Komentář k právním předpisům na úseku povolování kácení dřevin rostoucích mimo les

Transkript

1 Komentář k právním předpisům na úseku povolování kácení dřevin rostoucích mimo les Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Pozemkem se zde rozumí pozemková parcela identifikovaná svým číslem v určitém katastrálním území vymezená vlastnickými hranicemi. Dřevina rostoucí na pozemku je s ním trvale spojena kořenovým systémem a z právního hlediska tvoří v tomto stavu jeho příslušenství a sdílí s pozemkem jeho vlastnický režim. Vlastníkem dřeviny, rostoucí na pozemku, je tedy zásadně vlastník tohoto pozemku. Pod režim ochrany dřevin rostoucích mimo les tedy nespadají např. dřeviny rostoucí v přenosných kontejnerech. 7 zákona Obecný režim ochrany dřevin rostoucích mimo les se nevztahuje na dřeviny přísněji chráněné. Jedná se jednak o stromy vyhlášené jako památné podle ustanovení 46 zákona a jednak o zvláště chráněné dřeviny zařazené do seznamu ohrožených rostlin /příloha číslo II vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb./. Pro ně je zákonem stanoven samostatný, mnohem přísnější ochranný režim. 8 zákona Rozhodnutí na úseku ochrany dřevin rostoucích mimo les /např. podle 8 a 9 zákona/ lze vydávat pouze v procesním režimu správního řízení podle příslušných ustanovení zákona č. 500/2004 Sb. (Správní řád). Zákon výslovně v odstavci l/ a 2/ 8 stanoví podmínky pro povolení kácení dřevin. Důvody pro takový zásah musí být závažné, musí být provedeno vyhodnocení jejich funkčního a estetického významu a přihlédnuto k požadavkům na ochranu dřevin. Z dosavadní praxe kontrol obecních úřadů krajským úřadem vyplývají tyto poznatky: - za závažné důvody lze považovat zejména existující nebo potencionální kolize s bezpečností a zdravím občanů, výrazné ohrožení majetkových či jiných hodnot, případně kolize s požadavky na územní rozvoj, vždy však po vyčerpání jiných možností řešení - za závažné nelze vždy považovat důvody vycházející z běžných fyziologických projevů dřevin /např. opad listí, jehličí, plodů/ - vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin by mělo vycházet z reálných poznatků o tom, jaký účel předmětná dřevina plní / např. veřejná městská a obecní zeleň uliční a parková, solitery a skupiny dřevin v terénu s výraznou krajinotvornou funkcí, případně s kulturně historickým významem, výsadby vysokokmenných ovocných dřevin v sadech, zahradách a ve volné krajině, doprovodné výsadby dřevin u komunikací, porosty u vodních toků a nádrží/ s tím, že tyto funkce dřevin je žádoucí posilovat a rozšiřovat při uplatňování obecných požadavků na ochranu dřevin je třeba věnovat mimořádnou pozornost zachování a rozšiřování původních druhů místní provenience, které z krajiny mizí. Jsou to například botanické hrušně, třeště ptačí a mahalebky, z jeřábů břeky, muky a oskeruše, jilmy, nekřížené topoly černé a bílé, duby, jasany úzkolisté, stromové vrby bílé a upravené hlavaté vrby a topoly, ale i vysokokmenné ovocné dřeviny starých odrůd, starší jedinci moruší, kaštanů jedlých, mišpulí a podobně.

2 - je třeba brát v úvahu, že svoje opodstatnění má i zachování některých odumřelých a doupných stromů, pokud nejsou umístěny na frekventovaných místech, kde by mohly být nebezpečné svému okolí - jedince určitých druhů dřevin / topoly černé, topoly vlašské, vrby bílé a smuteční vrby/ lze zachovat po vhodné radikální úpravě i v případě silného poškození korun, pokud jejich kmeny nemají narušenou statiku Oprávnění podle zvláštních předpisů, umožňující využití ohlašovacího režimu podle odst. 2 8 zákona, mají správci vodních toků, pozemních komunikací, drážních těles a rozvodných sítí a to pouze v rozsahu oprávnění v těchto právních předpisech uvedených a v prostorovém rámci stanovených ochranných pásem. V případě dřevin rostoucích jako břehové a doprovodné porosty vodních toků a nádrží se doporučuje za optimální z důvodu zamezení možných destruktivních zásahů do významných krajinných prvků údolních niv uplatnit zvláštní režim. Ten by měl spočívat v provedení nezbytného terénního šetření za účasti správce toku, obecního úřadu (místně příslušného k přijetí oznámení) a obecního úřadu obce s rozšířenou působností ( příslušného k vydání závazného stanoviska k zásahu do VKP ze zákona), které bude předcházet podání ohlášení o zamýšleném zásahu do porostu dřevin a bude při něm dohodnuta míra a způsob tohoto zásahu a označeny dřeviny, které budou vykáceny. Pokud by ze závěrů tohoto terénního šetření vyplynulo, že zamýšlený zásah do porostu dřevin by mohl vést k poškození či oslabení ekologicko stabilizační funkce VKP, je nezbytné před provedením ohlášení zamýšleného zásahu podle odst. 2) 8 zákona požádat o vydání závazného stanoviska podle odst. 2) 4 zákona.. Ustanovení 8 odst. 3 zákona se týká p o u z e fyzických osob. Jiné subjekty podle něho postupovat nemohou. Charakteristika dřeviny kterou je možno v tomto režimu kácet bez povolení je uvedena v odstavci 2/ 8 vyhlášky č. 395/1992 Sb. V 8 odst. 4 zákona uvedená hrozba životu či zdraví nebo hrozba škody značného rozsahu musí být pro uplatnění režimu nutného skácení zřejmá a bezprostřední. K tomuto stavu může dojít především v důsledku akutního působení vnějších vlivů /např. vichřice, silné deště/, které způsobí náhlou změnu stability či narušení statiky stromu / podemletí, rozlomení apod./. Pro výklad uvedeného pojmu škoda značného rozsahu, který není v zákoně přesně vymezen, lze použít blízkého pojmu značná škoda, který je vymezen ustanovením odst Trestního zákona jako stonásobek nejnižší měsíční mzdy stanovené nařízením vlády. 9 zákona Náhradní výsadbu lze uložit v rozhodnutí o povolení kácení dřevin, je však nezbytné aby žadatel o povolení kácení jako účastník tohoto řízení /a případní další účastníci tohoto řízení/ o tom, že se současně vede i řízení o uložení náhradní výsadby věděl a mohl se k tomuto záměru správního orgánu před vydáním rozhodnutí vyjádřit. Provedení náhradní výsadby musí být uloženo na konkrétní pozemek určený názvem katastrálního území a číslem pozemkové parcely. Institut odvodů do rozpočtu obce a Státního fondu ŽP za provedené kácení dřevin bez náhradní výsadby podle odstavce 3/ 9 zákona nelze dosud využít, protože nebyl vydán samostatný zákon ani jiný právní předpis, který by stanovil výši odvodů a podmínky pro jejich ukládání.

3 8 vyhlášky č. 395/1992 Sb. Při stanovení období vegetačního klidu dřevin je třeba vždy přihlédnout k druhu a lokalitě růstu dřeviny, protože nástup a ukončení vegetační aktivity na těchto skutečnostech závisí. Podpůrně lze toto období vymezit časovým úsekem od 31. října do 31. března běžného roku. Pokud se podmínka možnosti kácení dřevin v rozhodnutí výslovně nestanoví, lze kácet dřeviny po celý rok. Obecné poznámky: Podle poznatků z dosavadní praxe je při vedení řízení o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les nezbytné ověřovat následující skutečnosti uvedené v žádosti: - zda předmětné dřeviny skutečně rostou na pozemcích dle uvedení žadatele - zda tyto pozemky žadatel skutečně vlastní /případně je nájemcem/, nutné je prověřit i spoluvlastníky a jimi vydaný souhlas ke kácení dřevin, event. zplnomocnění k zastupování ve věci podání žádosti o povolení ke kácení dřevin - zda jsou žadatelem uvedené důvody k pokácení dřeviny reálné a opodstatněné Kácení dřevin, zejména těch, které rostou na veřejných plochách v obcích a městech, dosáhly vyšších věkových a velikostních kategorií a jako takové jsou významným prvkem podílejícím se na vzhledu obcí, je věcí velmi citlivou. Proto by taková opatření měla být v přípravné fázi veřejně projednávána. Obecně doporučujeme, aby obecní úřady o jednotlivých povoleních ke kácení rozhodovaly i po projednání a na doporučení věcně příslušných komisí životního prostředí, i když stanovisko těchto komisí by nemělo být jediným podkladem pro rozhodnutí. V případech, kdy by měly být kácením postiženy hodnotnější dřeviny je žádoucí aby povolující orgán vycházel při vydání rozhodnutí ve věci z odborného posudku. Takový posudek lze objednat na základě písemné žádosti zejména u Agentury ochrany přírody a krajiny, středisko Hradec Králové, Pražská 185, Hradec Králové. Správní orgán může také ustanovit znalce, přičemž postupuje podle příslušných ustanovení zákona č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících a souvisejících prováděcích vyhlášek, a 56 zákona č. 500/2004 Sb., Správní řád. Ke lhůtám pro vydání rozhodnutí se pak připočítává i doba nutná ke zpracování znaleckého posudku ( 71 odst. 3 písm. b/ Správního řádu). Pokud znalecký posudek předloží z vlastní iniciativy žadatel, je nezbytné, aby správní orgán ověřil, zda se skutečně jedná o znalecký posudek, který může být uznán jako důkaz při posuzování rozhodných skutečností daného případu. V řízení o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les lze uznávat pouze znalecké posudky znalců v oborech ochrana přírody, dendrologie apod., nikoliv znalců jiných. Seznam soudních znalců lze získat na příslušném krajském soudu, popř. na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR ( ). Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád 27 Účastníkem řízení ve věci povolování kácení dřevin je vždy vlastník pozemků, na kterých předmětné dřeviny rostou, případně nájemce či jiný oprávněný uživatel. Dále jím je obec, pokud nerozhoduje ve věci jako orgán ochrany přírody (viz ust. 71 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb.). Pokud podá občanské sdružení žádost o informace dle 70 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., může se stát účastníkem řízení o povolování kácení dřevin za podmínek stanovených v ust. 70 odst. 3

4 cit. zákona). 36 Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí, správní orgán může usnesením ( 76 správního řádu) prohlásit, dokdy mohou účastníci činit své návrhy. Účastníci řízení mají právo vyjádřit v řízení své stanovisko. Pokud o to požádají, poskytne jim správní orgán informace o řízení ( 36 odst. 2 správního řádu). Účastníkům řízení musí být před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal ( 36 odst. 3 správního řádu). Účastník nebo jeho zástupce je povinen předložit na výzvu oprávněné úřední osoby průkaz totožnosti. Průkazem totožnosti se pro účely tohoto zákona rozumí doklad, který je veřejnou listinou, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště mimo území České republiky a z něhož je patrná i podoba, popřípadě jiný údaj umožňující správnímu orgánu identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele. 37 Podání žádosti má přesně specifikované náležitosti (ust. 8 vyhlášky č. 395/1992 Sb.), na kterých je nezbytné trvat. Pokud podání nemá předepsané náležitosti, pomůže správní orgán žadateli odstranit nedostatky na místě, nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě, současně může řízení přerušit (usnesením o přerušení řízení) dle 64 správního řádu. 44 Řízení o povolení kácení dřevin je řízením návrhovým 54 V případě řízení o povolení kácení dřevin se doporučuje vykonat ohledání věci (dřevin) na místě samém za účasti žadatele (vlastníka, nájemce nebo jiné osoby, která má věc u sebe). Ohledání věci na místě samém se nařizuje usnesením vlastníkovi, nájemci nebo jiné osobě, která má věc u sebe). V daném případě je oznámit termín nařízeného ohledání na místě samém v souladu s ust. 83 odst. 1 a 2 zákona č. 114/1992 Sb. nejméně 15 dnů před dnem jeho konání. Z výsledku ohledání je nutné sepsat protokol ( 18 správního řádu). 71 Lhůta pro rozhodnutí o povolení ke kácení dřevin je stanovena ust. 83 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., bezodkladně. V ostatních případech do 60 dnů od zahájení řízení a ve zvláště složitých případech do 90 dnů od zahájení řízení. 67 a násl.

5 Rozhodnutí musí být v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, musí být vydáno orgánem k tomu příslušným, musí vycházet ze stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti ( 2 a 3 Správního řádu) a obsahovat předepsané náležitosti uvedené v 68 a 69 Správního řádu. Náležitosti rozhodnutí : 1) výrok ve výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků podle 27 odst. 1. Účastníci, kteří jsou fyzickými osobami, se označují údaji umožňujícími jejich identifikaci ( 18 odst. 2); účastníci, kteří jsou právnickými osobami, se označují názvem a sídlem. Ve výrokové části se uvede lhůta ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě též jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění. Výroková část rozhodnutí může obsahovat jeden nebo více výroků (např. vedle výroku o povolení kácení i výrok o uložení povinnosti realizovat náhradní výsadbu); výrok může obsahovat vedlejší ustanovení. 2) Odůvodnění V odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Odůvodnění rozhodnutí není třeba, jestliže správní orgán prvního stupně všem účastníkům v plném rozsahu vyhoví (nutno však mít ve spisu založeny všechny potřebné podklady pro rozhodnutí pro případ přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení - přezkumné řízení). 3) Poučení o opravném prostředku v případě povolení ke kácení dřevin obsahuje údaj, že jde o rozhodnutí, proti kterému lze podat opravný prostředek (odvolání), který se podává u orgánu, který ve věci rozhodl a to do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. O odvolání následně rozhodne buď prvoinstanční orgán (pouze v případě, kdy odvolaní vyhoví a souhlasí-li s tím ostatní účastníci řízení) nebo orgán odvolací v daném případě krajský úřad či správa CHKO, resp. NP.