Příručka pro rozkrývání vlastnických struktur a skutečných majitelů

Transkript

1 Příručka pro rozkrývání vlastnických struktur a skutečných majitelů Tato publikace byla vytvořena za podpory programu Evropské unie Herkules III ( ). Tento program je realizován Evropskou komisí. Byl vytvořen na podporu aktivit v oblasti ochrany finančních zájmů Evropské Unie (další informace viz Výhradní odpovědnost za obsah této komunikace nesou její autoři. Evropská komise není zodpovědná za jakékoli další využití informací v ní obsažených.

2 Příručka pro rozkrývání vlastnických struktur a skutečných majitelů Autoři: JUDr. Ondřej Vondráček Ph.D., LL.M.& Transparency International Česká republika, o.p.s. Datum vydání: září 2017 Právní stav: červenec 2017 Tato publikace byla vytvořena za podpory programu Evropské unie Herkules III ( ). Tento program je realizován Evropskou komisí. Byl vytvořen na podporu aktivit v oblasti ochrany finančních zájmů Evropské Unie (další informace viz Výhradní odpovědnost za obsah této komunikace nesou její autoři. Evropská komise není zodpovědná za jakékoli další využití informací v ní obsažených. 2

3 Seznam zkratek použitých právních předpisů ÚVOD - K ČEMU JE TATO PŘÍRUČKA A KOMU JE URČENA? Rozsah použitelnosti této Příručky Činnost vyhledávání vlastnických struktur a skutečných majitelů Orgány ochrany finančních zájmů Evropské unie Finanční analytický úřad: mezinárodní a protiteroristické sankce Orgány činné v trestním řízení Úřady finanční správy Orgány pro ochranu hospodářské soutěže Dohledové orgány podle zákona o střetu zájmů Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Neziskové organizace a investigativní novináři Právnické osoby a. Právnické osoby ve vztahu k povinnosti znát své skutečné majitele, včetně klientů povinných osob podle zákona proti praní peněz b. Uchazeči o veřejné zakázky a vybraní dodavatelé c. Žadatelé a příjemci dotací ze strukturálních fondů EU d. Malé a střední podniky jako žadatelé dotací ze strukturálních fondů EU e. Žadatelé dotací a návratných finančních výpomocí Činnost ověřování vlastnické struktury a skutečných majitelů Povinné osoby podle zákona proti praní peněz Rejstříkové soudy vedoucí evidence skutečných majitelů Zadavatelé veřejných zakázek Poskytovatele dotací ze strukturální fondů EU Poskytovatelé dotací a návratných finančních výpomocí Politické strany a hnutí

4 HLAVNÍ ČÁST METODIKA POSTUPU PŘI VYHLEDÁVÁNÍ VLASTNICKÝCH STRUKTUR A SKUTEČNÝCH MAJITELŮ PRÁVNICKÝCH OSOB A USPOŘÁDÁNÍ BEZ PRÁVNÍ OSOBNOSTI Shrnutí postupu identifikace a doložení přímých majitelů Shrnutí postupu identifikace a doložení v rámci jedné úrovně vlastnictví Shrnutí postupu identifikace a doložení v rámci celé vlastnické struktury až po skutečné majitele Zaznamenání informací o vlastnické struktuře a skutečných majitelích, včetně informací o dokladových dokumentech A. IDENTIFIKACE PŘÍMÝCH MAJITELŮ PRÁVNICKÝCH OSOB A USPOŘÁDÁNÍ BEZ PRÁVNÍ OSOBNOSTI I. KROK 1: OVĚŘENÍ ZKOUMANÉ PRÁVNICKÉ OSOBY Právnické osoby, jež nemají vlastnickou strukturu ani skutečné majitele Společnosti, jež dočasně nabyly vlastní akcie Konečné veřejnoprávní subjekty Právnické osoby ve zvláštní situaci z hlediska vlastnických struktur a skutečných majitelů Právnické osoby a uspořádání bez právní osobnosti přítomné na finančních trzích a. Společnosti, jejichž akcie jsou obchodovány na regulovaném trhu nebo mnohostranném obchodním systému b. Investiční fondy kvalifikovaných investorů i. Podílové fondy ii. Investiční svěřenský fond iii. Akciová společnost s proměnným základním kapitálem iv. Komanditní společnost na investiční listy v. Další právnické osoby, jež mohou působit jako fondy kvalifikovaných investorů c. Investiční fondy kolektivního investování d. Penzijní společnosti, penzijní fondy a důchodové fondy Banky, pojišťovny a zajišťovny Právnické osoby zajišťující fungování finančních trhů

5 2.4. Zvláštní typy právnických osob z hlediska vlastnické struktury a skutečných majitelů a. Evropské hospodářské zájmové sdružení b. Komoditní burza c. Honební společenstvo d. Církevní právnické osoby i. Církev či náboženská společnost ii. Evidovaná církevní právnická osoba iii. Svaz církví a náboženských společností e. Odborové organizace a jejich pobočky f. Organizace zaměstnavatelů a jejich pobočky g. Hospodářská komora ČR a Agrární komora ČR h. Společenství vlastníků jednotek i. Bytové družstvo j. Sociální družstvo k. Zájmová sdružení právnických osob l. Svazek obcí m. Evropské seskupení pro územní spolupráci n. Regionální rada regionu soudržnosti o. Školská právnická osoba p. Politická strana či politické hnutí II. KROK 2: IDENTIFIKACE SKLADBY PODÍLŮ A URČENÍ OVLÁDÁJÍCÍHO PODÍLU Určení výše a skladby podílů a forem ovládání Zjištění minimální výše podílu a skladby podílů Určení ovládajícího podílu na základě zjištěné výše podílu či podílů jejich skladby a.rozhodující vliv vykonávaný samostatně i. přes samostatný většinový podíl ii. přes samostatný kvalifikovaný menšinový podíl b. Rozhodující vliv vykonávaný společně (jednání ve shodě)

6 i.formální jednání ve shodě: na základě výslovné dohody společníků / akcionářů ii.faktické jednání ve shodě: na základě tacitního chování Určení ovládajícího podílu jinak než podle výše podílu či podílů a jejich skladby 78 a.způsob rozdělení členských práv a výše členských podílů b.počet členů c.typ členů fyzické nebo právnické osoby Určení skladby podílů a ovládání v obchodních korporacích Podíly převyšující 25 % a... Samostatný většinový podíl: jeden majitel s podílem 25 % a jedna akcie až 100 % b.dva podíly, kdy každý z nich převyšuje 25 % i.rovnoměrně rozdělené podíly: společný podnik (joint venture) ii.nerovnoměrně rozdělené většinové podíly c.tři podíly v rozmezí 25 % a jedna akcie až 33,3 % i.rovnoměrně rozdělené většinové podíly: společný podnik (joint venture) ii.nerovnoměrně rozdělené většinové podíly Podíly převyšující 10 %, avšak nepřesahující 25 % Podíly ve výši 10 % a méně a případná existence zlaté akcie Zvláštní způsoby určení skladby podílů a ovládání Neziskové osobní právnické osoby Neziskové majetkové právnické osoby, uspořádání bez právní osobnosti a jiných entit s právní osobností či bez, včetně zahraničních.92 a.neziskové majetkové právnické osoby b.svěřenské fondy c.investiční fondy, včetně zahraničních Přítomnost majitelů skrytých a ostatních podílů zastoupených majitelů a.tiché společenství b. Ovládající příjemci zajištění c. Osoby podílející se pouze na zisku, avšak nikoli na hlasovacích právech d. Podíly držené zastoupenými majiteli

7 III. KROK 3: IDENTIFIKACE SUBJEKTŮ VE VLASTNICKÉ STRUKTUŘE A SKUTEČNÝCH MAJITELŮ Skuteční majitelé Skuteční majitelé - fyzické osoby a. Získání informací o skutečném majiteli fyzické osobě b. Ověření, zda skutečný majitel je konečný či zda jedná jako přímý či nepřímý zástupce Konečné veřejnoprávní subjekty a. Státy, samosprávné a autonomní celky veřejného práva a zvláštní subjekty veřejného či soukromého práva i. Stát ii. Samosprávné celky veřejného práva iii. Zvláštní (autonomní) subjekty veřejného práva b. Mezinárodní organizace Subjekty ve vlastnické struktuře Obchodní korporace Neziskové právnické osoby Uspořádání bez právní osobnosti a další zvláštní subjekty či uspořádání s právní osobnosti či bez a. Svěřenský fond b. Investiční fondy Zahraniční subjekty ve vlastnické struktuře Identifikace majitelů skrytých podílů, ostatních typů podílů a zastoupených majitelů

8 B. DOLOŽENÍ VLASTNICKÉ STRUKTURY A SKUTEČNÉHO MAJITELE I. KROK 4: DOLOŽENÍ SUBJEKTŮ VE VLASTNICKÉ STRUKTUŘE A SKUTEČNÝCH MAJITELŮ Doložení totožnosti skutečných majitelů Skutečný majitel fyzická osoba a. Ověření dokladů prokazujících totožnost skutečného majitele b. Ověření dokladů o případném zastoupení a osobě zastoupeného Skuteční majitelé konečné veřejnoprávní subjekty Doložení existence a základních identifikačních údajů subjektů ve vlastnické struktuře České právnické osoby a. Obchodní korporace b. Neziskové právnické osoby Uspořádání bez právní osobnosti a podílové fondy a obdobná uspořádání fondového typu a.svěřenské fondy b.některé investiční fondy Zahraniční právnické osoby a uspořádání bez právní osobnosti a.inkorporované v členském státě EU, včetně zemí EHP i.kapitálové společnosti v působnosti první směrnice o společnostech (2009/101/ES) ii. Jiné zahraniční právnické osoby iii. Zahraniční uspořádání bez právní osobnosti b.inkorporované mimo členské státy EU II. KROK 5: DOLOŽENÍ PODÍLŮ PŘÍMÝCH MAJITELŮ Doložení informací o podílu v subjektech ve vlastnické struktuře registrovaných v ČR Výpisy z veřejných rejstříků Výpisy a další dokumenty obsahující informace o podílu a majitelích vydané třetími osobami a.akciové společnosti se zaknihovanými akciemi, včetně evropských společností 141 i.akciová společnost, včetně evropské společnosti, se zaknihovanými a imobilizovanými akciemi na jméno ii.akciová společnost, včetně evropské společnosti, se zaknihovanými/imobilizovanými akciemi na majitele

9 iii.akciová společnost s listinnými akciemi na majitele: potvrzení o úschově či smlouva o úschově listinných akcie na majitele b.některé investiční fondy se zaknihovanými cennými papíry i.investiční fond v podobě podílového fondu se zaknihovanými podílovými listy ii.investiční fond v podobě akciové společnosti se zaknihovanými akciemi Dokladové dokumenty o podílu vydané právnickou osobou samotnou nebo uspořádáním bez právní osobnosti a.akciová společnost s listinnými akciemi na jméno: seznam akcionářů b.společnost s ručením omezeným s kmenovými listy: seznam společníků (s.r.o.) 152 c.družstvo a evropská družstevní společnost: seznam členů (družstva) d.spolek: seznam členů e.svěřenský fond: seznam beneficientů a/nebo statut f.některé investiční fondy s podíly představovanými listinami i.investiční fond v podobě podílového fondu s listinnými podílovými listy ii.investiční fond v podobě akciové společnosti s listinnými akciemi na jméno. 158 iii.investiční fond v podobě komanditní společnosti na investiční listy Další dokladové dokumenty o podílech či členství v právnických osobách či uspořádáních bez právní osobnosti a. Doklady korporátního charakteru i. Zakladatelské a zřizovací listiny, společenské smlouvy, stanovy a statut ii. Zápisy z valných hromad či členských schůzí iii. Zpráva o vztazích iv. Účetní závěrka a konsolidovaná účetní závěrka v. Výroční zpráva vi. Dokumenty o přeměnách společností b. Doklady smluvního charakteru a další možné typy dokladů i. Smluvní dokumenty ii. Platební instrumenty, zejména směnky Otázka plurality dokladových dokumentů o podílech v jednotlivých právnických osobách

10 1.6. Dokladové dokumenty o podílech a jejich majitelích u zahraničních subjektů Doložení informací o podílu a jeho majitelů v zahraničních subjektech přítomných ve vlastnické struktuře právnické osoby inkorporované v České republice Doložení výše podílu a jeho majitelů v subjektech ve vlastnické struktuře inkorporovaných v členských státech EU a. Přímý přístup k dokladům o podílu a jeho majiteli v zahraničních právnických osobách a uspořádáních v rámci EU b. Přístup k dokladům o podílu a jeho majiteli v zahraničních právnických osobách a uspořádáních prostřednictvím mechanismů spolupráce mezi orgány členských států EU Získání dokladů o výši podílu a jeho majitelích v zahraničních subjektech inkorporovaných mimo členské státy EU a EHP a.... Přímý přístup k dokladům o podílu a jeho majiteli v zahraničních právnických osobách a uspořádáních mimo EU b.... Přístup k dokladům o podílu a jeho přímém majiteli v zahraničních právnických osobách a uspořádáních mimo EU a EHP prostřednictvím mechanismů mezinárodní spolupráce c... Získání a ověření informací a dokladů u nepřímých zahraničních majitelů českých právnických osob, jež získaly transparentní číslo nebo taxparentní značku i. Řešení situace u zahraničních majitelů, jež jsou společnostmi s listinnými akciemi na majitele ii. Řešení situací u zahraničních majitelů, jež jsou právnickými osobami nebo uspořádáními bez právní osobnosti, u nichž se vlastnictví podílu nebo členství prokazuje dokumentem vydaným právnickou osobou nebo uspořádáním bez právní osobnosti samotným iii. Řešení situací u zahraničních majitelů, jež jsou právnickými osobami nebo uspořádáními bez právní osobnosti, u nichž se vlastnictví podílu nebo členství prokazuje dokumentem vydaným bankou nebo finanční institucí III. KROK 6: ROZDĚLENÍ SUBJEKTŮ A SKUTEČNÝCH MAJITELŮ NA OVLÁDAJÍCÍ A NEOVLÁDAJÍCÍ DODATEK - PŘÍMÉ ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ A DOKLADŮ O VLASTNICKÝCH STRUKTURÁCH A SKUTEČNÝCH MAJITELÍCH SPOLEČNOSTÍ

11 1. Budoucí systém přímého získávání informací a dokladů o vlastnických strukturách a skutečných majitelích založený na certifikaci Certifikace vlastnických struktur pomocí transparentního čísla Certifikace vlastnických (mateřských), dceřiných a sesterských struktur pomocí taxparentní značky a.certifikace vlastnické transparentnosti pro účely určení, zda právnická osoba je malým či středním podnikem b.certifikace vlastnické transparentnosti pro korporátní daňové účely Další možnosti získávání informací o vlastnických strukturách a skutečných majitelích ARACHNE (Orbis, World Compliance) European Business Ownership and Control Structures Project (EBOCS) Openownership.org (Otevřené vlastnictví)

12 Seznam zkratek použitých právních předpisů Zkratka používaná v pozn. pod čarou Název používaný v textu Příručky Číslo právního předpisu AML směrnice Směrnice proti praní peněz Směrnice 2015/849/EU AML zákon Zákon proti praní peněz (zákon o Zákon č. 253/2008 Sb. některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu) ZOK Zákon o obchodních korporacích Zákon č. 90/2012 Sb. ZISIF Zákon o investičních fondech a Zákon č. 240/2013 Sb. společnostech ZPKT Zákon o podnikání na kapitálovém trhu Zákon č. 256/2004 Sb. ZDPS Zákon o doplňkovém penzijním spoření Zákon č. 427/2011 Sb. ZDS Zákon o důchodovém spoření Zákon č. 426/2011 Sb. ZPP Zákon o penzijním připojištění Zákon č. 42/1994 Sb. ZVR Zákon o veřejných rejstřících BankZ Zákon o bankách Zákon č. 21/1992 Sb. PojZ Zákon o pojišťovnictví Zákon č. 277/2009 Sb. ZPKT Zákon o podnikání na kapitálovém trhu Zákon č. 256/2004 Sb. Nařízení EHS o EHZS Nařízení o evropském hospodářském zájmovém sdružení (EHZS) Nařízení Rady (EHS) č. 2137/85 Zákon o EHZS Zákon o Evropském hospodářském Zákon č. 360/2004 Sb. zájmovém sdružení KombZ Zákon o komoditních burzách Zákon č. 229/1992 Sb. MyslZ Zákon o myslivosti Zákon č. 449/2001 Sb. CírkZ Zákon o církvích a náboženských Zákon č. 3/2002 Sb. společnostech ObčZ Občanský zákoník Zákon č. 89/2012 Sb. ZHKAK Zákon o Hospodářské komoře České Zákon č. 301/1992 Sb. republiky a Agrární komoře České republiky ZSPSH Zákon o sdružování politických stran a Zákon 424/1991 Sb. politických hnutí ObčZ 1964 Občanský zákoník (1964) Zákon č. 40/1964 Sb. ObZ Zákon o obcích Zákon č. 128/2000 Sb. Nařízení ES o ESÚS Nařízení o evropském seskupení pro Nařízení (ES) č. 1082/2006 územní spolupráci ZPRR Zákon podpoře regionálního rozvoje Zákon č. 248/2000 Sb. ŠkolZ Školský zákon Zákon č. 561/2004 Sb. ZPSH Zákon o politických stranách a hnutích Zákon č. 424/1991 Sb. ZOHS Zákon o ochraně hospodářské soutěže Zákon č. 143/2001 Sb. StPZ Zákon o státním podniku Zákon č. 77/1997 Sb. ZVR Zákon o veřejných rejstřících Zákon č. 304/2013 Sb. ZZR Zákon o základních registrech Zákon č. 111/2009 Sb. Účetní směrnice Směrnice o ročních účetních závěrkách, Směrnice 2013/34/EU konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků ÚčetZ Zákon o účetnictví Zákon č. 563/1991 Sb. 12

13 ÚVOD - K ČEMU JE TATO PŘÍRUČKA A KOMU JE URČENA? K čemu je rozkrývání vlastnických struktur a skutečných majitelů? Tato Příručka poskytuje návod, jak teoreticky i prakticky rozkrývat vlastnické struktury a skutečné majitele právnických osob i uspořádání bez právní osobnosti. Rozkrývání vlastnických struktur a skutečných majitelů právnických osob může zajistit jejich větší transparentnost a pomoci při ověřování podezření na: porušování povinnosti rozkrývat vlastnické struktury a skutečné majitele vyžadované právními předpisy v oblastech poskytovaní dotací z fondů Evropské unie, veřejných zakázek a praní peněz; porušování mezinárodních sankcí a protiteroristických opatření, tzn. zejména pro ověření, zda veřejné instituce a jiní zadavatelé či poskytovatelé veřejných prostředků neudělují veřejné zakázky či dotace právnickým osobám, jež jsou v konečném důsledku ovládány a/nebo vlastněny jednotlivci či organizacemi podléhajícím mezinárodním sankcím nebo protiteroristickým opatřením; ekonomickou kriminalitu či správní delikty, zahrnující zejména korupční trestné činy a problematiku střetu zájmů, tzn. například ověření, zda - pomocí zastření své vlastnické struktury či skutečných majitelů není deklarovaný malý a střední podnik ve skutečnosti subjektem ovládaným či vlastněným velkým podnikem; - člen vlády nebo jiný veřejný funkcionář není osobou, jež v konečném důsledku vlastní a/nebo ovládá právnickou osobu získávající veřejné zakázky nebo finanční prostředky z fondů EU nebo z veřejných rozpočtů nebo zda neovládá vydavatele periodického tisku, provozovatele rozhlasového nebo televizního vysílání; identifikaci tržního podílu v rámci soutěžního práva jako součást procesu určení tržního podílu soutěžitele či soutěžitelů,například při určováníkontroly soutěžitele či soutěžiteli nad jiným soutěžitelem či soutěžiteli; účast v praktikách vyhýbání se korporátním daním (daním z příjmu právnických osob), tzn. pro ověření, zda vlastnická struktura právnické osoby nevede do zemí označovaných jako daňové ráje nebo zda její nastavení neumožňuje uplatňování praktik agresivního daňového plánování, zejména v oblasti daní z příjmu právnických osob; obcházení limitů financování politických stran a politických hnutí, tzn. pro ověření, zda právnické osoby, jež sponzorují politické strany, nejsou podřízeny jednotnému řízení, tj. nejsou ve vztahu ovládající ovládané osoby, a neobcházejí tak limity financování politických stran a politických hnutí, neboť hodnota darů poskytovaných vlastnicky propojenými osobami se pro účely dodržování uvedených limitů sčítá. 13

14 Proč je vhodné rozkrývat vlastnické struktury a skutečné majitele podle této Příručky?Rozkrytí, tzn. identifikace a doložení vlastnické struktury a skutečných majitelů podle této Příručky na jednu stranu zajistí, že takové rozkrytí obstojí před soudními orgány: identifikace vlastnických struktur a skutečných majitelů je provedena v souladu s příslušnými unijními i českými právními předpisy; určení relevantních průkazných dokumentů dokládajících informace o vlastnických strukturách a skutečných majitelích je provedeno v souladu s platnými právními předpisy práva ČR. Nicméně je nutno upozornit, že vzhledem k současnému právnímu stavu na národní, evropské i mezinárodní úrovni a možnostem spolupráce veřejných orgánů v rámci v Evropské unie nebo i mimo Evropskou unii, co se týče identifikace, dokládání či ověřování vlastnických struktur a skutečných majitelů, se v řadě případů nepodaří informace o vlastnické struktuře či skutečných majitelích zjistit a/nebo dohledat průkazné dokumenty, které by informace o vlastnické struktuře či skutečných majitelích dokládaly. Komu může tato Příručka pomoci? Tato Příručka může pomoci rejstříkům vedoucím evidence skutečných majitelů, orgánům pověřeným ochranou finančních zájmů Evropské unie, Finančnímu analytickému úřadu, orgánům činným v trestním řízení, orgánům finanční správy, orgánům pro ochranu hospodářské soutěže a některým dalším správním orgánům, jež mají dohled na dodržování zákona o střetu zájmů, a dále neziskovým organizacím a investigativním novinářům. 1. Rozsah použitelnosti této Příručky Smysl rozkrývání vlastnických struktur a skutečných majitelů. Společným smyslem ustanovení proti praní peněz na straně jedné a předcházení korupce, střetu zájmů, financování trestné činnosti, terorismu či aktivit jednotlivců, organizací či států, na něž jsou uvaleny ekonomické sankce, na straně druhé, je zabránit vzniku situací uvedených výše. To znamená, aby se finanční prostředky z veřejných rozpočtů či legitimní hospodářské činnosti nedostávaly do rukou subjektů, jež jsou ve střetu zájmů, korumpují, účastní se trestné či teroristické činnosti nebo takové činnosti podporují. Hybateli těchto činností mohou být v zásadě buď fyzické osoby, nebo státy. Prostředkem k zakrytí konečného nelegitimního účelu, k němuž jsou finanční prostředky používány, jsou právnické osoby: právnické osoby jsou v tomto ohledu používány zejména jako prostředek k získání legitimního právního důvodu k nabytí finančních prostředků nebo k zastření původního účelu finančních toků jejich rozprostřením do nepřehledných řetězců či seskupení právnických osob s cílem rozmělnit příčinnou souvislost mezi účelem původní protiprávní transakce a jejími aktéry. Bez existence ustanovení uvalujících povinnost pro veřejné instituce spravující veřejné prostředky zkoumat vlastnickou strukturu osob až po skutečné majitele, by mohlo docházet k paradoxní (a nepřípustné) situaci. Stát by na jednu stranu podřizoval soukromé subjekty povinnostem zabraňujícím financování trestné činnosti, terorismu či osob ze států, jež podléhají ekonomickým sankcím, jejichž součástí je prověřování vlastnické struktury až po skutečné majitele, avšak na druhou stranu, by vlastní instituce k témuž nenutil. Takový přístup ze strany státu je zcela jistě nepřípustný, neboť takovým jednáním by orgány Evropské unie i členských států porušovaly své mezinárodní závazky. Je-li smysl povinnosti rozkrývat společný, je nutné interpretovat povinnost rozkrývat konvergentně. I když je povinnost rozkrývat vlastnické struktury a skutečné majitele ve svých detailech v českých i unijních předpisech definována různou terminologií a s drobnými odchylkami vlastnická a řídicí struktura, majetková struktura, osoby s (přímým či nepřímým) podílem, osoby s (přímou či nepřímou) kontrolou, vzhledem ke společnému sledovanému účelu veřejnoprávní úpravy je třeba vykládat pojmy a povinnosti týkající se 14

15 rozkrývání vlastnických struktur a skutečných majitelů konvergentně tak, aby do sebe zapadaly. Jelikož na řadu adresátů bude povinnost rozkrývat vlastnické struktury a skutečné majitele dopadat z různých právních předpisů, je z hlediska zásady jasnosti a srozumitelnosti práva stejně jako z hlediska minimalizace administrativních nákladů pro tyto adresáty nanejvýš vhodné, aby povinnost rozkrývat vlastnické struktury a skutečné majitele obsažená v různých právních předpisech byla interpretována stejně a aby díky tomu adresát těchto povinností mohl splněním povinnosti rozkrýt vlastnickou strukturu a skutečné majitele podle jednoho předpisu splnit i povinnosti podle jiných předpisů se stejným účelem. Typy přístupů k rozkrývání vlastnických struktur a skutečných majitelů a rozsah použitelnosti této Příručky.Rozkrývat vlastnické struktury a skutečné majitele v rámci své činnosti pro účely uvedené výše potřebuje řada orgánů veřejné správy, ať už na úrovni národní (české) nebo na úrovni orgánů Evropské unie. Rozkrývání vlastnických struktur a skutečných majitelů zahrnuje dvě podobné, avšak nikoli identické činnosti: (i) (ii) činnost vyhledávání vlastnických struktur a skutečných majitelů, jež jsou k okamžiku počátku vyhledávání osobě, jež má vlastnickou strukturu a skutečné majitele vyhledat, neznámé: tato Příručka podrobně popisuje postup pro činnost vyhledávání vlastnických struktur a skutečných majitelů, pro kterou je primárně určena; činnost ověřování vlastnických struktur a skutečných majitelů tato činnost naopak spočívá ve verifikaci vlastnické struktury a skutečných majitelů, která je osobě, která verifikaci provádí, k okamžiku počátku vyhledávání alespoň v hrubých rysech známá:tato Příručka v zásadě neposkytuje návod pro činnost ověřování vlastnických struktur a skutečných majitelů, neboť postup pro činnost ověřování vlastnických struktur a skutečných majitelů vykazuje určité odlišnosti od postupu vyhledávání vlastnických struktur a skutečných majitelů Činnost vyhledávání vlastnických struktur a skutečných majitelů Činnost vyhledávání vlastnických struktur a skutečných majitelů. Činnost vyhledávání vlastnických struktur a skutečných majitelů právnických osob a uspořádání bez právní osobnosti vychází ze situace, kdy určitá osoba, zpravidla veřejný orgán má informace o určité právnické osobě(zkoumaná právnická osoba) a potřebuje identifikovat a doložit vlastnickou strukturu a/nebo skutečné majitele určité právnické osoby nebo uspořádání bez právní osobnosti, jež ji k okamžiku počátku vyhledávání nejsou známy. Jak postupovat při této činnosti je uvedeno v hlavní části této Příručky Orgány ochrany finančních zájmů Evropské unie Povinnosti podle Dohody o partnerství a navazujícího Metodického pokynu ve znění účinném od 1. září V oblasti příjemců dotací z fondů EU Dohoda o partnerství mezi Českou republikou a Evropskou unií pro programové období stanoví, že s ohledem na princip transparentnosti a zamezení potenciálního střetu zájmů budou žadatelé povinni odkrýt svou vlastnickou strukturu na základě principu proporcionality dle 1 Praktický návod pro ověřování vlastnických struktur a skutečných majitelů se nachází na webové stránce 2 Dokument vypracovaný členským státem Evropské unie, který stanoví cíle a priority pro efektivní využívání Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). 15

16 metodického pokynu upravujícího oblast finančních toků při předložení projektové žádosti nebo během procesu výběru projektu. Projekty, resp. jejich předkladatelé, u nichž by došlo ke střetu zájmu, a nebudou moci vlastnickou strukturu prokázat, nebudou moci podporu získat 3. Metodický pokyn finančních toků programů spolufinancovaných z Evropských strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu na programové období , účinný od 1. listopadu 2015, byl proto v oblasti rozkrývání vlastnických struktur a skutečných majitelů od 1. září 2016 novelizován. Uvedená novela metodického pokynu stanoví, aby každý žadatel o podporu, který není fyzickou osobou nebo právnickou osobou veřejného práva, přiložil k žádosti o poskytnutí podpory seznam svých skutečných majitelů ve smyslu 4 odst. 4 zákona č. 253/2008 Sb., a to ve formě čestného prohlášení s uvedením případu, kdy žádná fyzická osoba nenaplňuje definici skutečného majitele. V případě výzvy ze strany příslušných orgánů musí žadatel, resp. příjemce, být schopen informace uvedené v čestném prohlášení doložit průkaznými dokumenty 4, přičemž je příjemce, který není fyzickou osobou nebo právnickou osobou veřejného práva, zároveň povinen bezodkladně informovat poskytovatele dotace o změnách skutečného majitele nebo skutečných majitelů ve smyslu 4 odst. 4 zákona č. 253/2008 Sb. 5. Jak může tato Příručka pomoci orgánům ochrany finančních zájmů Evropské unie?orgánům ochrany finančních zájmů Evropské unie, tj. Řídícímu orgánu, Platebnímu a certifikačnímu orgánu, Auditnímu orgánu, Evropské komisi nebo Evropskému účetnímu dvoru, může tato Příručka pomoci trojím způsobem: za prvé, pomůže jim určit situaci, kdy je třeba vyzvat žadatele či příjemce k doložení informací o vlastnické struktuře nebo skutečných majitelích, tzn. vždy, když není možné dohledat subjekty, skutečné majitele nebo výši jejich podílů z veřejných zdrojů nebo když není možné z veřejných zdrojů dohledat relevantní průkazné dokladové dokumenty, jež obsahují právně závazné informace o výši podílu v žadateli nebo v subjektu v žadatelově vlastnické struktuře a o majiteli takového podílu v žadateli nebo v subjektu v žadatelově vlastnické struktuře.za druhé, pomůže jim určit chybějící informace o vlastnické struktuře a/nebo skutečných majitelích, jakož i relevantní průkazné dokumenty pro doložení těchto informací Finanční analytický úřad: mezinárodní a protiteroristické sankce Dohled nad dodržováním obecného nařízení EU a zvláštních nařízení EU o mezinárodních a protiteroristických sankcích a zákona o mezinárodních sankcích. Podle čl. 2 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu 6 se všechny finanční prostředky a jiné finanční a hospodářské zdroje patřící některé fyzické nebo právnické osobě, skupině nebo subjektu uvedeným v seznamu podle odstavce 3 článku2 uvedeného nařízení nebo jimi vlastněné nebo držené zmrazují; žádné finanční prostředky ani jiné finanční a hospodářské zdroje nesmějí být ani přímo, ani nepřímo zpřístupněny žádné fyzické ani právnické osobě, skupině nebo subjektu uvedeným v seznamu podle odstavce 3článku 2 uvedeného nařízení nebo v jejich prospěch. Podle tohoto nařízení se finančními prostředky a jinými finančními a hospodářskými zdroji rozumí majetek všeho druhu, hmotný i nehmotný, movitý i nemovitý, bez ohledu na způsob jeho získání, a právní dokumenty nebo nástroje v jakékoli formě, včetně elektronické a digitální, které dokládají vlastnictví takového majetku nebo podíl na něm, včetně bankovních úvěrů, cestovních šeků, bankovních šeků, platebních příkazů, akcií, 3 Ministerstvo pro místní rozvoj, Dohoda o partnerství pro programové období Kap. 2.1., bod 7 Metodický pokyn finančních toků ve znění účinném k 1. září Kap , bod 22 Metodický pokyn finančních toků ve znění účinném k 1. září Úř. věst. L 344, , s

17 cenných papírů, dluhopisů, směnek a akreditivů 7 ; zmrazením finančních prostředků a jiných finančních a hospodářských zdrojů se rozumí zabránění jakémukoli pohybu, převodu, změně, využití finančních prostředků nebo nakládání s nimi jakýmkoli způsobem, který by vedl k jakékoli změně jejich objemu, částky, umístění, vlastnictví, držby, povahy, určení nebo k jiné změně, která by umožnila použití těchto prostředků, včetně správy portfolia 8. Rizikové faktory, jež mohou vytvářet podezření na obcházení nařízení EU o mezinárodních a protiteroristických sankcích. Článek 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 stanoví, že vědomá a úmyslná účast na činnostech, jejichž cílem nebo účinkem je přímo nebo nepřímo obejít článek 2, je zakázána a že jakékoli informace o tom, že ustanovení tohoto nařízení jsou nebo byla obcházena, se oznámí Evropské komisi a příslušným orgánům členských států. Z tohoto důvodu je nutné identifikovat rizikové faktory, jež mohou vytvářet podezření na obcházení uvedeného nařízení EU o mezinárodních a protiteroristických sankcích. Proto byla vytvořena následující stupnice intenzity rizikových faktorů, ježbyla odvozena z rizikových faktorů uvedených v Příloze II a III čtvrté směrnice EU proti praní peněz, z nichž čtyři jsou relevantní pro oblast vlastnictví společností, vlastnických struktur a skutečných majitelů: tři z těchto faktorů se týkají možné přítomnosti vyššího rizika 9, jeden přítomnosti nižšího rizika 10 ; tyto faktory vycházejí ze dvou společných jmenovatelů, a to dohledatelnosti informací o vlastnictví (společností a jiných právních uspořádání), a disponibilitě či absenci relevantních průkazných dokladových dokumentů o informacích o vlastnictví (společností a jiných právních uspořádání): vysoké riziko obcházení: absence informací a průkazných dokladových dokumentů o vlastnické a řídicí struktuře nebo skutečném majiteli z dostupných veřejných zdrojů, včetně přítomnosti listinných akcií na majitele; střední riziko obcházení: absence průkazných dokladových dokumentů o vlastnické a řídicí struktuře nebo skutečném majiteli z dostupných veřejných zdrojů; nízké riziko obcházení: absence průkazných dokladových dokumentů o vlastnické a řídicí struktuře nebo skutečném majiteli z dostupných veřejných zdrojů s tím, že informace o vlastnické a řídicí struktuře a/nebo skutečných majitelích je možno získat z jiných neprůkazných dokladových dokumentů dostupných z veřejných zdrojů; zanedbatelné riziko obcházení: informace a průkazné dokladové dokumenty o vlastnické a řídicí struktuře nebo skutečném majiteli jsou dostupné z veřejných zdrojů, včetně situace, kdy je ve vlastnické struktuře přítomna akciová společnost kotovaná na burze a podléhající požadavkům na zveřejnění (buď podle pravidel burzy, nebo právních předpisů nebo vynutitelných prostředků), které ukládají požadavky na zajištění přiměřené transparentnosti, pokud jde o skutečné vlastnictví. 7 Čl. 1, odst. 1 nařízení (ES) č. 2580/ Čl. 1, odst. 2 nařízení (ES) č. 2580/ Faktory vyššího rizika jsou přítomny, kromě jiného, pokud (i) právnické osoby nebo právní uspořádání jsou osobními nástroji držby aktiv; (ii) společnosti mají pověřené akcionáře nebo společníky nebo akcie ve formě na doručitele; (iii) vlastnická struktura společnosti se zdá neobvyklá nebo příliš složitá vzhledem k povaze její obchodní činnosti (Bod 1, písm. c), d) a f) Přílohy III čtvrté směrnice EU proti praní peněz). 10 Faktory nižšího rizika jsou přítomny, kromě jiného, pokud se jedná o (iv) akciové společnosti kotované na burze a podléhající požadavkům na zveřejnění (buď podle pravidel burzy, nebo právních předpisů nebo vynutitelných prostředků), které ukládají požadavky na zajištění přiměřené transparentnosti, pokud jde o skutečné vlastnictví (Tamtéž). 17

18 Dohled nad dodržováním zákona proti praní peněz povinnými osobami. Finanční analytický úřad má povinnost dohlížet nad dodržování zákona proti praní peněz, včetně dohledu nad tím, jak povinné osoby ověřují rozkrytí řídicích a vlastnických struktur a skutečných majitelů svých klientů, jež zahrnuje i rozkrývání nepřímých skutečných majitelů klientů (řetězení majitelů právnických osob ve vlastnické struktuře). Existující výkladové dokumenty, zejména včetně Metodického pokynu FAÚ č. 3 Zjišťování skutečného majitele fyzickými osobami (dále jen Metodický pokyn FAÚ) 11, ovšem neposkytují detailní návod k tomu, jak vyhledávat, resp. řešit, otázky rozkrývání vlastnických a řídicích struktur a skutečných majitelů u nepřímých skutečných majitelů, resp. v situaci řetězení majitelů právnických osob. Jak může tato Příručka pomoci finančním analytickým jednotkám v zemích EU? Tato Příručka pomocí nastavení mechanismu rozkrytí pomůžefinančním analytickým jednotkám jiných členských států i Evropské komisi určit předmětnou úroveň rizika obcházení mezinárodních a protiteroristických sankcí. Poskytne zároveň těmto orgánům členských států a Evropské komisi možnost začít rizikové případy účinně šetřit.po vyhledání vlastnické struktury a skutečných majitelů u předmětné právnické osoby nebo uspořádání bez právní osobnosti podle této Příručky budou tyto orgányvědět, jaké informace a dokladové dokumenty mají žádat u těch subjektů, u nichž identifikace či doložení vlastnické struktury či skutečných majitelů vykazují riziko obcházení mezinárodních a protiteroristických sankcí. Tato Příručka může rovněž pomoci Finančnímu analytickému úřadu při výkonu dohledových pravomocí nad povinnými osobami podle zákona proti praní peněz ve vztahu ke kontrole toho, jak povinné osoby ověřily u svých klientů jejich vlastnickou a řídicí strukturu a skutečné majitele, zejména v případě tzv. řetězení majitelů, tzn. v případě, kdy mezi klientem právnickou osobou a jeho skutečným majitelem (fyzickou osobou) existuje jedna či více úrovní subjektů, jež jsou právnickými osobami či uspořádáními bez právní osobnosti Orgány činné v trestním řízení Vnitrostátní úroveň v rámci ČR. Rozkrývání vlastnických struktur a skutečných majitelů právnických osob neřeší ovšem pouze subjekty v oblasti předcházení praní peněz, veřejných zakázek a dotací, ale zabývají se jimi též orgány činné v trestním řízení. Neprůhlednost vlastnických struktur společností a anonymita skutečných vlastníků je zásadní překážkou pro řešení problému praní špinavých peněz a zpětného vymáhání prostředků získaných trestnou činností 12. Kupříkladu orgány Spojeného království činné v trestním řízení odhadují, že v případech, kdy se potýkají s netransparentním vlastnictvím společností, až 30 až 50 % vyšetřování zabere identifikace skutečných konečných vlastníků společností, které je nutno dohledávat přes řetězce nastrčených společností 13. České orgány činné v trestním řízení uvádějí čas strávený identifikací skutečných vlastníků v tomto ohledu do výše 25 % 14.Skutečný majitel fyzická osoba, jež je zároveň ovládající osobou, může dávat příkazy či instruovat jednání statutárních orgánů právnické osoby, jež se mohou dopouštět trestněprávně relevantních jednání, a založit tak trestněprávní odpovědnost skutečného majitele. Identifikace 11 METODICKÝ POKYN č. 3 Finančního analytického úřadu1 (ze dne 29. října 2013, aktualizováno 17. května 2017; č. j. FAU-30944/2017/03) určený povinným osobám - ZJIŠŤOVÁNÍ SKUTEČNÉHO MAJITELE POVINNÝMI OSOBAMI 12 Velká Británie: Transparentnost & důvěra Zvýšená transparentnost skutečných vlastníků společností, Odbor podnikáníinovací a dovedností, Zpráva o hodnocení dopadů regulace (2014), 25. června 2014, str Velká Británie: Transparentnost & důvěra Zvýšená transparentnost skutečných vlastníků společností, Odbor podnikání, inovací a dovedností, Zpráva o hodnocení dopadů regulace (2014), 25. června 2014, str Důvodová zpráva k návrhu modelového zákona o korporátní taxparentnosti, Transparency International Česká republika/lexperanto,z.s. květen 2015, str

19 a doložení skutečného majitele u komplexnějších vlastnických struktur, zejména vedou-li tyto vlastnické struktury do zahraničí, může být pro orgány činné v trestním řízení velmi obtížné. Mechanismy spolupráce v rámci EU. Pro získávání informací o vlastnických strukturách a skutečných majitelích právnických osob v rámci vyšetřování trestné činnosti je klíčová mezinárodní trestní spolupráce. V Evropské unii zajišťuje právní rámec pro tuto spolupráci rámcové rozhodnutí Rady 2003/577/SVV o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii 15. Toto rámcové rozhodnutí vztahující se, kromě jiného, na trestné činy korupce, praní výnosů z trestné činnosti, podvody, včetně těch, které poškozují finanční zájmy Evropské unie, upravuje mechanismy spolupráce orgánů členských zemí EU při vydávání příkazů k zajištění vydaných pro účely zajištění důkazních prostředků nebo následné konfiskace majetku 16. Příkazem k zajištění podle tohoto rámcového rozhodnutí se rozumí opatření příslušného justičního orgánu vydávajícího státu, jímž má být přechodně zabráněno zničení, pozměnění, přemístění, převodu nebo prodeji majetku 17, který může být zkonfiskován nebo který může sloužit jako důkazní prostředek 18. Vlastnický podíl na právnické osobě držený přímým nebo nepřímým vlastníkem (skutečným majitelem) lze z hmotněprávního pohledu poté kvalifikovat jako součást uvedené definice majetku, a z procesně právního pohledu jako důkazní prostředek, neboť mezi ně toto rámcové rozhodnutí zahrnuje předměty, listiny nebo údaje, které mohou být předloženy v trestním řízení o trestném činu, jež spadá do působnosti uvedeného rámcového rozhodnutí. Mechanismy mezinárodní spolupráce podle Úmluvy OSN proti korupci. Úmluva OSN proti korupci vstoupila v platnost 14. prosince Tato Úmluva byla podepsána Českou republikou dne 22. dubna Česká republika tuto Úmluvu ratifikovala dne 29. listopadu Tuto Úmluvu ratifikovala velká většina států světa k datu vydání této Příručky se jedná o téměř dvě stě států 19. Tato Úmluva předvídá požadavky na vedení evidencí cenných papírů, regulaci osob vedoucích tyto evidence, intenzitu státního dozoru nad těmito osobami a mezinárodní kooperační mechanismy umožňující výměnu informací, jež zajišťuje dostatečnou kontrolu důvěryhodnosti údajů na výpisech z účtů cenných papírů poskytnutých těmito osobám z těchto států, včetně možného vyžádání si těchto informací příslušnými orgány České republiky. Úmluva dává smluvním státům za povinnost zavést účinný regulatorní rámec pro bankovní, finanční a peněžní instituce, jenž by zajistil identifikaci skutečných majitelů služeb těchto institucí za účelem předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti. Podle této Úmluvy by státy rovněž měly posoudit zavedení mechanismů k zajištění dohledatelnosti přeshraničních převodů peněz a obchodovatelných nástrojů, tj. cenných papírů, včetně akcií. Implementace těchto požadavků Úmluvy umožní zajistit dohledatelnost osob registrovaných u těchto bankovních a finančních institucí mezi všemi státy, jež tuto Úmluvu podepsaly. Navíc je možné předpokládat, že počet zemí, kde vlastníci určitých cenných papírů, jako jsou například listinné akcie na doručitele, budou zcela nedohledatelní, bude v důsledku implementace této Úmluvy postupně klesat. Jak může tato Příručka pomoci orgánům činným v trestním řízení? Orgánům činným v trestním řízení může tato Příručka pomoci při vyhledávání vlastnických struktur a skutečných majitelů právnických osob v rámci objasňování a vyšetřování promyšlených forem hospodářské kriminality. Vyhledání vlastnických struktur a skutečných majitelů může 15 Úř. věstník EU, L 196, , str Čl. 3 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2003/577/SVV. 17 Čl. 2 písm. d) rámcového rozhodnutí Rady 2003/577/SVV. 18 Čl. 2 písm. c) rámcového rozhodnutí Rady 2003/577/SVV

20 pomocijednak určit, komu plynou zisky či jiné výnosy z ekonomické činnosti právnických osob, a jednak identifikovat a doložit skutečné majitele právnických osob, tzn. osoby s reálnou nejvyšší rozhodovací mocí v právnických osobách nebo skupinách společností a/nebo právnických osob, kterýžto fakt může mít zásadní význam pro určení jednoho či více pachatelů kriminální činnosti, zpravidla té ekonomicky vysoce sofistikované Úřady finanční správy Význam rozkrývání vlastnických struktur v oblasti boje proti vyhýbání se zákonu o dani z příjmu. Vedle orgánů činných v trestním řízení se otázkou rozkrývání vlastnických struktur a skutečných majitelů právnických osob jsou nuceny v poslední době v čím dál širší míře zabývat i orgány finanční správy, zejména při odhalování daňových deliktů zahrnujících vnitroskupinové transakce v rámci nadnárodních skupin společností zasahujících do více daňových jurisdikcí 20. Nutnost zjistit celou vlastnickou strukturu až po skutečného majitele u daňového poplatníka české společnosti vlastněné ze zahraničí se projevila například v případě společnosti CTP, u které by bez rozkrytí vlastnické struktury nebylo možné dovodit obcházení zákona o dani z příjmů právnických osob a odhalit kroky učiněné ke snížení daňové ztráty 21. Závěr o provedené optimalizaci mezi daňovými řády ČR, Lucemburska a Nizozemí by nebylo možno učinit, pokud by se Nejvyšší správní soud a příslušné orgány finanční správy podrobně nezaměřily na rozkrytí složité vlastnické struktury společností skupiny CTP nacházející se v ČR, Lucembursku a Nizozemsku 22. Uvedený příklad úspěšného rozkrytí vlastnické struktury a skutečných majitelů díky mezinárodní spolupráci daňových úřadů je však v současnosti stále spíše výjimkou. Jak může tato Příručka pomoci orgánům finanční správy?finanční úřady zemí, kde se nacházejí zdroje tržeb společností, mají legitimní zájem na celkovém a transparentním rozkrytí globálního daňového plánování nadnárodních společností týkajících se tržeb, jež tvoří daňovou základnu, kterou uvedené plánování oslabuje. Není ovšem možné očekávat, že finanční úřady jednotlivých zemí budou disponovat podrobnými znalostmi daňových zákonů a účetních pravidel jiných zemí, aby mohly ověřit věrohodnost tvrzení daňového poplatníka 23. Tato Příručka může pomoci orgánům finanční správyvyhledat vlastnické (mateřské) struktury a skutečné majitele právnických osob a skupin společností, což jim může posloužit jako základ pro určení legitimního charakteru tzv. transferových cen zboží, služeb či práv převáděných mezi těmito společnostmi. V případě, že je postup vyhledání vlastnické mateřské struktury podle této Příručky doplněn o vyhledání dceřiných a relevantních sesterských společností, jak je nastíněno v části C.2.2. Dodatku této Příručky, může to pomoci orgánům finanční správy ke zjištění celkové struktury mateřské, dceřiné, sesterské skupiny společností.v případě, že taková skupina bude plnit svou povinnost publikovat jednotlivé účetní závěrky společností v rámci skupiny nebo konsolidovanou účetní závěrku, může to rovněž pomoci určit efektivní míru zdanění takové skupiny společností a zjistit, zda se taková skupina společností v určité jurisdikci nevyhýbá korporátním daňovým povinnostem. 20 ČR má k datu vydání této Příručky sjednány smlouvy o výměně informací s osmi zeměmi považovanými zadaňové ráje. Konkrétně se jedná o Bahamy, Kajmanské ostrovy, Bermudy, ostrovy Man, Guernsey, Jersey,Britské Panenské ostrovy a San Marino. Tyto dohody umožňují ministerstvu financí získávat z těchto zemí informace potřebné pro výběr a správu daní a umožňují přístup k některým informacím od tamních bank afinančních institucí. 21 Rozsudek NSS 9 Afs 57/ Body uvedeného rozsudku NSS. 23 Kleinbard, E. D. (USC GouldSchoolofLaw), Through a LatteDarkly: Starbucks StatelessIncomePlanning, Tax Notes, červen

21 2.5. Orgány pro ochranu hospodářské soutěže Význam rozkrývání vlastnických struktur v oblasti ochrany hospodářské soutěže.ochrana hospodářské soutěže na české i unijní úrovni obsahuje, kromě jiného, ochranu před protisoutěžními dohodami (kartely), zneužívání dominantního postavení stejně jako posuzování spojování soutěžitelů z hlediska zachování soutěžního tržního prostředí. Součástí ochrany hospodářské soutěže, zejména při posuzování účinků spojování soutěžitelů za spojení soutěžitelů považuje zákon o ochraně hospodářské soutěže situaci, kdy jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují již alespoň jednoho soutěžitele,anebo jestliže jeden nebo více podnikatelů získá možnost přímo nebo nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele, zejména a) nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů, nebo b) smlouvou nebo jinými způsoby, které jim umožňují jiného soutěžitele kontrolovat je odpověď na otázku, zda a jak jeden či více soutěžitelů kontrolují přímo či nepřímo jednoho či více jiných soutěžitelů. Krom toho, je rozkrývání vlastnických struktur a skutečných majitelů relevantní z hlediska dohledu nad poskytováním veřejné podpory, a to jednak z hlediska posuzování charakteru malého a středního podniku pro účely uplatnění výjimek de minimis ze zákazu veřejné podpory 24 a jednak z hlediska kontroly dodržování ustanovení o rozkrývání majetkových (vlastnických) struktur a skutečných majitelů vybraných dodavatelů 25. Jak může tato Příručka pomoci orgánům pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)?Pojem vlastnická struktura a zde popsaný postup při její identifikaci a doložení vyžaduje zjištění existence kontroly fyzické či právnické osoby, konečného veřejnoprávního subjektu nebo uspořádání bez právní osobnosti nad jinou právnickou osobou nebo uspořádání bez právní osobnosti tak, jak je definována v 12, odst. 4 zákona o ochraně hospodářské soutěže 26 - tzn. jako možnost vykonávat rozhodující vliv na činnost jiného soutěžitele 27 zejména na základě a) vlastnického práva nebo práva užívání k závodu kontrolovaného soutěžitele nebo k části kontrolovaného soutěžitele, anebo b) práva nebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování a rozhodování orgánů kontrolovaného soutěžitele - a dále podrobněji interpretována v Oznámení o konceptu spojení soutěžitelů ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže 28. Díky tomu může ÚOHS použít tuto Příručku pro zjištění, zda v konkrétních jím posuzovaných případech fyzické či právnické osoby, konečný veřejnoprávní subjekt nebo uspořádání bez právní osobnosti kontrolují jinou právnickou osobou nebo uspořádání bez právní osobnosti za účelem posouzení, zda dochází ke spojení soutěžitelů 29. Pokud jde o charakter právnických osob (podniků) z hlediska toho, zda se jedná či nikoli o malý či střední podnik, může ÚOHS použít tuto Příručku pro určení vlastnické struktury a skutečných majitelů zkoumané právnické osoby, jejíž charakter malého a středního podniku je posuzován, zejména pak pro určení, zda se jedná o nezávislý podnik, partnerský podnik nebo propojený podnik; při takovém posouzení musí ovšem být vedle vlastnické struktury zohledněny některé další údaje a doklady o dceřiné struktuře, jakož i informace z účetní závěrky či závěrek tak, jak je popsáno v bodě 1.2.a. Dodatku této Příručky. Ohledně kontroly dodržování ustanovení o rozkrývání majetkových (vlastnických) struktur a skutečných majitelů vybraných dodavatelů ze strany 24 Čl Nařízení Komise (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (obecného nařízení o blokových výjimkách) odst. 2 a 122 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek. 26 Zákon č. 143/2001 Sb. 27 II.1.3 Nabytí kontroly, body Oznámení o konceptu spojení soutěžitelů ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže , odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže. 21

22 ÚOHS platí obdobně, co je uvedeno výše v sekci 2.1. této části. Stejně jako Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže může tato Příručka pomocí oddělením Evropská komise příslušným pro ochranu hospodářské soutěže při výkonu obdobných pravomocí při ochraně jednotlivých aspektů hospodářské soutěže a zákazu veřejné podpory v rámci unijních právních předpisů na úrovni Evropské unie Dohledové orgány podle zákona o střetu zájmů Dohledové orgány podle zákona o střetu zájmů. Podle zákona o střetu zájmů ve znění novely č. 14/2017 Sb. účinné od 8. února 2017 nesmí být veřejný funkcionář 30 provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku ani společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku 31. Podle téhož zákona obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v 2 odst. 1 písm. c) téhož zákona, tj. člen vlády, nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek jako účastník nebo poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci 32. Konečně tentýž zákon zakazujeposkytnout dotaci - podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky - obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v 2 odst. 1 písm. c) téhož zákona, tj. člen vlády, nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti. Jak může tato Příručka pomoci orgánům odpovědným za dohled nad dodržováním zákona o střetu zájmů?orgánům odpovědným za dohled nad dodržováním zákona o střetu zájmů umožní tato Příručka vyhledat osobu, jež přímo či nepřímo ovládá právnickou osobu, jež je (i) vydavatelem periodického tisku, (ii) provozovatelem rozhlasového vysílání, nebo (iii) provozovatelem televizního vysílání, jakož i identifikovat situace, (iv) kdy člen vlády je osobou přímo či nepřímo ovládající obchodní společnost, jež vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, jež se účastní zadávacích řízení podle zákon o veřejných zakázek ve výše uvedeném smyslu nebo (v) dotaci či investiční pobídku takové obchodní společnosti. Příklady rozkrytí vlastnických struktur a/nebo skutečných majitelů vydavatelů periodického tisku, provozovatelů rozhlasového vysílání, nebo provozovatelů televizního vysílání je možné najít na Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Obecně. Podle zákona o sdružování v politických stranách a hnutích 33 strany a hnutí nesmějí přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, pokud by součet všech peněžitých darů, popřípadě peněžních částek odpovídajících obvyklé cenědaru nebo jiného bezúplatného plnění přijatých od jedné a téže osoby přesáhl v jednom kalendářním roce částku 3 mil. Kč. Za jednu a tutéž osobu se považuje i právnická osoba, která je ve vztahu k osobě podle předchozí věty osobou ovládající nebo ovládanou 34.Získají-li strany a hnutí dar nebo jiné bezúplatné plnění v rozporu s výše uvedeným; jsou povinny vrátit jej dárci, nebo není-li vrácení možné, odvedou v téže 30 Uvedený v 2 odst. 1 tohoto zákona 31 4a, odst. 1 zákona o střetu zájmů. 32 4b zákona o střetu zájmů. 33 Ve znění novely č. 302/2016 Sb., účinné od 1. ledna , odst. 2 zákona o sdružování v politických stranách a hnutích. 22

23 lhůtě peněžní částku odpovídající peněžitému daru nebo jinému bezúplatnému plnění nebo obvyklé ceněvěcného daru nebo jiného bezúplatného plnění do státního rozpočtu; jedná-li se o peněžitý dar nebo jiné bezúplatné plnění, jsou strany a hnutí povinny vrátit jej včetně jeho úrokového zhodnocení ve výši diskontní sazby České národní banky platné ke dni vrácení 35. Jak může tato Příručka pomoci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí?úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí vykonává dohled nad hospodařením stran a hnutí a politických institutů zkoumáním výročních finančních zpráv předkládaných stranami a hnutími nebo vlastní kontrolou hospodaření stran a hnutí, přičemž, kromě jiného, projednává přestupky a ukládá správní tresty; úřad má při výkonu dohledu právo seznamovat se se všemi údaji týkajícími se hospodaření stran a hnutí, což reflektuje reciproční povinnoststrany nebo hnutí poskytnout úřadu součinnost 36.Strana nebo hnutí se dopustí přestupku například tím, žev rozporu s 18 odst. 3 zákona o sdružování v politických stranách a hnutích, nevrátí dar nebo jiné bezúplatné plnění anebo neodvede peněžitý dar nebo jiné bezúplatné plnění nebo částku odpovídající obvyklé ceněvěcného daru nebo jiného bezúplatného plnění do státního rozpočtu 37. Z praktického hlediska v perspektivě rozkrývání vlastnických struktur a skutečných majitelů právnických osob, pokud Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí pojme podezření, že dvě nebo více právnických osob, jež politické straně či hnutí poskytly dary ve výši, jež během kalendářního roku přesáhl částku 3 mil. Kč, jsou součástí skupiny společností, jež podléhá jednotnému řízení, tj. jsou ve vztahu ovládající a ovládané osoby, musí tento úřad rozkrýt vlastnickou strukturu této skupiny, do nichž náležejí uvedené osoby, a to až po skutečné majitele, aby mohl určit, zda tyto osoby jsou ve vztahu ovládající ovládaná osoba a zda pro účely výpočtu finančního limitu jimi poskytnutých darů, je nutné hodnotu takto poskytnutých darů sčítat či nikoli Neziskové organizace a investigativní novináři Obecně. Neziskové organizace a investigativní novináři se v rámci své činnosti při rozkrývání korupčních a obdobných kauz, viz například nedávné kauzy Luxleaks, Swissleaks či Panama Papers, pravidelně setkávají s nutností rozkrývat vlastnické struktury právnických osob a uspořádání bez právní osobnosti z veřejných zdrojů. Absence pokročilých znalostí ohledně toho, v jakých relevantních veřejných zdrojích lze najít informace o přímých či nepřímých majitelích či skutečných majitelích právnických osob a uspořádání bez právní osobnosti, jaká je právní hodnota informací takto získaných informací, případně na jaké informace ohledně vlastnických struktur a skutečných majitelů se dotčených subjektů ptát, může představovat překážku v jejich investigativní činnosti, potažmo vést k věcně nesprávným závěrům. Jak může tato Příručka pomoci neziskovým organizacím a investigativním novinářům?neziskovým organizacím a investigativním novinářům může tato Příručka pomoci získat potřebné know-howk rozkrývání vlastnických struktur a skutečným majitelů Právnické osoby Obecně. Právnické osoby si mohou podle této Příručky vyhledat a zaznamenat svou vlastnickou strukturu a skutečné majitele v souladu s požadavky vyžadovanými právními předpisy zmíněnými v této sekci, například pokud jsou vyzvány jakýmkoli orgánem veřejné 35 18, odst. 3 zákona o sdružování v politických stranách a hnutích g, odst. 1 zákona o sdružování v politických stranách a hnutích g, odst. 2 zákona o sdružování v politických stranách a hnutích. 23

24 správy nebo povinnými osobami podle zákona proti praní peněz, aby předložili svou vlastnickou strukturu a skutečné majitele. a. Právnické osoby ve vztahu k povinnosti znát své skutečné majitele, včetně klientů povinných osob podle zákona proti praní peněz Povinnost identifikovat a doložit své skutečné majitele. Od 1. ledna 2017 mají všechny právnické osoby registrované na území ČR stejně jako právní uspořádání bez právní osobnosti povinnost vést a průběžně zaznamenává aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele, včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele či jiného odůvodnění, proč je tato osoba považována za skutečného majitele 38. Identifikovat a doložit majitele přímého podílu, tzn. fyzickou osobu, jež přímo vlastní právnickou osobu a je tedy zároveň skutečným majitelem (přímý podíl), bude s výjimkou případů akciových společností s více než jedním vlastníkem (akcionářem) jednoduché. Naproti tomu v situacích, kdy mezi právnickou osobou a skutečným (konečným) majitelem bude více úrovní vlastníkůprávnických osob (nepřímý podíl), bude při současném zákonném znění velmi obtížné určit, jaké informace o subjektech v rámci víceúrovňové vlastnické struktury zahrnuté pod výše zmíněný bod (iii) 39 mají právnické osoby o své vlastnické struktuře zjistit, doložit a v konečném důsledku doručit rejstříkovému soudu. Pokud právnická osoba vstupuje do vztahu s povinnou osobou způsobem, jež na straně povinné osoby spouští povinnost identifikace klienta 40, měla by taková právnická osoba vůči povinné osobě rozkrýt vlastnickou a řídicí strukturu a skutečné majitele a toto rozkrytí pravidelně aktualizovat 41. Drtivá většina právnických osob, zejména obchodních korporací, nemůže vyvíjet téměř žádnou činnost bez toho, aby měla otevřen bankovní účet. Otevření bankovního účtuzpravidla založí její povinnost rozkrýt svou vlastnickou strukturu a skutečné majitele. Proto je vhodné, aby povinnost všech právnických osob vést a průběžně zaznamenávat aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele - včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele vyplývající z 29a zákona proti praní peněz a povinnost klientů povinných subjektů při uzavření obchodu a v případě potřeby umožnit povinné osobě zjistit její vlastnickou a řídicí strukturu a skutečné majitele včetně jejich aktualizací vyplývající z 9, odst. 2, písm. b) a c) zákona proti praní peněz -, byly vykládány konvergentně, tj. tak aby splnění povinnosti právnickou osobou podle 29a automaticky splňovalo její povinnost vyplývající z 9, odst. 2, písm. b) a c) zákona proti praní peněz. Jak může tato Příručka pomoci právnickým osobám ve vztahu k jejich povinnosti (i) rozkrýt své skutečné majitele a jejich skutečně drženou účast, a (ii) umožnit povinným osobám podle zákona proti praní peněz zjistit jejich vlastnickou a řídicí strukturu a skutečné majitele?právnické osoby si mohou podle této Příručky vyhledat svou vlastnickou strukturu a skutečné majitele v souladu s požadavky vyžadovanými 29a a 9, odst. 2, písm. b) a c) zákona proti praní peněz. b. Uchazeči o veřejné zakázky a vybraní dodavatelé Obecně. Podle ustanovení 104, odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je zadavatel povinen v zadávací dokumentaci požadovat od vybraného dodavatele, který je právnickou osobou, aby jako podmínku pro uzavření smlouvy předložil (a) 38 29b, odst. 1 a 2 zákona proti praní peněz. 39 Důvodová zpráva k zákonu č. 486/2016 Sb., komentář k 118e, str zákona proti praní peněz zákona proti praní peněz. 24

25 identifikační údaje všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, (b) doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob podle písmene a) k dodavateli; těmito doklady jsou zejména 1. výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence, 2. seznam akcionářů, 3. rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, 4. společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy. Uvedené ustanovení ovšem nedefinuje, co se rozumí pojmem vlastnická struktura ( vztah všech osob podle písmene a) k dodavateli ), jak řešit řetězení podílů v rámci vlastnických struktur ani jakými dokumenty mají být tyto podíly doloženy. Jak může tato Příručka pomoci vybraným dodavatelům? Vybraní dodavatelé si mohou podle této Příručky vyhledat svou vlastnickou strukturu a skutečné majitele tak, aby splňovali požadavky 104, odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. c. Žadatelé a příjemci dotací ze strukturálních fondů EU Povinnost rozkrývat vlastnické struktury a skutečné majitele u žadatelů a příjemců dotací ze strukturálních fondů EU. Jak bylo uvedeno výše, novela Metodického pokynu finančních toků programů spolufinancovaných z Evropských strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu na programové období (dále jen Metodický pokyn finančních toků) účinná od 1. září 2016 a přijatá v návaznosti na požadavky ohledně rozkrývání vlastnických struktur a skutečných majitelů uvedené v Dohodě o partnerství mezi EU a ČR na programové období , jež stanoví, aby každý žadatel o podporu, který není fyzickou osobou nebo právnickou osobou veřejného práva, přiložil k žádosti o poskytnutí podpory seznam svých skutečných majitelů ve smyslu 4 odst. 4 zákona č. 253/2008 Sb., a to ve formě čestného prohlášení s uvedením případu, kdy žádná fyzická osoba nenaplňuje definici skutečného majitele. V případě výzvy ze strany příslušných orgánů musí žadatel, resp. příjemce, být schopen informace uvedené v čestném prohlášení doložit průkaznými dokumenty 42, přičemž je příjemce, který není fyzickou osobou nebo právnickou osobou veřejného práva, zároveň povinen bezodkladně informovat poskytovatele dotace o změnách skutečného majitele nebo skutečných majitelů ve smyslu 4 odst. 4 zákona č. 253/2008 Sb 43. Jak může tato Příručka pomoci žadatelům a příjemcům dotací ze strukturálních fondů EU? Žadatelé a příjemci dotací ze strukturálních fondů EU si mohou podle této Příručky vyhledat svou vlastnickou strukturu a skutečné majitele v souladu s požadavky uvedenými v Dohodě o partnerství mezi EU a ČR a Metodickým pokynem finančních toků, jenž požadavky Dohody o partnerství implementuje. d. Malé a střední podniky jako žadatelé dotací ze strukturálních fondů EU Obecně. Základní hmotněprávní kritéria určující, zda je právnická osoba malým a středním podnikem či nikoli (i) vlastnická struktura právnické osoby, (ii) počet zaměstnanců a (iii.a) obrat či (iii.b) bilanční suma jsou stanoveny v Doporučení 2003/361/ES 44 a ve výkladovém stanovisku Evropské komise 45. Co se týče informací o (ii) počtu zaměstnanců a (iii.a) obratuči 42 Kap. 2.1., bod 7 Metodický pokyn finančních toků ve znění účinném k 1. září Kap , bod 22 Metodického pokynu finančních toků ve znění účinném k 1. září Doporučení Evropské komise 2003/361/ES o definici mikropodniků, malých a středních podniků (K(2003)) 1422). 45 Uživatelská příručka k definici malých a středních podniků, Evropská komise,

26 (iii.b) bilanční sumy, tyto informace by měly být v souladu s uvedeným Doporučením 46 získány z relevantních účetní závěrek, příp. výročních zpráv obsahujících účetní závěrky, resp. měly by být těmito účetními závěrkami (výročními zprávami) dokládány. Pokud jde o údaj o (i) vlastnické struktuře právnické osoby, tj. informaci o tom, zda je pro účely zmíněného Doporučení zkoumaná právnická osoba samostatným podnikem či součástí propojených či partnerských podniků, vzhledem k tomu, že tyto údaje nejsou zpravidla obsaženy v účetní závěrce či výroční zprávě, a pokud ano, nejedná se o průkazné informace o vlastnické struktuře, musí právnické osoby, jež se považují za malé a střední podniky, údaje o vlastnické struktuře zjistit, resp. doložit relevantními dokumenty s průkaznými právně závaznými informacemi o vlastnictví podílu v těchto právnických osobách, tak jak je uvedeno v části B této Příručky. Jak může tato Příručka pomoci žadatelům a příjemcům dotací ze strukturálních fondů EU, jež jsou malými a středními podniky? Právnické osoby, jež jsou malými a středními podniky si mohou podle této Příručky vyhledat a doložit svou vlastnickou strukturu, jež je relevantní pro ověření, zda naplňují definici malého středního podniku. e. Žadatelé dotací a návratných finančních výpomocí Obecně. Pro subjekty, jež žádají o dotaci nebo návratnou finanční pomoc ze státního rozpočtu či z rozpočtů územně samosprávných celků, stanoví zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtech územně samosprávných celků, povinnost identifikovat v žádosti o takovou dotaci či návratnou finanční výpomoc osoby s podílem v právnické osobě žadatele, a výši tohoto podílu 47. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v platném znění (v 14, odst. 3, písm. e), body 2 a 3) a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění (v 10a, odst. 3, písm. f), body 2 a 3) požadují identifikaci (i) osob s podílem v právnické osobě žadatele, (ii) a osob, v nichž má osoba žadatele podíl, a o výši tohoto podílu. Při výkladu pojmu podíl je nutné tento pojem interpretovat v kontextu výše zmíněných ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech, zákona o územních rozpočtových pravidlech, směrnice EU proti praní peněz, jakož i účetní směrnice. Proto je třeba pojem podíl vykládat ve smyslu, že zahrnuje, jak přímý, tak nepřímý podíl, tj. vlastnickou (majetkovou) strukturu až po (konečné) skutečné majitele, neboť pouze tak je možno zajistit efektivní zákaz a prevenci financování jednotlivců či organizací spojených s terorismem či podléhajících mezinárodním sankcím ze strany státu a jeho institucí 48. Výklad pojmu podíl ve smyslu zahrnujícím i nepřímý podíl na právnických osobách získávajících dotace nebo návratnou finanční výpomoc je konformní se směrnicí proti praní peněz: ta na jednu stranu uvádí, že je nutné v rámci identifikace skutečných majitelů identifikovat i právnické osoby, jež vlastní jiné právnické osoby, a povinné osoby by měly hledat fyzickou osobu či fyzické osoby, jež prostřednictvím vlastnického podílu nebo jinými prostředky vykonávají konečnou kontrolu nad právnickou osobu, která je klientem 49 ; na druhou stranu se takto vytváří pro veřejné instituce zrcadlově stejný rámec jako pro finanční, úvěrové a další subjekty, jež jako povinné osoby podle uvedené směrnice mají 46 Čl. 6 Doporučení Evropské komise ohledně MSP , odst. 3, písm. e), body 2 a 3) a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění (v 10a, odst. 3, písm. f), body 2 a 3). 48 Samotný fakt, že jednoduché obchodní transakce jsou prováděny přes fiktivní společnosti v daňových rájích, které jsou do těchto transakcí přidávány jako prostředníci, může být indicií, že nákupní ceny mohou být nadsazeny a prodejní ceny sníženy, aby takto vytvořený rozdíl mohl být využit k neoprávněnému obohacení vlastníka takové firmy či použit na úplatky (OECD: Bribery in Public Procurement: Methods, Actors and CounterMeasures), ISBN , OECD Publishing, 2007). 49 Návětí 13, věta první a návětí 14 věta první čtvrté směrnice EU proti praní peněz. 26

27 ověřovat vlastnickou (majetkovou) strukturu právnických osob až po skutečné majitele 50. Tento výklad pojmu podíl zahrnující podíl přímý i nepřímý může být podpůrně podpořen odkazem na pojem účast 51 a skupina 52 ve smyslu účetních předpisů, zejména pak účetní směrnice 2013/34/EU 53, které zcela zřejmě zahrnují i osoby s nepřímým podílem (nepřímí společníci 54 ) vykonávající rozhodující vliv prostřednictvím jiných právnických osob 55. Jak může tato Příručka pomoci žadatelům a příjemcům dotací a návratných finančních výpomocí?žadatelé a příjemci dotací a návratných finančních výpomocí podle zákona o rozpočtových pravidlech státu a zákona o územních rozpočtech si mohou podle této Příručky vyhledat svou vlastnickou strukturu a skutečné majitele v souladu s požadavky vyžadovanými těmito zákony ve vztahu k osobám s podílem na osobě žadatele. 3. Činnost ověřování vlastnické struktury a skutečných majitelů Činnost ověřování vlastnické struktury a skutečných majitelů.činnost ověřování vlastnických struktur a skutečných majitelů právnických osob a uspořádání bez právní osobnosti vychází ze situace, kdy určitá osoba, zpravidla veřejný orgán, má jednak informace o určité právnické osobě (zkoumaná právnická osoba) a jednak od této právnické osoby má rovněž informace, případně též i dokladové dokumenty, o její vlastnické struktuře a skutečných majitelích, a tyto informace potřebuje ověřit. Jinak řečeno, na rozdíl od situace vyhledávání, veřejný orgán již má v okamžiku počátku procesu ověřování předběžné informace, a případně též dokladové dokumenty, o vlastnické struktuře a skutečných majitelích; veřejný orgán proto uvedené informace nepotřebuje vyhledat, ale ověřit, zda se na ně může spolehnout. Rozsah použitelnosti této Příručky na činnost ověřování vlastnických struktur. Jak bylo uvedeno v úvodu části 1 výše, tato Příručka není primárně určena pro činnost ověřování vlastnických struktur a skutečných majitelů. Ověřit vlastnickou strukturu a skutečné majitele, přesněji řečeno, ověřit, zda provedené rozkrytí vlastnických struktur a skutečných majitelů odpovídá platným právním předpisům, včetně pravidlům této Příručky, lze nicméně v tuto chvíli prostřednictvím webové stránky Ke konci roku 2017 bude na této webové adrese dostupný i elektronický nástroj, kam by jednotlivé právnické osoby 50 Kdyby pojem podíl v rámci termínu osoba s podílem na osobě žadatele, jenž je právnickou osobou, znamenal pouze přímý podíl, a tedy identifikaci osoby s přímým podílem na osobě žadatele, jenž je právnickou osobou, nebyla by schopna identifikace takovýchto osob s přímým podílem naplnit jakýkoli veřejný zájem či účel, protože by ji bylo možno velmi snadno obejít. Vzhledem k tomu, že společníci velkého množství společností jsou jiné právnické osoby, nebylo by z identifikace osoby s přímým podílem zřejmé, jaká fyzická osoba nebo veřejná instituce v konečném důsledku skutečně kontroluje vlastnickou strukturu společnosti žádající dotaci nebo návratnou finanční výpomoc. Konkrétně lze nezbytnost přijetí úpravy rozkrývající vlastnické struktury příjemců veřejných prostředků, až po konečné skutečné vlastníky, demonstrovat na následujícím příkladu: společnost A získá dotaci či návratnou finanční výpomoc a ve formě dividendy ji vyplatí společnosti B, která na ní má podíl ve výši 100 %, a která dále vyplatí tutéž sumu společnosti C se sídlem v netransparentním daňovém ráji, která má podíl ve výši 100 % na společnosti B a kterou vlastní skutečný (konečný) majitel. Jelikož koncová společnost C vlastněná skutečným majitelem-fyzickou osobou je registrována v neprůhledném daňovém ráji, kde neplatí pravidla proti praní špinavých peněz, může skutečný (konečný) majitel vybrat v hotovosti peníze ze zisku vytvořené společností C a použít je například ke korupci či financování trestné činnosti 51 Podle 31 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, v platném znění, podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. 52 Čl. 22 účetní směrnice 2013/34/EU. 53 Kontrola jinými prostředky může mimo jiné zahrnovat kritéria kontroly používaná pro účely sestavování konsolidované účetní závěrky, například dohodu s akcionáři či společníky, uplatňování rozhodujícího vlivu nebo pravomoci jmenovat vrcholné vedení návětí 14, věta druhá směrnice proti praní peněz). 54 Termín nepřímý společník používá účetní směrnice v čl. 1, odst. 1, písm. b). 55 Viz například návětí 23, věta první účetní směrnice: Dceřiný podnik, který je sám mateřským podnikem,... 27

28 mohly zadávat své vlastnické struktury a skutečné majitele, a který by správnost rozkrytí a doložení vlastnické struktury okamžitě ověřil a průběžně sledoval Povinné osoby podle zákona proti praní peněz Povinnost povinných osob podle zákona proti praní peněz ověřit vlastnickou a řídicí strukturu klienta a jeho skutečné majitele. Ačkoliv již třetí směrnice proti praní peněz vyžadovala po povinných osobách, aby u svých klientů ověřovaly jejich vlastnickou a kontrolní strukturu 56, zákon proti praní peněz až do konce roku 2016 po povinných osobách vyžadoval, aby ověřovaly ovládající osobu klienta 57, tj. první vlastnickou úroveň klienta, a skutečného majitele pouze identifikovaly 58 bez povinnosti ověřovat též vlastnickou a kontrolní strukturu klientů. Novela zákona proti praní peněz č. 368/2016 Sb. popsaný nedostatek s účinností od 1. ledna 2017 odstranila: nové znění 9 odst. písm. b) zákona proti praní peněz požaduje od 1. ledna 2017 po povinných osobách, aby u svých klientů, jež jsou právnickými osobami, svěřenskými fondy nebo jinými právními uspořádáními bez právní osobnosti, zjišťovaly i ověřovaly údaje o jejich vlastnické a řídicí struktuře a skutečném majiteli. Navazující ustanovení písm. c) téhož paragrafu poté vyžaduje po povinných osobách, aby kontrolovaly aktuálnost těchto údajů. Této povinnosti odpovídá od 1. ledna 2017 nově zavedená zrcadlová povinnost právnických osob znát svou vlastnickou a řídicí strukturu a skutečné majitele 59. Metodický pokyn FAÚ č. 3 Zjišťování skutečného majitele fyzickými osobami (dále jen Metodický pokyn) 60. Metodický pokyn FAÚ stanoví, že akciová společnost v ČR musí znát i své konkrétní akcionáře.dojde-li k řetězení vlastnictví podílu v obchodních společnostech, je podle tohoto Metodického pokynu možné dohledat skutečného majitele obchodní společnosti, pokud jsou všichni přímí nepřímívlastníci evidováni v Obchodním rejstříku ČR;u zahraničních společností předvídá uplatnění shodného postupu, pokud jsou zde obdobným způsobem dostupné příslušné evidence. Metodický pokyn pak vzhledem k oběma uvedeným případům obecně uvádí, že je-li akcionář právnickou osobou, je třeba hledat fyzickou osobu, která ovládá její podnikání, a takto postupovat až po konkrétní fyzickou osobu, případně do zjištění, že žádná taková fyzická osoba být nemůže. Postup zjišťování vlastnické struktury a skutečného majitele uvedený v Metodickém pokynu FAÚ je velmi obecný a neposkytuje dostatečně podrobné vodítko pro identifikaci a doložení vlastnických struktur a skutečných majitelů. Tato Příručka proto Metodický pokyn FAÚ v tomto ohledu doplňuje a poskytuje toto podrobné vodítko, jak v jednotlivých případech identifikovat a doložit vlastnickou strukturu a skutečné majitele. Jak může tato Příručka pomoci povinným osobám podle zákona proti praní peněz?předloží-li klient povinné osobě rozkrytou vlastnickou strukturu a skutečné majitele, může povinná osoba podle této Příručky ověřit, zda jsou předložená vlastnická struktura a skuteční majitelé řádně identifikováni.vyhledávání vlastnických struktur a skutečných majitelů podle této Příručky, resp. její zjišťování v terminologii Metodického pokynu FAÚ, odpovídá požadavkům uvedeného Metodického pokynu FAÚ, a doplňuje jej, co se týče rozkrývání nepřímých majitelů, resp. řetězců vlastnictví právnických osob. 56 Čl. 8 odst. 1 písm. b) čtvrté směrnice AML. 57 Čl. 8 odst. 2 písm. b) AML zákona ve znění do účinnosti novely č. 368/2016 Sb. 58 Čl. 9 odst. 2 písm. b) AML zákona proti praní peněz ve znění do účinnosti novely č. 368/2016 Sb b zákona proti praní peněz ve znění novely č. 368/2016 Sb. 60 METODICKÝ POKYN č. 3 Finančního analytického úřadu1 (ze dne 29. října 2013, aktualizováno 17. května 2017; č. j. FAU-30944/2017/03) určený povinným osobám - ZJIŠŤOVÁNÍ SKUTEČNÉHO MAJITELE POVINNÝMI OSOBAMI 28

29 3.2. Rejstříkové soudy vedoucí evidence skutečných majitelů Identifikace skutečných majitelů podle novely zákona o veřejných rejstřících účinné od 1. ledna Novela č. 386/2016 Sb., jež s účinností od 1. ledna 2018 mění zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, uvádí ve svém ustanovení 118f, že do zřizované evidence skutečných majitelů se kromě identifikačních údajů o skutečném majiteli bude zapisovat i údaj o (i) podílu na hlasovacích právech, zakládá-li se postavení skutečného majitele na přímé účasti v právnické osobě, (ii) podílu na rozdělovaných prostředcích, zakládá-li se postavení skutečného majitele na tom, že je jejich příjemcem, anebo (iii) jiné skutečnosti, je-li postavení skutečného majitele založeno jinak. Jednotné stanovení způsobu, jak identifikovat a doložit nepřímý podíl na právnické osobě ve smyslu 118f zákona o veřejných rejstřících (ve znění účinném od 1. ledna 2018). Pro rejstříkové soudy nebude snadné ověřit, že doručené informace o subjektech a podílech, zejména v případě víceúrovňové vlastnické struktury (nepřímý podíl) byly poskytnuty správně, resp. v souladu se zákonem; důvodová zpráva k novele č. 486/2016 Sb. dokonce explicitně uvádí, že nelze jednotně stanovit způsob ani listiny, jimiž lze nepřímý podíl doložit 61. Zákon o veřejných rejstřících v tomto ohledu na jednu stranu stanoví, že rejstříkový soud nezapíše údaje o skutečném majiteli, jestliže návrh na zápis údajů o skutečném majiteli, kromě jiného, nebyl podán s listinami, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o skutečném majiteli 62. Nicméně na druhou stranu, není-li zřejmé, co se rozumí pojmem podíl - zejména v případě nepřímého podílu -, a jak ho identifikovat, bude rovněž velmi obtížné určit, jakými dokumenty takový podíl doložit, což potvrzuje i důvodová zpráva k uvedené novele č. 386/2016 Sb. 63 Jak může tato Příručka pomoci rejstříkovým soudům vedoucím evidence skutečných majitelů? Tato Příručka předkládá zmíněný jednotný způsob, jak identifikovat a doložit nepřímý podíl na právnické osobě a skutečné majitele, včetně potřebných dokladových dokumentů (listin).předloží-li právnická osoba informace a doklady o skutečném majiteli vyhledané podle této Příručky, může rejstříkový soud podle této Příručky ověřit, zda jsou předložená vlastnická struktura a skuteční majitelé řádně identifikováni. Vyhledávání vlastnických struktur a skutečných majitelů podle této Příručky, resp. její zjišťování v terminologii Metodického pokynu FAÚ, odpovídá požadavkům uvedeného Metodického pokynu FAÚ, a doplňuje, co se týče rozkrývání nepřímých majitelů, resp. řetězců vlastnictví právnických osob Zadavatelé veřejných zakázek Obecně. Zákon o zadávání veřejných zakázek, jež vstoupil v účinnost 1. října 2016, vymezil v 104 odst. 2 povinnost zadavatele požadovat v zadávací dokumentaci od vybraného dodavatele, který je právnickou osobou, aby jako podmínku pro uzavření smlouvy předložil informace o skutečných majitelích a doklady, z nichž vyplývá vztah skutečných majitelů k dodavateli. Toto ustanovení je doplněno ustanovením 122 odst. 3, podle kterého zadavatel odešle vybranému dodavateli výzvu k předložení dokladů o majetkové struktuře dodavatele až po jeho skutečné majitele podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z 61 Tamtéž h odst. 3 písm. e). 63 Důvodová zpráva k zákonu č. 486/2016 Sb., komentář k 118d, str

30 trestné činnosti a financování terorismu; pokud účastník zadávacího řízení tyto doklady nepředloží, zadavatel účastníka vyloučí 64. Expertní stanovisko MMR. Uvedené povinnosti identifikace a dokládání vlastnické (majetkové) struktury a skutečných majitelů podrobněji vysvětluje stanovisko expertní skupiny ministerstva pro místní rozvoj (dále jen stanovisko expertní skupiny MMR) 65. Stanovisko expertní skupiny MMR specifikuje, že skutečným majitelem se rozumí skutečný majitel ve smyslu zákona proti praní peněz; dále vymezuje povinnosti zadavatele týkající se obsahu zadávací dokumentace, výzvy vybranému dodavateli a posouzení dokladů poskytnutých vybraným dodavatelem, jakož i povinnosti vybraného dodavatele ohledně poskytování informací a dokladů o vlastnické (majetkové) struktuře a skutečném majiteli. Nedostatky expertního stanoviska MMR. Ačkoliv lze vydání výkladu k novým povinnostem podle zákona o zadávání veřejných zakázek, jež se v předchozích zákonech o veřejných zakázkách nenacházely, hodnotit pozitivně, stanovisko expertní skupiny MMR vykazuje některé nedostatky, které budou v konečném důsledku zatěžovat jak vybrané dodavatele, tak zadavatele. Za prvé, expertní stanovisko MMR nespecifikuje, jak identifikovat podíly a subjekty ve vlastnické struktuře vybraného dodavatele, a to ani v případě, kdy skutečný majitel je přímým vlastníkem, ani v případě, kdy je vlastníkem nepřímým; v prvním případě bude možné podpůrně použít výše zmíněný metodický pokyn FAÚ, v případě nepřímého vlastnictví ovšem žádný výklad, jak identifikovat a doložit vlastnickou strukturu a skutečného majitele, neexistuje. Za druhé, zákon o zadávání veřejných zakázek uvádí v 104 odst. 2 pod písm. b) příkladný výčet dokumentů, jimiž lze doložit podíly a subjekty ve vlastnické struktuře. Těmito dokumenty mohou být výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy. Ve vztahu k různým druhům právnických osob obsahují rozhodující právní informaci o vlastnictví různé dokumenty výpis z rejstříku u společnosti s ručením omezeným bez kmenových listů, údaj o společníkovi na kmenovém listu v případě společností s ručením omezeným, jež vydala kmenové listy, seznam akcionářů u akciových společností jež mají různou právní sílu. Stanovisko expertní skupiny MMR ovšem uvedený výčet dokumentů interpretuje tak, že jako doklad o vlastnické struktuře či skutečném majiteli může sloužit kterýkoli z těchto dokumentů bez ohledu na to, že v konkrétním případě může existovat dokument s vyšší právní silou, jež uvádí jako vlastníka právnické osoby odlišnou osobu. Nastíněné problémy vyplývající z absence řešení situace nepřímého vlastnictví a hierarchie právní síly různých dokladových dokumentů řeší tato Příručka. Jak může tato Příručka pomoci zadavatelům veřejných zakázek? Předloží-li vybraný dodavatel zadavateli rozkrytou vlastnickou strukturu a skutečné majitele, může zadavatel podle této Příručky ověřit, zda jsou předložená vlastnická struktura a skuteční majitelé řádně identifikováni, jak v případě nepřímého vlastnictví subjektu vybraného dodavatele skutečnými majiteli, tak v případě plurality dokladových dokumentů. Vyhledávání vlastnických struktur a skutečných majitelů podle této Příručky, resp. její zjišťování v terminologii Expertního stanoviska MMR, odpovídá požadavkům uvedeného stanoviska, a doplňuje jej, co se týče rozkrývání nepřímých majitelů, resp. řetězců vlastnictví právnických osob odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek. 65 Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele, 30

31 3.4. Poskytovatele dotací ze strukturální fondů EU Povinnost rozkrývat vlastnické struktury a skutečné majitele u žadatelů a příjemců dotací ze strukturálních fondů EU. Jak bylo uvedeno výše, novela Metodického pokynu finančních toků programů spolufinancovaných z Evropských strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu na programové období účinná od 1. září 2016 a přijatá v návaznosti na požadavky ohledně rozkrývání vlastnických struktur a skutečných majitelů uvedené v Partnerské dohodě mezi EU a ČR na programové období , stanoví, aby každý žadatel o podporu, který není fyzickou osobou nebo právnickou osobou veřejného práva, přiložil k žádosti o poskytnutí podpory seznam svých skutečných majitelů ve smyslu 4 odst. 4 zákona č. 253/2008 Sb., a to ve formě čestného prohlášení s uvedením případu, kdy žádná fyzická osoba nenaplňuje definici skutečného majitele. V případě výzvy ze strany příslušných orgánů musí žadatel, resp. příjemce, být schopen informace uvedené v čestném prohlášení doložit průkaznými dokumenty 66, přičemž je příjemce, který není fyzickou osobou nebo právnickou osobou veřejného práva, zároveň povinen bezodkladně informovat poskytovatele dotace o změnách skutečného majitele nebo skutečných majitelů ve smyslu 4 odst. 4 zákona č. 253/2008 Sb. 67. Jak může tato Příručka pomoci žadatelům a příjemcům dotací ze strukturálních fondů EU?Tato Příručka předkládá postup, jak efektivně a zároveň hospodárně bez zbytečných administrativních nákladů identifikovat a doložit nepřímý podíl na právnické osobě a skutečné majitele, včetně potřebných dokladových dokumentů (listin). Předloží-li žadatel informace a doklady o skutečném majiteli vyhledané podle této Příručky, může příslušný poskytovatel podle této Příručky ověřit, zda jsou předložená vlastnická struktura a skuteční majitelé řádně identifikováni Poskytovatelé dotací a návratných finančních výpomocí Povinnost rozkrývat osoby s přímým a nepřímým podílem na žadateli. Jak bylo uvedeno výše ve vztahu k subjektům, jež žádají o dotaci nebo návratnou finanční pomoc ze státního rozpočtu či z rozpočtů územně samosprávných celků, stanoví zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtech územně samosprávných celků povinnost identifikovat v žádosti o takovou dotaci či návratnou finanční výpomoc osoby s podílem v právnické osobě žadatele, a výši tohoto podílu 68 ; obsah těchto žádostí má být zveřejňován dálkovým přístupem 69. Tyto zákonné povinnosti týkající se rozkrytí osob s podílem na žadateli, tj. osob s podílem přímým i nepřímým, ovšem nejsou ze strany států a územně samosprávných celků vymáhány a v důsledku ani žadateli dodržovány 70, přičemž jedním z důvodů této skutečnosti může být absence existence praktického postupu, podle kterého by poskytovatelé dotací a návratných finančních výpomocí mohli ověřit osoby s podílem, přímým i nepřímým, na žadateli. Jak může tato Příručka pomoci žadatelům a poskytovatelům dotací a návratných finančních výpomocí? Tato Příručka předkládá doposud chybějící postup, jak identifikovat a 66 Kap. 2.1., bod 7 Metodický pokyn finančních toků ve znění účinném k 1. září Kap , bod 22 Metodický pokyn finančních toků ve znění účinném k 1. září , odst. 3, písm. e), body 2 a 3) a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění (v 10a, odst. 3, písm. f), body 2 a 3) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. 70 Svlékání do naha už je povinné dva roky, jen se nikdo nesvléká, Skuhrovec, Jiří, blog Aktuálně.cz, 19. června 2014, financí ví, že je porušován zákon. A nic s tím nedělá, Skuhrovec, Jiří, blog Aktuálně.cz, 19. června 2015, 31

32 doložit nepřímý podíl na právnické osobě a skutečné majitele, včetně potřebných dokladových dokumentů (listin). Předloží-li žadatel informace a doklady o vlastnické struktuře a skutečném majiteli vyhledané podle této Příručky, může příslušný poskytovatel podle této Příručky ověřit, zda jsou předložená vlastnická struktura a skuteční majitelé řádně identifikováni Politické strany a hnutí Povinnost nepřijmout dar od osoby nebo skupiny právnických osob, jejichž výše převyšuje 3 mil. Kč v kalendářním roce. Podle zákona o sdružování politických stran a politických hnutí nesmějí strany a hnutí přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, pokud by součet všech peněžitých darů, popřípadě peněžních částek odpovídajících obvyklé ceně daru nebo jiného bezúplatného plnění přijatých od jedné a téže osoby přesáhl v jednom kalendářním roce částku 3 miliony\ Kč, přičemž za jednu a tutéž osobu se považuje i právnická osoba, která je ve vztahu k takové osobě osobou ovládající nebo ovládanou 71. Jak může tato Příručka pomoci politickým stranám a hnutím? Chtějí-li mít politické strany a politická hnutí jistotu, že tuto povinnost neporušují, mohou vyzvat právnické osoby, jež jim poskytly dar, aby jim předložily informace a doklady o jejich vlastnické struktuře a skutečném majiteli vyhledané podle této Příručky; v případě, že Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí vyzve politickou stranu či hnutí poskytnout úřadu součinnost v kontextu ověření poskytnutí výše darů od potenciálně vlastnicky propojených osob, může politická strana či hnutí předložit tomuto úřadu vlastnickou strukturu a skutečné majitele právnické osoby či právnických osob, jež je sponzorují, aby si úřad mohl ověřit, že strana a politické hnutí plní svou povinnost podle 18, odst. 2 a 3 zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích , odst. 2 ZSPSH. 32

33 HLAVNÍ ČÁST METODIKA POSTUPU PŘI VYHLEDÁVÁNÍ VLASTNICKÝCH STRUKTUR A SKUTEČNÝCH MAJITELŮ PRÁVNICKÝCH OSOB A USPOŘÁDÁNÍ BEZ PRÁVNÍ OSOBNOSTI 0. Shrnutí postupu identifikace a doložení přímých majitelů 0.1 Shrnutí postupu identifikace a doložení v rámci jedné úrovně vlastnictví Identifikace přímých majitelů právnických osob a uspořádání bez právní osobnosti (Sekce A) Krok 1: Ověření zkoumané právnické osoby (Část I.) Krok 2: Identifikace skladby podílů a určení ovládajícího podílu (Část II.) Krok 3: Identifikace subjektů ve vlastnické struktuře a skutečných majitelů (Část III.) Doložení vlastnické struktury (přímých a nepřímých majitelů) a skutečného majitele (Sekce B) Krok 4: Doložení subjektů ve vlastnické struktuře a skutečných majitelů (Část IV.) Krok 5: Doložení podílů přímých majitelů (Část V.) Krok 6: Rozdělení subjektů a skutečných majitelů na ovládající a neovládající (Část VI.) 0.2. Shrnutí postupu identifikace a doložení v rámci celé vlastnické struktury až po skutečné majitele Situace přímého a nepřímého vlastnictví. Uvedený postup bude třeba použít na ověřovanou právnickou osobu pouze jednou, bude-li se jednat o situaci přímého vlastnictví, tj. v situaci, kdy ověřovaná právnická osoba bude přímo vlastněna skutečným majitelem. Čtvrtá směrnice proti praní peněz nazývá tuto situaci situací přímého vlastnictví, kdy indikátorem přímého vlastnictví je akciový podíl 25 % plus jedna akcie či vlastnický podíl větší než 25 %, který v klientovi drží fyzická osoba 72. Naopak, v situaci nepřímého vlastnictví, kdy indikátorem nepřímého vlastnictví je akciový podíl 25 % plus jedna akcie či vlastnický podíl větší než 25 %, který v klientovi drží společnost kontrolovaná jednou nebo více fyzickými osobami nebo několik společností kontrolovaných stejnou fyzickou osobou nebo fyzickými osobami 73, bude výše uvedený postup nutno aplikovat nejen na ověřovanou právnickou osobu, ale rovněž její ovládající přímé majitele (první úroveň vlastníků ve vlastnické (mateřské) struktuře), případně přímé ovládající majitele přímých majitelů (druhá úroveň ve vlastnické (mateřské) struktuře) atd. (viz obrázek na následující stránce) až po skutečné majitele (fyzické osoby/konečné veřejnoprávní subjekty). 72 Čl. 3 odst. 6 písm. a) bod i) druhý pododstavec, věta první směrnice AML. 73 Čl. 3 odst. 6 písm. a) bod i) druhý pododstavec, věta druhá směrnice AML. 33

34 34

35 0.3. Zaznamenání informací o vlastnické struktuře a skutečných majitelích, včetně informací o dokladových dokumentech Činnost vyhledávání. Pro zaznamenání výsledků vyhledávání, tj.informací o vlastnické struktuře a skutečných majitelích, včetně informací o dokladových dokumentech, mohou příslušné orgány použít jednak Pomocný elektronický nástroj 74 nebo strukturované formuláře Tabulky údajů a Tabulky dokladů. Použití strukturovaných formulářů Tabulky údajů a 74 Viz (o přístup do Pomocného elektronického nástroje je nutno požádat na info@lexperanto.cz) 35

36 Tabulky dokladů 75 pro rozkrytí vyhledávaných vlastnických struktur a skutečných majitelů právnických osob je manuální, použití Pomocného elektronického nástroje je interaktivní. Činnost ověřování.nepředloží-li právnická osoba rozkrytou vlastnickou strukturu a skutečné majitele ve strukturované podobě, může být proces ověřování nestrukturované vlastnické struktury a skutečných majitelů pro veřejný orgán časově náročný. V případě potřeby proto může právnická osoba, jež má rozkrýt svou vlastnickou strukturu a skutečné majitele, rozkrýt vlastnickou strukturu a skutečné majitele podle strukturovaného formuláře Tabulky údajů a Tabulky dokladů, pokud jí veřejný orgán tento formulář zašle poté, co o něj požádá O přístup ke strukturovaným formulářům Tabulky údajů a Tabulky dokladů je nutno požádat na info@lexperanto.cz) 76 Viz předchozí poznámka pod čarou. 36

37 A. IDENTIFIKACE PŘÍMÝCH MAJITELŮ PRÁVNICKÝCH OSOB A USPOŘÁDÁNÍ BEZ PRÁVNÍ OSOBNOSTI Obecně. Vlastnické struktury právnických osob nejsou v dnešní době nijak teritoriálně omezeny s výjimkou několika jurisdikcí s plně centrálně plánovanou ekonomikou, kde není domácím či zahraničním právnickým osobám umožněno nabývat podíly nebo obdobná práva v tamějších právnických osobách. České právnické osoby mohou být vlastněny jinými českými právnickými osobami či jinými zahraničními právnickými osobami, ať už se sídlem v členských státech Evropské unie nebo ve státech mimo ni. Vlastnická struktura právnické osoby se skládá ze subjektů a podílů. Subjekty ve vlastnické struktuře mohou být obchodní společnosti, neziskové právnické osoby, svěřenské fondy či jiná uspořádání bez právní osobnosti. Podíly se rozumí v širokém slova smyslu právní vztahy mezi subjekty v rámci vlastnické struktury spočívající v podílu na základním kapitálu, hlasovacích právech či zisku, včetně členských podílů; není-li dále uvedeno jinak, rozumí se podílem v právnické osobě, podíl na hlasovacích právech takové právnické osoby. Podíly ve zkoumané právnické osobě mohou vlastnit či držet jiné subjekty (právnické osoby či uspořádání bez právní subjektivity) a skuteční majitelé. Postup identifikace podílů v právnických osobách a uspořádáních bez právní osobnosti a jejich majitelů. Postup identifikace přímých majitelů právnických osob a uspořádání bez právní osobnosti se skládá ze tří kroků v následujícím pořadí: Krok 1: Ověření zkoumané právnické osoby (Část I.) Krok 2: Identifikace skladby podílů a určení ovládajícího podílu (Část II.) Krok 3: Identifikace subjektů ve vlastnické struktuře a skutečných majitelů (Část III.) I. KROK 1: OVĚŘENÍ ZKOUMANÉ PRÁVNICKÉ OSOBY Obecně. Zkoumanou právnickou osobu vyhledáme ve veřejném rejstříku na Z výpisu z veřejného rejstříku týkající se ověřované osoby vyhledáme následující informace: (i) její název, včetně zkratky právní formy, (ii) název společnosti, adresu sídla právnické osoby, (iii) identifikační číslo právnické osoby, a (iv) stát, kde se nachází adresa sídla registrované právnické osoby. Poté je třeba přistoupit ke zkoumání vlastnické struktury zkoumané právnické osoby. V tomto ohledu je nejdříve třeba: vyloučit, že zkoumaná právnická osoba představuje typ právnické osoby, jež vlastnickou strukturu, ani skutečné majitele nemá: v takovém případě nemá smysl zkoumat přímé ani nepřímé vlastníky ani skutečné majitele zkoumané právnické osoby (1. Právnické osoby, jež nemají vlastnickou strukturu ani skutečné majitele), a rovněž ověřit, zda se zkoumaná právnická osoba nenachází v některé zvláštní situaci z hlediska vlastnických struktur a skutečných majitelů, kdy vlastnická struktura, ani skuteční majitelé nebudou v drtivé většině případů relevantními faktory pro zjištění, kdo ovládá danou právnickou osobu (2. Právnické osoby ve zvláštní situaci z hlediska vlastnických struktur a skutečných majitelů). 37

38 1. Právnické osoby, jež nemají vlastnickou strukturu ani skutečné majitele Obecně. Pokud jde o právnické osoby, jež nemají vlastnickou strukturu ani skutečné majitele, může se jednat buď o obchodní společnosti, jež nemají vlastnickou strukturu ani skutečné majitele pouze přechodně (1.1. Společnosti, jež nabyly vlastní akcie) nebo konečné veřejnoprávní subjekty, jež nemají vlastnickou strukturu a skutečné majitele trvale (1.2. Konečné veřejnoprávní subjekty) Společnosti, jež dočasně nabyly vlastní akcie Teoreticky. Jedná se o situaci, kdy na přechodnou dobu akciová společnost koupí své vlastní akcie, aby je mohla prodat novému akcionáři. Pokud nastane situace, kdy je 75 % či více akcií drženo společností samotnou, není třeba hledat ani přímé, případně nepřímé majitele, ani skutečné majitele, protože daná společnost takové majitele v danou chvíli nemá. Společnost, jež nabyla své vlastní akcie, smí držet tyto své vlastní akcie v hodnotě převyšující 10 % základního kapitálu maximálně po dobu tří let od jejich nabytí - poté je musí prodat nebo vzít z oběhu a o jejich hodnotu snížit základní kapitál 77. PRAKTICKY: Pokud je z výpisu z obchodního rejstříku nebo z účetní závěrky či výroční zprávy akciové společnosti zřejmé, že nabyla své vlastní akcie, je třeba po určitém čase vlastnickou strukturu takové společnosti po určitém čase ověřit znovu za účelem zjištění, kdo je osobou, jež od společnosti nabyla akcie, které společnost po dobu nejvýše 3 let držela sama Konečné veřejnoprávní subjekty Teoreticky. Dalšími subjekty, jež nemají přímé ani nepřímé majitele jsou konečné veřejnoprávní subjekty. Tyto subjekty jsou kolektivními korporacemi, jež nejsou založené na principu vlastnictví podílu majiteli, ale na principu společenském či státotvorném. Podrobněji k těmto subjektům níže v Kroku 3 (části A.III.1.2.) PRAKTICKY: Hledat přímé či nepřímé majitele ani skutečné majitele konečných veřejnoprávních subjektů nemá smysl, protože tyto subjekty žádné další majitele nemají. 2. Právnické osoby ve zvláštní situaci z hlediska vlastnických struktur a skutečných majitelů Obecně. Určení vlastnické struktury a skutečných majitelů bude v řadě případů vykazovat zvláštnosti, které neumožní určit vlastnickou strukturu a skutečné majitele vůbec. Nebo bude vlastnická struktura a skuteční majitelé rozkryti, doloženi a podrobeni veřejnoprávnímu dohledu během své celé existence, takže nebude nutné je krok po kroku určovat a ověřovat. Konečně u některých právnických osob nebudou vlastnická struktura ani skuteční majitelé představovat relevantní faktor pro určení osoby s rozhodujícím vlivem v takové právnické osobě. V tomto kontextu je v zásadě možné rozlišovat dva případy: za prvé, zkoumaná právnická osoba bude obvykle součástí vlastnických struktur právnických osob, avšak určení jejich přímých anebo nepřímých majitelů, včetně majitelů skutečných, bude mít svá specifika vyplývající z její podstaty (2.1. Právnické osoby a uspořádání bez právní osobnosti přítomné na finančních trzích) nebo z regulatorních požadavků týkajících se jejich , odst. 2 zákona o obchodních korporacích. 38

39 vlastnických struktur a skutečných majitelů (2.2. Banky, pojišťovny a zajišťovny) a (2.3. Právnické osoby zajišťující fungování finančních trhů). Za druhé, zkoumaná právnická osoba obvykle nebude součástí vlastnických struktur, tj. zpravidla nebude ovládající osobou jiných právnických osob, a zároveň její vlastnická struktura a skuteční majitelé nebudou relevantním faktorem pro určení ovládající osoby zkoumané právnické osoby (2.4. Zvláštní typy právnických osob z hlediska vlastnické struktury a skutečných majitelů) Právnické osoby a uspořádání bez právní osobnosti přítomné na finančních trzích Obecně. Právnické osoby finančního trhu, u nichž není vlastnická struktura a skuteční majitelé zpravidla relevantní pro určení ovládajících struktur, jsou: společnosti, jejichž akcie jsou obchodovány na regulovaném trhu nebo mnohostranném obchodním systému, a investiční fondy, jež se dále dělí na: - fondy kvalifikovaných investorů 78, a - fondy kolektivního investování (v podobě standardních a speciálních fondů) a penzijní společnosti (a fondy). a. Společnosti, jejichž akcie jsou obchodovány na regulovaném trhu nebo mnohostranném obchodním systému Teoreticky. Jestliže veškeré účastnické papíry obchodní korporace jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo mnohostranném obchodním systému v České republice či v zahraničí, informace o držitelích těchto cenných papírů (přímých majitelů), je obvykle možné zjistit u provozovatele daného regulovaného trhu či mnohostranného obchodního systému, kde má společnost, jejichž akcie jsou na daném trhu kotovány, povinnost hlásit překročení vymezených prahů vlastnických podílů. Regulovaný trh (burza) nebo mnohostranný obchodní systém (MTF) jsou vymezeny v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu; u české společnosti se bude jednat o situaci, kdy její akcie jsou přijaty k obchodování na Burze cenných papírů Praha 79 nebo v RM-systému 80. Skutečnost, že jsou akcie společnosti kotovány na českém, případně zahraničním regulovaném trhu nebo mnohostranném obchodním systému, je možno zjistit z výroční zprávy, případně z účetní závěrky dané společnosti. U obchodních korporací, u nichž pouze část účastnických cenných papírů je kotována na regulovaném trhu, je třeba zjistit údaje o té části podílu či obdobného práva, jež není přijata k obchodování na regulovaném trhu, a jež náleží subjektu či subjektům s více jak 25 % takového podílu či obdobného práva 81. Společnosti, jejichž akcie jsou obchodovány na regulovaném trhu nebo mnohostranném obchodním systému ve světle předpisů proti praní peněz. V perspektivě předpisů proti ZISIF Například, jestliže 40 % akcií akciové společnosti je přijato k obchodování na regulovaném trhu, pak není třeba uvádět subjekty, jimž náleží část z těchto 40 %, i kdyby přesahovala 25 %; naproti tomu je třeba uvádět subjekty, jimž náleží ta část akcií, jež není přijata k obchodování na regulovaném trhu (zbývajících 60 % v daném příkladu) přesahuje-li výše jejich podílu či obdobného práva 25 %. 39

40 praní peněz nemají právnické osoby podle směrnice proti praní peněz povinnost identifikovat a prokazovat majitele podílů nabytých na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému 82. I když uvedená výjimka, jež je obsažena v definici skutečného majitele ve směrnici proti praní peněz, nebyla převzata do definice skutečného majitele podle novelizovaného zákona proti praní peněz 83, a tudíž by se teoreticky měly v evidenci skutečných majitelů objevit i přímí či skuteční majitelé držící své podíly prostřednictvím regulovaných trhů či mnohostranných obchodních systémů, je obtížně představitelné, že by v praxi uvedení majitelé byli v uvedené evidenci registrování, a tudíž, že by je v tomto rejstříku bylo možné dohledat. PRAKTICKY:U společností, jejichž akcie jsou obchodovány na regulovaném trhu nebo mnohostranném obchodním systému, je třeba určit kolik akcií, resp. jaká je výše podílu, jenž je obchodován na regulovaném trhu a/nebo v mnohostranném obchodním systému. Pokud výše takto obchodovaného podílu nedosahuje 75 %, je třeba hledat přímé majitele s podílem převyšujícím 25 %, jenž drží akcie převyšující tento posléze uvedený podíl mimo regulovaný trh nebo mnohostranný obchodní systém; pokud výše podílu obchodovaného na regulovaném trhu a/nebo mnohostranném obchodním systému ve společnosti přesahuje 75%, je možné zjistit z profilu dané společnosti na internetových stránkách daného regulovaného trhu charakter osob (přímých majitelů) a výši jimi drženého podílu. Jsou-li na regulovaném trhu nebo mnohostranném obchodním systému obchodovány akcie představující méně než 75 % z celkového podílu na společnosti, je třeba postupem uvedeným v Kroku 2 identifikovat skladbu té části podílu, jež na regulovaném trhu nebo mnohostranném obchodním systému obchodována není. b. Investiční fondy kvalifikovaných investorů Obecně. Fondy kvalifikovaných investorů jsou buď právnické osoby - komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost, nebo družstvo 84, jejichž společníci jsou kvalifikovaní investoři nebo podílové fondy s kvalifikovanými investory jako vlastníky podílových listů -, nebo svěřenské fondy, jehož statut určuje více kvalifikovaných investorů jako obmyšlených, kterými jsou zakladatel tohoto svěřenského fondu nebo ten, kdo zvýšil majetek tohoto svěřenského fondu smlouvou 85. Fondy kvalifikovaných investorů shromažďují peněžní prostředky pouze od kvalifikovaných investorů 86, jež musí být alespoň dva 87, na základě investiční strategie obsažené ve statutu investičního fondu, který vydává a aktualizuje jeho obhospodařovatel 88, nejedná-li se o samosprávný investiční fond, který obhospodařovatele nemá.ve statutu fondu je, kromě jiného, vymezen okruh investorů, jimž je fond určen, druh majetku, kam fond investuje, včetně případných investičních limitů a omezení,a rovněžpodmínky převoditelnosti cenných papírů takového fondu. 82 Čl. 3 odst. 6, písm. a), bod (i) směrnice AML odst. 4, písm. a) AML zákona odst. 1 ZISIF odst. 1 ZISIF. 86 Tak jak je definován v 272 ZISIF. 87 Pro úplnost ZISIF umožňuje i existenci fondu kvalifikovaných investorů s jedním investorem (single investor fund). Investiční fond s jedním investorem je přípustný, je-li tímto investorem stát, mezinárodní finanční organizace nebo právnická osoba podřízená ústřednímu orgánu státní správy. Nebo se může jednat o fond kvalifikovaných investorů pouze s jedním investorem, pokud takový investor investuje prostředky jiných osob, a to na základě smlouvy, kterou s nimi k tomuto účelu uzavřel ZISIF. 40

41 i. Podílové fondy Teoreticky. Podílový fond nemá právní osobnost 89.Vzniká dnem zápisu do seznamu podílových fondů vedeného Českou národní bankou, zaniká dnem výmazu z tohoto seznamu 90. Podílový fond je tvořen jměním, kdy vlastnické právo k němu náleží společně všem podílníkům, a to v poměru podle hodnoty jimi vlastněných podílových listů. Vlastnická práva k majetku v podílovém fondu vykonává vlastním jménem a na účet podílového fondu jeho obhospodařovatel. Žádný z podílníků však nemůže žádat o oddělení majetku v podílovém fondu, rozdělení podílového fondu nebo zrušení podílového fondu 91. Podílový fond může mít shromáždění podílníků, určí-li tak statut podílového fondu; shromáždění podílníků náleží působnost rozhodovat, kromě jiného, o změně statutu tohoto podílového fondu v otázkách týkajících se: (i) investiční strategie, je-li její změna přípustná, (ii) změny druhu nebo formy podílových listů, (iii) způsobu svolávání, způsobu účasti, minimálního kvora, určení většiny, věcné působnosti, způsobu rozhodování shromáždění podílníků nebo jeho zrušení. Statut může působnost shromáždění podílníků zúžit. Do působnosti shromáždění podílníků náleží rozhodovat o změně statutu podílového fondu i v jiných otázkách, vyplývá-li to ze statutu podílového fondu. K rozhodnutí shromáždění podílníků o změně druhu nebo formy podílových listů se vyžaduje i souhlas alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných podílníků vlastnících tyto podílové listy. V zápise z jednání shromáždění podílníků musí být jmenovitě uvedení podílníci, kteří hlasovali pro změnu druhu nebo formy podílových listů. Na shromáždění podílníků se přiměřeně vztahují ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o listině přítomných akcionářů a o zápisu z jednání valné hromady akciové společnosti 92. (I) Otevřené podílové fondy Teoreticky. Označení otevřeného podílového fondu obsahuje slova otevřený podílový fond 93. S podílovým listem vydaným otevřeným podílovým fondem je spojeno právo podílníka na jeho odkoupení na účet tohoto fondu. Počet podílových listů, které otevřený podílový fond vydá, není omezen 94. PRAKTICKY:(i) Skutečnost, že podílový fond je otevřený podílový fond, vyplývá z názvu podílového fondu, jež obsahuje slova otevřený podílový fond. (ii) Je-li podílový fond otevřeným podílovým fondem (kvalifikovaných investorů) a je-li jeho existence doložena záznamem takového otevřeného podílového fondu ze seznamu podílových fondů vedeného ČNB: - je třeba určit identifikovat a doložit osobu obhospodařovatele (investiční společnosti) ze seznamu těchto společností vedeného Českou národní bankou, - není třeba dále určovat jeho vlastnickou strukturu, tj. přímé či nepřímé majitele, ani majitele skutečné, ani u obhospodařovatele, ani u podílníků ZISIF odst. 1 ZISIF ZISIF ZISIF ZISIF ZISIF. 41

42 (II) Uzavřené podílové fondy Teoreticky. Označení uzavřeného podílového fondu obsahuje slova uzavřený podílový fond 95. S podílovým listem vydaným uzavřeným podílovým fondem není spojeno právo podílníka na jeho odkoupení na účet fondu 96. PRAKTICKY: (i) Skutečnost, že podílový fond je uzavřený podílový fond, vyplývá z názvu podílového fondu, jenž obsahuje slova uzavřený podílový fond a ze skutečnosti, že je o něm záznam v seznamu podílových fondů vedeném ČNB. (ii) Pro určení skladby podílů, identifikaci majitelů podílů, případně administrátora či obhospodařovatele, doložení existence a identifikačních údajů majitelů podílů, případně administrátora či obhospodařovatele, pro doložení jejich podílů a pro určení ovládající osoby takového fondu, viz relevantní sekce uvedené v Krocích 2 6 níže. ii. Investiční svěřenský fond Teoreticky. Investiční fond se jako svěřenský fond vytváří na základě smlouvy vyčleněním majetku z fondu kolektivního investování 97. Investiční fond, který se vytváří jako svěřenský fond, může mít více zakladatelů. Má-li investiční fond vytvořený jako svěřenskýfond více zakladatelů, přijímají rozhodnutí po vzájemné dohodě, neurčuje-li statut svěřenského fondu, že rozhoduje jen jeden z nich nebo že se rozhodnutí přijímá jinak 98. Z označení investičního fondu jako svěřenského fondu musí být patrné, že jde o svěřenský investiční fond. Investiční fond jako svěřenský fond má jednoho správce, přičemž tímto správcem může být jen ten, kdo je oprávněn obhospodařovat takový investiční fond 99. Zakladatel nebo obmyšlený nemohou být svěřenskými správci 100. Investiční společnost může být svěřenským správcem i svěřenského fondu, který není investičním fondem 101. Dohled nad správou svěřenského fondu, který je investičním fondem, vykonává obhospodařovatel tohoto fondu 102. PRAKTICKY: (i) Skutečnost, že svěřenský fond je investiční svěřenský fond, vyplývá z názvu takového fondu, z něhož musí být zřetelně patrné, že jde o investiční svěřenský fond a ze skutečnosti, že je o něm záznam v seznamu investičních svěřenských fondů vedeném ČNB. (ii) Pro určení skladby podílů, identifikaci majitelů podílů, administrátora či obhospodařovatele, jakož i doložení existence a identifikačních údajů majitelů podílů, případně administrátora či obhospodařovatele, pro doložení jejich podílů stejně jako pro určení ovládající osoby takového fondu, viz relevantní sekce uvedené v Krocích 2 6 níže. iii. Akciová společnost s proměnným základním kapitálem Teoreticky. Akciová společnost s proměnným základním kapitálem může mít pouze charakter investičního fondu.akciová společnost s proměnným základním kapitálem je ZISIF ZISIF odst. 1 ZISIF odst. 2 ZISIF , odst. 1 a 2 ZISIF odst. 4 ZISIF ZISIF odst. 1 ZISIF. 42

43 akciová společnost, která vydává akcie, s nimiž je spojeno právo akcionáře na jejich odkoupení na účet společnosti, a jejíž obchodní firma obsahuje označení investiční fond s proměnným základním kapitálem nebo zkratku SICAV 103.Základní kapitál akciové společnosti s proměnným základním kapitálem se rovná jejímu fondovému kapitálu. Do obchodního rejstříku se jako její základní kapitál zapisuje částka vložená úpisem zakladatelských akcií (zapisovaný základní kapitál); zapisovaný základní kapitál se uvede ve stanovách namísto základního kapitálu. Výše zapisovaného základního kapitálu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem je alespoň 1 Kč, nebo 1 EUR 104.Stanovy akciové společnosti s proměnným základním kapitálem obsahují, kromě jiného: (i) údaj o tom, zda společnost může vytvářet podfondy, (ii) zásady hospodaření s majetkem a pravidla pro výplatu podílů na zisku, (iii) způsob určování aktuální hodnoty investičních akcií a četnost takového určování, (iv) postupy a podmínky pro vydávání a odkupování investičních akcií, (v) určení dolní a horní hranice rozpětí základního kapitálu, ve kterém společnost vydává a odkupuje investiční akcie, a (vi) způsob, jak se oznámí záměr některého z vlastníků zakladatelských akcií tyto akcie převést 105 ; připouštějí-li stanovy možnost vytvářet podfondy, určí také pravidla pro jejich vytváření a pravidla pro úhradu nákladů, které mohou vznikat v souvislosti s jejich obhospodařováním a prováděním jejich administrace. Na akciovou společnost s proměnným základním kapitálem se nevztahují ustanovení zákona o obchodních korporacích upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o uvádění počtu akcií a celkového počtu hlasů ve společnosti ve stanovách 106. PRAKTICKY: (i) Skutečnost, že zkoumaná právnická osoba nebo osoba, jež je přímým majitelem jiné právnické osoby v rámci vlastnické struktury, je investičním fondem v podobě akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, je možné zjistit z názvu takové společnosti, jež obsahuje označení investiční fond s proměnným základním kapitálem nebo zkratku SICAV, a ze skutečnosti, že o ní existuje záznam v seznamu investičních fondů s právní osobností vedeném ČNB. (ii) Dále je třeba u akciové společnosti s proměnným základním kapitálem ověřit existenci a základní identifikační údaje z obchodního rejstříku, a určit z jejích stanov, zda je samosprávným či nesamosprávným investičním fondem; pokud je fondem nesamosprávným, je nutné identifikovat a ověřit existenci jejího obhospodařovatele (investiční společnosti) ze seznamu investičních společností vedeného Českou národní bankou. (ii) Je-li právnická osoba identifikována jako akciová společnost s proměnným základním kapitálem a je-li její existence doložena výpisem z obchodního rejstříku, není třeba dále určovat její vlastnickou strukturu, tj. přímé či nepřímé majitele, ani majitele skutečné, neboť akciová společnost s proměnným základním kapitálem se chová jako otevřený podílový fond, neboť musí kdykoli na žádost držitele investičních akcií tyto akcie odkoupit. iv. Komanditní společnost na investiční listy Teoreticky. Komanditní společností na investiční listy může mít pouze charakter investičního fondu 107. Obchodní firma obsahuje označení komanditní společnost na investiční listy, které odst. 1 a 2 ZISIF odst. 1 a 2 ZISIF odst. 1 ZISIF ZISIF odst. 3 ZISIF. 43

44 může být nahrazeno zkratkou kom. spol. na invest. listy nebo k. s. i. l. 108.Komanditní společnost na investiční listy je komanditní společnost, v níž pouze jeden společník ručí za její dluhy neomezeně (komplementář) a alespoň jeden společník za její dluhy neručí (komanditista). Podíly komanditistů komanditní společnosti na investiční listy jsou představovány investičními listy 109. PRAKTICKY: (i) Skutečnost, že zkoumaná právnická osoba nebo osoba, jež je přímým majitelem jiné právnické osoby v rámci vlastnické struktury, je investičním fondem v podobě komanditní společnost na investiční listy, je možné zjistit z názvu takové společnosti, jež obsahuje označení komanditní společnost na investiční listy, které může být nahrazeno zkratkou kom. spol. nainvest. listy nebo k. s. i. l.. (ii) Pro určení skladby podílů, identifikaci majitelů podílů, případně administrátora či obhospodařovatele, jakož i pro doložení existence a identifikačních údajů majitelů podílů, případně administrátora či obhospodařovatele, pro doložení jejich podílů a stejně jako pro určení ovládající osoby takového fondu, viz relevantní sekce uvedené v Krocích 2 6 níže. v. Další právnické osoby, jež mohou působit jako fondy kvalifikovaných investorů Teoreticky. Investičním fondem kvalifikovaných investorů může být i společnost s ručením omezeným s kmenovými listy, evropská společnost, družstvo nebo evropská družstevní společnost 110. Jako každý investiční fond musí mít i tyto typy investičních fondů kvalifikovaných investorů svůj vlastní statut 111. PRAKTICKY: (i) Skutečnost, že zkoumaná právnická osoba nebo osoba, jež je přímým majitelem jiné právnické osoby v rámci vlastnické struktury, je investičním fondem v podobě komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, evropské společnosti nebo družstva, je možné zjistit z existence statutu, jenž jako investiční fond musí mít. (ii) Pro určení skladby podílů, identifikaci majitelů podílů, případně administrátora či obhospodařovatele, jakož i pro doložení existence a identifikačních údajů majitelů podílů, případně administrátora či obhospodařovatele, pro doložení jejich podílů stejně jako pro určení ovládající osoby takového fondu, viz relevantní sekce uvedené v Krocích 2 6 níže. c. Investiční fondy kolektivního investování Teoreticky. Fondy kolektivního investování jsou charakterizovány (i) shromažďováním a vydáváním akcií nebo podílových listů, díky čemuž získává investor účast na fondu, (ii) rozložením rizika v rámci investiční strategie, která musí být uvedena ve statutu fondu kolektivního investování a která je v zásadě neměnná, a (iii) veřejností 112, tzn. pluralitou akcionářů či podílníků v počtu obvykle přesahujícím 20 osob 113. Fondy kolektivního odst. 2 ZISIF odst. 1 ZISIF , odst. 1, písm. c) g) ZISIF ZISIF ZISIF. 113 Bátovská, P., Organizační formy investičních fondů, Diplomová práce, Právnická fakulta Univerzity Karlovy, 2016, str

45 investování jsou buď právnické osoby (standardní akciové společnosti s pevným základním kapitálem či akciové společnosti s proměnným základním kapitálem s akcionáři) nebo podílové fondy 114, ať už otevřené či uzavřené, s tím, že standardním fondem, fondem kolektivního investování investujícím jako fond peněžního trhu nebo jako krátkodobý fond peněžního trhu nebo fondem kolektivního investování investujícím do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti 115, může být pouze otevřený podílový fond nebo akciová společnost s proměnným základním kapitálem 116. Standardní fond je vždy otevřeným fondem, splňuje požadavky relevantních unijních předpisů, zejména směrnice UCITS IV (UCITScompliantfund) a podléhá schválení České národní banky 117 ; licencované standardní fondy jsou zapsány v seznamu vedeném Českou národní bankou 118. ČNB rovněž schvaluje statut takového fondu 119, jež obsahuje rovněž investiční strategii. Naproti tomu speciální fondy kolektivního investování, jež mohou být otevřené či uzavřené, se nelicencují, ale pouze zapisují do seznamu podílových fondů, jejž vede Česká národní banka, případně do obchodního rejstříku, jedná-li se o akciovou společnost. Podíl všech investic realizovaných speciálním fondem do jiného subjektu nesmí překročit 35 % majetku takového speciálního fondu. PRAKTICKY: (i) Skutečnost, že zkoumaná právnická osoba nebo osoba či uspořádání, jež jsou přímými majiteli některé právnické osoby nebo uspořádání bez právní osobnosti v rámci vlastnické struktury, je fondem kolektivního investování, je možné zjistit z toho, že je zapsána v seznamu standardních fondů (kolektivního investování) nebo v seznamu fondů kolektivního investování vedeném Českou národní bankou. (ii.a) Je-li právnická osoba či podílový fond identifikován jako fond kolektivního investování, tj. jako akciová společnost nebo akciová společnost s proměnným základním kapitálem a v případě podílového fondu jako otevřený podílový fond kolektivního investování, a je-li jeho existence doložena výpisem z příslušného rejstříku v závislosti na typu právní osobnosti daného fondu kolektivního investování, není třeba dále určovat jeho vlastnickou strukturu, tj. přímé či nepřímé majitele, ani majitele skutečné. (ii.b) Je-li z názvu podílového fondu patrné, že se jedná o uzavřený podílový fond (kolektivního investování) a ze zápisu do seznamu fondů kolektivního investování je zřejmé, že jde o uzavřený podílový fond (kolektivního investování), pak pro určení skladby podílů, identifikaci majitelů podílů, případně administrátora či obhospodařovatele, jakož i pro doložení existence a identifikačních údajů majitelů podílů, případně administrátora či obhospodařovatele, pro doložení jejich podílů a stejně jako pro určení ovládající osoby takového fondu viz relevantní sekce uvedené v Krocích 2 6 níže odst. 1 a 100 odst. 1 ZISIF. 115 Nemovitostní společností se rozumí akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo srovnatelná právnická osoba podle práva cizího státu, jejímž předmětem činnosti je převážně nabývání nemovitostí, správa nemovitostí a úplatný převod vlastnického práva k nemovitostem, a to za účelem dosažení zisku odst. 2 ZISIF ZISIF písm. a) nebo b) ZISIF odst. 1 ZISIF. 45

46 d. Penzijní společnosti, penzijní fondy a důchodové fondy Teoreticky. Penzijní společnost je akciová společnost se sídlem na území České republiky, jejímž předmětem podnikání je (i) shromažďování příspěvků účastníka, příspěvků zaměstnavatele a státních příspěvků za účelem jejich umísťování do účastnických fondů, obhospodařování majetku v účastnických fondech a vyplácení dávek doplňkového penzijního spoření, (ii) v případě splnění podmínek stanovených zákonem o důchodovém spoření shromažďování a obhospodařování prostředků účastníků spoření v důchodových fondech a vyplácení dávek podle zákona o důchodovém spoření 120. Tyto činnosti může vykonávat jen právnická osoba, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k činnosti penzijní společnosti, a případně také povolení k vytvoření důchodových fondů podle zákona o důchodovém spoření. Důchodové spoření může provozovat pouze penzijní společnost, které bylo uděleno povolení k činnosti podle zákona o doplňkovém penzijním spoření a povolení k vytvoření důchodových fondů 121.Penzijní připojištění, tzn. shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění 122, nesmějí vykonávat jiné osoby než penzijní fondy; penzijní fond je akciovou společností, pro kterou platí ustanovení zákona o obchodních korporacích, pokud zákon o penzijním připojištění nestanoví speciální pravidla 123. Penzijní společnost shromažďuje peněžní prostředky do důchodového fondu 124. Důchodový fond je souborem majetku, který náleží všem účastníkům a jiným osobám, na které přešlo právo na vyplacení prostředků účastníka, a to v poměru podle počtu důchodových jednotek. Na důchodový fond, majetek v důchodovém fondu, hospodaření s majetkem v důchodovém fondu a na jiná práva a povinnosti týkající se důchodového fondu se nepoužijí ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví. Účastník ani jiná osoba nemá právo požadovat rozdělení majetku v důchodovém fondu ani zrušení důchodového fondu. Majetek v důchodovém fondu obhospodařuje penzijní společnost svým jménem a na účet účastníků tohoto fondu. Majetek v důchodovém fondu není součástí majetku penzijní společnosti, která jej obhospodařuje. Důchodový fond nemá právní subjektivitu: povinnost uložená zákony důchodovému fondu je povinností penzijní společnosti, která jej obhospodařuje; naopak právo přiznané zákonem důchodovému fondu je právem penzijní společnosti, která jej obhospodařuje. Z právních úkonů vykonaných v souvislosti s obhospodařováním majetku v důchodovém fondu je oprávněna a zavázána penzijní společnost 125 ; závazek vzniklý z obhospodařování majetku v důchodovém fondu hradí penzijní společnost z majetku v důchodovém fondu. Zahraniční penzijní fondy. V případě zahraničních investičních fondů a penzijních fondů je nutné z obecného hlediska rozlišit, zda má investiční fond formu právnické osoby, zpravidla akciové společnosti nebo fondovou strukturu. PRAKTICKY: (i) Skutečnost, že zkoumaná právnická osoba nebo osoba, jež je přímým majitelem jiné právnické osoby v rámci vlastnické struktury, je penzijní společností v podobě akciové společnosti, je možné zjistit z názvu takové společnosti, jež obsahuje označení penzijní společnost, a ze skutečnosti, že je zapsána v seznamu penzijních společností vedeného ČNB odst. 1 ZDPS odst. 1 ZDS odst. 2 a 3 ZPP odst. 2 ZPP odst. 1 ZDS odst. 2 5 ZDS. 46

47 (ii) Pro určení skladby podílů v penzijní společnosti, identifikaci majitelů podílů, doložení existence a identifikačních údajů majitelů podílů, jakož i pro doložení jejich podílů a pro určení ovládající osoby takového fondu, viz relevantní sekce uvedené v Krocích 2 6 níže. (iii) U zahraničního penzijního fondu, pokud mají fondovou strukturu, je nutné rozlišit, zda se jedná o podílový fond či svěřenský fond (trust) a zda jde o fond otevřený či uzavřený; pokud mají charakter fondu, je třeba identifikovat obhospodařovatele (správce), a jde-li o uzavřený fond rovněž beneficienty, pokud má charakter akciové společnosti, je třeba vedle identifikace obhospodařovatele určit i její podílníky (akcionáře) Banky, pojišťovny a zajišťovny Teoreticky - banky. Banky stejně jako pojišťovny a zajišťovny jsou právnickými osobami, u nichž vlastnická struktura a skuteční majitelé podléhají dohledu veřejnoprávních orgánů, konkrétně České národní banky. Aby jakákoli banka mohla dostat bankovní licenci, musí podle zákona o bankách, prokázat, mimo jiné: (i) průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a dalších finančních zdrojů banky, (ii) důvěryhodnost a způsobilost osob s kvalifikovanou účastí 126 na bance nebo, nejsou-li takové osoby, 20 největších akcionářů banky podle podílu na hlasovacích právech k výkonupráv akcionáře při podnikání banky, (iii) průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s bankou 127 (úzké propojení v rámci skupiny podle písmene h) nebrání výkonu bankovního dohledu), a konečně skutečnost, že (iv) ve státě, na jehož území má skupina úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu bankovního dohledu 128. Banka uveřejňuje základní údaje o sobě, o složení akcionářů, struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí, a o své činnosti a finanční situaci 129. Krom toho banka, které jsou stanoveny povinnosti na konsolidovaném základě, uveřejňuje každoročně informace, kromě jiného, o majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, včetně informací o úzkém propojení 130, přičemž rozsah údajů určených k uveřejnění, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů, a periodicitu uveřejňování údajů stanoví vyhláškou Česká národní banka 131. Z toho vyplývá, že informacemi o vlastnické struktuře a skutečných majitelích, včetně těch zahraničních, disponuje Česká národní banka. Navíc, vzhledem k tomu, že banky mohou být pouze akciovými společnostmi 132 a mohou mít pouze zaknihované akcie 133, je možné zjistit, co se týče vlastnických struktur přítomných v ČR, přímé či nepřímé majitele, včetně případně skutečných majitelů z evidencí cenných papírů či investičních nástrojů v ČR, a to prostřednictvím dotazu u centrálního depozitáře podle 115 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Banka, jejíž akcie jsou přijaté k obchodování na regulovaném trhu, oznamuje alespoň jednou ročně České národní bance jména nebo názvy svých akcionářů držících kvalifikované účasti a výši těchto účastí 134. Skutečnost, že určitá akciová společnost je bankou, je možné zjistit z jejího názvu 135 ; krom a odst. 4 zákona o bankách. 127 Úzkým propojením se pro účely tohoto zákona rozumí úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 4 odst. 6 BankZ) odst. 5 BankZ b odst. 1 BankZ b odst. 2, písm. a) BankZ b odst. 7 BankZ odst. 1 BankZ odst. 1 BankZ odst. 18 BankZ odst. 1 BankZ. 47

48 toho, úplný seznam bank a poboček zahraničních bank působících na území České republiky vede Česká národní banka a tento seznam je k nahlédnutí v ústředí i pobočkách České národní banky, přičemž posledně jmenovaná jej uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup 136. Nabývání podílů bankou a v bance. Nabývání podílů 137 bankou v jiných právnických osobách je podrobeno určitým omezením. Banka může například nabýt podíl v jiné právnické osobě, založit jinou právnickou osobu nebo podílet se na jejím založení, (i) pokud se nestane společníkem s neomezeným ručením, nebo pokud (ii) je zachována průhlednost konsolidačního celku, jehož členem je banka, a úzké propojení v rámci konsolidačního celku nebrání výkonu dohledu nad činností banky, a nejsou právní nebo jiné překážky pro poskytování informací bankou pro účely dohledu nad činností banky 138. Banka je povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance nabytí kvalifikované účasti. Naopak, (i) k nabytí kvalifikované účasti na bance, (ii) ke zvýšení kvalifikované účasti na bance tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo (iii) k ovládnutí banky, je třeba předchozího souhlasu České národní banky, a to i v případě, že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí na bance nevykonávají, přičemž nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech těchto ani jiných osob 139. Teoreticky pojišťovny a zajišťovny. Tuzemská pojišťovna je oprávněna provozovat pojišťovací činnost na základě a v rozsahu povolení uděleného Českou národní bankou jako akciová společnost nebo družstvo, je-li její sídlo na území České republiky 140. Pojišťovna získá toto povolení, pokud, kromě jiného (i) byly České národní bance sděleny identifikační údaje ke každé osobě, která má mít kvalifikovanou účast na pojišťovně, a tato dává předpoklad řádného a obezřetného řízení pojišťovny, (ii) úzké propojení mezi pojišťovnou a dalšími osobami nebrání účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona, (iii) účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona nebrání právní předpisy třetího státu, kterými se řídí jedna nebo více osob, s nimiž má mít pojišťovna úzké propojení, ani obtížná vymahatelnost práva v tomto státě 141. Co se rozumí pojmy ovládající osoba 142, ovládaná osoba 143, osoba s účastí na jiné osobě 144, přidružená osoba 145, účast a kvalifikovaná účast 146, nepřímý podíl 147, pojišťovací holdingová osoba 148, úzké propojení 149 je vymezeno speciálně v zákoně o pojišťovnictví pro účely tohoto zákona, byť se definice těchto pojmů v tom podstatném neliší od definice stejných či obdobných pojmů uvedených v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu či zákoně o bankách. Z uvedeného vyplývá, že informacemi o vlastnické struktuře a skutečných majitelích, včetně těch zahraničních, proto disponuje Česká národní banka. Navíc, vzhledem k tomu, že pojišťovny i BankZ. 137 Podílem se rozumí i nepřímý podíl ( 17a odst. 1BankZ) nebo součet nepřímých podílů ( 17 odst. 3BankZ). Nepřímým podílem se rozumí podíl držený prostřednictvím osoby nebo osob, které jsou ovládány ( 17a odst. 1) odst. 1 BankZ odst. 3 BankZ odst. 2 PojZ odst. 6 PojZ odst. 3 PojZ odst. 6, písm. a) PojZ odst. 6, písm. b) PojZ odst. 6, písm. c) PojZ odst. 6, písm. e) a f) PojZ odst. 6, písm. f) PojZ odst. 6, písm. g) PojZ odst. 6, písm. j) PojZ. 48

49 zajišťovny, jež jsou akciovými společnostmi, mohou mít pouze zaknihované akcie 150, je možné zjistit, co se týče vlastnických struktur přítomných v ČR, přímé či nepřímé majitele, včetně případných skutečných majitelů, z evidencí cenných papírů či investičních nástrojů v ČR, a to prostřednictvím dotazu u centrálního depozitáře podle 115 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Skutečnost, že určitá akciová společnost je pojišťovnou či zajišťovnou, je možné zjistit z jejího názvu 151 ; krom toho, úplný seznam pojišťoven, zajišťoven a jejich poboček působících na území České republiky vede Česká národní banka a tento seznam je k nahlédnutí v ústředí a pobočkách České národní banky, přičemž posledně jmenovaná jej uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Nabývání podílů pojišťovnou či zajišťovnou a v pojišťovně či zajišťovně. Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna nesmí být neomezeně ručícím společníkem obchodní korporace, včetně korporace se sídlem na území jiného státu, než je Česká republika 152. Naopak, kdo chce nabýt podíl na základním kapitálu nebo podíl na hlasovacích právech na pojišťovněči zajišťovně dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo se tuzemská pojišťovna stane jeho ovládanou osobou, musí Českou národní banku písemně požádat o předchozí souhlas s nabytím nebo zvýšením této účasti 153 ; jinak nemohou být vykonávána hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí, a to do doby udělení tohoto souhlasu 154. Snížení účasti nebo jejich pozbytí pod prahy uvedenými v předchozí větě vyžaduje učinění oznámení České národní bance 155. PRAKTICKY: Je-li zkoumanou právnickou osobou banka, pojišťovna nebo zajišťovna, což je možné zjistit z názvu zkoumané právnické osoby či ze seznamu bank či ze seznamu pojišťoven či zajišťoven vedených Českou národní bankou, pak bude informacemi o vlastnické struktuře a skutečných majitelích uvedených osob disponovat Česká národní banka jako veřejný orgán vykonávající dohled nad bankami, pojišťovnami a zajišťovnami, a to včetně informací o zahraničních částech vlastnických struktur i skutečných majitelů; jelikož vlastnická struktura uvedených osob nesmí bránit výkonu účinného dohledu ani účinné výměně informací mezi Českou národní bankou a zahraničními regulátory, zejména pak regulátory ze zemí Evropské unie, bude mít Česká národní banka zpravidla možnost získat v případě potřeby i dodatečné informace o vlastnických strukturách a přímých či nepřímých majitelích, včetně majitelů skutečných ze zahraničí. Není-li možné si z určitého důvodu tyto informace od České národní banky vyžádat, pak je nutné rozkrýt vlastnickou strukturu a skutečné majitele tak, jak je to uvedeno dále u obchodních korporací v Krocích 2 6 níže Právnické osoby zajišťující fungování finančních trhů Teoreticky. Vlastnická struktura a skuteční majitelé právnických osob zajišťujících fungování finančních trhů, jako jsou například obchodníci s cennými papíry, organizátoři regulovaného trhu, včetně provozovatelů mnohostranného obchodního systému, centrální depozitář, včetně provozovatelů vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, podléhají dohledu České národní banky jako veřejného orgánu dohlížejícího nad řádným fungováním finančního trhu v České republice; stejně tak musí mít k předmětné činnosti odst. 4 PojZ odst. 1 PojZ odst. 2 zákona o pojišťovnictví odst. 1 PojZ odst. 1 PojZ odst. 1 PojZ. 49

50 povolení od České národní banky 156. Veřejnoprávní dohled nad vlastnickými strukturami a skutečnými majiteli právnických osob vykonává Česká národní banka ve dvou ohledech: za prvé, zkoumá transparentnost jejich vlastnické struktury, průhledný a nezávadný původ základního kapitálu, důvěryhodnost jejich přímých i nepřímých majitelů, včetně majitelů skutečných, přičemž vlastnická struktura nesmí bránit výkonu účinného veřejnoprávního dohledu, a v případě zahraničních subjektů nesmí rovněž bránit účinné výměně informací mezi českými a zahraničními dohledovými orgány; za druhé, Česká národní banka povoluje změny ve výši kvalifikované účasti na výše uvedených osobách nad určité prahy 157, přičemž nabytí účasti podléhá předchozímu souhlasu České národní banky, jinak je neplatné. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu v této souvislosti shodně vymezuje některé pojmy, jež jsou relevantní pro zjištění rozsahu vlastnických struktur, relevantní výše podílů a důvěryhodnost přímých či nepřímých majitelů, včetně majitelů skutečných, jako jsou například pojmy nepřímého podílu 158, kvalifikované účasti 159 či úzkého propojení 160. PRAKTICKY: Je-li zkoumanou právnickou osobou, osoba, jež je obchodníkem s cennými papíry, organizátorem regulovaného trhu, včetně provozovatele mnohostranného obchodního systému, centrálním depozitářem, včetně provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, což je možné zjistit z výpisu z obchodního rejstříku takové osoby, její výroční zprávy či ze skutečnosti, že získala licenci od České národní banky k předmětné činnosti, pak bude informacemi o vlastnické struktuře a skutečných majitelích uvedených osob disponovat Česká národní banka jako veřejný orgán vykonávající dohled nad finančním a kapitálovým trhem, a to včetně informací o zahraničních částech vlastnických struktur i skutečných majitelů; jelikož vlastnická struktura uvedených osob nesmí bránit výkonu účinného dohledu ani účinné výměně informací mezi Českou národní bankou a zahraničními regulátory, zejména pak regulátory ze zemí Evropské unie, bude mít Česká národní banka zpravidla možnost získat v případě potřeby i dodatečné informace o vlastnických strukturách a přímých či nepřímých majitelích, včetně majitelů skutečných ze zahraničí. Není-li možné si z jakéhokoli důvodu tyto informace od České národní banky vyžádat, pak je nutné rozkrýt vlastnickou strukturu a skutečné majitele tak, jak je to uvedeno dále u obchodních korporací v Krocích 2-6. Orgánizátorem regulovaného trhu v České republice je: - Burza cenných papírů Praha a.s., a - RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s ZPKT %, 30 %, 50 % nebo vztah ovládání. 158 Nepřímým podílem podíl držený prostřednictvím jiné osoby nebo skupiny osob jednajících ve shodě ( 2 odst. 1 písm. d) ZPKT) 159 Kvalifikovanou účastí přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech osoby nebo jejich součet, který představuje alespoň 10 % nebo umožňuje uplatňovat významný vliv na její řízení ( 2 odst. 1 písm. e) ZPKT) 160 Úzkým propojením úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 2 odst. 1 písm. f) ZPKT) (čl. 4 odst. 1 nařízení bod 38) úzkým propojením stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob spojeny jedním z těchto způsobů: a) účastí ve formě vlastnictví, přímého nebo kontrolou, nejméně 20 % hlasovacích práv nebo kapitálu některého podniku, b) kontrolou, c) trvalou vazbou obou nebo všech osob k jedné a téže třetí osobě vztahem kontroly; bod 37) kontrolou vztah mezi mateřským a dceřiným podnikem ve smyslu článku 1 směrnice 83/349/EHS, nebo podle příslušných účetních standardů, kterým instituce podléhá podle nařízení (ES) č. 1606/2002, nebo podobný vztah mezi jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobou a podnikem). 50

51 Provozovatelem centrálního depozitáře a provozovatelem vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání je Centrální depozitář cenných papírů, a.s., jehož jediným akcionářem je Burza cenných papírů Praha a.s Zvláštní typy právnických osob z hlediska vlastnické struktury a skutečných majitelů Obecně. Zvláštní typy právnických osob z hlediska vlastnické struktury a skutečných majitelů jsou zpravidla založeny na zájmovém principu. Jedná se o právnické osoby různého charakteru, počínaje evropským hospodářským zájmovým společenstvím, jež je právnickou osobou založenou a provozovanou za účelem zisku, zvláštním případem komoditní burzy, dále řadou neziskových právnických osob, přes svaz obcí jako zájmovou právnickou osobou suigeneris sdružující korporace veřejnoprávního charakteru až po školské právnické osoby a politické strany a hnutí. U těchto právnických osob, s jistou výjimkou u školských právnických osob a politických stran a hnutí, bude relevantní osobou pro určení osoby, jež může mít v dané právnické osobě rozhodující vliv či nad ní mít kontrolu, osoba či osoby, jež je či jsou členy statutárního či jiného orgánu, jenž řídí činnost dané právnické osoby tak, jak to předvídají předpisy proti praní peněz 161. a. Evropské hospodářské zájmové sdružení Teoreticky. Evropské hospodářské zájmové sdružení je entita, jež může či nemusí být v daném členském státě právnickou osobou 162 v České republice evropské hospodářské zájmové sdružení je právnickou osobou 163, jejímž účelem je usnadňovat nebo rozvíjet hospodářskou činnost jeho členů, zlepšit nebo zvýšit hospodářské výsledky této činnosti; jeho účelem není dosahování zisku pro vlastní potřebu; jeho činnost musí být spojena s hospodářskou činností jeho členů a ve vztahu k ní musí mít pouze doplňující povahu. Sdružení nesmí, kromě jiného (i) vykonávat přímo nebo nepřímo řídící nebo kontrolní pravomoc nad činnostmi svých členů nebo činnostmi jiného podniku, zejména v oblasti týkající se zaměstnanců, financí a investic; (ii) držet přímo nebo nepřímo z jakéhokoli důvodu podíl nebo akcie jakékoli formy v členském podniku - držení podílů nebo akcií v jiném podniku je možné, pouze pokud je nezbytné pro dosažení cílů sdružení a pokud k němu dochází na účet jeho členů; (iii) zaměstnávat více než 500 set osob; (iv) být členem jiného evropského hospodářského zájmového sdružení 164. Členství. Členy sdružení mohou být pouze: (i) kapitálové společnosti v zásadě společnost s ručením omezeným a akciová společnost a další právní subjekty veřejného nebo soukromého práva vytvořené v souladu s právem členského státu, které mají statutární nebo zákonné sídlo nebo ústředí v Evropské unii; (ii) fyzické osoby, které vykonávají průmyslovou, obchodní, řemeslnou, zemědělskou činnost nebo svobodné povolání nebo poskytují jiné služby v Evropské unii. Každý členský stát je oprávněn z důvodu svého veřejného zájmu vyloučit nebo omezit členství určitých kategorií fyzických osob, společností nebo jiných právních subjektů ve sdružení 165. Každý člen má jeden hlas. Smlouva o sdružení může nicméně některým členům přidělit více hlasů za podmínky, že žádný z nich nezíská odst. 4 písm. b) bod 3 zákona AML. 162 Čl. 1 nařízení EHS o EHZS. 163 Čl. 1 odst. 2 zákona o EHZS. 164 Čl. 3 nařízení EHS o EHZS. 165 Čl. 4 nařízení EHS o EHZS. 51

52 většinu hlasů 166. Každý člen sdružení může převést svou účast ve sdružení nebo její část na jiného člena nebo na třetí osobu; účinnost převodu podléhá jednomyslnému schválení ostatními členy 167. Člen sdružení může svou účast ve sdružení poskytnout jako záruku pouze na základě jednomyslného schválení ostatních členů, pokud smlouva o sdružení nestanoví jinak. Oprávněný ze záruky se nemůže z důvodu této záruky stát členem sdružení 168. Na zástavní právo k účasti v evropském sdružení se použijí přiměřeně ustanovení o zástavním právu k podílu na společnosti s ručením omezeným podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstva, dále občanského zákoníku, s výjimkou ustanovení, která umožňují zástavnímu věřiteli vykonávat práva společníka nebo nabýt zastavenou účast v evropském sdružení, a konečně rovněž ustanovení o zápisu zástavního práva do obchodního rejstříku. Úřední ověření podpisu na zástavní smlouvě a jejích změn se nevyžaduje 169. Smlouva o sdružení.evropské hospodářské zájmové sdružení se sídlem na území České republiky se zakládá smlouvou o sdružení.smlouva o sdružení musí obsahovat, kromě jiného, (i) název sdružení, který předchází nebo následují slova evropské hospodářské zájmové sdružení nebo zkratka EHZS, pokud tato slova nebo zkratka nejsou již součástí názvu;(ii) sídlo sdružení;(iii) předmět, pro který bylo sdružení založeno;(iv) jména, obchodní firmu, právní formu, bydliště nebo sídlo a popřípadě číslo a místo registrace každého člena sdružení 170.Smlouva o sdružení je uložena v rejstříku, přičemž v rejstříku musí být rovněž uloženy, kromě jiného, (i) všechny změny smlouvy o sdružení, včetně všech změn ve složení sdružení, (ii) zřízení nebo zrušení jakékoli provozovny sdružení, (iii) jakýkoli převod účasti člena ve sdružení nebo její části 171. Všechny tyto údaje musí být až na některé drobné výjimky - zveřejněny 172. Rejstříkový soud zveřejní oznámením v obchodním věstníku údaje uvedené v článku 8 nařízení Rady (EHS) č. 2137/85, zápisy týkající se evropského sdružení a uložení listiny do sbírky listin. V ostatním se ohledně zveřejňování zápisů do obchodního rejstříku a ukládání listin do sbírky listin, jež se týkají evropského sdružení nebo pobočky, použijí ustanovení zvláštních právních předpisů upravující zveřejňování v obchodním věstníku, nestanoví-li nařízení Rady jinak 173. Rejstříkový soud je povinen nejpozději ve lhůtě jednoho měsíce po zveřejnění údajů v obchodním věstníku sdělit tyto údaje Úřadu pro úřední tisky Evropské unie 174. Provozovna EHZS v jiném členském státě EU. Každá provozovna sdružení, která je umístěna v jiném členském státě, než je sídlo sdružení, musí být v tomto státě registrována. Pro účely této registrace uloží sdružení u příslušného rejstříku tohoto členského státu kopie dokladů, které jsou povinně uloženy u rejstříku členského státu, kde se nachází sídlo sdružení, popřípadě spolu s překladem vypracovaným v souladu se zvyklostmi rejstříku, v němž je provozovna registrována 175. Rejstřík. Evropské sdružení a provozovna evropského hospodářského zájmového sdružení se sídlem v České republice se zapisují do obchodního rejstříku. Jde-li o skutečnosti zapisované podle čl. 14 odst. 1 a článku 15 nařízení Rady (EHS) č. 2137/85, postačí uvést odkaz na 166 Čl. 17 odst. 1 nařízení EHS o EHZS. 167 Čl. 22 odst. 1a 2 nařízení nařízení EHS o EHZS. 168 Čl. 1 odst 2 zákona o EHZS zákona o EHZS. 170 Čl. 5 nařízení EHS o EHZS. 171 Čl. 7 nařízení EHS o EHZS. 172 Čl. 8 nařízení EHS o EHZS zákona o EHZS zákona o EHZS. 175 Čl. 10 nařízení EHS o EHZS. 52

53 příslušné listiny uložené ve sbírce listin. V případě, že zápis odkazuje na návrh změny sídla uložený do sbírky listin, zapíše se do obchodního rejstříku i navrhované nové sídlo. Do obchodního rejstříku se u pobočky zapisují údaje vyžadované zvláštním právním předpisem u organizační složky obchodního závodu zahraniční osoby, která má sídlo v některém z členských států Evropské unie 176. PRAKTICKY: Vzhledem k tomu, že evropské hospodářské zájmové sdružení je založeno na zájmovém principu, je nutné hledat osoby, které mají fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v této právnické osobě mezi členy jejího statutárního orgánu, případně mezi zástupci právnické osoby v tomto orgánu anebo osobami v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu. b. Komoditní burza Teoreticky. Komoditní burza je právnická osoba zřízená k organizování burzovních obchodů se zbožím, deriváty vztahujícími se ke komoditám, které jsou předmětem obchodování na burze, pokud nejsou investičním nástrojem, nebo se zemědělskými skladnímilisty. Burza odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Členové burzy, kteří jsou povinni vložit vklad nebo platit členský příspěvek, ručí za závazky burzy do výše svého nesplaceného vkladu, popřípadě do výše nesplaceného členského příspěvku. Rozsah dalšího ručení členů burzy, kteří jsou povinni platit členský příspěvek, může určit statut burzy. Případný zisk z činnosti burzy nemůže být za jejího trvání rozdělen mezi zakladatele ani jiné členy burzy a může být použit jen k zajištění dalšího rozvoje burzy. Jiné osoby než burzy zřízené podle tohoto zákona nesmí ve své obchodní firmě, názvu, označení poskytovaných služeb nebo v jakékoliv souvislosti se svojí činností použít nebo používat označení komoditní burza nebo jiné označení od těchto slov odvozené nebo s ním zaměnitelné, anebo takové označení, které vyvolává dojem, že jde o činnost burzy 177. Informace o komoditní burze v obchodním rejstříku. Burza vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Do obchodního rejstříku se zapisuje (i) název a sídlo burzy, (ii) identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru osob, (iii) obchodní firma nebo název nebo jméno a příjmení a sídlo nebo bydliště zakladatelů, včetně výše jejich vkladů a rozsah jejich ručení za závazky burzy, pokud je jejich ručení podle statutu vyšší, než stanoví tento zákon, (iv) jméno, příjmení a bydliště osoby nebo osob, které jsou členy statutárního orgánu burzy s uvedením způsobu, jakým jednají a podepisují se za burzu, (v) předmět a druhy burzovních obchodů podle povolení, (vi) obchodní firma nebo název nebo jméno a příjmení a sídlo nebo bydliště členů. K žádosti o zápis do obchodního rejstříku se přikládá (i) povolení, (ii) zakladatelská smlouva, (iii) statut, (iv)řád burzovního rozhodčího soudu, je-li zřízen, a (v) doklad o jmenování jedné třetiny členů burzovní komory příslušným orgánem státní správy 178. PRAKTICKY: Vzhledem k tomu, že komoditní burza je na rozdíl od organizátora regulovaného trhu založena na členském (zájmovém) principu, je nutné hledat osoby, které mají fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v této právnické osobě mezi členy jejího statutárního orgánu, případně mezi zástupci právnické osoby v tomto orgánu anebo osobami v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu zákona o EHZS KombZ KombZ. 53

54 (Pozn.: Komoditní burzou v ČR je Českomoravská komoditní burza Kladno 179 ). c. Honební společenstvo Teoreticky. Honební společenstvo je právnickou osobou,jehož členy mohou být pouze vlastníci nebo spoluvlastníci souvislých honebních pozemků, a která zajišťuje sama výkon práva myslivosti, anebo společenstevní honitbu pronajme. Honební společenstvo nesmí vlastním jménem podnikat, nesmí se účastnit na podnikání jiných osob a nesmí zřizovat ani organizační složky. Název honebního společenstva tvoří označení honební společenstvo a jméno obce, případně městského obvodu nebo městské části, v jejímž území je většina honebních pozemků tvořících společenstevní honitbu. Má-li honební společenstvo stejný název s jiným honebním společenstvem v téže obci, je povinno doplnit název dostatečně odlišujícím dodatkem 180. Informace z rejstříku honebních společenstev. Honební společenstvo vzniká dnem registrace. Ke stejnému dni zapíše orgán státní správy myslivosti honební společenstvo do rejstříku honebních společenstev 181. Pokud orgán státní správy myslivosti nezjistí důvod k odmítnutí registrace, provede registraci a zašle zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení předložených stanov a seznamu členů, na nichž vyznačí den registrace 182. PRAKTICKY: Vzhledem k tomu, že honební společenstvo je založeno na zájmovém principu, je nutné hledat osoby, které mají fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v této právnické osobě mezi členy jejího statutárního orgánu, případně mezi zástupci právnické osoby v tomto orgánu anebo osobami v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu. d. Církevní právnické osoby Obecně. Ministerstvo kultury vede Rejstřík registrovaných církví a náboženských společností, Rejstřík svazů církví a náboženských společností a Rejstřík evidovaných právnických osob, do kterých se zapisují právnické osoby registrované nebo evidované a stanovené údaje a jejichž součástí je sbírka listin předkládaných církvemi a náboženskými společnostmi a svazy církví a náboženských společností 183. Rejstříky jsou veřejnými seznamy s výjimkou údajů o adrese místa pobytu nebo bydliště, o rodném čísle a o státním občanství cizinců a s výjimkou některých listin 184. Do rejstříků v části, ve které jsou veřejným seznamem, má právo nahlížet každý a pořizovat si z něj výpisy či opisy. Na písemnou žádost lze z veřejné části rejstříků vydat úřední opis, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu anebo o tom, že v nich určitý zápis není. Z neveřejné části rejstříků lze takový doklad vydat jen tehdy, osvědčí-li žadatel právní zájem. Skutečnosti zapsané v rejstřících jsou účinné vůči každému ode dne jejich zápisu. Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do rejstříků, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti. Ministerstvo přidělí registrované církvi a náboženské společnosti, svazu církví a náboženským společnostem a evidovaným právnickým osobám při zápisu těchto právnických osob do rejstříků identifikační číslo; identifikační číslo poskytne ministerstvu správce základního registru osob. Ministerstvo odst. 1 3 MyslZ odst. 3 MyslZ odst. 2 MyslZ Uvedených v podle 10 odst. 2 písm. c) a podle 11 odst. 4 písm. a) CírkZ. 54

55 uveřejní části rejstříků, které jsou veřejným seznamem, způsobem umožňujícím dálkový přístup 185. i. Církev či náboženská společnost Teoreticky. Církev a náboženská společnost je dobrovolné společenství osob s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy, náboženskými obřady a projevy víry, založené za účelem vyznávání určité náboženské víry, ať veřejně nebo soukromě, a zejména s tím spojeného shromažďování, bohoslužby, vyučování, duchovní služby a případně obecně prospěšné činnosti 186. Církev a náboženská společnost vzniká dobrovolným sdružováním fyzických osob a svébytně rozhoduje o věcech spojených s vyznáváním víry, o organizaci náboženského společenství a o vytváření k tomu určených institucí. Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustanovují a ruší své orgány, ustanovují a odvolávají své duchovní a zřizují a ruší církevní a jiné instituce podle svých předpisů nezávisle na státních orgánech 187. Církev a náboženská společnost se stává právnickou osobou registrací 188. Rejstřík registrovaných církví a náboženských společností. Do Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností se zapisují, kromě jiného, tyto údaje a jejich změny: (i) název a sídlo registrované církve a náboženské společnosti s uvedením dne a čísla registrace, (ii) název statutárního orgánu registrované církve a náboženské společnosti, (iii) identifikační číslo registrované církve a náboženské společnosti. Součástí rejstříku je sbírka listin obsahující dokumenty předkládané v návrhu na registraci církve a náboženské společnosti, v návrhu na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv, v návrzích na registraci změn těchto dokumentů, rozhodnutí ministerstva a další dokumenty. Návrh na registraci církve a náboženské společnosti musí obsahovat základní dokument církve a náboženské společnosti, ve kterém musí být uvedeny, kromě jiného, zásady hospodaření církve a náboženské společnosti, zejména způsob získávání finančních prostředků, včetně rozsahu oprávnění osob, orgánů a jiných institucí církve nebo náboženské společnosti k nakládání s majetkem 189. Registrace je nutná i ke změnám základního dokumentu církve a náboženské společnosti, ke změnám zakladatelské smlouvy svazu církví a náboženských společností, jeho názvu, sídla a stanov. Návrh na registraci změn podává ministerstvu církev a náboženská společnost a svaz církví a náboženských společností nejpozději do deseti dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Návrh na registraci změny základního dokumentu církve a náboženské společnosti a změny zakladatelské smlouvy stanov svazu církví a náboženských společností musí obsahovat úplné znění těch částí textu, kterých se změny týkají 190. PRAKTICKY: Vzhledem k tomu, že církev či náboženská společnost jsou založeny na zájmovém principu, je nutné hledat osoby, které mají fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v těchto právnických osobách mezi členy jejich statutárních orgánů, případně mezi zástupci právnické osoby v tomto orgánu anebo osobami v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu CírkZ písm. a)církz odst. 1 a 3 CírkZ odst. 1 CírkZ CírkZ CírkZ. 55

56 ii. Evidovaná církevní právnická osoba Teoreticky. Evidovaná právnická osoba je (i) orgán registrované církve a náboženské společnosti, řeholní a jiné církevní instituce osob hlásících se k církvi a náboženské společnosti založené za účelem vyznávání náboženské víry, nebo (ii) účelové zařízení registrované církve a náboženské společnosti založené církví a náboženskou společností pro poskytování charitativních služeb. Tyto osoby se stávají právnickými osobami evidencí podle zákona o církvích 191. Příkladem takových právnických osob je farnost, biskupství, charitativní organizace, řeholní řád nebo řeholní komunita, atd. Rejstřík evidovaných právnických osob. Do Rejstříku evidovaných právnických osob podle tohoto zákona se zapisují, kromě jiného, tyto údaje a jejich změny o evidované právnické osobě (i) název s uvedením dne a čísla evidence, (ii) sídlo na území České republiky, (iii) identifikační číslo. Součástí Rejstříku evidovaných právnických osob je sbírka listin obsahující dokumenty přikládané k návrhu na evidenci právnické osoby a k návrhům na evidenci jejich změny a další dokumenty, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis. PRAKTICKY: Vzhledem k tomu, že evidovaná církevní právnická osoba je založena na zájmovém principu, je nutné hledat osoby, které mají fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v této právnické osobě mezi členy jeho statutárního orgánu, případně mezi zástupci právnické osoby v tomto orgánu anebo osobami v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu. iii. Svaz církví a náboženských společností Teoreticky. K výkonu práva náboženské svobody mohou registrované církve a náboženské společnosti založit svaz církví a náboženských společností. Svaz církví a náboženských společností vzniká jako právnická osoba registrací. Členy svazu církví a náboženských společností mohou být jen registrované církve a náboženské společnosti 192. Rejstřík svazů církví a náboženských společností. Do Rejstříku svazů církví a náboženských společností se zapisují, kromě jiného, tyto údaje a jejich změny: (i) název a sídlo svazu církví a náboženských společností s uvedením dne a čísla registrace, (ii) názvy členů svazu církví a náboženských společností a jejich sídla, (iii) název a sídlo statutárního orgánu svazu církví a náboženských společností, (iv) identifikační číslo svazu církví a náboženských společností. Součástí Rejstříku svazů církví a náboženských společností je sbírka listin obsahující dokumenty předkládané v návrhu na registraci svazu církví a náboženských společností, v návrzích na registraci změn těchto dokumentů, rozhodnutí ministerstva a další dokumenty 193. Návrh na registraci svazu církví a náboženských společností musí obsahovat, kromě jiného,(i) písemnou zakladatelskou smlouvu uzavřenou zakládajícími církvemi a náboženskými společnostmi, v níž se uvedou jejich názvy a sídla, (ii) stanovy svazu, v nichž je určen předmět činnosti svazu církví a náboženských společností, úprava majetkových poměrů, vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů, statutární orgán svazu církví a náboženských společností a další orgány svazu, délku funkčního období členů jeho orgánů, způsob jejich ustavování a rozsah jejich oprávnění jednat jménem svazu, způsob zrušení svazu a naložení s jeho likvidačním zůstatkem, přičemž písemná zakladatelská a CírkZ odst. 1 a 2 CírkZ CírkZ. 56

57 smlouva o založení svazu církví a náboženských společností se předkládá ve formě notářského zápisu 194. PRAKTICKY: Vzhledem k tomu, že svaz církví a náboženských společností je založen na zájmovém principu, je nutné hledat osoby, které mají fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v této právnické osobě mezi členy jeho statutárního orgánu, případně mezi zástupci právnické osoby v tomto orgánu anebo osobami v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu. e. Odborové organizace a jejich pobočky Teoreticky. Odborová organizace je spolek se zvláštním režimem. Odborová organizace, včetně organizací mezinárodních a jejich organizační jednotky evidované podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, mezinárodní odborové organizace a jejich pobočné organizace podle občanského zákoníku 195. Odborové organizace jsou tedy i nadále občanským sdružením ve smyslu článku 20 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, avšak s tím, že jejich hmotně právní úprava je obsažena v novém občanském zákoníku 196. Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku v rámci řešení problematiky odborových organizací uvádí, že právní povahu spolků mají i odborové organizace a organizace zaměstnavatelů. Podle 3025 NOZ se ustanovení nového občanského zákoníku o právnických osobách a spolku na odborové organizace použijí přiměřeně jen v rozsahu, v jakém to neodporuje jejich povaze zástupců zaměstnanců podle mezinárodních smluv, kterými je ČR vázána a které upravují svobodu sdružování a ochranu práva svobodně se sdružovat. Základním mezinárodně právním dokumentem je Úmluva č. 87 z roku 1948, vyhlášena pod č.489/1990 Sbírky zákonů. Problematika vzniku, změny údajů, vlastní činnosti a vztahů, práv a povinností členů, vnitřní organizační struktury, jakož i zániku odborových organizací bude i nadále upravena výlučně stanovami. Odborové organizace a pobočné odborové organizace vznikají dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno rejstříkovému soudu oznámení o založení této právnické osoby, přičemžrejstříkový soud provede zápis do pěti pracovních dnů. Podle 125 zák. č. 304/2013 Sb. se dosavadní evidence odborových organizací vedená Ministerstvem vnitra považuje za spolkový rejstřík podle uvedeného zákona a Ministerstvo vnitra předá příslušným rejstříkovým soudům spisy a elektronickou evidenci s příslušnými údaji Registrace. Ke vzniku odborové organizace není třeba povolení ze strany orgánů státu, ale vznik odborů se pouze oznamuje. Odborová organizace se stává právnickou osobou dnem následujícím poté, kdy Ministerstvu vnitra ČR byl doručen návrh na její evidenci. K návrhu na evidenci musí členové přípravného výboru přiložit stanovy, které obsahují název odborové organizace, sídlo, cíl činnosti odborové organizace, orgány odborové organizace, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem odborové organizace, ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem a zásady hospodaření. Vznik sdružení, jeho název a sídlo oznámí ministerstvo do sedmi dnů po registraci Českému statistickému úřadu 198. V případě změny obsahu v listině založené ve sbírce listin veřejného rejstříku (např. stanovy), bez toho, že má tato změna dopad na evidované údaje, stačí rejstříkovému soudu doručit oznámení o změně CírkZ ObčZ. 196 Metodika ČMKOS k nové úpravě postavení, práv a povinností odborových organizací od 1. ledna

58 listiny (stanov) a tuto listinu v platném znění k podání připojit. Ministerstvo vnitra vedlo centrální evidenci odborových organizací do 31. prosince Po 1. lednu 2014 lze informativní zápis o evidovaných odborových organizacích lze získat elektronicky na stránkách Stanovy. Podle článku 3 Úmluvy č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat, 1948 (č. 489/1990 Sb.) mají organizace pracovníků a zaměstnavatelů právo vypracovávat své stanovy a pravidla, zcela svobodně volit své zástupce, organizovat svoji správu a činnost a formulovat svůj program. V důsledku toho se nevztahují na odborové organizace některá ustanovení ObčZ, jako například: 220 odst. 1 a 2 (Určí-li stanovy, že členství je různého druhu, vymezí zároveň práva a povinnosti, spojená s jednotlivými druhy členství. Omezit práva nebo rozšířit povinnosti spojené s určitým druhem členství lze jen za podmínek určených předem ve stanovách, jinak se souhlasem většiny dotčených členů. To neplatí, má-li spolek k omezení práv nebo rozšíření povinností spravedlivý důvod.). Na odborové organizace se nevztahují ani další ustanovení rejstříkového zákona upravující otázky související se vznikem odborové organizace v rozporu s 3025 odst. 2 NOZ; (ii) většina ustanovení o pobočném spolku, tj. 228 až 231. Jejich vnitřní otázky si upravují tyto organizace samy, bez ingerence státu. Z toho vyplývá, že otázky stanovené pro spolky v 232 až 242 ObčZ si mohou odborové organizace ve svých stanovách upravit jakkoliv jinak, než je uvedeno v uvedených ustanoveních, popřípadě, pokud jim to bude vyhovovat, i tak, jak je v uvedených ustanoveních uvedeno 199. Pobočky odborových organizací. Podle 26 odst. 2 rejstříkového zákona návrh na zápis ve věcech pobočné organizace odborové organizace a mezinárodní odborové organizace podává její mateřská odborová organizace nebo mezinárodní odborová organizace. PRAKTICKY: Vzhledem k tomu, že odborová organizace, včetně mezinárodní odborové organizace, je založena na zájmovém principu, je nutné hledat osoby, které mají fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v této právnické osobě mezi členy jejího statutárního orgánu, případně mezi zástupci právnické osoby v tomto orgánu anebo osobami v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu. f. Organizace zaměstnavatelů a jejich pobočky Teoreticky. Organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů je rovněž spolek se zvláštním režimem, obdobně jako odborová organizace. Proto, co bylo řečeno ohledně odborových organizací a mezinárodních odborových organizací platí i na organizace zaměstnavatelů a jejich pobočky. PRAKTICKY: Vzhledem k tomu, že organizace zaměstnavatelů, včetně mezinárodní organizace zaměstnavatelů je založena na zájmovém principu, je nutné hledat osoby, které mají fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v této právnické osobě mezi členy jejího statutárního orgánu, případně mezi zástupci právnické osoby v tomto orgánu anebo osobami v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu. 199 Metodika ČMKOS k nové úpravě postavení, práv a povinností odborových organizací od 1. ledna

59 g. Hospodářská komora ČR a Agrární komora ČR Teoreticky. Vznik, postavení a působnost Hospodářské komory České republiky a Agrární komory České republiky upravuje zákon o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Hospodářská komora je zřízena za účelem podpory podnikatelských aktivit mimo zemědělství, potravinářství a lesnictví, k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeb svých členů 200 ; agrární komora je zřízena za účelem podpory podnikatelských aktivit v zemědělství, potravinářství a lesnictví, a rovněž k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeb svých členů 201. Obě komory jsou sdruženími podnikatelů (právnických i fyzických osob) přijatých za jejich členy 202 : členy hospodářské komory mohou být právnické a fyzické osoby, které mají sídlo nebo bydliště na území České republiky, provozují podnikatelskou činnost s výjimkou činnosti v zemědělství, potravinářství a lesnictví a nejsou profesně organizovány podle jiného zákona; členy agrární komory mohou být právnické a fyzické osoby, které mají sídlo nebo bydliště na území České republiky, provozují podnikatelskou činnost v oblasti zemědělství, potravinářství a lesnictví a nejsou profesně organizovány podle jiného zákona 203. Sídlem hospodářské komory je hlavní město Praha; sídlem agrární komory je Olomouc 204. Komory jsou právnickými osobami a zapisují se do obchodního rejstříku 205. Komory tvoří okresní komory a v hlavním městě Praze obvodní komory a u hospodářské komory začleněná živnostenská společenstva a u agrární komory začleněná zemědělská, potravinářská a lesnická společenstva 206. Okresní komory v regionu se mohou slučovat v regionální komory; regionální komory se mohou rozdělovat na okresní komory, přičemž na regionální komory se vztahuje režim okresních komor 207. Rovněž okresní komory jsou právnickými osobami a zapisují se do obchodního rejstříku 208. Vztahy komor k okresním komorám a společenstvům neupravené tímto zákonem upraví statuty komor 209. PRAKTICKY: Vzhledem k tomu, že Hospodářská komora ČR, Agrární komora ČR, včetně jejich okresních a regionálních komor či společenstev, případně regionálních komor jsou založeny na zájmovém principu, je nutné hledat osoby, které mají fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v jednotlivých komorách, jež jsou právnickými osobami, mezi členy jejich statutárních orgánů, případně mezi zástupci právnické osoby v tomto orgánu anebo osobami v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, a až sekundárně mezi členy jednotlivých komor, jež jsou právnickými osobami. h. Společenství vlastníků jednotek Teoreticky. Společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem. Členství odst. 1 ZHKAK odst. 2 ZHKAK odst. 3 ZHKAK odst. 1 a 2 ZHKAK odst. 4 ZHKAK odst. 5 ZHKAK odst. 1 ZHKAK odst. 2 ZHKAK odst. 3 a 4 ZHKAK odst. 6 ZHKAK. 59

60 ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky 210. Společenství vlastníků může nabývat majetek a nakládat s ním pouze proúčely správy domu a pozemku 211.Sdruží-li se společenství vlastníků s jiným společenstvím vlastníků kespolupráci při naplňování svého účelu nebo stane-li se členem právnické osobysdružující společenství vlastníků nebo vlastníky jednotek nebo jinak působící voblasti bydlení, nesmí se zavázat k jiné majetkové účasti, než je poskytnutíčlenského vkladu nebo poskytování členských příspěvků 212. Nebylo-li společenství vlastníků založeno již dříve, založí je vlastníci jednotek, kde je alespoň pět jednotek, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, nejpozději po vzniku vlastnického práva k první převedené jednotce 213. Informace v rejstříku a v zakladatelských dokumentech. Společenství vlastníků vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku 214. Společenství vlastníků se založí schválením stanov. Nebylo-li společenství vlastníků založeno prohlášením o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám nebo ujednáním ve smlouvě o výstavbě, vyžaduje se ke schválení stanov souhlas vlastníků všech jednotek 215. Stanovy obsahují, kromě jiného, (i) název obsahující slovo společenství vlastníků a označení domu, pro který společenství vlastníků vzniklo, (ii) členská práva a povinnosti vlastníků jednotek, jakož i způsob jejich uplatňování 216. Stanovy vyžadují formu veřejné listiny. To neplatí, zakládá-li se společenství prohlášením o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám ujednáním ve smlouvě o výstavbě 217. Nejvyšší orgán společenství vlastníků je shromáždění, které tvoří všichni vlastníci jednotek, přičemž každý z nich má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech; je-li však vlastníkem jednotky společenství vlastníků, k jeho hlasu se nepřihlíží 218. Shromáždění, jež se musí konat jednou do roka 219, je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů. Nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku 220. PRAKTICKY:Vzhledem k tomu, že společenství vlastníků jednotek je založeno na zájmovém principu (uspokojení bytových potřeb), je nutné hledat osoby, které mají fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v této právnické osobě mezi členy jejího statutárního orgánu, případně mezi zástupci právnické osoby v tomto orgánu anebo osobami v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu. i. Bytové družstvo Teoreticky. Bytové družstvo je právnickou osobou založenou za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů 221, která vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Bytové ObčZ odst. 1 ObčZ ObčZ odst. 1 ObčZ ObčZ odst. 1 ObčZ odst. 2 ObčZ odst. 3 ObčZ odst. 1 ObčZ odst. 1 ObčZ ObčZ odst. 1 ZOK. 60

61 družstvo může spravovat domy s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví jiných osob 222. Bytové družstvo lze snadno identifikovat, neboť jeho název (firma) musí obsahovat označení bytové družstvo 223. Bytové družstvo nemůže změnit předmět své činnosti a stát se jiným než bytovým družstvem, ledaže jsou naplněny podmínky uvedené v 730 ZOK. Bytové družstvo má alespoň tři členy, jejichž práva vyplývají z jejich bytových potřeb; každý člen bytového družstva má při hlasování na členské schůzi jeden hlas; jedná-li se o společné členy, mají dohromady rovněž jeden hlas, nicméně určí-li tak stanovy, členové bytového družstva, kteří jsou nájemci družstevních bytů, mohou mít na členské schůzi vyšší počet hlasů 224. Notářský zápis o ustavující schůzi navíc musí obsahovat, kromě jiného, seznam členů zakladatelů bytového družstva. Převoditelnost družstevního podílu člena bytového družstva nelze omezit ani vyloučit, pokud má být nabyvatelem osoba, která splňuje podmínky stanov pro přijetí za člena bytového družstva. Převodem družstevního podílu, s nímž byl spojen nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, dochází k převodu nájmu družstevního bytu, anebo převodu práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu včetně všech práv a povinností s tím spojených, a to včetně všech dluhů převodce vůči bytovému družstvu a dluhů bytového družstva vůči převodci, které souvisejí s užíváním družstevního bytu převodcem, anebo s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu za podmínek určených stanovami 225. Informace v obchodním rejstříku a v zakladatelských dokumentech. Ohledně bytového družstva se zapisuje do obchodního rejstříku totéž, co se zapisuje ohledně družstva s uvedením, že se jedná o bytové družstvo 226. Co se týče členství v bytovém družstvu, stanovy mohou určit, že podmínkou vzniku členství v bytovém družstvu je převzetí nebo splnění vkladové povinnosti k dalšímu členskému vkladu, jejíž výše nebo způsob jejího určení je upraven ve stanovách; právy a povinnostmi člena bytového družstva plynoucími z členství jsou také právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu za podmínek určených stanovami a práva a povinnosti z této smlouvy vzniklá 227. Stanovy mohou dále určit, že bytové družstvo zřídí jednu nebo více organizačních jednotek, zvanou samospráva či samosprávy bytového družstva, ve které se organizují členové bytového družstva zejména za účelem efektivního výkonu svých členských práv a povinností 228 v rámci definovaného okruhu působnosti a pravomoci řízení samosprávy bytového družstva 229. PRAKTICKY: Vzhledem k tomu, že bytové družstvo je založeno na zájmovém principu (uspokojení bytových potřeb), je nutné hledat osoby, které mají fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v této právnické osobě mezi členy jejího statutárního orgánu, případně mezi zástupci právnické osoby v tomto orgánu anebo osobami v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu. j. Sociální družstvo Teoreticky. Sociální družstvo je právnickou osobou založenou za účelem obecně prospěšné činnosti směřující na podporu sociální soudržnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti s přednostním uspokojováním místních potřeb a , odst. 2 ZOK ZOK ZOK ZOK odst. 1 písm. l) ZVR ZOK ZOK ZOK. 61

62 využíváním místních zdrojů podle místa sídla a působnosti sociálního družstva, zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje 230. Sociální družstvo vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Stejně jako bytové družstvo sociální družstvo lze snadno identifikovat, neboť jeho název (firma) musí obsahovat označení sociální družstvo 231. Sociální družstvo nesmí změnit předmět své činnosti ze sociální na jinou než sociální a nesmí se přeměnit na jiné než sociální družstvo 232. Co se týče členství, sociální družstvo musí mít alespoň tři členy; fyzická osoba může být členem sociálního družstva, jen (i) vykonává-li pro sociální družstvo práci na základě pracovního poměru, (ii) vykonává-li pro sociální družstvo práci bez nároku na odměnu mimo rámec pracovního poměru na základě dobrovolnosti, nebo (iii) jsou-li jí poskytovány služby v rámci obecně prospěšné činnosti sociálního družstva 233 ; pokud sociální družstvo vyvíjí obecně prospěšné činnosti pro znevýhodněné osoby pouze uspokojováním jejich bytových potřeb, musí být tyto osoby současně jeho členy 234. Každý člen sociálního družstva má při hlasování na členské schůzi jeden hlas, nicméně stanovy mohou určit, že člen, který je fyzickou osobou, může mít až 10 % všech hlasů v sociálním družstvu a člen, který je právnickou osobou, může mít až 25 % všech hlasů v sociálním družstvu. Pokud však sociální družstvo pouze uspokojuje bytové potřeby svých členů, má každý člen vždy jeden hlas 235. Notářský zápis o ustavující schůzi navíc musí obsahovat, kromě jiného, seznam členů zakladatelů sociálního družstva. Převod a přechod družstevního podílu v sociálním družstvu je zakázán 236. Sociální družstvo nesmí být, kromě jiného, neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti nebo se přímo či se nepřímo podílet na podnikání jiných osob, ledaže s tím členská schůze sociálního družstva vysloví předchozí souhlas, a být stranou smlouvy o tichém společenství 237. Informace v obchodním rejstříku a v zakladatelských dokumentech. Ohledně sociálního družstva se zapisuje do obchodního rejstříku totéž, co se zapisuje ohledně družstva s uvedením, že se jedná o sociální družstvo 238. Ohledně stanov sociálního družstva platí obdobně to, co se týká stanov družstva s tím, že stanovy sociálního družstva, kromě náležitostí podle 553, obsahují také (i) cíle a podmínky činnosti sociálního družstva v souladu s jeho sociálně začleňovací funkcí a podporou místního rozvoje a (ii) podrobnější podmínky nakládání se ziskem v souladu s účelem činnosti sociálního družstva 239. Dovolují-li to stanovy, může sociální družstvo rozdělit nejvýše 33 % svého disponibilního zisku mezi své členy 240. PRAKTICKY:Vzhledem k tomu, že sociální družstvo je založeno na zájmovém, resp. obecně prospěšném principu, je nutné hledat osoby, které mají fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v této právnické osobě mezi členy jejího statutárního orgánu, případně mezi zástupci právnické osoby v tomto orgánu anebo osobami v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu ZOK ZOK ZOK , odst. 1 ZOK ZOK ZOK odst. 2 ZOK písm. c) a d) ZOK odst. 1 písm. l) ZVR písm. a) a b) ZOK odst. 1 ZOK. 62

63 k. Zájmová sdružení právnických osob Teoreticky. Zájmové sdružení právnických osob je sdružení založené k ochraně zájmů právnických osob v něm sdružených nebo k dosažení jiného účelu 241. Sdružení je právnickou osobou, jež odpovídá svým majetkem za nesplnění svých povinností 242. Zájmová sdružení právnických osob vzniklá podle občanského zákoníku účinného do se i nadále řídí podle tohoto zákoníku a tehdejšími právními předpisy. Zájmové sdružení právnických osob má právo změnit svoji právní formu na spolek podle občanského zákoníku účinného od 1. ledna Registrace. Sdružení nabývá právní způsobilosti zápisem do registru sdružení vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla sdružení. Do registru se zapisuje název a sídlo sdružení, předmět jeho činnosti, orgány, kterými sdružení jedná, a jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa trvalého pobytu osob vykonávajících jejich působnost. K návrhu na zápis do registru se přikládá zakladatelská smlouva nebo zápis o ustavující členské schůzi spolu se stanovami 244. K založení sdružení se vyžaduje písemná zakladatelská smlouva uzavřená zakladateli nebo schválení založení sdružení na ustavující členské schůzi. O založení sdružení na této schůzi se sepíše zápis obsahující seznam zakládajících členů sdružení s uvedením jejich jména (názvu) a bydliště (sídla) a podpisy členů. Ke smlouvě nebo zápisu o ustavující členské schůzi musí být přiloženy stanovy a určení osob oprávněných jednat jménem sdružení, jež schválí zakladatelé nebo ustavující schůze 245. Stanovy sdružení určí název, sídlo a předmět činnosti sdružení, úpravu majetkových poměrů, vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů, orgány sdružení a vymezení jejich působnosti, způsob zrušení sdružení a naložení s jeho likvidačním zůstatkem. Členství ve sdružení lze vázat na určitý členský příspěvek. Stanovy schvalují zakladatelé nebo ustavující členská schůze. Stanovy určují též způsob, jímž se mění a doplňují. PRAKTICKY: Vzhledem k tomu, že zájmové sdružení právnických osob je založeno na zájmovém principu, je nutné hledat osoby, které mají fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v této právnické osobě mezi členy jejího statutárního orgánu, případně mezi zástupci právnické osoby v tomto orgánu anebo osobami v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu. l. Svazek obcí Teoreticky. Za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů mohou obce vytvářet svazky obcí 246, jež jsou právnickou osobou; členy svazku obcí mohou být jen obce 247. Informace v rejstříku svazků obcí a v zakladatelských dokumentech. Svazek obcí nabývá právní osobnosti zápisem do rejstříku svazků obcí vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku obcí. Do rejstříku svazků obcí se zapisuje den vzniku svazku obcí, den jeho zrušení s uvedením právního důvodu, den jeho zániku, název a sídlo svazku obcí, identifikační číslo osoby svazku obcí poskytnuté správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, předmět činnosti svazku obcí, f ObčZ i odst. 1 ObčZ ObčZ i odst. 2 a 3ObčZ g ObčZ odst. 1 ObZ odst. 1, 2 a 3 ObčZ. 63

64 orgány, kterými svazek obcí jedná, a jméno, příjmení a adresa bydliště osob vykonávajících jejich působnost spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán svazek obcí zastupuje, a údaje o dni vzniku nebo zániku jejich funkce; rejstřík svazků obcí je veřejný rejstřík, přičemž jeho součástí je sbírka listin, v níž jsou uloženy smlouva o vytvoření svazku obcí spolu se stanovami a změny těchto dokumentů. Krajský úřad vede rejstřík svazků obcí. K návrhu na zápis do rejstříku svazků obcí se přikládá smlouva o vytvoření svazku obcí spolu se stanovami; součástí této smlouvy nebo stanov je také určení, kdo jsou první členové statutárního orgánu 248. Přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcí jsou jeho stanovy 249. Ve stanovách musí být uvedeno, kromě jiného (i) název a sídlo členů svazku obcí, (ii) název a sídlo svazku obcí a předmět jeho činnosti, (iii) práva a povinnosti členů svazku obcí, (iv) způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku obcí, (v) obsah a rozsah kontroly svazku obcí obcemi, které svazek obcí vytvořily. Stanovy mohou určit, že o jejich změně rozhoduje orgán svazku složený ze zástupců všech obcí; v takovém případě současně vymezí počet hlasů členských obcí nutných ke schválení této změny, nejméně však dvoutřetinovou většinu všech hlasů členských obcí 250. PRAKTICKY: Vzhledem k tomu, že svazek obcí je založen na zájmovém principu, je nutné hledat osoby, které mají fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v této právnické osobě mezi členy jeho statutárního orgánu, případně mezi zástupci právnické osoby v tomto orgánu anebo osobami v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, a až sekundárně mezi členy takového svazku. m. Evropské seskupení pro územní spolupráci Teoreticky. Evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), jehož právní rámec je definován v nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) 251 a v 18a 18h zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, je právnickou osobou založenou za účelem usnadnění a podpory přeshraniční, nadnárodní nebo meziregionální spolupráce mezi členy takového seskupení 252. Členy tohoto seskupení mohou být členské státy, regionální orgány, místní orgány i veřejnoprávní subjekty za podmínky, že se nacházejí na území nejméně dvou členských států EU 253.Na jednu stranu není vyloučeno, aby ESÚS vlastnilo podíl či členská práva v jiné právnické osobě 254 ; na druhou stranu, jelikož ESÚS má povahu zájmového seskupení právnických osob zpravidla veřejného práva, nebude členská základna takového seskupení relevantním aspektem pro ovládání této právnické osoby. Zákon o podpoře regionálního rozvoje dále definuje proces registrace a schvalování účasti člena seskupení. Ministerstvo pro místní rozvoj na základě žádosti buď vydá souhlas s účastí českých veřejnoprávních subjektů v seskupení se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, nebo v případě zřízení seskupení se sídlem v České republice provede jeho zápis do registru těchto seskupení vedeného uvedeným ministerstvem odst. 4 a 5 ObZ odst. 2 a 3 ObZ odst. 2 a 3 ObZ. 251 Úř. věst. L 210, , s Čl. 1 odst. 3 nařízení ES o ESÚS. 253 Čl. 3 odst. 2 nařízení ES o ESÚS. 254 Čl. 1 odst. 4 nařízení ES o ESÚS b ZPRR. 64

65 Registr ESÚS. Vzniká dnem zápisu do registru těchto seskupení 256. Do tohoto registru se zapisují, kromě jiného (i) název a sídlo seskupení, (ii) účel založení a úkoly seskupení, (iii) seznam členů seskupení a (iv) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa pobytu ředitele seskupení; rovněž jsou v tomto registru zveřejňována úplná znění úmluv o založení takových seskupení a stanov jednotlivých seskupení 257. Krom toho má seskupení povinnost vypracovat za každý kalendářní rok své činnosti výroční zprávu a předat ji ministerstvu pro místní rozvoj nejpozději do 15. července následujícího roku. Ministerstvo zveřejní výroční zprávu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Výroční zpráva, kterou zveřejní toto ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup, musí obsahovat (i) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce s upřesněním jejich vztahu k cílům a úkolům seskupení, (ii) účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených, (iii) změny ve složení orgánů seskupení, ke kterým došlo v průběhu roku, a (iv) výrok auditora k účetní závěrce 258. PRAKTICKY: Evropské seskupení pro územní spolupráci je specifickým druhem právnické osoby založené za neziskovým účelem. Osobami, které mají fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v této právnické osobě, bude nutné v závislosti na konkrétním případu hledat jednak mezi členy jejího statutárního orgánu, případně mezi zástupci právnické osoby v tomto orgánu anebo osobami v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, a až sekundárně mezi členy takového seskupení. n. Regionální rada regionu soudržnosti Teoreticky. Regionální rada regionu soudržnosti je právnickou osobou 259 vykonávající jí svěřenou působnost v oblasti veřejné správy 260 : regionální rada je řídícím orgánem regionálního operačního programu pro příslušný region soudržnosti 261. Orgány regionální rady jsou výbor regionální rady, předseda regionální rady a úřad regionální rady 262. PRAKTICKY: Regionální rada regionu soudržnosti je specifickým druhem právnické osoby založené za účelem řízení regionálních operačních programů pro příslušný region soudržnosti. Osobami, které mají fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v této právnické osobě, bude nutné v závislosti na konkrétním případu hledat jednak mezi členy jejího statutárního orgánu, případně mezi zástupci právnické osoby v tomto orgánu anebo osobami v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu. ČR má osm regionů soudržnosti s následujícími regionálními radami: NUTS II Praha, kdy v tomto regionu soudržnosti vykonává pravomoci a působnosti Regionální rady hlavní město Praha v přenesené působnosti, NUTS II Střední Čechy, s regionální radou regionu soudržnosti Střední Čechy, se sídlem v Praze, c odst. 1 ZPRR g odst. 1 ZPRR odst. 2 ZPRR odst. 5 ZPRR odst. 3 ZPRR odst. 4 ZPRR. 65

66 NUTS II Jihozápad s regionální radou regionu soudržnosti Jihozápad, se sídlem v Českých Budějovicích, NUTS II Severozápad s regionální radou regionu soudržnosti Severozápad, se sídlem v Ústí nad Labem, NUTS II Severovýchod s regionální radou regionu soudržnosti Severovýchod, se sídlem v Hradci Králové, NUTS II Jihovýchod s regionální radou regionu soudržnosti Jihovýchod, se sídlem v Brně, NUTS II Střední Morava s regionální radou regionu soudržnosti Střední Morava, se sídlem v Olomouci, NUTS II Moravskoslezsko s regionální radou regionu soudržnosti Moravskoslezsko, se sídlem v Ostravě. o. Školská právnická osoba Teoreticky. Školská právnická osoba je právnickou osobou, jejíž hlavní činností je poskytování vzdělávání podle vzdělávacích programů a školských služeb. Školská právnická osoba zřizovaná jedním zřizovatelem se zřizuje zřizovací listinou. Školská právnická osoba zřizovaná společně více zřizovateli se zřizuje zřizovatelskou smlouvou. Zřizovací listina nebo zřizovatelská smlouva musí obsahovat, kromě jiného (i) název a sídlo školské právnické osoby, (ii) název, sídlo a identifikační číslo osoby zřizovatele, bylo-li přiděleno, je-li právnickou osobou, nebo jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu zřizovatele nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, je-li fyzickou osobou, (iii) v případě více zřizovatelů způsob výkonu práv a povinností zřizovatele, (iv) vymezení doby, na kterou je školská právnická osoba zřízena 263. Registrace školských právnických osob. Školská právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob. Zřizovatelem školské právnické osoby může být (i) ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí, (ii) jiná právnická osoba nebo fyzická osoba. Školskou právnickou osobu může zřídit společně i více zřizovatelů. Neuvádí-li školský zákon jinak (i) ve věcech zřízení, vzniku, zrušení a zániku školské právnické osoby se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích o založení, vzniku, zrušení a zániku obchodních společností, a (ii) ve věcech sloučení, splynutí a rozdělení školské právnické osoby přiměřeně ustanovení o vnitrostátních fúzích a rozdělení obsažené v zákoně o přeměnách obchodních společností a družstev 264. PRAKTICKY: Školská právnická osoba je specifickým druhem právnické osoby založené za neziskovým účelem. Osobami, které mají fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v této právnické osobě, bude nutné v závislosti na konkrétním případu hledat jednak mezi členy jejího statutárního orgánu, případně mezi zástupci právnické osoby v tomto orgánu anebo osobami v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu a jednak mezi osobami vykonávajícími ve školské právnické osobě práva zřizovatele ŠkolZ ŠkolZ. 66

67 p. Politická strana či politické hnutí Teoreticky. Politické strany a politická hnutí jsou právnickými osobami 265, jež nejsou založeny na vlastnickém, ale na členském (zájmovém) principu. Členem strany a hnutí mohou být pouze fyzické osoby, které dosáhly 18 let, přičemž každá fyzická osoba může být členem pouze jedné strany či hnutí 266. Strany musí mít stanovy (organizační řád), jenž upravuje, kromě jiného (i) práva a povinnosti členů, (ii) ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny, zejména vymezení rozsahu, v němž mohou ve prospěch strany majetek nabývat, hospodařit a nakládat s ním, popřípadě nabývat jiná majetková práva, a rozsahu, v němž mohou jednat a zavazovat se jménem strany, (iii) orgány včetně orgánů statutárních, rozhodčích a revizních, způsob jejich ustavování a vymezení jejich oprávnění 267. Do rejstříku stran a hnutí se zapisují, kromě jiného, údaje o dnu registrace změny stanov 268, přičemž změna stanov strany a hnutí nabývá účinnosti dnem její registrace ministerstvem 269. Registrace stran a hnutí. Strany a hnutí se zapisují do rejstříku stran a hnutí, který vede Ministerstvo vnitra. Rejstřík stran a hnutí je veřejný seznam, do kterého se zapisují nebo vyznačují zákonem stanovené údaje týkající se stran a hnutí. Jeho součástí je sbírka listin obsahující stanovy, usnesení o ustavení orgánů, usnesení o změně stanov a usnesení o zrušení strany a hnutí. Rejstřík stran a hnutí je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy. Na požádání vydá ministerstvo úřední potvrzení o zápisu nebo o tom, že zápis není proveden 270. Obchodní korporace vlastněné stranami. Strana a hnutí mohou založit obchodní společnost nebo družstvo nebo se účastnit jako společník nebo člen na již založené obchodní společnosti nebo družstvu jen tehdy, je-li výlučným předmětem jejich činnosti (i) provozování vydavatelství, nakladatelství, tiskáren, rozhlasového nebo televizního vysílání, (ii) publikační a propagační činnost, (iii) pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí nebo (iv) výroba a prodej předmětů propagujících program a činnost příslušné strany a hnutí 271. Tyto obchodní korporace vlastněné stranami mohou zakládat či nabývat podíly či členství v jiných českých právnických osobách, nikoli v zahraničních právnických osobách nebo uspořádáních, neboť strana ani hnutí nesmějí vlastnit majetek mimo území České republiky 272. Politické institutyzaložené stranami. Strana a hnutí mohou založit nebo být členem jednoho politického institutu, přičemž politickým institutem se rozumí právnická osoba, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkumná, publikační, vzdělávací nebo kulturní činnost v oblasti (i) rozvoje demokracie, právního státu, pluralismu a ochrany základních lidských práv, (ii) rozvoje občanské společnosti a společenské soudržnosti, (iii) podpory aktivní účasti občanů na veřejném životě, (iv) zlepšení kvality politické kultury a veřejné diskuse, nebo (v) přispívání k mezinárodnímu porozumění a spolupráci; politický institut nesmí vykonávat odst. 1 ZSPSH odst. 2 a 3 ZSPSH odst. 2 ZSPSH odst. 2 písm. b) ZSPSH odst. 2 ZSPSH odst. 1 ZSPSH odst. 3 ZSPSH odst. 11 ZSPSH. 67

68 činnost školy nebo školského zařízení podle školského zákona ani působit jako vysoká škola podle zákona o vysokých školách 273. PRAKTICKY: Vzhledem k tomu, že politická strana či politické hnutí jsou založeny na zájmovém (členském) principu, je nutné hledat osoby, které mají fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v těchto právnických osobách mezi členy jejich statutárních orgánů, případně mezi těmi členy, mají faktický rozhodující vliv v dané politické straně. V obchodních korporací vlastněných stranami bude mít rozhodující vliv politická strana, jež takovou obchodní korporaci vlastní, a v politické straně buď osoba odpovědná za výkon práv společníka v takové obchodní korporaci č statutární orgány dané politické strany. Obdobná situace bude u politických institutů založených stranami , odst. 4 a 6 ZPSH. 68

69 II. KROK 2: IDENTIFIKACE SKLADBY PODÍLŮ A URČENÍ OVLÁDÁJÍCÍHO PODÍLU Obecně. Smyslem Kroku 2 je určení ovládajícího podílu, resp. osoby vlastnící ovládající podíl ve zkoumané právnické osobě, případně v uspořádání bez právní osobnosti. Vztah ovládání bude založen na vlastnictví podílu, ať už bude doprovázen smluvním aspektem či nikoli (zpravidla u obchodních korporací), nebo bude vyplývat ze způsobu vymezení členských práv, případně z jiných skutečností (zpravidla u neziskových právnických osob) či z definice práv zainteresovaných osob v předmětném uspořádání (zpravidla u uspořádání bez právní osobnosti). Z teoretického vysvětlení způsobů určení výše a skladby podílů a forem ovládání (1. Určení výše a skladby podílů a forem ovládání) proto vyplývá, že určení skladby podílů a forem ovládání se bude lišit v závislosti na tom, zda zkoumanou právnickou osobou bude: obchodní korporace, u níž vztah ovládání bude nejčastěji vyplývat z vlastnictví podílu, jež může být doprovázeno smlouvou mezi společníky/akcionáři/členy (2. Určení skladby podílů a ovládání v obchodních korporacích) NEBO nezisková právnická osoba, u níž vztah ovládání bude vyplývat ze způsobu vymezení členských práv, případně z jiných skutečností, nebo z vymezení práv osob zainteresovaných v daném právním uspořádání (3. Zvláštní způsoby určení skladby podílů a ovládání). 1. Určení výše a skladby podílů a forem ovládání Obecně. Určení výše a skladby podílů v právnické osobě je nutné pro zjištění, který či kteří z přímých majitelů právnické osoby nebo uspořádání bez právní osobnosti jsou ovládajícími přímými majiteli, neboť pouze u těch je při identifikaci vlastnické a řídicí struktury nutné dále určit jejich přímé a případně nepřímé majitele až po majitele skutečné.minimálními informacemi o podílu z hlediska určení skladby podílů jsou údaj o výši vlastněného podílu, vyjádřený například v procentech nebo v podobě zlomku a doba, od kdy do kdy byl podíl danou osobou držen (vlastněn). Tato doba musí pokrývat okamžik, ke kterému se údaje o vlastnictví podílu zjišťují. Relevantní prahy pro určení skladby vlastnických podílů stanoví jak veřejnoprávní, tak soukromoprávní předpisy. U právnických osob registrovaných v České republice lze informace o výši podílu, jeho skladbě a jeho majiteli zjistit buď z výpisu z obchodního rejstříku nebo z dalších dokumentů vydaných právnickou osobou nebo třetími osobami, jež mohou či nemusí být založeny ve sbírce listin daného veřejného rejstříku. O podílu je nutné zjistit minimální informace, aby bylo možné určit, zda majitel podílu (společník, akcionář, člen) prostřednictvím tohoto podílu ovládá subjekt ve vlastnické struktuře, ve kterém má podíl, či jakou částku může z právnické osoby získávat jako podíl na zisku. Postup při určení výše a skladby podílů a forem ovládání může probíhat buď: standardním způsobem, kdy je nejdříve zjištěna minimální výše podílu či podílů a jejich skladba (1.1. Zjištění minimální výše podílu a skladby podílů), a následně je na základě zjištěné výše podílu či podílů určen ovládající podíl, resp. ovládající osoba; tento způsob určení bude obvyklý u obchodních korporací; NEBO nestandardní způsobem, kdy pro určení ovládající osoby minimální výše podílu či podílů ani jejich skladba není určitelná či rozhodující, a ovládající vztah je určen na základě jiných kritérií či faktického rozhodného vlivu (1.2. Určení ovládajícího podílu 69

70 jinak než podle výše podílu či podílů a jejich skladby); tento způsob určení bude obvyklý u neziskových právnických osob a uspořádáních Zjištění minimální výše podílu a skladby podílů Teoreticky. Podílem na právnické osobě, resp. na subjektu ve vlastnické struktuře, se rozumí vztah mezi tímto subjektem a jeho přímým majitelem; může se jednat o podíl společníka (např. v sr.o.), o akcie (např. v a.s.) nebo o členský podíl (např. v družstvu či spolku) nebo zvláštní podíl (např. podíl beneficienta ve svěřenském fondu). Podíl v právnické osobě může obnášet podíl na základním kapitálu a/nebo podíl na hlasovacích právech a/nebo podíl na zisku. Podíl na hlasovacích právech je relevantní pro zjištění toho, zda přímý majitel právnickou osobu ovládá, podíl na zisku je relevantní pro zjištění, zda přímý majitel získal nebo získává z právnické osoby finanční prostředky, podíl na základním kapitálu je relevantní pro zjištění výše vypořádacího podílu. Výše podílu. U obchodních korporací bude výši podílu možno zjistit buď přímo, například z výpisu z veřejného rejstříku, kde bude výše podílu jednotlivých podílníků uvedena v podobě procenta nebo zlomku, nebo bude nutné výši podílu dopočítat z údajů uvedených na příslušném dokladovém dokumentu: například, pokud společnost vydala celkově 20 akcií každou ve jmenovité hodnotě Kč při základním kapitálu společnosti v hodnotě Kč, a má například dva akcionáře, kdy první z nich vlastní 12 akcií a druhý 8 akcií, pak jednoduchým početním úkonem lze dovodit, že první akcionář vlastní v akciové společnosti podíl ve výši 60 % a druhý akcionář podíl ve výši 40 %. Doba, po kterou se výše podílu nemění. Doba, po kterou je podíl držen (vlastněn) bude u obchodních korporací vyznačena na tzv. úplném výpisu z obchodního rejstříku se zmínkou Zapsáno (okamžik nabytí podílu) a/nebo Vymazáno (okamžik prodeje podílu) u údaje o společníkovi či akcionáři. U obchodních korporací, jejichž přímí vlastníci se do veřejného rejstříku nezapisují (akciové společnosti, které mají více jak jednoho akcionáře) a založili svou účetní závěrku či výroční zprávu obsahující účetní závěrku, bude možné zjistit za určitých podmínek jejich přímé majitele s podílem nad 20 % k datu sestavení dané účetní závěrky, tj. ke konci jejich hospodářského roku, jež bude zpravidla odpovídat kalendářnímu roku. Minimální výše relevantního podílu v předpisech proti praní peněz a předpisech vymezujících malý a střední podnik (podíl převyšující 25 %). Z veřejnoprávních předpisů je to především čtvrtá směrnice proti praní peněz, jež uvádí základní práh vlastnictví v hodnotě 25 % a jedna akcie, resp. práh převyšující 25 % pro určení skutečného majitele; tento práh přebírá rovněž zákon proti praní peněz v ustanovení 4, odst. 4. Podle uvedené směrnice a zákona proti praní peněz, jež ji převádí do českého právního řádu, je indikátorem přímého vlastnictví akciový podíl 25 % plus jedna akcie či vlastnický podíl větší než 25 %, který v klientovi drží fyzická osoba 274. Směrnice proti praní peněz dává možnost členským státům snížit tuto minimální hranici na limit v hodnotě 20 % a jedna akcie. Směrnice proti praní peněz na rozdíl od zákona proti praní peněz 275 požaduje pouze identifikaci osob, jež právnické osoby vlastní nebo kontrolují na základě vlastnictví podílu nebo hlasovacích práv, nepožaduje však již identifikaci osob, které se podílejí pouze na zisku, avšak právnickou osobu nevlastní nebo neovládají. Obdobný přístup volí i relevantní dokumenty 274 Čl. 3 odst. 6 písm. a) bod (i) směrnice AML. 275 Požadavek identifikace osob v rámci definice skutečného majitele, jež mají být příjemci alespoň 25 % zisku obchodní korporace ( 4 odst. 4 písm. a), bod 3 zákona č. 253/2008 sb. spolu s 118f písm. d) bod 2 zákona o veřejných rejstřících) jde nad rámec toho, co požaduje výše uvedená směrnice. 70

71 FATF 276.Vlastnický práh ve výši 25 % je rovněž relevantní pro definici malého a středního podniku podle Doporučení Evropské komise 2003/361/ES o definici mikropodniků, malých a středních podniků 277. Účetní předpisy a sektorové předpisy (podíl nejméně 20 %). Účetní směrnice 278, a zákon o účetnictví 279, jež ji transponuje, stanovují pro účely určení skupiny, jež má sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, vlastnický práh v hodnotě nejméně 20 % hlasovacích práv 280 (podstatný vliv) 281. Obdobně právní předpisy v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví a investičních fondů vymezují termín úzké propojení mezi jednotlivými osobami jako podíl ve výši nad 20 %) Určení ovládajícího podílu na základě zjištěné výše podílu či podílů jejich skladby Nařízení (ES) č. 2580/2001 o mezinárodních sankcích. Dovození ovládání na základě prahu vlastnického podílu je uvedeno v nařízení (ES) č. 2580/2001 o mezinárodních sankcích 282 a doprovodného výkladového stanoviska 283. Z materiálního pohledu uvedené nařízení uvádí neuzavřený výčet kritérií, na základě nichž je možné ovládat, resp. kontrolovat jinou právnickou osobu. Jde o následující: (i) (ii) (iii) (iv) (v) (vi) (vii) mít právo jmenovat samostatně nebo jako výsledek výkonu hlasovacích práv většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu právnické osoby nebo entity, kteří byli ve funkci během probíhajícího či minulého finančního roku; mít právo vykonávat významný vliv v právnické osobě či entitě podle smlouvy uzavřené s takovou právnickou osobou či entitou nebo podle zakladatelských dokumentů takové právnické osoby či entity v případě, že rozhodné právo, jímž se řídí taková právnická osoba či entita, takové jednání dovoluje; mít pravomoc vykonávat významný vliv uvedený v předchozím ustanovení bez formálního oprávnění; ovládat samostatně nebo ve shodě s jinými společníky nebo členy právnické osoby nebo entity většinu hlasovacích práv společníků či členů v takové právnické osobě či entitě; mít právo použít všechna aktiva právnické osoby nebo entity či jejich část; řídit podnikání právnické osoby nebo entity na jednotném základě a zveřejňovat konsolidované účetní závěrky; podílet se nerozdílně na finančních závazcích právnické osoby nebo entity nebo za ně ručit. 276 FATF Guidance on transparency and beneficial ownership, October Úř. věstník L 124, , str. 36 a násl. 278 Směrnice 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků (účetní směrnice). 279 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ÚčetZ). 280 Čl. 22, odst. 1 účetní směrnice. 281 Čl. 22ÚčetZ. 282 FATF Guidance on transparency and beneficial ownership, pt. 33 (a) bod Pokyny k provádění a hodnocení omezujících opatření (sankce) v rámci společné unijní zahraniční a bezpečnostní politiky z 8. prosince 2003 (15579/0) ve znění dokumentu 9068/13 z 30. dubna

72 Je-li alespoň jedno z těchto kritérií 284 naplněno u některého společníka, akcionáře nebo člena, aniž by bylo naplněnovíce kritérií u jiného společníka, akcionáře či člena, má se za to, že takový společník, akcionář nebo člen má rozhodující vlivv dané právnické osobě nebo uspořádání bez právní osobnosti; jinak řečeno, právnická osoba nebo jiná entita jsou ovládány, resp. kontrolovány jinou osobou či entitou, jež v ní má rozhodující vliv. Vlastnictvím právnické osoby, skupiny nebo subjektu se podle uvedeného nařízení rozumí držení 50 % nebo více vlastnických práv k určité právnické osobě, skupině nebo subjektu, nebo vlastnictví většinového podílu. Účetní směrnice. Účetní směrnice při určování skupin, jež mají povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, rovněž stanoví požadavky na ovládání. Společník ovládá právnickou osobu (podnik), pokud sám nebo na základě dohody uzavřené s ostatními akcionáři či společníky: (a) (b) (c) má většinu hlasovacích práv akcionářů nebo společníků v jiném podniku (dceřiném podniku); má právo jmenovat či odvolat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku (dceřiného podniku) a je zároveň akcionářem nebo společníkem takového podniku; má právo uplatňovat rozhodující vliv na jakýkoli podnik (dceřiný podnik), jehož je akcionářem nebo společníkem na základě smlouvy, kterou s ním uzavřel, nebo podle jeho stanov, společenské nebo zakladatelské smlouvy, umožňuje-li právo, jímž se dceřiný podnik řídí, aby byl takovým smlouvám nebo ustanovením podřízen 285 ; a případně dále pokud: (d) (e) podnik (mateřský podnik) může vykonávat nebo skutečně vykonává rozhodující vliv nebo kontrolu nad jiným podnikem (dceřiným podnikem), nebo tento podnik (mateřský podnik) a jiný podnik (dceřiný podnik) jsou řízeny jednotně mateřským podnikem 286. Zákon o účetnictví. Obdobně zákon o účetnictví 287 při vymezení povinnosti sestavit konsolidovanou účetní závěrku uvádí, že povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku má účetní jednotka, která je obchodní společností a je ovládající osobou 288 ; dále při vymezení povinnosti podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky určuje, že tuto povinnost má osoba, pokud je: (a) (b) ovládanou osobou, s výjimkou ovládaných osob, ve kterých je vykonáván společný vliv, osobou, ve které konsolidující nebo konsolidovaná účetní jednotka vykonává společný vliv, nebo 284 Uvedených čl. 1 odst. 6 zmíněného nařízení. 285 Čl. 22 odst. 1 účetní směrnice. 286 Čl. 22 odst. 2 účetní směrnice. 287 Zákon č. 563/1991 Sb odst. 2 ÚčetZ. 72

73 (c) osobou, ve které konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vliv 289. Zákon o obchodních korporacích. Podle zákona o obchodních korporacích je ovládající osobou osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv 290. Řídící osoba a většinový společník jsou vždy ovládajícími osobami 291. Jedna nebo více osob podrobených jednotnému řízení ( řízená osoba ) jinou osobou nebo osobami ( řídící osoba ) tvoří s řídící osobou koncern; jednotným řízením je vliv řídící osoby na činnost řízené osoby sledující za účelem dlouhodobého prosazování koncernových zájmů v rámci jednotné politiky koncernu koordinaci a koncepční řízení alespoň jedné z významných složek nebo činností v rámci podnikání koncernu 292. Orgán řídící osoby může udělovat orgánům řízené osoby pokyny týkající se obchodního vedení, jsou-li v zájmu řídící osoby nebo jiné osoby, se kterou tvoří řídící osoba koncern 293. Společník, který má většinu hlasů plynoucích z účasti v obchodní korporaci 294, je většinový společník a obchodní korporace, ve které tuto většinu má, je obchodní korporace s většinovým společníkem 295. Zákon o obchodních korporacích dále stanoví domněnky ovládání, které jednak specifikují, co se rozumí rozhodujícím vlivem, a jednak stanoví prahy vlastněných podílů: (i) (ii) (iii) (iv) ovládající osobou je osoba, která může jmenovat nebo odvolat většinu osob, které jsou členy statutárního orgánu obchodní korporace nebo osobami v obdobném postavení nebo členy kontrolního orgánu obchodní korporace, jejímž je společníkem, nebo může toto jmenování nebo odvolání prosadit; osobou ovládající je ten, kdo nakládá s podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40 % všech hlasů v obchodní korporaci, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě; osoby jednající ve shodě, které společně nakládají s podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40 % všech hlasů v obchodní korporaci, jsou osobami ovládajícími, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě; osobou ovládající nebo osobami ovládajícími je také ten, kdo sám nebo společně s osobami jednajícími s ním ve shodě získá podíl na hlasovacích právech představující alespoň 30 % všech hlasů v obchodní korporaci a tento podíl představoval na posledních třech po sobě jdoucích jednáních nejvyššího orgánu této osoby více než polovinu hlasovacích práv přítomných osob. Zákon o ochraně hospodářské soutěže. Zákon o ochraně hospodářské soutěže používá pojem kontrola, jenž je podobný pojmu ovládání. Kontrolou se rozumí možnost vykonávat na základě právních nebo faktických skutečností rozhodující vliv na činnost jiného soutěžitele nebo jeho část, zejména na základě: (a) vlastnického práva nebo práva užívání k závodu kontrolovaného soutěžitele nebo k části kontrolovaného soutěžitele, anebo (b) práva nebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování a rozhodování odst. 2 ÚčetZ odst. 1 ZOK. 291 ledaže ve vztahu k většinovému společníkovi 75 stanoví jinak odst. 1 a 2 ZOK odst. 1 ZOK. 294 Do celkového počtu hlasů plynoucích z účasti v obchodní korporaci se pro potřeby tohoto dílu nezapočítávají hlasy z vlastních podílů ve vlastnictví obchodní korporace nebo jí ovládané osoby, ani z podílů, které na účet obchodní korporace nebo osoby jí ovládané nabyla jiná osoba jednající vlastním jménem ( 73 odst. 2 ZOK) odst. 1 ZOK. 73

74 orgánů kontrolovaného soutěžitele 296. Uplatňovaný rozhodující vliv se týká vlivu na soutěžní chování jiného soutěžitele 297. Ovládání jako pozitivní kontrola zahrnující rozhodující vliv. Pojem ovládání používaný v této Příručce lze proto definovat jako rozhodující vliv právnické osoby nebo uspořádání bez právní osobnosti v jiné právnické osobě nebo uspořádání bez právní osobnosti spočívající v možnosti prosadit taková opatření v jiné právnické osobě nebo uspořádání bez právní osobnosti, jež je umožňují řídit (rozhodující vliv) 298. Rozhodující vliv v právnické osobě či uspořádání bez právní osobnosti, jak vyplývá ze společných znaků definice ovládání ve výše uvedených právních předpisech, se týká: (i) jmenování či odvolání osob statutárního či jiného řídícího orgánu právnické osoby, a/nebo (ii) určení obchodní či jiné strategie právnické osoby, zejména rozhodování o rozpočtu 299, obchodním plánu, hlavních investicích, jmenování řídících pracovníků či práv ve vztahu k určitému trhu 300. a. Rozhodující vliv vykonávaný samostatně Obecně. Rozhodujícím vlivem vykonávaným samostatně se rozumí nakládání s hlasovacími právy a možnost vykonávat hlasovací práva na základě vlastního uvážení bez ohledu na to, zda a na základě jaké právní skutečnosti jsou vykonávána, popřípadě možnost rozhodujícím způsobem ovlivňovat výkon hlasovacích práv jinou osobou 301. i. přes samostatný většinový podíl Teoreticky. Ovládat právnickou osobu s různou mírou intenzity 302 lze vždy na základě podílu převyšujícího 50 % a více procent, pokud korporátní dokumenty týkající se konkrétní společnosti nestanoví vyšší základní kvorum pro rozhodování valné hromady v obecných záležitostech. Většinový podíl může mít nicméně hodnotu nižší než 50 % za předpokladu, že žádný jiný společník, akcionář či člen samostatně či společně nemá podíl vyšší. Jak je , odst. 4 ZOHS. 297 Oznámení ÚOHS o konceptu spojení soutěžitelů ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže, bod Výjimečná situace může nastat v případě, pokud je schopen vetovat strategická rozhodnutí soutěžitele pouze jeden akcionář, který ale nemá sám o sobě pravomoc tato rozhodnutí prosadit. Tato situace nastává buď tam, kde jeden akcionář vlastní 50 % základního kapitálu soutěžitele, zatímco zbývajících 50 % mají dva nebo více menšinových akcionářů, nebo pokud je pro strategická rozhodnutí vyžadováno kvorum, které ve skutečnosti uděluje právo veta pouze jednomu menšinovému akcionáři. Za těchto okolností má jeden akcionář tentýž vliv jako obvykle několik akcionářů společně kontrolujících soutěžitele, tj. pravomoc zablokovat přijetí strategických rozhodnutí. Tento akcionář však nemá pravomoci, jejichž nositelem je osoba či soutěžitel s výlučnou kontrolou, tj. pravomoc prosadit strategická rozhodnutí. Protože tento akcionář může vytvořit tutéž bezvýchodnou situaci jako v případech společné kontroly, získává rozhodující vliv, a proto kontrolu ve smyslu zákona (tzv. negativní kontrola) (Oznámení ÚOHS o konceptu spojení soutěžitelů ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže, bod 42). 299 Včetně otázek financování. 300 Oznámení ÚOHS o konceptu spojení soutěžitelů ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže, bod ZOK. 302 Právo společností stanoví různé typy kvalifikovaných většin, například 4/5, 3/4 nebo 2/3 pro přijetí zásadnějších opatření v rámci korporace: v závislosti na konkrétní výši podílu akcionáře s podílem převyšujícím 50 % může tento akcionář prosadit v obchodní korporaci různé typy opatření; naopak ostatní akcionáři mohou v závislosti na výši jejich podílu vytvořit různé typy blokačních menšin a nedovolit většinovému akcionáři s podílem nad 50 % určité typy prosadit proti jejich vůli. 74

75 uvedeno výše, zákon o obchodních korporacích stanoví domněnku ovládání v případě podílu na hlasovacích právech ve výši alespoň (i) 40 % všech hlasů v obchodní korporaci, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě, a (ii) 30 % všech hlasů v obchodní korporaci a tento podíl představoval na posledních tří po sobě jdoucích jednáních nejvyššího orgánu této osoby více než polovinu hlasovacích práv přítomných osob. ii. přes samostatný kvalifikovaný menšinový podíl Teoreticky. Bez ohledu na hodnotu vlastnického prahu uvedeného v předpisech evropského práva nebo českých právních předpisů lze ovšem ovládat jinou právnickou osobu i na základě vlastnictví menšinového podílu, je-li to doprovázeno dalšími skutečnostmi. Těmito dalšími skutečnostmi může být například existence reverzní kontrolní dohody ve prospěch menšinového akcionáře/společníka nebo připojení zvláštních práv k akciím, jež menšinový akcionář vlastní, například právo určovat strategické obchodní chování společnosti, nebo jmenovat nadpoloviční většinu členů představenstva nebo dozorčí rady společnosti 303.Krom toho může menšinový akcionář společnost ovládat, pokud na základě počtu akcionářů, kteří se valné hromady zúčastnili, má stálou většinu hlasů na valných hromadách, tzn. pokud jsou většinoví akcionáři/společníci nečiní 304. b. Rozhodující vliv vykonávaný společně (jednání ve shodě) Obecně. Společným vlivem se rozumí takový vliv, kdy osoba spolu s jednou nebo více osobami ovládají jinou osobu, přičemž osoba vykonávající společný vliv samostatně nevykonává rozhodující vliv v této jiné osobě 305. Osoby vykonávající společný vliv jednají ve shodě. Jednáním ve shodě je jednání dvou nebo více osob nakládajících hlasovacími právy za účelem ovlivnění, ovládání nebo jednotného řízení obchodní korporace 306. Jednání ve shodě je kritériem subjektivním. Aby bylo možno přímé majitele považovat za jednající ve shodě, musí tyto osoby jednat ve vzájemném (vědomém) srozumění, které musí směřovat k nabytí, postoupení, výkonu či jiné dispozici s hlasovacími právy ve vlastněném subjektu a k tomuto cíli musí být směřováno proto, aby přímí majitelé, jež takto jednají, ovlivnili chování vlastněného subjektu. Pojmovým znakem jednání ve shodě je jeho relativní dlouhodobost a soustavnost; jednáním ve shodě není jednorázové uplatnění vlivu ve společnosti (např. shodné hlasování na jedné valné hromadě) 307. Příklady osob jednajících ve shodě. Osobami jednajícími ve shodě 308 jsou, kromě jiného 309 : (i) (ii) osoby, které uzavřely dohodu o výkonu hlasovacích práv; osoby, které jednají ve shodě fakticky (tacitně), například: 303 Oznámení ÚOHS o konceptu spojení soutěžitelů ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže, bod Oznámení ÚOHS o konceptu spojení soutěžitelů ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže, bod Čl. 22 odst. 4 ÚčetZ odst. 1 ZOK. 307 Např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky 29 Cdo 3577/2012, ze dne nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 2751/ odst. 2 ZOK. 309 (i) společnost s ručením omezeným a její společníci nebo pouze její společníci, (ii) veřejná obchodní společnost a její společníci nebo pouze její společníci, (iii) komanditní společnost a její komplementáři nebo pouze její komplementáři. 75

76 - právnická osoba a člen jejího statutárního orgánu, osoby v jeho přímé působnosti, člen kontrolního orgánu, likvidátor, insolvenční správce a další správci podle jiného právního předpisu, nucený správce; - ovládající osoba a jí ovládané osoby; - vlivné a ovlivněné osoby 310 ; - osoby blízké podle občanského zákoníku; - investiční společnost a jí obhospodařovaný investiční fond či penzijní fond nebo pouze jí obhospodařované fondy. Právo veta v zásadních otázkách fungování společnosti. Práva veta v zásadních otázkách fungování společnosti bude rozhodným kritériem v případě, že tato práva bude mít pouze jeden společník nebo více společníků, avšak ne každý z nich: takový společník či společníci s právy veta budou společníci s rozhodným vlivem, neboť takový společník nebo společníci budou schopni prosadit zásadní opatření týkající se fungování společnosti bez ohledu na jiného společníka či jiné společníky, kteří taková práva nemají, avšak naopak to nebude možné. Pokud právo veta v zásadních otázkách budou mít všichni společníci nebo alespoň všichni společníci s podílem nad 10 %, nebude právo veta relevantním kritériem pro získání rozhodujícího vlivu: budou-li se všichni moci pomocí práv veta vzájemně blokovat v přijímání zásadních otázkách týkajících se fungování společnosti, budou mít rozhodující vliv všichni společníci s takovýmito právy. Právo veta, aby představovala relevantní kritérium pro fungování společnosti, se musí týkat zásadních otázek jejího fungování, nikoli pouze aspektů podružných. Jak již bylo uvedeno výše, zásadními otázkami fungování společnosti se rozumí například rozhodnutí o otázkách, jako jsou rozpočet, obchodní plán, hlavní investice, jmenování řídících pracovníků či práva ve vztahu k určitému trhu; naopak právo veta pouze ve vztahu k případné fúzi, k likvidaci společnosti, ke změnám kapitálové struktury nebo ke změně sídla společnosti 311 se nevztahuje k zásadním otázkám fungování společnosti. Konečně, není rozhodující, zda společník práva veta skutečně využije, pouhá možnost využít práv veta je postačující 312. i. Formální jednání ve shodě: na základě výslovné dohody společníků / akcionářů Teoreticky. Dohody společníků/akcionářů/členů o výkonu hlasovacích práv mohou či nemusí být zveřejňovány, nicméně jejich existence, by měla (avšak ne vždy musí být) zmíněna ve výroční zprávě nebo zprávě o vztazích uveřejněných ve sbírce listin obchodního rejstříku příslušné společnosti. Dohody společníků/akcionářů/členů. Dohoda společníků/akcionářů/členů o výkonu hlasovacích práv, ať už písemná nebo ústní, bude zakládat jednání ve shodě, pokud z jejího obsahu bude patrné, že naplňuje podmínky jednání ve shodě, tzn. že zavazuje společníky/akcionáře/členy jednat při výkonu hlasovacích práv v podstatných otázkách týkajících se řízení společnosti společně, tj. po vzájemné dohodě nebo alespoň ve vzájemném 310 Každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci (dále jen "vlivná osoba") rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace (dále jen "ovlivněná osoba") k její újmě, tuto újmu nahradí, ledaže prokáže, že mohl při svém ovlivnění v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby ( 71 odst. 1 ZOK). 311 Oznámení ÚOHS o konceptu spojení soutěžitelů ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže, bod Oznámení ÚOHS o konceptu spojení soutěžitelů ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže, bod

77 srozumění. Existence dohody společníků/akcionářů/členů o výkonu hlasovacích práv založí domněnku jednání ve shodě; tato domněnka může být vyvrácena předložením textu dohody samotné, ze které bude vyplývat, že společníci/akcionáři/členové, jež jsou takovou dohodou vázáni, koordinují výkon svých hlasovacích práv pouze v nepodstatných otázkách nebo mají v podstatných otázkách právo veta, které skutečně soustavně při reálném hlasování na valné hromadě využívají. Reverzní kontrolní dohoda. Reverzní kontrolní akcionářská dohoda spočívá v ujednání, podle kterého minoritnímu akcionáři/společníkovi náležejí práva majoritního akcionáře/společníka, a to zpravidla takovým způsobem, aby byl obejit výše uvedený práh 25 %. Minoritní akcionáři s podílem na základním kapitálu či hlasovacích právech v hodnotě nižší než je 25 % tak náleží vyšší podíl na hlasovacích právech nebo na zisku, než je uvedených 25 % (nezřídka se jedná o většinový podíl), což tomuto navenek minoritnímu akcionáři/společníkovi umožňuje skrytě danou společnost ovládat, aniž by jeho identita musela být sdělena povinným subjektům podle předpisů proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu: například 15% vlastník může mít díky reverzní kontrolní akcionářské dohodě právo na 90% podíl na zisku a na hlasovacích právech 313. ii. Faktické jednání ve shodě: na základě tacitního chování Teoreticky. Jednání ve shodě nemusí být vyjádřeno v písemné ani ústní formě, může se zobrazit pouze ve faktickém souladném chování těchto osob. Zpravidla bude v tomto směru uzavřena alespoň ústní dohoda; na její existenci bude možno usuzovat především z jednotlivých kroků, kterými osoby jednající ve shodě budou směřovat k naplnění obsahu takové dohody a které nelze vysvětlit jinými příčinami než právě jejich vzájemným srozuměním. Jednání ve vzájemném srozumění v podobě vědomé koordinace výkonu hlasovacích práv může indikovat setrvalé souhlasné hlasování akcionářů. Přesto jej obvykle nebude možné považovat za dostatečné kritérium, na jehož základě by bylo možné bez dalšího (vždy) uzavřít, že osoby souhlasně hlasující jednaly ve shodě. Typologie jednání ve shodě. K faktickému jednání ve shodě bude docházet v případě, kdy v určité právnické osobě bude mít podíl jiná právnická osoba a zároveň bude v téže právnické osobě vlastnit podíl fyzická osoba, jež je v posléze uvedené právnické osobě členem statutárního orgánu nebo dozorčího orgánu.dalším indikátorem jednání ve shodě společníků/akcionářů/členů subjektu bude skutečnost, že tito společníci/akcionáři/členové jsou přímo či nepřímo vlastněni a ovládáni jedním a týmž subjektem či subjekty. Například, společníci B1 (40%) a B2 (30%) vlastnící podíl v subjektu A jsou vlastněni subjektem C ze 100 %, který podrobuje subjekty A, B1, B2 jednotnému řízení: společníci B1 a B2 budou z tohoto důvodu jednat při výkonu svých hlasovacích práv společníků ve shodě a jejich podíly bude nutno sečíst (40% + 30% = 70%). Existence společného ovládajícího mateřského subjektu na vyšší úrovni vlastnictví založí domněnku jednání ve shodě; tato domněnka může být vyvrácena existencí reverzní kontrolní dohody například když v uvedeném subjektu A bude vedle subjektů B1 a B2 ještě subjekt B3 se 30 %, který bude mít se subjekty B1 a B2 uzavřenu reverzní kontrolní dohodu nicméně tato reverzní kontrolní dohoda bude zpravidla mít širší implikace a bude určitým způsobem zahrnovat i ovládající subjekt či subjekty na vyšší úrovni vlastnictví.jednání ve shodě může vyplývat i ze skutečnosti, že skuteční majitelé fyzické osoby jsou v blízkém příbuzenském vztahu bez ohledu na to, na jaké úrovni vlastnictví se takoví skuteční majitelé nacházejí, tj. zda na stejné úrovni (skutečný majitel B1 313 Vondráček, O., Transparentnost vlastnických struktur příjemců veřejných prostředků ve světle práva EU, Právník, 12/2015, str

78 a skutečný majitel B2 vlastníci podíly v subjektu A jsou bratři) nebo na různých úrovních (skutečný majitel fyzická osoba B1 vlastní podíl v subjektu A vedle společnosti C, kterou vlastní skutečný majitel fyzická osoba C1, přičemž osoby B1 a C1 jsou manželé). Příbuzenský vztah mezi společníky/akcionáři/členy na stejné nebo na různých úrovních vlastnictví založí domněnku jednání ve shodě; tato domněnka může být vyvrácena prokázáním skutečností, ze kterých bude vyplývat, že společníci/akcionáři/členové, jež jsou v příbuzenském vztahu, nekoordinují výkon svých hlasovacích práv nebo, pokud koordinují, že tak činí pouze v nepodstatných otázkách nebo každý z nich má v podstatných otázkách právo veta, které skutečně soustavně při reálném hlasování na valné hromadě využívá Určení ovládajícího podílu jinak než podle výše podílu či podílů a jejich skladby Teoreticky. U neziskových právnických osob u jiných uspořádání, jako jsou například svěřenské fondy, u nichž není výše podílu v nich držených uváděna na výpisu z rejstříku nebo na jiných dokumentech, bude určení skladby podílů záviset na vymezení práv členů neziskových právnických osob a beneficientů uspořádání bez právní osobnosti v zakládacích dokumentech těchto osob a uspořádáních. Neziskové právnické osoby mohou být akcionáři, společníky či členy obchodních korporací a rovněž naopak obchodní korporace mohou být členy neziskových právnických osob. V důsledku toho mohou neziskové právnické osoby být součástí vlastnických struktur, tj. být subjekty vlastnických struktur, a to přesto, že neziskové právnické osoby nemohou vyplácet zisk svým členů (čímž se liší od obchodních korporací), neboť svým členům mohou finanční prostředky, jež získají z obchodních korporací, převádět jiným způsobem, například prostřednictvím půjček, konzultačních smluv a smluv o dodání tzv. měkkých služeb, tj. služeb, jejichž přesný předmět plnění je obtížně definovatelný 314. Určení ovládajícího podílu v neziskových právnických osobách a uspořádáních bez právní osobnosti bude záviset na posouzení následujících kritérií: (a) (b) (c) způsob rozdělení členských práv a výše členských podílů, počet členů, typ členů fyzické nebo právnické osoby. a. Způsob rozdělení členských práv a výše členských podílů Teoreticky.Prvním důležitým aspektem, jenž je při zkoumání vlastnické struktury neziskové právnické osoby nutné ověřit, je způsob rozdělení členských práv a z něho vyplývající výše členských podílů. Jelikož, jak z jejich názvu vyplývá, jsou neziskové právnické osoby založeny za účelem realizace neziskových cílů, je pravděpodobnější, že členská práva budou rozdělena mezi členy rovnoměrně například způsobem jeden člen, jeden hlas než nerovnoměrně na základě výše vkladů nebo jiných aspektů, byť nerovnoměrné rozdělení 314 Samotná přítomnost neziskové právnické osoby ve vlastnické struktuře právnických osob založených za účelem zisku může vyvolat pochybnosti o účelu takové právní konstrukce. Čím dále ve vlastnické struktuře od zkoumané právnické osoby se nezisková právnická osoba bude nacházet a čím více podílů v jiných právnických osobách provozovaných za účelem zisku bude mít, a bude tudíž na sebe brát roli "holdingové společnosti", tj. právnické osoby zastřešující síť jí vlastněných dceřiných společností, které vyplácejí své zisky, ať už prostřednictvím dividendy či jiným způsobem uvedené "holdingové neziskové právnické osobě" (např. Anstalt, Stiftung podle německého či rakouského práva), tím více bude vyvolávat pochybností o tom, zda neslouží k zastření svých přímých majitelů a skutečných majitelů související holdingové struktury: důvod pro takovéto uspořádání může být rovněž daňový nižší nebo dokonce nulová daň z příjmu právnických osob pro "neziskovou holdingovou právnickou osobu" v některých jurisdikcích. 78

79 hlasovacích práv alespoň český právní řád umožňuje, například u spolku 315. Bude-li rozdělení hlasovacích práv v neziskové právnické osobě nerovnoměrné tak, že některá z členů bude mít více hlasů než jiný, a zejména v situaci, kdy takové nerovnoměrné rozdělení hlasovacích práv bude založeno na výši vkladů do této neziskové právnické osoby, nebude se takováto struktura hlasovacích práv lišit od struktury právnické osoby založené za účelem zisku. Nerovnoměrné rozdělení hlasovacích práv v neziskové právnické osobě může být zároveň indicií pro využití či zneužití neziskové právnické osobě k jiným potenciálně problematickým účelům. Způsob rozdělení hlasovacích práv rovnoměrný či nerovnoměrný bude možné zjistit ze stanov či statutu dané neziskové právnické osoby 316. b. Počet členů Teoreticky. Z obecné perspektivy je možné říci, že čím výše bude podílů, tím obtížnější bude koordinovat činnost a zároveň ovládat danou neziskovou osobní právnickou osobu prostřednictvím podílu; naopak čím nižší bude počet členů, tím bude vzájemná koordinace a rovněž ovládání prostřednictvím podílu snazší. Bude-limít nezisková osobní právnická osoba nejmenší možný počet členů tři jejichž podíly budou rozděleny rovnoměrně, bude se jednat o obdobnou situaci joint venture v poměru 1/3-1/3-1/3.Obdobně bude-li počet členůneziskové osobní právnické osoby, jejichž hlasovací práva budou rozložena nerovnoměrně, roven nebo vyšší než 4, bude nutné určit ovládající osobu takové neziskové právnické osoby na základě pravidel použitých pro právnickou osobu založenou za účelem zisku. Naopak bude-li mít nezisková osobní právnická osoba s počtem členů 4 a více rozdělena jejich hlasovací práva rovnoměrně, a nebude-li možné dovodit samostatné ovládání či ovládání na základě jednání ve shodě na základě níže uvedených materiálních kritérií, nebudou v takové situaci pro určení ovládání relevantní osoby členů takové neziskové právnické osoby, nýbrž členové statutárního orgánu takové právnické osoby 317. c. Typ členů fyzické nebo právnické osoby Teoreticky. Společně s předcházejícími kritérii je typ členů neziskové právnické osoby relevantní pro ověření, zda nezisková osobní právnická osoba není pouze prostředkem pro zastření skutečných majitelů této neziskové právnické osoby nebo dalších právnických osob, jejichž je nezisková osobní právnická osoba členem či podílníkem, skutečnost, zda jsou členy právnické osoby pouze fyzické osoby. Pouze fyzické osoby. Pokud má nezisková osobní právnická osoba nízké množství členů (okolo 3-10), jež jsou výhradně fyzickými osobami, a pokud nemá podíl v jiné právnické osobě provozované za účelem zisku, nebude se zpravidla jednat o neziskovou osobní právnickou osobu, jejímž účelem by bylo využívat vlastnické struktury k potenciálním společensky škodlivým činům; tím samozřejmě není vyloučeno, že by se taková nezisková osobní právnická osoba nemohla dopouštět jiného společensky závadného či dokonce trestněprávně relevantního jednání. Naopak, pokud uvedená právnická osoba bude vlastnit podíl či podíly v jiných právnických osobách provozovaných za účelem zisku, mohla by sloužit jako prostředek pro zakrytí přímých majitelů této neziskové osobní právnické osoby, resp. skutečných majitelů souvisejících právnických osob založených za účelem zisku, neboť identifikovat členy některých neziskových právnických osob, jako například spolku, je obtíženější než akcionáře či společníky právnických osob provozovaných za účelem zisku ObčZ , odst. 1 ObčZ odst. 4 písm. b), bod 3 AML zákona. 79

80 Pokud má nezisková osobní právnická osoba vysoké množství členů (např. 11 a více), jež jsou výhradně fyzickými osobami, bude již obtížné jednání těchto členů koordinovat, v důsledku čehož bude méně pravděpodobné, že by prostřednictvím přímých majitelů docházelo k využití vlastnické struktury k potenciálně škodlivému jednání bez ohledu na to, zda má či nemá podíl v jiné právnické osobě provozované za účelem zisku. Pouze právnické osoby. Naproti tomu, bude-li členem neziskové osobní právnické osoby pouze několik málo právnických osob provozovaných za účelem zisku, a nebude-li zřejmé, že se jedná o profesní sdružení, jak je popsáno dále, může být použití neziskové osobní právnické osoby v takovém případě prostředkem k zastírání skutečných majitelů, ať už předmětné neziskové osobní právnické osoby, tak přímých či skutečných majitelů právnických osob provozovaných za účelem zisku, jež jsou členy uvedené neziskové osobní právnické osoby. Pokud ovšem budou členy právnické osoby pouze právnické osoby veřejného práva nebo konečné veřejnoprávní subjekty, tak jak jsou definovány v této Příručce například obce tvořící svazek obcí tak i přes jejich malý počet nebude vlastnická struktura takové právnické osoby zpravidla prostředkem ke společensky škodlivému jednání či jeho zakrývání; obdobně jako v předchozí situaci ovšem není vyloučeno, že by se taková nezisková osobní právnická osoba nemohla dopouštět jiného společensky závadného či dokonce trestněprávně relevantního jednání.pokud má nezisková osobní právnická osoba vysoké množství členů (např. 11 a více), jež jsou právnickými osobami, bude již obtížné jednání těchto členů koordinovat, v důsledku čehož bude méně pravděpodobné, že by prostřednictvím přímých majitelů docházelo k využití vlastnické struktury k potenciálně škodlivému jednání bez ohledu na to, zda má či nemá podíl v jiné právnické osobě provozované za účelem zisku; ovšem není vyloučeno, že by se taková nezisková osobní právnická osoba nemohla dopouštět jiného společensky závadného či dokonce trestněprávně relevantního jednání. Fyzické a právnické osoby. Pokud má nezisková osobní právnická osoba za členy jak fyzické, tak právnické osoby, nebude v takovém případě možné z hlediska typu a počtu členů činit jakékoli obecné závěry, a bude nutné postupovat případ od případu. 2. Určení skladby podílů a ovládání v obchodních korporacích Obecně. Jelikož právnické osoby mají povinnost znát své skutečné majitele, včetně jejich podílů ve výši přesahující 25 %, a takto také budou též registrovány v budoucích rejstřících skutečných majitelů, mohou orgány, jež budou vyhledávat vlastnictví struktury a skutečné majitele, vycházet právě z informací od právnických osob nebo z těchto rejstříků. Pro usnadnění jejich práce proto tato sekce vychází právě z prahu výše podílu v hodnotě 25 % a jedna akcie (jednotka podílu) uvedeného v předpisech proti praní peněz: nejdříve jsou proto řešeny podíly převyšující 25 % a jejich skladba (2.1. Podíly, jež převyšují 25 %), dále podíly převyšující 10 % avšak nepřevyšující 25 % (2.2. Majitelé s podíly převyšující 10 % avšak nepřesahující 25 %) a konečně podíly menší než 10 % (2.3. Podíly ve výši méně než 10 %). Zjistit, který podíl je ovládající (a následně pak jeho majitele - viz Krok 3), je nutné určit jednak na základě určení výše podílu, a v případě, že je podílů více i jejich skladby (kvantitativní aspekt) a jednak na základě identifikace kritérií ovládání (kvalitativní aspekt). Analýza kvantitativního aspektu (výše podílu) je proto u všech relevantních prahů doplněna rozborem kvalitativního aspektu ovládání (obsah práv vyplývající pro vlastníka podílu z tohoto podílu). 80

81 2.1. Podíly převyšující 25 % Obecně. Při stanoveném prahu ve výši 25 % a jedna akcie (jednotka podílu) mohou nastat následující situace, podíl převyšující 25 % je představován: (a) samostatným většinovým podílem: jeden majitel s podílem 25 % a jedna akcie až 100 %; (b) dvěma podíly, kdy každý z nich převyšuje 25 %; nebo (c) třemi podíly v rozmezí 25 % a jedna akcie až 50 %. a. Samostatný většinový podíl: jeden majitel s podílem 25 % a jedna akcie až 100 % Teoreticky. Existuje-li pouze jeden samostatný většinový podíl nad 25 %, může jeho majitel vykonávat práva vyplývající z tohoto podílu zcela na základě vlastního uvážení bez toho, aby musel jednat s jinou osobou či osobami ve shodě - což ovšem může, byť k tomu není nucen. V této situaci se bude samostatný podíl vyskytovat buď v podobě: (i) (ii) většinového podílu převyšujícího 50 % (50 % plus 1 akcie a vyšší), nebo většinového podílu v rozmezí 25 % plus jedna akcie až 50 %, včetně. PRAKTICKY: (i) Jeden přímý majitel s podílem v rozmezí 100 % až 90 % (až 95 % v případě zahraničních obchodních korporací z některých jiných států). Samostatný ovládající přímý majitel s podílem nad 50 % bude vždy ovládat subjekt, v němž má takový podíl, pokud výše jeho podílu bude dosahovat 90 %. Není třeba ověřovat další skutečnosti pro dovození ovládání ze strany takového přímého samostatného majitele, s výjimkou možného zastoupení. (ii) Jeden přímý většinový majitel s podílem v rozmezí 90 % (až 95 % v případě zahraničních obchodních korporací z některých jiných států) až 50 %, včetně. Samostatný ovládající přímý majitel s podílem nad 50 %, jehož výše se pohybuje v rozmezí překračujícím 50 %, avšak nepřekračujícím 75 % včetně, bude ovládat subjekt, v němž má takový podíl za předpokladu, že nebude existovat reverzní kontrolní dohoda mezi ním a minoritním akcionářem či akcionáři s podílem v rozmezí 25 % až 10 % (až 5 % v případě zahraničních obchodních korporací). Je proto třeba ověřit existenci reverzní kontrolní dohody mezi většinovým majitelem a jedním nebo více přímými majiteli s podílem v rozmezí 25 % až 10 % a možné zastoupení samostatně ovládajícího akcionáře. (iii) Jeden většinový přímý majitel s podílem v rozmezí 50 % až 25 % + 1. Samostatný přímý majitel s podílem nad 25 %, jehož výše se pohybuje v rozmezí překračujícím 25 %, avšak nepřekračujícím 50 % včetně, bude ovládat subjekt, v němž má takový podíl za předpokladu, že nebude existovat (a) reverzní kontrolní dohoda mezi ním a minoritním akcionářem či akcionáři s podílem v rozmezí 25 % až 10 % (až 5 % v případě zahraničních obchodních korporací) nebo (b) dohoda o výkonu hlasovacích práv mezi zbylými akcionáři/společníky, díky které by posléze uvedení akcionáři či společníci mohli získat nad samostatným akcionářem/společníkem většinu a díky tomu obchodní korporaci ovládat (např. 30 % < (20 % + 20 %)). Je proto třeba ověřit existenci dohody akcionářů/společníků nezahrnující většinového akcionáře/společníků, 81

82 reverzní kontrolní dohody mezi většinovým přímým majitelem v rozmezí 50 % až 25 % + 1 a jedním nebo více přímými majiteli s podílem v rozmezí 25 % až 10 %. b. Dva podíly, kdy každý z nich převyšuje 25 % Teoreticky. Existují-li v právnické osobě dva podíly nad 25 %, mohou být rozděleny rovnoměrně nebo nerovnoměrně: (i) jsou-li rozděleny rovnoměrně 318, může jít o: situaci, kdy budou existovat dva majitelé s podílem přesně 50 % 319, včetně situace, kdy bude existovat jeden majitel s podílem přesně 50 % a dva majitelé s podílem přesně 25 % a 25 %, situaci, kdy dva majitelé budou mít podíl převyšující 25 %, avšak nedosahující 50 %, přičemž nebude existovat další minoritní majitel (akcionář či společník) (např. 40 % + 40 %), situaci, kdy dva majitelé budou mít podíl převyšující 25 %, avšak nedosahující 50 %, přičemž bude ještě existovat alespoň jeden další minoritní majitel (akcionář či společník) s podílem nepřesahujícím 25 %, (např. 40 %, 40 % a 10 %). (ii) jsou-li rozděleny nerovnoměrně, může to být bez existence dalšího vlastnického podílu anebo s existencí dalšího či dalších vlastnických podílů: všichni majitelé jednají ve shodě bez ohledu na způsob rozdělení podílů, existují pouze dva majitelé s nerovnoměrným podílem, jehož součet bude dávat 100 % (např. 60 % a 40 %), a dva majitelé budou mít nerovnoměrně rozdělený podíl, každý v rozmezí převyšujícím 25 %, avšak nedosahujícím 75 %, a tudíž bude ještě existovat alespoň jeden další minoritní majitel (např. 55 %, 35 % a 10 % nebo 45 %, 30 % a 25 % nebo 50 % a 30 % a 20%). i. Rovnoměrně rozdělené podíly: společný podnik (joint venture) PRAKTICKY:Akcionáři/společníci tvořící společný podnik jsou ovládajícími akcionáři/společníci (přímými majiteli). Společný podnik může vyplývat, jak Nejzřetelnější formou společné kontroly je situace, kdy jsou pouze dva akcionáři, kteří se dělí rovným dílem o hlasovací práva společného podniku. V tomto případě není třeba, aby mezi nimi byla formální dohoda (Oznámení ÚOHS o konceptu spojení soutěžitelů ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže, bod 32) Rozhodující vliv v tomto smyslu obvykle znamená přinejmenším možnost zablokovat rozhodnutí, která určují strategické obchodní chování soutěžitele. Na rozdíl od výlučné kontroly, která uděluje určitému akcionáři či společníkovi možnost (pravomoc) určovat samostatně strategická rozhodnutí kontrolovaného soutěžitele, společná kontrola je v případech, kdy se akcionáři či společníci nedohodnou na společném postupu (například akcionářskou smlouvou) typicky charakterizována tím, že v kontrolované společnosti může nastat patová situace, plynoucí ze shodného podílu na hlasovacích právech dvou nebo vice akcionářů či společníků, respektive schopnosti odmítnout navrhovaná strategická rozhodnutí. Z toho tedy plyne, že tito akcionáři se musí shodnout na obchodní politice společně kontrolovaného podniku (Oznámení ÚOHS o konceptu spojení soutěžitelů ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže, bod 31). 82

83 z faktického, tak písemně či textově doloženého jednání ve shodě, resp. existence dohody o výkonu hlasovacích práv v posléze uvedeném případě. O společný podnik se bude jednat nejčastěji v případech rovnoměrného rozložení podílů mezi jednotlivými přímými majiteli (akcionáři/společníky). V jednotlivých případech bude třeba: při rozložení podílů způsobem 50 % / 50 %: - zjistit,zda se jedná o společný podnik v důsledku jednání ve shodě, což bude zpravidla dokumentováno písemnou či alespoň textovou dohodou o výkonu hlasovacích práv; v takovém případě budou ovládajícími osobami oba majitelé; - v případě absence dohody o výkonu hlasovacích práv v písemné či textové formě, ověřit, zda se nejedná o tzv. mrtvý podnik, kdy jednotliví akcionáři/společníci blokují vzájemně veškerá zásadní rozhodnutí o fungování právnické osoby, již vlastní, takže daná právnická osoba je nefunkční, tj. z korporátních či dalších dokumentů je zřejmé, že spěje k likvidaci a/nebo insolvenci v takovém případě není ovládajícím ani jeden ze společníků/akcionářů; jinak je třeba v případě absence uvedené dohody o výkonu hlasovacích práv považovat oba jednotlivé majitele s podíly 50 % a 50 % za majitele jednající ve shodě a zároveň ovládající osoby; při rozložení podílů způsobem 50 % / (25 % + 25 %): - jelikož existence společného podniku nebude z rozložení podílů na první pohled patrná, ověřit existenci jednání ve shodě, zpravidla v podobě dohody o výkonu hlasovacích práv, a to nejprve u menšinových akcionářů/společníků s podíly ve výši 25 %, a poté existenci obdobné dohody, resp. jednání ve shodě, mezi posléze uvedenými akcionáři/společníky na straně jedné, a akcionářem/společníkem s podílem ve výši 50 %, na straně druhé, - v případě absence dohody o výkonu hlasovacích práv v písemné či textové formě, ověřit, zda se nejedná o tzv. mrtvý podnik, kdy akcionář s podílem ve výši 50 % na straně jedné, a dva ve shodě jednající akcionáři každý s podílem 25 % přesně na straně druhé, vzájemně blokují veškerá zásadní rozhodnutí o fungování právnické osoby, již vlastní, takže daná právnická osoba je nefunkční, tj. z korporátních či dalších dokumentů je zřejmé, že spěje k likvidaci a/nebo insolvenci v takovém případě není ovládajícím ani jeden ze společníků/akcionářů; jinak je třeba v případě absence uvedené dohody o výkonu hlasovacích práv považovat za ovládajícího akcionáře/společníka s podílem ve výši 50 %, - v případě absence společného podniku zahrnující všechny akcionáře/společníky, ověřit existenci reverzní kontrolní dohody mezi většinovým akcionářem/společníkem s podílem 50 % na straně jedné, a jedním nebo více menšinovými akcionáři/společníky, jejichž jednotlivé podíly se rovnají 25 % na straně druhé, 83

84 při rozložení podílů takovým způsobem, že výše podílu dvou akcionářů/společníků s podílem nad 25 % je stejná, přičemž dále existuje majitele či majitelé se zbytkovým podílem nepřesahujícím 25 % (např. 40 % / 40 % (+ 20 %)) - jelikož existence společného podniku nebude z rozložení podílů na první pohled patrná, ověřit, zda jde o společný podnik, tj. zda většinoví akcionáři s rovnoměrně rozděleným podílem převyšujícím 25 % jednají ve shodě, tzn. zpravidla na základě dohody o výkonu hlasovacích práv v písemné či textové podobě či faktického jednání ve shodě; - v případě absence dohody o výkonu hlasovacích práv mezi dvěma většinovými společníky/akcionáři s rovnoměrně rozděleným podílem převyšujícím 25 % či faktického jednání ve shodě těchto dvou akcionářů/společníků, ověřit, zda jeden z většinových akcionářů/společníků nejedná ve shodě s jedním či více menšinovými akcionáři/společníky, jejichž jednotlivé podíly nepřesahují 25 %, a to tak, že tito ve shodě jednající akcionáři/společníci jsou ovládajícími na úkor druhého většinového společníka s podílem nad 25 % (např. když akcionář s podílem 40 % jedná ve shodě s akcionářem s podílem 20 %, takže díky společnému podílu ve výši 60 % mají většinu oproti druhému akcionáři s podílem 40 %, a jsou tak ovládajícími akcionáři; - existenci reverzní kontrolní dohody mezi většinovými akcionáři/společníky na straně jedné a jedním nebo více menšinovými akcionáři/společníky, jejichž jednotlivé podíly nepřesahují 25 % na straně druhé, v případě absence společného podniku zahrnující všechny akcionáře/společníky. ii. Nerovnoměrně rozdělené většinové podíly PRAKTICKY: (i) Dva přímí majitelé, každý s podílem nad 25 %, kdy součet obou podílů činí 100 %. V případě nerovnoměrně rozdělených podílů dvou přímých majitelů, kteří nejednají ve shodě, kdy každý z těchto majitelů má podíl nad 25 %, aniž existuje v dané právnické osobě vedle těchto jakýkoli další přímý majitel, bude ovládající osobou většinový přímý majitel, tj. ten přímý majitel, jehož podíl je vyšší (např. majitel s podílem ve výši 60 % oproti majiteli s podílem ve výši 40 %). V takovém případě je třeba ověřitabsenci reverzní kontrolní dohody mezi většinovým a menšinovým akcionářem/společníkem, a to ve prospěch posléze uvedeného. Pokud naopak dva přímí majitelé (akcionáři/společníci) jednají ve shodě, pak jsou ovládajícími osobami oba tito přímí majitelé. V takovém případě je třeba ověřit absenci zastoupení jednoho či obou takových ovládajících většinových akcionářů/společníků. (ii) Dva přímí majitelé, každý s podílem nad 25 %, kdy součet obou podílů nečiní 100 %. Pokud existují dva přímí majitelé každý s různě vysokým podílem nad 25 % v situaci, kdy součet jejich podílů nečiní 100%, a tito majitelé jednají ve shodě, ať už na základě dohody o výkonu hlasovacích práv nebo na základě faktického jednání ve shodě, jsou tito přímí majitelé ovládajícími majiteli (např.: 50 % + 30 %). V takovém případě je třeba ověřitabsenci reverzní kontrolní dohody mezi většinovými akcionáři/společníky jednajícími ve shodě na straně jedné a případnými menšinovými 84

85 akcionáři/společníky s podílem v rozmezí 25 % až 10 %, na straně druhé, a to ve prospěch posléze uvedených. Pokud existují dva přímí majitelé (akcionáři/společníci) každý s různě vysokým podílem nad 25 % v situaci, kdy součet jejich podílů nečiní 100%, a tito majitelé nejednají ve shodě, pak pokud výše podílu většinového akcionáře/společníka bude převyšovat 50 % (např. 60 % / 30 % / 10 %), tak tento akcionář/společník (přímý majitel) bude ovládajícím přímým majitelem; v takovém případě bude třeba ověřitabsenci reverzní kontrolní dohody mezi většinovým akcionářem/společníkem (přímým majitelem) na straně jedné, a na straně druhé buď menšinovým akcionářem/společníkem s podílem nad 25 % nebo případnými menšinovým akcionářem/společníkem (či akcionáři/společníky) s podílem v rozmezí 25 % až 10 %, a to ve prospěch posléze uvedených, a pokud výše podílu většinového akcionáře/společníka nebude převyšovat 50 %, pak tento akcionář/společník (přímý majitel) bude ovládajícím přímým majitelem, pokud - ostatní menšinoví přímí majitelé (akcionáři/společníci) nebudou jednat ve shodě (např. 40 % > 30 % či 20 % či 10 %) nebo, pokud budou jednat ve shodě, součet ve shodě jednajících přímých majitelů nebude vyšší než podíl většinového majitele (např. 45 % > (30 % + 15 %); - nebude ovládajícím přímým majitelem, pokud menšinový majitel s podílem nad 25 % a jeden nebo více majitelů s podílem nad nepřesahujícím 25 % budou v důsledku dohody o výkonu hlasovacích práv či faktického jednání ve shodě mít v předmětné právnické osobě vyšší podíl než většinový majitel (např. 40 % < (30 % + 20 %); ovládajícími v takovém případě budou ve shodě jednající akcionáři/společníci, u nichž součet jejich podílů převyšuje výši podílu většinového akcionáře/společníka; V prvně uvedeném případě bude třeba ověřit absenci reverzní kontrolní dohody mezi většinovým akcionářem/společníkem (přímým majitelem) na straně jedné, a na straně druhé buď menšinovým akcionářem/společníkem s podílem nad 25 % nebo, případně, menšinovým akcionářem/společníkem (či akcionáři/společníky) s podílem v rozmezí 25 % až 10 % ve prospěch posléze uvedených. (iii) Pokud jsou podíly dvou přímých majitelů každý s podílem nad 25 % a podíl či podíly majitelů každý s podílem nepřesahujícím 25 % rozděleny tak, že součet jejich podílů může vytvořit předpoklady k existenci společného podniku (joint venture), například v poměru 50 % / (30 % + 20 %), viz předchozí sekce ohledně situací společného podniku (joint venture)). c. Tři podíly v rozmezí 25 % a jedna akcie až 33,3 % Obecně. Existují-li tři přímí majitelé s podílem převyšujícím 25 % avšak nepřevyšujícím 33,3 % včetně, mohou mít tito majitelé podíly rozděleny následovně: 85

86 (i) (ii) rovnoměrně, a to bez existence dalšího vlastnického podílu převyšujícího 10 %, tj. např. 33,3 % / 33,3 % / 33,3 %, nebo s existencí dalšího či dalších vlastnických podílů převyšujících nebo rovnající se10 % avšak nepřevyšujících 25 % včetně, např. 30 % / 30 % / 30 % / 10 %; nerovnoměrně, a to bez existence dalšího vlastnického podílu převyšujícího 5 %, tj. např. 33% / 32 % / 31 %, nebo s existencí dalšího či dalších vlastnických podílů převyšujících 10 % avšak nepřevyšujících 25 % včetně, např. 28 % / 27 % / 26 % / 15 %. i. Rovnoměrně rozdělené většinové podíly: společný podnik (joint venture) PRAKTICKY: V jednotlivých případech bude třeba: při rozložení podílů způsobem 33,3 % (1/3) - 33,3 % (1/3) - 33,3 % (1/3) - ověřit existenci dohody o výkonu hlasovacích práv či faktického jednání ve shodě všech tří přímých majitelů, jež bude zpravidla dokumentováno písemnou či alespoň textovou dohodou o výkonu hlasovacích práv; v takovém případě budou ovládajícími osobami všichni tři majitelé; - v případě absence dohody o výkonu hlasovacích práv mezi všemi třemi většinovými společníky či jejich faktického jednání ve shodě, ověřit, zda dva z akcionářů/společníků nejednají ve shodě, a to tak, že tito ve shodě jednající akcionáři/společníci jsou ovládajícími na úkor třetího akcionáře/společníka (např. když dva akcionáři, každý s podílem 33,3 % jednají ve shodě na úkor třetího akcionáře s podílem 33,3 %, takže díky společnému podílu ve výši 66,6% (2/3) % mají většinu oproti třetímu akcionáři s podílem 33,3 % (1/3), a jsou tak ovládajícími akcionáři); - v případě absence dohody o výkonu hlasovacích práv v písemné či textové formě, ověřit, zda se nejedná o tzv. mrtvý podnik, kdy jednotliví akcionáři/společníci blokují vzájemně veškerá zásadní rozhodnutí o fungování právnické osoby, již vlastní, takže daná právnická osoba je nefunkční, tj. z korporátních či dalších dokumentů je zřejmé, že spěje k likvidaci a/nebo insolvenci v takovém případě není ovládajícím ani jeden ze společníků/akcionářů; jinak je třeba v případě absence uvedené dohody o výkonu hlasovacích práv považovat všechny jednotlivé majitele s podíly 33,3 % (1/3) - 33,3 % (1/3) - 33,3 % (1/3) za majitele jednající ve shodě a zároveň ovládající osoby, - existenci reverzní kontrolní dohody mezi většinovými akcionáři/společníky a jedním nebo více menšinovými akcionáři/společníky, v případě absence společného podniku zahrnující všechny akcionáře/společníky. při rozložení podílů takovým způsobem, že výše podílu tří akcionářů/společníků s podílem nad 25 % je stejná, přičemž dále existuje majitel či majitelé se zbytkovým podílem nepřesahujícím 25 % (např. 26 % / 26 % / 26 % (+ 22 %)): - ověřit existenci dohody o výkonu hlasovacích práv mezi všemi třemi většinovými společníky či jejich faktické jednání ve shodě: bude-li alespoň 86

87 jedno z nich existovat, budou ovládajícími osobami všichni tito tři majitelé obdobně jak je to popsáno výše u rozdělení podílů způsobem 33,3 % / 33,3 % / 33,3%; - při rozložení tří podílů takovým způsobem, že výše podílu tří akcionářů/společníků s podílem nad 25 % je stejná, avšak neexistuje dohoda o výkonu hlasovacích práv mezi všemi třemi většinovými společníky či jejich faktické jednání ve shodě, ověřit, zda dva z akcionářů/společníků nejednají ve shodě, a to tak, že tito ve shodě jednající akcionáři/společníci jsou ovládajícími na úkor třetího akcionáře/společníka (např. když dva akcionáři, každý s podílem 30 % jednají ve shodě na úkor třetího akcionáře s podílem 30 %, takže díky společnému podílu ve výši 30 % mají většinu oproti třetímu akcionáři s podílem 30 %, takže první dva uvedení akcionáři jednající ve shodě ovládajícími akcionáři) (např. 26 % + 26 % > 26 % + 10 %); - při rozložení tří podílů takovým způsobem, že výše podílu tří akcionářů/společníků s podílem nad 25 % je stejná, avšak žádný nejedná ve shodě s jiným takovým akcionářem/společníkem, ověřit, zda některý z akcionářů/společníků s podílem nad 25 % nejedná ve shodě s akcionářem/společníkem s podílem nepřesahujícím 25 %, a to tak, že díky takovému jednání ve shodě se tito akcionáři/společníci stanou ovládajícími přímými majiteli (např. 26 % + 10 % > 26 %/ 26 %); - existenci reverzní kontrolní dohody mezi většinovými akcionáři/společníky na straně jedné a jedním nebo více menšinovými akcionáři/společníky, jejichž jednotlivé podíly nepřesahují 25 % na straně druhé, v případě absence společného podniku zahrnující všechny akcionáře/společníky. ii. Nerovnoměrně rozdělené většinové podíly PRAKTICKY: (i) Tři přímí majitelé, každý s podílem nad 25 %, bez dalšího přímého majitele (součet všech tří podílů činí 100 %). Pokud všichni tři přímí majitelé, každý s různě vysokým podílem převyšujícím 25 % jednají ve shodě, pak jsou ovládajícími osobami všichni tito přímí majitelé (např. 36 % + 33 % + 31 %). (ii) V případě nerovnoměrně rozdělených podílů tří přímých majitelů, z nichž ani jeden nejedná ve shodě s jiným a kdy každý z těchto majitelů má podíl nad 25 %, aniž existuje v dané právnické osobě vedle těchto jakýkoli další přímý majitel (součet podílů všech třech přímých majitelů s podílem nad 25 % činí 100 %), je ovládající osobou přímý majitel (akcionář/společník) s nejvyšším podílem (např. 35 % > 33 % / 32 %); v takovém případě je třeba ověřitabsenci reverzní kontrolní dohody mezi většinovým akcionářem/společníkem (přímým majitelem) na straně jedné, a některým z menšinových akcionářů/společníků s podílem nad 25 % na straně druhé; V případě nerovnoměrně rozdělených podílů tří přímých majitelů, kdy každý z těchto majitelů má podíl nad 25 %, aniž existuje v dané právnické osobě vedle těchto jakýkoli další přímý majitel (součet podílů všech třech přímých majitelů s podílem nad 25 % činí 100 %), přičemž dva z těchto majitelů jednají ve shodě, jsou ovládajícími přímými majiteli tito akcionáři/společníci, jež jednají ve shodě, např. akcionáři/společníci 87

88 s podílem ve výši 28 % a 26 % (součet jejich podílů ve výši 54 %) jednají ve shodě na úkor třetího akcionáře/společníka s podílem ve výši 46 %). (ii) Tři přímí majitelé, každý s podílem nad 25 %, při existenci dalších přímých majitelů s podílem nepřevyšujícím 25 % včetně (součet všech tří podílů nečiní 100 %). Pokud existují tři přímí majitelé každý s různě vysokým podílem nad 25 % v situaci, kdy součet jejich podílů nečiní 100%, a tito majitelé jednají ve shodě, ať už na základě dohody o výkonu hlasovacích práv nebo na základě faktického jednání ve shodě, jsou tito přímí majitelé ovládajícími majiteli (např.: 30 % + 28 % + 26 %). V takovém případě je třeba ověřitabsenci reverzní kontrolní dohody mezi většinovými akcionáři/společníky jednajícími ve shodě na straně jedné a případnými menšinovým akcionářem/společníkem (akcionáři/společníky) s podílem v rozmezí 25 % až 10 % na straně druhé, a to ve prospěch posléze uvedených. Pokud existují tři přímí majitelé (akcionáři/společníci) každý s různě vysokým podílem nad 25 % v situaci, kdy součet jejich podílů nečiní 100%, a tito majitelé nejednají ve shodě, pak většinový přímý majitel, tj. akcionář/společník s nejvyšším podílem, bude ovládajícím přímým majitelem, pokud ostatní menšinoví přímí majitelé (akcionáři/společníci) nebudou jednat ve shodě (např. 30 % > 28 % či 26 % či 10 %) nebo, pokud někteří z menšinových majitelů budou jednat ve shodě, avšak součet ve shodě jednajících přímých majitelů nebude vyšší než podíl většinového majitele (např. 35 % > (26 % + 8 %) / 31 %); nebude ovládajícím přímým majitelem, pokud menšinový majitel s podílem nad 25 % a jeden nebo více majitelů s podílem nad nepřesahujícím 25 % budou v důsledku dohody o výkonu hlasovacích práv či faktického jednání ve shodě mít v předmětné právnické osobě vyšší podíl než většinový majitel (např. 30 % < (28 % + 26 %); ovládajícími v takovém případě budou ve shodě jednající akcionáři/společníci, u nichž součet jejich podílů převyšuje výši podílu většinového akcionáře/společníka. V obou případech bude třeba ověřit absenci reverzní kontrolní dohody mezi většinovým akcionářem/společníkem (přímým majitele) na straně jedné, a na straně druhé buď menšinovým akcionářem/společníkem (či akcionáři/společníky) s podílem nad 25 % nebo případným menšinovým akcionářem/společníkem (či akcionáři/společníky) s podílem v rozmezí 25 % až 10 %, a to ve prospěch posléze uvedených. (iii) Pokud jsou podíly tří přímých majitelů každý s podílem nad 25 % a podíl či podíly majitelů každý s podílem nepřesahujícím 25 % rozděleny tak, že součet jejich podílů může vytvořit předpoklady k existenci společného podniku (joint venture), například v poměru (40 % + 10 %) / (30 % + 20 %), viz předchozí sekce ohledně situací společného podniku (joint venture) Podíly převyšující 10 %, avšak nepřesahující 25 % Teoreticky. Smyslem identifikace celkové výše zbytkového podílu je jednak určit ovládající podíl i v případě, že jeho výše nepřesahuje 25 % a jednak předcházet obcházení pravidel transparentnosti v AML směrnici. Co se týče určení ovládajícího podílu v případě, že tyto podíly převyšují 10 %, avšak nepřesahují 25 %, mohou takové podíly v závislosti na skladbě ostatních podílů představovat základ pro ovládání společnosti: typickým příkladem může být 88

89 spojení, k němuž dochází tím, že ve společnosti, která má například 5 akcionářů, z nichž každý vlastní 20 % akcií a hlasovacích práv, na valné hromadě vykonávají tato svá práva pouze dva z nich. Pokud takový stav trvá delší období, zpravidla déle než jeden rok, lze konstatovat, že tito dva akcionáři vykonávají společnou kontrolu nad danou společností. Jiným příkladem je situace, kdy jsou akcie rozptýleny mezi větší počet akcionářů, přičemž valné hromady se účastní pouze jejich malá část. Mezi nimi pak může být akcionář, kterému jeho akciový podíl, přestože v celkovém kontextu výrazně minoritní, může zaručit většinu na hlasovacích právech na dané valné hromadě. V případě opakování takové situace v dlouhodobém horizontu lze rovněž konstatovat kontrolu 320. Co se týče aspektu obcházení pravidel proti praní peněz, lze pomocí podílu převyšujícího 10 % avšak nepřevyšujícího 25 % společně s paralelní existencí reverzní kontrolní dohody ovládat právnickou osobu i přes existenci podílu ve vyšší hodnotě. Na základě zjištěných informací o počtu podílů ve výši nižší než 25 % a vyšším než 10 % bude možné učinit si alespoň rámcovou představu o zbytkové struktuře držitelů podílu či obdobného práva: čím bližší čtyřem bude počet držitelů podílů, tím snadnější bude pro takové držitele domluvit se na obejití pravidel transparentnosti; naopak čím více bude držitelů podílů, tím obtížnější bude pro držitele taková dohoda. Právnické osoby se čtyřmi držiteli podílů ve výši rovnající se 25 % nebo počtem držitelů mírně vyšším proto budou kandidáty na případnou kontrolu ze strany příslušných orgánů, zda nejednají ve skryté shodě, a neporušují pravidla transparentnosti. PRAKTICKY: V případě, že v právnické osobě existují podíl či podíly pouze ve výši převyšující 10 %, avšak nepřesahující 25 %, je třeba: z hlediska určení ovládající osoby, zjistit ze zápisů z valných hromad za poslední rok až tři, zda jeden či více společníků/akcionářů s podílem v rozmezí 10 až 25 % nevykonává rozhodující vliv v důsledku toho, že: - existuje dohoda o výkonu hlasovacích práv či faktické jednání ve shodě mezi společníky/akcionáři s podílem v rozmezí 10 až 25 % tak, že celkový podíl těchto akcionářů/společníků je vyšší než podíl akcionářů/společníků s podílem převyšujícím 25 %, v důsledku čehož jsou prvně uvedení akcionáři/společníky rovněž ovládajícími akcionáři/společníky; - podíly ostatních majitelů jsou nižší, takže nejvyšší podíl v rozmezí 10 až 25 % je podíl ovládající a ostatní akcionáři/společníci nejednají ve shodě tak, že by jejich podíl byl vyšší než nejvyšší podíl v rozmezí 10 až 25 % a/nebo jsou nečinní, - existuje kombinace předchozích dvou důvodů. z hlediska určení, zda nedochází k obcházení předpisů proti praní peněz nebo předpisů ohledně malých a středních podniků, ověřit - v případě silné koncentrace podílů těsně pod limit 25 % - například čtyři podíly ve výši 25 % - zda někteří držitelé nejednají ve shodě a neporušují pravidla transparentnosti, a to z textu korporátních dokumentů společnosti, zejména ze zápisů z předchozích valných hromad, 320 Oznámení ÚOHS o konceptu spojení soutěžitelů ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže, bod

90 - existenci skryté reverzní kontrolní dohody, tzn. dohody, v rámci které minoritnímu akcionáři náležejí práva majoritního akcionáře, a to zpravidla takovým způsobem, aby byl obejit výše uvedený práh 25 %. Minoritnímu akcionáři s podílem na hlasovacích právech v hodnotě nižší než je 25 %, tak náleží vyšší podíl na hlasovacích právech, než je uvedených 25 %, nezřídka se jedná o většinový podíl, což tomuto navenek minoritnímu akcionáři (vlastníkovi) umožňuje skrytě danou společnost ovládat, aniž by jeho identita musela být sdělena povinným subjektům podle předpisů proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu: například 15% vlastník může mít díky reverzní kontrolní akcionářské dohodě právo na 90% podíl na zisku a na hlasovacích právech Podíly ve výši 10 % a méně a případná existence zlaté akcie Teoreticky. Hranice podílu ve výši 10 % je stanovena proto, že společníci s podílem, jehož výše nedosahuje této hranice, mohou být ze společnosti jednostranně vytěsněni v důsledku ustanovení čl. 5 směrnice 2004/25/ES o nabídkách převzetí, jež stanoví hranici pro vytěsnění v rámci členských států EU v rozmezí 5 až 10 % zákon o obchodních korporacích v návaznosti na toto ustanovení specifikuje hranici 10 %. Takoví společníci s podílem nižším než 10 % nemohou společnost vůbec ovládat, a to ani pomocí reverzních kontrolních dohod, neboť jim hrozí permanentní riziko vytěsnění. Z hlediska pravidel transparentnosti vlastnických struktur podle předpisů ohledně praní peněz není obcházení těchto pravidel příliš pravděpodobné, neboť dohoda 10 a více společníků každý s podílem nižším než 10 % za účelem obcházení pravidel transparentnosti vyžaduje vysoké transakční náklady na dodržování a vymáhání. Konečně podíl, zpravidla akcie, byť jediná, tzv. zlatá akcie, může být nadána zvláštními právy, které neodpovídají nominální hodnotě akcie: tak tomu bude zpravidla v případech, kdy je předmětná společnost strategickou společností z hlediska státních či veřejných zájmů nebo je-li společností poskytující veřejnoprávní služby nebo je-li společnost v rámci daného státu či regionu hospodářsky významná a jsou-li dalšími akcionáři společnosti konečné veřejnoprávní subjekty. Držitel zlaté akcie bude společně s většinovým akcionářem ovládající osobou. PRAKTICKY: (i) Majitelé podílů ve výši 10 % a méně nehrají z hlediska určení ovládající osoby v právnické osobě zpravidla žádnou roli, pokud nejednají ve shodě s jiným majitelem podílu, díky čemuž se společně s takovým majitelem stávají ovládající osobou. V kapitálových společnostech mohou být majitelé s podílem 10 % a méně ze společnosti jednostranně vytěsněni, v zahraničních kapitálových společnostech může být rozhodná výše podílu pro vytěsnění 5 % a méně: vytěsněním (squeeze-out) se rozumí nucený přechod vlastnického práva z menšinových akcionářů na hlavního akcionáře, v jehož důsledku ztrácejí menšinoví akcionáři svou účast ve společnosti a jejich vlastnické právo k akciím přechází bez jejich vůle na hlavního akcionáře. (ii) Zjistit z korporátních dokumentů společnosti existenci tzv. zlaté akcie, v případě, že: předmětná společnost je strategickou společností z hlediska státních či veřejných zájmů, nebo je společností poskytující veřejnoprávní služby, nebo ZOK. 90

91 je společností v rámci daného státu či regionu hospodářsky významnou a jsou-li dalšími akcionáři společnosti konečné veřejnoprávní subjekty. Držitel tzv. zlaté akcie bude společně s většinovým akcionářem ovládající osobou, budou-li odlišní. 3. Zvláštní způsoby určení skladby podílů a ovládání Obecně. Na rozdíl od právnických osob založených za účelem zisku (obchodních korporací), u kterých se ovládající osoba vždy určuje posuzováním kvantitativního kritéria, tj. podle výše podílu společníka, u neziskových právnických osob a uspořádání bez právní osobnosti, toto kritérium zpravidla absentuje. U těchto právnických osob a uspořádání bez právní osobnosti je proto zpravidla nutné použít pouze materiální kritéria pro určení toho, kdo takovou právnickou osobu nebo uspořádání bez právní osobnosti ovládá, resp. kdo v takové neziskové právnické osobě nebo uspořádání bez právní osobnosti má rozhodující vliv. Posouzení rozhodujícího vlivu se bude lišit podle toho, zda jde o: neziskovou právnickou osobu (3.1), neziskové majetkové právnické osoby, uspořádání bez právní osobnosti a další zvláštní subjekty či uspořádání s právní osobnosti či bez (3.2.), přítomnost podílů tichých společníků, ovládajících příjemců zajištění a osob podílejících se pouze na zisku, nikoli na hlasovacích právech (3.3) Neziskové osobní právnické osoby Teoreticky. V neziskové právnické osobě bude jeden nebo více členů fyzická osoba s podílem převyšujícím 25 %, pokud: bude v případě rovnoměrného rozdělení hlasů mezi členy (každý člen má stejný počet hlasů), počet členů roven 3, v případě rovnoměrného rozdělení hlasů mezi členy (každý člen má stejný počet hlasů) bude mít taková nezisková právnická osoba čtyři členy-fyzické osoby či více, a někteří z členů budou jednat ve shodě tak, že součet podílů na hlasovacích právech členů jednajících ve shodě přesáhne 25 %; v případě nerovnoměrného rozdělení hlasů mezi členy (alespoň jeden člen má více hlasů než ostatní), bude ze stanov vyplývat, že alespoň jeden člen-fyzická osoba má hlasovací práva ve výši přesahující 25 % a/nebo se zároveň jedná o předcházející případ. PRAKTICKY: U neziskových osobních právnických osob, jako jsou například spolek, spolkový svaz obdobné zahraniční majetkové právnické osoby (association, Verein atp.) je nutné určit, zpravidla na základě vymezení práv a povinností v zakladatelském či obdobném dokumentu či jiném smluvním dokumentu souvisejícím s danou neziskovou osobní právnickou osobou: kdo v konkrétní zkoumané neziskové osobní právnické osobě vykonává faktický rozhodující vliv, zda zakladatel, člen nebo jeden či více členů statutárního orgánu 91

92 či zakladatel či člen společně s jedním nebo více členy statutárního orgánu společně, a na základě jakých kritérií vykonává jedna či více osob rozhodující vliv, tedy má právo aktivně rozhodovat, udělovat souhlas či vetovat rozhodnutí týkající se zásadních záležitostí fungování dané neziskové osobní právnické osoby, jako je například: - mít právo jmenovat samostatně nebo jako výsledek výkonu hlasovacích práv většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu neziskové osobní právnické osoby, kteří byli ve funkci během probíhajícího či minulého finančního roku, - mít právo vykonávat významný vliv v neziskové osobní právnické osobě podle smlouvy uzavřené s takovou právnickou osobou nebo podle zakladatelských dokumentů takové právnické osoby v případě, že rozhodné právo, jímž se řídí taková právnická osoba, takové jednání dovoluje, - mít pravomoc vykonávat významný vliv uvedený v předchozím ustanovení bez formálního oprávnění, - ovládat samostatně nebo ve shodě s jinými členy, zakladateli nebo členy neziskové osobní právnické osoby většinu hlasovacích práv zakladatelů či členů v takové právnické osobě, - mít právo použít všechna aktiva právnické osoby či jejich část, - podílet se nerozdílně na finančních závazcích neziskové osobní právnické osoby nebo za ně ručit. (ii) Pokud rozhodující vliv konkrétní neziskové osobní právnické osobě nevykonávají členové nebo zakladatel, bude nutné hledat osoby, které mají fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v této právnické osobě mezi členy jejího statutárního orgánu, případně mezi zástupci právnické osoby v tomto orgánu anebo osobami v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu Neziskové majetkové právnické osoby, uspořádání bez právní osobnosti a jiných entit s právní osobností či bez, včetně zahraničních Obecně. Typově je možné odlišit v rámci této zbytkové kategorie několik odlišných struktur, a to: neziskové majetkové právnické osoby, tj. sdružení majetku, svěřenské fondy, investiční fondy, včetně zahraničních. 92

93 a. Neziskové majetkové právnické osoby Teoreticky. Obtížněji než v případě obchodních korporací se bude posuzovat situace, kdo z osob, jež jsou součástí struktury neziskové majetkové právnické osoby, je ovládající osobou takové neziskové majetkové právnické osoby: pro toto určení bude vždy nutné analyzovat zákonnou úpravu a korporátní dokumenty upravující fungování dané neziskové majetkové právnické osoby. PRAKTICKY:U neziskových majetkových právnických osob, jako jsou například ústav, nadace, nadační fond či obdobné zahraniční majetkové právnické osoby (foundation, fondation, Stiftung, Anstalt atp.) je nutné určit, zpravidla na základě vymezení práv a povinností v zakladatelském či obdobném dokumentu či jiném smluvním dokumentu souvisejícím s danou neziskovou majetkovou právnickou osobou: kdo v konkrétní zkoumané neziskové majetkové právnické osobě vykonává faktický rozhodující vliv, zda zakladatel nebo jeden či více členů statutárního orgánu či zakladatel společně s jedním nebo více členy statutárního orgánu společně, a na základě jakých kritérií vykonává jedna či více osob rozhodující vliv, tedy má právo aktivně rozhodovat, udělovat souhlas či vetovat rozhodnutí týkající se zásadních záležitostí fungování dané neziskové majetkové právnické osoby, jako je například: - mít právo jmenovat samostatně nebo jako výsledek výkonu hlasovacích práv většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu neziskové majetkové právnické osoby, kteří byli ve funkci během probíhajícího či minulého finančního roku, - mít právo vykonávat významný vliv v neziskové majetkové právnické osobě podle smlouvy uzavřené s takovou právnickou osobou nebo podle zakladatelských dokumentů takové právnické osoby v případě, že rozhodné právo, jímž se řídí taková právnická osoba, takové jednání dovoluje, - mít pravomoc vykonávat významný vliv uvedený v předchozím ustanovení bez formálního oprávnění, - ovládat samostatně nebo ve shodě s jinými společníky nebo členy neziskové majetkové právnické osoby většinu hlasovacích práv společníků či členů v takové právnické osobě, - mít právo použít všechna aktiva právnické osoby či jejich část, - podílet se nerozdílně na finančních závazcích neziskové majetkové právnické osoby nebo za ně ručit. (ii) Pokud rozhodující vliv konkrétní neziskové majetkové právnické osobě nevykonává zakladatel, bude nutné hledat osoby, které mají fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v této právnické osobě mezi členy jejího statutárního orgánu, případně mezi zástupci právnické osoby v tomto orgánu anebo osobami v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu. 93

94 b. Svěřenské fondy Teoreticky. Ve svěřenském fondu může být osobou, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v takovém fondu osoba: - zakladatele, - svěřenského správce, - obmyšleného, - osoby, v jejímž zájmu byl svěřenský fond založen, není-li určen obmyšlený, a - osoby oprávněné k výkonu dohledu nad správou, svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti, např. rada protektorů 322. Jelikož žádná z uvedených osob nemá ve svěřenském fondu procentuální podíl, jak je to u obchodních korporací, je nutné pro určení ovládající osoby nebo společně jednajících osob zjistit konkrétní nastavení vztahů mezi výše uvedenými osoba na základě listin a případně dalších dokumentů, jež fungování svěřenského fondu upravují, 323 a určit na základě materiálních kritérií ovládání uvedených výše, která z uvedených osob má ve svěřenské fondu rozhodující vliv. Zahraniční ekvivalenty svěřenského fondu. Obdobnou funkci jako svěřenské fondy mají v zemích anglosaského práva (Velká Británie, Irsko, USA, Kanada (mimo Québec), Austrálie, Nový Zéland atd.) trusty, jež ovšem mohou být zřizovány nejen na základě výslovné zákonné úpravy, ale i na základě judikatury, dále fiducie v zemích ovlivněných francouzským právem (Francie, Belgie, Kanada (Québec), trusty podle mezinárodní úpravy trustů uvedené v Haagské úmluvě o rozhodném právu pro trusty a jejich uznávání z roku (Nizozemsko, Švýcarsko, Itálie, Lucembursko) nebo Treuhand v zemích ovlivněných německým právem (Německo, Lichtenštejnsko). PRAKTICKY:U svěřenských fondů nebo obdobných zahraničních uspořádání, neziskových majetkových právnických osob, a dalších zvláštních subjektů či uspořádání s právní osobnosti či bez je nutné určit typy osob podílejících se na fungování svěřenského fondu, tzn. (i) (ii) zakladatele, svěřenského správce, (iii) obmyšleného, (iv) osoby, v jejímž zájmu byl svěřenský fond založen, není-li určen obmyšlený, a (v) osoby oprávněné k výkonu dohledu nad správou, svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti, např. rada protektorů odst. 4 písm. c) AML zákona. 323 Podrobněji k druhům listin a dalších dokumentů upravujících fungování svěřenských fondů níže v části B.I

95 (vi) Dále je nutné určit, zpravidla na základě vymezení práv a povinností v zakladatelském či obdobném dokumentu či jiném smluvním dokumentu souvisejícím s daným svěřenským fondem, kdo v konkrétním zkoumaném svěřenském fondu vykonává faktický rozhodující vliv, zda zakladatel nebo jeden či více členů statutárního orgánu či zakladatel společně s jedním nebo více členy statutárního orgánu společně, a na základě jakých kritérií vykonává jedna či více osob rozhodující vliv, tedy má právo aktivně rozhodovat, udělovat souhlas či vetovat rozhodnutí týkající se zásadních záležitostí fungování daného svěřenského fondu, jako je například - mít právo jmenovat samostatně nebo jako výsledek výkonu hlasovacích práv svěřenského správce, většinu členů rady protektorů, pokud existuje, kteří byli ve funkci během probíhajícího či minulého finančního roku, anebo právo určovat obmyšlené, - mít právo vykonávat významný vliv ve svěřenském fondu podle smlouvy uzavřené s takovým svěřenským fondem nebo podle zakladatelských dokumentů takového svěřenského fondu v případě, že rozhodné právo, jímž se řídí takový svěřenský fond, takové jednání dovoluje, - mít pravomoc vykonávat významný vliv uvedený v předchozím ustanovení bez formálního oprávnění, - mít právo použít všechna aktiva svěřenského fondu či jejich část, - podílet se nerozdílně na finančních závazcích svěřenského fondu nebo za ně ručit. c. Investiční fondy, včetně zahraničních Teoreticky české investiční fondy. Investiční fondy a jim obdobná uspořádání jsou sice primárně určená pro účely investování, nicméně tyto fondy mohou fungovat jako zastřené právnické osoby, neboť, kromě možných daňových výhod v některých právních řádech, umožňují skrytí totožnosti osob, které v daném investičním fondu mohou vykonávat rozhodující vliv. Obecně by mělo být vlastnictví a ovládání investičního fondu odděleno: investiční fond kontroluje, resp. ovládá, obhospodařovatel či administrátor, majitelé investičního fondu jsou majitelé podílu v takovém fondu. Je-li kontrola (ovládání) a vlastnictví oddělené, nepředstavuje investiční fond problém z hlediska skrývání vlastnických struktur a skutečných majitelů. Problém nastává ve chvíli, kdy je osoba kontrolující (ovládající) investiční fond (obhospodařovatel) a majitelé podílů v investičním fondu propojeni: u fyzických osob, například díky úzkému příbuzenskému vztahu, u právnických osob v případě vlastnického propojení právnických osob. Je-li investiční fond samosprávným fondem, je jeho obhospodařovatelem tento fond samotný 325. Investiční společnosti. Obhospodařovatele investičního fondu jako individuálního statutárního orgánu právnické osoby nebo administrátora podílového fondu či správce investičního svěřenského fondu může jako právnická osoba vykonávat pouze investiční společnost, tj. právnická osoba disponující příslušným oprávněním České národní banky, která je jeho individuálním statutárním orgánem nebo zahraniční společnost s obdobným odst. 2 ZISIF. 95

96 oprávněním 326. Pro založení české investiční společnosti je třeba zápisu do obchodního rejstříku, získání licence do České národní banky Českou národní bankou a zápisu do seznamu investičních fondů vedeného Českou národní bankou. Teoreticky zahraniční investiční fondy. Zahraniční investiční fond může být obecně obchodní korporací, zpravidla ekvivalentem akciové společnosti nebo akciové společnosti s proměnným základním kapitálem nebo komanditní společností na investiční listy nebo mít fondovou strukturu obdobnou svěřenskému fondu nebo podílovému fondu. Zahraniční investiční fond bude mít obhospodařovatele v podobě investiční společnosti, jež bude obhospodařovat majetek investorů vložených do fondu. Z hlediska rozkrytí skrytých struktur ovládání a vykonávání rozhodujícího vlivu je nutné odkrýt ty situace, kdy investiční společnost je vlastnicky či smluvně propojena s některým z hlavních investorů fondu: investiční společnost obvykle vykonává kontrolu prostřednictvím organizační struktury, například tím, že kontroluje hlavního partnera společenství investičního fondu nebo prostřednictvím smluv, jako například smlouvy o poradenství. Tak tomu může být i v případě, kdy sama investiční společnost nevlastní společnost, která vystupuje jako hlavní partner, ale majetkové podíly v ní jsou drženy fyzickými osobami (které mohou být propojeny s investiční společností) nebo v rámci svěřenectví (tzv. trust) 327. PRAKTICKY: V PRVNÍ FÁZI JE TŘEBA PROVÉST NÁSLEDUJÍCÍ: (i) U investičních fondů je třeba nejdříve ověřit, zda se jedná o otevřený fond kolektivního investování nebo fond kvalifikovaných investorů, konkrétně otevřený fond kvalifikovaných investorů, ať už český nebo zahraniční, nebo akciovou společnost s proměnným základním kapitálem, v kterémžto případě je třeba takový otevřený investiční fond či akciovou společnost identifikovat a doložit jejich existenci; jiný investiční fond než otevřený fond kolektivního investování nebo z fondů kvalifikovaných investorů jiný než otevřený fond kvalifikovaných investorů nebo jinou společnost než akciová společnost s proměnlivým základním kapitálem. (ii) U jiných investičních fondů než u otevřených fondů kolektivního investování a u fondů kvalifikovaných investorů jiných než otevřených investičních fondů je třeba určit typ takového fondu kvalifikovaných investorů, tj. zda se jedná o: uzavřený podílový fond, ať už se jedná o uzavřený fond kolektivního investování nebo uzavřený fond kvalifikovaných investorů, jenž bude vždy nesamosprávným fondem, svěřenský investiční fond nebo akciovou společnost nebo komanditní společnost nebo komanditní společnost na investiční listy: pokud nejde o svěřenský investiční fond, je třeba určit, zda jde o samosprávný fond, resp. společnost, která nemá obhospodařovatele, ale pouze podílníky, či nesamosprávný fond, tj. společnost, která má obhospodařovatele i podílníky, zahraniční investiční fond v závislosti na tom, zda se jedná o samosprávný či nesamosprávný fond ZISIF. 327 Oznámení ÚOHS o konceptu spojení soutěžitelů ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže. 96

97 (iii) Pokud jde o investiční fond v podobě akciové společnosti nebo komanditní společnosti nebo komanditní společnosti na investiční listy, která je samosprávným fondem, je třeba určit podle pravidel pro určení skladby podílů v neziskových osobních právnických osobách, jež má členy s podílem nad 25 % a kde mezi členy je alespoň jedna právnická osoba, zda v takovém fondu existují osoby (investoři) s podílem nad 25 %, a jedná-li se o fyzické osoby, zda tyto fyzické osoby nejsou propojeny s osobami, jež jsou členy statutárního orgánu takové společnosti, nebo jedná-li se o právnické osoby, zda po určení jejich skutečných majitelů podle pravidel pro určení majitelů v obchodních korporacích, jejich skuteční majitelé nejsou propojeni s osobami, jež jsou členy statutárního orgánu výše uvedené společnosti (investičního fondu). (iv) Pokud jde o akciovou společnost nebo komanditní společnost nebo komanditní společnost na investiční listy nebo uzavřený podílový fond, jenžjsou nesamosprávnými fondy, je třeba určit: osobu obhospodařovatele, jímž může být pouze jedna osoba, zpravidla obchodní korporace v podobě investiční společnosti, a to v pozici: - administrátora podílového fondu v případě uzavřeného podílového fondu - správce svěřenského fondu v případě svěřenského fondu, nebo - individuálního statutárního orgánu akciové společnosti, - komplementáře komanditní společnosti nebo komanditní společnosti na investiční listy, a nejedná-li se o fyzickou osobu, je třeba dále určit: skladbu podílů v obchodní korporaci obhospodařovatele investičního fondu podle pravidel pro určení skladby podílů v obchodní korporaci, a skladbu podílů v podílovém fondu nebo svěřenském fondu, akcionářů akciové společnosti, a komanditistů komanditní společnosti nebo komanditistů komanditní společnosti na investiční listy vlastnících investiční listy v této komanditní společnosti, a to podle pravidel pro určení skladby podílů v neziskových osobních právnických osobách, jež má členy s podílem nad 25 % a kde mezi členy je alespoň jedna právnická osoba; toto je třeba učinit za účelem zjištění, zda v takovém fondu existují osoby (investoři) s podílem nad 25 %, a, jedná-li se o fyzické osoby, zda tyto fyzické osoby nejsou propojeny s osobami, jež jsou členy statutárního orgánu takové společnosti, nebo jedná-li se o právnické osoby, zda po určení jejich skutečných majitelů podle pravidel pro určení majitelů v obchodních korporacích, jejich skuteční majitelé nejsou propojeni s osobami, jež jsou členy statutárního orgánu výše uvedené společnosti (investičního fondu). V DRUHÉ FÁZI JE TŘEBA PROVÉST NÁSLEDUJÍCÍ: (v) Pokud je zkoumanou právnickou osobou či uspořádáním investiční fond nebo, pokud je investiční fond přímým majitelem zkoumané právnické osoby, přičemž takový investiční fond není investičním fondem kolektivního investování, ani fondem kvalifikovaných investorů v podobě otevřeného investičního fondu, je nutné určit 97

98 ovládající osobu v závislosti na tom, zda jde o samosprávný fond (iv.a) nebo nesamosprávný fond (ii.b). (vi.a) Je-li samosprávným fondem, je třeba určit osobu s většinovým podílem či osoby s většinovým podílem jednajícími ve shodě mezi podílníky, a existuje-li taková osoba či osoby a (I) je-li alespoň jedna zároveň fyzickou osobou, je třeba ověřit, že u této fyzické osoby a osoby obhospodařovatele samosprávného fondu není přítomen důvod jednání ve shodě; pokud tomu tak není, nastávají důsledky uvedené v bodě (vii) níže. (II) je-li alespoň jedna taková osoba právnickou osobou, jež není zvláštním subjektem působícím na finančním trhu, je třeba určit její vlastnickou strukturu až po skutečného majitele, a v případě, že jím je fyzická osoba, je třeba u ní vyloučit existenci skutečností uvedených v bodě (I). (vi.b) Je-li nesamosprávným fondem, a je-li obhospodařovatelem fondu fyzická osoba, je třeba postupovat podle předchozího bodu; je-li obhospodařovatelem takového fondu obchodní korporace (investiční společnost), a byla-li u takové společnosti určena ovládající osoba, a zároveň, pokud byla zároveň určena osoba s většinovým podílem mezi podílníky či komanditisty nebo vlastníky investičních listů v komanditní společnosti, je třeba určit vlastnickou strukturu až po skutečné majitele u ovládající osoby obhospodařovatele stejně jako vlastnickou strukturu až po skutečné majitele u uvedené osoby s většinovým podílem mezi podílníky uzavřeného podílového fondu, beneficienty svěřenského fondu či komanditisty nebo vlastníky investičních listů v komanditní společnosti, a vyloučit, že: osoba skutečného majitele na konci vlastnické struktury obhospodařovatele a většinového podílníka jsou jedna a tatáž osoba, nebo se nacházejí v některém ze vztahů uvedených v předchozím bodě vi.a.i. (vii) Pokud lze vyloučit existenci vztahů uvedených v předchozím bodě vi.a.i mezi na jedné straně obhospodařovatelem, jenž je fyzickou osobou, a na straně druhé podílníkem, jenž je fyzickou osobou nebo skutečným majitelem-fyzickou osobou podílníka, jenž je právnickou osobou, nebo na jedné straně skutečným majitelem-fyzickou osobou obhospodařovatele, jenž je právnickou osobou, a na straně druhé podílníkem, jenž je fyzickou osobou nebo skutečným majitelem-fyzickou osobou podílníka, jenž je právnickou osobou, pak je skutečným majitelem investiční fond jako takový, přičemž nelze založit domněnku rozhodujícího vlivu ani ve prospěch obhospodařovatele, ani nikoho z většinových podílníků takového investičního fondu, ani skutečného majitele obhospodařovatele ani skutečného majitele takového většinového podílníka; v takovém případě je nutné určit rozhodující vliv ad-hoc pro danou transakci na základě okolností, jež tuto transakci doprovázejí. (viii) Pokud je připuštěna existence jednoho či více uvedených vztahů, neboť alespoň jeden ze vztahů uvedených v bodě vi.a.i nelze vyloučit, pak v případě, že skutečným 98

99 majitelem obhospodařovatele a osobou s většinovým podílem uzavřeného podílového fondu, beneficienty svěřenského fondu či komanditisty nebo vlastníky investičních listů v komanditní společnosti je jedna a tatáž fyzická osoba, je tato osoba ovládající osobou a skutečným majitelem; v případě, že existuje více osob v důsledku existence některého důvodu jednání ve shodě, pak jsou takové osoby společně ovládajícími osobami a zároveň skutečnými majiteli, a uplatní se vůči nim domněnka rozhodujícího vlivu v daném investičním fondu Přítomnost majitelů skrytých podílů, ostatních typů podílů a zastoupených majitelů Obecně. V každé právnické osobě provozované za účelem zisku se vedle společníků, jež odvozují svá práva z korporátního základu, tj. z vlastnictví podílu, mohou ještě vyskytovat osoby s právy obdobnými společníkům, tj. s právem na podíl na zisku a/nebo s právem přímo či nepřímo hlasovat na valné hromadě společnosti, založenými na smluvním základě. Přítomnost některých osob ve vlastnické struktuře na smluvním základě může být skrytá, např. u tichých společníků nebo u určitých typů příjemců zajištění, což znamená, že je zpravidla nepůjde zjistit z veřejně dostupných zdrojů, stejně jako zpravidla nepůjde zjistit z veřejných zdrojů obsah smluv, jimiž nabývají ta či ona práva společníků. Naopak přítomnost jiných osob, například zástavních věřitelů, je-li předmětem zástavy podíl ve společnosti s ručením omezeným, bude možno zjistit z výpisu z obchodního rejstříku dané společnosti. Krom toho mohou existovat ve vlastnické struktuře osoby, jež se podílejí na zisku díky tomu, že společnost, zejména akciová či evropská, vydala akcie, s nimiž je spojeno právo na podíl na zisku (na dividendu), avšak nikoli hlasovací právo (tzv. prioritní akcie) 328. Jinak řečeno, je-li ve společnosti hlasovací právo a právo na zisk odděleno, mohou ho vykonávat odlišné osoby. V tomto ohledu můžeme proto rozlišovat tři situace, kdy hlasovací práva v právnické osobě a právo podílet se na zisku mohou vykonávat odlišné osoby, tzn. jiné osoby než společníci uvedení na některém z dokladových dokumentů prokazujících vlastnictví podílu: a. tiché společenství, resp. tiché společníky, b. ovládající příjemce zajištění, c. osoby podílející se pouze na zisku, avšak nikoli na hlasovacích právech na základě vlastnictví prioritních akcií, Odlišnou situaci bude představovat případ zastupujících a zastoupených majitelů, kdy podíl na hlasovacích právech a na zisku nebude rozdělen, ale dojde k rozdvojení osoby majitele podílu (d.). a. Tiché společenství Teoreticky. Tichý společník či tišší společníci se mohou vyskytovat v každé právnické osobě provozované za účelem zisku. Smlouva o tichém společenství je vymezena jako smlouva, jíž se tichý společník zavazuje k vkladu, kterým se bude po celou dobu trvání tiché společnosti podílet na výsledcích podnikání podnikatele (právnické osoby provozované za účelem zisku) a podnikatel se zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku 329 ; tichý společník může na základě uvedené smlouvy rovněž nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů ZOK odst. 1 ObčZ. 99

100 právnické osoby provozované za účelem zisku 330. Zákonné vymezení smlouvy o tichém společenství sice nepředvídá možnost, že by se tichý společník nepodílel na ztrátě společnosti nebo, že by určitým způsobem zasahoval, ať už aktivně (např. přímým hlasováním nebo zadáváním instrukcí společníkovi či společníkům, jak hlasovat) či pasivně (např. vetem) do výkonu hlasovacích práv ve společnosti, nicméně bez ohledu na to, zda by soukromé právo takovou dohodu aprobovalo či zakazovalo, lze si takovou v praxi existenci takové smlouvy o nepravém tichém společenství představit. PRAKTICKY: U každé zkoumané právnické je nutné získat její prohlášení o tom, zda tato právnická osoba nebo jakýkoli subjekt ve vlastnické struktuře má či nemá tiché společníky s podílem převyšujícím 25 % hlasovacích práv, pokud je přítomnost tichých společníků zjištěna, je třeba zjistit, - zda tichými společníky jsou fyzické či právnické osoby, - zda jde o tzv. pravého či nepravého tichého společníka, přičemž v případě tzv. pravého tichého společníka je třeba zjistit výši vypláceného podílu na zisku vzhledem k celkové částce vyplaceného zisku v relevantních účetních obdobích a případně též vzhledem podílu na zisku ostatních společníků; v případě tzv. nepravého tichého společníka je navíc třeba zjistit výši vypláceného podílu na zisku a způsob výkonu hlasovacích práv (aktivně přímo osobně či nepřímo prostřednictvím zástupce, ne pasivně existence či neexistence práva veta a v jakých otázkách zásadních či podružných pro fungování dané právnické osoby). b. Ovládající příjemci zajištění Teoreticky. Stane-li se podíl předmětem zajištění a práva vyplývající z podílu, zejména pak hlasovací práva, začnou být vykonávána příjemcem zajištění, bude se jednat o specifický typ tichého společenství.podíl v právnické osobě, zejména pak v obchodních korporacích, může být předmětem zajištění, ať už ve formě zástavy nebo dočasného převodu vlastnického práva a bez ohledu na to, zda je předmětem takového zajištění obchodní podíl, akcie či členský podíl. Příjemce zajištění, například zástavní věřitel, si může v dohodě o zřízení zajištění (zástavní smlouvě) sjednat možnost vykonávat hlasovací práva 331 ; rovněž si může sjednat možnost užívat předmět zajištění, tedy inkasovat výnosy z obchodního podílu (dividendu); pokud dlužník zajištěnou jistinu splatí, tyto výnosy musí příjemce zajištění vrátit a rovněž ztrácí možnost vykonávat hlasovací práva. Výkon hlasovacích práv může příjemce zajištění provádět přímo osobním hlasováním na valné hromadě či nepřímo zasláním instrukcí existujícímu společníkovi či společníkům nebo třetí osobě (zástupci) ohledně toho, jak mají hlasovat. Díky výše uvedenému se proto příjemce zajištění může stát přímým majitelem, tj. osobou, jež vykonává hlasovací práva, a má, byť podmíněně a omezeně, podíl na zisku právnické osoby. Získá-li příjemce zajištění na základě smlouvy o zajištění hlasovací práva v právnické osobě, nahradí tak po dobu trvání zajištění společníka, jenž mu svá hlasovací práva v rámci uvedené dohody postoupil. PRAKTICKY: (i) Není-li existence zajištění, například ve formě zástavního práva nebo převodu vlastnického práva za účelem zajištění k obchodnímu podílu nebo akciím nebo odst. 1 ObčZ ObčZ. 100

101 členského podílu ve výši přesahující 25 % hlasovacích práv, a její příjemce patrni z výpisu z obchodního rejstříku dané právnické osoby, jejíž podíl je zastaven nebo je předmětem jiné formy zajištění, je třeba u zkoumané právnické osoby nutné získat její prohlášení o tom, zda je její podíl, akcie či členská práva převyšující 25 % předmětem zajištění, jako je například zástava nebo dočasný převod vlastnického práva. (ii) Pokud takový podíl, akcie či členská práva ve zkoumané právnické osobě nebo uspořádání bez právní osobnosti je předmětem zajištění, je třeba zjistit, zda: je zajištění zřízeno ve prospěch: - banky nebo jiné úvěrové či finanční instituce, - jiné právnické osoby než banky či jiné finanční instituce, součástí smlouvy o zajištění je i ujednání o tom, že příjemce zajištění (zástavní věřitel) - může vykonávat hlasovací práva spojená s podílem, akciemi či členskými právy, jež jsou předmětem zajištění, - může užívat výnosy vyplývající z podílu, akcií či členských práv, jež jsou předmětem zajištění. (iii) Je-li podíl, akcie či členský podíl převyšující 25 % hlasovacích práv v subjektu vlastnické struktury předmětem zajištění, je třeba identifikovat příjemce zajištění, smlouvu o zřízení zajištění a ujednání ve smlouvě, pokud existují, podle kterých má příjemce zajištění (a) právo výkonu hlasovacích práv, a/nebo (b) právo užívat výnosy z podílu, akcií nebo členského podílu, jenž je předmětem zajištění, a to v závislosti na tom, o jaký typ osoby, konečného veřejnoprávního subjektu nebo uspořádání bez právní osobnosti se jedná. Co se týče smlouvy o zřízení zajištění, je nutné zjistit ohledně: smlouvy jako takové: smluvní strany, název smlouvy, typ smlouvy (smlouva o zřízení zástavního práva, / dočasném převodu vlastnického práva za účelem zajištění, předmět zástavy (obchodní podíl / akcie / členský podíl), datum smlouvy, případně místo podpisu smlouvy, smluvního ujednání přiznávajícího výkon hlasovacích práv příjemci zajištění (zástavnímu věřiteli): číslo paragrafu, článku, včetně odstavce, ve kterém se uvedené smluvní ujednání nachází, smluvního ujednání v přiznávajícího právo užívat výnosy z podílu, akcií členského podílu: číslo paragrafu, článku, včetně odstavce, ve kterém se uvedené smluvní ujednání nachází. c. Osoby podílející se pouze na zisku, avšak nikoli na hlasovacích právech Teoreticky. Prioritní akcie, tj. akcie, se kterými jsou spojena pouze práva na podíl na zisku (dividenda), avšak nikoli hlasovací práva, mohou být vydána pouze akciovými společnostmi, případně evropskou společností. Pokud akciová či evropská společnost takové prioritní akcie vydala, musí tato skutečnost být uvedena ve stanovách, jež musí obsahovat název takových 101

102 akcií a popis práv s nimi spojených 332. Jestliže valná hromada akciové či evropské společnosti rozhodla o tom, že přednostní podíl na zisku nebude vyplacen, nebo ode dne prodlení s výplatou podílu na zisku, nabývá vlastník prioritní akcie hlasovacího práva do doby, kdy valná hromada rozhodne o vyplacení přednostního podílu na zisku nebo do okamžiku jejího vyplacení, byla-li společnost s jeho výplatou v prodlení 333. PRAKTICKY: Z aktuálních stanov obchodní korporace uložených do sbírky listin obchodního rejstříku je nejprve třeba zjistit, zda mají být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených. Pokud ze stanov vyplývá, že byly vydány prioritní akcie, přičemž podíl na výnosech z těchto akcií převyšuje 25 %, je třeba získat prohlášení od zkoumané právnické osoby, zda její valná hromada nerozhodla, o tom, že přednostní podíl na zisku nebude vyplacen, nebo zda zkoumaná právnická osoba není s prodlením s výplatou podílu na zisku, a tudíž zda vlastník prioritních akcií nenabyl hlasovací práva ve zkoumané právnické osobě; zároveň je třeba zjistit výši podílu, jenž takový vlastník mohl nabýt. d. Podíly držené zastoupenými majiteli Teoreticky. Držitel ovládajícího podílu nemusí být totožný s osobou, která práva plynoucí z tohoto podílu skutečně vykonává. V takové situaci je ovládajícím přímým majitelem ten, který ve skutečnosti zůstává v pozadí operace a využívá pravomoci kontrolovat cílovou právnickou osobu či uspořádání zprostředkovaně 334. PRAKTICKY: Na jakékoli úrovni vlastnictví může být majitel podílu pouze zástupcem skutečného majitele, tj. může jednat jako přímý nebo nepřímý zástupce majitele. Při odhalení zastoupeného přímého majitele se postupuje obdobně jako při zjišťování a identifikaci zastoupeného skutečného konečného majitele), jak je uvedeno v části A.III.1.1.b , odst. 2, písm. d) ZOK , odst. 1 ZOK. 334 Oznámení ÚOHS o konceptu spojení soutěžitelů ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže, bod

103 III. KROK 3: IDENTIFIKACE SUBJEKTŮ VE VLASTNICKÉ STRUKTUŘE A SKUTEČNÝCH MAJITELŮ Obecně. Skutečný majitel jako fyzická osoba je explicitně vymezen v definici skutečného majitele ve směrnici proti praní peněz. Konečný veřejnoprávní subjekt takto explicitně vymezen není, byť s tímto pojmem v konkrétních případech operuje řada jednotlivých přímo účinných předpisů unijního práva uvalujících mezinárodní sankce na jednotlivé státy a jejich představitele 335. Pokud zkoumaná právnická osoba má vlastnickou strukturu, tj. přímé či nepřímé majitele, mohou nastat dvě situace: (a) (b) buď zkoumaná právnická osoba nemá žádné mateřské vlastnické subjekty, její přímí vlastníci jsou pouze a jen skuteční majitelé (situace přímého vlastnictví definovaná v předpisech proti praní špinavých peněz 336 ) nebo zkoumaná právnická osoba má alespoň jeden mateřský subjekt, tj. právnickou osobu jako přímého vlastníka, a tedy mezi ověřovanou právnickou osobou a skutečným majitelem je alespoň jedna právnická osoba nebo uspořádání bez právní osobnosti (situace nepřímého vlastnictví definovaná v předpisech proti praní peněz 337 ). V prvním případě jsou přímými majiteli ověřované právnické osoby pouze a jen skuteční majitelé, tj. fyzické osoby nebo konečné veřejnoprávní subjekty (např. stát, kraj, obec, veřejnoprávní subjekt) (1. Skuteční majitelé). Jinak řečeno, není-li přímým majitelem ověřované právnické osoby ani jedna právnická osoba nebo uspořádání bez právní osobnosti, nemá zkoumaná právnická osoba mateřskou vlastnickou strukturu. V druhém případě, je-li přímým majitelem zkoumané právnické osoby alespoň jedna právnická osoba nebo uspořádání bez právní osobnosti, má zkoumaná právnická osoba (mateřskou) vlastnickou strukturu a subjekty v této struktuře mateřskými subjekty (2. Subjekty ve vlastnické struktuře). Navíc v určitých situacích může být oddělen podíl na hlasovacích právech od podílu na zisku, a majitel takového podílu může v rámci vztahu k subjektu ve vlastnické struktuře vykonávat právo pouze k jednomu z těchto podílů: v takovém případě je nutné identifikovat majitele takového podílu, a to v závislosti na tom, zda se jedná o fyzickou osobu, konečný veřejnoprávní subjekt, právnickou osobu či uspořádání bez právní osobnosti (3. Identifikace subjektů vlastnících podíl zvláštním způsobem). Konečně je třeba identifikovat zahraniční subjekty, které mohou být rovněž majiteli podílů v subjektech ve vlastnické struktuře (4. Zahraniční subjekty ve vlastnické struktuře). Získávání informací ze základních registrů. Některé veřejné orgány, například orgány činné v trestním řízení a některé další správní orgány, mohou získávat základní identifikační informace o právnických osobách ze základních registrů v souladu se zákonem o základních registrech. Tyto orgány proto nebudou v řadě případů nuceni konzultovat dále uvedené veřejné rejstříky. Nicméně základní registry získávají informace právě z uvedených veřejných rejstříků. Pokud určitá informace nebude ve veřejném rejstříku uvedena nebo její charakter bude pouze informativní, nikoli právně závazný, bude i veřejný orgán, jež má přístup do takového základního registru, nucen získávat další potřebně informace z jiných zdrojů, odst. 2 zákona č. 69/2006 Sb. o provádění mezinárodních sankcí nebo unijní předpisy uvalující mezinárodní sankce, jež vyjmenovávají ad hoc některé subjekty veřejného práva na sankčních seznamech, jež obsahují (například konsolidovaný seznam osob, skupin a organizací podléhajících finančním sankcím Evropské unie, 24. prosince 2015, Čl. 3 odst. 6 písm. a) bod i) první pododstavec, věta první směrnice AML. 337 Čl. 3 odst. 6 písm. a) bod i) první pododstavec, věta druhá směrnice AML. 103

104 případně provádět analýzy právního charakteru informací obsažených ve veřejných rejstřících, resp. základních registrů. 1. Skuteční majitelé Informace o skutečném majiteli fyzické osobě u právnické osoby. Podle zákona proti praní peněz ve znění účinném od 1. ledna 2017 právnická osoba vede a průběžně zaznamenává aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele či jiného odůvodnění, proč je tato osoba považována za skutečného majitele. Obdobně svěřenský správce nebo osoba v obdobném postavení vůči jinému právnímu uspořádání bez právní osobnosti zaznamenává údaje ke zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele svěřenského fondu nebo právního uspořádání ve smyslu 4 odst. 4 písm. d) zákona proti praní peněz. Údaje ke zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele uchovává právnická osoba, svěřenský správce nebo osoba v obdobném postavení vůči jinému právnímu uspořádání bez právní osobnosti po dobu, po kterou je tato osoba skutečným majitelem, a nejméně 10 let od zániku takového vztahu. Údaje o skutečném majiteli právnické osoby, svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti se zapisují do evidence údajů o skutečných majitelích způsobem a v rozsahu, který stanoví zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Není-li to uvedeno v evidenci údajů o skutečných majitelích nebo při pochybnostech o správnosti tam uvedených údajů právnická osoba, svěřenský správce nebo osoba v obdobném postavení vůči jinému právnímu uspořádání bez právní osobnosti na žádost povinné osoby, Finančního analytického úřadu, soudu, orgánu činného v trestním řízení, orgánu Finanční správy České republiky nebo Celní správy České republiky sdělí, kdo je nebo byl jejím skutečným majitelem a uvede údaje ke zjištění a ověření jeho totožnosti; právnická osoba sdělí i údaje o jím skutečně držené účasti nebo jiné důvody, proč je tato osoba považována za skutečného majitele. 338 Informace o skutečném majiteli fyzické osobě v rejstříku skutečných majitelů. Čtvrtá směrnice proti praní peněz stanoví členským státům povinnost zajistit vedení rejstříků skutečných majitelů právnických osob a svěřenských fondů obsahujícím alespoň informace o: (i) skutečných majitelích, včetně informací o jejich: - jméně, - měsíci a roku narození, - státní příslušnosti a - zemi bydliště skutečného majitele, (ii) skutečně vlastněné účasti (vlastnické struktuře), včetně informací o: - povaze a - rozsahu skutečné držené účasti. 339 Tyto informace musí členské státy zpřístupnit alespoň: b zákona AML. 339 Čl. 30 odst. 1, 2, 4 a 5 směrnice AML. 104

105 (i) (ii) příslušným orgánům a finančním zpravodajským jednotkám, a to bez omezení; povinným osobám v rámci hloubkové kontroly klienta v souladu s kapitolou II; (iii) kterékoli osobě nebo organizaci, která může prokázat oprávněný zájem. 340 Jak bylo uvedeno výše v úvodu v sekci 3.2, novela č. 386/2016 Sb., jež s účinností od 1. ledna 2018 rovněž mění zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, uvádí v ustanovení 118f, že do evidence skutečných majitelů se kromě identifikačních údajů o skutečném majiteli zapisuje i údaj o (i) podílu na hlasovacích právech, zakládá-li se postavení skutečného majitele na přímé účasti v právnické osobě, (ii) podílu na rozdělovaných prostředcích, zakládá-li se postavení skutečného majitele na tom, že je jejich příjemcem, anebo (iii) jiné skutečnosti, je-li postavení skutečného majitele založeno jinak. Informace o skutečných majitelích vs. informace o totožnosti skutečných majitelů. Informace o tom, že určitá osoba je skutečným majitelem, se liší od informace o totožnosti skutečného majitele, jež je představována informacemi jednoznačně identifikujícími zjištěnou osobu skutečného majitele. Co se týče prvního typu informací, tj. informací tom, že ta či ona osoba je skutečným majitelem, jež by měly být obsaženy od 1. ledna 2018 v rejstříku skutečných majitelů, bude kvalita těchto informací stižena zásadním defektem. Nebudou-li informace o skutečných majitelích v evidenci skutečných majitelů zaslaných do této evidence registrujícími právnickými osobami ověřovány z hlediska identifikace jejich přímého či nepřímého podílu a z hlediska průkaznosti dokumentů dokládajících jejich přímý či nepřímý podíl na registrující právnické osobě v souladu s touto Příručkou v tomto ohledu se nepředpokládá ani ověřování v souladu s Příručkou ani jakékoli jiné ověřování -, nebude informace o skutečném majiteli zapsaná v evidenci skutečných majitelů důvěryhodná; jinak řečeno, i když si orgán uvedený v předchozím odstavci v bodech (i) (iii) zjistí z evidence skutečných majitelů, že skutečným majitelem právnické osoby A je fyzická osoba X, nebyloli při zápisu této skutečnosti provedeno ověření této skutečnosti podle této Příručky z hledisek uvedených v předchozí větě, bude si muset uvedený orgán pro účely své činnosti vyhledat vlastnickou strukturu a/nebo skutečné majitele podle této Příručky, aby se na informaci o tom, že ta či ona osoba je skutečným majitelem určité právnické osoby, mohl spolehnout. Naproti tomu druhý typ informací, tj. informace o totožnosti skutečných majitelů, by uvedenými problémy trpět neměla, neboť tento typ informací lze mnohem snadněji získat a ověřit z příslušných relevantních dokumentů než předchozí typ informací. Informace tohoto druhého typu se budou lišit v závislosti na tom, zda skutečnými majiteli budou: fyzické osoby (1.1), a konečné veřejnoprávní subjekty (1.2) Skuteční majitelé - fyzické osoby Obecně. U skutečného majitele je nutné ověřit jednak informace o jeho totožnosti (a. Získání informací o skutečném majiteli fyzické osobě), a jednak skutečnost, zda skutečný majitel jedná svým jménem a na svůj účet nebo jako přímý či nepřímý zástupce jiné osoby, jež je skutečným konečným majitelem (b. Ověření, zda skutečný majitel je konečný či zda jedná jako přímý či nepřímý zástupce). 340 Čl. 30 odst. 5 směrnice AML. 105

106 a. Získání informací o skutečném majiteli fyzické osobě Teoreticky. O skutečném majiteli, jenž je fyzickou osobou, je nejdříve třeba získat identifikační informace, tj. informace o jeho jménu a příjmení, adrese bydliště a datu narození 341. Poté je nutné zjistit od něj informaci o tom, že takto identifikovaná fyzická osoba skutečný majitel jedná v daném případě svým jménem a na svůj účet, tzn. že nejedná ani jménem nikoho jiného (přímé zastoupení) ani na účet nikoho jiného (nepřímé zastoupení). Pokud fyzická osoba, jež je skutečným majitelem, prohlásí, že jedná svým jménem a na svůj účet, je třeba ověřit existenci možných indicií, jež by mohly naznačovat nepravdivost takového prohlášení: těmito indiciemi může být například skutečnost, že skutečný majitel je advokát 342, poskytovatel tzv. nominee služeb, tj. poskytovatel služeb správy společností 343 nebo fakt, že profesní ani životní okolnosti fyzické osoby, jež tvrdí, že je skutečným majitelem, neodpovídají skutečnosti, že by byl přímým nebo nepřímým skutečným majitelem právnické osoby. PRAKTICKY: (i) U skutečného majitele fyzické osoby je nutné zjistit informace o: jménu a příjmení, adrese bydliště a datu narození skutečného majitele, dále získat ústní nebo písemné prohlášení o tom, zda jedná vlastním jménem a na vlastní účet, nebo a též ověřit ze seznamu advokátů ( zda fyzická osoba, jež je deklarovaným skutečným majitelem, je či není advokátem, z okolností týkajících se profesní činnosti fyzické osoby - skutečného majitele, zda tato fyzická osoba, jež je deklarovaným skutečným majitelem, není poskytovatelem služeb správy společností; z životních okolností týkajících se fyzické osoby - skutečného majitele, zda tato fyzická osoba, jež je deklarovaným skutečným majitelem, není pouze tzv. bílým koněm. (ii) Pokud je určeno, že deklarovaný skutečný majitel je advokátem, poskytovatelem služeb správy společností nebo je podezření, že by mohl být pouze tzv. bílým koněm, je nutné dále získat informace o existenci dokumentů uvedených v části B.I.1.1.b. této Příručky ObčZ a násl. zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii odst. 1 písm. h) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. 106

107 b. Ověření, zda skutečný majitel je konečný či zda jedná jako přímý či nepřímý zástupce Teoreticky. Pokud skutečný majitel, jenž je fyzickou osobou, učiní ústní či písemné prohlášení nebo je z jiných skutečností zjištěno, že je pouze formálním skutečným majitelem, tedy že nejedná svým jménem nebo na svůj účet, a pouze přímo či nepřímo zastupuje jinou osobu, je nutné navíc k informacím uvedeným pod písm. a) získat navíc informace o zastoupení. To znamená informace o: (a) (b) vztahu mezi zástupcem a zastoupeným, a zastoupeném. PRAKTICKY: (i) Jestliže fyzická osoba uváděná jako skutečný majitel není skutečným konečným majitelem, ale pouze jejím zástupcem, ať už přímým, nepřímým či pouze pro účely zastření totožnosti skutečného konečného majitele, je nutné zjistit informace o: typu a podrobnostech vztahu zastoupení, - zda se jedná o přímé či nepřímé zastoupení, a zda existují listiny nebo jiné nosiče, na kterých je obsah vztahu zastoupení zachycen, - od kdy tento vztah trvá a jaké jsou jeho podmínky, zejména zda má zástupce povinnost plnit instrukce zastoupeného, totožnosti zastoupeného, tj. jménu a příjmení, adrese bydliště a datu narození skutečného konečného majitele, (ii) Dále je třeba zjistit případnou existenci dalšího vztahu zastoupení, tj. situaci, kdy zastoupený je sám rovněž v roli zástupce a jedná na účet či jménem další osoby atd. (v takovém případě je nutné zjistit informace uvedené výše o tomto dalším vztahu zastoupení a dalším zastoupeném, případně dalších vztazích zastoupení a dalších osobách zástupců či zastoupených) Konečné veřejnoprávní subjekty Obecně. Konečným veřejnoprávním subjektem se rozumí subjekt veřejnoprávního charakteru poslední instance, které již nikdo v soukromoprávním smyslu slova neovládá nebo na nich nemá podíl. Konečný veřejnoprávní subjekt bude vždy skutečným majitelem konečným, neboť aby konečný veřejnoprávní subjekt jednal jako formální majitel zastupující přímo či nepřímo jinou fyzickou osobu nebo konečný veřejnoprávní subjekt, je z podstaty konečného veřejnoprávního subjektu vyloučeno. Problém získání informací o skutečném majiteli konečném veřejnoprávním subjektu z evidence skutečných majitelů. Vymezení skutečného majitele ani v českém ani v unijním právu nezahrnuje veřejnoprávní korporaci, resp. konečný veřejnoprávní subjekt, jako je stát, obec či vyšší územně správní celek. Jakákoli společnost se proto může teoreticky vyhnout povinnosti rozkrýt své skutečné majitele z hlediska předpisů proti praní peněz tvrzením, že ji vlastní domácí či zahraniční veřejnoprávní korporace. Možnosti. Těmito veřejnoprávními subjekty mohou být především: (a) státy, veřejnoprávní samosprávné celky a zvláštní subjekty veřejného práva, 107

108 (b) mezinárodní organizace, a. Státy, samosprávné a autonomní celky veřejného práva a zvláštní subjekty veřejného či soukromého práva i. Stát Teoreticky. Státy jsou typickými suverény, které již nikdo v soukromoprávním smyslu slova neovládá nebo na nich nemá podíl, tj. jsou konečnými veřejnoprávními subjekty. Státem jako veřejnoprávním subjektem je Česká republika, jež je subjektem soukromoprávních vztahů, včetně držení vlastnických či členských podílů v právnických osobách. Tyto podíly, jež Česká republika v právnických osobách drží, spravují příslušné orgány státní správy, jako jsou například jednotlivá ministerstva či ústřední správní úřady (ministerstva či ústřední správní úřady nejsou samy o sobě vlastníky podílů v právnických osobách). Co se týče zahraničních států vystupujících v roli subjektů soukromoprávních vlastnických vztahů, zde se bude situace lišit stát od státu, počínaje možností, že stát jako majitel právnické osoby bude uveden na výpisu z veřejného rejstříku dané právnické osoby nebo v jejích zákládajících dokumentech, přes možnost speciálních rejstříků takových osob s různou možností veřejného přístupu, po možnost, že stát jako majitel právnických osob není ve veřejných rejstřících uváděn vůbec. PRAKTICKY: Státy jsou typickými suverény, které již nikdo v soukromoprávním smyslu slova neovládá nebo na nich nemá podíl, tj. jsou konečnými veřejnoprávními subjekty, u nichž neexistuje vlastnická struktura či skuteční majitelé. ii. Samosprávné celky veřejného práva Ze subjektů veřejnoprávního charakteru, jenž se řídí vnitrostátním právem, mohou být konečným veřejnoprávním subjektem vedle státu domácí i zahraniční územní samosprávné organizace, profesní samosprávné organizace a další veřejnoprávní subjekty, na kterých již nemá podíl žádná další osoba, jako jsou například veřejné vysoké školy, veřejnoprávní média a další subjekty. Vzhledem k tomu, že právní úprava vystupování samosprávných celků veřejného práva v soukromoprávních vlastnických vztazích se liší stát od státu, nebude u zahraničních samosprávných celků veřejného práva vždy zcela jednoduché zjistit, že se jedná právě o takový zahraniční samosprávný celek, jenž je konečným veřejnoprávním subjektem, a nemá tudíž již další majitele. PRAKTICKY: Územními samosprávnými organizacemi, jež mohou držet podíly v právnických osobách, jsou kraje a obce: Krajů je čtrnáct:jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královehradecký kraj, Kraj Vysočina, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Zlínský kraj. Seznam obcí je možno najít například na stránkách Českého statistického úřadu: Profesními samosprávnými organizacemi, jež mohou držet podíly v právnických osobách jsou: Česká komora architektů, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Česká lékárnická komora, Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora, Exekutorská komora České republiky, 108

109 Komora patentových zástupců České republiky, Komora veterinárních lékařů České republiky, Komora daňových poradců České republiky. Zahraniční samosprávné celky veřejného práva je možné určit a identifikovat pouze vyhledáním předběžných informací prostřednictvím internetu a případným vyžádáním informací od příslušného státu, jehož je takový samosprávný celek soukromého práva součástí v rámci příslušných mechanismů mezinárodní spolupráce, je-li to možné. iii. Zvláštní (autonomní) subjekty veřejného práva Teoreticky. Dalším typem konečných veřejnoprávních subjektů, jež mohou držet podíly v právnických osobách, jsou autonomní subjekty veřejného práva, jenž nemají vlastnickou strukturu. Tyto subjekty mohou být zřízeny přímo zákonem nebo jiným obecným či individuálním správním aktem. PRAKTICKY: Autonomními subjekty veřejného práva jsou v rámci České republiky: Česká národní banka, Česká televize, Česká tisková kancelář, Český rozhlas, Nejvyšší kontrolní úřad, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, státní organizacespráva železniční dopravní cesty; dále spadají pod autonomní samosprávné subjekty veřejné výzkumné instituce (v.v.i) a veřejné vysoké školy ( státní fondy, tj. Fond pojištění vkladů, Garanční fond obchodníků s cennými papíry, Pozemkový fond ČR, Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond kultury ČR, Státní fond pro podporu a rozvoj kinematografie, Státní fond rozvoje bydlení, Státní zemědělský intervenční fond, Vinařský fond, Zajišťovací fond. Naopak veřejnoprávní korporace, jako jsou státní podniky (např. Česká pošta), či národní podnik (Budějovický budvar) nebudou konečnými veřejnoprávními subjekty, neboť tyto subjekty jsou kontrolovány státem, tj. jiným subjektem a nemají tedy konečný charakter. Co se týče zahraničních subjektů, platí obdobně to, co je řečeno výše ohledně zahraničních samosprávných celků veřejného práva. b. Mezinárodní organizace Teoreticky. Možnost vlastnit podíly v právnických osobách mohou mít i mezinárodní organizace. Mezinárodní organizace, byť jsou jejich kompetence odvozeny od států, které je zřídily, jsou rovněž nezávislými subjekty, které nikdo neovládá či na nich nemá podíl v soukromoprávním slova smyslu, a spadají tudíž rovněž pod konečné veřejnoprávní subjekty. PRAKTICKY: Příklady mezinárodních organizací globálního charakteru, jež mohou být majiteli právnických osob, jsou, například Mezinárodní měnový fond, Organizace spojených národů, Severoatlantická organizace, Světová banka, Světová obchodní organizace atd.; Příklady mezinárodních organizací evropského rozměru, jež mohou být majiteli právnických osob, jsou, například Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, Evropské sdružení volného obchodu, 109

110 Evropská unie, Evropská vesmírná agentura, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Rada Evropy. 2. Subjekty ve vlastnické struktuře Obecně. Vedle skutečných majitelů mohou být přímými majiteli zkoumané právnické osoby jiné právnické osoby, tzn. obchodní korporace soukromého i veřejného práva (2.1), nebo neziskové osobní a majetkové právnické osoby (2.2), anebo jiná uspořádání bez právní osobnosti (2.3).Základními údaji identifikujícími právnickou osobu jsou identifikační číslo 344, název, včetně právní formy, adresa sídla právnické osoby, a případně předmět činnosti či podnikání 345 právnické osoby. Tyto údaje týkající se jednotlivých právnických osob či uspořádání bez právní osobnosti se mohou v průběhu času měnit, přičemž tyto změny jsou registrovány v příslušném rejstříku daných právnických osob, případně evidencí uspořádání bez právní osobnosti. S výjimkou identifikačního čísla právnické osoby se změny v uvedených základních identifikačních údajích nedotýkají identity dané právnické osoby; jinak, řečeno, změní-li se název, právní forma, adresa sídla, předmět činnosti, aniž se změní její identifikační číslo, jedná se stále o tutéž právnickou osobu. Naopak identifikační číslo právnické osoby určuje identitu právnické osoby a jeho změna s sebou nese i změnu identity právnické osoby; jinak řečeno, změní-li se identifikační číslo právnické osoby, jedná se již o jinou právnickou osobu, i kdyby všechny ostatní identifikační údaje zůstávaly nezměněny. To je důležité zejména při přeměnách společností, jako jsou fúze, rozdělení, odštěpení či změna právní formy, kdy lze z příslušného rejstříku podle toho, zda se změnilo identifikační číslo, zjistit, zda některá z osob, jíž se přeměna týká, zanikla, vznikla či dál pokračuje ve své existenci jako nástupnická společnost Obchodní korporace Teoreticky. O přímých majitelích zkoumané obchodní korporace, jež nejsou skutečnými majiteli, a tudíž tvoří součást vlastnické struktury, je nutné získat základní identifikační údaje, jež je identifikují tak, aby nebyly zaměnitelné s jinými subjekty. Dále je nutné vědět, zda je možné zjistit i jejich přímé majitele společníky, akcionáře, členy či zakladatele právnických osob přímých majitelů zkoumané právnické osoby, tzn. první úroveň nepřímých majitelů zkoumané právnické osoby, a pokud ano, z jakého zdroje tyto informace čerpat a jak určit právní hodnotu takové informace, tj. zda je právně závazná či pouze informativní. Základní identifikační údaje o obchodních korporacích. Obchodní korporace jsou právnické osoby, jež mohou svým společníkům či členům vyplácet zisk. Je-liobchodní korporace identifikována jako přímý majitel zkoumané právnické osoby nebo jiného subjektu ve vlastnické struktuře, je o ní nutné zjistit minimálně následující identifikační informace (i) název, včetně právní formy 346, (ii) identifikační číslo 347, (iii) adresu zapsaného sídla 348, a (iv) případně datum vzniku, je-li to pro daný případ relevantní, a (v) je-li to možné, informaci o společnících, akcionářích, členech či zakladatelích, včetně jejich názvu, identifikačního čísla a adresy zapsaného sídla ObčZ ObčZ ObčZ věta druhá ObčZ ObčZ. 110

111 Typy českých obchodních korporací. Pokud je jako přímý majitel identifikována obchodní korporace zapsaná v obchodním rejstříku, jde vždy o právnickou osobu, přičemž se může jednat o: (i) (ii) (iii) (iv) (v) (vi) (vii) akciovou společnost (a.s.): akciová společnost je kapitálová obchodní společnost, jejíž společník či společníci (akcionáři) vlastní podíl na této společnosti v podobě akcií, přičemž akcionáři neručí za závazky této společnosti; společnost s ručením omezeným (sr.o.): společnost s ručením omezeným je kapitálová obchodní společnost, jejíž společník či společníci vlastní podíl na této společnosti, přičemž společníci ručí za závazky společnosti do výše jejich nesplaceného vkladu; evropskou společnost (SE): evropská společnost je kapitálová obchodní společnost, jejíž společník či společníci (akcionáři) vlastní podíl na této společnosti v podobě akcií stejně jako je tomu u akciové společnosti a neručí za její závazky; komanditní společnost (k.s.): komanditní společnost je společnost s rysy osobní i kapitálové obchodní společnosti, jež má dva typy společníků: komanditisty, ježručí za závazky společnosti do výše jejich nesplaceného vkladu a nepodílejí se osobně na řízení společnosti a komplementáře, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně a podílejí se osobně na řízení společnosti; veřejnou obchodní společnost (v.o.s): veřejná obchodní společnost je osobní obchodní společnost, jejíž minimálně dva společníci podnikají a ručí za její závazky; družstvo: je společenství neuzavřeného počtu členů disponujících členským podílem v družstvu, které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání; evropskou družstevní společnost (SCE): evropská družstevní společnost je právnická osoba, jejímž účelem je uspokojování potřeb jejích členů nebo rozvoj jejich hospodářských a sociálních činností, zejména uzavíráním smluv se členy na dodávky zboží či poskytování služeb nebo na provedení prací takového druhu, který SCE provádí nebo obstarává. Účelem SCE může být rovněž uspokojování potřeb jejích členů výše uvedeným způsobem prostřednictvím podpory jejich účasti na hospodářských činnostech v jedné nebo více SCE nebo vnitrostátních družstvech. SCE může svou činnost vykonávat prostřednictvím dceřiné společnosti. Pokud stanovy neurčují jinak, nesmí SCE poskytovat užitek ze své činnosti nečlenům ani jim nesmí umožnit účast na svých činnostech. SCE je právnickou osobou, jejíž základní kapitál je rozvržen na vklady 349. SCE nabývá právní subjektivity dnem, ke kterému je v členském státě, ve kterém má sídlo, zapsána do rejstříku 350 ; (viii) státní podnik (s.p.): je státní organizací a právnickou osobou, jejímž prostřednictvím vykonává stát svá vlastnická práva; státní podnik provozuje svým jménem a na vlastní odpovědnost podnikatelskou činnost za účelem plnění významných strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních nebo dalších zájmů státu, přičemž podnik má právo hospodařit s majetkem státu a nemá vlastní majetek 351 ; zakladatelem 349 Čl. 2 odst. 4 a 5 nařízení Rady (ES) č. 1435/ Čl. 18 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1435/ odst. 1 a 2 StPoZ. 111

112 státního podniku je stát, jeho jménem vykonává funkci zakladatele ministerstvo, do jehož působnosti spadá předmět podnikání podniku; podnik neručí za dluhy státu a stát neručí za dluhy podniku 352. Typy dílčích entit obchodních korporací. Vedle obchodních korporací existují ještě další dílčí entity, jež nejsou samostatnými právnickými osobami odlišnými od výše uvedených obchodních korporací, od kterých odvisejí; konkrétně se jedná o: (i) (ii) pobočku (dříve samostatná organizační složka): pobočka je část závodu 353 (dříve označovaného jako podnik), která vykazuje hospodářskou a funkční samostatnost a o které podnikatel rozhodl, že bude pobočkou 354 ; pokud není zapsána do obchodního rejstříku, jde o pobočku, pokud je zapsána, jde vždy o odštěpný závod; vzhledem k tomu, že jde součást obchodního závodu, který je ve vlastnictví podnikatele, tj. fyzické osoby nebo obchodní korporace, je pobočka též vlastněna podnikatelem, včetně obchodní korporace; odštěpný závod (o.z.), včetně odštěpného závodu zahraniční osoby, (dříve organizační složka zahraniční osoby): odštěpný závod je pobočkou závodu (viz definice v předchozím bodě), jež je zapsána do obchodního rejstříku; odštěpný závod vzniká na základě rozhodnutí podnikatele o zřízení odštěpného závodu 355 ; vedoucí odštěpného závodu je zákonným zástupcem podnikatele 356, díky čemuž má omezenou autonomii v rámci rozhodování o záležitostech týkajících se odštěpného závodu 357 : oprávnění vedoucího zastupovat podnikatele je omezeno pouze na činnost, která je v odštěpném závodu provozována; ohledně vlastnictví odštěpného závodu platí totéž, co bylo řečeno o pobočce v předcházejícím bodě. Typy zahraničních obchodních korporací. Přímým majitelem zkoumané právnické osoby nebo subjektů ve vlastnické struktuře může být rovněž zahraniční obchodní korporace. PRAKTICKY: Konkrétní informace ohledně jednotlivých obchodních korporací název, identifikační číslo, adresu zapsaného sídla, a je-li to možné, informace o společnících, akcionářích, členech či zakladatelích, včetně jejich názvu, identifikačního čísla a adrese zapsaného sídla, jakož i další informace týkající se předmětu činnosti, identity statutárních případně dozorčích orgánů, základního kapitálu, je-li vytvářen, a některých dalších skutečností týkajících se obchodní korporace, zejména pak jejích přeměn, odst. 1 a 2 StPoZ. 353 Obchodní závod je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti; má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu; závod je vlastněn podnikatelem, tj. fyzickou osobou nebo obchodní korporací (502 ObčZ) odst. 1 ObčZ odst. 2 ObčZ. 356 Ve smyslu 430 odst. 1 ObčZ odst. 2 ObčZ. 112

113 lze získat z obchodního rejstříku na webové stránce na zadáním názvu nebo identifikačního čísla obchodní korporace Neziskové právnické osoby Teoreticky. Obdobně jako u obchodních korporací je o přímých majitelích neziskových právnických osob, jež nejsou jejími skutečnými majiteli, a tudíž tvoří součást vlastnické struktury, nutné získat základní identifikační údaje, jež je identifikují tak, aby nebyly zaměnitelné s jinými subjekty. Stejně jako u obchodních korporací je nutné vědět, zda je možné zjistit i přímé majitele členy či zakladatele přímých majitelů zkoumané právnické osoby, tzn. první úroveň nepřímých majitelů zkoumané právnické osoby, a pokud ano, z jakého zdroje tyto informace čerpat a jak určit právní hodnotu takové informace, tj. zda je právně závazná či pouze informativní. Základní identifikační údaje o neziskových právnických osobách. Na rozdíl od obchodních korporací nemohou neziskové právnické osoby svým členům na rozdíl od obchodních korporací vyplácet svým členům případně vytvořený zisk. Je-linezisková právnická osobaidentifikována jako přímý majitel zkoumané právnické osoby nebo jiného subjektu ve vlastnické struktuře, je o ní nutné zjistit minimálně následující identifikační informace (i) název, včetně právní formy 358, (ii) identifikační číslo 359, (iii) adresu zapsaného sídla 360, a (iv) případně datum vzniku, je-li to pro daný případ relevantní, a (v) je-li to možné, informaci o členech či zakladatelích, včetně jejich názvu, identifikačního čísla a adresy zapsaného sídla. Typy českých neziskových právnických osob. Pokud je jako přímý majitel identifikována nezisková právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, může se jednat o: (i) (ii) spolek, včetně spolkového svazu: spolek je právnická osoba, jež vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku 361, založená alespoň třemi osobami, ať už fyzickými nebo právnickými osobami, vedenými společným zájmem; 362 členové spolku neručí za jeho dluhy 363 a zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku 364 ; každý člen spolku má jeden hlas 365, neurčí-li stanovy jinak 366 ; rovněž neurčí-li stanovy jinak, váže se členství ve spolku na osobu člena a nepřechází na jeho právního nástupce 367 ; spolkový svaz je spolek, který založily jiné spolky, jež se po založení stanou členy spolkového svazu; skutečnost, že jde o spolkový svaz, nikoli o spolek, musí být vyjádřena v názvu spolkového svazu, například pojmenováním svaz, asociace, sdružení atd. 368 (ne všechny spolky či jiné právnické osoby, jež mají ve svém názvu uvedené pojmenování, jsou ovšem spolkovými svazy); obecně prospěšnou společnost: obecně prospěšná společnost je právnickou osobou, která poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro ObčZ ObčZ ObčZ odst. 1 ObčZ odst. 1 ObčZ odst. 2 ObčZ odst. 3 ObčZ odst. 1 ObčZ odst. 1 ObčZ odst. 1 ObčZ odst. 2 ObčZ. 113

114 všechny uživatele stejných podmínek a zároveň její hospodářský výsledek (zisk) nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejích orgánů nebo zaměstnanců a musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla obecně prospěšná společnost založena 369 ; po 1. lednu 2014 již obecně prospěšné společnosti nelze zakládat, práva a povinnosti obecně prospěšných společností založených před tímto datem se i nadále zákonem o obecně prospěšných společnostech a tehdejšími právními předpisy; obecně prospěšná společnost má právo změnit svoji právní formu na ústav, nadaci nebo nadační fond podle občanského zákoníku 370 ; (iii) (iv) ústav: ústav je právnickou osobou ustavenou za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky; ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených 371 ; od nadace a nadačního fondu se ústav odlišuje zvláštním postavením zakladatele, který může přímo zasahovat do fungování ústavu 372 ; jinak se na něj obdobně použijí ustanovení o nadaci s výjimkou ustanovení o nadační jistině a nadačním kapitálu 373 ; nadaci či a nadační fond: nadace a nadační fond jsou právnické osoby vytvořené majetkem vyčleněným k určitému účelu, ke kterému se váže činnost, k němuž byly zřízeny 374, přičemž obě slouží účelu užitečnému společensky nebo hospodářsky, 375 avšak nadace je v určitých ohledech podřízena rigidnějšímu zákonnému režimu než nadační fond nadace musí například vytvářet nadační jistinu ve výši alespoň Kč 376. Typy dílčích entit neziskových právnických osob pobočný spolek: spolek může vytvářet organizační jednotky, které mohou či nemusí mít právní subjektivitu v prvém případě organizační jednotky spolku bez právní osobnosti, půjde o vnitřní záležitost spolku a taková organizační jednotka nebude mít samostatné identifikační údaje odlišné od spolku 377 ; v případě organizační jednotky spolku v podobě pobočného spolku, se právní osobnost pobočného spolku odvozuje od právní osobnosti hlavního spolku 378 (pobočný spolek zaniká spolu s hlavním spolkem), avšak pobočný spolek, se zapisuje do spolkového rejstříku 379 ; rejstříkový soud vede pro pobočný spolek zvláštní složku byť údaje o pobočném spolku (název, sídlo a identifikační číslo) se uvádí společně s hlavním spolkem; název pobočného spolku musí indikovat příslušnost k hlavnímu spolku a vyjádření, že jde o pobočný spolek 381, rozsah práva kontroly hlavním spolkem nad pobočným spolkem je uveden ve stanovách hlavního spolku 382 a zapisuje se do spolkového rejstříku 383 ; odst. 1 zákona č. 248/ ObčZ ObčZ ObčZ ObčZ ObčZ odst. 1 a 394, odst. 1 ObčZ odst. 1 ObčZ odst. 1 ObčZ odst. 1, 230 a 234 ObčZ odst. 1, písm. b) ObčZ odst. 1 ZVR , odst. 2 ObčZ ObčZ , odst. 2, písm. b) ObčZ. 114

115 Typy zahraničních neziskových právnických osob. Přímým majitelem zkoumané právnické osoby nebo subjektů ve vlastnické struktuře může být rovněž zahraniční nezisková právnická osoba. PRAKTICKY: Konkrétní informace ohledně jednotlivých neziskových právnických osob jako zkoumaných osob či subjektů v rámci vlastnické struktury zahrnujících název, identifikační číslo, adresu zapsaného sídla, a případně informace o zakladateli, včetně jeho názvu, identifikačního čísla a adresu zapsaného sídla, jakož i další informace týkající se předmětu činnosti, identity statutárních případně dozorčích orgánů, základního kapitálu, je-li vytvářen, a některých dalších skutečností týkajících se neziskové právnické osoby, zejména pak jejích přeměn, lze získat z jednotlivých typů rejstříků na webové stránce na zadáním názvu nebo identifikačního čísla neziskové právnické osoby, a to vzhledem k neziskovým osobním právnickým osobám ohledně - spolku, spolkového svazu a pobočného spolku ze spolkového rejstříku, - obecně prospěšné společnosti, z rejstříků obecně prospěšných společností, neziskovým majetkovým právnickým osobám ohledně - nadace a nadačního fondu, z rejstříků nadací a nadačních fondů, - ústavu, z rejstříku ústavů; pobočným spolkům nebo pobočných spolků zahraničních spolků vyvíjejících činnost na území České republiky, ze spolkového rejstříku; zahraničním spolkům vyvíjejícím činnost na území České republiky, ze spolkového rejstříku Uspořádání bez právní osobnosti a další zvláštní subjekty či uspořádání s právní osobnosti či bez Obecné informace o uspořádáních, jež nemají právní osobnost. Společným prvkem a základní podmínkou poslední kategorie je, aby příslušná entita či uspořádání nebyly v právním řádu, jemuž podléhají, právnickými osobami.do této skupiny uspořádání bez právní osobnosti bude spadat především a. svěřenský fond, b. investiční fond (a obdobná zahraniční uspořádání). 115

116 a. Svěřenský fond Teoreticky. Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku. Svěřenský fond není právnickou osobou, jedná se o osobu bez právní osobnosti. Svěřenský fond je uspořádání, jež zahrnuje minimálně osobu zakladatele, správce a obmyšleného 384, přičemž může navíc zahrnovat osobu či osoby vykonávající dohled nad svěřenským správcem, tzv. rada protektorů.vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce; majetek ve svěřenském fondu však není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno 385. Svěřenský fond musí mít vlastní označení. Označení svěřenského fondu musí vyjadřovat jeho účel a obsahovat slova svěřenský fond 386. Do 1. ledna 2018 se svěřenské fondy nezapisují do žádného veřejného rejstříku: zveřejněni nejsou ani jednotliví účastníci svěřenského fondu (správce svěřenského fondu, zakladatel a obmyšlený). Evidence svěřenských fondů. Čtvrtá směrnice proti praní peněz požaduje po členských státech, aby zajistily, registraci svěřenských fondů v rejstříku svěřenských fondů 387. Do evidence svěřenských fondů se od 1. ledna 2018 musí zapsat (i) svěřenské fondy a (ii) svěřenské fondy nebo obdobná zařízení, která se řídí právem jiného státu, působící na území České republiky (zahraniční svěřenský fond). Svěřenské fondy, které byly nebo budou založeny do , se musí zapsat do evidence svěřenských fondů do ; u svěřenských fondů, které vznikly nebo vzniknou do , musí být do evidence svěřenských fondů zapsána též osoba obmyšleného, a to do Skutečnosti, které se budou zapisovat do evidence svěřenských fondů, jsou zejména (i) (ii) označení svěřenského fondu; účel svěřenského fondu; (iii) den vzniku a zániku svěřenského fondu; (iv) identifikační číslo svěřenského fondu, které mu přidělil rejstříkový soud. (v) jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu osoby, která je svěřenským správcem, byl-li jmenován nebo jinak určen; je-li správcem fyzická osoba, datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno. (vi) počet svěřenských správců a způsob, jakým jednají. (vii) jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu osoby, která je zakladatelem; je-li zakladatelem fyzická osoba, datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno. (viii) jde-li o svěřenský fond zřízený za soukromým účelem, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu osoby, která je obmyšleným; je-li obmyšleným fyzická osoba, datum narození a rodné číslo, bylo-li jí odst. 1 ObčZa násl odst. 2 a 3 ObčZ odst. 1 ObčZ. 387 Čl. 31 směrnice AML. 388 Čl. II odst. 3 zákona čl. 460/2016 Sb. 116

117 přiděleno; nebyl-li obmyšlený určen nebo jde-li o svěřenský fond zřízený k veřejně prospěšnému účelu, způsob, jak bude obmyšlený určen; (ix) jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu další osoby oprávněné k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu; jde-li o fyzickou osobu, také datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno 389. Obmyšlený svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti uvedeného zákona, pokud byl jmenován nebo jinak určen přede dnem nabytí účinnosti uvedeného zákona, se zapíše do evidence svěřenských fondů do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Do evidence svěřenských fondů se o skutečném majiteli svěřenského fondu zapíše: (xi) jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu. (xii) datum narození a rodné číslo, bylo-li mu přiděleno (xiii) státní příslušnost a údaj o skutečnosti, jíž je založeno postavení skutečného majitele. Přístup k údajům o svěřenských fondech. Ministerstvo spravedlnosti umožní dálkový přístup k těmto údajům (i) soudu pro účely soudního řízení, (ii) orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení a státnímu zastupitelství též pro účely výkonu jiné než trestní působnosti, (iii) správci daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění pro účely výkonu jejich správy, (iv) zpravodajské službě pro účely plnění úkolů podle zákona, který upravuje činnost zpravodajských služeb, (iv) Finančnímu analytickému úřadu, České národní bance a dalším orgánům při výkonu činností podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, (v) České národní bance při výkonu dohledu nad osobami působícími na finančním trhu a při výkonu činností podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, (vi) Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Ministerstvu vnitra nebo zpravodajské službě pro účely bezpečnostního řízení podle zákona, který upravuje ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost, (vii) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu pro účely výkonu jeho působnosti, (viii) povinné osobě podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v souvislosti s prováděním identifikace a kontroly klienta, a (ix) tomu, o němž tak stanoví jiný zákon. Ministerstvo spravedlnosti umožní přístup, bude-li zjistitelná identita konkrétních fyzických osob, které k údajům přistupují, přičemž způsob přístupu k údajům stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou a za umožnění přístupu náleží vůči povinné osobě podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v souvislosti s prováděním identifikace a kontroly klienta, a tomu, o němž tak stanoví jiný zákon náhrada nákladů, jehož výši stanoví rovněž ministerstvo vyhláškou. Krom toho, Ministerstvo financí uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o svěřenských fondech zapsaných v České republice zahrnující a) označení svěřenského fondu, b) den vzniku svěřenského fondu, den jeho zrušení nebo zániku správy s uvedením právního důvodu a den jeho zániku, c) identifikační číslo svěřenského fondu, d) účel svěřenského fondu a e) jméno a doručovací adresu každého svěřenského správce, jde-li o fyzickou osobu, jméno a adresu sídla, jde-li o právnickou osobu, spolu s uvedením způsobu, jakým jedná, a den d ZVRve znění zákon č. 468/2016 Sb. s účinností od 1. ledna Čl. II odst. 4 zákona č. 460/2016 Sb. 117

118 vzniku a zániku funkce, a umožní získat o údajích uvedených v odstavcích 1 a 2 elektronický opis 391. Evidence zahraničních svěřenských fondů. Do evidence svěřenských fondů se o zahraničním svěřenském fondu zapíše (i) označení zahraničního svěřenského fondu, (ii) právo státu, kterým se zahraniční svěřenský fond řídí, a přikazuje-li toto právo zápis, také evidence, do které je zapsán, a číslo zápisu, (iii) účel zahraničního svěřenského fondu, popřípadě také předmět činnosti, podnikání nebo vedlejší hospodářské činnosti, je-li vykonávána, (iv) zapisované údaje požadované tímto zákonem u svěřenského správce, (vi) zrušení zahraničního svěřenského fondu, (vii) prohlášení konkursu nebo zahájení jiného obdobného řízení týkajícího se zahraničního svěřenského fondu a (viii) ukončení činnosti zahraničního svěřenského fondu v České republice 392. PRAKTICKY: Po identifikaci jednotlivých typů osob podílejících se na fungování svěřenského fondu či zahraničního svěřenského fondu, jako je osoba: zakladatele; svěřenského správce nebo svěřenských správců; osoby vykonávající dohled nad správou fondu, existuje-li; obmyšleného (beneficienta), nebo pokud ještě nebyly určeny konkrétních fyzické osoby, které mají prospěch z právního uspořádání nebo právnické osoby, okruh osob, v jejichž hlavním zájmu je právní uspořádání nebo právnická osoba založena nebo provozována; která v konečném důsledku vykonává kontrolu nad svěřenským fondem prostřednictvím přímého či nepřímého vlastnictví nebo jinými prostředky. je nutné u každé z uvedených typů osob zjistit následující informace: pokud se jedná o fyzickou osobu, jméno, příjmení, adresu bydliště a datum narození, pokud se jedná o právnickou osobu, název, identifikační číslo a adresu zapsaného sídla. Stejné informace je třeba zjistit u jednotlivých typů osob podílejících se na fungování zahraničních ekvivalentů svěřenských fondů, jakými jsou například trust, fiducie nebo Treuhand. Uvedené informace ohledně českých svěřenských fondů budou od 1. ledna 2018, s tím, jak se bude rejstřík během tohoto roku plnit, přístupné v evidenci svěřenských fondů, ovšem pouze následujícím osobám: soudu pro účely soudního řízení, odst. 2 a 3 ZVRve znění od 1. ledna písm. g) ZVR ve znění s účinností od 1. ledna

119 orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení a státnímu zastupitelství též pro účely výkonu jiné než trestní působnosti, správci daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění pro účely výkonu jejich správy, zpravodajské službě pro účely plnění úkolů podle zákona, který upravuje činnost zpravodajských služeb, Finančnímu analytickému úřadu, České národní bance a dalším orgánům při výkonu činností podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, České národní bance při výkonu dohledu nad osobami působícími na finančním trhu a při výkonu činností podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Ministerstvu vnitra nebo zpravodajské službě pro účely bezpečnostního řízení podle zákona, který upravuje ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu pro účely výkonu jeho působnosti, povinné osobě podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v souvislosti s prováděním identifikace a kontroly klienta, a tomu, o němž tak stanoví jiný zákon. b. Investiční fondy Teoreticky. Viz výše část A.I.2.1.a. a b. Právnické osoby a uspořádání bez právní osobnosti přítomné na finančních trzích. PRAKTICKY: Viz výše část A.I.2.1.a. a b. Právnické osoby a uspořádání bez právní osobnosti přítomné na finančních trzích. 3. Zahraniční subjekty ve vlastnické struktuře Teoreticky. Zjištění existence přímého majitele, jenž je zahraničním subjektem, bude možné učinit na základě informací získaných z českého veřejného rejstříku nebo z dokumentů vydaných osobou nacházející se v ČR, ať už se jedná o dokument vydaný subjektem samotným (seznam akcionářů, členů atd.) nebo dokument vydaný třetí osobou (např. výpis z účtu cenných papírů (zaknihovaných akcií). Zjištění nepřímého majitele českého subjektu, tzn. přímého majitele zahraničního subjektu, případně přímého majitele takového přímého majitele zahraničního subjektu, bude obtížnější: bude-li český subjekt součástí skupiny, jež sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, bude možné nalézt informace o jeho nepřímém zahraničním majiteli v této konsolidované účetní závěrce, pokud rovněž nepřímý majitel či nepřímí majitelé spadají do konsolidované skupiny; nebude-li tomu tak, bude za určitých 119

120 okolností, jež ovšem nelze nijak předběžně vymezit, možné nalézt informace o nepřímých zahraničních majitelích, např. ve výroční zprávě či zprávě o vztazích založených do sbírky listin obchodního rejstříku. Zjištění základních informací o zahraničních subjektech ve vlastnické struktuře, jež jsou zapsány v zahraničních veřejných rejstřících. Zjištění nepřímých zahraničních majitelů bude za určitých okolností možné z veřejně dostupných, zpravidla nezpoplatněných základních informací obsažených v zahraničních obchodních rejstřících: zjištění bude možné provést v případě, že zahraniční veřejný rejstřík, kde je dotčená zahraniční právnická osoba, jež je nepřímým majitelem české právnické osoby, zapsána, vyžaduje od právnických osob tam zapsaných informace o přímých majitelích a že tyto informace zveřejňuje; to se bude lišit stát od státu, neboť ani v Evropské unii není zveřejňování přímých majitelů právnických osob či obchodních společností harmonizováno z nizozemského rejstříku bude například možné zjistit přímé majitele společnosti typu B.V. (ekvivalent českého s r. o.) a N.V. (ekvivalent české a.s.) za předpokladu, že tyto společnosti budou mít jediného majitele (budou-li mít víc jak jednoho majitele, nebude možné z nizozemského rejstříku informaci o přímých majitelích zjistit), z kyperského rejstříku bude například možné zjistit přímé majitele společnosti typu Ltd. (obecná kapitálová společnost) bez ohledu na počet přímých majitelů. Zjištění základních informací o zahraničních subjektech ve vlastnické struktuře, jež nejsou zapsány v zahraničních veřejných rejstřících. Do této zbytkové kategorie budou spadat, za prvé, nejrůznějších druhy soukromoprávních entit 393, jako například uspořádání typu trustu či fiducie nebo entit veřejnoprávního charakteru, které nejsou právnickými osobami, a mají zvláštní statut například na základě císařského či královského dekretu, prostřednictvím nichž mohou skuteční majitelé držet podíly či obdobná práva v jiných právnických osobách, entitách či uspořádáních. Půjde o entity, které v důsledku svého suigeneris charakteru nejsou v dané jurisdikci zpravidla považovány za právnické osoby, nicméně mohou nabývat či držet podíly v jiných právnických osobách, entitách či uspořádáních. PRAKTICKY: (i) I když bude přístup do zahraničního rejstříku zpoplatněn, základní potvrzení o existenci zahraniční právnické osoby, bude zpravidla základní ověření existence (na základě zadání názvu či registračního čísla dané právnické osoby) poskytováno daným zahraničním rejstříkem zdarma. (ii) Nebude-li možné zjistit základní informace o zahraniční právnické osobě či osobě řídicí zahraniční uspořádání bez právní osobnosti z veřejného rejstříku, zpravidla proto, že se v takovém případě bude jednat o právnickou osobu či uspořádání bez právní osobnosti suigeneris, bude nutné tyto informace zjistit prostřednictvím příslušných mechanismů mezinárodní spolupráce. 4. Identifikace majitelů skrytých podílů, ostatních typů podílů a zastoupených majitelů Teoreticky. Identifikace tichých společníků, ovládajících příjemců zajištění a osob podílejících se pouze na zisku se neliší od identifikace přímých majitelů v závislosti na tom, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu; odlišná identifikace nicméně bude probíhat u zastoupených majitelů, neboť je třeba identifikovat jak zástupce, tak zastoupeného. Tiché 393 Pojem entita je použit proto, aby bylo možno zahrnout do této kategorie nejrůznější možné atypické typy subjektů, jež mohou existovat v nejrůznějších zahraničních právních řádech, a žádnou takovou atypickou entitu z této kategorie nevyloučit. 120

121 společníky je třeba identifikovat stejným způsobem jako jiné přímé majitele v závislosti na tom, zda se jedná o fyzické nebo právnické osoby. Bylo-li zjištěno, že podíl, akcie či členský podíl ve výši převyšující 25 % hlasovacích práv je předmětem zajištění v podobě zástavního práva nebo dočasného převodu vlastnického práva za účelem zajištění, je třeba identifikovat smlouvu, na základě, níž bylo toto zajištění zřízeno, předmět zajištění, a rovněž pokud byly sjednány smluvní ustanovení, podle kterých má příjemce zajištění právo výkonu hlasovacích práv. Problém rozdvojení vlastnické struktury - rozdvojení podílů. Při vyhledávání vlastnických struktur s cílem najít skutečného majitele, tj. osobu, jež má rozhodující vliv na zkoumanou právnickou osobu, je nutné jít po linii ovládajících osob, tj. osob, jež disponují většinou hlasovacích práv či mají rozhodující vliv na základě jiných skutečností.pokud je ovšem oddělen ovládající podíl vyplývající z hlasovacích práv od podílu na zisku, jak je tomu v případě tichých společníků, majitelů prioritních akcií či podílů či u některých příjemců zajištění, je nutné, aby se osoba provádějící vyhledávání vlastnické struktury rozhodla, zda sleduje linii finanční (výplatu zisku) či linii ovládající (vyplývající z hlasovacích práv) 394 : i když teoreticky vzato, lze sledovat obě linie, je nutné na každé úrovni identifikovaných majitelů počítat s možným rozdvojením finanční linie a ovládající linie, v důsledku čehož komplexita vlastnické struktury exponenciálně naroste. Problém rozdvojení vlastnické struktury - rozdvojení majitelů podílů. Pokud není ovládající podíl vyplývající z hlasovacích práv oddělen od podílu na zisku, nicméně poskytovatel zajištění nebo zastupující právnická osoba přenechává smluvně ovládající podíl vyplývající z hlasovacích práv jiné osobě, a v důsledku toho dochází k rozdvojení osob formálně vlastnících ovládající podíl vyplývající z hlasovacích práv: poskytovatel zajištění podíl na hlasovacích právech drží (vlastní), avšak na základě smlouvy o poskytnutí zajištění ho vykonává příjemce zajištění, jenž má právo určovat, jak budou hlasovací práva vykonávána, přičemž poskytovatel zajištění má povinnost hlasovací pokyny příjemce zajištění vykonat; obdobně má zastupující majitel povinnost jednat na základě smlouvy o přímém či nepřímém zastoupení povinnost jednat podle pokynů zastoupeného. V takovém případě substituce ovládající osoby není třeba dále sledovat vlastnickou linii formálního majitele, např. poskytovatele zajištění či zastupujícího majitele, ale vlastnickou linii skutečně ovládajících osob, tj. příjemce zajištění či zastoupené osoby. Jestliže z perspektivy činnosti vyhledávání vlastnických struktur a skutečných majitelů prováděných orgány činnými v trestním řízení či Finančním analytickým úřadem může mít uvedené rozdvojení podílů a paralelní sledování linie ovládajícího podílu a podílu na zisku v rámci jejich činnosti smysl, v perspektivě ověřování vlastnické struktury a skutečných majitelů představuje takovéto rozdvojení v podstatě neřešitelný problém, poněvadž potenciální rozdvojování linie ovládání a linie výplaty zisku na každé úrovni vlastnictví produkuje extrémní komplexitu vlastnické struktury a v podstatě znemožňuje určení relevantních ovládajících vztahů: pro plnění povinnosti identifikovat a doložit vlastnickou strukturu a skutečné majitele a povinnosti ověřit takto rozkrytou vlastnickou strukturu a skutečné majitele proto nelze rozumně vyžadovat 394 Metodický pokyn FAÚ uvádí: (Tichý společník) má však právo na podíl na zisku v ujednané výši; má-li být tento podíl vyšší než 25% výnosu, je nutné jej považovat za skutečného majitele ve smyslu 4 odst. 4 písm. a) bodu 3 AML zákona a tedy se i vůči němu uplatní povinnosti klienta podle 29b AML zákona. Je-li tichý společník právnickou osobou, bude třeba hledat fyzickou osobu, která obdobným způsobem ovládá její podnikání, a takto postupovat až po konkrétní fyzickou osobu, případně do zjištění, že žádná taková fyzická osoba být nemůže. 121

122 paralelní sledování obou potenciálních linií korporátního vlastnictví (podíl na zisku oddělený od hlasovacích práv) 395. Základní identifikační údaje. Základní identifikační údaje o (i) tichých společnících, (ii) ovládajících příjemcích zajištění, (iii) osobách podílejících se pouze na zisku, avšak nikoli na hlasovacích právech na základě vlastnictví prioritních akcií, (iv) zastupujících a zastoupených majitelích, je třeba zjistit v závislosti na tom, zda jde o fyzickou či právnickou osobu. PRAKTICKY: (i) Pokud je zjištěna přítomnost tichých společníků, jež jsou fyzickými osobami, je třeba zjistit jejich totožnost, tzn. jméno, příjmení, adresu bydliště, popřípadě státní příslušnost, pokud právnická osoba, její název, právní formu, adresu zapsaného sídla, registrační číslo, a to ze smlouvy o tichém společenství. (Pozn.: Pouze v případě vyhledávání vlastnické struktury z důvodu sledování finančních toků (výplata podílů na zisku) je třeba rovněž rozkrývat vlastnickou strukturu, tj. sledovat paralelně finanční linii korporátního vlastnictví spočívající ve výplatě zisku, ať už se jedná o tichého společníka, příjemce zjištění či osoby s prioritními akciemi, a linie ovládání.) (ii) Je-li zjištěna existence skryté reverzní kontrolní dohody mezi majitelem skrytého podílu, například tichým společníkem, a většinovým společníkem/akcionářem, je třeba zjistit, jaká hlasovací práva, a případně jaký podíl na zisku podle takové dohody skrytému majiteli náleží. (iii) Pokud jde o vlastníky prioritních akcií či zvláštních práv na zisku s podílem převyšujícím 25 %, je třeba identifikovat jejich vlastníka, a to v závislosti na tom, o jaký typ osoby, fyzické či právnické, konečného veřejnoprávního subjektu nebo uspořádání bez právní osobnosti se jedná, a podle toho zjistit jejich základní identifikační údaje. (iv) Jedná-li se o případ zastoupení, kdy majitel ovládajícího podílu přímo či nepřímo zastupuje jinou osobu, jež na základě ústní či písemné smlouvy či dohody má právo dávat zastupující osobě pokyny ohledně výkonu hlasovacích práv, jež zastupující osoba má povinnost plnit, je nutné zjistit základní identifikační údaje zastoupené osoby v závislosti na tom, zda půjde o fyzickou či právnickou osobu. 395 Výklad předmětného 4 odst. 4 písm. a) bodu 3 zákona proti praní peněz provedený v Metodickém pokynu FAÚ pro plnění povinnosti rozkrývání (identifikace a doložení) a ověřování vlastnické struktury skutečných majitelů, jež vyžaduje paralelní sledování linie ovládání (podíl na hlasovacích právech) a linie finanční (podíl na zisku) uvedený v předchozí poznámce pod čarou je proto značně problematický. 122

123 B. DOLOŽENÍ VLASTNICKÉ STRUKTURY A SKUTEČNÉHO MAJITELE Smysl získání dokladových dokumentů o vlastnické struktuře a skutečných majitelů. Smyslem doložení informací o vlastnické struktuře, tedy o podílech a subjektech ve vlastnické struktuře, je ověření pravdivosti získaných informací za účelem zvýšení věrohodnosti informací o takové vlastnické struktuře, resp. o podílech a subjektech ve vlastnické struktuře. Identifikace dokladových dokumentů. Každý dokladový dokument musí být jednoznačně identifikován. Pro některé dokladové dokumenty, jako je třeba výpis z veřejného rejstříku nebo 396 výpis z účtu cenných papírů, stanoví právní předpisy identifikační náležitosti 397 ; pro jiné zejména ty vydávané subjekty samotnými, např. seznam akcionářů, seznam držitelů kmenových listů nebo seznam obmyšlených (beneficientů) svěřenských fondů takové náležitosti právními předpisy stanoveny být nemusí. Identifikace takových dokladových dokumentů musí být provedena osobou, jež vlastnickou strukturu zkoumané právnické osoby ověřuje. Identifikace původců dokladových dokumentů. V rámci identifikace dokladových dokumentů musí být rovněž identifikován jejich původce, tj. subjekt, který takový dokladový dokument vydal. Přesná identifikace původců dokumentů slouží jednak k určení důvěryhodnosti dokladových dokumentů důvěryhodnost výpisu z veřejného rejstříku bude odlišná od důvěryhodnosti dokumentu vydaného ověřovaným subjektem samotným, a jednak k tomu, aby veřejné orgány, jež vyhledávají doklady o vlastnické struktuře, mohly v případě potřeby původce dokladových dokumentů kontaktovat za účelem verifikace původu a obsahu jimi vydaných dokladových dokumentů. Původcem dokladových dokumentů o subjektech i podílech mohou být například: veřejné orgány vedoucí veřejné rejstříky, tzn. například u výpisu z obchodního rejstříku rejstříkový soud, třetí osoby soukromoprávního charakteru, zpravidla odlišné od subjektu samotného, podléhající určitým povinnostem veřejnoprávního charakteru, tj. například u výpisu z účtu cenných papírů (zaknihovaných akcií) banka nebo obchodník s cennými papíry nebo centrální depozitář, nebo předmětný subjekt samotný, tj. například u seznamu akcionářů zkoumaná právnická osoba nebo subjekt ve vlastnické struktuře. Důvěryhodnost dokladových dokumentů: dokladové dokumenty o subjektech, včetně skutečných majitelů, vs. dokladové dokumenty o podílech. Důvěryhodnost dokladových dokumentů o subjektech, včetně skutečných majitelů, se zásadně liší od dokladových dokumentů o podílech: zatímco dokladové dokumenty o subjektech, zejména o právnických osobách, budou zpravidla nadány presumpcí správnosti, neboť budou v drtivé většině případů vydány veřejnými orgány vedoucími veřejné rejstříky, na něž se vztahuje princip důvěry v informace v nich zapsané, dokladové dokumenty prokazující informace o podílu a jeho držiteli budou benefitovat z presumpce správnosti spíše výjimečně 398. Krom toho dokladové dokumenty o subjektech, zejména o právnických osobách, podléhají na rozdíl od většiny a 5 ZVR , 93, 94 a 99 ZPKT. 398 Například informace o podílu a jeho majiteli u společnosti s ručením omezeným, jež nevydala kmenové listy. 123

124 dokladů o podílech a jejich majitelích principu formální a materiální publicity: princip formální publicity znamená, že rejstříkový soud uveřejní údaje o zapsané osobě a listiny uložené ve sbírce listin způsobem umožňujícím dálkový přístup a umožní získat úředně ověřený elektronický opis 399 ; princip materiální publicity značí, že proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti 400. Ani jeden z těchto principů se obvykle nepoužije na dokladové dokumenty o podílech a jejich majitelích, a to ani v případech, kdy takové dokumenty budou uveřejněny ve sbírce listin veřejného rejstříku; jinak řečeno, v řadě případů nebudou dokladové dokumenty o podílu a jeho majitelích veřejně přístupné a úroveň důvěryhodnosti v nich uvedených informací bude značně kolísavá. Postup doložení podílů a subjektů ve vlastnické struktuře a skutečných majitelů. Postup doložení podílů a subjektů ve vlastnické struktuře a skutečných majitelů osobnosti se skládá ze tří kroků v následujícím pořadí: Krok 4: Doložení subjektů ve vlastnické struktuře a skutečných majitelů (Část IV.) Krok 5: Doložení podílů přímých majitelů (Část V.) Krok 6: Rozdělení subjektů a skutečných majitelů na ovládající a neovládající (Část VI.) Z toho vyplývá, že je nutné získat dokladové dokumenty o subjektech, včetně skutečných majitelů (I. KROK 4 Doložení subjektů ve vlastnické struktuře a skutečných majitelů) a podílech držených těmito subjekty a skutečnými majiteli (II. KROK 5 Doložení podílů) odst. 2 a 3 ObčZ; 3, odst. 1 ZVR ObčZ; 8, odst. 1 ZVR. 124

125 I. KROK 4: DOLOŽENÍ SUBJEKTŮ VE VLASTNICKÉ STRUKTUŘE A SKUTEČNÝCH MAJITELŮ Obecně. Způsob doložení informací o subjektech ve vlastnické struktuře a skutečných majitelích se liší. Jinými doklady se dokládají informace o fyzických osobách a konečných veřejnoprávních subjektech (1. Doložení totožnosti skutečných majitelů), než se dokládají informace o právnických osobách a uspořádáních ve vlastnické struktuře (2. Doložení existence a základních identifikačních údajů subjektů ve vlastnické struktuře). Doložení informací výpisem ze základních registrů. Co se týče doložení existence a základních identifikačních údajů subjektů a skutečných majitelů pomocí výpisů ze základních registrů, platí obdobně to, co bylo řečeno, ohledně jejich získávání. 1. Doložení totožnosti skutečných majitelů Obecně. Informace o skutečných majitelích se dokladují různými typy dokumentů v závislosti na tom, zda půjde o skutečného majitele fyzickou osobu (1.1. Skutečný majitel fyzická osoba) nebo konečný veřejnoprávní subjekt (1.2. Skutečný majitel konečný veřejnoprávní subjekt). 1.1 Skutečný majitel fyzická osoba Obecně. U skutečného majitele je třeba získat doklady ověřující jednak jeho totožnost (a. Ověření dokladů prokazujících totožnost skutečného majitele), a jednak skutečnost, zda skutečný majitel jedná svým jménem a na svůj účet nebo jako přímý či nepřímý zástupce jiné osoby, jež je skutečným konečným majitelem (b. Ověření dokladů o případném zastoupení a osobě zastoupeného). a. Ověření dokladů prokazujících totožnost skutečného majitele Teoreticky. U skutečného majitele, jenž je fyzickou osobou, je nejdříve třeba získat dokumenty dokládající informace o jeho totožnosti, tj. doklady potvrzující informace o jeho jménu a příjmení, adrese bydliště a datu narození. Poté, v případě, že skutečný majitel fyzická osoba prohlásí, že jedná jako skutečný majitel svým jménem a na svůj účet, je nutné ověřit existenci dokumentu, jež by mohly posloužit jako případné indicie k tomu, že toto prohlášení nemusí být pravdivé, tj. možná existence smlouvy o přímém či nepřímém zastoupení, udělení plné moci nebo existence směnky nebo jiného nástroje v neprospěch deklarovaného skutečného majitele fyzické osoby, jenž by mohl fakticky umožnit zastřeně řídit jednání deklarovaného (formálního) skutečného majitele jinou osobou. PRAKTICKY: U skutečného majitele fyzické osoby je nutné: ověřit získané informace o skutečných majitelích fyzických osobách, jež prohlásí, že jsou skutečnými konečnými majiteli z průkazu totožnosti a/nebo z registru obyvatel, získat informace o případné existenci: smlouvy o přímém či nepřímém zastoupení či udělení plné moci, nebo o existenci směnky v neprospěch zastupujícího (formálního) skutečného majitele. 125

126 b. Ověření dokladů o případném zastoupení a osobě zastoupeného Teoreticky. Fyzická osoba uvedená jako skutečný majitel právnické osoby může být pouze formálním majitelem, tj. není skutečným konečným majitelem, a tudíž jedná jménem nebo na účet jiné osoby - skutečného konečného majitele. Skutečnost, že jde o přímého či nepřímého zástupce bude zpravidla možné zjistit z jeho prohlášení či dovodit z jiných okolností. Pokud bude existovat více stupňů zastoupení, například v případě, že formální skutečný majitel zastupuje jinou osobu, která sama zastupuje skutečného konečného majitele fyzickou osobu, je nutné získat doklady o totožnosti a prohlášení o jednání vlastním jménem a na vlastní účet u všech uvedených osob, tj. u všech osob na všech úrovních zastoupení až po skutečného (konečného) majitele. PRAKTICKY: Jestliže fyzická osoba uváděná jako skutečný majitel není skutečným konečným majitelem, ale pouze jejím zástupcem, ať už přímým, nepřímým či pouze pro účely zastření totožnosti skutečného konečného majitele, je nutné získat: dokumenty dokládající informace o totožnosti: - zastupujícího skutečného majitele z průkazu totožnosti a/nebo z registru obyvatel, a - zastoupeného skutečného majitele z průkazu totožnosti a/nebo z registru obyvatel; dokumentech dokládajících existenci: - smluvního vztahu přímého či nepřímého zastoupení či udělení plné moci, mezi zastupujícím a zastoupeným skutečným majitelem, - směnky, uznání dluhu či jiného platebního nástroje v neprospěch deklarovaného skutečného majitele fyzické osoby (formálního skutečného majitele), jenž by mohl sloužit skutečnému konečnému majiteli jako prostředek k tomu, aby donutil formálního skutečného majitele jednat podle jeho instrukcí Skuteční majitelé konečné veřejnoprávní subjekty Teoreticky české vs. zahraniční konečné veřejnoprávní subjekty. Konečné veřejnoprávní subjekty právnické osoby veřejného práva jako je například stát nebo obce zpravidla nevznikají zápisem do veřejného rejstříku, jako jiné právnické osoby soukromého práva, a ani se v řadě případů do takových veřejných rejstříků nezapisují. Konečné veřejnoprávní subjekty, tzn. právnické osoby veřejného práva, vznikají nejdříve nabytím účinností právního předpisem, jež je ustavuje 401 ; doložit existenci, tj. ověřit, že konečný veřejnoprávní subjekt nezanikl, případně i základní identifikační údaje existujícího českého konečného veřejnoprávního subjektu, je možné buď pomocí výpisu z veřejného rejstříku, nebo pomocí zákona nebo jiného právního předpisu nebo jiného aktu veřejné moci, kterým byla daná právnická osoba založena. Je-li skutečným majitelem konečný veřejnoprávní subjekt ze zahraničí, například zahraniční stát, kraj nebo obec, bude dokladem o jeho existenci právní předpis daného zahraničního státu, jehož je součástí nebo jiný veřejnoprávní akt daného zahraničního státu. U zahraničních konečných veřejnoprávních subjektů nebudou odst. 2 ObčZ. 126

127 mít české veřejné orgány zpravidla přístup do příslušné evidence, rejstříku či registru daného zahraničního státu, který dokládá existenci, případně základní identifikační údaje takového konečného veřejnoprávního subjektu. V takovém případě bude proto nutné jako doklad o existenci konečného veřejnoprávního subjektu získat název právního předpisu s uvedením jeho jednoznačného identifikačního čísla, včetně části, článku, paragrafu či odstavce tohoto předpisu, a internetové adresy, kde byl tento předpis zveřejněn, či název a adresu sídla subjektu, u kterého byl uložen právní předpis, který zakládá právní subjektivitu konečného veřejnoprávního subjektu v soukromoprávních vztazích či mu umožňuje mít podíl nebo právo podílu obdobné v jiných právnických osobách entitách či uspořádáních bez právní osobnosti. PRAKTICKY: V případě skutečných majitelů konečných veřejnoprávních subjektů je třeba jako doklad existence takového subjektu získat: u českých konečných veřejnoprávních subjektů výpis z veřejného rejstříku a, pokud to není možné, obecný nebo individuální právní předpis, jenž daný konečný veřejnoprávní subjekt ustavuje, u zahraničních konečných veřejnoprávních subjektů, výpis z veřejného rejstříku, pokud se do něj zapisují, nebo pokud se nezapisují, ustanovení příslušného zahraničního zákona nebo jiného obecného nebo individuálního právního předpisu, jenž zřizuje daný konečný veřejnoprávní subjekt; u mezinárodních organizací je nutné takový doklad vyžadovat pouze u těch organizací, jejichž není Česká republika členem. 2. Doložení existence a základních identifikačních údajů subjektů ve vlastnické struktuře Obecně. Dokladem o vzniku, existenci a základních identifikačních údajích českých právnických osob (2.1.) je (i) zápis do veřejného rejstříku, resp. výpis z takového rejstříku, (ii) zákon, nebo (iii) rozhodnutí orgánu veřejné moci 402. Dokladem o vzniku, existenci a základních identifikačních údajích uspořádání bez právní osobnosti (2.2.) může být buď rovněž zápis do veřejného rejstříku, resp. výpis z takového rejstříku nebo zakladatelský dokument či jiný dokument týkající se daného uspořádání bez právní osobnosti. Na rozdíl od českých právnických osob doložení vzniku, existence a základních identifikačních údajích zahraničních právnických osob a uspořádání bez právní osobnosti (2.3) bude zpravidla komplikovanější bez ohledu na to, zda pocházejí z členských států EU nebo ze zemí mimo EU České právnické osoby Obecně. Pokud se tedy právnická osoba zapisuje do obchodního rejstříku, je výpis z veřejného rejstříku ohledně právnické osoby dostatečným dokladem pro potvrzení existence jakéhokoli typu právnické osoby 403, neboť po zápisu právnické osoby do veřejného rejstříku již nelze vznik právnické osoby zvrátit 404 ; případné rozpory mezi údaji v zakladatelských dokumentech a údajích na výpisu z veřejného rejstříku týkající se právnické osoby nehrají roli 405. Které právnické osoby se zapisují do veřejných rejstříků, stanoví zákon o veřejných ObčZ odst. 1, 128 a 131 ObčZ ObčZ a 131 ObčZ. 127

128 rejstřících 406. Dokladem o vzniku, existenci a základních identifikačních údajích právnické osoby, jež je zřízena právním předpisem, je právní předpis samotný, je-li zřízena rozhodnutím orgánu veřejné moci, je takovým dokladem toto rozhodnutí 407 : taková osoba může být subjektem ve vlastnické struktuře, ale rovněž konečným veřejnoprávním subjektem. Veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob jsou spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností 408. Veřejný rejstřík je veden v elektronické podobě, vede jej rejstříkový soud 409. Veřejný rejstřík je informačním systémem veřejné správy 410. a. Obchodní korporace Teoreticky. Obchodních korporace jako právnické osoby vznikají a jejich existence a základní identifikační údaje se dokládá výpisem z obchodního rejstříku. Rejstříkový soud provede zápis nebo rozhodne o návrhu usnesením ve lhůtě stanovené jiným zákonem, jinak nejpozději do 5 pracovních dnů 411. Neprovede-li rejstříkový soud zápis ani o návrhu nerozhodne ve lhůtě zápis v uvedené lhůtě, považuje se navrhovaný zápis za provedený dnem následujícím po uplynutí této lhůty; to neplatí, byl-li před uplynutím této lhůty návrh vzat účinně zpět. Rejstříkový soud promítne zápis do 2 pracovních dnů ode dne, kdy se takový zápis považuje za provedený 412. PRAKTICKY: Existenci a základní identifikační údaje u obchodních korporací lze doložit výpisem z obchodního rejstříku prostřednictvím a to u: akciové společnosti (a.s.); společnosti s ručením omezeným (sr.o.); evropské společnosti (SE); komanditní společnosti (k.s.); veřejné obchodní společnosti (v.o.s); družstva; evropské družstevní společnosti (SCE): evropská družstevní společnost, která má nebo bude mít zapsané sídlo na území České republiky, se zapisuje do obchodního rejstříku. Do obchodního rejstříku se zapisují údaje stanovené pro družstva. Oznámení o zápisu SCE do rejstříku a o výmazu z rejstříku se pro informaci zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie po zveřejnění v souladu s článkem 12. V tomto oznámení musí být uvedena firma, identifikační číslo, datum a místo zápisu SCE do rejstříku, datum, místo a název publikačního prostředku, sídlo SCE a předmět činnosti, odst. 1 ZVR odst. 3 ObčZ odst. 1 ZVR odst. 4 ZVR odst. 3 ZVR odst. 1 ZVR ZVR. 128

129 státního podniku (s.p.); odštěpného závodu (o.z.), včetně odštěpného závodu zahraniční osoby (dříve organizační složka zahraniční osoby). b. Neziskové právnické osoby Teoreticky. Standardní neziskové právnické osoby, osobní i majetkové, obdobně jako obchodní korporace vznikají a jejich existence a základní identifikační údaje se dokládají výpisem z jednotlivých veřejných rejstříků, s výjimkou odborových organizací a organizací zaměstnavatelů, jež vznikají pouhou registrací bez potřeby zápisu 413. Některé další zvláštní neziskové právnické osoby se zapisují do jiných veřejných rejstříků; podrobnější informace ohledně těchto zvláštních neziskových právnických osob lze nalézt výše v části A.I.2.4. Zvláštní typy právnických osob z hlediska vlastnické struktury a skutečných majitelů. PRAKTICKY: Existenci a základní identifikační údaje lze doložit výpisem z různých veřejných či neveřejných rejstříků prostřednictvím a to: u spolků, spolkovým svazům, zahraničním spolkům, pobočným spolkům a zahraničním pobočným spolkům, výpisem ze spolkového rejstříku, u obecně prospěšných společností, výpisem z rejstříku obecných společností, u ústavů, výpisem z rejstříku ústavů, u nadací a nadačních fondů, výpisem z nadačního rejstříku Uspořádání bez právní osobnosti a podílové fondy a obdobná uspořádání fondového typu Obecně. Uspořádání bez právní osobnosti a podílové fondy se zapisují do zvláštních rejstříků, resp. evidencí, u svěřenských fondů od 1. ledna 2018, u podílových fondů do rejstříku podílových fondů. Výpisy z těchto rejstříku dokládají vznik, existenci a základní identifikační údaje o svěřenských fondech a podílových fondech. a. Svěřenské fondy Svěřenské fondy do 31. prosince Svěřenský fond se zřizuje na základě statutu vydaného zakladatelem 414, který musí mít formu veřejné listiny (notářského zápisu) 415. Svěřenské fondy od 1. ledna Po 1. lednu 2018 budou svěřenské fondy vznikat dnem zápisu do evidence svěřenských fondů; byl-li svěřenský fond zřízen pořízením pro případ smrti, vznikne smrtí zůstavitele, do evidence svěřenských fondů se zapíše po svém vzniku 417. K řízení o návrhu na zápis je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud svěřenského správce. K provedení prvního zápisu svěřenského fondu, který byl zřízen 413 Obchodních korporace jako právnické osoby vznikají a jejich existence a základní identifikační údaje se dokládá zápisem z obchodního rejstříku odst. 1 ObčZ odst. 3 ObčZ. 416 Po nabytí účinnosti novely 460/2016 Sb odst. 2 a 3 ObčZ. 129

130 pořízením pro případ smrti, a k řízení o návrhu na další zápis týkající se tohoto svěřenského fondu je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je soud, u něhož je vedeno řízení o pozůstalosti. Zápis svěřenského fondu, který byl zřízen pořízením pro případ smrti, provede rejstříkový soud na podkladě usnesení soudu vydaného v řízení o pozůstalosti poté, co bylo zjištěno, že byl zřízen svěřenský fond, aniž by vydával rozhodnutí o povolení zápisu 418. Svěřenské fondy vzniklé po 1. lednu 2018 bude možné doložit opisem z evidence svěřenského fondu, neboť od tohoto data budou svěřenské fondy vznikat až zápisem do této evidence; svěřenské fondy vzniklé před tímto datem se zapíšou do evidence svěřenských fondů do 30. června , takže výpis o jejich existenci a základních identifikačních údajích bude možné získat v první polovině roku 2018 v závislosti na tom, jak budou dříve vzniklé svěřenské fondy do evidence svěřenských fondů zapisovány. Opis bude vydávat ministerstvo spravedlnosti 420 nebo ministerstvo financí 421, nicméně určitý výčet skutečností zapisovaných do evidence svěřenských fondů ovšem nebude veřejnosti přístupný a úplný opis listin podle 3 až 5 rejstříkového zákona bude moci obdržet pouze svěřenský správce nebo ten, kdo na tom bude mít právní zájem 422. Na opisu se uvede (i) označení svěřenského fondu, (ii) účel svěřenskéhofondu, popřípadě také předmět činnosti, podnikání nebo vedlejší hospodářské činnosti, je-li vykonávána, (iii) den vzniku a zániku svěřenského fondu, (iv) identifikační číslo svěřenského fondu, které mu přidělí rejstříkový soud; identifikační číslo svěřenského fondu poskytne rejstříkovému soudu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, (v) jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je svěřenským správcem, byl-li jmenován nebo jinak určen; je-li správcem fyzická osoba, datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, (vi) počet svěřenských správců a způsob, jakým jednají 423. PRAKTICKY: V případě, že subjektem ve vlastnické struktuře, je svěřenský fond nebo zahraniční svěřenský fond, je nutné pro ověření jeho vzniku, existence a základních identifikačních údajů získat: do 31. prosince 2017, zakladatelskou listinu od správce svěřenského fondu, od 1. ledna 2018: - u svěřenských fondů vzniklých před 31. prosincem 2017, opis z evidence svěřenských fondů tak, jak budou tyto fondy do evidence svěřenských fondů v průběhu první poloviny roku 2018 zapisovány, - u svěřenských fondů vzniklých po 1. lednu 2018, opis z evidence svěřenských fondů. b. Některé investiční fondy Teoreticky. Česká národní banka vede seznamy (i) investičních společností, (ii) obhospodařovatelů se sídlem v cizím státě, kteří jsou oprávněni obhospodařovat investiční fond, (iii) hlavních administrátorů, (iv) administrátorů se sídlem v cizím státě, kteří jsou a odst. 2 a 4 ObčZ. 419 Přechodná ustanovení k novele č. 460/2016 Sb. (čl. II bod 2 novely č. 460/2016 Sb.) e odst. 3 a 4 ZVR s účinností od 1. ledna odst. 2 a 3 ZVR s účinností od 1. ledna e odst. 3 ZVR s účinností od 1. ledna d písm. a) f) ZVR s účinností od 1. ledna

131 oprávněni provádět administraci investičního fondu, který obhospodařují, (iv) depozitářů investičního fondu, (v) osob uvedených v 15 odst. 1 ZISIF, které jsou povinny být zapsány v seznamu,(vi) osob, které mohou být jmenovány likvidátorem investiční společnosti, fondu kolektivního investování s právní osobností a hlavního administrátora, a(vii) osob, které mohou být jmenovány nuceným správcem investiční společnosti, která obhospodařuje fond kolektivního investování nebo srovnatelný zahraniční investiční fond, a fondu kolektivního investování s právní osobností 424 ; Česká národní banka rovněž vede seznamy (vii) investičních fondů s právní osobností, (viii) podílových fondů, (ix) investičních fondů majících právní formu svěřenského fondu, (x) zahraničních investičních fondů, do nichž mohou být investice veřejně nabízeny v České republice, nejde-li o případ podle následujícího bodu a, (xi) zahraničních investičních fondů srovnatelných se speciálním fondem nebo s fondem kvalifikovaných investorů, jejichž obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit a do nichž mají být investice v České republice podle záměru nabízeny pouze jinak než veřejně 425.Tyto seznamy vede ČNB v elektronické podobě v informačním systému veřejné správy; správcem tohoto systému je Česká národní banka, která také určuje rozsah a strukturu těchto seznamů, jakož i to, jaké údaje ze seznamů se uveřejní. Česká národní banka uveřejňuje na svých internetových stránkách údaje z těchto seznamů podle 596 a 597 ZISIF v českém a anglickém jazyce tak, aby byly veřejně přístupné. Seznam podílových fondů. Půjde-li o podílový fond, vzniká takový podílový fond dnem zápisu do seznamu podílových fondů vedeného Českou národní bankou. Podílový fond zaniká dnem výmazu z tohoto seznamu 426. Nejedná se ovšem o veřejný rejstřík ani veřejný seznam 427. PRAKTICKY: (i) Existenci a základní identifikační údaje u investičních fondů představovaných: akciovou společností s proměnným základním kapitálem, komanditní společností na investiční listy, je třeba doložit výpisem z obchodního rejstříku prostřednictvím (ii) Bude-li se jednat o: investiční svěřenský fond, je třeba získat dokladový dokument uvedený výše nebo informace ze seznamu investičních svěřenských fondů vedených Českou národní bankou, obhospodařovatele investičního fondu, v závislosti na jeho právní formě, je třeba získat buď výpis z obchodního rejstříku, zapisuje-li se obhospodařovatel do takového rejstříku a/nebo informace ze seznamu obhospodařovatelů vedeného Českou národní bankou; podílový fond, informace o vzniku, existenci a základních identifikačních údajích ze seznamu podílových fondů vedeného Českou národní bankou, ZISIF ZISIF odst. 1 ZISIF odst. 4 ZISIF. 131

132 administrátora podílového fondu, informace o vzniku, existenci a základních identifikačních údajích ze seznamu podílových fondů vedeného Českou národní bankou Zahraniční právnické osoby a uspořádání bez právní osobnosti Obecně. Ověřit existenci zahraničních právnických osob a uspořádání bez právní osobnosti získáním dokumentů dokládajících existenci a totožnost takových osob a uspořádání bude zpravidla jednodušší, bude-li se jednat o právnické osoby nebo uspořádání bez právní osobnosti v rámci Evropské unie, včetně států, jež jsou součástí Evropského hospodářského prostoru, jimiž jsou Island, Lichtenštejnsko a Norsko, než u právnických a uspořádání bez právní osobnosti pocházejících z třetích států, tj. států mimo EU a EHP. Zahraniční právnické osoby mohou být zapsány ve veřejných rejstřících ve státech, z nichž pocházejí; nicméně paralelně mohou existovat i zahraniční právnické osoby, které se do tamních veřejných rejstříků nezapisují a vznikají - ať již z historických důvodů nebo v důsledku specifik vnitrostátní úpravy dané země - ze zákona nebo na základě individuálního veřejného aktu, např. královského dekretu: existenci takových zvláštních subjektů lze doložit příslušným zákonem nebo veřejnoprávním aktem, jenž takovou právnickou osobu ustavuje. a. Inkorporované v členském státě EU, včetně zemí EHP Obecně. Jelikož, jak první směrnice o společnostech týkající se kapitálových společností, tak směrnice proti praní peněz se týká nejen států EU, ale rovněž států v rámci Evropského hospodářského prostoru, bude režim ověřování existence a totožnosti kapitálové společnosti (společnost s ručením omezeným a akciová a společnost a jejich ekvivalenty) v těchto zemích v hrubých rysech obdobný způsobu ověřování těchto skutečností prostřednictvím výpisu z obchodního rejstříku v ČR. Obdobný charakter by měly mít v rámci zemí EU a EHP též rejstříky skutečných majitelů právnických osob a uspořádání bez právní osobnosti. i. Kapitálové společnosti v působnosti první směrnice o společnostech (2009/101/ES) Teoreticky. První směrnice o společnostech 2009/101/ES týkající se kapitálových společností (společnost s ručením omezeným a akciová společnost a jejich ekvivalentní formy v jiných členských státech EU 428 ) stanoví členským státům EU, včetně členských států EHP, povinnost zajistit, prostřednictvím zveřejňování dále uvedených údajů a dokumentů týkající se kapitálových společností, ve veřejně přístupném rejstříku 429 : (i) (ii) akt, kterým se společnost zakládá, a stanovy, pokud jsou obsaženy v samostatném aktu, a to včetně změn uvedených aktů a úplných znění změněného aktu v platném znění; jmenování, ukončení funkce a totožnost osob, které jako statutární orgán společnosti nebo členové takového orgánu; 428 Seznam typů společností v jednotlivých členských státech, na které se první směrnice o kapitálových společnostech použije, je uveden v čl. 1 této směrnice. 429 Čl. 3, odst. 1 první směrnice. 2009/101/ES, o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření 132

133 (iii) (iv) výši upsaného základního kapitálu, jestliže akt, kterým se společnost zakládá, nebo stanovy uvádějí schválený základní kapitál, pokud jakékoliv navýšení upsaného základního kapitálu nevyžaduje změnu stanov; účetní doklady za každé účetní období, které je třeba zveřejnit. Krom uvedeného platí vzhledem k výše zmíněným údajům a dokumentům zásada důvěry v údaje, jež byly ve veřejném rejstříku zveřejněné 430, díky čemuž je možné se na tyto údaje spolehnout stejně jako na údaje v českém obchodním rejstříku. Výše zmíněné údaje a dokumenty by měly být ve veřejných rejstřících členských států EU k dispozici elektronicky, některé členské státy (např. Nizozemí, Kypr, Francie) si mohou nicméně za získání výpisu výše uvedených údajů či získání dokumentů z obchodního rejstříku účtovat poplatky. Portál e-justice Evropské komise informace o obchodních rejstřících. Základní informace o způsobech přístupu do obchodních rejstříků a jejich obsahu veřejný / neveřejný, zdarma / zpoplatněný, informativní / autentické výpis, úroveň důvěryhodnosti informací atd. v českém jazyce jsou poskytnuty na portálu e-justice Evropské komise ohledně obchodních rejstříků ve všech zemích EU na následující stránce: Systém propojených obchodních rejstříků (Business RegistersInterconnectionSystem BRIS). Od června 2017 obchodní rejstříky všech členských zemí EU, Islandu, Lichtenštejnska a Norska, jsou propojeny prostřednictvím systému BRIS. Systém BRIS je společným projektem Evropské komise a členských států EU na základě směrnice 2012/17/EU a nařízení (EU) 2015/884. Tento systém umožňuje přes jednotný webový portál uvedený na následující stránce vyhledávat základní informace o společnostech zapsaných v některém z obchodních rejstříků členských států: (V současné době nicméně nejsou do systému BRIS obchodní rejstříky všech členských států, ale postupem času by se měly propojit všechny obchodní rejstříky). Další soukromé iniciativy. Vedle výše uvedených systémů existuje i soukromá iniciativa propojující některé obchodní rejstříky z členských i nečlenských států EU: PRAKTICKY:Nejprve je třeba na webových stránkách portálu e-justice Evropské komise zjistit ohledně obchodního rejstříku dané země, jaké jsou podmínky přístupu do toho rejstříku, jaké informace ohledně jednotlivých společností zapsaných v daném rejstříku lze o dané společnosti získat a jaká je právní závaznost (důvěryhodnost) informací obsažených na výpisech a v dokumentech získaných z příslušného rejstříku. Poté je třeba získat výpis z obchodního rejstříku dokladující alespoň základní identifikační údaje o společnosti, a to některým z následujících způsobů: jít přímo do obchodního rejstříku daného členského státu a získat výpis z tohoto rejstříku přes: 430 Čl. 3, písm. m), bod

134 jít do systému BRIS, určit členský stát, z jehož obchodního rejstříku je třeba získat příslušné informace či dokumenty a tyto informace či dokumenty, pokud jsou v daném rejstříku obsaženy, získat prostřednictvím následující stránky: ii. Jiné zahraniční právnické osoby Teoreticky. U právnických osob zapsaných v členských státech EU v jiných než obchodních rejstřících, tj. zejména u neziskových právnických osob zapsaných v různých typech rejstříků neziskových právnických osob, neexistují obdobné snahy o zjednodušení přístupu k informacím a dokumentům obsaženým v těchto veřejných rejstřících. Není proto možné získat centrálním nebo jiným zjednodušeným způsobem informace o přístupu, obsahu informací a právní závaznosti informací a dokumentů obsažených v těchto rejstřících, a to bez ohledu na to, zda se nacházejí v EU nebo mimo EU. Informace o tom, zda veřejný rejstřík neziskových právnických osob v dané zemi existuje, jaké se do něj zapisují právnické osoby, jaké informace, případně dokumenty týkající se právnické osoby lze z takového rejstříku získat, v jaké formě, jaká je právní závaznost takto získaných informací a dokumentů, je nutné pokusit se vyhledat například prostřednictvím internetu. PRAKTICKY: Nejdříve je třeba zjistit, například prostřednictvím internetu: zda v dané zemi, z níž pochází nezisková právnická osoba, o níž chceme získat doklad o její existenci a základních identifikačních údajích, existuje rejstřík neziskových právnických osob, a pokud ano, jaké doklady o jakých informacích lze z takového rejstříku získat, zda je to zdarma či za jaký poplatek a jaká je právní závaznost informací uvedených na případně získaných výpisech či dokladech. Alternativně je možné, pokud v dané zemi rejstřík právnických osob existuje, zkusit zjistit, jaké informace výpisy a doklady se z daného rejstříku dají získat; ve výjimečných případech u některých zahraničních právnických osob, jež se do veřejnoprávního rejstříku v dané zahraniční zemi nezapisují, zda ustanovení příslušného zahraničního zákona nebo jiného obecného nebo individuálního právního předpisu, jenž zřizuje danou právnickou osobu, pokud se taková právnická osoba do zahraničního veřejného rejstříku nezapisuje. iii. Zahraniční uspořádání bez právní osobnosti Teoreticky. Směrnice proti praní peněz, jejíž transpoziční lhůta v rámci, které měly členské státy tuto směrnici zapracovat do svých právních řádů, uplynula 26. června 2017, stanovila povinnost, aby (i) svěřenští správci jakéhokoli výslovně zřízeného svěřenského fondu, který se řídí jejich právem, získali a měli adekvátní, přesné a aktuální informace o skutečném vlastnictví, pokud jde o svěřenský fond, a aby (ii) v každém členském státě existoval rejstřík skutečných majitelů svěřenských fondů, kam by informace o skutečných majitelích svěřenských fondů byly zapisovány 431. Tato povinnost vést rejstříky skutečných majitelů svěřenských fondů nepřímo implikuje i povinnost pro členské státy registrovat 431 Čl. 31 směrnice AML. 134

135 svěřenskéfondy a obdobná uspořádání bez právní osobnosti. Teoreticky by tedy mělo být možné, pokud se ve vlastnické struktuře objeví svěřenský fond registrovaný v některém členském státě EU, ověřit existenci svěřenského fondu prostřednictvím uvedeného rejstříku, ať už přímo či prostřednictvím příslušných orgánů daného členského státu, jenž tento rejstřík vede, jakož i existenci a základní identifikační informace ohledně takového svěřenského fondu. Z praktického hlediska může být nicméně obtížné zjistit, ze kterého státu svěřenský fond pochází, neboť svěřenský fond podle českého právního řádu a i podle některých zahraničních právních řádů nemá skutečné ani zapsané sídlo, které by ho mohlo lokalizovat do toho či onoho členského státu. Tuto lokalizaci svěřenského fondu do členského státu EU bude proto nutno provádět na základě uděleného registračního čísla veřejným orgánem daného členského státu; zakladatel, správce, obmyšlený či další osoby nemusí mít nutně bydliště v tom členském státě, kde byl svěřenský fond zřízen. PRAKTICKY: Ověřit existenci a základní identifikační údaje, jako je název a registrační číslo, zahraničního svěřenského fondu či obdobného uspořádání bez právní osobnosti, z rejstříku svěřenských fondů a obdobných právních uspořádání v daném členském státě EU, pokud takový rejstřík v takovém státě již existuje. Zda rejstřík svěřenských fondů v členském státě EU existuje či nikoli by mělo být možné z právního aktu, jímž předmětný členský stát transponoval směrnici proti praní peněz, jehož obsah by měl být dostupný na následující internetové stránce služby EurLex poskytované Evropskou komisí: b. Inkorporované mimo členské státy EU Teoreticky. Pokud jde o právnické osoby nebo uspořádání bez právní osobnosti pocházející z členských států mimo Evropskou unii, resp. mimo Evropský hospodářský prostor, jenž zahrnuje členské státy Evropské unie a Island, Lichtenštejnsko, Norsko, na něž se výše uvedené právní předpisy EU nevztahují, zde bude třeba zkusit štěstí a pokusit se zjistit, jak v daném státě fungují veřejné rejstříky, ze kterých by se dal získat doklad potvrzující existenci a základní identifikační údaje o zjištěné právnické osobě. Zejména bude třeba zjistit, pokud v daném státě veřejný rejstřík existuje, což bude případ většiny států s tržní ekonomikou, zda je veden elektronicky, zda do něho může mít přístup každá osoba, zda může být výpis z veřejného rejstříku získán bezplatně nebo zda je zpoplatněn; je-li rejstřík veden elektronicky a je-li možné získat z něj výpis dálkovým způsobem, je třeba zjistit, zda je podle předpisů dané země či pravidel fungování takové rejstříku elektronický výpis autentický (ověřený) či nikoli. Obecně bude snazší získat ve třetích zemích výpis z obchodního rejstříku, jež bývají vedeny lépe a uživatelsky příjemněji, než z rejstříků neziskových právnických osob, případně z rejstříků jiných uspořádání bez právní osobnosti. V některých zemích nemusí být přístup do obchodního rejstříku centrální, ale může být zprostředkován přes tzv. registrační agenty, zejména v některých karibských zemích. Zde je třeba opatrnosti: registraci informací ohledně dané společnosti v obchodním rejstříku takové země neprovádí veřejný orgán, ale pouze určený registrační agent a tohoto agenta musí jakákoli třetí strana použít, i pokud chce výpis z rejstříku ohledně takové společnosti jelikož zpravidla tato třetí strana, jež chce výpis o společnosti získat, musí registračnímu agentovi prokázat svou totožnost, umožňuje to registračnímu agentovi informovat dotřenou společnost ohledně identity osoby, která se po jejím výpisu ptala. Taková osoba pak může přijmout různé druhy zastrašovacích opatření, aby třetí stranu od získání informací o takové společnosti a jejich vlastnících odradila, případně zmařila další získávání informací či dokladů. 135

136 PRAKTICKY: Získání dokladu o existenci právnické osoby nebo jiného uspořádání a jejich základních identifikačních údajů, jako je název, právní forma, registrační či identifikační číslo, adresa zapsaného sídla či datum založení vyžaduje zjistit, zda v daném státě mimo existuje veřejný rejstřík právnických osob, obchodních korporací či uspořádání bez právní osobnosti, pokud existuje příslušný rejstřík, zda je do něho přímý veřejný přístup či přístup přes tzv. registrační agenty: - je-li přístup do příslušného rejstříku přímý, je nutné dále zjistit, zda je dálkový, elektronický, bezplatný či placený, a jakou má právní hodnotu případný dálkově získaný výpis, tj. zda je autentický či pouze informativního charakteru, a pokud je to možné, - získat z takového veřejného rejstříku výpis ohledně hledané právnické osoby či uspořádání bez právní osobnosti, - je-li přístup do příslušného rejstříku zprostředkován tzv. registračními agenty, je z důvodu možné prozrazení identity vyhledávajícího hledané právnické osobě nutno zvážit, zda ověření existence subjektu v takto vedeném rejstříku provádět či neprovádět, tj. zda z takto vedeného rejstříku žádat výpis ohledně hledané právnické osoby či uspořádání bez právní osobnosti. 136

137 II. KROK 5: DOLOŽENÍ PODÍLŮ PŘÍMÝCH MAJITELŮ Obecně. Držbu vlastnického nebo členského podílu v právnických osobách lze v drtivé většině případů u právnických osob registrovaných téměř v jakékoli zemi na světě doložit určitým dokumentem 432. Důvodem je skutečnost, že podíl, ať už na obchodní korporaci, neziskové právnické osobě nebo jiné entitě či uspořádání, má charakter vlastnického či kvazivlastnického práva: existuje proto o něm vždy doklad v určité písemné či obdobné formě. Tyto doklady o vlastnictví podílu v právnické osobě ovšem nejsou vždy veřejně přístupné, mohou být vydávány různými osobami a mají různou právní sílu, resp. úroveň důvěryhodnosti. Rovněž může u jedné právnické osoby existovat více dokumentů dokládajících vlastnictví podílu s různou právní sílou. V důsledku výše uvedeného je proto třeba vědět, jakým dokladovým dokumentem, u jaké právnické osoby je třeba vlastnictví podílu prokázat a kde takový dokument hledat. Praktické problémy dokládání podílů a jejich majitelů. Při aplikaci povinnosti rozkrýt vlastnickou strukturu a skutečné majitele se budou všechny osoby a instituce uvedené v úvodní části potýkat minimálně se třemi následujícími praktickými problémy: za prvé, v důsledku neexistující definice pojmu řídicí a vlastnická struktura (povinné subjekty) a skutečně držená účast (u všech právnických osob ve smyslu směrnice proti praní peněz) není zřejmé, co vlastně mají právnické osoby identifikovat a v důsledku toho ani jakými dokumenty vlastnickou a řídicí strukturu a/nebo skutečné drženou účast (podíl) dokládat. Za druhé, z povinnosti ověřit řídicí a vlastnickou strukturu a zajistit aktuálnost, pravdivost a adekvátnost informací v evidencích skutečných majitelů logicky vyplývá povinnost pro povinné subjekty a rejstříkové soudy vyžadovat nejen prohlášení o vlastnické a řídicí struktuře/skutečně držené účasti (podílu), ale rovněž dokladové dokumenty. Nikde však není specifikováno, jaké dokumenty mohou sloužit jako dokladové dokumenty, jaká má být jejich forma, zda se musí jednat o originály atd.; konečně za třetí, jak často má povinná osoba požadovat po klientovi, aby údaje o vlastnické struktuře či skutečných majitelích, popřípadě i dokladové dokumenty, aktualizoval. Řešení praktických problémů při dokládání podílů a jejich majitelů pomocí Příručky. Kvalita řešení popsaných problémů při dokládání podílů a jejich majitelů má zásadní vliv na důvěryhodnost rozkryté vlastnické struktury a skutečných majitelů: - buď povinné osoby, poskytovatelé veřejných zakázek a dotací, včetně jejich kontrolních orgánů, a rejstříkové soudy vedoucí evidence skutečných majitelů ověří vlastnickou a řídicí strukturu u svých klientů, resp. skutečnou drženou účast u právnických osob, na základě postupu a dokladových dokumentů uvedených v této Příručce, a poté budou informace o skutečných majitelích důvěryhodné díky čemuž budou údaje uvedené v evidencích skutečných majitelů adekvátní, přesné a současné, tak jak to požaduje čl. 30, odst. 4 směrnice proti praní peněz, a navíc osoby, jež mají přístup do evidencí skutečných majitelů, se budou moci na informace uvedené v těchto rejstřících nebo informace zaslané příjemci veřejných zakázek a dotací spolehnout, nebo - povinné osoby, poskytovatelé veřejných zakázek a dotací, včetně jejich kontrolních orgánů, a rejstříkové soudy vedoucí evidence skutečných majitelů neověří vlastnickou 432 Žádné vlastnické právo či právo věcného charakteru nelze ve většině zemí světa doložit pouze ústně; naopak u práv závazkového (obligačního) charakteru může být v řadě případů ústní svědectví legitimním důkazním prostředkem nemalé množství smluv a závazků z nich vyplývajících je uzavíráno pouze ústním způsobem. 137

138 a řídicí strukturu u svých klientů, resp. skutečnou drženou účast u právnických osob, na základě postupu a dokladových dokumentů uvedených v této Příručce, a poté budou informace o skutečných majitelích důvěryhodné nebudou v důsledku čehož nebudou údaje uvedené v evidencích skutečných majitelů adekvátní, přesné a současné, což bude v rozporu s čl. 30, odst. 4 směrnice proti praní peněz, a navíc osoby, jež mají přístup do evidencí skutečných majitelů, se nebudou moci na informace uvedené v těchto rejstřících spolehnout, takže budou muset ověřovat informace o skutečných majitelích podle této Příručky ex-post. Postup při získávání dokladových dokumentů. Postup při získávání dokladových dokumentů s sebou nese jisté odlišnosti v závislosti na tom, zda se jedná o doložení informací o podílu: v subjektech ve vlastnické struktuře registrovaných v ČR (1.), v zahraničních subjektech přítomných ve vlastnické struktuře právnické osoby inkorporované v České republice (2.). 1. Doložení informací o podílu v subjektech ve vlastnické struktuře registrovaných v ČR Obecně. Vzhledem k povinnosti všech právnických osob a uspořádání bez právní osobnosti znát své skutečné majitele, jež vyplývá pro české právnické osoby a uspořádání bez právní osobnosti ze zákona proti praní peněz s účinností od 1. ledna a pro všechny právnické osoby a uspořádání bez právní osobnosti z členských států EU z právních předpisů transponujících tuto povinnost ze směrnice proti praní peněz 434, by teoreticky měli být identifikovatelní jak přímí, tak nepřímí majitelé právnických osob a uspořádání bez právní osobnosti, až po majitele skutečné. Mají-li být přímí či nepřímí majitelé teoreticky identifikovatelní, musí zároveň vždy existovat určitý dokladový dokument, ze kterého je možné identifikační údaje o podílu a jeho přímém majiteli na každé úrovni vlastnictví seznat; tento dokladový dokument musí být zároveň možné získat. Dokumenty dokládající informace o podílu nebo obdobném právu a jeho přímém majiteli mohou mít trojí formu, která se významně liší svou důvěryhodností, právní závazností, veřejnou přístupností a časovou relevancí. Na základě hlediska přístupnosti k dokladům o podílu a jeho přímém majiteli lze proto rozlišovat doklady, jež jsou přístupné z veřejných rejstříků; dále doklady přístupné pouze u třetích osob, tzn. osob, jež jsou odlišné od subjektu, v němž je podíl držen, i od jeho majitele a konečně doklady o podílech a jejich přímých majitelích, jež vydávají a drží pouze subjekty, v nichž mají tito majitelé přímý podíl, tzn. doklady přístupné pouze od zkoumaných subjektů samotných. Z uvedené perspektivy lze proto rozlišovat dokladové dokumenty o podílu a jeho přímých majitelích: v podobě výpisů z veřejných rejstříků (1.1.), což jsou doklady vydávané veřejnými orgány, jako jsou například rejstříkové soudy, jež vedou veřejné rejstříky právnických osob, na něž se použije princip důvěry v informace zveřejněné v takovém rejstříku; vydávané subjekty, jež jsou povinnými osobami podle zákona proti praní peněz (1.2.) a jež podléhají povinnostem kontroly či hloubkové kontroly podle uvedeného zákona, jako jsou například banky či osoby vedoucí evidence cenných papírů a investičních nástrojů, notáři či advokáti; a AML zákona. 434 Čl. 30, odst. 1 směrnice AML. 138

139 vydávané, vedené a držené právnickou osobou samotnou (např. seznam akcionářů či společníků) nebo samotným uspořádáním bez právní osobnosti (1.3.) (např. zakladatelská listina či seznam beneficientů svěřenského fondu); představovanépomocnými dokumenty, ať už korporátního či smluvního charakteru (1.4.), jež ovšem doloží tyto informace pouze k určitému datu, nikoli průběžně. V neposlední řadě v případě, že bude existovat více dokladů o podílu a jeho majitelích v určité právnické osobě nebo uspořádání bez právní osobnosti, je nutné vyřešit, který z uvedených dokladů má nejvyšší právní sílu, tj. řešit otázku plurality dokladových dokumentů o podílech v jednotlivých právnických osobách(1.5.) stejně jako vyřešit otázku identifikace dokladu o podílu a jeho přímém majiteli u zahraničních právnických osoba uspořádání a jejich získání (1.6.) Výpisy z veřejných rejstříků Teoreticky. Nejjednodušším způsobem, jak ověřit informace o výši podílu v právnické osobě a jejích majitelích, je získat výpis z příslušného veřejného rejstříku týkající se této osoby. Veřejné rejstříky právnických osob jsou každému přístupné; každý do nich může nahlížet a pořizovat si z nich výpisy, opisy nebo kopie 435. Nahlédnout do výpisu z veřejného rejstříku týkajícího se subjektu, jehož majitele a výši jeho podílu hledáme, lze na základě dálkového přístupu prostřednictvím webové stránky vyhledáním výpisu předmětného subjektu, a následným stažením elektronického výpisu týkající se tohoto subjektu ve formátu pdf. z webové stránky obsahující daný výpis. Nicméně, právní předpisy, jež definují obsah výpisu, nutně nepředepisují, že (i) informace uvedené na výpisu z veřejného rejstříku ohledně právnické osoby musí obsahovat rovněž informace o podílu v právnické osobě a jejím majiteli právnické osoby, a pokud je obsahují, že (ii) tyto informace musí být právně závazné. Z tohoto důvodu je proto nutné vědět, u kterých právnických osob se informace o podílu v této právnické osobě a o jeho přímém majiteli na výpisu z veřejného rejstříku u takové právnické osoby objevují a u které nikoli, a jaká je právní závaznost takové informace. PRAKTICKY: (i) U následujících právnických osob je možné doložit výši podílu v právnické osobě a jejího majitele výpisem z veřejného rejstříku prostřednictvím webové stránky a následným stažením elektronického výpisu ve formátu pdf. z této stránky, přičemž informace na takovém výpisu představuje právně závaznou informaci o totožnosti vlastníka podílu a výši jeho podílu (údaj v závorce uvádí označení majitele u jednotlivých typů právnických osob): - u veřejné obchodní společnosti, (společník), - u komanditní společnosti (společník komplementář či komanditista) - u společnosti s ručením omezeným, jež nevydala kmenové listy (společník), - u státního podniku (zakladatel), - u obecně prospěšné společnosti (zakladatel), - u ústavu (zakladatel), odst. 2 ObčZ. 139

140 - u nadace (zakladatel), - u nadačního fondu (zakladatel), - u pobočného spolku (hlavní spolek); (ii) U následujících právnických osob poskytuje výpis z veřejného rejstříku pouze informativní, právně nezávaznou informaci o výši a majiteli podílu (údaj v závorce uvádí označení majitele u jednotlivých typů právnických osob): - u společnosti s ručením omezeným, jež vydala kmenové listy (společník, jenž je zároveň majitelem kmenového listu), - u akciové společnosti s jediným akcionářem (akcionář), - u evropské společnosti s jediným akcionářem (akcionář). V těchto případech u uvedených osob je nutné pro doložení výše podílu a osoby majitele podílu získat další dokladový dokument, jenž obsahuje právně závazné informace o výši podílu a osobě majitele podílu, neboť tyto posléze uvedené informace o výši podílu a osobě majitele v dokladovém dokumentu mají vyšší právní sílu než informativní právně nezávazné informace uvedené na výpisu z veřejného rejstříku. (iii) U následujících právnických osob neposkytuje výpis z veřejného rejstříku žádné informace o výši či majiteli podílu: - u akciové společnosti s více jak jedním akcionářem, - u družstva, včetně sociálního a bytového družstva, - u spolku. V uvedených případech u uvedených osob je nutné pro doložení výše podílu a osoby majitele podílu získat dokladový dokument, jenž obsahuje právně závazné informace o výši podílu a osobě majitele podílu Výpisy a další dokumenty obsahující informace o podílu a majitelích vydané třetími osobami Obecně. Nelze-li informace o podílu v právnické osobě nebo uspořádání bez právní osobnosti a jeho přímém majiteli doložit výpisem z veřejného rejstříku nebo, je-li právní charakter informace o podílu a jeho přímém majiteli uvedený na výpisu z veřejného rejstříku pouze informativní, lze u některých akciových společností a evropských společností doložit informace o výši podílu a jeho přímém majiteli výpisem z účtu cenných papírů (zaknihovaných akcií) vydaném osobou, jež vede tyto účty a jež má povinnost identifikovat majitele účtu. Obdobně lze získat od třetích osob výpisy či seznamy dokládající informace o podílnících podílového fondu a akcionářích akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, má-li zaknihované akcie. 140

141 a. Akciové společnosti se zaknihovanými akciemi, včetně evropských společností Obecně. Výpisy a další dokladové dokumenty obsahující informace o podílu a majitelích vydané třetími osobami, jež jsou zpravidla povinnými osobami podle zákona proti praní peněz, tzn. osobami odlišnými od subjektu, v nichž přímí majitelé drží svůj podíl, mají vyšší důvěryhodnost než dokladové dokumenty vydané těmito subjekty samotnými a jejich právní závaznost může být ekvivalentní závaznosti výpisů z veřejných rejstříků a v určitých případech dokonce i vyšší. Základní praktickou otázkou, již je třeba vyřešit, je, zda třetí osoba, jež vystavuje dokladový dokument o podílu a jeho přímém majiteli, tak činí pro osobu majitele (např. účet majitele cenného papíru nebo úschova cenných papírů) nebo pro samotný subjekt, v němž má přímý majitel podíl (např. seznam akcionářů vedený pro akciovou společnost, jež vydává zaknihované akcie třetí osobou); jinak řečeno, zda je pro získání příslušného dokladové dokumentu nutné jít za přímým majitelem nebo za subjektem, v němž má přímý majitel předmětný podíl. i. Akciová společnost, včetně evropské společnosti, se zaknihovanými a imobilizovanými akciemi na jméno Teoreticky. Pokud na výpisu z veřejného rejstříku nebude uveden údaj o výši podílu a jeho majiteli nebo tyto údaje uvedené na výpisu nebudou právně závazné, je nutné získat jiný dokladový dokument, jenž by právně závazným způsobem dokládal údaje o výši podílu v akciové společnosti a jeho přímém majiteli. U akciové společnosti se zaknihovanými či imobilizovanými akciemi na jméno budou takové dokumenty existovat tři: za prvé, seznam akcionářů, jenž může buď vést sama společnost, nebo může být nahrazen evidencí zaknihovaných akcií, za druhé, výpis z evidence emise, a za třetí, výpis z účtu vlastníka zaknihovaných/imobilizovaných akcií (přímého majitele) v rámci centrální, samostatné či navazující evidence cenných papírů. Uvedený doklad, tj. výpis z účtu, resp. z příslušné evidence, může být vydán pouze osobou, která vykonává investiční činnost úschova investičních nástrojů podle 4 odst. 3 ZPKT či obdobnou činnost podle zahraničního práva spočívající ve vedení evidence imobilizovaných či zaknihovaných cenných papírů. Seznam akcionářů. Vydala-li akciová společnost zaknihované akcie, mohou stanovy určit, že seznam akcionářů je nahrazen evidencí zaknihovaných cenných papírů 436. Do seznamu akcionářů se zapisují označení druhu akcie, její jmenovitá hodnota, jméno a bydliště nebo sídlo akcionáře, číslo bankovního účtu vedeného u osoby oprávněné poskytovat bankovní služby ve státě, jenž je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, označení akcie a změny zapisovaných údajů 437. Ve vztahu ke společnosti postuluje zákon vyvratitelnou domněnku, že akcionářem je ten, kdo je zapsán v seznamu akcionářů 438 ; společnost zapíše nového vlastníka do seznamu akcionářů bez zbytečného odkladu poté, co jí bude změna osoby akcionáře prokázána 439 ; převod zaknihované akcie je vůči společnosti účinný, bude-li jí prokázána změna osoby vlastníka akcie výpisem z účtu vlastníka nebo dnem doručení či převzetí výpisu z evidence emise akcií podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu 440. V případě, že akcionář způsobil, že není zapsán v seznamu akcionářů nebo že zápis neodpovídá skutečnosti, nemůže se domáhat neplatnosti usnesení valné odst. 1 ZOK odst. 2 ZOK odst. 1 ZOK odst. 1 a 2 ZOK odst. 2 ZOK. 141

142 hromady proto, že mu společnost na základě této skutečnosti neumožnila účast na valné hromadě nebo výkon hlasovacího práva 441. Evidence emisí zaknihovaných cenných papírů. Osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, vede evidenci emisí zaknihovaných cenných papírů na základě smlouvy s emitentem 442. Osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, předá emitentovi výpis z evidence emise při vydání nebo zrušení emise zaknihovaného cenného papíru nebo na žádost emitenta; výpis z evidence emise obsahuje údaje o majiteli účtu, na kterém je zaknihovaný cenný papír evidován, počet kusů cenného papíru, údaje o správci nebo jiné osobě oprávněné vykonávat práva spojená s těmito cennými papíry a další údaje stanovené osobou, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů 443. Pro účely výpisu z evidence emise je majitel účtu zákazníků povinen sdělit osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů, prostřednictvím jejího účastníka údaje o majiteli účtu vlastníka a další údaje stanovené osobou, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů. Tyto informace osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, zahrne do výpisu 444. Jestliže se údaje na výpisu z evidence emise liší od údajů na výpisu z majetkového účtu, za rozhodující údaje se považují údaje na výpisu z evidence emise 445. Osoby, které vedou evidenci investičních nástrojů, spolupracují tak, aby došlo k odstranění každé chyby v údajích obsažených v evidenci investičních nástrojů v co nejkratší době 446. Evidence investičních nástrojů (druhy účtů cenných papírů) a výpis z této evidence. Evidence investičních nástrojů se dělí na evidence zaknihovaných cenných papírů a jiných investičních nástrojů. Evidence zaknihovaných cenných papírů jsou vedeny na majetkových účtech, jimiž jsou účty vlastníků nebo účty zákazníků 447. Majetkový účet, tj. účet vlastníků či zákazníků, musí obsahovat údaje o osobě, pro kterou je veden, a u fyzické osoby též rodné číslo. Majetkový účet se zřizuje smlouvou mezi osobou, pro kterou je tento účet veden, a osobou oprávněnou tento účet zřídit; na majetkovém účtu se evidují, kromě jiného, údaje o osobě oprávněné tato práva vykonávat a údaje o osobě, která je zástavním věřitelem 448. Osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů u centrální evidence, a prováděcí právní předpis u samostatné evidence, blíže stanoví, jaké údaje se evidují na jednotlivých druzích majetkových účtů. Osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků 449. Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků. Osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci odst. 3 ZOK a odst. 1 ZPKT a odst. 2 ZPKT; Centrální depozitář nebo zahraniční centrální depozitář poskytne České národní bance na její žádost výpis z evidence emise akcií banky. Centrální depozitář nebo zahraniční centrální depozitář na základě této žádosti vyzve prostřednictvím svých účastníků všechny majitele účtu zákazníků, aby mu poskytli údaje o vlastnících akcií, které jsou na účtu zákazníků evidovány, a tyto údaje zahrne do výpisu z evidence emise; obdobně poskytne centrální depozitář nebo zahraniční centrální depozitář na základě žádosti autorizované obalové společnosti podle zákona upravujícího hospodaření s obaly o výpis z evidence emise vyzve prostřednictvím svých účastníků všechny majitele účtu zákazníků, aby jim poskytli údaje o vlastnících akcií této společnosti evidovaných na těchto účtech, a tyto údaje zahrnou do výpisu z evidence emise ( 94aodst. 3 a 4 ZPKT) a odst. 5 ZPKT odst. 4 ZPKT odst. 5 ZPKT ObčZ; 94 odst. 2 ZPKT odst. 1 ZPKT odst. 3 ZPKT. 142

143 investičních nástrojů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků 450. Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, je povinna uchovávat tuto evidenci a všechny dokumenty týkající se údajů zapsaných v této evidenci po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byl údaj v evidenci zapsán 451. Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, je oprávněna poskytovat údaje z této evidence a uchovávaných dokumentů bez souhlasu osoby, pro kterou byl majetkový účet zřízen, pouze tehdy, stanoví-li tak tento zákon nebo jiný právní předpis, a v případech, kdy podává trestní oznámení 452. Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, vydá majiteli účtu vedeného v této evidenci nebo emitentovi investičního nástroje vedeného v této evidenci výpis z evidence. Osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, vydá majiteli účtu výpis vždy prostřednictvím svého účastníka; výpis z evidence investičních nástrojů prokazuje skutečnosti zapsané v této evidenci k závěrce dne určené centrálním depozitářem nebo zahraničním centrálním depozitářem, prováděcím právním předpisem u samostatné evidence nebo pravidly pro vedení evidence cenných papírů Českou národní bankou, ke kterému byl vydán, a je účinný vůči všem osobám, pokud není prokázán opak 453. Zápis do evidence investičních nástrojů a účinky převodu investičního nástroje. Majitel účtu cenných papírů, tzn. účtu zaknihovaných či imobilizovaných akcií, je považován za vlastníka cenných papírů, jež jsou na něm zaznamenány, není-li prokázán opak 454. Není-li ohledně vlastnictví akcií prokázán opak, jsou rozhodující údaje pro uplatnění práv spojených se zaknihovaným investičním nástrojem ty údaje, jež jsou zapsané na účtu vlastníka k závěrce dne určené centrálním depozitářem nebo zahraničním centrálním depozitářem, prováděcím právním předpisem u samostatné evidence nebo v pravidlech pro vedení evidence cenných papírů Českou národní bankou 455. Zápis do evidence investičních nástrojů se provede na základě příkazu oprávněné osoby; zápis se provede neprodleně po přijetí příkazu, pokud oprávněná osoba nestanoví pozdější okamžik zápisu 456. Jestliže osoba dává příkaz k zápisu do evidence investičních nástrojů prostřednictvím účastníka, účastník osoby, která vede evidenci investičních nástrojů, ověří oprávněnost této osoby k podání příkazu. V ostatních případech ověřuje oprávněnost osoby k podání příkazu k zápisu do evidence investičních nástrojů osoba, která tuto evidenci vede 457. Převádí-li se zaknihovaný investiční nástroj na nového vlastníka, dochází k převodu vlastnictví v okamžiku zápisu na účet zákazníků; majitel účtu zákazníků je povinen neprodleně zapsat tuto změnu na účtu vlastníka, nejpozději však do závěrky dne; změna se zapíše k okamžiku zápisu na účet zákazníků 458. Převádí-li se zaknihovaný investiční nástroj a změna se nezapisuje na účtu zákazníků, dochází k převodu vlastnictví k okamžiku zápisu na účet vlastníka; změna se zapíše neprodleně, nejpozději však do závěrky dne 459. Pokud jiný právní předpis nestanoví jinak, stává se ten, na koho je zaknihovaný cenný papír převáděn, vlastníkem tohoto cenného papíru i tehdy, jestliže převodce neměl právo zaknihovaný cenný papír převést; to neplatí, jestliže ten, na koho je zaknihovaný cenný papír převáděn, věděl nebo musel vědět, že převodce toto právo v době převodu neměl. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá 460. Obchodník s cennými papíry, který obstaral 450 Vést účet zákazníků může pouze pro osobu uvedenou v 93 odst. 3 písm. e) nebo g) ZPKT a odst. 1 ZPKT a odst. 2 ZPKT odst. 1 a 3 ZPKT ObčZ odst. 1 ZPKT odst. 2 ZPKT odst. 3 ZPKT odst. 1 ZPKT odst. 2 ZPKT odst. 3 ZPKT. 143

144 převod investičního nástroje, dá neprodleně příkaz k zápisu změny vyplývající z převodu do příslušné evidence 461 ; pokud se uskuteční převod investičního nástroje na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, dává příkaz k zápisu změny vyplývající z převodu do příslušné evidence organizátor regulovaného trhu, provozovatel mnohostranného obchodního systému nebo provozovatel vypořádacího systému 462. Postup pro získání dokladů o vlastnících zaknihovaných akcií (přímých majitelích podílu v akciové společnosti se zaknihovanými akciemi). Na rozdíl od výpisu z veřejného rejstříku je evidence cenných papírů či investičních nástrojů neveřejnou evidencí: pravdivost původu či obsahu takového výpisu proto nepůjde ověřit prostým nahlédnutím do této evidence prostřednictvím dálkového přístupu, jako je tomu u výpisu z veřejného rejstříku. Osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, a osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, poskytnou údaje z evidence a dokumentů, které jsou povinny uchovávat (i) soudu pro účely soudního řízení, (ii) exekutorovi pro účely exekučního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje, (iii) orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení, (iv) správci daně pro účely správy daní vlastníka investičního nástroje, (v) České národní bance pro účely dohledu nad finančním trhem, bankovního informačního systému podle zákona, který upravuje činnost České národní banky či sestavování platební bilance České republiky, dále (vi) insolvenčnímu správci pro účely insolvenčního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje, (vii) Bezpečnostní informační službě pro účely plnění úkolů podle zákona, který upravuje činnost Bezpečnostní informační služby, (viii) ministerstvu při plnění oznamovací povinnosti podle zákona o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, (ix) ministerstvu pro účely sestavování vládní finanční statistiky a plnění požadavků souvisejících s notifikací vládního schodku podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie 463. Osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, poskytne osobě, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, na žádost údaje z evidence a dokumentů, které je povinna uchovávat. Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, může poskytovat z této evidence prostřednictvím centrálního depozitáře za podmínek stanovených smlouvou uzavřenou s centrálním depozitářem. Osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, poskytne osobě vedoucí samostatnou evidenci investičních nástrojů na žádost údaje z evidence a dokumentů, které je povinna uchovávat 464. Zastoupení majitele účtu. Opak může být prokázán v situaci, kdy majitel účtu nejedná vzhledem k danému účtu na svůj účet nebo svým jménem, tj. jedná na účet nebo jménem někoho jiného. Taková situace může legitimně nastat v případě předvídaném článkem 13 směrnice o právech akcionářů 465, kdy fyzická či právnická osoba považovaná za akcionáře jedná v rámci své podnikatelské činnosti, tzv. zprostředkovatel 466, na účet jiné fyzické nebo odst. 4 ZPKT odst. 5 ZPKT odst. 1 ZPKT odst. 2-4 ZPKT. 465 Směrnice 2007/36/ES o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi. 466 Například investiční podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/65/EU, úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a centrální depozitář cenných papírů ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014), která jménem akcionářů nebo jiných osob poskytuje služby úschovy akcií, správy akcií nebo vedení účtů cenných papírů (čl. 2 písm. d) směrnice o právech akcionářů). 144

145 právnické osoby 467, tj. vykonává pro skutečného majitele jeho akcionářská práva 468. Naopak v případě, že fyzická osoba jako majitel účtu jedná jménem (přímé zastoupení) či na účet jiné osoby (nepřímé zastoupení), ať už fyzické či právnické, jenž není v postavení zprostředkovatele tak, jak je uveden v předchozí větě, bude možné, že se jedná o zastření majitele akcií, a to zejména v případě, že majitel účtu nenahlásil osobě vedoucí pro něj účet totožnost osoby, jejímž jménem či na její účet jedná, a nedoložil její totožnost. Akciová společnost s imobilizovanými akciemi na jméno. Akciová společnost, jejíž stanovy to umožňují, může uzavřít smlouvu o úschově jí vydaných imobilizovaných akcií pouze s osobou, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, nebo zahraničním centrálním depozitářem, který získal povolení k činnosti nebo byl uznán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů, obchodníkem s cennými papíry oprávněným poskytovat investiční službu úschova a správa investičních nástrojů nebo se zahraniční osobou s obdobným předmětem činnosti, která je oprávněna poskytovat služby v České republice 469. PRAKTICKY: (i) Zda má akciová společnost nebo evropská společnost zaknihované akcie či imobilizované akcie na jméno nebo na majitele, lze zjistit z výpisu z obchodního rejstříku týkající se takové společnosti, kde je podoba (zaknihovaná / listinná), forma (na majitele / na jméno), počet a jmenovitá hodnota akcií vždy uvedeny. (ii) Má-li akciová společnost zaknihované či imobilizované akcie na jméno, je třeba zjistit ze stanov akciové společnosti se zaknihovanými akciemi na jméno, zda: - seznam akcionářů je nahrazen evidencí zaknihovaných cenných papírů: pokud seznam akcionářů vede pro společnost depozitář, je dokladem o tom, kdo je akcionářem výpis z evidence zaknihovaných cenných papírů, jež vede depozitář namísto seznamu akcionářů vedeného společností (iii.a); nebo zda - seznam akcionářů vede společnost sama: pokud seznam akcionářů vede společnost sama, je nutné ověřit, zda údaje v takto vedeném seznamu akcionářů odpovídají údajům na účtech vlastníků, jež jsou vedeny pro přímé majitele (iii.b); Následně: (ii.a) Vede-li pro akciovou společnost se zaknihovanými či imobilizovanými akciemi seznam akcionářů depozitář, je rozhodným dokladem o tom, kdo je akcionářem, tento seznam vedený depozitářem, není-li akcionář uvedený v tomto seznamu pouze osobou zastupující akcionáře (viz níže bod (v)); 467 Návětí 11 směrnice o právech akcionářů: Jestliže se hlasování provádí prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, závisí účinnost hlasování podle pokynů do značné míry na efektivitě řetězce zprostředkovatelů, vzhledem k tomu, že investoři nemohou zpravidla vykonávat hlasovací práva spojená se svými akciemi bez spolupráce s každým zprostředkovatelem v řetězci, který nemusí mít na akciích ekonomický zájem. S cílem umožnit investorům výkon jejich hlasovacích práv v přeshraničních situacích je proto důležité, aby zprostředkovatelé usnadňovali výkon hlasovacích práv. 468 Čl. 13 směrnice o akcionářích; sám akcionář nemůže vykonávat hlasovací práva jinak než prostřednictvím uvedeného zástupce. Samotnému konečnému majiteli nemusí být umožněno vykonávat hlasovací práva v dané právnické osobě a odst. 5 ZPKT. 145

146 (ii.b) Vede-li akciová společnost se zaknihovanými či imobilizovanými akciemi seznam akcionářů sama, je nutné ověřit, zda údaje v seznamu akcionářů vedeném společností se zaknihovanými akciemi na jméno, odpovídají údajům na účtu vlastníků; pokud se údaje obsažené v seznamu akcionářů liší od údajů uvedených na výpisu z účtu vlastníků, je nutné rozlišovat, zda změna na účtu vlastníků, jež způsobila tuto změnu, byla sdělena společnosti či nikoli: - pokud uvedená změna ve výši podílu či osobě majitele uvedená na účtu vlastníků, byla společnosti sdělena, avšak společnost toto sdělení doposud neregistrovala v seznamu akcionářů, pak je rozhodujícím dokladem o vlastnictví podílu, jak pro společnost, tak pro dotčeného vlastníka, výpis z účtu vlastníků, - pokud uvedená změna ve výši podílu či osobě majitele na účtu vlastníků, nebyla společnosti sdělena, a tudíž společnost doposud nemohla tuto změnu v seznamu akcionářů vzít na vědomí, pak je rozhodujícím dokladem o vlastnictví podílu, vůči společnosti údaj v seznamu akcionářů a vůči vlastníkovi údaj na účtu vlastníků. (iii) Má-li akciová společnost zaknihované či imobilizované akcie na jméno, lze získat informace, a zároveň doklad o tom, kdo je akcionářem společnosti: - přímo z evidence emise, pokud je veřejná instituce jednou z institucí uvedenou v 115, odst. 1 ZPKT, a to prostřednictvím centrálního depozitáře a mechanismu, jenž je uveden, ve zmíněném 115 ZPKT; - od dotčené společnosti či akcionáře (přímého majitele), pokud veřejná instituce není institucí uvedenou v 115, odst. 1 ZPKT, a to dotazem u dotčené společnosti a žádostí o poskytnutí seznamu akcionářů, nebo dotazem u identifikovaného akcionáře a žádostí o poskytnutí výpisu z jeho účtu vlastníka (zaknihovaných akcií), jež mohou uvedený doklad poskytnout. (iv) Bez ohledu na to, jakým způsobem byly doklady o podílu a jeho majiteli získány, je nutné dále ověřit, zda doložený přímý majitel podílu není pouhým zástupcem jiné osoby. V obou případech je nutné získat prohlášení od identifikovaného a doloženého vlastníka, že zaknihované či imobilizované akcie registrované na účtu cenných papírů vlastní on, tj. že je drží na vlastní účet a svým vlastním jménem, a nikoli jménem nebo na účet někoho jiného, aby bylo možné potvrdit či vyvrátit domněnku uvedenou v 99, odst. 3 ZPKT. Zjistí-li se, že identifikovaný a doložený majitel účtu jedná jako zástupce jiné osoby, v případě, že je zastupující osoba: - fyzickou osobou, je nutné řešit tuto situaci postupem uvedeným v části B.I.1.1.b. Příručky; je-li zastoupenou osobou právnická osoba, je tato osoba vlastníkem akcií evidovaných na účtu cenných papírů, a v důsledku toho rovněž přímým majitelem podílu v předmětné společnosti; v takovém případě je nutné dále zkoumat její přímé či nepřímé majitele, včetně majitelů skutečných; - právnickou osobou, je třeba dále zjistit, zda se jedná o: (I) zastoupení zprostředkovatelem ve smyslu čl. 2, písm. d) a čl. 13 směrnice o právech akcionářů: v takovém případě je třeba zjistit, koho taková osoba 146

147 zastupuje a dále zkoumat vlastnickou strukturu zastoupené osoby, nikoli zprostředkovatele; (II) jiný případ zastoupení, je nutné řešit tuto situaci postupem podle části A.III.4 Příručky. (v) U autorizovaných obalových společností podle zákona upravujícího hospodaření s obaly může centrální depozitář nebo zahraniční centrální depozitář na základě žádosti o výpis z evidence emise vyzvat prostřednictvím svých účastníků všechny majitele účtu zákazníků, aby jim poskytli údaje o vlastnících akcií této společnosti evidovaných na těchto účtech, a tyto údaje zahrnou do výpisu z evidence emise. ii. Akciová společnost, včetně evropské společnosti, se zaknihovanými/imobilizovanými akciemi na majitele Teoreticky. Akcie na majitele mohou být vydány pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo jako imobilizovaný cenný papír 470. Převod zaknihované akcie je vůči společnosti účinný, je-li jí prokázána změna osoby vlastníka akcie výpisem z účtu vlastníka nebo dnem doručení či převzetí výpisu z evidence emise akcií podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu 471. Práva spojená se zaknihovanou akcií vykonává osoba, která je zapsána v evidenci zaknihovaných cenných papírů k rozhodnému dni jako vlastník akcie, a není-li stanoven rozhodný den, ke dni, kdy právo uplatňuje, ledaže je prokázáno, že zápis v evidenci zaknihovaných cenných papírů neodpovídá skutečnosti 472. Akciová společnost není povinna pro účely připuštění účasti akcionáře na valné hromadě zkoumat, zda osoba, vedená v evidenci k rozhodnému dni jako akcionář, je skutečným majitelem akcií vedených na jeho účtu; nicméně pokud společnost ví, nebo je jí prokázáno, že určitá osoba není vlastníkem akcií evidovaných na jejím účtu, nesmí ji umožnit výkon akcionářských práv 473 : například v případě, kdy majitel účtu akcií je právnickou osobou, která zanikla s právním nástupcem, avšak tato informace nebyla sdělena osobě vedoucí účet vlastníků, aby uvedenou změnu zapsala, byť bude účet vlastníků uvádět v takové chvíli jako vlastníka stále ještě zaniklou právnickou osobu, vlastníkem akcií uvedených na účtu již bude nástupnická právnická osoba. Každý majitel účtu vlastníka má právo na to, aby mu byl vydán z tohoto účtu výpis, který prokazuje skutečnosti uvedené na tomto výpisu, a to od osoby, jenž tento účet vede; centrální depozitář vydává takový výpis vždy prostřednictvím svého účastníka. PRAKTICKY: (i) Má-li akciová společnost, včetně evropské společnosti, zaknihované či imobilizované akcie na majitele, je rozhodným dokladem o tom, kdo je akcionářem (přímým majitelem) výpis z evidence emise nebo výpis z účtu vlastníků takových zaknihovaných/imobilizovaných akcií vedený na jméno majitele účtu: akciová společnost nemá povinnost zkoumat, zda je akcionář uvedený v účtu vlastníků vlastníkem akcie tam evidované nebo pouze jeho zástupcem, tj. zástupcem akcionáře; nicméně pokud společnost ví, nebo je jí prokázáno, že určitá osoba není vlastníkem akcií evidovaných jejím účtu, například protože zanikla v důsledku přeměny společnosti, nesmí ji umožnit výkon akcionářských práv. Jestliže se údaje na výpisu z účtu vlastníka liší od údajů výpisu z evidence emise, za rozhodující údaje se považují údaje na výpisu z evidence emise odst. 2 ZOK odst. 2 ZOK odst. 3 ZOK. 473 NS 29 Cdo 901/

148 (ii) Co se týče způsobu získání dokladů o přímých majitelích akciové společnosti se zaknihovanými/imobilizovanými akciemi na majitele, resp. majitelů účtu vlastníků, kde jsou zapsány akcie předmětné akciové společnosti, použije se obdobně postup uvedený v bodě (iii) v předchozí subsekci B.II.1.2.a.i. (iii) Pokud jde o ověření, zda je osoba, jež je vedená jako majitel účtu, rovněž vlastníkem zaknihované akcie na majitele, použije se obdobně postup uvedený v bodě (iv) v předchozí subsekci B.II.1.2.a.i. iii. Akciová společnost s listinnými akciemi na majitele: potvrzení o úschově či smlouva o úschově listinných akcie na majitele Teoreticky. Je-li podíl představován listinnými cennými papíry na majitele v těch právních řádech, ve kterých je taková podoba akcií přípustná nebo v České republice před 1. červencem 2013, nebude možné majitele akciové společnosti s takovou podobou akcií nijak doložit, pokud tyto akcie nebyly složeny do úschovy. Složení do úschovy mohou předvídat buď stanovy akciové společnosti, takže akcie jsou vydány společností přímo do úschovy a jejich majitel je může nabýt pouze tak, že uzavře smlouvu o úschově s uchovatelem, kterým může být například banka, notář nebo advokát; nebo mohou být listinné akcie na majitele bez ohledu na znění stanov složeny do úschovy vratné či nevratné majitelem samotným. V takovém případě obvykle nahrazuje smlouva o úschově nebo potvrzení o složení listinných akcií na majitele do úschovy, jež vymezuje počet, emitenta a jmenovitou hodnotu akcií, akcie, resp. listiny, v nichž jsou inkorporovány, dokladové dokumenty o tom, kdo je vlastníkem takových akcií. PRAKTICKY:U společností s listinnými akciemi na majitele je nutné získat od společnosti samotné nebo, je-li znám, od předpokládaného majitele, informaci o tom, zda byly listinné akcie na majitele složeny do úschovy, zda tato úschova byla vratná či nevratná a pokud ano, k jakému uschovateli. V takovém případě lze prokázat výši podílu v takové společnosti a jeho majitele vyžádáním si od společnosti, uschovatele (např. banka, notář advokát) nebo vlastníka akcií smlouvy o úschově nebo potvrzení o složení listinných akcií předmětné společnosti do úschovy. Dále je nutné získat z obsahu smlouvy o úschově nebo od osoby uschovatele nebo od společnosti či majitele akcií informaci o tom, zda toto složení bylo vratné či nevratné: pokud byla úschova vratná, - od kdy do kdy byly akcie složeny v úschově a od kdy do kdy byly mimo a zda, jsou o tom vedeny jakékoli záznamy, a dále - kdo dané akcie do úschovy složil, resp. kdo byl podle uvedené smlouvy o úschově uschovatelem, pokud byla úschova nevratná, - kdo dané akcie do úschovy složil, resp. kdo byl podle uvedené smlouvy o úschově uschovatelem; v případě více postupných vlastníků vyžádat si všechny smlouvy, jež byly během zjišťované doby s jednotlivými uschovateli uzavřeny, 148

149 - prohlášení o tom, že předmětná smlouva o úschově je jediná existující smlouva o úschově takových akcií nemá vědomost o tom, že by existovala ještě jiná úschova akcií dané společnosti. b. Některé investiční fondy se zaknihovanými cennými papíry Obecně. Centrální evidence zaknihovaných cenných papírů a samostatná evidence zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování se vedou též v evidenci emise. Do evidence emise se zapisují údaje o osobě emitenta a údaje o jednotlivých cenných papírech kolektivního investování. i. Investiční fond v podobě podílového fondu se zaknihovanými podílovými listy Teoreticky. Zaknihované podílové listy evidované na účtu vlastníka jsou majetkem podílníků 474 ; obhospodařovatel podílového fondu ani podílový fond nejsou vlastníci zaknihovaných podílových listů. Nicméně, účet vlastníka je zřízen pro obhospodařovatele podílového fondu, místo údajů o podílnících se na účtu uvádějí údaje o obhospodařovateli a vlastnická práva vykonává vlastním jménem na účet majitelů podílového fondu jeho obhospodařovatel 475. Zaknihovaný podílový list. Podílový list je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který představuje podíl podílníka na podílovém fondu a se kterým jsou spojena práva podílníka plynoucí ze zákona nebo ze statutu podílového fondu 476.Podílový list obsahuje alespoň (i) označení podílový list, (ii) údaje nutné k identifikaci podílového fondu, (iii) jmenovitou hodnotu, včetně uvedení měny, v níž je jmenovitá hodnota vyjádřena, nebo údaj o tom, že jde o podílový list bez jmenovité hodnoty, (iv) údaj o druhu podílového listu, popřípadě i s odkazem na statut, (v) označení formy podílového listu, ledaže byl podílový list vydán jako zaknihovaný cenný papír, a (vi) číselné označení podílového listu, ledaže byl podílový list vydán jako zaknihovaný cenný papír.u zaknihovaných podílových listů jsou uvedené údaje zjistitelné z příslušné evidence zaknihovaných podílových listů 477. Byl-li vydán hromadný podílový list, obsahuje tento hromadný podílový list také údaj o tom, kolik podílových listů a jakého druhu nahrazuje 478.Podílové listy, se kterými jsou spojena stejná práva, tvoří jeden druh. S podílovými listy může být zejména spojeno právo na (i) rozdílný, pevný nebo podřízený podíl na zisku nebo na likvidačním zůstatku, (ii) vyplacení zálohy na zisk, (iii) nižší úplatu účtovanou v případě, že výkonnost podílového fondu přesáhne určený ukazatel (benchmark), s nímž je výkonnost srovnávána, nebo (iv) nižší srážku za odkoupení, je-li s podílovým listem spojeno právo na jeho odkoupení. O vyplacení zálohy na zisk rozhoduje obhospodařovatel podílového fondu. Zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen, vyplývá-li z rozumně pečlivého uvážení, že podílový fond má nebo bude mít dostatek prostředků na rozdělení zisku. Seznam podílníků podílových fondů. Podílníkem je ten, kdo je zapsán v seznamu podílníků 479. Seznam podílníků podílového fondu vede administrátor, nicméně, jsou-li vydány zaknihované podílové listy, může statut určit, že seznam podílníků je nahrazen evidencí zaknihovaných podílových listů. Do seznamu podílníků se zapisují označení druhu odst. 1 ZISIF odst. 2 ZISIF odst. 1 ZISIF odst. 3 ZISIF odst. 4 ZISIF odst. 1 ZISIF. 149

150 podílového listu, jméno a bydliště nebo název a sídlo podílníka, číslo bankovního účtu podílníka vedeného u osoby oprávněné poskytovat bankovní služby ve státě, jenž je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, označení podílového listu a změny zapisovaných údajů. U listinného podílového listu se zapisuje do seznamu podílníků i označení jeho formy jako cenného papíru 480. Administrátor zapíše nového vlastníka do seznamu podílníků bez zbytečného odkladu poté, co je mu změna osoby vlastníka oznámena 481 ; přestane-li podílník být podílníkem, administrátor jej ze seznamu podílníků bez zbytečného odkladu vymaže 482.K účinnosti převodu listinného podílového listu vůči administrátorovi podílového fondu se vyžaduje oznámení změny osoby podílníka administrátorovi a předložení podílového listu administrátorovi 483. Údaje zapsané v seznamu podílníků může administrátor používat pouze pro potřeby administrace podílového fondu. Za jiným účelem lze údaje zapsané v seznamu podílníků použít jen se souhlasem podílníků, kterých se údaje týkají 484.Vyžaduje-li právní předpis nebo právní jednání údaje o vlastníkovi, nahradí se údaje o všech podílnících označením podílového fondu a údaji o obhospodařovateli tohoto podílového fondu 485. PRAKTICKY:(i) Nejdříve je třeba zjistit ze seznamu podílových fondů, zda hledaný uzavřený podílový fond vydává zaknihované podílové listy. Pokud ano, je třeba ze statutu podílového fondu zjistit, zda vede seznam podílníků sám či zda tento seznam nahrazuje evidence zaknihovaných podílových listů. Statut uzavřeného podílového fondu je třeba si vyžádat u České národní banky nebo u administrátora daného podílového fondu. (ii) Pokud seznam podílníků zaknihovaných cenných papírů vede sám administrátor uzavřeného podílového listu, je třeba si vyžádat tento seznam u administrátora předmětného podílového fondu. Pokud je seznam podílníků zaknihovaných cenných papírů nahrazen evidencí zaknihovaných podílových listů, je nutné vyžádat si výpis z evidence emise od osoby, jež tuto evidenci vede, prostřednictvím mechanismu uvedeného v ustanovení 115 ZPKT za předpokladu, že žádající veřejný orgán je jedním ze subjektů uvedených v tomto ustanovení, jemuž je přiznáno oprávnění využít tento mechanismus. ii. Investiční fond v podobě akciové společnosti se zaknihovanými akciemi Teoreticky. Investiční fond v podobě akciové společnosti se zaknihovanými akciemi se z hlediska doložení přímých majitelů neliší od standardní akciové společnosti, jež vydala zaknihované akcie. PRAKTICKY: Pokud investiční fond v podobě akciové společnosti vydal zaknihované akcie, je třeba zjistit z výpisu z obchodního rejstříku a ze stanov společnosti, zda vydal zaknihované akcie na majitele či na jméno. V důsledku toho, pokud byly vydány zaknihované akcie: a. na jméno, je pro doložení akcionářů (přímých majitelů s hlasovacími právy či bez) nutné získat dokladové dokumenty způsobem uvedeným výše v části odst. 2 ZISIF odst. 2 ZISIF odst. 2 ZISIF ZISIF odst. 1 ZISIF odst. 1 ZISIF. 150

151 II.1.2.a.i Akciová společnost se zaknihovanými akciemi na jméno nebo imobilizovanými akciemi; b. na majitele, je pro doložení akcionářů (přímých majitelů s hlasovacími právy či bez) nutné získat dokladové dokumenty způsobem uvedeným výše v části II.1.2.a.ii Akciová společnost se zaknihovanými akciemi na majitele Dokladové dokumenty o podílu vydané právnickou osobou samotnou nebo uspořádáním bez právní osobnosti Obecně. V případě některých právnických osob, u nichž se právně závazné informace o přímém majiteli a výši podílu neregistrují ani ve veřejném rejstříku, ani na výpisu z účtu cenných papírů ani na seznamu akcionářů vedeném třetí osobou, je nutné doložit informace o výši podílu a jejich majitelích pomocí dokladových dokumentů vydaných právnickou osobou samotnou. Dokumenty dokládající výši podílu a jejich majitele průběžně, jako je například seznam společníků či seznam akcionářů, budou důležité u právnických osob, u nichž lze podíl převádět (zpravidla obchodní korporace). Důvěryhodnost dokladových dokumentů vydaných právnickou osobou samotnou jako důkazních prostředků o podílu na právnické osobě, resp. obchodní korporaci, může ovšem být pochybná, neboť s jejich obsahem lze snadno manipulovat. Obsah dokladových dokumentů v podobě seznamu společníků (majitelů kmenových listů), seznamu akcionářů, seznamu družstevníků či seznamu členů spolku nelze relevantně ověřit, neboť je vydává právnická osoba samotná bez kontroly jakéhokoli třetího subjektu. Jedná se de facto o pouhá čestná prohlášení daných právnických osob, která se nikde nezveřejňují a žádný veřejný orgán nebo jiná právnická osoba nekontroluje jejich pravdivost. Vzhledem k výše uvedenému se nelze při zjištění spolehnout na informace o identitě společníků uvedených v obchodním rejstříku a je nutné navíc vyžadovat prohlášení, že údaje na seznamu společníků (akcionářů) či údaj o identitě společníka uvedený na kmenovém listu u společnosti s ručením omezeným nebo na listinné akcii u akciové společnosti odpovídají údajům uvedeným ve veřejném rejstříku se sankcí v případě nepravdivosti takového prohlášení. PRAKTICKY: (i) Jelikož se u seznamu společníků / akcionářů / družstevníků / členů jedná o dokumenty vydané společností samotnou, je nutné získat od osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby, jež takový seznam společníků / družstevníků / akcionářů / členů vydala, navíc prohlášení, že uvedený seznam je: jediný existující, aktuální a úplný, pravdivý, a zda zahrnuje všechny předcházející společníky / akcionáře / členy. (ii) V případě pochybností ohledně data vytvoření dokumentu je rovněž vhodné ověřit pomocí expertizy skutečné stáří dokladového dokumentu, tj. kdy byl text na podklad, zpravidla listinu vytištěn: zatímco stáří listiny i případně inkoustu mohou být manipulovány, například uchováváním papírů z minulosti, na který je pak tištěno inkoustem rovněž uchovávaným z minulosti; na druhou stranu okamžik, kdy byl inkoust či obdobný substrát, z něhož se sestává text, na listinu vyražen, manipulovat nelze. 151

152 a. Akciová společnost s listinnými akciemi na jméno: seznam akcionářů Teoreticky. Ve vztahu k akciové společnosti je stanovena presumpce, že akcionářem je ten, kdo je zapsán v seznamu akcionářů, přičemž společnost zapíše nového vlastníka do seznamu akcionářů bez zbytečného odkladu poté, co jí je změna osoby akcionáře prokázána 486. Do seznamu akcionářů se zapisují označení druhu akcie, její jmenovitá hodnota, jméno a bydliště nebo sídlo akcionáře, číslo bankovního účtu vedeného u osoby oprávněné poskytovat bankovní služby ve státě, jenž je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, označení akcie a změny zapisovaných údajů. Do seznamu akcionářů se zapisuje také oddělení nebo převod samostatně převoditelného práva 487. Přestane-li akcionář být akcionářem, společnost jej ze seznamu akcionářů bez zbytečného odkladu vymaže 488. V případě, že akcionář způsobil skutečnost, že není zapsán v seznamu akcionářů nebo že zápis neodpovídá skutečnosti, nemůže se domáhat neplatnosti usnesení valné hromady proto, že mu společnost na základě této skutečnosti neumožnila účast na valné hromadě nebo výkon hlasovacího práva 489. Údaje zapsané v seznamu akcionářů může společnost používat pouze pro své potřeby ve vztahu k akcionářům 490. Společnost vydá každému svému akcionáři na jeho písemnou žádost a za úhradu nákladů opis seznamu všech akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií na jméno, nebo požadované části seznamu, a to bez zbytečného odkladu od doručení žádosti 491. Za jiným účelem může tyto údaje společnost použít jen se souhlasem akcionářů, kterých se údaje týkají 492. Jiným osobám poskytne společnost údaje zapsané v seznamu akcionářů, včetně čísla bankovního účtu zapsané v tomto seznamu 493, za podmínek stanovených zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu pro poskytování údajů osobou vedoucí evidenci investičních nástrojů 494 nebo souhlasí-li s tím akcionář, kterého se zápis týká 495. Má-li akciová společnost akcie v podobě a formě listinných akcií na jméno, žádný právní předpis nepředvídá možnost, aby seznam akcionářů vedla třetí osoba, nicméně žádný právní předpis to nevylučuje. V České republice ovšem na rozdíl od některých jiných států 496 není vedení seznamu akcionářů třetí osobou příliš rozšířené. PRAKTICKY: Výši podílu a jejího majitele je třeba bez ohledu na údaj o výši podílu a totožnosti jeho majitelů, jenž je uveden na výpisu z obchodního rejstříku prokázat seznamem akcionářů u akciové společnosti, jež vydala listinné akcie na jméno, přičemž je navíc nutné ověřit u osob, jež jsou na seznamu akcionářů uvedeni jako akcionáři, zda je jejich jméno uvedeno jako jméno posledního majitele na listině představující listinné akcie na jméno; seznam akcionářů se nachází v sídle společnosti samotné. b. Společnost s ručením omezeným s kmenovými listy: seznam společníků (s.r.o.) Teoreticky. Seznam společníků je průkazným dokladovým dokumentem u společnosti s ručením omezeným. Společníci se zapisují do seznamu společníků, který vede sama společnost. Do seznamu společníků se zapisuje jméno a bydliště nebo sídlo společníka, odst. 1 a 2 ZOK odst. 1 a odst. 2 ZOK odst. 3 ZOK odst. 1 ZOK odst. 1 ZOK odst. 1 ZOK odst. 1 ZOK ZPKT odst. 2 ZOK. 496 Tzv. companysecretary, companyregistrar, transfer agent. 152

153 případně jiná společníkem určená adresa pro doručování, jeho podíl, označení podílu, jemu odpovídající výše vkladu, počet hlasů náležející k podílu, a den zápisu do seznamu společníků. Pokud společník vlastní více podílů, uvede se jejich výše a jim odpovídající výše vkladu u každého podílu. Vydala-li společnost více druhů podílů, uvede se i jejich označení. Společnost provede zápis zapisované skutečnosti bez zbytečného odkladu poté, co jí bude změna prokázána 497. Vydala-li společnost s ručením omezeným kmenové listy, zapisuje se o tom poznámka u podílu, ke kterému byl kmenový list vydán, a číslo kmenového listu 498. Společnost s ručením omezeným, jež vydala kmenové listy. Určí-li tak společenská smlouva, může být podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným představován kmenovým listem. Je-li podle společenské smlouvy dovolen vznik více podílů pro jednoho společníka, může společnost vydat kmenový list pro každý podíl. Kmenový list lze vydat pouze k podílu, jehož převoditelnost není omezena nebo podmíněna. Kmenový list je cenný papír na řad. Kmenový list nelze vydat jako zaknihovaný cenný papír. Kmenový list nemůže být veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu 499. Kmenový list obsahuje (i) označení, že se jedná o kmenový list, (ii) jednoznačnou identifikaci společnosti, (iii) výši vkladu připadající na podíl, (iv) jednoznačnou identifikaci společníka, (v) označení podílu, k němuž je kmenový list vydán, a (vi) označení kmenového listu, jeho číslo a podpis jednatele nebo jednatelů. Podpis může být nahrazen jeho otiskem, pokud jsou na listině současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání nebo pozměnění. Byl-li vydán hromadný kmenový list, obsahuje také údaj o tom, kolik kmenových listů nahrazuje, a označení podílů, které nahrazuje 500. PRAKTICKY: Výši podílu a jejího majitele je třeba bez ohledu na údaj o výši podílu a totožnosti jeho majitelů uvedeným na výpisu z obchodního rejstříku prokázat seznamem společníků u společnosti s ručením omezeným, jež vydala kmenové listy, přičemž je navíc nutné ověřit u osob, jež jsou na seznamu majitelů kmenových listů (společníků) uvedeni jako společníci, zda je jejich jméno uvedeno jako jméno posledního majitele na listině představující kmenový list; seznam společníků se nachází v sídle společnosti samotné. c. Družstvo a evropská družstevní společnost: seznam členů (družstva) Teoreticky - družstvo. Družstvo vede seznam členů, do kterého se zapisují (i) jméno a bydliště nebo sídlo, případně také jiná členem určená adresa pro doručování, (ii) den a způsob vzniku a zániku členství v družstvu a (iii) výše členského vkladu a rozsah splnění vkladové povinnosti k členskému vkladu. Člen oznámí a doloží družstvu každou změnu údajů evidovaných v seznamu členů bez zbytečného odkladu poté, co tato skutečnost nastala. Družstvo provede zápis zapisované skutečnosti bez zbytečného odkladu poté, co mu bude změna prokázána 501. Člen má právo do seznamu členů nahlížet a žádat bezplatné vydání potvrzení o svém členství a obsahu svého zápisu v seznamu členů. Stanovy mohou určit, že člen, který požaduje vydání tohoto potvrzení častěji než jedenkrát za rok, uhradí družstvu odůvodněné náklady s tím spojené 502. Družstvo vydá každému členovi na jeho písemnou žádost a za úhradu nákladů opis seznamu všech členů nebo požadované části seznamu, a to bez zbytečného odkladu od doručení žádosti. Představenstvo umožní každému nahlédnout do odst. 1, 2 a 4 ZOK odst. 3 ZOK ZOK ZOK ZOK odst. 1 ZOK. 153

154 příslušné části seznamu, jestliže osvědčí právní zájem na tomto nahlédnutí nebo doloží písemný souhlas člena, kterého se zápis týká; podpis člena musí být úředně ověřen 503. Údaje zapsané v seznamu členů může družstvo používat pouze pro své potřeby ve vztahu ke členům družstva. Za jiným účelem mohou být tyto údaje použity jen se souhlasem členů, kterých se týkají 504. Přestane-li být člen družstva jeho členem, družstvo to v seznamu členů vyznačí bez zbytečného odkladu. Do této části seznamu představenstvo umožní nahlédnout pouze bývalému členovi, jehož se zápis týká, a jeho právnímu nástupci. Jiné osobě poskytne družstvo údaje zapsané v seznamu pouze za podmínek stanovených zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu 505 pro poskytování údajů osobou vedoucí evidenci investičních nástrojů 506. Teoreticky evropská družstevní společnost (SCE). Seznam členů povede evropská společnost obdobně jako družstvo. Základní kapitál SCE se vyjadřuje v národní měně. Upsaný základní kapitál musí činit alespoň EUR 507. Upsaný základní kapitál SCE se skládá z členských vkladů vyjádřených v národní měně. Může být zavedeno více druhů podílů. Stanovy mohou stanovit, že různé druhy podílů jsou spojeny s různými nároky při rozdělování zisku. Podíly, které jsou spojené se stejnými nároky, patří do jednoho druhu 508. V usnesení výroční valné hromady o účetní závěrce za účetní období se zaznamená výše základního kapitálu na konci účetního období a jeho změna oproti období předcházejícímu 509. SCE nesmí upisovat vlastní podíly, nakupovat je ani je přijímat jako záruku, ať již přímo či prostřednictvím osoby jednající vlastním jménem, avšak na účet SCE. Podíly v SCE však lze přijmout jako záruku při běžných obchodech úvěrových institucí SCE 510. Každý člen SCE má bez ohledu na počet svých podílů jeden hlas.umožňují-li to právní předpisy členského státu, ve kterém má SCE sídlo, mohou stanovy každému členu přidělit určitý počet hlasů, který se řídí podle jeho účasti na družstevní činnosti v jiné formě než kapitálové účasti. Přidělené hlasy však u žádného člena nesmějí přesáhnout počet pěti hlasů nebo 30 % na celkovém počtu hlasů, podle toho, co je nižší.umožňují-li to právní předpisy členského státu, ve kterém má SCE sídlo, mohou stanovy SCE vyvíjející finanční nebo pojišťovací činnosti určit, že se počet hlasů přidělených každému členu řídí podle jeho účasti na družstevní činnosti včetně kapitálové účasti SCE. Přidělené hlasy však u žádného člena nesmějí přesáhnout počet pěti hlasů nebo 20 % na celkovém počtu hlasů, podle toho, co je nižší. Umožňují-li to právní předpisy členského státu, ve kterém má SCE sídlo, mohou stanovy SCE, v níž je většina členů tvořena družstvy, určit rozdělení hlasů podle účasti členů na družstevní činnosti včetně kapitálové účasti v SCE, nebo podle počtu členů každého zúčastněného družstva. Přidělení hlasovacích práv členům-neuživatelům (investorům) stanovami se řídí právními předpisy členského státu, ve kterém má SCE sídlo. Členové-neuživatelé však mohou mít dohromady nejvýše 25 % všech hlasovacích práv. Umožňují-li to v okamžiku vstupu tohoto nařízení v platnost právní předpisy členského státu, ve kterém má SCE sídlo, mohou stanovy umožnit účast zástupců zaměstnanců na valné hromadě nebo na schůzi úseku nebo oddělení za předpokladu, že zástupci zaměstnanců nebudou dohromady disponovat více než 15 % ZOK odst. 2 ZOK ZPKT ZOK. 507 Čl. 3 nařízení Rady (ES) č. 1435/ Čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1435/ Čl. 4 odst. 8 nařízení Rady (ES) č. 1435/ Čl. 4 odst. 12 nařízení Rady (ES) č. 1435/

155 hlasovacích práv. Tato hlasovací práva zanikají přemístěním sídla SCE do členského státu, jehož právo takovou účast zástupců zaměstnanců neumožňuje 511. PRAKTICKY: Výši (členského) podílu a jejího majitele (člena družstva) je třeba u družstva prokázat seznamem členů družstva; seznam členů družstva se nachází v sídle společnosti samotné. d. Spolek: seznam členů Teoreticky. Spolek může či nemusí vést seznam členů; pokud ho vede, musí stanovy určit, zda bude zveřejněn či nikoli a jakým způsobem 512. Se souhlasem všech členů spolku může být seznam členů uveřejněn, tj. ve sbírce listin, přičemž může být uveřejněn úplným či neúplným způsobem; pokud je uveřejněn neúplným způsobem, musí to být z něho patrné 513. PRAKTICKY: Výši (členského) podílu a jejího majitele (člena) je třeba prokázat seznamem členů u spolku, pokud je veden; je-li veden, může se seznam nacházet buď v sídle spolku nebo může být uveřejněn, jako úplný či neúplný, ve sbírce listin veřejného rejstříku. e. Svěřenský fond: seznam beneficientů a/nebo statut Teoreticky. Svěřenský fond se zřizuje na základě statutu vydaného zakladatelem 514, který musí mít formu veřejné listiny (notářského zápisu) 515. Statut svěřenského fondu musí obsahovat totožnost zakladatele, který ho vydává 516. Pokud zakladatel určí obmyšleného (beneficienta), bude statut svěřenského obsahovat totožnost obmyšlených 517 ; pokud zakladatel neurčí ve statutu obmyšleného (beneficienta) a určí pouze okruh osob, ze kterých by mohl být jmenován nebo způsob, jak bude obmyšlený (beneficient) určen 518, určí obmyšleného svým rozhodnutím správce svěřenského fondu za podmínek určených statutem 519. Zakladatel rovněž jmenuje správce svěřenského fondu 520 : totožnost správce svěřenského fondu je uvedena v rozhodnutí zakladatele o jmenování správce; správce svěřenského fondu je uváděn ve veřejném rejstříku jako osoba spravující svěřenský fond. Po zřízení evidence svěřenských fondů. Po zřízení evidence svěřenských fondů bude do související sbírky listin zakládán statut, rozhodnutí o jmenování nebo odvolání správce, smlouva o zvýšení majetku ve svěřenském fondu, rozhodnutí o zrušení fondu a další zásadní písemnosti. Obsahuje-li listina osobní údaje zakladatele, obmyšleného nebo osoby vykonávající dohled, nebude ve sbírce zveřejněna. Následující údaje o uvedených osobách se neuvádějí v opisu z evidence svěřenských fondů ani se neuveřejňují, ledaže byl ke zpřístupnění dán souhlas: 511 Čl. 59 nařízení Rady (ES) č. 1435/ odst. 1 ObčZ odst 3 ObčZ , odst. 1 ObčZ odst. 3 ObčZ odst. 1 ObčZ odst. 2 písm. f), 1457, odst. 1 ObčZ odst. 2písm. f) ObčZ odst. 2 a 1458, odst. 1 ObčZ odst. 1 ObčZ. 155

156 (i) (ii) jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu osoby, která je zakladatelem; je-li zakladatelem fyzická osoba, datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno; jde-li o svěřenský fond zřízený za soukromým účelem, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu osoby, která je obmyšleným; je-li obmyšleným fyzická osoba, datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno; nebyl-li obmyšlený určen nebo jde-li o svěřenský fond zřízený k veřejně prospěšnému účelu, způsob, jak bude obmyšlený určen; (iii) jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu další osoby oprávněné k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu; jde-li o fyzickou osobu, také datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno 521. Do evidence svěřenských fondů se o skutečném majiteli svěřenského fondu zapíše: (i) (ii) jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu; datum narození a rodné číslo, bylo-li mu přiděleno; (iii) státní příslušnost a údaj o skutečnosti, jíž je založeno postavení skutečného majitele. Je-li svěřenský správce fyzickou osobou, neuvádějí se v opisu z evidence svěřenských fondů ani se neuveřejňují údaje o jeho bydlišti a datu narození nebo rodném čísle; vždy se však uveřejní jeho doručovací adresa. Jsou-li údaje, které se neuvádějí v opisu z evidence svěřenských fondů ani se neuveřejňují, uvedeny v listinách zakládaných do sbírky listin, tyto listiny se neuveřejňují. Úplný opis zápisu nebo listiny může obdržet pouze svěřenský správce nebo ten, kdo na tom má právní zájem, a veřejné instituce uvedené výše v části A.III.2.3. a) 522. Rozhodnutí o určení obmyšleného, nebude-li identifikace obmyšlených obsažena ve statutu svěřenského fondu, nebude získatelné ze sbírky listin registru svěřenských fondů. Toto rozhodnutí bude mít k dispozici nucený správce a zpravidla rovněž zakladatel. PRAKTICKY: (i) Do zřízení rejstříku svěřenských fondů 1. ledna 2018 je možné doložit účast zakladatele, správce, člena rady protektorů a obmyšleného (beneficienta) ve svěřenském fondu buď statutem svěřenského fondu ve formě veřejné listiny (notářského zápisu), jenž se nachází u zakladatele, nebo pokud není obmyšlený či obmyšlení určen či určeni ve statutu, je třeba jeho totožnost doložit rozhodnutím svěřenského správce, jenž určuje obmyšleného (beneficienta) či obmyšlené (beneficienty), jenž se nachází u správce svěřenského fondu. Je-li podíl v právnické osobě, zejména v obchodní korporaci vložen do svěřenského fondu, je možno tuto skutečnost zjistit z rubriky Ostatní skutečnosti na výpisu z veřejného rejstříku dané právnické osoby, včetně názvu svěřenského fondu a svěřenského správce d ZVR ve znění zákona č. 468/2016 Sb. s účinností od 1. ledna e odst. 3 ZVR od 1. ledna

157 (ii) Po zřízení rejstříku svěřenských fondů 1. ledna 2018 by mělo být možné alespoň pro veřejné orgány získat zakladatelskou listinu z evidence svěřenských fondů, nikoli však seznam beneficientů. f. Některé investiční fondy s podíly představovanými listinami Obecně. Investiční fond může vydávat i listinné cenné papíry, což se bude dít v případě podílového fondu s listinnými podílovými listy, akciové společnosti s listinnými akciemi na jméno nebo v podobě komanditní společnosti na investiční listy. i. Investiční fond v podobě podílového fondu s listinnými podílovými listy Teoreticky. Jak bylo uvedeno výše, seznam podílníků vede administrátor podílového fondu 523, přičemž do seznamu podílníků se zapisují označení druhu podílového listu, jméno a bydliště nebo název a sídlo podílníka, číslo bankovního účtu podílníka vedeného u osoby oprávněné poskytovat bankovní služby ve státě, jenž je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, označení podílového listu a změny zapisovaných údajů. U listinného podílového listu se zapisuje do seznamu podílníků i označení jeho formy jako cenného papíru 524. Administrátor zapíše nového vlastníka do seznamu podílníků bez zbytečného odkladu poté, co je mu změna osoby vlastníka oznámena 525. Přestane-li podílník být podílníkem, administrátor jej ze seznamu podílníků bez zbytečného odkladu vymaže 526. K účinnosti převodu listinného podílového listu vůči administrátorovi podílového fondu se vyžaduje oznámení změny osoby podílníka administrátorovi a předložení podílového listu administrátorovi 527. Údaje zapsané v seznamu podílníků může administrátor používat pouze pro potřeby administrace podílového fondu. Za jiným účelem lze údaje zapsané v seznamu podílníků použít jen se souhlasem podílníků, kterých se údaje týkají 528. Podílové listy. Podílový list je listinný cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který představuje podíl podílníka na podílovém fondu a se kterým jsou spojena práva podílníka plynoucí z tohoto zákona nebo ze statutu podílového fondu 529. Listinný podílový list může mít jen formu cenného papíru na řad nebo na jméno. V rubopisu listinného podílového listu se uvede identifikace nabyvatele 530. Podílový list obsahuje (i) označení podílový list, (ii) údaje nutné k identifikaci podílového fondu, (iii) jmenovitou hodnotu, včetně uvedení měny, v níž je jmenovitá hodnota vyjádřena, nebo údaj o tom, že jde o podílový list bez jmenovité hodnoty, (iv) údaj o druhu podílového listu, popřípadě i s odkazem na statut, (v) označení formy podílového listu, ledaže byl podílový list vydán jako zaknihovaný cenný papír, a (vi) číselné označení podílového listu, ledaže byl podílový list vydán jako zaknihovaný cenný papír 531. PRAKTICKY: (i) Pro doložení podílů podílníků uzavřeného podílového fondu s listinnými podílovými listy, a zjištění výše podílu těchto podílníků, je třeba získat odst. 1 ZISIF odst. 2 ZISIF ZISIF odst. 2 ZISIF ZISIF odst. 1 ZISIF ZISIF odst. 2 ZISIF odst. 1 ZISIF. 157

158 seznam těchto podílníků vedený administrátorem uzavřeného podílového fondu, jenž by se měl nacházet na adrese jeho sídla. (ii) Není-li možné získat seznam podílníků vlastníků podílových listů, je třeba získat originály podílových listů, jež mohou existovat pouze v listinné podobě, a to od vlastníků podílových listů. ii. Investiční fond v podobě akciové společnosti s listinnými akciemi na jméno Teoreticky. Investiční fond v podobě akciové společnosti s listinnými akciemi na jméno se z hlediska doložení přímých majitelů neliší od standardní akciové společnosti, jež vydala listinné akcie. PRAKTICKY: (i) Pokud investiční fond v podobě akciové společnosti vydal listinné akcie na jméno, je pro doložení akcionářů (přímých majitelů s hlasovacími právy či bez) nutné získat dokladové dokumenty způsobem uvedeným v Příručce v části A.II.1.3.a. Akciová společnost s listinnými akciemi na jméno. (ii) Pokud zahraniční investiční fond v podobě akciové společnosti vydal listinné akcie na majitele ve státech, kde je taková podoba akcií dovolena, je pro doložení akcionářů (přímých majitelů s hlasovacími právy či bez) nutné získat dokladové dokumenty způsobem uvedeným výše v Příručce části A.II.1.2.a.iii Akciová společnost s listinnými akciemi na majitele. iii. Investiční fond v podobě komanditní společnosti na investiční listy Teoreticky.V komanditní společnosti na investiční listy můžespolečenská smlouva připustit vznik různých druhů podílů. Investiční listy, které představují podíly, s nimiž jsou spojena stejná práva a povinnosti, tvoří jeden druh. Investiční list, který představuje podíl, s nímž nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, je základní investiční list 532. Investiční list má pouze listinnou podobu, nelze ho vydat jako zaknihovaný cenný papír 533.Investiční list obsahuje, kromě jiného (i) označení investiční list,(ii) údaje nutné k identifikaci společnosti,(iii) údaje nutné k identifikaci komanditisty,(iv) výši vkladu připadající na podíl, a splacenou část tohoto vkladu k datu emise investičního listu a(v) označení investičního listu, jeho číslo a podpis komplementáře.investiční list nemůže být přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu 534. Společenská smlouva komanditní společnosti na investiční listy může převoditelnost investičních listů omezit, nikoli však vyloučit. Pro převod investičního listu se použije obdobně také 210 zákona o obchodních korporacích upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev 535. Určí-li tak společenská smlouva, může komanditista vlastnit více podílů, a to i různého druhu. Je-li podle společenské smlouvy dovolen vznik více podílů pro jednoho komanditistu, vydá společnost investiční list pro každý podíl, nebo vydá hromadný investiční list; společenská smlouva obsahuje také označení investičního listu, kterým je podíl představován. Různé druhy podílů, zvláštní práva a povinnosti a jejich obsah se určí ve společenské smlouvě. Upravuje-li společenská smlouva různé druhy podílů, do obchodního rejstříku se u komanditní společnosti na investiční listy zapisuje také údaj o druhu podílu a popis práv a povinností s ním spojených, a to alespoň odkazem na společenskou smlouvu uloženou ve sbírce listin odst. 1 ZISIF odst. 2 ZISIF ZISIF ZISIF. 158

159 obchodního rejstříku. Do obchodního rejstříku se u komanditní společnosti na investiční listy nezapisují údaje o komanditistech. Soud, který vede obchodní rejstřík, znepřístupní veřejnosti i údaje o komanditistech obsažené ve společenské smlouvě komanditní společnosti na investiční listy založené do sbírky listin. Kromě případů stanovených zvláštním právním předpisem může opis společenské smlouvy, včetně údajů o komanditistech, obdržet jen ten, kdo na tom má oprávněný zájem 536. PRAKTICKY: (i) Pro doložení komanditistů, jež jsou vlastníci investičních listů v komanditní společnosti, je třeba získat seznam těchto komanditistů vlastníků investičních listů, jenž by se měl nacházet na adrese sídla komanditní společnosti. Výši podílu těchto vlastníků investičních listů je navíc nutné doložit výpisem z obchodního rejstříku či společenskou smlouvou, kde mohou být definovány různé druhy podílů představovaných investičními listy a práva z nich vyplývající, a zejména pak celkový počet vydaných investičních listů, včetně jejich jmenovité hodnoty (ii) Není-li možné získat seznam komanditistů vlastníků investičních listů, je třeba získat originály investičních listů, jež mohou existovat pouze v listinné podobě, od vlastníků investičních listů Další dokladové dokumenty o podílech či členství v právnických osobách či uspořádáních bez právní osobnosti Obecně. Nelze-li doložit dokumenty uvedenými v předchozích sekcích , existují ještě další dokumenty korporátního charakteru, jako jsou například zápisy z jednání valné hromady či účetní dokumenty, jež mohou uvádět totožnost přímých majitelů a díky tomu sloužit do určité míry jako dokladové dokumenty o podílu a jeho přímých majitelích (a. Dokladové dokumenty korporátního charakteru). Na jednu stranu se jedná o dokumenty vydané při založení či zřízení společnosti, například společenská smlouva, zakladatelská listina, stanovy, statut atd., které mohou obsahovat informace o prvních majitelích (zakladatelích) právnické osoby, ať už jde o originární či odvozené (jako důsledek přeměny právnické osoby, jako je fúze, rozdělení společnost, odštěpení atd.) k okamžiku založení právnické osoby nebo dokumenty dokládající výši a majitele podílu k během další existence právnické osoby nebo uspořádání bez právní osobnosti, například zápis z jednání valné hromady či členské schůze. Dále se může jednat o účetní dokumenty, jejichž obsah a forma jsou vymezeny právními předpisy, jako je například účetní závěrka nebo výroční zpráva. Na druhou stranu, mohou existovat majitelé, jež získali podíl na hlasovacích právech, případně podíl na zisku na základě smluvních dokumentů, jako je například smlouva o zajištění umožňující rovněž výkon hlasovacích práv, smlouva o tichém společenství či smlouva o zastoupení, a existenci těchto smluvních dokumentů je třeba doložit (b. Dokladové dokumenty smluvního charakteru). a. Doklady korporátního charakteru Obecně. Doklady korporátního charakteru mohou být jednak doklady předvídané právem společností a jednak doklady vyžadované účetními předpisy. Zakladatelské a zřizovací dokumenty proto mohou sloužit jako doklad o skladbě, charakteru či povaze podílu v právnické osobě. Dále mohou sloužit jako dokladový dokument o osobě zakladatele či zřizovatele právnické osoby, neboť u některých právnických osob je požadováno, aby v zakladatelském dokumentu byla identifikována osoba zakladatele, tj. osoba mající ve smyslu odst. 1-4 ZISIF. 159

160 této Příručky podíl v dané právnické osobě. Tyto zakladatelské dokumenty mohou sloužit jako pomocný dokladový dokument pro doložení majitele podílu v takové osobě, zejména v případě, že osoba majitele (zakladatele) není uváděna na výpisu z veřejného rejstříku. Informace o podílu a jeho přímých majitelích obsažené v zakladatelských či zřizovacích dokumentech mohou mít různou právní závaznost. Tyto dokumenty mohou mít rovněž různou právní formu od veřejné listiny s presumpcí správnosti informací v ní obsažených až po standardní smluvní dokument bez jakéhokoli veřejného ověření. Zakladatelské dokumenty budou pro doložení výše podílu a jeho majitele relevantní zejména u těch právnických osob, u kterých je podíl nepřevoditelný, zpravidla u některých neziskových právnických osob, jako jsou například nadace, nadační fond, ústav nebo obecně prospěšná společnost. Z hlediska identifikace akcionářů, společníků či členů je nutné rozlišovat mezi zápisem z ustavující valné hromady či členské schůze a zápisů z ostatních schůzí společníků, akcionářů či členů. Právní předpisy požadují identifikaci zakladatele či zakladatelů právnické osoby bez ohledu na to, zda se právnická osoba zakládá společenskou smlouvou, zakládací listinou či přijetím stanov ustavující schůzí 537. Zakladatelské právní jednání určí alespoň název, sídlo právnické osoby, předmět činnosti, první členy a způsob ustavení statutárního orgánu 538. Ostatní dokumenty vydávané v průběhu existence právnické osoby nebo uspořádání bez právní osobnosti, jako jsou zápisy z jednání valné hromady či členské schůze, rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady či zpráva o vztazích atd., budou prokazovat vlastnictví podílu určitým majitelem pouze k datu vyhotovení takového zápisu. Krom výše uvedeného mohou být korporátní dokladové dokumenty představovány i dokumenty, jejíž sestavení vyžadují po právnických osobách účetní předpisy. Konečně, mohou posloužit jako pomocné dokladové dokumenty k doložení výše a totožnosti majitele podílu dokumenty týkající se přeměn právnických osob, jako jsou například fúze, rozdělení atp. i. Zakladatelské a zřizovací listiny, společenské smlouvy, stanovy a statut Teoreticky. Každá právnická osoba potřebuje pro své založení zakladatelský dokument 539 zakladatelskou smlouvu, zakladatelskou či zřizovací listinu atp. 540, případně přijaté stanovy či jinou smlouvu 541. Právní předpisy stanoví pro zakladatelské dokumenty požadavek písemné formy 542, v některých případech i formu notářského zápisu. Právní předpisy rovněž stanoví povinný obsah těchto dokumentů název, sídlo, předmět činnosti, statutární orgán, způsob jeho vytvoření, včetně jeho prvních členů 543. Zakladatelské dokumenty, včetně jejich platného úplného znění v případě, že byly změněny, musí být založeny do sbírky listin veřejného rejstříku 544. Minimálním formálním požadavkem pro zakladatelské právní jednání je písemná forma 545. Z hlediska dokládání vlastnických struktur může zakladatelské právní jednání sloužit k doložení (i) výše či charakteru podílu v právnické osoby, zejména u akciové společnosti, (ii) zakladatele či zakladatelů, resp. prvního majitele či majitelů právnické osoby, což v případě nepřevoditelnosti podílu v právnické osobě může sloužit jako doklad o přímém majiteli po celou dobu trvání právnické osoby, a (iii) práv, jež z podílu přímému majiteli vůči právnické osobě vyplývají, a to do té míry, do jaké nejsou vymezeny zákonem ObčZ odst. 1 ObčZ ObčZ. 540 Dalšími typy možných zakladatelských právních jednání, jež mohou založit právnickou osobu je zákon, rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo jiný způsob stanovený právním předpisem ( 123ObčZ.) odst. 1ObčZ odst. 2ObčZ odst. 1ObčZ písm. a) ZVR odst. 2 ObčZ. 160

161 (I) Obchodní korporace soukromé i veřejnoprávní Teoreticky. Obchodní korporace se zakládá společenskou smlouvou v případě více společníků či zakládající listinou v případě jediného společníka nebo přijetím stanov na ustavující schůzi nebo valné hromadě. Uvedené dokumenty vyžadují v závislosti na typu právnické osoby různou formu od prosté písemné formy, přes písemnou formu s ověřenými podpisy zakladatelů či formu veřejné listiny (notářského zápisu). Akciová společnost, evropská společnost: společenská smlouva nebo zakladatelská či zřizovací listina a stanovy. Akciová společnost s více než jedním zakladatelem, tj. osobou, jež přijímá stanovy a podílí se na úpisu akcií - se zakládá přijetím stanov, jež musí být vyhotoveny ve formě notářského zápisu a zveřejněny ve sbírce listin obchodního rejstříku, včetně jejich úplného znění, dojde-li k jejich změně. U akciových společností založených před 1. lednem 2014 se vyžadovala ještě navíc zakládající smlouva či listina. Stanovy akciové společnosti musí být přijaty zakladateli rozhodnutím na ustavující valné hromadě, což by mělo být dokumentováno v zápisu z takové valné hromady, k němuž by měla být přiložena listina přítomných zakladatelů, a jež by měly oba být založeny do sbírky listin obchodního rejstříku. Stanovy akciové společnosti dokládají následující informace: (i) po celou dobu trvání akciové společnosti informace o charakteru podílu, tzn. informace o: - počtu a jmenovité hodnotě akcií 546, - podobě (zaknihovanou / listinnou) a formě akcií (na jméno / na majitele) 547, - názvu a popisu práv spojených s akcií, pokud byly vydány akcie různých druhů 548, - počtu hlasů spojených s jednou akcií 549 ; (ii) při založení společnosti informace o: - tom, kolik akcií, které zakladatel upisuje, za jaký emisní kurz atd. 550, - jeho prvním přímém majiteli: další informace nutné pro zjištění výše podílu: počáteční výši základního kapitálu 551. Pokud je jakékoli osobě, která se zúčastnila založení společnosti, poskytnuta jakákoli výhoda, musí být taková výhoda a její beneficient ve stanovách označeni 552. Společnost s ručením omezeným (s.r.o.): společenská smlouva nebo zakladatelská listina, případně též stanovy. Společnost s ručením omezeným, jež zveřejňuje své společníky v obchodním rejstříku, uvádí své společníky ve společenské smlouvě či zakladatelské odst. 2 písm. c) ZOK odst. 2 písm. c) ZOK odst. 2 písm. d) ZOK odst. 2 písm. e) ZOK odst. 3 písm. a) ZOK odst. 2 písm. b) ZOK odst. 1 ZOK. 161

162 listině 553.Společenská smlouva obsahuje také (i) určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů, (ii) výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly, (iii) výši základního kapitálu tyto informace jsou paralelně uváděny na výpisu z rejstříku 554. Co se týče druhů podílů, podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak 555. Určí-li tak společenská smlouva, může být podíl společníka představován kmenovým listem. Je-li podle společenské smlouvy dovolen vznik více podílů pro jednoho společníka, může společnost vydat kmenový list pro každý podíl 556. Společenská smlouva může připustit vznik různých druhů podílů. Podíly, se kterými jsou spojena stejná práva a povinnosti, tvoří jeden druh. Podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, je podíl základní. Určí-li tak společenská smlouva, může společník vlastnit více podílů, a to i různého druhu 557. Různé druhy podílů a jejich obsah se určí ve společenské smlouvě 558. Evropská společnost (SE). Vzhledem ke zvláštním způsobům, jakým může být evropská společnost založena na rozdíl od akciové společnosti může být evropská společnost založena pouze odvozeně (z jiných právnických osob) přesně vymezenými způsoby založení, bude mít i evropská společnost i odlišnou formu zakladatelských dokumentů. Co se týče stanov, je situace obdobná, jak bylo popsáno výše, u akciové společnosti. Komanditní společnost (k.s.): společenská smlouva, případně stanovy. Komanditní společnost, jež zveřejňuje své společníky v obchodním rejstříku 559, uvádí své společníky (komplementáře a komanditisty) rovněž ve společenské smlouvě. 560 Společenská smlouva komanditní společnosti rovněž upravuje výši podílů společníků, resp. výši vkladů každého komanditisty 561, přičemž podíly komanditistů se určují podle poměru jejich vkladů 562 výše podílu společníků je paralelně uváděna na výpisu z veřejného rejstříku. Jinak se na komanditní společnost použijí přiměřeně ustanovení o veřejné obchodní společnosti 563, včetně omezení převoditelnosti podílu v komanditní společnosti 564. Zisk a ztráta se dělí mezi společnost a komplementáře. Neurčí-li společenská smlouva jiné dělení, dělí se zisk a ztráta mezi společnost a komplementáře na polovinu, přičemž komplementáři si část zisku a ztráty rozdělí rovným dílem, neurčuje-li společenská smlouva nebo ustanovení 112 ZOK jinak, kdežto část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů; ztrátu komanditisté nenesou 565. Veřejná obchodní společnost (v.o.s): společenská smlouva, případně stanovy. Veřejná obchodní společnost, jež zveřejňuje své společníky v obchodním rejstříku, uvádí své společníky rovněž ve společenské smlouvě 566. Společenská smlouva veřejné obchodní společnosti rovněž upravuje výši podílů společníků, a to tak, že podíly společníků, včetně odst. 1 písm. c) ZOK odst. 1 písm. d), e), f) ZOK ZOK odst. 1 ZOK ZOK ZOK ZOK písm. a) ZOK písm. b) ZOK odst. 1 ZOK ZOK ZOK ZOK písm. c), 119 ZOK. 162

163 hlasovacích práv a podílu na zisku, jsou stejné, není-li ve společenské smlouvě uvedeno jinak 567 výše podílu společníků je paralelně uváděna na výpisu z veřejného rejstříku. Podíl společníka ve veřejné obchodní společnosti je nepřevoditelný 568, nicméně společenská smlouva může připustit možnost přechodu podílu 569 nebo společník může být při splnění podmínek stanovených zákonem o obchodních korporací nahrazen jiným společníkem, pokud prvně uvedený společník společnost, ať už dobrovolně či nedobrovolně, opustí 570 a nový společník naopak do společnosti přistoupí. Družstvo. Pokud jde o družstvo, jsou jeho zakladatelským dokumentem stanovy ve formě notářského zápisu schválené na ustavující schůzi 571, přičemž přílohou tohoto notářského zápisu je seznam zakladatelů 572. Stanovy obsahují také informace o podílu a jeho charakteru, jako například (i) výši základního členského vkladu, popřípadě vstupního vkladu, (ii) podmínky vzniku členství v družstvu a (iii) práva a povinnosti člena družstva a družstva 573. Evropská družstevní společnost. Stanovami SCE se rozumí zakladatelská smlouva nebo listina a stanovy, pokud jsou obsaženy v samostatném dokumentu. Zakládající členové vypracují stanovy SCE v souladu s předpisy pro zakládání družstev platnými v členském státě, kde má SCE sídlo. Stanovy mají písemnou podobu a musí být zakládajícími členy podepsány. Stanovy SCE obsahují, kromě jiného, (i) firmu SCE, před nebo za níž je dodatek SCE, a případně též dodatek s ručením omezeným, (ii) jména fyzických osob a názvy právnických osob, které jsou zakládajícími členy SCE, u právnických osob s uvedením jejich předmětu činnosti a sídla, (iii) adresu sídla SCE, (iv) práva a povinnosti členů a jednotlivé kategorie členů, pokud existují, a práva a povinnosti členů v každé kategorii, (v) jmenovitou hodnotu upsaných podílů, částku upsaného základního kapitálu a údaj, že základní kapitál je proměnný, (vi) pravidla usnášeníschopnosti a většiny při hlasování 574. Neurčí-li stanovy jinak, mohou členství v SCE nabývat fyzické i právnické osoby 575. Státní podnik (s.p.). Státní podnik se zakládá zakládací listinou, kterou jménem státu vydává příslušné ministerstvo, přičemž pravost podpisu osoby jednající za zakladatele musí být na zakládací listině úředně ověřena. Zakládací listina obsahuje, kromě jiného, (i) označení ministerstva, které vykonává funkci zakladatele, (ii) název a sídlo podniku, kdy součástí názvu je označení státní podnik nebo zkratka s.p., (iii) předmět podnikání a účel, pro který je podnik založen, (iv) označení osoby oprávněné jednat jménem ministerstva vykonávajícího funkci zakladatele. Řídicí a kontrolní pravomoci zakladatele definuje zákon 576, nicméně zejména ty posléze uvedené jsou definovány i ve statutu státního podniku 577, který zakladatel vydává a jenž je obsažen ve sbírce listin obchodního rejstříku. Odštěpný závod (o.z.), včetně odštěpného závodu zahraniční osoby (dříve organizační složka zahraniční osoby): vztahy mezi odštěpným závodem české právnické osoby nebo odštěpným závodem zahraniční právnické osoby jsou vymezeny ve společenské smlouvě či odst. 2, 99 odst. 3, 105, 112 odst. 1 a 5 ZOK ZOK odst. 1, písm. c) a d) odst. 1, 115, odst. 2 ZOK odst. 1 ZOK odst. 1 ZOK ZOK. 574 Čl. 5 nařízení Rady (ES) č. 1435/ Čl. 14 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1435/ StPZ odst. 1 písm. f) StPZ. 163

164 stanovách či jiném obdobném dokumentu právnické osoby či zahraniční právnické osoby, jež odštěpný závod založila. PRAKTICKY: U obchodních korporací, jež nevznikly dříve jak tři měsíce před datem, ke kterému je ověřována výše podílu v takové korporaci, je možné získat ze sbírky listin obchodního rejstříku prostřednictvím zakladatelský dokument, jako je například zakladatelská listina, společenská či zakladatelská smlouva atd. a základní dokument upravující fungování společnosti, jako jsou např. stanovy, statut atd., jež mohou sloužit jako doklad informace o výši a charakteru podílu v obchodní korporaci, a/nebo jejich přímých majitelích. Uvedené informace mohou být obsaženy přímo v uvedených dokumentech nebo v souvisejících rozhodnutích zakladatelů či ustavující valné hromady či schůze o přijetí takového základního dokumentu, jež by měly být identifikováni v listině přítomných, jež je součástí takového rozhodnutí či zápisu z ustavující valné hromady či schůze. Ohledně jednotlivých obchodních korporací se bude jednat o následující zakladatelské dokumenty a základní dokumenty ohledně jejich fungování: u akciové společnosti (a.s.): stanovy a v závislosti na datu založení (před 1.lednem 2014 rovněž zakladatelská smlouva či listina); u společnosti s ručením omezeným (sr.o.): společenská smlouva, zakládající listina, případně stanovy, u evropské společnosti (SE): stanovy a další doklady dokumentující vymezený typ přeměny, z níž evropská společnost vznikla, u komanditní společnosti (k.s.): společenská smlouva, případně stanovy, u veřejné obchodní společnosti (v.o.s): společenská smlouva, případně stanovy, u družstva: zápis z rozhodnutí ustavující schůze, seznam zakladatelů a stanovy, u evropské družstevní společnosti (SCE): stanovy SCE, jež jsou představovány zakladatelskou smlouvou nebo listinou a stanovami, jež musejí být zakládajícími členy podepsány, u státního podniku (s.p.): zakládací listina a statut, u odštěpného závodu (o.z.), včetně odštěpného závodu zahraniční osoby (dříve organizační složka zahraniční osoby): společenská smlouva či stanovy či jiný obdobný dokument právnické osoby či zahraniční právnické osoby, jež odštěpný závod založila. Pokud není některý z dokumentů dostupný ze sbírky listin obchodního rejstříku, je třeba vyžádat si ho přímo od dotčeného subjektu, neboť všechny právnické osoby mají povinnost uchovávat a archivovat základní dokumenty upravující jejich fungování na adrese svého sídla. 164

165 (II) Neziskové právnické osoby Teoreticky. Neziskové právnické osoby se zakládají zakládající listinou, případně smlouvou, nebo přijetím stanov na ustavující schůzi. Uvedené dokumenty vyžadují v závislosti na typu právnické osoby různou formu od prosté písemné formy, přes písemnou formu s ověřenými podpisy zakladatelů či formu veřejné listiny (notářského zápisu). Spolek, včetně spolkového svazu. Zakladatelským dokumentem spolku jsou stanovy, jež musí existovat alespoň v písemné formě, nevyžaduje se úřední ověření podpisu ani forma notářského zápisu. Stanovy neuvádějí členy spolku, nicméně obsahují informaci o podílu, resp. o právech a povinnostech členů. Stanovy musí být uloženy v úplném znění v sídle spolku 578. Jelikož k přijetí stanov je třeba jejich schválení většinou hlasů přítomných 579, musí existovat listina osob přítomných na ustavující schůzi spolku: listina přítomných obsahuje u fyzických osob údaj o jménu, příjmení a adrese bydliště, u právnických osob údaj o názvu a adrese sídla 580. Po vzniku spolku se osoby uvedené na listině přítomných stávají za podmínek stanovených občanským zákoníkem 581 členy spolku; po vzniku spolku může členství v něm vzniknout přijetím za člena nebo jiným způsobem určeným stanovami 582. Členství (členský podíl) ve spolku je nepřevoditelné; neurčí-li stanovy jinak, váže se členství ve spolku na osobu člena a nepřechází na jeho právního nástupce 583. Neurčí-li stanovy, že členům mohou vznikat podíly různého druhu a zároveň nevymezí práva a povinnosti spojené s jednotlivými druhy členství 584, jsou hlasovací práva členů spolku rozdělena poměrně každý člen, stejný počet hlasů 585 ; pokud jsou členské podíly rozděleny nerovnoměrně tak, že jeden člen má více hlasů než jiný 586, je třeba určit, kolik procent hlasovacích práv mají jednotliví členové, a zjistit zda existují členové, jež mají vyšší než 25% podíl na hlasovacích právech. Případný zisk spolku si členové nesmí mezi sebe rozdělit 587. Ohledně stanov spolkového svazu a členství v něm platí obdobně to, co bylo uvedeno ohledně stanov spolku s tím, že členy spolkového svazu mohou být jiné spolky 588. Stanovy, včetně jejich změn a úplného znění, se zakládají do sbírky listin rejstříku spolků, a to v případě prvních stanov se zápisem z ustavující schůze, který musí identifikovat zakládající členy spolku, tj. osoby přítomné na ustavující schůzi 589. Obecně prospěšná společnost. Obecně prospěšná společnost se zakládá zakládací smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Je-li zakladatel jediný, nahrazuje zakládací smlouvu zakládací listina vyhotovená ve formě notářského zápisu. Zakládací listina nebo zakládací smlouva obsahuje, kromě jiného, (i) název, sídlo a identifikační číslo osoby zakladatele, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození zahraničního zakladatele, nebylo-li rodné číslo přiděleno, a trvalý pobyt zakladatele, jde-li o fyzickou osobu, (ii) název a sídlo obecně prospěšné společnosti, (iii) důvody pro odvolání člena správní rady a dozorčí rady zakladatelem, (iv) podmínky zcizení nebo zatížení určitého majetku vloženého nebo darovaného zakladatelem. Zakládací listina může také vyloučit přechod práv a povinností ObčZ odst. 3 ObčZ ObčZ odst. 4 ObčZ odst. 1 ObčZ odst. 1 ObčZ odst. 1 ObčZ odst. 1 ObčZ odst. 2 ObčZ odst. 3 ObčZ odst. 2 ObčZ odst. 2 ObčZ. 165

166 zakladatele na jinou osobu 590. Členy správní rady jmenuje zakladatel, pokud v zakládací listině nestanovil jinak. Zakladatel odvolá člena správní rady, přestane-li tento člen splňovat podmínky pro členství ve správní radě podle 10 odst. 3 zákona č. 248/1995 nebo, porušil-li závažným způsobem nebo opakovaně zákon, zakládací listinu nebo statut obecně prospěšné společnosti nebo z jiných důvodů stanovených v zakládací listině 591. Ústav. Zakladatelským dokumentem ústavu je zakládací listina nebo pořízení pro případ smrti 592, které sice neobsahují totožnost zakladatele k datu založení 593, nicméně zakladatel může určit v zakladatelském dokumentu osobu, která nabývá práva zakladatele 594 (totožnost zakladatele je uvedena na výpisu z rejstříku 595 ). Podíl zakladatele v ústavu je nepřevoditelný a neděditelný 596. Nadace. Zakladatelským dokumentem nadace je nadační listina v podobě zakládací listiny nebo pořízení pro případ smrti 597, přičemž vyžaduje formu veřejné listiny (notářského zápisu) 598. Zakladatelská listina obsahuje, kromě jiného: v případě fyzické osoby nebo fyzických osob, jméno a příjmení zakladatele či zakladatelů a jejich bydliště, v případě právnické osoby nebo právnických osob, jejich název a sídlo 599, dále údaj o výši vkladu každého zakladatele 600 a údaj o výši nadačního kapitálu;výše nadačního kapitálu se zapisuje do veřejného rejstříku 601. Zakladatel nemůže ovládat nadaci tak, že by ji řídil, nicméně může si v zakládací listině vymezit, že může měnit nadační listinu 602 ; zakladatel jmenuje první členy správní rady 603 a může si v nadační listině vyhradit právo tyto první členy i odvolat; stejně tak si může vyhradit v nadační listině právo jmenovat a odvolávat následné členy správní rady; jinak odvolává své členy správní rada sama 604. Nadace nesmí zakladateli vyplácet nadační příspěvky ani jiná peněžní plnění, nejsou-li splněny podmínky zákonem dané výjimky 605. Podíl zakladatele v nadaci není převoditelný ani nepřechází na právní nástupce zakladatele. Nadace rovněž vydává statut, jež upravuje alespoň způsob jednání orgánů nadace a podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně též okruh osob, kterým je lze poskytovat 606. Nadační listina i statut se uveřejňují ve sbírce listin 607. Nadační fond. Krom odlišného názvu, kdy v případě nadačního fondu se zakládající právní jednání, nejde-li o pořízení pro případ smrti, nazývá zakládající listinou 608, nikoli nadační listinou jako u nadace, platí ohledně zakládající listiny a statutu nadačního fondu totéž, co zákona č. 248/ zákona č. 248/ ObčZ odst. 1 ObčZ odst. 2 ObčZ písm. b) ObčZ ObčZ odst. 1 ObčZ odst. 4 ObčZ písm. b) ObčZ písm. d) ObčZ ObčZ a 318 ObčZ písm. f) ObčZ odst. 1 ObčZ odst. 2 ObčZ odst. 1 ObčZ odst. 3 ObčZ ObčZ. 166

167 bylo řečeno v předcházejícím odstavci ohledně zakládací listiny a statutu nadace 609 s tím rozdílem, že nadační fond nevytváří nadační listinu ani nadační kapitál 610. Pobočný spolek, včetně pobočného spolku zahraničního spolku. Zakladatelským dokumentem pobočného spolku jsou stanovy hlavního spolku 611, které upravují, jakým způsobem hlavní spolek vykonává právo řídit a kontrolovat pobočný spolek 612. Pobočný spolek by měl mít rovněž své vlastní stanovy, které mohou reflektovat povinnost podřídit se pokynům a kontrole hlavního spolku. Stanovy pobočného spolku, včetně jejich změn a úplného znění, se zakládají do sbírky listin rejstříku spolků. Zahraniční spolky vyvíjející činnost na území České republiky a jejich pobočky. U zahraničních spolků vyvíjejících činnost na území České republiky jsou relevantními základními dokumenty upravujícími fungování takových spolků zakládající dokumenty a/nebo základní dokumenty upravující fungování takových spolků podle zahraničního práva, podle kterého jsou zřízeny. PRAKTICKY: U neziskových právnických osob, jež nevznikly dříve jak tři měsíce před datem, ke kterému je ověřována výše podílu v takové právnické osob, a/nebo u neziskových právnických osob, u nichž zakladatel nemůže převést svůj podíl na jinou osobu, je možné získat ze sbírky listin obchodního rejstříku prostřednictvím zakladatelský dokument, jako je například zakladatelská listina či smlouva, jakož i základní dokument upravující fungování neziskové právnické osoby, jako jsou např. stanovy, statut atd., jež mohou sloužit jako doklad informace o: výši a charakteru podílu v neziskových právnických osobách, a/nebo jejich přímých majitelích. Uvedené informace mohou být obsaženy přímo v uvedených dokumentech nebo v souvisejících rozhodnutích zakladatelů či ustavující schůze o přijetí takového základního dokumentu, jež by měly být identifikováni v listině přítomných, jež je součástí takového rozhodnutí či zápisu z ustavující schůze. Ohledně jednotlivých neziskových právnických osob se bude jednat o následující zakladatelské dokumenty a základní dokumenty ohledně jejich fungování, a to u: spolku, spolkového svazu: stanovy, obecně prospěšné společnosti: zakládací smlouva, ústavu: zakládací listina nebo pořízení pro případ smrti, nadace: nadační listina nebo pořízení pro případ smrti, nadačního fondu: zakládací listina nebo pořízení pro případ smrti, pobočného spolku, včetně pobočných spolků zahraničních spolků: stanovy hlavního spolku nebo obdobný dokument zahraničního hlavního spolku; ObčZ a násl odst. 3 ObčZ ObčZ odst. 1 ObčZ. 167

168 zahraničních spolků vyvíjejících činnost na území České republiky: zakládající dokumenty a/nebo základní dokumenty upravující fungování takových spolků podle zahraničního práva, podle kterého jsou zřízeny. Pokud není některý z dokumentů dostupný ze sbírky listin příslušného veřejného rejstříku, je třeba vyžádat si ho přímo od dotčeného subjektu, neboť všechny právnické osoby mají povinnost uchovávat a archivovat základní dokumenty upravující jejich fungování na adrese svého sídla. ii. Zápisy z valných hromad či členských schůzí Teoreticky. Pokud jde o zasedání valných hromad či členských schůzí následujících po první či ustavující schůzi, osoba, jež svolává takovou valnou hromadu či členskou schůzi (svolavatel), musí při jejím zahájením být schopna ověřit identitu společníků, akcionářů či členů a jejich oprávnění účastnit se valné hromady či členské schůze. Z logiky ověření identity vyplývá nutnost uvést totožnost společníků, akcionářů či členů na listině přítomných, aby mohl svolavatel ověřit správnost listiny přítomných 613 a tu poté přiložit jako přílohu k zápisu z příslušné valné hromady či členské schůze 614, aby alespoň společníci, akcionáři či členové, ať už se dané schůze či valné hromady účastnili či neúčastnili, měli průkazný dokladový dokument ohledně toho, kdo se dané valné hromady či členské schůze účastnil a jak hlasoval. Například, u akciové společnosti se do listiny přítomných zapíše (i) jméno a bydliště nebo sídlo, (ii) údaje podle bodu (i) týkající se zmocněnce, je-li akcionář zastoupen, (iii) čísla akcií, (iv) jmenovitá hodnota akcií, které akcionáře opravňují k hlasování, popřípadě údaj o tom, že akcie neopravňuje akcionáře k hlasování; obdobně se postupuje u společnosti s ručením omezeným 615. Co se týče formy - v závislosti na typu právnické osoby a předmětu jednání valné hromady či členské schůze - mohou právní předpisy předepisovat různou formu zápisu z jednání valné hromady či členské schůze, například v podobě veřejné listiny (notářského zápisu), což bude mít vliv na důvěryhodnost informací o totožnosti přítomných akcionářů, společníků či členů 616, je-li listina přítomných k zápisu přiložena. Obdobně vyžadují právní předpisy v závislosti na typu právnické osoby a předmětu jednání valné hromady či členské schůze uveřejnění zápisu z takové valné hromady či členské schůze ve sbírce listin obchodního rejstříku. Vzhledem k obecné povinnosti valných hromad a členských schůzí právnických osob schválit do šesti měsíců od uplynutí účetního období svou účetní závěrku 617, by se valná hromada či členská schůze společnosti měly sejít alespoň jednou do roka 618. Z empirického pohledu, pokud právnická osob chce skrýt identitu svých společníků, akcionářů či členů, činí tak zpravidla velmi konzistentně a vyhýbá se zveřejnění listiny přítomných ze zápisů z valných hromad či členských schůzí, které jsou poté publikovány ve sbírce listin obchodního či jiného veřejného rejstříku. Naopak, pokud se zveřejněním odst. 3 ZOK odst. 3 ZOK odst. 2 a 189 odst. 2 ZOK. 616 Notářský zápis je veřejnou listinou nadanou presumpcí správnosti, tzn. listinou, jež potvrzuje pravdivost toho, co je v ní osvědčeno nebo potvrzeno, není-li prokázán opak.ve veřejné listině je obsažena veřejná víra, umožňující založení dobré víry v pravost a pravdivost takové listiny. Podle 134 občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.) listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. Notářské zápisy a jejich stejnopisy, výpisy z notářských zápisů a listiny o ověření prohlašuje za veřejné listiny notářský řád v 6 (zákon č. 358/1992 Sb.). Veřejná listina může být zbavena své důkazní síly jen tím, že účastník namítá její nepravdivost či nesprávnost a prokáže důkazy své tvrzení. 617 Např. 402 odst. 1 ZOK. 618 Např. 403 odst. 1 ZOK. 168

169 totožnosti společníků, akcionářů či členů nemá právnická osoba problém, zpravidla listinu přítomných osob společníků, akcionářů či členů na valných hromadách či členských schůzích k zápisům z těchto schůzí připojuje a publikuje v příslušné sbírce listin. Datum konání valné hromady či rozhodný den. Skutečnost, že určitá osoba je společníkem, akcionářem či členem určité právnické osoby, prokazuje listina přítomných přiložená k zápisu z valné hromady či členské schůze ovšem pouze ke dni konání této valné hromady či členské schůze. U akciové společnosti v závislosti na typu akcií může být zmíněným rozhodným datem nikoli datum konání valné hromady, ale rozhodný den, jenž se s datem konání valné hromady nemusí shodovat. V případě, že společnost vydala akcie na jméno a akcionářská práva může vykonávat pouze osoba, která měla tato práva k rozhodnému dni, je akcionářem osoba, která byla k rozhodnému dni zapsána v seznamu akcionářů. Má se za to, že ten, kdo při uplatnění práva doloží společnosti vlastnické právo k akciím na majitele, byl oprávněn vykonávat toto právo k rozhodnému dni 619. Práva spojená se zaknihovanou akcií vykonává osoba, která je zapsána v evidenci zaknihovaných cenných papírů k rozhodnému dni jako vlastník akcie, a není-li stanoven rozhodný den, ke dni, kdy právo uplatňuje, ledaže bude prokázáno, že zápis v evidenci zaknihovaných cenných papírů neodpovídá skutečnosti 620. Zvláštní případ zápisu z valné hromady evropské družstevní společnosti (SCE). Valná hromada SCE se koná nejméně jednou v kalendářním roce do šesti měsíců po uzávěrce účetního období, nestanoví-li častější konání valné hromady právní předpisy členského státu, ve kterém se nachází sídlo SCE, vztahující se na družstva se stejným předmětem činnosti jako SCE. Členský stát však může stanovit, že první valná hromada se může konat kdykoli během osmnácti měsíců po vzniku SCE. Valnou hromadu může kdykoli svolat řídící, správní nebo dozorčí orgán nebo jiný příslušný orgán či úřad v souladu s vnitrostátními právními předpisy vztahujícími se na družstva v členském státě, ve kterém se nachází sídlo SCE. Řídící orgán je povinen svolat valnou hromadu na žádost dozorčího orgánu. Pořad jednání valné hromady pořádané po uzávěrce účetního období zahrnuje alespoň schválení roční účetní závěrky a rozhodnutí o rozdělení zisku 621. Z každé valné hromady se pořídí zápis, ke kterému se připojí seznam účastníků, dokumenty týkající se svolání valné hromady a zprávy k jednotlivým bodům pořadu jednání předložené členům. Zápis a přiložené dokumenty se uchovávají po dobu nejméně pěti let. Každý člen obdrží na žádost za úhradu správních nákladů kopii zápisu a přiložených dokumentů. Zápis podepisuje předseda valné hromady 622. PRAKTICKY: (i) Zápis z jakékoli členské schůze či valné hromady by měl obsahovat jako přílohu listinu osob s hlasovacím právem v předmětné právnické osobě (přímých majitelů), jež by měla identifikovat totožnost uvedených přímých majitelů. Vzhledem k tomu, že členská schůze nebo valná hromada každé právnické osoby by se měla uskutečnit alespoň jednou do roka, měla by alespoň jednou do roka vzniknout listina přítomných na valné hromadě, jež by prokazovala u přítomných členů, že k datu konání valné hromady byli přímými majiteli právnické osoby. (ii) Listina přítomných by se měla vždy nacházet v sídle dané právnické osoby; příslušný veřejný orgán by si proto měl listinu přítomných na zasedání členské schůze nebo valné hromady vyžádat, není-li zveřejněn ve sbírce listin obchodního rejstříku. Pokud valná odst. 2 a 3 ZOK odst. 3 ZOK. 621 Čl. 54 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1435/ Čl. 62 Rady (ES) č. 1435/

170 hromada či členská schůze přijala rozhodnutí, u nějž právní předpisy vyžadují zveřejnění ve sbírce listin obchodního rejstříku, pak by zápis z valné hromady či členské schůze, kde takové rozhodnutí bylo přijato, měl v nich být zveřejněn, a to včetně příloh obsahujících i listinu osob přítomných na dané valné hromadě. iii. Zpráva o vztazích Teoreticky. I když je zpráva o vztazích vymezena právem společností konkrétně v 82 a násl. zákona o obchodních korporacích jedná se materiálně o dokument charakteru jak korporátního, tak účetního. Zpráva o vztazích může posloužit jako pomocný dokument pro doložení vztahů mezi subjekty v rámci mateřské, dceřiné či sesterské struktury právnické osoby, resp. skupiny právnických osob, jejíž je právnická osoba součástí. Zprávu o vztazích musí sestavit právnická osoba, která je ovládána jinou právnickou osobou, a to do tří měsíců od skončení účetního období statutárním orgánem ovládané osoby. I když by měla pokrývat vztahy za celé předcházející účetní období, bude zpravidla spolehlivým dokumentem k doložení těchto vztahů pouze k poslednímu dni účetnímu období, ke kterému je sestavována. Zpráva o vztazích musí být písemná a obsahovat dále uvedené informace o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou za uplynulé účetní období 623. Ve zprávě o vztazích se uvedou (i) struktura vztahů mezi ovládajícími a ovládanými osobami, (ii) úloha ovládané osoby v něm, (iii) způsob a prostředky ovládání, (iv) přehled jednání učiněných v posledním účetním období, která byla učiněna na popud nebo v zájmu ovládající osoby nebo jí ovládaných osob, pokud se takovéto jednání týkalo majetku, který přesahuje 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby zjištěného podle poslední účetní závěrky, (v) přehled vzájemných smluv mezi osobou ovládanou a osobou ovládající nebo mezi osobami ovládanými a (vi) posouzení toho, zda vznikla ovládané osobě újma, a posouzení jejího vyrovnání 624. Pod dvěma naposledy uvedenými body se ve zprávě o vztazích mohou skrývat dohody společníků či akcionářů, z nichž může vyplývat vztah ovládání. Společníci ovládané osoby mají právo se seznámit se zprávou o vztazích a případným stanoviskem kontrolního orgánu ve stejné lhůtě a za stejných podmínek jako s účetní závěrkou; se závěry těchto zpráv společníky seznámí statutární orgán na nejbližším jednání nejvyššího orgánu. Zpráva o vztazích se připojí k výroční zprávě podle právních předpisů upravujících účetnictví 625 a musí být zveřejněna ve sbírce listin obchodního rejstříku 626. PRAKTICKY: (i) Ze sbírky listin obchodního rejstříku týkající se zkoumané právnické osoby, obvykle obchodní korporace, je třeba zjistit, zda je v ní založena zpráva o vztazích týkající se skupiny společností, jejíž je zkoumaná právnická osoba nebo jiný subjekt v rámci vlastnické struktury součástí. (ii) Pokud je ve sbírce listin zpráva o vztazích obsažena, představuje tato zpráva pouze pomocný dokument dokládající přímé či nepřímé majitele právnické osoby, jež tuto zprávu zpracovává, a právnických osob, jež jsou do této zprávy zahrnuty. Byť by měla zpráva o vztazích pokrývat vztahy mezi majiteli a jejich podíly v rámci skupiny společností za celé předcházející účetní období, bude v praxi zpráva o vztazích relevantním dokladem o přímých či nepřímých majitelích a podílech držených v předmětné právnické osobě, jež zprávu o vztazích sestavuje, pouze ke dni jejího odst. 1 ZOK ZOK ZOK písm. l)zvr. 170

171 sestavení, tzn. k poslednímu účetního období, což bude zpravidla poslední den kalendářního roku. (iii) Zpráva o vztazích může rovněž popisovat dohody společníků či akcionářů, jež dávají základ pro ovládání dané právnické osoby tím či oním společníkem či akcionářem. V důsledku toho může zpráva o vztazích sloužit jako doklad existence těchto dohod a, jsou-li tyto dohody ve zprávě o vztazích detailněji popsány, i jako doklad pro vztah ovládání dané právnické osoby jedním či více společníky či akcionáři jednajícími ve shodě. iv. Účetní závěrka a konsolidovaná účetní závěrka Účetní závěrka. Účetní jednotky sestavují v případech stanovených zákonem o účetnictví účetní závěrku. Účetní závěrku tvoří (i)rozvaha (bilance),(ii)výkaz zisku a ztráty, (iii) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty 627. Účetní závěrka obsahuje kromě jiného rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje, a okamžik sestavení účetní závěrky 628. Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy 629. Účetní jednotky jsou povinny uvádět v účetní závěrce informace podle stavu ke konci rozvahového dne; to platí obdobně i pro všechny účetní záznamy, které se sestavují k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka 630. Prováděcí právní předpis, vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek vysvětlující a doplňující informace, které jsou účetní jednotky povinny uvádět v příloze v účetní závěrce 631. Údaje o majiteli či majitelích nad 20 % v účetní závěrce. Do 31. prosince 2015 uváděla účetní vyhláška povinnost všem účetním jednotkám uvádět v příloze k účetní závěrce informace o přímých majitelích účetní jednotky s podstatným vlivem, tj. s podílem převyšujícím 20 % 632. Jinak řečeno, účetní závěrky účetních jednotek do roku 2015, včetně, musí uvádět v úvodní části přílohy k účetní závěrce informace o přímých majitelích s podílem nad 20 %. Bohužel vyhláška č. 250/2015 Sb. ze dne 16. září 2015 novelizující účetní vyhlášku 500/2002 Sb. zrušila uvedenou povinnost zveřejňovat v příloze účetní závěrky konečné vlastníky společností s majetkovou účastí nad 20 %. V důsledku toho již nebude možné z účetních závěrek za účetní období počínající rokem 2016, resp. jejich příloh, včetně, zjistit informace o přímých majitelích nad 20 % a v důsledku toho ani použít účetní závěrku jako případný pomocný dokladový dokument dokládající totožnost přímého majitele a výši jeho podílu, převyšuje-li 20 %. Údaje o majiteli či majitelích nad 20 % v konsolidované účetní závěrce. Konsolidovanou účetní závěrkou je účetní závěrka sestavená a upravená metodami konsolidace; konsolidovaná účetní závěrka je ověřována auditorem 633. Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku má při splnění podmínek stanovených zákonem o účetnictví a prováděcími právními předpisy, účetní jednotka, která je obchodní společností a je ovládající osobou, s výjimkou ovládajících odst. 1 ÚčetZ odst. 3, písm. e) a f) ÚčetZ odst. 1 ÚčetZ odst. 2 ÚčetZ odst. 6 ÚčetZ odst. 1 vyhlášky 500/2002 Sb., ve znění účinném do 31. prosince odst. 1 ÚčetZ. 171

172 osob, které vykonávají společný vliv (tzv. konsolidující účetní jednotka) 634 ; povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky má, za podmínek stanovených zákonem o účetnictví a prováděcími právními předpisy, osoba bez ohledu na její sídlo, pokud je (a) ovládanou osobou, s výjimkou ovládaných osob, ve kterých je vykonáván společný vliv (dále jen konsolidovaná účetní jednotka ), (b) osobou, ve které konsolidující nebo konsolidovaná účetní jednotka vykonává společný vliv (dále jen účetní jednotka pod společným vlivem ), nebo (c) osobou, ve které konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vliv 635. Konsolidační celek tvoří účetní jednotky uvedené v předcházející větě, přičemž společným vlivem je takový vliv, kdy osoba v konsolidačním celku spolu s jednou nebo více osobami nezahrnutými do konsolidačního celku ovládají jinou osobu, přičemž osoba vykonávající společný vliv samostatně nevykonává rozhodující vliv v této jiné osobě 636 ; podstatným vlivem je takový významný vliv na řízení nebo provozování účetní jednotky, jenž není rozhodující ani společný; není-li prokázán opak, považuje se za podstatný vliv dispozice nejméně s 20 % hlasovacích práv 637. Konsolidovaná účetní závěrka musí být sestavena tak, aby podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace konsolidačního celku, účetních jednotek pod společným vlivem a účetních jednotek přidružených 638. Konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje ke konci rozvahového dne konsolidující účetní jednotky 639. Výjimky z povinnosti sestavit konsolidovanou účetní závěrku má za podmínek definovaných zákonem o účetnictví tzv. malá skupina účetních jednotek 640 a taková konsolidující účetní jednotka, která je současně konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby, která je konsolidující účetní jednotkou nebo konsolidující zahraniční osobou řídící se právem členského státu Evropské unie, pokud splňuje další podmínky uvedené v zákoně o účetnictví 641. Projednání účetní závěrky, včetně konsolidované účetní závěrky, valnou hromadou, členskou schůzi či obdobným orgánem právnické osoby a její založení do sbírky listin obchodního rejstříku. Valná hromada či členská schůze musí projednat účetní závěrku nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období 642. Účetní závěrka pak musí být založena do sbírky listin obchodního rejstříku 643, a to nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byla projednána či schválena valnou hromadou 644. Zveřejnit účetní závěrku musí ty účetní jednotky, resp. právnické osoby, které se zapisují do veřejného rejstříku, nebo ty, jimž to ukládá právní předpis; účetní závěrka musí být zveřejněna v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena a v případě účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem 645. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu, případně České národní bance, pokud se jedná o účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu České národní odst. 2 ÚčetZ aa odst. 3 ÚčetZ aa odst. 4 ÚčetZ aa odst. 5 ÚčetZ aa odst. 7 ÚčetZ odst. 2 ÚčetZ a ÚčetZ aa odst. 1 ÚčetZ. 642 Např. 181 odst. 2 ZOK u společnosti s ručením omezeným, nebo 403 odst. 1 ZOK u akciové společnosti a odst. 3, 4 a 8 zákona o účetnictví; 66 písm. c) zákona o veřejných rejstřících. 644 Účetní jednotky jsou povinny zveřejnit i zprávu auditora a informaci o tom, že zveřejňované účetní záznamy nebyly případně schváleny ( 21a, odst. 3 ÚčetZ) a odst. 1 zákona o účetnictví. 172

173 bance 646.Například koresponduje-li účetní období obchodní korporace s kalendářním rokem, bude takové účetní období končit 31. prosince určitého roku, takže valná hromada bude mít povinnost projednat takovou účetní závěrku do 30. června následujícího roku, a založit do sbírky listin nejpozději do 31. prosince tohoto následujícího roku. Bohužel v řadě případů uvedená povinnost zakládat účetní závěrku do sbírky listin veřejného rejstříku není dodržována. U účetních závěrek spolků, resp. ohledně povinnosti spolků zakládat účetní závěrky do obchodního rejstříku zvolil zákonodárce v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku zvláštní režim, podle kterého mají spolky povinnost doplnit do veřejného rejstříku i účetní závěrky za účetní období, která započala v r (lhůta do 31. března 2016) a v r (lhůta do 30. listopadu 2017) 647. PRAKTICKY: (i) Ze sbírky listin obchodního rejstříku týkající se zkoumané právnické osoby, je třeba zjistit, zda je v ní založena účetní závěrka předmětné právnické osoby. Jedná-li se o účetní závěrku: - za účetní období končící nejpozději 31. prosince 2015, a účetní období předchozí, bude-li účetní závěrka do sbírky listin obchodního rejstříku založena, měla by obsahovat v příloze účetní závěrky údaj o totožnosti přímého majitele s podílem nad 20 %; - za účetní období začínající nejdříve 1. ledna 2016 a pozdější účetní období, budeli účetní závěrka do sbírky listin obchodního rejstříku založena, může obsahovat v příloze účetní závěrky údaj o totožnosti přímého majitele s podílem nad 20 %, pokud ho právnická osoba v účetní závěrce nad rámec svých povinností dobrovolně uvedla. (ii) Pokud je ve sbírce listin účetní závěrka obsažena, představuje pouze pomocný dokument dokládající přímé majitele právnické osoby, jež účetní závěrku sestavuje. Účetní závěrka je relevantním dokladem o přímých majitelích a podílech jimi držených v předmětné právnické osobě, jež účetní závěrku sestavuje, pouze ke dni jejího sestavení, tzn. k poslednímu účetního období, což bude zpravidla poslední den kalendářního roku. (iii) Je-li ve sbírce listin obchodního rejstříku založena konsolidovaná účetní závěrka, bude obsahovat informace o právnických osobách začleněných do konsolidovaného celku a bude moci sloužit jako pomocný dokladový dokument doložení přímých či nepřímých majitelů dotčené právnické osoby, jež konsolidovanou účetní závěrku sestavila i pro právnické osoby, jež jsou součástí takové konsolidované účetní závěrky. (iv) Účetní závěrka i konsolidovaná účetní závěrka musí být zveřejněny ve sbírce listin obchodního rejstříku nejpozději do konce následujícího účetního období, tzn. například pokud účetní období s končí s koncem kalendářního roku, musí účetní jednotka zveřejnit účetní závěrku i konsolidovanou účetní závěrku do konce následujícího kalendářního roku. (v) Pokud jde o spolky, ty mají povinnost doplnit do veřejného rejstříku i účetní závěrky za účetní období, která započala v r (lhůta do 31. března 2016) a v r (lhůta do 30. listopadu 2017) a odst. 4 zákona o účetnictví. 647 Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 221/2015 Sb. čl. II body 2 a

174 v. Výroční zpráva Teoreticky. Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, jsou povinny vyhotovit výroční zprávu, jejímž účelem je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení, pokud nejsou v insolvenci 648. Výroční zpráva obsahuje též účetní závěrku, případně konsolidovanou účetní závěrku, zprávu auditora, případně další dokumenty a údaje 649. Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy obsahovat, kromě jiného, i finanční a nefinanční informace: (i)o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy, (ii)o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů,(iii)o tom, zda účetní jednotka má pobočku nebo jinou část obchodního závodu v zahraničí 650. Výroční zpráva musí být ověřena auditorem za obdobných podmínek jako účetní závěrka 651. Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin, přičemž účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy; výroční zprávu musí jednotky zveřejnit ve sbírce listin ve stejném termínu jako účetní závěrku 652. PRAKTICKY: (i) Ze sbírky listin obchodního rejstříku týkající se zkoumané právnické osoby, je třeba zjistit, zda je v ní založena její výroční zpráva, zejména pokud ve sbírce listin není založena samostatně účetní závěrka, protože v takovém případě je pravděpodobné, že účetní závěrka je obsažena ve výroční zprávě. (ii) Pokud je ve sbírce listin výroční zpráva založena, představuje pouze pomocný dokument dokládající přímé či nepřímé majitele právnické osoby, jež výroční zprávu sestavuje. Výroční zpráva je relevantním dokladem o přímých či nepřímých majitelích a podílech jimi držených v předmětné právnické osobě, jež výroční zprávu sestavuje, pouze ke dni jejího sestavení, tzn. k poslednímu účetního období, což bude zpravidla poslední den kalendářního roku. (iii) Výroční zpráva, pokud ji právnická osoba sestavuje, musí být zveřejněna ve sbírce listin obchodního rejstříku nejpozději do konce následujícího účetního období, tzn. například, pokud účetní období skončí s koncem kalendářního roku, musí účetní jednotka zveřejnit výroční zprávu do konce následujícího kalendářního roku. vi. Dokumenty o přeměnách společností Teoreticky. Dokumenty týkající se přeměn právnických osob, jako je například projekt přeměny - příslušné rozhodnutí valné hromady či členské schůze, zápis do obchodního rejstříku, je možné získat z veřejných zdrojů, konkrétně ze sbírky listin obchodního či jiného veřejného rejstříku v závislosti na typu přeměňované právnické osoby. Tyto dokumenty mohou sloužit jako pomocné dokladové dokumenty ohledně výše podílu a jeho majitele v právnické osobě, neboť z nich bude patrno, kdo byl či bude akcionářem, členem či společníkem zanikající či nástupnické právnické osoby, zejména v případě, že zkoumaná právnická osoba byla založena jako výsledek určitého typu přeměny společností, například odst. 1 ÚčetZ odst. 5 ÚčetZ odst. 2 ÚčetZ odst. 7 ÚčetZ a odst. 4 ÚčetZ. 174

175 fúze. Tento doklad bude nicméně prokazovat výši a totožnost majitel podílu pouze k rozhodnému datu přeměny. PRAKTICKY: Zjistit nahlédnutím do sbírky listin příslušné právnické osoby, zda ve sbírce listin příslušné právnické osoby nejsou obsaženy dokumenty (např. projekt přeměny, příslušné rozhodnutí valné hromady či členské schůze, zápis do obchodního rejstříku) související s přeměnou právnické osoby (fúze, rozdělení, změna právní formy atd.), pomocí nichž by bylo možné doložit výši a totožnost majitele podílu v přeměňované právnické osobě k rozhodnému datu realizovaného způsobu přeměny. b. Doklady smluvního charakteru a další možné typy dokladů Obecně. Doklady smluvního charakteru, jako je například smlouva o tichém společenství, o zřízení zajištění zahrnující převod hlasovacích práv na příjemce zajištění, o přímém či nepřímém zastoupení, dohody společníků, akcionářů či členů či reverzní kontrolní dohody, nepůjde zpravidla získat z veřejných zdrojů. Stejně tak obtížné bude získání případných platebních instrumentů, jako jsou například směnky, prostřednictvím nichž si například jeden z akcionářů může snažit vynutit jednání ve shodě jiného akcionáře, nebo díky níž může zastoupený akcionář skrytě určovat jednání formálně vystupujícího akcionáře i bez existence smlouvy o zastoupení. i. Smluvní dokumenty Teoreticky. Podíl na hlasovacích právech v právnické osobě, zejména pak obchodní korporaci, může být založen i na smluvním základě, zejména na smlouvě o tichém společenství, jež přenechává výkon hlasovacích práv příjemci zajištění, resp. zástavnímu věřiteli. Vedle smluv zakládající účast na společnosti mohou ještě existovat smlouvy zakládající vztah ovládání dané právnické osoby, zejména obchodní korporace, jedním či více společníky či akcionáři či členy, přičemž tyto smlouvy mohou být více či méně skryté, ať už se jedná o smlouvy o zajištění, standardní dohody o výkonu hlasovacích práv, nebo zpravidla skryté reverzní kontrolní dohody mezi společníky, akcionáři či členy. Dalšími dokumenty dokládajícími smluvní vztah o přímém či nepřímém zastoupení mezi zastoupeným a zastupujícím majitelem budou smlouvy o přímém či nepřímém zastoupení či udělení plné moci. Smlouvy o tichém společenství. Smlouva o tichém společenství se nezapisuje ani do obchodního rejstříku, ani do jiného typu evidence. Byla-li uzavřena za doby účinnosti obchodního zákoníku (do ), musela mít písemnou formu. Byla-li uzavřena za doby účinnosti nového občanského zákoníku (od ) postačí k její platnosti a účinnosti ústní či textová forma, dojde-li mezi stranami ke shodě ohledně podstatných náležitostí takové smlouvy, kterými jsou údaje o smluvních stranách, závazek tichého společníka poskytnout vklad, identifikace předmětu vkladu a jeho výše, právo tichého společníka na podíl na zisku právnické osoby a jeho povinnost podílet se na ztrátě 653. Jelikož smlouva o tichém společenství má za povinnost identifikovat strany smlouvy, musí vždy identifikovat i tichého společníka. Stejnopis originálu nebo alespoň kopie by se měla zpravidla nacházet i u předmětné společnosti, neboť je stranou smlouvy. Pokud podniká, tak právě na základě takové smlouvy bude společnost vědět, komu vyplácet případně vytvořený zisk a smlouvu o tichém společenství tak plnit ObčZ. 175

176 Smlouvy o zřízení zajištění podílu, akcií či členského podílu. Smlouvy o zřízení zajištění podílu, akcií či členského podílu, jež mohou být představovány smlouvami o zastavení obchodního či členského podílu, smlouvami o zřízení finančního zajištění či zajištění pomocí dočasného převodu vlastnického práva, musí vždy existovat v písemné formě. Existenci smlouvy o zastavení obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným je možné navíc zjistit z výpisu z obchodního rejstříku, včetně uvedení zástavního věřitele - z daného výpisu je proto možné zjistit, zda je zástavní věřitel bankou nebo finanční institucí a zda se jedná v takovém případě o běžnou obchodní transakci, nebo zda je zástavní věřitel jinou osobou než finanční institucí v takovém případě může jít o skrytou formou ovládání, zejména došlo-li v rámci zástavní smlouvy k převodu výkonu hlasovacích práv na zástavního věřitele, a není-li existence takové smlouvy zjistitelná z veřejných zdrojů, a ani ji není možné z veřejných zdrojů získat; obdobná situace nastane i v případě zástavy či zřízení zajištění, jehož předmětem jsou zaknihované či imobilizované cenné papíry, ovšem s tím rozdílem, že údaj o tom, že dané zaknihované akcie jsou předmětem zajištění či zástavy, bude uveden na účtu vlastníka daných zaknihovaných akcií a v evidenci emise, jež ovšem není veřejnosti přístupná. Dohody společníků/akcionářů/členů. Dohody společníků/akcionářů/členů s podílem v právnické osobě zakládající jednání ve shodě těchto společníků/akcionářů/členů mohou existovat v písemné či ústní formě. Čím větší bude právnická osoba, ať už z pohledu obratu, zisku či finanční investice do předmětné právnické osoby, tím pravděpodobnější bude existence písemné formy dohody společníků, akcionářů či členů; rovněž v případě společné kontroly (joint venture) společníků, akcionářů či členů s rovnocennými podíly, např. 50%- 50%, 33,3%-33,3%-33,3% atp., bude existence písemné formy uvedené dohody velmi pravděpodobná; naopak čím menší subjekt, tím pravděpodobnější bude existence dohody společníků/akcionářů/členů pouze v ústní formě; v takovém případě bude nutné zjistit existenci takové dohody v ústní formě dotazem u dotčených společníků/akcionářů/členů či z okolností daného případu. Reverzní kontrolní dohody. Reverzní kontrolní dohoda je zvláštním typem dohody společníků, akcionářů či členů právnické osoby dohody. Reverzní kontrolní dohody nejsou téměř nikdy zveřejňovány, neboť jejich účelem je obcházení zákona, konkrétně povinnosti identifikace a doložení skutečných majitelů právnických osob s podílem nad 25 %, díky čemuž mohou skrytí koneční skuteční vlastníci ovládat příslušnou právnickou osobu, aniž by identitu těchto skrytých vlastníků mohly povinné subjekty, jež mají konečné skutečné vlastníky identifikovat, jakkoli zjistit. Existenci reverzní kontrolní dohody je proto nutné zjistit u přímých majitelů právnické osoby a, existuje-li, vyžádat si ji od těchto přímých majitelů její originál. Smlouvy o přímém či nepřímém zastoupení, či plná moc. Smlouva o přímém či nepřímém zastoupení akcionáře může existovat v písemné či ústní podobě; existuje-li pouze v ústní podobě, může existenci zastoupení dokládat alespoň písemně udělená plná moc; neexistuje-li ani ta, je nutné zjistit vztah zastoupení existující pouze v ústní formě dotazem u zastupujícího akcionáře, společníka či člena, či případně z okolností případu. PRAKTICKY: (i) Nebudou-li zmíněny ve zprávě o vztazích, výročních zprávách, na výpisu z obchodního rejstříku (u smluv o zastavení obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným) či na výpisu z účtu cenných papírů (u smluv o zastavení akcií či učinění akcií předmětem zajištění), budou doklady smluvního charakteru zakládající podíl na hlasovacích právech či vztah ovládání, jen obtížně získatelné z veřejných zdrojů. 176

177 (ii) Z toho vyplývá, že existenci těchto dokumentů bude možní zjistit často pouze pomocí dotazů u předmětné právnické osoby či přímých majitelů této osoby, případně z okolností daného případu; pokud bude jejich existence zjištěna, bude třeba vyžádat si zjištěné dokumenty od předmětné právnické osoby nebo od přímých majitelů dané právnické osoby; smlouva o zástavě obchodního podílu se bude nacházet ve sbírce listin obchodního rejstříku, ovšem u smluv založených do sbírky listin po 1. lednu 2014 se nemusí ve sbírce listin nacházet celá smlouva o zástavě obchodního podílu, ale pouze její zkrácená verze. ii. Platební instrumenty, zejména směnky Teoreticky. Dalšími indikátory zakládajícími situaci jednání ve shodě vedoucí ke vztahu ovládání jak jsou uvedeny v čl. 1, odst. 6 výše uvedeného nařízení (ES) č. 2580/ může být existence dluhů či jiných závazků nebo zajišťovacích nástrojů (ručení, zajišťovací směnka atd.) jednoho společníka/akcionáře/člena vůči druhému, bez ohledu na to, zda takový závazek existuje mezi společníky/akcionáři/členy na stejné úrovni vlastnictví (majitel podílu B1 v subjektu A má podepsanou směnku od majitele B2 s podílem v témže subjektu A) nebo na různých úrovních vlastnictví (majitel podílu B1 v subjektu A má podepsanou směnku od osoby C1, která je ovládající osobou subjektu B2, který má vedle B1 podíl v subjektu A), pomocí nichž si prvně uvedený zajišťuje poslušnost jiného společníka/akcionáře/člena, tj. aby takto zavázaný společník/akcionář/člen hlasoval jako jiný společník. Existence dluhů či jiných závazků či zajišťovacích nástrojů založí domněnku jednání ve shodě u subjektů, jež jsou těmito závazky vázáni, tj. mezi oprávněným a povinným z takových vztahů; vyvrátit takovou domněnku. PRAKTICKY: Pokusit se zjistit zpravidla pomocí dotazu u formálního či skutečného majitele - existenci směnky, uznání dluhu či jiného nástroje v neprospěch formálního skutečného majitele fyzické osoby, jenž by mohl sloužit zastřenému skutečnému konečnému majiteli jako prostředek k tomu, aby donutil formálního skutečného majitele jednat podle jeho instrukcí Otázka plurality dokladových dokumentů o podílech v jednotlivých právnických osobách Teoreticky. Dokladové dokumenty o podílu a jeho majitelích v právnických osobách a uspořádáních bez právní osobnosti mají různou právní sílu v závislosti na tom, (i) kým byl dokument vydán, tzn., zda se jedná o dokument vydaný veřejným subjektem, např. rejstříkovým soudem, regulovaným subjektem, např. bankou či notářem, nebo subjektem samotným) a (ii) jaký je právní charakter vydaného dokumentu, tzn. zda je vydaný dokument právně závazný či pouze informativní). Například údaj o společnících či o jediném akcionáři (společníkovi) v obchodním rejstříku u společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, včetně evropské společnosti, je pouhou informativní indicií, že zapsaný společník či akcionář je společníkem takové obchodní společnosti. I když je na výpisu z obchodního rejstříku jako společník uvedena osoba X či společnost A 654, může být skutečným společníkem této společnosti osoba Y nebo společnost B. Rozhodujícím údajem pro určení, 654 Viz například odpověď Městského soudu v Praze Nadačnímu fondu proti korupci, jež předložil tomuto soudu důkazy o tom, že údaje o vlastnictví společnosti Lagheta a.s. uvedené na notářském zápisu neodpovídají údajům o jediném akcionáři této společnosti uvedeném v obchodním rejstříku, ve které Městský soud uvedl, že prokázaný rozpor mezi údaji o vlastnictví neuvede do souladu se skutečností, neboť společnost Lagheta a.s. nepodala soudu návrh na zahájení řízení s cílem dosáhnout shody mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem ( 177

178 kdo je společníkem u společnosti s ručením omezeným, je údaj v seznamu společníků, případně na kmenovém listu, nikoli údaj o společníkovi na výpisu z obchodního rejstříku; u akciové společnosti, včetně evropské společnosti, pak údaj v seznamu akcionářů, případně na listinné akcii Dokladové dokumenty o podílech a jejich majitelích u zahraničních subjektů Teoreticky. Řešení otázky získání dokladových dokumentů o podílech v zahraničních subjektech a jejich přímých majitelích bude z materiálního hlediska obdobné jako u českých subjektů, a to v několika ohledech: za prvé, v řadě zahraničních zemí, zejména těch, jež jsou členskými státy Evropské unie, lze získat doklad o výši a přímém majiteli podílu v právnické osobě z veřejných zdrojů, zvláště pak z výpisu ze zahraničního veřejného rejstříku nebo získáním příslušného dokumentu ze sbírky listin zahraničního veřejného rejstříku, byť ne ve všech zemích musí být přístup do takových rejstříků bezplatný, jak je tomu v ČR; za druhé, v řadě zahraničních zemí stejně jako v České republice existují společnosti se zaknihovanými či imobilizovanými cennými papíry, jež jsou vedeny v evidencích cenných papírů a na účtech vlastníků či zákazníků, obdobným způsobem jako v ČR. Díky tomu bude možné získat výpis z daného účtu či evidence zaknihovaných akcií jako doklad prokazující výši a totožnost majitele takového účtu, resp. zaknihovaných či imobilizovaných akcií registrovaných na takovém účtu, resp. doklad o výši podílu a jejím majiteli v takové zahraniční společnosti se zaknihovanými či imobilizovanými akciemi. Za třetí, co se týče korporátních dokumentů, zde nebude takovým problémem získat doklady o podílu v zahraniční právnické osobě a jeho přímém majiteli z korporátních účetních dokumentů, zejména pak z konsolidované účetní závěrky, jejíž obsah a způsoby zveřejnění jsou, alespoň v rámci Evropské unie, harmonizovány příslušnými unijními předpisy, zejména pak účetní směrnicí a směrnicí o 2009/101/ES 655 ; u korporátních dokumentů vyplývajících z práva společností bude situace složitější, neboť obsah zakládajících právních jednání stejně jako zápisů z jednání valných hromad či členských schůzí, jejich forma, povinnost a způsob jejich zveřejňování, již na úrovni EU, co se týče identifikace zakladatelů, členů, společníků či akcionářů takových právnických osob účastnících se zakládajících právních jednání či schůzí valných hromad či členských schůzí, již unijními předpisy harmonizován není. V neposlední řadě, pokud jde o smluvní a další dokumenty zakládající účast na společnosti či dokládající vztah ovládání, rovněž v této oblasti není obsah ani forma těchto dokumentů předmětem harmonizace na unijní ani na mezinárodní úrovni, avšak principy a koncepty tichého společenství, zajištění s převodem výkonu hlasovacích práv na příjemce zajištění, dohod akcionářů/společníků/členů, skrytého přímého či nepřímého zastoupení či reverzních kontrolních dohod, jsou stejné či podobné. Z procesního hlediska bude samozřejmě získání dokladových dokumentů o podílech a jejich majitelích v zahraničních subjektech složitější, a to zejména tam, kde tyto dokladové dokumenty nebudou obsaženy ve veřejných zdrojích, které by byly každému přístupné; tam, kde tyto dokladové dokumenty nebudou veřejné, nicméně budou součástí neveřejných registrů či seznamů, jako je tomu například u zaknihovaných cenných papírů, tam bude možné při splnění příslušných podmínek vyžádat si takové doklady v rámci mechanismů mezinárodní či evropské trestněprávní či správně-právní přeshraniční spolupráce. PRAKTICKY: (i) Je třeba zjistit, zda lze doklad o podílu v zahraničním subjektu a jeho přímém majiteli získat z veřejně přístupného veřejného zdroje, například z výpisu ze zahraničního veřejného rejstříku či ze sbírky listin zahraničního veřejného rejstříku. 655 Úř. věst. L 258, , str

179 (ii) Není-li možné získat o podílu v zahraničním subjektu a jeho přímém majiteli ze zahraničního veřejného zdroje, je třeba zjistit, zda se takový doklad nenachází v neveřejném zdroji, například výpis ze zahraniční evidence zaknihovaných cenných papírů, a pokud tomu tak je, pokusit se vyžádat si takový dokladový dokument pomocí mechanismů mezinárodní či evropské přeshraniční spolupráce orgánů činných v trestním řízení či správních orgánů. (iii) Není-li možné získat příslušné dokladové dokumenty přímo z veřejných či neveřejných zahraničních zdrojů, požádat český subjekt, jehož nepřímí majitelé, včetně skutečných majitelů se nacházejí v zahraničí, aby v rámci povinnosti identifikovat a doložit skutečné majitele bez ohledu na jejich geografickou lokalizaci, doručili příslušnému českému orgánu předmětný doklad o podílu v zahraničním subjektu a jeho přímém majiteli, s případným překladem takového dokladové dokumentu do češtiny či alespoň do angličtiny. 2. Doložení informací o podílu a jeho majitelů v zahraničních subjektech přítomných ve vlastnické struktuře právnické osoby inkorporované v České republice Obecně. Doložení výše podílu a jeho majitelů v zahraničních subjektech přítomných ve vlastnické struktuře právnické osoby inkorporované v České republice se nebude příliš lišit, ať už půjde o zahraniční subjekty inkorporované v některých členských státech EU nebo mimo ně. Nicméně zatímco ve vztahu k třetím státům mimo EU bude možné využít pouze mechanismy mezinárodní spolupráce podle Úmluvy OSN proti korupci, v rámci členských států bude možné kromě mechanismů uvedené Úmluvy možno použít i některé další nástroje pro získávání informací a/nebo dokladů o podílech v právnických osobách a jejich majitelích. Bude proto existovat jistý rozdíl ve snadnosti získávání informací o podílech a majitelích v členských státech EU a mimo tyto státy v mechanismech spolupráce, jež umožňují vyžádání informací a/nebo dokladů o podílech v právnických osobách a jejich majitelích Doložení výše podílu a jeho majitelů v subjektech ve vlastnické struktuře inkorporovaných v členských státech EU Teoreticky. Přímý přístup k dokladům o podílu a jeho majiteli v zahraničních právnických osobách a uspořádáních bude záviset na tom, zda právní předpisy daného členského státu EU upravující fungování veřejného rejstříku či veřejných rejstříků právnických osob rovněž upravují otázky sbírání, zaznamenávání, uchovávání a případně zveřejňování informací či dokladů o podílech v právnických osobách a/nebo právních uspořádáních zapsaných v těchto rejstřících v daném státě: pokud tak nečiní, bude možné získat doklady o podílech v zahraničních právnických osobách a jejich majitelích, jež jsou nepřímými majiteli českých právnických osob či uspořádání, pouze dotazem u předmětných českých právnických osob; pokud tak činí a zároveň umožňují veřejný přístup ať už elektronicky či poštou, zdarma či s poplatkem bude možné doklad o podílu v zahraniční právnické osobě a jeho přímém majiteli získat přímo z daného rejstříku. Jsou-li v daném rejstříku uchovány doklady o podílu v zahraniční právnické osobě a jeho přímém majiteli, avšak není-li k nim umožněn veřejný přístup, tzn. že k těmto dokladům mají přístup pouze veřejné orgány, je za určitých podmínek možné pro české veřejné orgány vyžádat si uvedené doklady prostřednictvím mechanismů spolupráce veřejných orgánů na úrovni Evropské unie. 179

180 a. Přímý přístup k dokladům o podílu a jeho majiteli v zahraničních právnických osobách a uspořádáních v rámci EU Teoreticky. Na rozdíl od informací o základních identifikačních údajích u kapitálových společností a dokladech o nich, jež jsou na úrovni EU harmonizovány, informace o podílu a jeho majitelích, ani doklady o těchto informacích na úrovni EU harmonizovány nejsou. Totéž platí o ostatních zahraničních obchodních korporacích a právnických osobách založených za účelem zisku. Každý členský stát EU si proto stanoví samostatně, zda informace a/nebo doklady o podílu v právnických osobách a uspořádáních bez právní osobnosti a jeho přímých majitelích, jež jsou zapsány v jeho veřejných rejstřících, bude sbírat, zaznamenávat, uchovávat a komu a za jakých podmínek k takovým informacím a dokladům umožní přístup. PRAKTICKY: Nejdříve je třeba zjistit, například prostřednictvím internetu, zda v dané zemi, z níž pochází zahraniční právnická osoba, u níž chceme získat doklad o podílu a přímých majitelích, existuje veřejně či neveřejně přístupný rejstřík, jenž informace a případně doklady o podílu v právnických osobách, jež jsou v tomto rejstříku zapsané, jakož i o jejich přímých majitelích, sbírá a zaznamenává či uchovává: pokud tomu tak není, tzn. pokud informace či doklady o podílu ani přímých majitelích právnických osob či uspořádání bez právní osobnosti nejsou zapisovány do veřejného rejstříku či veřejných rejstříků dané země, ani případně do sbírky listin, nebude možné tyto údaje či doklady z daného rejstříku dohledat; pokud tomu tak je, tzn. pokud informace či doklady o podílu a/nebo přímých majitelích právnických osob či uspořádání bez právní osobnosti jsou zapisovány do veřejného rejstříku či veřejných rejstříků dané země, nebo případně do sbírky listin, pak je třeba dále zjistit, - jaké doklady o jakých informacích týkajících se podílu a jeho majitelích lze z takového rejstříku získat, - zda může získat dostupné doklady kdokoli či pouze určité veřejné orgány, případně za jakých podmínek, - pokud je přístup k takovým informacím a/nebo dokladům veřejný, zda je zdarma či za poplatek, a konečně - jaká je právní závaznost informací uvedených na případně získaných výpisech či dokladech, tj. zda je výpis či doklad získaný elektronickou formou autentický či pouze informativní. Alternativně je možné, pokud v dané zemi existuje rejstřík či rejstříky právnických osob a/nebo uspořádání bez právní osobnosti, zkusit z daného rejstříku ohledně relevantního zahraničního subjektu získat příslušný výpis, a zjistit, zda obsahuje informace o podílu a jeho přímém majiteli. b. Přístup k dokladům o podílu a jeho majiteli v zahraničních právnických osobách a uspořádáních prostřednictvím mechanismů spolupráce mezi orgány členských států EU Teoreticky. V každém členském státě EU budou existovat vždy doklady o podílech a jejich přímých majitelích u akciových společností se zaknihovanými akciemi: bohužel ne ve všech členských státech budou mít veřejné orgány těchto členských států přístup k těmto 180

181 informacím a dokladům. Relevantní průkazný dokladový dokument bude existovat vždy tehdy, když zahraničním subjektem bude zahraniční akciová společnost se zaknihovanými akciemi, což bude možné zjistit z výpisu z veřejného rejstříku nebo ze stanov uložených ve sbírce listin rejstříku, kde je daná právnická osoba zapsána. Jde-li o akciovou společnost se zaknihovanými akciemi na majitele vždy existovat jeden nebo více účtů cenných papírů, na který budou zaknihované akcie dané společnosti připsány, a jejichž majitel bude majitelem podílu v dané společnosti. Dokladovým dokumentem o podílu takového majitele, bude výpis z příslušného účtu cenných papírů (zaknihovaných akcií) vydaný zahraničním subjektem (bankou či obchodníkem s cennými papíry) nacházejícím se v zemi Evropské unie a provozující investiční činnosti úschova investičních nástrojů podle zahraničního práva 656 spočívající ve vedení evidence imobilizovaných či zaknihovaných cenných papírů; jelikož systémy účtů cenných papírů fungují často na bázi víceúrovňových vrstev držby či vlastnictví, nemusí být dokladovým dokumentem výpis z jednoho účtu cenných papíru, nýbrž z více účtů cenných papírů představující řetězec držby či vlastnictví. U zaknihovaných akcií na jméno bude navíc nutné získat výpis ze seznamu akcionářů vedených centrálním depozitářem nebo osobou vedoucí účet emitenta (účet akciové společnosti se zaknihovanými akciemi na jméno). Teoreticky bude rovněž možné získat doklady o podílech v právnických osobách a jejich přímých majitelích, budou-li seznamy těchto přímých majitelů vedeny osobami odlišnými od dané právnické osoby, například bankami, notáři či advokáty; prakticky ovšem nemusí být takový přístup zprostředkován orgánům jiných zemí v rámci mechanismů mezinárodní spolupráce. Možnost získat informace či doklady o majitelích účtů cenných papírů. V řadě zemí Evropské unie, avšak ne ve všech, existuje ustanovení v hrubých rysech obdobné 115 ZPKT, které umožňuje vybraným veřejným orgánům daného státu vyžádat si přes národního či nadnárodního centrálního depozitáře od osob vedoucích účty cenných papírů informace, resp. výpisy z účtu cenných papírů (zaknihovaných akcií) dokládající počet držených cenných papírů emitenta, případně emisi a totožnost majitele účtu cenných papírů, jenž v zásadě i majitelem cenných papírů (zaknihovaných akcií) uvedených na takovém účtu 657 : bude-li o takové výpisy moci požádat při splněných podmínek daných právními předpisy příslušného právního řádu veřejný orgán či orgány daného státu, bude moci obdobně požádat na základě žádosti a při splnění příslušných podmínek prostřednictvím mechanismů spolupráce dozorových orgánů v rámci Evropské unie o takové ověření i český veřejný orgán. Zda, jak a v jakém formátu je možné získat přes národního či nadnárodního centrálního depozitáře informace či doklady o majitelích účtu cenných papírů a akcií registrovaných na těchto účtech uvádí, studie Evropské centrální banky pod názvem Tržní analýza režimů transparentnosti akcionářů v Evropě (v ang. originále Market AnalysisofShareholderTransparencyRegimes in Europe ) z roku 2011 dostupná na adrese: 2ca2536d d7711f4bfd Skutečnost, zda má akciová společnost zaknihované akcie (na jméno či majitele) či imobilizované akcie, je možné obvykle zjistit ze stanov, které je možno i v zahraničních 656 Investiční činnost úschova investičních nástrojů je vymezena v Příloze I, oddíl B, bod 1) směrnice o trzích finančních nástrojů č. 2004/39/EC (a rovněž na témže místě směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů nahrazující směrnici 2004/39/EC). 657 Tržní analýza režimů transparentnosti akcionářů v Evropě (v ang. originále Market AnalysisofShareholderTransparencyRegimes in Europe ) z roku 2011 dostupná na adrese: d7711f4bfd 181

182 rejstřících, zejména z těch v zemích EU, získat ze sbírky listin příslušného obchodního rejstříku či rejstříku společností daného členského státu. Doklady o podílu a přímém majiteli vydané povinnými osobami podle směrnice proti praní peněz a legislativou daného členského státu transponující tuto směrnici. Pokud je dokladový dokument vydán subjektem podléhajícím pravidlům proti praní peněz, například bankou, notářem či osobou vedoucí evidenci cenných papírů či investičních nástrojů, a nachází-li se taková právnická osoba v členském státě EU, lze teoreticky pravost a obsah dokumentu ověřit prostřednictvím příslušného českého veřejného orgánu nebo prostřednictvím orgánu daného členského státu EU při použití mechanismů mezinárodní spolupráce. Skutečnost, zda má akciová společnost listinné akcie (na jméno či na majitele) či imobilizované či společnost s ručením omezeným podílové (kmenové) listy, lze obvykle zjistit z výpisu z daného zahraničního veřejného rejstříku nebo ze stanov uložených ve sbírce listin veřejného rejstříku, ze kterých může být možné zjistit rovněž totožnost třetí osoby, která vede seznam akcionářů, držitelů podílových (kmenových listů) či potvrzení o složení listinných akcií do úschovy. V rámci zemí EU a zemí EHP, mají některé povinné osoby podle této směrnice, zejména pak banky, finanční instituce, advokáti a notáři, za podmínek uvedených v AML směrnici, povinnost uchovávat identifikační dokladové dokumenty osob, jež k nim složili cenné papíry (listinné akcie, podílové (kmenové) listy do úschovy). Vyžádání si informací či dokladových dokumentů o osobách, ohledně nichž jsou banky, notáři či advokáti povinni identifikační údaje a/nebo dokladové dokumenty uchovávat, může být nicméně pro veřejné orgány problematické, neboť není zřejmé, do jaké míry mají povinnost tyto informace a dokladové dokumenty o majitelích akcií či podílových (kmenových) listů uložených o nich v úschově veřejným orgánům vydat. V rámci vyšetřování trestné činnosti. Pro získávání informací o vlastnických strukturách a skutečných majitelích právnických osob v rámci vyšetřování trestné činnosti je klíčová mezinárodní trestní spolupráce. V Evropské unii zajišťuje právní rámec pro tuto spolupráci rámcové rozhodnutí Rady 2003/577/SVV o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii 658. Toto rámcové rozhodnutí vztahující se, kromě jiného, na trestné činy korupce, praní výnosů z trestné činnosti, podvody, včetně podvody, včetně těch, které poškozují finanční zájmy Evropské unie, upravuje mechanismy spolupráce orgánů členských zemí EU při vydávání příkazů k zajištění vydaných pro účely zajištění důkazních prostředků nebo následné konfiskace majetku 659. Příkazem k zajištění podle tohoto rámcového rozhodnutí se rozumí opatření příslušného justičního orgánu vydávajícího státu, jímž má být přechodně zabráněno zničení, pozměnění, přemístění, převodu nebo prodeji majetku 660, který může být zkonfiskován nebo který může sloužit jako důkazní prostředek 661. Vlastnický podíl na právnické osobě držený přímým nebo nepřímým vlastníkem (skutečným majitelem) lze z hmotněprávního pohledu poté kvalifikovat jako součást uvedené definice majetku, a z procesně právního pohledu jako důkazní prostředek, neboť mezi ně toto rámcové rozhodnutí zahrnuje předměty, listiny nebo údaje, které mohou být předloženy v trestním řízení o trestném činu, jež spadá do působnosti uvedeného rámcového rozhodnutí. Mezinárodní spolupráce v daňové oblasti právo EU. V souvislosti s prohlubováním boje proti daňovým únikům z globálního hlediska se zvyšuje význam mezinárodní spolupráce v oblasti daní, a to především formou výměny informací. Mezinárodní spolupráce při správě 658 Úř. věstník EU, L 196, , str Čl. 3 odst Čl. 2 písm. d). 661 Čl. 2 písm. c). 182

183 daní ze své povahy probíhá na základě instrumentů evropského a mezinárodního práva. Mezinárodní spolupráce při správě daní má několik základních rovin: (a) výměna informací (i) na žádost; (ii) automaticky; nebo (iii) z vlastního podnětu; (b) doručování; (c) účast na řízeních, dílčích řízeních a postupech; (d) provádění souběžných daňových kontrol. Automaticky se vyměňují (i) informace o finančních účtech získané od finančních institucí na základě společného standardu pro oznamování a náležitou péči; (ii) informace o daňových stanoviscích s přeshraničním prvkem a (iii) v brzké době se budou vyměňovat také zprávy podle jednotlivých zemí (v originále Country-by-Country Reports, používá se také zkratka CBC Reporting). Mezinárodní spolupráce v evropském právu probíhá (s výjimkou nepřímých daní) na základě směrnice Rady 2011/16/EU, o správní spolupráci v oblasti daní (tzv. směrnice DAC) ve znění směrnice Rady 2014/107/EU (tzv. směrnice DAC II) a směrnice Rady (EU) 2015/2376 (tzv. směrnice DAC III). Směrnice DAC III zavádí automatickou výměnu informací o předběžných daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem (v návrhu zákona označovaných pouze jako předběžná daňová rozhodnutí) a o předběžných posouzeních převodních cen. Mezinárodní spolupráce v daňové oblasti právo ČR. Výše uvedené mezinárodněprávní a evropské instrumenty jsou do českého právního řádu transponovány zákonem č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo financí sjednává dohody o výměně informací v daňových záležitostech a o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech 662. Tyto sjednané smlouvy podléhají řádnému ratifikačnímu procesu. Aktivní využívání nástrojů spolupráce, které smlouvy poskytují, snižuje možnost daňových úniků a působí také jako preventivní opatření k posílení platební morálky českých daňových poplatníků. Navázání kontaktu s příslušnými orgány vybraných jurisdikcí může mít význam při potřebě dožádání informací vztahujících se k subjektům, u nichž je na základě některých skutečností pravděpodobné, že mají určitý vztah k daňovým poplatníkům v České republice, např. jsou jejich prostřednictvím vedeny transakce s dopadem na vznik daňové povinnosti v České republice 663. Poslední vývoj. Senát Parlamentu České republiky schválil dne 8. března 2017 návrh zákona, kterým se mění zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 105/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje se zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní 664. Návrh zákona do českého právního řádu transponuje evropskou směrnici, tzv. DAC III (Directive on administrativecooperation). Na jejím základě se budou nově s ostatními členskými státy Evropské unie vyměňovat informace o takzvaných daňových stanoviscích s přeshraničním prvkem. Jinými slovy, členské státy EU si začnou průběžně vyměňovat informace týkající se předběžných daňových rozhodnutí (rulings) a předběžných posouzení převodních cen mezi subjekty nadnárodních společností (APA, tzv. advancepricearrangements, resp. advancepriceagreements), která mají přeshraniční prvek. Tyto informace se v souladu se směrnicí poskytnou v omezeném rozsahu i Evropské komisi a Ministerstvu financí. Výměna daňových informací v praxi. Od roku 2017 bude výměna probíhat dvakrát ročně a za Českou republiku ji bude zabezpečovat ústřední kontaktní orgán, kterým je Generální 662 TIEA - Tax Information Exchange Agreement. 663 Sdělení k problematice pojmů místo vedení a skutečný vlastník čj.: 251/ / Senátní tisk č

184 finanční ředitelství. Jednorázově se také vymění informace o stanoviscích vydaných od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013, pokud byla účinná k 1. lednu Dále se vymění informace o stanoviscích vydaných od 1. ledna 2014 do 31. prosince Cílem zavedení tohoto druhu automatické výměny je zvýšení transparentnosti a tím řešení problémů spojených s agresivním daňovým plánováním a mezinárodními daňovými úniky, zejména v návaznosti na tzv. kauzuluxleaks, která vyšla najevo v listopadu Tato právní úprava posílí mechanismy výměny informací a napomůže k nezbytnému zvýšení transparentnosti v oblasti správy daní. Tím by měla napomoci řešit některé problémy způsobené přeshraničním vyhýbáním se daňovým povinnostem, agresivním daňovým plánováním a škodlivou daňovou soutěží. To se týká zejména rozhodnutí, která v některých případech vedla k takovému rozdělení zisku mezi různé státy, že v zemi a nízkou sazbou daně, která vydávala předběžná daňová rozhodnutí, byly příjmy uměle zvýšeny, zatímco v ostatních zemích byly příjmy uměle sníženy. PRAKTICKY:Pokud v daném členském státě EU, ze kterého pochází přímý či nepřímý majitel české právnické osoby či uspořádání bez právní osobnosti, orgány vedoucí veřejný rejstřík či veřejné rejstříky nesbírají či neuchovávají či nezaznamenávají či nezpřístupňují veřejnosti či tamním veřejným orgánům informace či doklady o podílu v právnických osobách či uspořádáních bez právní osobnosti a jejich přímých majitelích, nebude možné získat výše uvedené informace či doklady o podílu v právnických osobách či uspořádáních bez právní osobnosti a jejich přímých majitelích ani prostřednictvím mechanismů unijní spolupráce. Naopak sbírají-li a uchovávají-li orgány členských států EU uvedené informace či dokumenty, bude možné je za určitých podmínek získat prostřednictvím mechanismů unijní spolupráce orgánů činných v trestním řízení nebo finančních analytických úřadů či orgánů daňové správy podle výše uvedených instrumentů unijního práva. Informace, případně doklady, o přímých či nepřímých majitelích právnický osob a uspořádání bude možné získat: zpravidla u akciových společností se zaknihovanými akciemi, ať už v podobě na jméno či na majitele, a to prostřednictvím národního či nadnárodního centrálního depozitáře, pokud v daném právním řádu má tento národní či nadnárodní centrální depozitář povinnost poskytovat tamním veřejným orgánům na jejich žádost údaje o majitelích účtu a zaknihovaných akciích vedených na tomto účtu nebo, v případě zaknihovaných akcií na jméno, v seznamu akcionářů vedených pro emitenta příslušných depozitářem, spíše zřídka u akciových či jiných kapitálových či osobních korporací s podíly zaznamenávanými v seznamu akcionářů / společníků / členů nebo v pomocí listinných akcií či podílových (kmenových listů), pokud tento seznam nebo listinné akcie či podílové (kmenové listy) jsou vedeny nebo uchovávány třetí osobou odlišnou od korporace samotné, jedná-li se o povinné osoby podle směrnice proti praní peněz, zejména o banky, advokáty či notáře, spíše výjimečně u právnických osob, u nichž je podíl a jeho přímý majitel prokazován pouze dokumenty vydanými danou právnickou osobou samotnou, jako je například seznam akcionářů u akciových společností s listinnými akciemi na jméno, neziskovými právnickými osobami se seznamem členů atd. V posléze dvou uvedených případech je velmi nepravděpodobné, že by veřejné orgány daného členského státu EU, disponovaly s informacemi či doklady o podílech v právnických osobách a/nebo jejich přímých majitelích, a tudíž vyžádání si takových 184

185 informací či dokladů prostřednictvím mechanismů unijní spolupráce u veřejných orgánů takových států bude pravděpodobně bezúspěšné, i když v rámci mechanismu unijní spolupráce v příslušné oblasti budou splněny podmínky pro vyžádání si takových informací či dokladů ze strany českých veřejných orgánů Získání dokladů o výši podílu a jeho majitelích v zahraničních subjektech inkorporovaných mimo členské státy EU a EHP Obecně. Problematika získávání dokladových dokumentů o výši podílu a jeho majitelích v zahraničních subjektech inkorporovaných mimo členské státy EU a EHP je z hlediska přímého přístupu těchto dokladů obdobná jako u subjektů inkorporovaných v členských státech EU. Pouze mechanismy spolupráce, na základě kterých lze případné dokladové dokumenty získat, jsou odlišné, neboť jsou ukotveny nikoli v unijních dokumentech, ale ve smlouvách a dokumentech mezinárodního práva. a. Přímý přístup k dokladům o podílu a jeho majiteli v zahraničních právnických osobách a uspořádáních mimo EU Teoreticky. Problematika dokládání výše podílu a jeho majitelů v zahraničních subjektech inkorporovaných mimo členské státy EU a EHP je z hlediska přímého přístupu k těmto dokladům obdobná jako u subjektů inkorporovaných v členských státech EU, s výjimkou nutnosti zvýšené opatrnosti v případě, že přístup do veřejného rejstříku, z něhož lze získat příslušné dokladové dokumenty o podílu na dané právnické osobě nebo uspořádání bez právní osobnosti a údaje o totožnosti jejich majitelů, je možný prostřednictvím tzv. registračních agentů. PRAKTICKY: Nejdříve je třeba zjistit, například prostřednictvím internetu, zda v dané zemi, z níž pochází zahraniční právnická osoba, u níž chceme získat doklad o podílu a přímých majitelích, existuje veřejně či neveřejně přístupný rejstřík, jenž informace a případně doklady o podílu v právnických osobách, jež jsou v tomto rejstříku zapsané, jakož i o jejich přímých majitelích, sbírá a zaznamenává či uchovává: pokud tomu tak není, tzn. pokud informace či doklady o podílu ani přímých majitelích právnických osob či uspořádání bez právní osobnosti nejsou zapisovány do veřejného rejstříku či veřejných rejstříků dané země, ani případně do sbírky listin, nebude možné tyto údaje či doklady z daného rejstříku dohledat; pokud tomu tak je, tzn. pokud informace či doklady o podílu a/nebo přímých majitelích právnických osob či uspořádání bez právní osobnosti jsou zapisovány do veřejného rejstříku či veřejných rejstříků dané země, nebo případně do sbírky listin, pak je třeba dále zjistit, - jaké doklady o jakých informacích týkajících se podílu a jeho majitelích lze z takového rejstříku získat, - zda může získat dostupné doklady kdokoli či pouze určité veřejné orgány, případně za jakých podmínek, - pokud je přístup k takovým informacím a/nebo dokladům veřejný, zda je zdarma či za poplatek, a konečně 185

186 - jaká je právní závaznost informací uvedených na případně získaných výpisech či dokladech, tj. zda je výpis či doklad získaný elektronickou formou autentický či pouze informativní. Pokud existuje příslušný rejstřík, je nutné rovněž ověřit, zda je do něho přímý přístup či přístup přes tzv. registrační agenty: je-li přístup do příslušného rejstříku zprostředkován registračními agenty, je z důvodu možné prozrazení identity vyhledávajícího hledané právnické osobě ve většině takových případů ověření existence subjektu v takto vedeném rejstříku radši neprovádět. b. Přístup k dokladům o podílu a jeho přímém majiteli v zahraničních právnických osobách a uspořádáních mimo EU a EHP prostřednictvím mechanismů mezinárodní spolupráce Teoreticky. Pro české veřejné orgány má smysl pokoušet se získat přístup k dokladům o podílu a jeho přímém majiteli v zahraničních právnických osobách a uspořádáních mimo EU a EHP, jsou-li splněny následující předpoklady. Veřejné orgány dané třetí země mimo EU či EHP takové doklady: (i) (ii) sbírají, uchovávají či zaznamenávají, avšak není k nim veřejný přístup, a s danou zemí existuje mechanismus spolupráce při získávání přístupu k dokladovým dokumentům týkajícím se vlastnictví podílu a identifikace jejich přímých majitelů v právnických osobách či uspořádáních inkorporovaných v daných třetích státech mimo EU a EHP. Mezinárodní spolupráce podle Úmluvy OSN proti korupci. Základním prostředkem spolupráce je mechanismus výměny informací předvídaný čl. 46 Úmluvy OSN proti korupci, kterou k září 2017 přijalo doposud 182 států. Krom toho tato Úmluva dává státům za povinnost zavést účinný regulatorní rámec pro bankovní, finanční a peněžní instituce, jenž by zajistil identifikaci konečných beneficientů (beneficialowners) služeb těchto institucí za účelem předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti. Tato Úmluva předvídá požadavky na vedení evidencí cenných papírů, regulaci osob vedoucích tyto evidence, intenzitu státního dozoru nad těmito osobami a mezinárodní kooperační mechanismy umožňující výměnu informací. Podle této Úmluvy by státy rovněž měly posoudit zavedení mechanismů k zajištění dohledatelnosti přeshraničních převodů peněz a obchodovatelných nástrojů, tj. cenných papírů, včetně akcií. Mezinárodní spolupráce v daňových záležitostech.v mezinárodním daňovém právu řeší mechanismy spolupráce zejména multilaterální Úmluva o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech, vyhlášená pod č. 2/2014 Sb. m. s. (tzv. Štrasburská úmluva), a o smlouvy o zamezení dvojímu zdanění a smlouvy o výměně informací v daňových záležitostech (tzv. smlouvy TIEA). Vedle dvoustranných smluv je v posledních letech pro mezinárodní daňovou spolupráci stále intenzivněji využívána mnohostranná Úmluva OECD a Rady Evropy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech (ve znění příslušného Protokolu). Kromě mezinárodních smluv, jejichž předmětem úpravy je mezinárodní spolupráce, včetně výměny informací, obsahují zvláštní ustanovení o výměně informací rovněž smlouvy o zamezení dvojího zdanění (Double Tax Treaties - DTT). Pokud je příslušné ustanovení DTT uzavřeno podle čl. 26 modelové smlouvy OECD, umožňuje všechny výše 186

187 citované druhy výměny, včetně výměny automatické 665.Česká republika má v současné době sjednány smlouvy o výměně informací i s řadou zemí považovanými za daňové ráje. Konkrétně se jedná o Bahamy, Kajmanské ostrovy, Bermudy, ostrovy Man, Guernsey, Jersey, Britské Panenské ostrovy a San Marino. Tyto dohody umožňují ministerstvu financí získávat z těchto zemí informace potřebné pro výběr a správu daní a umožňují přístup k některým informacím od tamních bank a finančních institucí. PRAKTICKY:Pokud v daném třetím státě mimo EU, ze kterého pochází přímý či nepřímý majitel české právnické osoby či uspořádání bez právní osobnosti, orgány vedoucí veřejný rejstřík či veřejné rejstříky nesbírají či neuchovávají či nezaznamenávají či nezpřístupňují veřejnosti či jiným tamním veřejným orgánům informace či doklady o podílu v právnických osobách či uspořádáních bez právní osobnosti a jejich přímých majitelích, nebude možné získat výše uvedené informace či doklady o podílu v právnických osobách či uspořádáních bez právní osobnosti a jejich přímých majitelích ani prostřednictvím mechanismů mezinárodní spolupráce. Naopak sbírají-li a uchovávají-li orgány třetích států mimo EU uvedené informace či dokumenty, bude možné je za určitých podmínek získat prostřednictvím mechanismů spolupráce orgánů činných v trestním řízení podle Úmluvy OSN proti korupci, nebo mechanismů spolupráce v daňové oblasti podle Úmluva OECD či Rady Evropy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech, pokud je dané země ratifikovaly, nebo v rámci některé z výše uvedených bilaterálních smluv, jež Česká republika s nimi uzavřela. Informace, případně doklady, o přímých či nepřímých majitelích právnických osob a uspořádání bude možné získat: zpravidla u akciových společností se zaknihovanými akciemi, ať už v podobě na jméno či na majitele, a to prostřednictvím národního či nadnárodního centrálního depozitáře, pokud v daném právním řádu má tento národní či nadnárodní centrální depozitář povinnost poskytovat tamním veřejným orgánům na jejich žádost údaje o majitelích účtu a zaknihovaných akciích vedených na tomto účtu nebo, v případě zaknihovaných akcií na jméno, v seznamu akcionářů vedených pro emitenta příslušných depozitářem, spíše zřídka u akciových či jiných kapitálových či osobních korporací s podíly zaznamenávanými v seznamu akcionářů / společníků / členů nebo v pomocí listinných akcií či podílových (kmenových listů), pokud tento seznam nebo listinné akcie či podílové (kmenové listy) jsou vedeny nebo uchovávány třetí osobou odlišnou od korporace samotné, jedná-li se o povinné osoby podle směrnice proti praní peněz, zejména o banky, advokáty či notáře, spíše výjimečně u právnických osob, u nichž je podíl a jeho přímý majitel prokazován pouze dokumenty vydanými danou právnickou osobou samotnou, jako je například seznam akcionářů u akciových společností s listinnými akciemi na jméno, neziskovými právnickými osobami se seznamem členů atd. V posléze dvou uvedených případech je velmi nepravděpodobné, že by veřejné orgány daného členského státu, disponovaly informacemi či doklady o podílech v právnických osobách a/nebo jejich přímých majitelích, a tudíž vyžádání si takových informací či dokladů prostřednictvím mechanismů unijní spolupráce u veřejných orgánů takových států bude pravděpodobně bezúspěšné, i když v rámci mechanismu unijní spolupráce

188 v příslušné oblasti budou splněny podmínky pro vyžádání si takových informací či dokladů ze strany českých veřejných orgánů. c. Získání a ověření informací a dokladů u nepřímých zahraničních majitelů českých právnických osob, jež získaly transparentní číslo nebo taxparentní značku Obecně. Ověřit pomocí relevantních dokladových dokumentů informace o podílech přímých či nepřímých zahraničních majitelů českých právnických osob a uspořádání bude možné bez ohledu na jurisdikci a bez ohledu na typ právnické osoby pouze u těch českých právnických osob a uspořádání bez právní osobnosti, jejichž vlastnická struktura vede do zemí mimo Evropskou unii, případně Evropský hospodářský prostor, jež mají platné transparentní číslo či platnou taxparentní značku. i. Řešení situace u zahraničních majitelů, jež jsou společnostmi s listinnými akciemi na majitele Prohlášení o nevratném složení listinných akcií na majitele do úschovy a potvrzení od třetí osoby, například banky, kdo je jejich vlastníkem po provedení identifikace této fyzické osoby podle pravidel proti praní peněz. Je-li podíl představován listinnými cennými papíry, ať už ve formě na jméno či na majitele v těch právních řádech, ve kterých je taková forma akcií přípustná, je nutné, aby pro účely ověření vlastnictví byly tyto cenné papíry imobilizovány či složeny do nevratné úschovy do banky, jež se nachází v členském státě Evropské unie nebo členské země, jež je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj 666. Pokud by tedy chtěla pravidla transparentnosti splnit například česká právnická osoba, jejíž jediný akcionář je panamská akciová společnost, na níž má podíl jediný skutečný (konečný) vlastník, jenž je fyzickou osobou, musí akcionářskutečný majitel panamské akciové společnosti nevratně složit své listinné akcie - ať už na majitele či na jméno do úschovy v bance. Tato banka vydá potvrzení o složení listinných akcií do nevratné úschově uvádějící počet akcií a jméno jejich držitele (uschovatele). Toto potvrzení pak předloží česká právnická osoba v rámci doložení údajů o zadané vlastnické struktuře při získání transparentního čísla či taxparentníznačky. Pokud by držitel chtěl převést takto imobilizované akcie, předloží dotčené bance smlouvu o převodu, která poté vyhotoví nové potvrzení na jméno nového držitele. Toto potvrzení je poté předloženo v rámci ohlašování změn ve vlastnické struktuře při obnovování transparentního čísla či taxparentní značky. Prohlášení. K tomu musí česká právnická osoba předložit prohlášení o původcovství a obsahu tohoto potvrzení (dokladového dokumentu) banky ze třetí země, jež uvedené potvrzení vydala a jež musí obsahovat obdobné náležitostmi, jako jsou popsány níže v bodě iii). ii. Řešení situací u zahraničních majitelů, jež jsou právnickými osobami nebo uspořádáními bez právní osobnosti, u nichž se vlastnictví podílu nebo členství prokazuje dokumentem vydaným právnickou osobou nebo uspořádáním bez právní osobnosti samotným Předložení seznamu společníků / akcionářů / členů / beneficientů a prohlášení o jeho pravdivosti a aktuálnosti. V situacích, kdy je česká právnická osoba nebo uspořádání bez právní osobnosti vlastněna přímým či nepřímým zahraničním majitelem, jenž je právnickou osobou nebo uspořádáním bez právní osobnosti, u nichž se vlastnictví podílu nebo členství 666 Členské země s plnoprávným členstvím v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj viz: 188

189 prokazuje dokumentem vydaným právnickou osobou nebo uspořádáním bez právní osobnosti samotným, je nutné pro prokázání vlastnictví podílu na takové osobě či uspořádání jejím přímým majitelem v rámci procesu získání transparentního čísla či taxparentní značky předložení seznamu společníků / akcionářů / členů / beneficientů a prohlášení o tom, že tento seznam je pravdivý a aktuální. iii. Řešení situací u zahraničních majitelů, jež jsou právnickými osobami nebo uspořádáními bez právní osobnosti, u nichž se vlastnictví podílu nebo členství prokazuje dokumentem vydaným bankou nebo finanční institucí Zřeknutí se práva mlčenlivosti a zmocnění veřejných orgánů České republiky k získání informací o cenných papírech a jejich vlastnících. Jelikož práva k získání informací o podílu či obdobném právu a jejich držitelích náleží obvykle pouze osobě, jež má s osobou vedoucí účet v příslušné evidenci smlouvu o vedení účtu, případně příslušným místním orgánům veřejného dohledu, jež ovšem nemusí tyto informace poskytovat příslušným českým orgánům, je nutné, aby příslušná právnická osoba, jejíž vlastnická struktura se dokládá, umožnila prostřednictvím zmocnění vydaného jí samotnou českým veřejným orgánům stejný přístup k informacím o podílu či obdobném právu a jejich držitelích. Stejný přístup musí umožnit i osoba vedoucí účet v příslušné evidenci: toho je docíleno pomocí prohlášení této osoby uvedené v následujícím odstavci. Zřeknutí se práva mlčenlivosti v rámci procesu získání transparentního čísla či taxparentní značky se týká pouze údajů uvedených ve vlastnické struktuře ohledně podílu či obdobného práva, a činí ho taková osoba v rámci vlastnické struktury, která má uzavřenu smlouvu o účtu či obdobnou smlouvu se subjektem, jenž pro ni tento účet vede. Zpravidla se bude jednat o držitele tohoto podílu. Zřeknutí se práva mlčenlivosti neopravňuje ke zveřejnění informací o podílu či obdobném právu a jeho majiteli. Prohlášení o původcovství a obsahu dokladového dokumentu. Posledním dokumentem, který je třeba v rámci procesu udělení transparentního čísla či taxparentní značky předložit, je prohlášení, že třetí subjekt, jenž vydal dokladový dokument, je skutečně jeho původcem, že informace, jež v dokumentu uvedl, jsou správné, pravdivé a aktuální, a že je připraven tuto skutečnost na žádost příslušných orgánů potvrdit. Aby bylo možné předejít falšování takovýchto dokladových dokumentů, je stanovena povinnost, aby byl tento dokument spolupodepsán osobou vydávající tento dokument nebo osobou jednající jménem osoby, jež vydává tento dokument, jejíž totožnost lze ověřit oproti údajům na dodaném výpisu z veřejného rejstříku. V praxi může vydat výpis potvrzující vlastnictví účtu a podílu (cenných papírů) na něm příslušný zaměstnanec, například té banky, jež vede příslušný účet: jelikož však totožnost takového zaměstnance a jeho příslušnost k bance zpravidla nepůjde ověřit z veřejných zdrojů, musí navíc takový výpis spolupodepsat statutární orgán takové banky a uvést v něm prohlášení o součinnosti 667. Tímto prohlášením se osoba vydávající tento dokument zároveň zavazuje odpovědět na případnou žádost příslušných orgánů České republiky, zda tento dokument vydala skutečné ona a zda její obsah odpovídá údajům zapsaným v evidencích, jež tato osoba vede: uvedená osoba může odpovědět pouze kladně; absence odpovědi implikuje negativní stanovisko, tj. že není původcem předmětného dokladového dokumentu či že údaje v něm uvedené neodpovídají záznamům v evidenci, jež vede. 667 Prohlášení osoby vedoucí evidenci ze třetí země mimo EU o poskytnutí potřebné součinnosti českým veřejným orgánům může být i na zvláštním dokumentu. 189

190 III. KROK 6: ROZDĚLENÍ SUBJEKTŮ A SKUTEČNÝCH MAJITELŮ NA OVLÁDAJÍCÍ A NEOVLÁDAJÍCÍ Teoreticky. Ovládající osoba či osoby s podílem nad 25 % se určují z toho důvodu, že pouze u takových ovládajících osob se dále zkoumají její přímí či nepřímí majitelé s podílem nad 25 % (vlastnická struktura) až po jejich skutečné majitele. Osoby s podílem nad 25 %, jež nejsou ovládajícími, je třeba identifikovat, avšak již se u nich neověřují jejích přímí či nepřímí majitelé (vlastnická struktura), ani majitelé skuteční. PRAKTICKY: (i)z důvodu přehlednosti je vhodné zapsat si na každé vlastnické úrovni zjištěné údaje o přímých majitelích s rozdělením přímých majitelů na ovládající a neovládající vlastnická struktura přímých majitelů bude dále rozkrývána, kdežto vlastnická struktura majitelů neovládajících již nikoli. (ii) Obdobně je vhodné z důvodu přehlednosti zapsat si na každé vlastnické úrovni informace o dokladových dokumentech dokládajících údaje, jež byly zjištěny o přímých majitelích, jakož i podílech, jež vlastní. 190

191 DODATEK - PŘÍMÉ ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ A DOKLADŮ O VLASTNICKÝCH STRUKTURÁCH A SKUTEČNÝCH MAJITELÍCH SPOLEČNOSTÍ Obecně. Jak bylo uvedeno v úvodu,náklady na vyhledávání informací a dokladových dokumentů o vlastnických strukturách a skutečných majitelích budou v řadě případů nemalé a ne vždy se podaří rozkrýt vlastnickou strukturu až po skutečné majitele. Snížit náklady na vyhledávání informací a dokladových dokumentů o vlastnických strukturách a skutečných majitelích na minimum a zefektivnit rozkrývání vlastnických struktur by bylo možné přímým získáváním informací a dokladů o vlastnických strukturách a skutečných majitelích právnických osob z centrálních rejstříků, kam by právnické osoby své skutečné majitele zapisovaly. 1. Budoucí systém přímého získávání informací a dokladů o vlastnických strukturách a skutečných majitelích založený na certifikaci Řešení problémů existujících evidencí a nástrojů vlastnických struktur a skutečných majitelů a jejich problémy. Naplnit cíle efektivity a přiměřenosti při rozkrývání vlastnických struktur a skutečných majitelů je možné pomocí certifikace řádného rozkrytí vlastnických struktur a skutečných majitelů 668. Takováto certifikace 669 má dvojí přidanou hodnotu: za prvé, certifikace pomůže zajistit kvalitní ověření pravdivosti a aktuálnosti vlastnických struktur a skutečných majitelů; za druhé, může podstatným způsobem snížit firmám administrativní náklady na ověřování vlastnických struktur a skutečných majitelů.rovněž pro právnické osoby by použití jednotného certifikačního systému znamenalo velkou úsporu nákladů: jestliže za současných podmínek musí každému z povinných subjektů zvlášť doručit prohlášení a doklady o vlastnické struktuře a skutečných majitelích, a tyto údaje a dokumenty u každého povinného subjektu aktualizovat, k čemuž je nutné připočítat další doručení všem zadavatelům veřejných zakázek, u nichž se účastní soutěže o veřejnou zakázku, a v budoucnu navíc ještě doručení téhož rejstříkovému soudu, pak při existenci jednotného certifikačního systému by bylo možné doručovat údaje a doklady o vlastnické struktuře a skutečných majitelů, včetně jejich aktualizací, na jedno místo, kde by tyto údaje a dokumenty mohly konzultovat všechny výše uvedené osoby, jež by měly potřebu či povinnost tyto údaje a doklady o vlastnické struktuře a skutečných majitelích ověřit Certifikace vlastnických struktur pomocí transparentního čísla Získání transparentního čísla právnickými osobami. Jednotný způsob verifikace vlastnických struktur a skutečných majitelů klientů právnických osob by vyřešil jejich současné problémy s ověřováním vlastnické a řídicí struktury a skutečných majitelů jejich klientů spočívající v nedostatečné efektivitě ověřování vlastnických struktur a skutečných majitelů a v nákladech, které toto ověřování pro povinné subjekty představuje. Jednotný interpretační dokument a na něj navazující jednotný certifikační systém by byl schopný ověřit vlastnické struktury a skutečné majitele bez ohledu na složitost této struktury a bez ohledu na to, v jaké zemi by se jednotlivé části vlastnické struktury nacházely. Pokud by klient vlastnickou strukturu, skutečné majitele a dokladové dokumenty do toho systému zaslal či přímo zadal a pokud by to bylo v souladu s požadavky uvedenými v jednotném Praktickém návodu, získal by takový klient transparentní číslo; tímto transparentním číslem by se poté 668 Prostřednictvím certifikačního systému nacházejícího se na Tamtéž. 191

192 prokázal povinnému subjektu, například bance při zakládání bankovního účtu, která by si na základě tohoto čísla mohla prostřednictvím tohoto systému vlastnickou strukturu a skutečné majitele ověřit. Dokumenty FATF i metodický pokyn FAÚ totiž umožňují povinným subjektům pověřit verifikací vlastnických a řídicích struktur a skutečných majitelů třetí osobu 670. Využití transparentního čísla veřejnými orgány při ověřování vlastnických struktur. Obdobným způsobem jako povinné subjekty by si mohly vlastnickou strukturu a skutečné majitele prostřednictvím certifikačního systému a transparentního čísla ověřit rejstříkové soudy při zápisu skutečných majitelů právnické osoby do budoucí evidence skutečných majitelů. Stejně tak by mohli u příjemců právnických osob verifikovat jejich údaje a doklady o vlastnické struktuře a skutečných majitelích zadavatelé veřejných zakázek a poskytovatelé dotací jak ze státního rozpočtu, tak rozpočtů územněsprávních celků a fondů EU Certifikace vlastnických (mateřských), dceřiných a sesterských struktur pomocí taxparentní značky Obecně.V poslední době se jak na mezinárodní úrovni v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a skupiny státu G , tak na úrovni EU 672 množí snahy zlepšit kvalitu mezinárodní spolupráce a intenzitu předávání informací o daňových subjektech, zejména jedná-li se o nadnárodní skupiny společností a vnitroskupinové transakce prováděné v rámci těchto skupin. Náprava začíná u transparentnosti, kdy finanční úřady a ministerstva financí disponují takovými informacemi, aby byly schopny učinit si jasný celkový obrázek o globálních daňových strukturách nadnárodních společností a důsledků těchto struktur na vytváření zisků, které nejsou daněny v žádné zemi 673. Certifikace vlastnických struktur a skutečných majitelů může mít smysl nejen sama o sobě, ale i jako součást širšího procesu certifikace transparentnosti daňové struktury skupiny společností a její daňové odpovědnosti. Rezoluce Evropského parlamentu s doporučeními Evropské komisi o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence daňových politik v Evropské unii z 16. prosince 2015, jejímž spoluzpravodajem byl i český europoslanec Luděk Niedermayer 674, obsahuje doporučení týkající se certifikace daňové transparentnosti a daňové odpovědnosti. Doporučení A.3. této rezoluce požaduje vytvoření evropského rámce kritérií, na základě kterých by bylo možné udělovat společnostem, jež nevyužívají praktiky agresivního daňového plánování a platí na korporátní dani svůj férový díl, aby mohli obdržet značku férového daňového 670 Za úvěrovou nebo finanční instituci může provést identifikaci a základní úkony kontroly klienta, včetně zjištění skutečného majitele, osoba jednající jejím jménem a na její účet a vázaná jejími vnitřními předpisy; takovému vztahu odpovídá například mandátní smlouva (po příkazní smlouva podle 2430 a násl. NOZ) ; v takových případech je přebírající odpovědný za správnost, úplnost a dostatečnost informací, převzatých v dobré víře, přičemž nemusí (zdvojeně s předávajícím) tyto informace uchovávat, pokud mu jsou u předávajícího na vyžádání kdykoli k dispozici původní záznamy o provedené identifikaci a kontrole vč. případných souvisejících dokumentů či jejich kopií s výjimkou převzatých informací podle 11 odst. 5 zákona proti praní peněz. 671 Například Úmluva o vzájemné spolupráci finančních orgánů v daňové oblasti Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD Convention on MutualAdministrativeAssistance in Tax Matters). 672 Směrnice 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní, Úř. věst. EU L 359, , str Kleinbard, E. D. (USC GouldSchoolofLaw), Through a LatteDarkly: Starbucks StatelessIncomePlanning, Tax Notes, červen Bringing transparency, coordination and convergence to corporate tax policies, European Parliament resolution of 16 December 2015 with recommendations to the Commission on bringing transparency, coordination and convergence to corporate tax policies in the Union (2015/2010(INL)). 192

193 poplatníka; minimální podmínkou je, aby takové společnosti činily v daňové oblasti více, než je po nich požadováno evropskými a národními předpisy. Další Doporučení C.3 (Protiopatření vůči společnostem, jež využívají daňové opatření) v rámci této rezolucepoté žádá, aby společnosti, jež využívají agresivních daňových praktik, neměly přístup k veřejným prostředkům či veřejným zakázkám poskytovaných členskými státy či institucemi Evropské unie a rovněž jim byl zamezen přístup k určitým fondům EU. a. Certifikace vlastnické transparentnosti pro účely určení, zda právnická osoba je malým či středním podnikem Nutnost rozkrýt vedle vlastnické (mateřské) struktury, dceřinou strukturu a získat některé informace z účetních závěrek celkové korporátní struktury dané skupiny. Obdobně jako v předchozím případě certifikace pro korporátní daňové účely vyžaduje certifikace charakteru malého a středního podniku vyžaduje vedle ověření transparentnosti vlastnické struktury a skutečných majitelů které je zásadní pro posouzení, zda se v konkrétním případě jedná o nezávislý podnik, partnerský podnik či propojený podnik získání dalších informací nutných k ověření souladu charakteru dané právnické osoby s definicí malého a středního podniku. Tato definice uvedena v Doporučení Evropské komise 2003/361/ES o definici mikropodniků, malých a středních podniků 676 a detailně interpretována v interpretačním dokumentu Evropské komise k tomuto Doporučení 677. Zmíněnými dalšími informacemi jsou jednak údaje a doklady o částech dceřiné struktury a jednak informace z relevantních účetních závěrek o (i) počtu zaměstnanců, (ii) obratu, a (iii) bilanční sumě právnické osoby či právnických osob 678, zpravidla obsažené v účetní závěrce či výroční zprávě dané právnické osoby či právnických osob 679. b. Certifikace vlastnické transparentnosti pro korporátní daňové účely Nutnost rozkrýt vedle vlastnické (mateřské) struktury, dceřinou strukturu, některé části sesterské struktury a získat některé informace z účetních závěrek celkové korporátní struktury dané skupiny. Na rozdíl od certifikace transparentnosti vlastnické struktury a skutečných majitelů vyžaduje certifikace vlastnické transparentnosti pro korporátní daňové účely navíc několik dalších elementů, aby bylo možné získat údaje k vypočtení efektivní míry korporátního zdanění společnosti či skupiny společností, a to jak celkové, tak v rámci jednotlivých zemí, kde se části skupiny společností nacházejí. Jedná se o (i) rozkrytí nejen přímých a nepřímých mateřských subjektů až po skutečného majitele, ale rovněž rozkrytí všech přímých i nepřímých dceřiných subjektůtak, jak to například u žadatelů o dotaci či návratnou finanční výpomoc požaduje zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 680, (ii) identifikace a doložení sesterských společností, pokud roční finanční objem kontraktů mezi jakoukoli sesterskou společností a společností v rámci skupiny je vyšší než 10 % obratu skupiny nebo identifikace a doložení všech společností v rámci skupiny, jež sestavuje konsolidovanou účetní závěrku 681, (iii) zveřejnění účetních závěrek všech subjektů v rámci širší vlastnické struktury uvedené předchozím bodě (ii). 675 Čl. 3 Doporučení 2003/361/ES ohlednědefinice MSP. 676 K(2003) Uživatelská příručkak definici malých a středních podniků, Evropská komise, Čl. 2 Doporučení 2003/361/ES ohledně definice MSP. 679 Čl. 6 Doporučení 2003/361/ES ohledně definice MSP a, odst. 3, písm. f), body 2 a 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 681 Ve smyslu čl. 22 čl. 22 směrnice 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků. 193

194 Znázornění obecného příkladu rozkrytí korporátní struktury mateřské, dceřiné, sesterské pro účely korporátní daňové transparentnosti 194

195 Znázornění příkladu rozkrytí korporátní struktury mateřské, dceřiné, sesterské na konkrétní skupině společností pro účely korporátní daňové transparentnosti (žlutě označené dokumenty není možné získat z dostupných veřejných zdrojů a musí být doručeny ověřovanou právnickou osobou) Certifikace korporátní daňové odpovědnosti. Aby certifikace ve smyslu doporučení A.2 výše uvedené rezoluce Evropského parlamentu splňovala požadavky tohoto doporučení, musí ověřovat nejen splnění podmínek vlastnické a daňové transparentnosti stanovené právními předpisy, ale rovněž nespecifikované podmínky navíc, jež nevyplývají z povinností stanovených právními předpisy a jdou směrem ke společenské korporátní daňové odpovědnosti. Nejjednodušší a nejsrozumitelnější podmínkou navíc k povinné vlastnické a daňové transparentnosti je jistá minimální daňová odpovědnost spočívající v určité minimální výši efektivní míry korporátního zdanění dané společnosti nebo skupiny společností a určité minimální částky korporátní daně zaplacené v některém z členských států Evropské unie. Certifikaci korporátní daňové odpovědnosti v této podobě poskytuje Taxparentní značka Certifikace korporátní daňové odpovědnostipomocí taxparentní značky. Taxparentní značka slouží nejen k certifikaci daňové transparentnosti, ale i společenské daňové odpovědnosti, tj. k prokázání skutečnosti, že daná společnost nebo skupina společností platí 195

196 celkově na korporátní dani alespoň 10 % ze zisku. Tato globální skutečná sazba korporátního zdanění se vypočítá jako podíl (i) výše daně ze zisku (či ztráty) obchodní korporace či skupiny a (ii) výše zisku této obchodní korporace či skupiny. Taxparentní značku nebude možno udělit, pokud efektivní míra korporátního zdanění společnosti či skupiny společností nedosáhne 10 %. Maximální možné číslo, jež je možné na taxparentní značce dosáhnout je 35 %. Pokud například by za daný rok společnost zaplatila na dani z příjmu právnických osob například 40 % ze zisku, objeví se jí na taxparentní značce číslo 35 %. Uvedené údaje obrat, zisk (ztráta) či daň ze zisku (ze ztráty) jsou obsaženy v účetních závěrkách, jak podle účetní směrnice 682, tak podle amerických účetních pravidel US GAAP, tak podle mezinárodních účetních standardů (IFRS). Společnosti musí tyto účetní závěrky povinně publikovat. U zisku se jedná o účetní zisk, nikoli o zdanitelný zisk, protože účetní zisk je do jisté míry harmonizován evropskými a mezinárodními účetními pravidly, zatímco zdanitelný zisk se liší stát od státu. Pro získání taxparentní značky bude navíc u celkové částky obratu (tedy tržeb) vyžadováno rozepsání na tržby od spřízněných subjektů, tedy v rámci skupiny, a nezávislých třetích subjektů, tedy neovládaných mimo skupinu. Tyto údaje jsou již dnes součástí podávání zpráv zajednotlivé země (country-by-country reporting) podle směrnice kapitálové přiměřenosti 683 u finančních institucí 684. Pokud bude mít skupina konsolidovanou účetní závěrku, bude muset rozepsat uvedené položky podle jednotlivých zemí, tzv. country-bycountry reporting. Naopak pokud skupina bude publikovat účetní závěrky za každou společnost ve skupině zvlášť, dopočítá se jí celková míra korporátního zdanění z údajů obsažených v účetních závěrkách jednotlivých společností. Rozsah certifikace pomocí taxparentní značky ve vztahu k certifikované skupině společností. Je-li právnická osoba součástí skupiny, lze taxparentní značku udělit pouze celé skupině společností s právem jednotlivých právnických osob v rámci této skupiny značku používat. Sousloví odvádím státu na taxparentní značce nespecifikuje, kterému konkrétnímu státu společnost či skupina společností daně odvádí, ale znamená, že daně odvádí jakémukoli státu na zeměkouli; jedná se o průměr zaplacené korporátní daně všem státům, kde má skupina pobočku, v poměru k zisku vytvořeného ve všech jurisdikcích, kde má takové pobočky. Například u české společnosti A vlastněné rakouskou společností B, která je vlastněna skutečným konečným skutečným majitelem, se bude jednat o průměr splatné daně z příjmu právnických osob odvedené v ČR a v Rakousku v poměru k celkovému zisku vytvořenému v ČR a Rakousku. Doba udělení taxparentní značky. Doba udělení taxparentní značky je jeden rok a odvisí od okamžiku, kdy společnost publikovala účetní závěrku. Pokud například společnost publikovala svou účetní závěrku za rok 2016 v říjnu 2017, může získat taxparentní značku od listopadu 2017 maximálně na dvanáct dalších měsíců; právo používat taxparentní značku vyprší ke konci měsíce, kdy společnost zveřejní svou účetní závěrku za následující rok, tj. rok 2017, nejpozději však ke konci listopadu Základní forma taxparentní značky je elektronická interaktivní: společnost či každá společnost ze skupiny společností si může "připnout" na svou webovou stránku jako e-značku. Veřejnost si může tuto značku rozkliknout a objeví se celá vlastnická struktura společnosti a údaje za jednotlivé země, tzv. country-by-country reporting. 682 Směrnice 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků. 683 Směrnice 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky - známá pod zkratkou CRD IV. 684 Bod 52 preambulesměrnice CRD IV. 196

197 Podoby taxparentní značky standardní a zlatá. Taxparentní značka se vyskytuje ve dvou podobách standardní a zlaté. Zatímco pro získání standardní značky je třeba údajů, jež jsou standardně zveřejňovány v účetních závěrkách společností obrat, zisk (ztráta) či daň ze zisku (ze ztráty) pro získání zlaté značky je nutné, aby společnost či skupina společností publikovali v účetní závěrce veškeré náležitosti stanovené v novelizované směrnici o účetnictví 685 v rámci povinnosti podávání zpráv za jednotlivé země, resp. v návrhu této novely předložené Evropskou komisí. Vzhledem k tomu, že uvedený návrh novely směrnice ještě nebyl přijat, což znamená, že doposud není s definitivní platností stanoveno, jaké prvky mají tvořit součást uvedených zpráv za jednotlivé země, bude moci být zlatá taxparentní značka udělována až po definitivním schválení uvedené novely účetní směrnice Evropským parlamentem a Radou ministrů. Certifikace transparentnosti daňové struktury pomocí taxparentní značky má sloužit k ověření splnění povinností o podávání zpráv z jednotlivé země (tzv. country-by-country reporting) podle v budoucnu novelizované účetní směrnice pro skupiny společností s obratem nad 750 milionů EUR. Pro společnosti, jež výše uvedený práh obratu nesplňují, tato certifikace bude dobrovolná. Certifikace transparentnosti daňových struktur a daňové odpovědnosti pomocí taxparentní značky by mohla pomoci finanční správě, neboť společnosti a skupiny společností, jež tuto značku získají, bude možné považovat za méně rizikové z hlediska (ne)provádění daňové optimalizace v oblasti daně z příjmu právnických osob. Certifikace pomocí zlaté taxparentní značky by rovněž pomohla ověřovat poskytovatelům dotací pro malé a střední podniky, že daná právnická osoba je skutečně malým a středním podnikem 686. Na následujícím příkladu v krocích 1 až 4 vidíme celý proces certifikace pro získání taxparentní značky: za prvé, rozkrytí a doložení vlastnické struktury, za druhé konsolidace vlastnické struktury, tj. uvedení i případných dceřiných a sesterských společností, za třetí, spočítání skutečné míry korporátního zdanění skupiny na základě údajů uvedených v účetních závěrkách skupiny. Za čtvrté udělení taxparentní značky dané společnosti či skupině společností, tj. "připnutí si" této interaktivní značky na webovou stránku společnosti a možnost "rozkliknutí" této značky a zobrazení vlastnické struktury a základních údajů podle pravidel "country-by-country" reporting. 685 Čl. 48c odst. 2 návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady měnící směrnici 2013/34/EU ohledně zveřejňování informaci o dani z příjmu některými podniky a jejich pobočkami, KOM (2016) 198 konečný. 686 Ve smyslu Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 týkající se definice mikropodniků, malých a středních podniků (oznámeno pod číslem dokumentu C(2003) 1422) (Úř. věst. L 124, , str

198 2. Další možnosti získávání informací o vlastnických strukturách a skutečných majitelích Obecně. Existující či vytvářené systémy přímého rozkrývání vlastnických struktur a skutečných majitelů trpí řadou systémových nedostatků. Nejdůležitějším z těchto nedostatků je absence ověření informací o vlastnických strukturách a skutečných majitelích, jež sbírají z existujících informací v obchodních či jiných rejstřících, relevantními a průkaznými dokladovými dokumenty. Dalším důležitým systémovým problémem je poté spoléhání se na informace o vlastnictví z obchodních rejstříků, které tyto informace v řadě případů neobsahují, a pokud je obsahují, tyto informace nejsou vždy průkazné (právně závazné). Kromě těchto problémů mají navíc jednotlivé typy zaváděných rejstříků skutečných majitelů či existující databáze a/nebo aplikace své vlastní specifické nedostatky ARACHNE (Orbis, WorldCompliance) Obecně o systému ARACHNE. Pro automatizovanou kontrolu má sloužit nástroj pro prevenci a odhalování podvodů, který se nazývá Arachne. Je to nástroj vytvořený Evropskou komisí za účelem identifikace nejvíce riskantních projektů a kontraktů a také potenciálně rizikových projektů operačních programů. 687 Napomáhá řídícím a kontrolním systémům operačních programů omezit chybovost a posílit prevenci možných podvodů a jejich odhalení. Zároveň má usnadňovat monitoring interních i externích dat ohledně projektů a příjemců dotací. Arachne využívají především řídící orgány a další zprostředkující subjekty. Dále je využívána certifikačními orgány, auditními orgány a auditory Evropské komise. Příležitostně je program používán Evropským účetním dvorem či Úřadem pro boj proti podvodům 687 Pracovní skupiny k budoucnosti kohezní politiky EU. DotaceEU.eu [online]. [vid ]. Dostupné z: 198