Registrační číslo projektu: MMR WD

Transkript

1 Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta životního prostředí Registrační číslo projektu: MMR WD Modelové řešení revitalizace průmyslových regionů a území po těžbě uhlí na příkladu Podkrušnohoří Závěrečná zpráva o řešení Číslo aktivity : A 406 Název aktivity : Hodnocení ekologických a ekonomických funkcí biotopů modelového území Podkrušnohoří Doba řešení : od do Doc. Ing. Josef Seják, CSc. Ústí nad Labem 2008

2 Obsah: Úvod Základní pojmy a definice Popis metod hodnocení netržních, ekologických aspektů území Hodnocení ekologických a ekonomických funkcí biotopů modelového území Mapování biotopů NATURA Porovnání ekonomických a ekologických hodnot modelového území Shrnutí poznatků o dlouhodobé ekologické újmě z antropogenizace modelového území Vývoj hodnoty přírodního kapitálu modelového území v období Nové poznatky o hodnotě životodárných služeb ekosystémů Závěrečné poznatky a doporučení Literatura: Příloha č. 1 Seznam typů biotopů ČR a jejich bodových hodnot Příloha č. 2 Mapa biotopů okresu Ústí n.l

3 Hodnocení ekologických a ekonomických funkcí biotopů modelového území Podkrušnohoří Úvod Ztráty biodiverzity představují dlouhodobě nejnebezpečnější vliv lidí na životní prostředí, protože jde o nevratný proces, který ohrožuje samotnou existenci života na Zemi. Biodiverzita a zdravé ekosystémy jsou klíčovou podmínkou zachování života na Zemi, neboť obsahují základní přírodní procesy podpory života lidí (udržují složení ovzduší, poskytují potravu, recyklují živiny, čistí ovzduší, vody, regulují klimatické poměry atd.). Přírodní prostředí Země hraje rozhodující úlohu ve vzniku a rozvoji života, lidé však dosud nevyjadřují tyto skutečnosti ve svých hodnotách. Ekosystémy a jejich životodárné funkce jsou dosud lidmi využívány jako převážně bezplatné služby přírody. Při využívání přírody a jejích zdrojů lidé tradičně hodnotí pouze ty části přírody, které jim (jako vlastníkům či uživatelům) přinášejí bezprostřední ekonomický prospěch. Metody hodnocení přínosů z hlavních druhů přírodních zdrojů (stavebních pozemků, zemědělských a lesních půd, ložisek nerostů) byly rozpracovány již v první polovině 19. století (např. Faustmann 1849) a v zásadě jsou platné do současnosti. Základem všech těchto výnosových metod je sečítání budoucích čistých rentních výnosů z využívání zdroje, diskontovaných k současnosti diskontní mírou vyjadřující míru znehodnocování ekonomických veličin v čase, určovanou mírou produktivity výrobních faktorů, resp. mírou netrpělivosti příslušného vlastníka či uživatele. Utilitární podstata těchto vzorců hodnocení ovšem nevyjadřuje fakt, že ekonomické přínosy z území jsou nejčastěji dosahovány na úkor změn a poškozování původních ekologických funkcí území. Je typické, že v ekonomii, architektuře, územním plánování a v dalších oborech lidské činnosti se vžil pojem rozvoj území, jímž se všeobecně rozumí zvyšování ekonomického prospěchu z jednotky území pro vlastníka tohoto území. Nezkoumá se však dosud na úkor jakých ekologických a společenských nákladů je tohoto vyššího ekonomického prospěchu dosahováno. Teprve zhruba v posledních dvou či třech desetiletích se s masivním poškozováním životního prostředí, přírody a krajiny vedle utilitárních metod začaly rozvíjet také metody hodnocení netržních ekologických funkcí území, které zajišťují základní životodárné podmínky pro existenci a pokračování života na Zemi. Metody ekonomického hodnocení netržních funkcí a služeb přírody vykázaly v posledních dvaceti či třiceti letech pozoruhodný rozvoj, přesto však nadále zůstávají svázány individualistickými a utilitaristickými přístupy standardní ekonomické teorie. Mezi hlavní překážky paradigmatu utilitární teorie blahobytu, které brání rychlejšímu rozvoji ekonomického hodnocení netržních aspektů biodiverzity a ekosystémů patří následující: 1. jednání jednotlivce ve vlastní prospěch, které nahradilo středověký etický kodex chování jednotlivce ve prospěch jeho komunity a přírody, 2. utilitarismus ekonomického hodnocení, 3. subjektivismus ekonomického hodnocení, 4. diskontování budoucnosti, 5. odmítání vnitřní hodnoty přírody neoklasickou ekonomií hlavního proudu. Například, standardní systém národních účtů podporuje likvidaci přírodního kapitálu a nazývá to příjmem, důchodem (Hawken, Lovins, Lovins, 1999, s. 5), zcela opomíjí to, jak se 3

4 zmenšuje zásoba přírodních a environmentálních zdrojů Země a jak jsou ničeny jejich životodárné funkce. Proto cílem této studie je základní porovnání společenské významnosti ekologických a ekonomických funkcí a služeb biotopů a ekosystémů modelového území a to porovnání v peněžních jednotkách, aby při navrhování rekultivačních a revitalizačních aktivit byla definována a identifikována jasná kritéria pro alternativní formy budoucího využívání tohoto modelového území. 4

5 1. Základní pojmy a definice V této studii, zaměřené na hodnocení ekonomických a ekologických funkcí biotopů modelového území čtyř podkrušnohorských okresů, bude realizováno srovnání ekonomických a ekologických přínosů a nákladů tohoto území. Půjde tedy o porovnání tradičně hodnocených ekonomických přínosů (ekonomických rentních efektů) z využívání území s ekologickými funkcemi a službami téhož území. Ekonomické přínosy z využívání území se standardně v ekonomii hodnotí pomocí zjišťování čistého rentního přínosu z využívání příslušného přírodního zdroje (jako rozdílu mezi celkovými výnosy a celkovými náklady na využití příslušného území, resp. příslušného přírodního zdroje). V tržních ekonomikách jsou tyto tržní rentní efekty vyjadřovány tržními cenami přírodních zdrojů, které se díky specifickým charakteristikám trhu nemovitostí mohou v individuálních případech výrazně lišit a proto se v praxi tržních ekonomik využívá úředních cen příslušných přírodních zdrojů (např. cenových map u stavebních pozemků, úředních cen zemědělských půd, cen lesních půd, cen ložisek nerostů), které vyjadřují obvyklé cenové úrovně v příslušné ekonomice. V České republice jsou tato tržní ocenění zakotvena zákonem č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku a konkretizována prováděcí vyhláškou k němu, v současnosti od platnou vyhláškou č. 3/2008 Sb. V souladu se zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je biotop definován jako prostředí pro specifické druhy života Biotop je soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva. Biotop je takové místní prostředí, které splňuje nároky charakteristické pro druhy rostlin a živočichů (zák. č. 114/1992 Sb.). Obdobně např. podle Úmluvy o biodiverzitě je biotop definován jako Přírodní stanoviště (biotop) znamená místo nebo typ místa, kde se přirozeně vyskytují jedinci nebo populace (Convention 1992). Pro komparativní účely této studie je rovněž velmi důležitý pojem ekosystém, který vyjadřuje dynamiku a funkční interakce mezi součástmi ekologického systému: Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. (zák. č. 17/1992 Sb. o životním prostředí, 3). Ekosystém je nejmenší jednotka, jež recykluje biologicky důležité prvky. Ekosystém je vymezený prostor na povrchu Země, kde organismy recyklují energii a chemické látky rychleji uvnitř ekosystému než mezi ním a jinými systémy. (L. Margulisová, 2004, s ). Krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky ( 3, zák. č. 114/1992 Sb.). 5

6 2. Popis metod hodnocení netržních, ekologických aspektů území Jak již bylo uvedeno v úvodu, v posledních dvou či třech desetiletích začaly být intenzívně rozvíjeny metody hodnocení netržních ekologických aspektů území a kvality životního prostředí. V duchu standardní neoklasické ekonomie hlavního proudu vycházejí tyto metody převážně ze zjišťování ochoty jednotlivců platit za zlepšení kvality životního prostředí, případně ochoty přijímat za zhoršení této kvality. Utilitarismus, subjektivismus a experimentální povaha těchto metod (hedonické metody souvisejících trhů, dotazníkové metody přímého zjišťování ochoty platit či ochoty přijímat) způsobuje jejich nízký až zanedbatelný vliv na skutečná rozhodování lidí o využívání území, přírody a krajiny. V evropském kulturním prostředí se proto při rozvoji metod hodnocení netržních funkcí a služeb přírody klade větší důraz na expertní hodnocení, která jsou s to postihovat zmíněné ekologické aspekty kvality přírody a krajiny kvalifikovaněji než v případě jednotlivého spotřebitele a jejichž výsledky mohou být předkládány k akceptaci exekutivním či zastupitelským orgánům veřejné a státní správy. Pro ekologické hodnocení netržních environmentálních zdrojů a jejich životodárných funkcí byl v SRN a v ČR vyvinut expertní přístup založený na kombinaci ekologických přínosů a nákladů na revitalizaci příslušných typů biotopů. Je to metoda expertního popisu a uspořádání biotopů podle jejich bodových hodnot závislých na jejich schopnosti jakožto prostředí pro rostlinné a živočišné druhy. Tato tzv. metoda hodnocení biotopů ČR (Seják, Dejmal a kol. 2003) zároveň vyjadřuje hodnotu bodu v peněžních jednotkách podle velikosti průměrných národních nákladů nutných na dosažení přírůstku jednoho bodu kvality přírody a krajiny. Původní tzv. hesenská metoda byla doporučena k využití Bílou knihou EU o odpovědnosti za životní prostředí (Brusel, 09/02/2000, COM(2000)66 final) a v Hesensku je využívána pro odhady ekologické újmy způsobované zásahy do přírody a krajiny. V současnosti může být tato metoda hodnocení biotopů využita při implementaci Směrnice 2004/35/CE z 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí. Zmíněná Směrnice je v ČR implementována zákonem č. 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů. Metoda je založena na interdisciplinárních expertních hodnoceních všech druhů biotopů, které se vyskytují na určitém území. Podobně jako v Hesensku byla i v ČR tato metoda připravena pro hodnocení ekologických funkcí území ČR (Seják, Dejmal a kol. 2003). Interdisciplinární tým ekologů a ekonomů vymezil množinu typů biotopů pro území ČR a provedl jejich bodové ohodnocení podle následujících osmi charakteristik (každá z charakteristik byla hodnocena jedním až šesti body): Hodnota pro určitý typ biotopu byla získána z hodnocení osmi ekologických a ekonomických charakteristik, každá o rozsahu od jednoho do šesti bodů (vyloučeno bylo použití nuly). 1. zralost typu biotopu [body dle fylogenetického (=vývojového)stáří formace a druhů] 2. přirozenost typu biotopu [6 bodů zcela přír., 1 bod zcela atrop.] 3. diversita struktur typu biotopu [6 bodů za všechny veget. vrstvy] 4. diversita druhů typu biotopu [b. dle počtu všech přir. se vyskyt. druhů] 5. vzácnost typu biotopu [b.dle geogr. a klim.ojedinělosti, četnosti a rozlohy] 6

7 6. vzácnost druhů typu biotopu [b. dle počtu vzácných a ohrož. druhů] 7. citlivost (zranitelnost) typu biotopu [b. dle míry zranitelnosti změnou stanovištních podmínek] 8. ohrožení typu biotopu [body dle závislosti na změně lidských aktivit] Součet bodů za prvé čtyři charakteristiky byl násoben součtem bodů za druhé čtyři charakteristiky, vztažen k maximálnímu možnému počtu bodů (576) a výsledek je násoben 100. [( ( ) * ( ) ) / 576 ] * 100 = počet bodů (3-100) Takto získaná bodová hodnota typu biotopu představuje jeho relativní ekologickou hodnotu (význam) vzhledem k ostatním biotopům. Na základě výše uvedeného postupu byl pro ČR připraven úplný seznam typů biotopů, který zahrnuje i biotopy NATURA 2000 a navíc i biotopy podzemních vod. Každý jednotlivý typ biotopu byl podle výše uvedených osmi charakteristik ohodnocen výslednou bodovou hodnotou. Bodová hodnota typu biotopu (vztažená na 1 m 2 ) ukazuje jeho relativní ekologický význam (jeho životodárnou funkci) ve vztahu k ostatním biotopům ČR. Seznam typů biotopů České republiky je uveden v příloze této studie. Celá metodická studie je k dispozici na webové adrese: stručný popis metody se seznamem biotopů ČR pak na adrese Za účelem získání průměrné peněžní hodnoty jednoho bodu bylo ekonomicky vyhodnoceno 136 konkrétních revitalizačních akcí z let z různých míst České republiky, při kterých bylo revitalizací založeno očekávané zvýšení ekologické hodnoty daného území. Byl přitom brán v úvahu dlouhodobý ekologický efekt při nulové diskontní míře. Hodnota přírůstku jednoho bodu byla vypočtena jako podíl celkových nákladů dané akce a celkového dlouhodobě očekávaného bodového nárůstu. Výsledná průměrná národní hodnota jednoho bodu (vypočtená váženým aritmetickým průměrem) ve výši 12,36 Kč, má reálný základ ve skutečných rozpočtových výdajích, které česká společnost vynaložila v posledních letech na konkrétní revitalizační akce. Peněžní hodnota bodu je tudíž odvozena ze skutečné ochoty společnosti a jejích zastupitelských orgánů platit za ochranu přírody a krajiny. V tomto smyslu je peněžní ohodnocení podstatně reálnější než v případě aplikace standardních metod netržního zjišťování hypotetické ochoty platit. Nejhodnotnějším typem biotopu v ČR jsou - T3.3 Úzkolisté suché trávníky, jejichž hodnota dosahuje k r přibližně 1146 Kč na 1 m 2 (84 bodů x 13,64 Kč) neboli 11,64 mil. Kč na 1 hektar. Tato metoda peněžního a bodového hodnocení biotopů (BVM: biotope valuation method) v zásadě naplňuje požadavek nové Strategie EU pro udržitelný rozvoj z července 2006, která stanovuje cíl Zlepšit řízení přírodních zdrojů a zabránit jejich nadměrnému využívání oceněním hodnoty služeb ekosystémů. Peněžně vyjadřuje vnitřní životodárnou hodnotu jednotlivých typů biotopů přírody ČR (Seják, Dejmal a kol., 2003). Na obr. č. 1 je uvedena mapka biotopů ČR, v níž bodová a peněžní hodnota biotopů je vyjádřena sytostí zelené barvy (čím tmavší, tím hodnotnější). 7

8 Obr. č. 1 Mapa bodových a peněžních hodnot typů biotopů České republiky 8

9 Metoda hodnocení biotopů je využitelná v mnoha směrech: 1. V makroekonomické rovině v oblasti národního účetnictví. Propojením metody hodnocení biotopů s výsledky satelitního snímkování (evropský projekt Corine Land Cover) byla kvantifikována peněžní hodnota národního přírodního kapitálu. Byly rovněž propočteny změny ve vývoji hodnoty přírodního kapitálu ČR porovnáním CLC 2000 ( mld. Kč) s položkami CLC 1990 ( mld. Kč). Znamená to, v průběhu 90. let (období přechodu od centrálně plánovaného k tržnímu ekonomickému systému) došlo k určitým pozitivním ekologickým změnám, které byly vyvolány hlavně přeměnou části orných půd na louky a pastviny a mírným nárůstem plochy lesů (celkový roční přírůstek asi 60 mld. Kč). V tomto období zároveň v ČR rostla spotřeba přírodního kapitálu. Odnímání zemědělské půdy pro nezemědělské účely (výstavba průmyslových zón, rodinných domů, liniových dopravních tras atd.) ukazuje, že na počátku tohoto desetiletí ( ) bylo ročně odnímáno v průměru tisíc hektarů. Roční odpisy přírodního kapitálu (založené pouze na spotřebě zemědělské půdy) lze odhadovat přibližně na 10 mld. Kč. 2. Metodu hodnocení biotopů lze využívat při územním plánování a rozhodování. Porovnáváním ekologických hodnot biotopů s cenami jejich ekonomického využívání lze vytvářet vhodné informace pro politická rozhodování. Metoda je využitelná pro kvantifikace ekologické újmy na přírodě a krajině a to zejména při implementaci Směrnice 2004/35/CE o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí. 3. Metoda je využitelná i pro zavedení ekonomických nástrojů (plateb) při ochraně přírody a krajiny. Zavedení těchto plateb bude znamenat plnění jednoho z hlavních úkolů novelizované Strategie EU pro udržitelný rozvoj. Metoda hodnocení biotopů ČR (BVM) vyjadřuje relativní význam jednotlivých biotopů jako prostředí pro existenci specifických forem života. Z hlediska své konstrukce zachycuje zejména aspekty biodiverzity (diverzitu typu biotopu, diverzitu druhů rostlinných i živočišných) a aspekty vzácnosti specifických společenstev. Metoda BVM tedy hodnotí ekologické funkce území jakožto prostředí pro existenci specifických forem života. Vlastní vztahy mezi živými a neživými složkami biotopů jsou předmětem teorie ekosystémů, jejichž zkoumání, zejména pak hodnocení služeb ekosystémů pro lidskou společnost se stalo v posledních letech dominantním výzkumným předmětem interdisciplinárních věd o životě a Zemi. Významným stimulem pokračujícího poznávání se stal zejména globální projekt Millenium Ecosystem Assessment, jehož hlavní výstupy byly publikovány v r (MEA 2005). Jestliže ekologické hodnoty biotopů vykazují hladiny zcela srovnatelné a často přesahující hladiny ekonomických hodnot z využívání území, potom ještě vyšší hodnoty naznačují zcela nově rozvíjené metody hodnocení četných služeb ekosystémů, na kterých závisí nejelementárnější podmínky pro existenci života na této planetě. 9

10 3. Hodnocení ekologických a ekonomických funkcí biotopů modelového území Pro hodnocení vztahů mezi ekologickými a ekonomickými aspekty modelového území využijeme jako výchozí tabulku z projektu satelitního mapování CLC 2000 pro ČR, v níž jsou prezentovány agregované položky land-cover. K tomu, abychom mohli porovnávat aktualizované údaje jak na straně ekonomických užitků, tak na straně společenských efektů z ekologických hodnot, provedeme nejdříve valorizaci bodové hodnoty biotopů. Hodnota jednoho bodu, která v r na základě ekonomické analýzy účinnosti nákladů v revitalizačních projektech v České republice byla odhadnuta na 12,36 Kč, byla valorizována ročními měrami inflace v ČR a tvoří k r částku 13,64 Kč. Tab. č. 1 Valorizace peněžní hodnoty bodu podle měr inflace v ČR v období Meziroční inflace ,8 101,9 102,5 102,8 Bazický index ,8 104,75 107,37 110,38 Vývoj hodnoty bodu v Kč 12,36 12,71 12,95 13,27 13,64 Pramen: ČNB a vlastní propočty Pro výchozí porovnávání ekonomických a ekologických aspektů modelového území je využita, jak již bylo uvedeno výše, tabulka položek CORINE land-cover pro ČR, protože výchozí typové hodnoty platí jednotně jak pro ČR, tak pro jednotlivé části území ČR. V tabulce č. 2 se porovnávají průměrné bodové a peněžní hodnoty ekologických funkcí jednotlivých agregovaných položek land-cover s jejich úředními cenami (cenami ekonomických funkcí) podle zákona o oceňování majetku č. 151/1997 Sb. a aktuální prováděcí vyhlášky č. 3/2008 Sb. Všechny hodnoty v tabulce č. 2 uvedené se vztahují k výměře jednoho metru čtverečního příslušné položky land-cover. Je potřebné dodat, že uvedené hodnoty ekologických funkcí jsou orientační (jsou odhadnuty na základě přibližných výměr jednotlivých typů biotopů, zastoupených v agregátní položce land-cover) a jsou v rámci projektu v průběhu letošního roku zpřesňovány na základě nejnovějších disponibilních podkladů. Hodnoty ekonomických funkcí území vycházejí z hlediska utilitární ekonomické teorie z čistého retního výnosu z využívání přírodního zdroje, který plyne vlastníku a uživateli tohoto zdroje (a jeho příslušného území). Bodová ekologická hodnota pro jednotlivé položky land-cover bude zpřesněna v druhé polovině roku 2008 na základě využití výsledků mapování NATURA MAPOVÁNÍ BIOTOPŮ NATURA 2000 První výsledky relativně nejpodrobnějšího mapování biotopů v rámci systému NATURA 2000 lze uvést v následujících tabulkách a obrázcích. Základní rozlišení mapovaných a nemapovaných částí modelového území ukazuje obr. č. 2 10

11 Obr. č. 2 Mapované a nemapované části území Podkrušnohoří Pramen: vlastní gisové zpracování z mapového podkladu AOPK Jako příklad nejúplnějšího mapování biotopů NATURA 2000 uvádíme okres Ústí nad Labem. Podobným způsobem máme GISové zpracování pro další tři okresy modelového území. Mapa skupin biotopů pro okres Ústí nad Labem je uvedena v příloze č. 2. Tyto skupiny biotopů budou základem pro rozpracování kritérií hodnocení efektivnosti revitalizačních aktivit v dalších etapách výzkumu. Podobným způsobem máme GISové zpracování pro další tři okresy modelového území. 11

12 Obr. č. 3 Nejpodrobnější mapování biotopů v okrese Ústí nad Labem Legenda Natura 2000 ± Pramen: vlastní gisové zpracování z mapového podkladu AOPK 12 K1 K2.1 K3 K4A L1 L2.2A L2.2B L2.3B L2.4 L3.1 L3.3C L4 L5.1 L5.4 L6.1 L6.4 L6.5B L7.1 L7.2 L7.3 L8.1A L8.1B L9.1 L9.2B L10.1 L10.2 M1.1 M1.3 M1.4 M1.5 M1.7 M5 M6 R1.2 R1.4 R2.2 R2.3 R3.4 S1.2 S1.3 S1.5 S2B S3B T1.1 T1.2 T1.3 T1.4 T1.5 T1.6 T1.9 T1.10 T2.3B T3.1 T3.3D T3.4D T3.5B T4.1 T4.2 T5.3 T5.5 T8.2B V1F V1G V2C V4A X1 X2 X3 X4 X5 X6 X7 X8 X9A X9B X10 X11 X12 X13 X14 mozaika nemapované

13 3.2 POROVNÁNÍ EKONOMICKÝCH A EKOLOGICKÝCH HODNOT MODELOVÉHO ÚZEMÍ Pro prvotní orientační posouzení relací mezi ekologickými a ekonomickými aspekty modelového území je v této fázi řešení projektu postačující níže uvedená tabulka č. 2 hodnot ekologických a ekonomických funkcí území ČR a její základní relace budeme aplikovat na modelové území a následně pak i zpřesňovat a detailizovat výchozí údaje. Tab. č. 2 Hodnoty ekologických a ekonomických funkcí území ČR (hodnoty ekologických funkcí dle metody hodnocení biotopů, bod = 13,64 Kč, hodnoty ekonomických funkcí dle zákona o oceňování majetku a prováděcí vyhl. č. 3/2008 Sb.) LAND COVER 1: Body/ m 2 Kč/m 2 Kč/m 2 průměr ekol. f. ekon. f Souvislá městská zástavba dle velik. osady Nesouvislá městská zástavba dle velik. osady Průmyslové a obchodní areály dle velik. osady Silniční a železniční síť s okolím dle velik. osady Přístavy dle velik. osady Letiště dle velik. osady Oblasti současné těžby surovin dle velik. osady Haldy a skládky Staveniště dle velik. osady Městské zelené plochy dle velik. osady Sportovní a rekreační plochy ,9-9, Nezavlažovaná orná půda ,85-9,05 dle okresů Trvale zavlažovaná orná půda ,85-9,05 dle okresů Vinice Sady, chmelnice a zahradní plantáže 18, Louky a pastviny ,50 dle okresů Jednoleté a trvalé kultury ,50 dle okresů Směsice polí luk a trvalých plodin ,05 dle okresů Zemědělské oblasti s přiroz.vegetací 40, ,50 dle okresů Zemědělsko-lesní oblast 45, Listnaté lesy Jehličnaté lesy Smíšené lesy 55, Přírodní louky , Stepi a křoviny 38, Nízký porost v lese 42, Pláže, duny, písek 26, Skály 36, Řídká vegetace 35, Spálená vegetace Mokřiny a močály Rašeliniště Vodní toky Vodní plochy Pramen: vlastní propočty na základě publikace Seják, Dejmal a kol. (2003) a vyhlášky MF č. 3/2008 Sb. Hodnoty ekologických a ekonomických funkcí území ČR, vyjádřené v položkách land cover a uvedené v tabulce v Kč na 1 m 2, nám dávají základní orientaci v relacích mezi dvěma základními formami existence a využívání území. Buď relativně přirozeného vývoje vegetace 13

14 podle zákonitostí vývoje ekosystémů v klimatických podmínkách ČR nebo území jako předmět antropogenního využívání a příslušných přeměn přirozené vegetace na formy sloužící užitku vlastníka resp. uživatele území. Z tabulky tedy můžeme vidět, že na území intravilánů obcí jasně dominují antropogenní zájmy jeho ekonomického využívání a to až v takové intenzitě, že ekologické hodnoty území jsou redukovány k úrovním blízkým nule. Nejtypičtější je tato situace v Praze, kde podle vyhlášky č. 3/2008 Sb. lze základní cenu stavebních pozemků ve výši 2050 Kč/m 2 ještě zvyšovat až do úrovně pětinásobku, takže úřední cena může dosahovat až 10 tis. Kč za 1 m 2. Přitom je zřejmé, že smluvní ceny mohou v individuálních případech dosahovat ještě hodnot mnohem vyšších, podle toho kolik je kupující ochoten za příslušný pozemek zaplatit, v souladu s očekáváními příslušných ekonomických užitků z jeho budoucího využívání. Připomeňme, že v případech individuálních pozemků může jejich ekologická hodnota klesnout až na nulu (v případech např. kompletní zástavby území či jiné formy zpevnění jeho povrchu či vytvořením skládek či jímek chemicky znehodnocených odpadů, viz v příloze seznam biotopů s nulovými bodovými hodnotami). Pokud provedeme specifikaci položek CLC v modelovém území Podkrušnohoří, lze identifikovat celkem 24 položek a ceny zejména stavebních pozemků jsou nižší, viz následující tabulka č. 3. Tab. č. 3 Hodnoty ekologických a ekonomických funkcí modelového území (hodnoty ekolog. funkcí dle metody hodnocení biotopů, bod = 13,64 Kč, hodnoty ekonomických funkcí dle zákona o oceňování majetku a prováděcí vyhl. č. 3/2008 Sb.) LAND COVER 1: Body/ m 2 Kč/m 2 Kč/m 2 průměr ekol. f. ekon. f Nesouvislá městská zástavba dle velik. osady Průmyslové a obchodní areály dle velik. osady Silniční a železniční síť s okolím dle velik. osady Přístavy dle velik. osady Oblasti současné těžby surovin dle velik. osady Haldy a skládky Staveniště dle velik. osady Městské zelené plochy dle velik. osady Sportovní a rekreační plochy ,9-9, Nezavlažovaná orná půda ,85-9,05 dle okresů Vinice Sady, chmelnice a zahradní plantáže 18, Louky a pastviny ,50 dle okresů Směsice polí luk a trvalých plodin ,05 dle okresů Zemědělské oblasti s přiroz.vegetací 40, ,50 dle okresů Listnaté lesy Jehličnaté lesy Smíšené lesy 55, Přírodní louky , Přechodné leso-křoviny 42, Mokřiny a močály Rašeliniště Vodní toky Vodní plochy Pramen: vlastní propočty na základě publikace Seják, Dejmal a kol. (2003) a vyhlášky MF č. 3/2008 Sb. 14

15 Základní cena stavebních pozemků 800 Kč/m 2 je z hlediska modelového území vyhláškou č. 3/2008 určena pouze pro statutární město Ústí n.l., pro Teplice, Most a Chomutov pak ve výši 500 Kč/m 2. Jestliže rozloha města Ústí n.l. činí 94 km 2 čili cca 4 % modelového území, pak pro zcela rozhodující část modelového území jsou nejvyššími cenami ekonomického využití částky do 500 Kč/m 2. Porovnáme-li tyto relativně nejvyšší hodnoty ekonomického využití modelového území s hodnotami jejich ekologických funkcí, můžeme zřetelně vidět, že pro většinu položek CLC jsou hodnoty ekologických funkcí často i řádově vyšší než v případech jejich ekonomického užití. Tato skutečnost má zcela zásadní význam pro jakákoliv budoucí posuzování a rozhodování o směrech využití modelového území. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že v modelovém území zůstává hlavní ekonomickou konkurencí z hlediska ochrany přírody a krajiny pokračování v povrchových těžbách zbývajících zásob hnědého uhlí, protože v případě ložisek nerostného bohatství se ekonomický efekt každého čtverečního metru povrchu znásobuje mocností zásoby pod povrchem (nejvydatnější ložiska hnědého uhlí dosahovala až cca 30 m). Základní informaci o struktuře a hodnotách přírodního kapitálu v modelovém území lze podat v tabulce č. 4. Tab. č. 4 Struktura přírodního kapitálu modelového území Podkrušnohoří (vypočteno s využitím metody hodnocení biotopů a mapování CLC 2000) TAG popis body /m Kč/m 2 Př. kap. plocha % plocha v mil. Kč % Př. kap. mil. Kč 112 Nesouvislá městská zástavba 6,84 93, ,45% ,52% Průmyslové a obchodní areály 1,2 16, ,65% ,68% Silniční a železn. síť s okolím 3,2 43, ,42% ,43% Přístavy 1,8 24, ,03% ,03% Areály těžby nerost. surovin 3,25 44, ,14% ,79% Areály skládek 4,75 64, ,57% ,11% Areály výstavby 0,6 8, ,05% 9 0 0,00% Areály městské zeleně 17,1 233, ,23% ,23% Areály sportu a zař. pro vol. čas 16,8 229, ,20% ,36% Nezavlažovaná orná půda 10,35 141, ,50% ,73% Vinice 13, ,04% ,04% Ovocné sady a plantáže 12,2 166, ,53% ,60% Louky a pastviny , ,15% ,35% Mozaika polí, luk a trv. kultur 13, ,33% ,33% Přev. zeměd. areály s přír. veg. 20,05 273, ,27% ,53% Listnaté lesy 41, ,35% ,62% Jehličnaté lesy 21,97 299, ,83% ,12% Smíšené lesy 29,63 404, ,02% ,96% Přirozené louky , ,41% ,83% Přechodné leso-křoviny 31,7 432, ,17% ,05% Močály 28,82 393, ,01% ,01% Rašeliniště 58,92 803, ,50% ,50% Vodní toky 19,05 259, ,16% ,16% Vodní plochy 39,54 539, ,00% ,00% Podkrušnohoří celkem % % Pramen: vlastní propočty na základě metody hodnocení biotopů (Seják, Dejmal a kol. 2003) a CLC

16 Z tabulky č. 4 můžeme vidět, že největší hodnotu přírodního kapitálu modelového území představují lesy a leso-křoviny (položky ), které v součtu v roce 2000 vykazovaly hodnotu 417 mld. Kč z celkových 717 mld. přírodního kapitálu Podkrušnohoří. Tyto lesní biotopy zároveň pokrývaly v r přibližně 43 % modelového území. Druhou nejvyšší položku tvoří louky a pastviny a to cca 133 mld. Kč při pokrytí 14,4 % území. Orná půda zaujímala v r v modelovém území přibližně 17 % území a z hlediska přírodního kapitálu představovala necelých 54 mld. Kč. Nejcennější částí přírodního kapitálu modelového území jsou rašeliniště, která v r zaujímala pouze 0,5 % území (11,3 km 2 ) avšak současně představovala 9,1 mld. Kč (1,2 % z celkového přírodního kapitálu), následovaná biotopy vodních ploch (1 % území) s cca 12,3 mld. Kč přírodního kapitálu. Celkový potenciál přirozené vegetace modelového území byl odhadnut pomocí metody hodnocení biotopů ČR již v úvodní fázi řešení tohoto projektu a na tomto místě bude vhodné uvést jeho základní poznatky. 4. Shrnutí poznatků o dlouhodobé ekologické újmě z antropogenizace modelového území Pokud by na modelovém území Pokrušnohoří ustala lidská činnost, došlo by dlouhodobě k přirozenému sukcesnímu vývoji směrem k následujícím biotopům. V horském pásmu Krušných hor a v podhorských pánevních oblastech by to byly následující přirozené biotopy. Obr. č. 4 Mapa potenciální přirozené vegetace modelového území Podkrušnohoří 16

17 Pramen: Neuhäuslová, Moravec Mapa potenciální přirozené vegetace ČR V rámci tohoto projektu byla digitalizována mapa potenciální přirozené vegetace modelového území a její podobu uvádí následující obrázek č. 5. Obr. č. 5 Digitalizovaná mapa potenciální přirozené vegetace modelového území Vyjádříme-li strukturu potenciální vegetace číselně z hlediska odhadovaných rozloh a oceníme-li příslušné biotopy metodou hodnocení biotopů, získáme údaje uvedené v tabulkách č. 5, 6 a 7. 17

18 Tab. č. 5 Výměry, bodové a peněžní hodnoty biotopů Krušných hor Přirozené biotopy vrchů a jižních svahů Krušných hor Výměra v km 2 Body/ m2 Přír. kapitál v mil.kč (bod=13,64 Kč) 21 Violková bučina (Violo reichenbachianae-fagetum) - Beech woodland with Viola reichenbachiana 223, Biková bučina (Luzulo-Fagetum) - Woodrush-beech woodland 445, Smrková bučina (Calamagrostio villosae-fagetum) - Sprucebeech woodland 86, Podmáčená rohozcová smrčina, místy v komplexu s rašelinnou smrčinou (Mastigobryo-Piceetum, SphagnoPiceetum) - Waterlogged spruce woodland with Bazzania trilobata, partly in complex with Sphagnum-rich spruce woodland 39, Třtinová smrčina 5, Komplex horských vrchovišť 1, Vrchy a jižní svahy Krušných hor celkem 802, Pramen: Vlastní propočty V pánevních (jižních) částech modelového území by se pak přirozeně sukcesním procesem utvořily a vyskytovaly biotopy (případně určité zbytky se mohou v některých částech vyskytovat i v současnosti) obecně zařazené pod dubohabřiny (č. 7) a doubravy (33, 36) a zejména pak mokřadní biotopy, močály, mokřady, resp. rašeliniště (51), která tvoří v současnosti území povrchových těžeb uhlí. Digitalizací mapy potenciální přirozené vegetace pro modelové pánevní území byly získány přibližné následující výměry přirozených biotopů: Tab. č. 6 Výměry, bodové a peněžní hodnoty biotopů pánevních oblastí Podkrušnohoří Přirozené biotopy pánevních částí modelového území Výměra body/m2 Přír. kapitál v mil.kč 1 Střemchová jasenina 18, Černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-carpinetum) 939, Lipová bučina 24, Bučina s kyčelnicí devítilistou 101, Nerozliš. bazifilní teplomilné doubravy 5, Mochnová doubrava (Potentillo albae-quercetum) - 136, Břeková doubrava 5, Biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae- Quercetum petraeae, Abieti-Quercetum) 20, Rašeliniště (Scheuchzerio-Caricetea fuscae, Oxycocco- Sphagnetea) - Mires Komplex sukcesních stádií na antropogenních stanovištích (oblasti povrchové těžby aj.) - Complex of successional stages on anthropogenic sites (opencast coal mines etc.) 188, Pánevní části Pokrušnohoří celkem Pramen: Vlastní propočty 18

19 Tab. č. 7 Souhrnná hodnota přírodního kapitálu potenciální vegetace Podkrušnohoří Výměra km 2 Přír. kapitál v mil. Kč Vrchy a jižní svahy Krušných hor celkem 802, Pánevní části Pokrušnohoří celkem 1440, Podkrušnohoří celkem 2242, Pramen: Vlastní propočty Z naší hodnotové analýzy vyplynulo, že maximální přírodní potenciál fungování ekosystémů propočtený na základě mapy potenciální přirozené vegetace modelového území dosahuje při ohodnocení metodou hodnocení biotopů ČR (Seják, Dejmal a kol., 2003) s valorizací hodnoty jednoho bodu k roku 2007 (13,64 Kč/bod) celkové výše cca mld. Kč. V důsledku dlouhodobých antropogenních zásahů je současná ekologická hodnota modelového území v r (viz tab. č. 4) odhadována na přibližně 654 mld. Kč, tj. cca 44 % a v r pak na 717 mld. Kč, tj. asi 48 % své potenciální přírodní hodnoty. 19

20 6. Vývoj hodnoty přírodního kapitálu modelového území v období Jedním z pozitivních přínosů transformačního období 90. let, spojeného s přechodem od centrálně plánovaného k tržnímu ekonomickému systému, byl přírůstek ekologické hodnoty území ČR i modelového území, vyvolaný zejména přeměnou části orných půd na louky a pastviny a v neposlední řadě i pomalým nárůstem výměry lesních porostů. Obr. č. 6 Obr. č. 7 20

21 Jak se tyto změny v průběhu dekády projevily v modelovém území, ukazuje obr. č. 8. Obr. č. 8 Kladné (zelené) a záporné (žluté a červené) změny v ekologické hodnotě území podkrušnohorských pánevních okresů v období 1990 až 2000 Pramen: Vlastní gisové analýzy (zpracoval Ing. V. Honzík) V konkrétních číselných údajích si můžeme představit vývoj jednotlivých položek pokryvu modelového území v období mezi 1990 a 2000 v následující tabulce. 21

22 Tab. č. 8 Vývoj pokryvu modelového území v období 1990 až 2000 Pramen: Vlastní propočty Tabulka č. 8 ukazuje jak vývoj struktury modelového území podkrušnohorských okresů v položkách Land-cover v období , tak i vývoj jeho bodové ekologické hodnoty. Přírůstek milionů bodů představuje v přepočtu na peníze (bod=13,64 Kč) částku cca 63 miliard Kč. O tuto sumu se v průběhu 90. let zvýšila ekologická hodnota biotopů - přírodního kapitálu - modelového území. 22

23 7. Nové poznatky o hodnotě životodárných služeb ekosystémů Studium ekosystémů spočívá hlavně ve studiu procesů, které propojují jejich živé části navzájem a s částmi neživými. Jde zejména o přeměny energie a biogeochemické cykly. Funkční aspekty ekosystému zahrnují množství energie přijímané, produkované fotosyntézou, toky energie a živin v potravních řetězcích, rozklad organické hmoty a recyklaci živin a zprostředkování těchto procesů skupenskými přeměnami vody. Čím jsou ekosystémy užitečné lidskému druhu, neboli čím vším je dána jejich kvalita? Je vhodné rozlišit mezi funkcemi a službami ekosystémů. Zatímco funkce ekosystémů jsou nejčastěji spojovány s vlastnostmi a procesy ekosystémů (energo-materiálové a informační toky, distribuce teplot, skupenské funkce vody atd.), potom pojem služby ekosystémů souvisí s jejich přímými či nepřímými užitky pro lidskou populaci. Nedávný globální projekt Millenium Ecosystem Assessment rozlišil podpůrné, zásobovací, regulační a kulturní služby. Zásobovací služby podle MEA lze v zásadě ztotožnit s agregovanou funkční skupinou zásobárny přírodních zdrojů, kulturní služby pak s estetickými funkcemi, takže podpůrné a regulační služby lze de facto ztotožnit s životodárnou funkcí ekosystémů. Pro existenci vyšších živočišných druhů, označovaných jako heterotrofní (mezi něž patří i lidský druh) je důležité, že existují autotrofní ekosystémy, které prostřednictvím vegetace, procesů fotosyntézy a zprostředkujících cyklů přeměny skupenství vody zabezpečují podmínky příznivé pro jejich existenci (autotrofní ekosystémy si vytvářejí vlastní potravu fotosyntézou, mají producenty jako základní prvek a sluneční svit je primární energií; heterotrofní ekosystémy závisí na vytvořené organické hmotě z autotrofních ekosystémů). Vzájemná souhra autotrofních a heterotrofních ekosystémů a jejich rostlinných a živočišných druhů, zajišťuje existenci ochranné atmosférické obálky Země, která umožňuje zachytávat podstatnou část denního slunečního záření prostřednictvím evapotraspiračních procesů vody a tím i při přímém slunečním svitu ochlazovat přízemní vrstvu atmosféry. Naopak v noci, kdy příslušná část Země není vystavena slunečnímu záření dochází pod vlivem ochlazení ke zpětné kondenzaci vodních par do kapalné formy vody a tím i k procesu oteplování přízemní atmosféry. V tomto periodicky denně a ročně se opakujícím toku slunečního záření se díky spolupráci autotrofních a heterotrofních složek ekosystémů vytvořila citlivá rovnováha skladby atmosféry a udržování teplotního rozmezí vhodného pro existenci všech současných druhů a forem života. Prvotní analýzy významnosti těchto životodárných služeb ukazují, že jejich zajišťování náhradní, antropogenní cestou je velmi nákladné, takže jen klimatizační a kyslíková služba představují každoročně hodnoty čítající v přepočtu na hektar mnohamilionové peněžní částky těchto služeb. Pro ilustraci těchto probíhajících interdisciplinárních hodnocení uveďme porovnání hodnot ekosystémových služeb alespoň dvou typických biotopů území České republiky, nivní louky a lesního porostu: 23

24 Odhad hodnoty ročních ekosystémových služeb 1 ha nivy: 1. protipovodňová služba nivy stojí na investičních vkladech náhradního řešení 0,5 mil. Kč na 1 ha nivy, což v přepočtu na roční protipovodňovou službu (při 5% diskontu) představuje částku cca Kč ročně 2. Podpora krátkého vodního cyklu, vyrovnávání teplot a tvorba místních srážek ve výši odpařených 50 m 3 na 1 ha a slunný den znamená roční službu z 1 ha nivy: (1000L/m 2 ) x cca 2 Kč (cena povrch. vody) x (ha) = minimálně Kč ročně Nezapočítána cena a distribuce destilované vody ani klimatizace 3. produkce biomasy: 5 tun ročně x 4 MWh (=4 tis. KWh) x 2 Kč = Kč ročně 4. retence živin: zadržení 1 tuny alkálií oproti meliorovaným orným půdám = kg x Kč Kč ročně 5. biodiverzita: aluviální psárkové louky T 1.4 jsou hodnoceny 46 bodů na 1 m2, což na 1 ha představuje bodů x 12,36 Kč/bod = 5,685 mil. Kč, při 5% diskontu představuje roční službu v biodiverzitě ve výši cca Kč ročně 6. produkce kyslíku: 7 mil. litrů O 2 x min. 0,25-0,73 Kč/litr (0,50) Kč ročně 7. klimatizační služba: 300 litrů odpařené vody ročně z 1 m 2 v přepočtu na 1 ha znamená 300 x 1,4 kwh (0,7 kwh chlazení, 0,7 kwh oteplování) x 10000x 2 Kč Kč ročně Celkem služeb z 1 ha nivy Kč ročně 1. Odhad klimatizační služby lesního porostu Vycházíme z úvahy, že strom s průměrem koruny cca 5 m (tj. plochou cca 20 m 2 ), který je dostatečně zásoben vodou, odpaří za slunných dnů více než 100 litrů vody denně (cca 70 kwh) a zužitkuje tak podstatnou část slunečního záření (cca 80 %) na ochlazení prostřednictvím výparu. Naopak v noci vodní pára kondenzuje na chladnějších místech, čímž dochází k jejich oteplení a návratu vody do krajiny. Strom tedy působí jako přirozené klimatizační zařízení s dvojitou funkcí ochlazování za slunečního svitu a oteplování při poklesu teplot. S ohledem na počet slunných dnů v roce a střídavou disponibilitu vody můžeme předpokládat, že v průměru z 1 m 2 zapojeného lesa za rok evapotranspiruje 600 l vody 300 stromů/ha x 140 kwh/den a strom x 150 dnů x 2 Kč/kWh = 16,8 mil. Kč ročně (600 l/m 2 a rok x 1,4 kwh x x 2 Kč = 16,8 mil. Kč ročně) 2. Odhad kyslíkové služby lesního porostu Jeden hektar listnatého opadavého lesa v podmínkách mírného pásma vyprodukuje za rok minimálně 5 tun čisté produkce kyslíku. Pro přepočet mezi kilogramy a litry 0 2 platí vztah 1,429 kg/m 3 neboli 1 kg 0 2 představuje 700 litrů kg/ha x 700 litrů x 0,50 Kč/litr = 1,75 mil. Kč ročně Celkem služeb z 1 ha listnatého lesa 18,55 mil. Kč ročně 24

25 Jak vyplývá z obou získaných odhadů, hektar zdravé a vodou dobře zásobené vegetace poskytuje každoroční ekosystémové služby ve výši přes deset milionů korun. U nivní pravidelně zaplavované louky je tato hodnota na úrovni cca 12 mil. Kč z 1 hektaru, u lesa je hodnotová hladina ještě o 50 % vyšší a pohybuje se na úrovni 18,5 mil. Kč. Je jasné, že pokud začnou lidé přihlížet k těmto hodnotám, které tvoří základ zdravého životního prostředí, budou muset zcela zásadně změnit svůj dosavadní přístup k přirozeným biotopům a jejich vegetaci, které jsou dosud měněny k antropogenním cílům a vegetace likvidována převážně bezplatně či nanejvýš jen za ceny ušlého ekonomického výnosu z vegetace čili za cenu ušlé ekonomické újmy. 25

26 8. Závěrečné poznatky a doporučení Pro organizaci procesů revitalizace území po těžbách je důležité, aby lidé odpovědní za organizaci revitalizací měli dostatečné poznatky o principech samoorganizovaného vývoje ekosystémů. Většina lidí si dosud neuvědomuje, že udržitelnost ekosystémů je určována tak zvanými krátkými vodními cykly cykly mezi evapotranspirací a srážkami. Všechny formy odvádění vody z krajiny (odváděním vod z prostor vyhrazených pro povrchové těžby, melioracemi zemědělských půd apod.) mají dlouhodobě devastující účinky na funkce ekosystémů. Např. melioracemi zemědělských půd byla sice umožněna výroba obilovin na dříve zamokřených půdách, avšak za cenu až stonásobného zvýšení odnosů látek tvořících úrodnost těchto půd. V současnosti z území ČR zahrnujícího povodí Labe odchází touto řekou ročně přibližně jeden milion tun základních alkalických látek uvolňovaných prostřednictvím lidmi iniciovaného rozvrácení krátkých vodních cyklů a jejich nahrazením antropogenně vyvolanými dlouhými cykly a souvisejícím vyplavováním látek ze zemědělských půd. Sebeorganizující schopnosti ekosystémů (v nichž vzniká řád, čili předvídatelný směr vývoje, určovaný bezděkými opakovanými činnostmi) znamenají, že po uvolnění určitého území dochází za předpokladu dostatku vody vlivem slunečního záření k rychlému rozšíření tzv. zakladatelské vegetace, charakteristické vysokým tempem přírůstků biomasy. Čistá primární produkce biomasy, která je měřitelná, je závislá na intenzitě slunečního záření, na dostatečném zásobení vodou a živinami, ale také na určitém přijatelném rozpětí teplot (Barták, Jarošík 2006). Právě přijatelné rozpětí teplot je na pevninách udržováno dostatečnou vegetací a existencí krátkých vodních cyklů (Ripl 2003). Klimatizační funkce vegetace, obecněji autotrofních ekosystémů se ukazuje jako určující faktor úspěchu revitalizačních aktivit. Po rozšíření zakladatelské vegetace, v případě dosažení fyzických limitů, dokážou přirozené ekosystémy prostřednictvím zpětných vazeb měnit svou strategii a posouvat priority od maximalizace čisté produktivity k zachovávání místně uzavřených krátkých cyklů vody a látek a k minimalizaci ztrát látek z biotopů (Ripl 2003). Komplexnost živé hmoty je výsledkem disipačních vlastností vody a živé buňky jako energetické disipační struktury (Prigogine 1980). Tato přirozená stabilizující úloha autotrofních ekosystémů je základem jejich udržitelnosti a tím i udržitelnosti jejich služeb pro udržování podmínek života. Udržitelného stavu s nejnižšími materiálovými ztrátami je dosaženo když většina sluneční energie je zachycována prostřednictvím vegetace a skupenské přeměny vody, čili je převážně evapotranspirována, kdy jen v menší míře je voda odváděna povrchově či prostřednictvím odtoku podzemní vody. Předpokladem dosažení udržitelné situace ve fungování ekosystémů je obnova krátkých vodních cyklů, které zabezpečují dostatek a rovnováhu vody v krajině. Dobrá retenční schopnost povodí vyrovnává odtoky vody po dešti se voda vsakuje a zachytává rostlinami a půdou (ochrana proti povodním) a v době sucha se pomalu uvolňuje (ochrana proti vysoušení, dotace vody pro rostliny). Současně s maximem odparu je minimalizován odtok spodní vody i povrchové vody potoky a řekami. Vysoká retenční schopnost je dosahována prostřednictvím vegetace a organických složek na půdě a v půdě (další faktory kromě vegetace a organických složek, například konfigurace terénu). Prostorově-časová adaptace souborů organismů za dynamických podmínek je základem biodiverzity ve zralých ekosystémech. 26

27 Z uvedených poznatků jednoznačně pro revitalizační aktivity vyplývá, že efektivní revitalizaci území po těžbě je třeba zakládat na primárním návratu vody do revitalizovaného území a že, kvalitních výsledků revitalizace lze dosáhnout jen optimální kombinací návratu vody a vegetace teprve po vytvoření krátkých vodních cyklů. Jestliže k největší míře odrazivosti slunečního záření dochází na zpevněných površích a površích bez vegetace a tato míra se snižuje přes luční a pastevní lokality, mokřady a nejmenší je v lesních porostech (Brom, Procházka 2007), pak je to další důležité vodítko pro organizování směrů a způsobů revitalizačních aktivit. Je zřejmé, že vegetace je zprostředkujícím článkem mezi půdou a atmosférou a při revitalizačních aktivitách v území záleží na tom, jaké konečné podoby má rekultivované území dosáhnout. Z hlediska fungování ekosystémů nejúčinnější rekultivace lze dosáhnout návratem území k co nejrychlejší obnově jeho ekologických služeb, tj. zejména jejich kyslíkové a klimatizační služby. Toho lze dosáhnout primárním návratem dostatku vody k povrchovým vrstvám půdy a založením hydrofilní vegetace schopné využívat dostatečné zásoby vody k evapotranspiraci a fotosyntéze. Z hlediska návratu vody do rekultivovaného území patrně nejméně náročnou (ale často i nejméně úspěšnou) je zemědělská rekultivace, kdy na svrchní část rekultivovaného území je navezena ornice. Pro účely pěstování obilovin, které vyžadují sušší stepní prostředí, je vhodná nezamokřelá ornice, problémem však zůstává udržení přiměřeného dostatku vody v průběhu všech růstových fází obilovin. 27

28 Literatura: BARTÁK M., JAROŠÍK V., Ekologie agroekosystému, část 10. Produkční ekologie agroekosystému a tvorba hospodářského výnosu, ČZU Praha 2006 BROM J., PROCHÁZKA J., Srovnání radiační bilance stanovišť na Šumavě jako parametru hodnocení zemědělského hospodaření v horských a podhorských oblastech, JČU v Českých Budějovicích, prosinec Convention on Biological Diversity, 5 June 1992, COSTANZA R., D'ARGE R., DE GROOT R., FARBER S., GRASSO M., HANNON B., NAEEM S., LIMBURG K., PARUELO J., O'NEIL R.V., RASKIN R., SUTTON P., VAN DEN BELT M. (1997), The value of the world's ecosystem services and natural capital, Nature 387, EISELTOVÁ M. (ed.) (1996), Obnova jezerních ekosystémů - holistický přístup, Wetlands International publ. č. 32, 190 s. GROOT, R.S., Functions of Nature, Wolters-Noordhoff, FAUSTMANN, M [Linnard (tr.) and Gane (ed.)1968]. On the Determination of the Value Which Forest Land and Immature Stands Possess for Forestry. English Translation in: Martin Faustmann and the Evolution of Discounted Cash Flow (Translated by W. Linnard; with editing and introduction by M. Gane) Commonwealth Forestry Institute Paper No. 42. University of Oxford: Oxford, England. Handbook of Biodiversity Valuation, A Guide for Policy Makers. OECD 2002 HAWKEN, P., LOVINS, A.B., LOVINS, L.H. Natural Capitalism, The Next Industrial Revolution, Earthscan, Kompensationsverordnung GVBI. I S. 624, Verordnung über die Durchführung von Kompensationsmaßnahmen, Ökokonten, deren Handelbarkeit und die Festsetzung von Ausgleichsabgaben (in German), vom 1. September 2005, MARGULISOVÁ L., Symbiotická planeta, Nový pohled na evoluci, Academia 2004 Millennium Ecosystem Assessment, Ekosystémy a lidský blahobyt, World Resources Institute, Centrum pro otázky životního prostředí UK Praha OBNOVENÁ STRATEGIE EU PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ, Rada evropské unie, Brusel 9. června 2006 (09.06), 10117/06 PRIGOGINE I. From Being to Becoming, Freeman, San Francisco, 1980 Richtlinien zur Bemessung der Abgabe bei Eingriffen In Natur und Landschaft, Hessisches Ministerium für Landesentwicklung, Wohnen, Landwirtschaft, Forsten und Naturschutz, St.Anz. 26/1992. RIPL, W., Water: the bloodstream of the biosphere, Phil. Trans. R. Soc. Lond. B (2003), 358, SEJÁK, J. (1999). Reshaping European Economy, An Economic Evaluation of the Lifesupport Functions of European Nature, European Nature nr. 3 SEJÁK, J. a kol., Oceňování pozemků a přírodních zdrojů, Grada Publishing 1999, 256 s. SEJÁK, J. The Natural Capital of Central and Eastern European Countries,The Role and Valuation of Natural Assets in Central and Eastern Europe. 28