou vyplácena stipendia a to v souladu se stipendijním řádem. Zdroji tohoto fondu jsou poplatky za studium, které stanovuje 58 odst. 2-4 zákona o vysokých školách a převody daňově uznatelných výdajů. Stipendijním fondem MU se podrobně zabývá kapitola Fond odměn (FO) Zdrojem fondu odměn je příděl ze zisku po zdanění a peněžní prostředky převedené z jiných fondů (FRIM, FPP, RF). Prostředky tohoto fondu jsou vypláceny ve formě odměn v souladu se mzdovými předpisy a také jako doplňkové zdroje financování mezd. Dále se používají k financování souvisejících odvodů (zdravotní a sociální pojištění) a lze je převést do jiných fondů (FRIM, FPP, RF). 24 Tabulka č. 4: Fond odměn MU Zdroj: Výroční zpráva o hospodaření Masarykovy univerzity za rok Brno, Dostupné z: Fond reprodukce investičního majetku (FRIM) Zdroji fondu reprodukce investičního majetku je příděl ze zisku po zdanění, dohodnutá část zůstatku příspěvku k 31. prosinci běžného roku, převody finančních prostředků ve výši účetních odpisů dlouhodobého majetku, který nebyl pořízen z dotace resp. příspěvku MŠMT na kapitálové výdaje, a to včetně účetní zůstatkové ceny vyřazeného majetku, který nebyl 23 čl. 12 odst. 2 směrnice č. 1/2014 Pravidla hospodaření Masarykovy univerzity pro kalendářní rok čl. 12 odst. 3 směrnice č. 1/2014 Pravidla hospodaření Masarykovy univerzity pro kalendářní rok

24 pořízen z dotace, peněžní prostředky přijaté na sdružení prostředků k pořízení dlouhodobého majetku a peněžní prostředky převedené z jiných fondů (FPP, FO, RF). Prostředky se používají na pořízení dlouhodobého majetku, pro sdružování prostředků na pořízení dlouhodobého majetku s jinou právnickou osobou, k úhradě splátek úvěrů a půjček na pořízení dlouhodobého majetku, včetně úroků z těchto úvěrů a půjček do doby uvedení majetku do užívání, pro vklady do právnických osob a úhradě nákladů MU na zřízení právnických osob, jako doplňkového zdroje financování oprav a udržování dlouhodobého majetku, jako doplňkového zdroje financování pořízení krátkodobého majetku, jeho oprav a udržování, na předfinancování a spolufinancování kapitálových výdajů dotačních projektů (zejména Operační programy) a mohou být převedeny do jiných fondů (FPP, FO, RF). Tvorba a užití tohoto fondu je v účetnictví sledována podle jednotlivých hospodářských středisek. 25 Tabulka č. 5: Fond reprodukce investičního majetku MU Zdroj: Výroční zpráva o hospodaření Masarykovy univerzity za rok Brno, Dostupné z: 25 čl. 12 odst. 4 směrnice č. 1/2014 Pravidla hospodaření Masarykovy univerzity pro kalendářní rok

25 Fond účelově určených prostředků (FÚUP) Zdrojem fondu účelově určených prostředků jsou účelově určené dary, s výjimkou darů určených na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku, účelově určené peněžní prostředky ze zahraničí, účelově určené veřejné prostředky včetně prostředků účelové a institucionální podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, které nemohly být použity MU v rozpočtovém roce, ve kterém byly MU poskytnuty, do výše 5 % objemu účelově určených veřejných prostředků poskytnutých MU na jednotlivé projekty výzkumu a vývoje či výzkumné záměry v daném kalendářním roce; v případě jiné podpory z veřejných prostředků do výše 5 % objemu této podpory poskytnuté MU v daném kalendářním roce. Převod účelově určených prostředků MU písemně oznámí jejich poskytovateli ( 18 odst. 9 písm. c) a 18 odst. 10 zákona). Prostředků fondu lze použít pouze k účelu, ke kterému byly poskytnuty. 26 Tabulka č. 6: Fond účelově určených prostředků MU Zdroj: Výroční zpráva o hospodaření Masarykovy univerzity za rok Brno, Dostupné z: 26 čl. 12 odst. 5 směrnice č. 1/2014 Pravidla hospodaření Masarykovy univerzity pro kalendářní rok

26 Sociální fond (SocF) Sociální fond začala MU tvořit od , a to na základě zákona č. 342/2005 Sb., který změnil zákon o vysokých školách a zavedl povinnost vytvářet tento fond. Do roku 2010 tvořil příděl 2% a od roku % z hrubých mezd (bez dohod konaných mimo pracovní poměr). Konkrétní výše podílu mzdových nákladů na tvorbě fondu se řídí Pravidly hospodaření MU (příloha č. 10 ke Statutu univerzity) na kalendářní rok. Prostředků fondu lze použít prvotně na krytí příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění (upraveno v opatření rektora č. 4/2006 Použití sociálního fondu na úhradu nákladů na penzijní připojištění zaměstnanců MU) a doplňkové penzijní spoření zaměstnanců. Dále mohou být použity na příspěvek zaměstnavatele na stravování a na úhradu nákladů spojených s očkováním proti chřipce a klíšťové encefalitidě poskytnuté zaměstnancům v zařízení smluvního poskytovatele pracovně-lékařských služeb. Použití prostředků ze sociálního fondu musí být aplikováno jednotně všem zaměstnancům. 27 Tabulka č. 7: Sociální fond MU Zdroj: Výroční zpráva o hospodaření Masarykovy univerzity za rok Brno, Dostupné z: Fond provozních prostředků (FPP) Zdrojem fondu provozních prostředků je příděl ze zisku po zdanění, dohodnutá část zůstatku příspěvku k 31. prosinci běžného roku a peněžní prostředky převedené z jiných fondů (RF, FO, FRIM). Prostředků fondu lze použít zejména jako doplňkového zdroje financování potřeb MU, a dále k převodu do jiného fondu (FO, FRIM, RF) čl. 12 odst. 6 směrnice č. 1/2014 Pravidla hospodaření Masarykovy univerzity pro kalendářní rok čl. 12 odst. 7 směrnice č. 1/2014 Pravidla hospodaření Masarykovy univerzity pro kalendářní rok

27 Tabulka č. 8: Fond provozních prostředků MU Zdroj: Výroční zpráva o hospodaření Masarykovy univerzity za rok Brno, Dostupné z: Zůstatky fondů k 31. prosinci běžného roku se převádějí do následujícího rozpočtového roku. Masarykova univerzita tvoří tyto fondy jako peněžní, tzn. že musí být kryty finančnímu prostředky nebo pohledávkami. Stav fondů, včetně jejich příjmů a výdajů, je zaznamenáván ve výročních zprávách o hospodaření, které má VVŠ povinnost ze zákona vydávat. Konkrétní příklad fondovních prostředků, včetně jejich tvorby a čerpání, bude prezentován v následující kapitole. Tabulka č. 9: Stav a vývoj fondů v roce 2012 Zdroj: Výroční zpráva o hospodaření Masarykovy univerzity za rok Brno, Dostupné z: 27

28 2. 2 Fondy fakult MU Fondy Masarykovy univerzity se, co se týká tvorby a použití, účtují a řadí podle jednotlivých hospodářských středisek MU, přičemž hospodářskými středisky se v rámci univerzity myslí jednotlivé fakulty a další samostatně hospodařící pracoviště, které jsou určeny vnitřními pravidly hospodaření MU. Fondy fakult jsou významnými zdroji z hlediska dlouhodobého financování, neboť prostředky z těchto fondů pomáhají financovat náklady univerzity a také se podílejí na spolufinancování Operačních programů, jako jsou např. programy Operační program Výzkum a vývoj pro inovace nebo Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Fondy fakult se tak sestávají ze stejných fondů, jaké jsou uvedené v kapitole 2. 3 Fondy MU, přičemž tyto fakultní fondy jsou v rámci hospodaření vázány rozpočtem dané fakulty, resp. hospodářského střediska. Na příkladu Právnické fakulty Masarykovy univerzity, jedné z nejstarších fakult MU, uvádím vývoj povinně tvořených fondů a jejich stavy. Tabulka č. 10: Stav a vývoj fondů Právnické fakulty Masarykovy univerzity Zdroj: Výroční zpráva Právnické fakulty Masarykovy univerzity za rok Brno, 213. Dostupné z: 28

29 2. 3 Fondy MENDELU Mendelova univerzita v Brně má také podle zákona o vysokých školách povinnost tvořit tyto povinné fondy, a to ve stejném složení a se stejnými náležitostmi, jak to stanovuje tento zákon. Fondy MENDELU jsou upravovány dále Statutem Mendelovy univerzity v Brně a dalšími vnitřními předpisy (Směrnice o pravidlech hospodaření MZLU v Brně nebo směrnice č. 12/2013 Stanovení poplatků spojených se studiem od 1. září 2013). Jejich vývoj a stavy jsou zaznamenány ve výročních zprávách. Fondy MENDELU jsou stejně jako fondy MU řazeny a účtovány podle hospodářských středisek univerzity a jsou vázány rozpočtem daného hospodářského střediska. K byl celkový objem prostředků v těchto fondech v hodnotě tis. Kč. 29 Ohledně případné komparace s MU je nutno poznamenat, že obě dvě univerzity jsou vázány stejným zákonem, který je pouze doplněn vnitřními předpisy a dalšími právními akty jednotlivých škol. V důsledku tak existují na stejném základě. V průběhu psaní této bakalářské práce jsem žádné velké rozdíly nezpozorovala a mohu tak konstatovat, že stránka finančního i fondovního hospodaření jsou si na obou vysokých školách rovny. Drobné rozdíly jsou pouze ve formě úprav vnitřních předpisů a jejich (mnohdy) snížené dostupnosti veřejnosti Fond rozvoje vysokých škol Fond rozvoje vysokých škol je označení pro fond tvořený finančními prostředky, které Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy po vyjádření Rady vysokých škol každoročně vyčleňuje z rozpočtu vysokých škol. Těmito finančními prostředky jsou dotovány v souladu s příslušnými právními předpisy projekty, které jsou zaměřeny na rozvoj vysokého školství a tvůrčím způsobem rozvíjejí vzdělávací činnost na vysokých školách v působnosti ministerstva Výroční zpráva o hospodaření Mendelovy univerzity v Brně za rok 2012, dostupný z: 30 článek 1 odst. 1 Statutu Fondu rozvoje vysokých škol, dostupné z: 29

30 3. Stipendijní fond Masarykovy univerzity Stipendijní fondy mají za úkol podporovat formou finančních prostředků studenty, a to na základě sociálních či politických kritérií nebo na základě dosáhnutí vynikajících studijních úspěchů. Stipendií je celá řada a samy veřejné vysoké školy si ve svých řádech a předpisech mohou stanovit, která budou svým studentům poskytovat. Jedno však mají společné. Jejich podmínky pro tvorbu a čerpání prostředků jsou pevně dané zákonem a nepřipouští větší odchylky. Základní právní úprava poskytování stipendií je obsažena v zákoně o vysokých školách v 91, který blíže určuje, jaké druhy stipendií mohou vysoké školy svým studentům přiznat. Dále to jsou samotné stipendijní řády jednotlivých vysokých škol a především jejich fakult. Cílem této kapitoly je shrnout a nastínit tyto podmínky a uvést, které problémy doprovází poskytování stipendií, a to na konkrétním příkladu Masarykovy univerzity. 3.1 Zdroje stipendijního fondu Hlavními zdroji příspěvků do stipendijního fondu jsou poplatky za studium, které blíže stanovuje zákon o veřejných vysokých školách v 58 a které jsou rozebírány v kapitole Vedle těchto poplatků jsou zdrojem i převody daňově uznatelných výdajů. Daňově uznatelné výdaje snižují základ daně a tím i povinnost zaplatit daň. Podle 24 zákona o daních z příjmu musí být prokazatelné a musí mít souvislost s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů. Mezi takové náklady patří např. odpisy hmotného majetku (rovnoměrné či zrychlené), zůstatková cena vyřazeného hmotného majetku, rezervy a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zákon, výdaje na pracovní cesty, škody vzniklé v důsledku živelných pohrom, zaplacené smluvní pokuty, zaplacené úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále pokud byly zaplaceny, daň z převodu nemovitosti a daň z nemovitosti pokud byly zaplaceny a další. U veřejných vysokých škol jsou daňově uznatelné náklady na tvorbu sociálního fondu a náklady na tvorbu stipendijního fondu NEDOROSTKOVÁ, E. Diplomová práce. Daňová problematika vysokých škol komparativní studie. Brno

31 Tabulka č. 11: Vývoj stipendijního fondu Zdroj: Výroční zpráva o hospodaření Masarykovy univerzity za rok Brno, Dostupné z: Poplatky spojené se studiem Podle 58 zákona o vysokých školách může veřejná vysoká škola zavést: a) poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením b) poplatky za prodlouženou dobu studia c) poplatky za další studium d) poplatek za studium v cizím jazyce e) poplatek za programy celoživotního vzdělávání. 58 odst. 2 zákona o vysokých školách upravuje základ pro stanovení poplatků spojených se studiem jako 5 % z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů poskytnutých ministerstvem ze státního rozpočtu veřejným vysokým školám v kalendářním roce. Tento základ vyhlašuje ministerstvo do konce ledna kalendářního roku a platí tak pro akademický rok započatý v daném kalendářním roce. Pro výpočet základu slouží údaje za uplynulý kalendářní rok. 32 Základ pro akademický rok započatý v roce 2014 je stanoven na Kč, což je o 153 Kč více než v předchozím roce. 33 Veřejná vysoká škola má povinnost zveřejnit výši poplatků spojených se studiem pro příští akademický rok před termínem podávání přihlášek ke studiu. Výši, formu placení a splatnost odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů 33 Základ pro stanovení poplatků spojených se studiem. MŠMT [online]. [cit ]. Dostupné z: a Základ pro stanovení poplatků spojených se studiem. MŠMT [online]. [cit ]. Dostupné z: 31

32 poplatků určí statut veřejné vysoké školy. 34 Tímto zveřejněním ještě před termínem tak mají zájemci o studium možnost zjistit případnou finanční náročnost dané vysoké školy. Rozhodnutí o vyměření poplatku se vydává alespoň 90 dnů před splatností poplatku. Rektor může v rámci rozhodování o žádosti o přezkoumání rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem vyměřený poplatek snížit, prominout nebo odložit termín jeho splatnosti s přihlédnutím zejména ke studijním výsledkům a sociální situaci studenta podle zásad uvedených ve statutu veřejné vysoké školy. 35 Příjem z poplatků za studium - kromě poplatků za úkony spojené s přijímacím řízením, za studium v cizím jazyce a za studium v programech celoživotního vzdělávání - plyne do stipendijního fondu veřejné vysoké školy, jehož prostředky nelze použít k jiným účelům než k výplatě stipendií. Poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením Tyto poplatky dosahují částky nejvýše 20% základu, což je pro tento rok částka odpovídající hodnotě 563,8 Kč 36. Zpravidla se však pohybují mezi Kč, v závislosti na oboru, fakultě a vysoké škole. Nedochází tak k ovlivňování ekonomické dostupnosti terciárního vzdělávání výraznějším způsobem. Od se stávající poplatky za přijímací řízení budou měnit na lékařské fakultě se tento poplatek sníží na 400 Kč a obdobně na fakultě sociálních studií se sníží na 300 Kč ze současných 400 Kč pro bakalářské a nenavazující magisterské studijní programy. V rámci doktorského studia se poplatek za přijímací řízení sníží na 400 Kč na fakultě sociálních studií zákona č. 111/1998 Sb., o o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů odst. 33 zákona č. 111/1998 Sb., o o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů 36 Základ pro akademický rok 2014 činí Kč. 37 Změny Statutu Masarykovy univerzity účinné od , projednané MŠMT čj. MSMT-49236/2013, dostupný z: 32

33 Tabulka č. 12: Poplatky za přijímací řízení Zdroj: čl. 12 odst. 1 písm. a) Přílohy č. 6 ke Statutu MU - Poplatky spojené se studiem Poplatek za prodloužení studia Překročí-li student standardní dobu studia, je mu podle 58 odst. 3 zákona o vysokých školách vyměřen poplatek, který za každých započatých 6 měsíců studia činí nejméně jedenapůlnásobek základu. Do doby studia se započítávají všechny předchozí studia, která byla ukončena jinak než řádně podle 45 odst. 3 nebo 46 odst. 3. Pokud ale student studoval v takovýchto studijních programech a v aktuálním studijním programu souběžně, započítávají se mu do doby studia pouze jednou. Od celkové doby studia se však nejdříve odečte uznaná doba rodičovství. Poplatek za další studium Pokud studuje absolvent bakalářského nebo magisterského studijního programu v dalším bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každý další započatý jeden rok studia nejvýše základ podle 58 odst. 2 (tedy jednapůlnásobek základu); to neplatí, studuje-li absolvent bakalářského studijního programu v navazujícím magisterském studijním programu či jde-li o souběh řádných studijních programů nepřesahující standardní dobu studia programu jednoho. Pokud celková doba dalšího studia překročí standardní dobu studia, stanoví veřejná vysoká škola poplatek za studium podle 58 odst