SOUTĚŽE A OLYMPIÁDY ZEMĚPISNÁ OLYMPIÁDA. Výsledky krajského kola:

Transkript

1 SOUTĚŽE A OLYMPIÁDY ZEMĚPISNÁ OLYMPIÁDA Školního kola se zúčastnilo 24 studentů ze sekundy až oktáv. Obvodní kolo pro Prahu 10 a 11 již tradičně organizovala naše škola. Předsedkyní komise byla Mgr. Anna Plimlová. Do obvodního kola postoupili a umístili se: Kategorie A Kategorie B Kategorie C Kategorie D 4. místo Nikol Kopáňková, prima 1. místo Jakub Semecký, sekunda 2. místo Jan Krákora, sekunda 4. místo Alice Luňáková, kvarta 6. místo Martin Stránský, tercie 4. místo Bohdan Povýšil, sexta B 5. místo Kristýna Staňková, oktáva A Výsledky krajského kola: Kategorie B 3. místo Jakub Semecký, sekunda Hlavní soutěže školních tříd EUROREBUS se zúčastnilo družstvo kvarty ve složení Kristýna Voříšková, Alice Luňáková, Tobiáš Jirsík. Mezi 77 družstvy obsadilo krásné 9. místo!

2 PRAŽSKÝ GLOBUS Výsledky školního kola: Kategorie A 1. místo Jakub Semecký, sekunda 2. místo Jan Krákora, sekunda 3. místo Michal Glogr Celkem se zúčastnilo 6 studentů primy a sekundy. Kategorie B 1. místo Kristýna Voříšková, kvarta 2. místo Tobiáš Jirsík, kvarta 3. místo Josef Štorm, tercie Celkem se zúčastnilo 8 studentů tercie a kvarty. Kategorie C 1. místo Ondřej Kavan, oktáva A 2. místo Bohdan Povýšil, sexta B 3. místo Kristýna Staňková, oktáva A Celkem se zúčastnilo 10 studentů kvinty A, sexty B, septimy A a oktávy A. Výsledky celoměstského kola: Kategorie A 5. místo Jakub Semecký, sekunda 42. místo Jan Krákora, sekunda Kategorie B 24. místo Tobiáš Jirsík, kvarta 30. místo Kristýna Voříšková, kvarta Kategorie C 12. místo Ondřej Kavan, oktáva A

3 EKOLOGICKÁ OLYMPIÁDA Z pověření Klubu ekologické výchovy byla pořadatelem krajského kola pro oblast Praha již tradičně naše škola ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK Praha, Lesy ČR, SMOP a MHMP. Družstvo ve složení: Ondřej Kavan, oktáva A, Igor Espinoza, Klára Štěpánková, oktáva B obsadilo v konkurenci šesti škol 1. místo. DĚJEPISNÁ OLYMPIÁDA Výsledky školního kola: 1. místo Kristýna Voříšková, kvarta 2. místo Tobiáš Jirsík, kvarta 3. místo Alice Luňáková, kvarta Celkem se zúčastnilo 5 studentů tercie a kvarty. Výsledky obvodního kola: 5. Kristýna Voříšková, kvarta místo Tobiáš Jirsík, kvarta OLYMPIÁDA V ČESKÉM JAZYCE Výsledky školního kola: I. kategorie 1. místo Tobiáš Jirsík, kvarta 2. místo Kristýna Voříšková, kvarta 3. místo Tomáš Kopáňko, kvarta Celkem se zúčastnilo 5 studentů kvarty. II. kategorie 1. místo Ondřej Kavan, oktáva A 2. místo Marek Doležal, oktáva A 3. místo Krystýna Staňková, oktáva A Celkem se zúčastnilo 8 studentů

4 Výsledky obvodního kola: I. kategorie místo Tobiáš Jirsík, kvarta místo Kristýna Voříšková, kvarta Soutěže Staňte se bratrstvem mostním, kterou pořádalo Muzeum Karlova Mostu, se zúčastnili studenti primy až kvarty a ve své kategorii obsadili 1. místo. Třídy byly oceněny projížďkou parníkem pod Karlovým mostem a Čertovkou. ŠKOLNÍ KOLO MEZINÁRODNÍ MATEMATICKÉ SOUTĚŽE KLOKAN 2008 Celkem se zúčastnilo 46 studentů. Výsledky: Kategorie Benjamín (prima-sekunda) 1. místo Michael Glogr, sekunda 2. místo Kateřina Pilátová, sekunda 3. místo Jakub Semecký, sekunda Kategorie Kadet (tercie-kvarta) 1. místo Tobiáš Jirsík, kvarta 2. místo Josef Štorm, tercie 3. místo Kristýna Voříšková, kvarta KRAJSKÉ KOLO STŘEDOŠKOLSKÉ ODBORNÉ ČINNOSTI Obor fyzika: 1. místo Milan Minić, oktáva B s prací Termojaderná fúze OLYMPIÁDA V NĚMECKÉM JAZYCE Kategorie III. A: Obvodního kola se zúčastnil Jan Klučinec, septima A a obsadil 3. místo

5 KONVERZAČNÍ SOUTĚŽ V RUSKÉM JAZYCE Krajské kolo pro Prahu a Středočeský kraj organizovala opět naše škola. Předsedou komise byl PaedDr Antonín Hlaváček. Výsledky: II. kategorie 1. místo Marek Doležal, oktáva A 2. místo Kristýna Staňková, oktáva A V ústředním kole reprezentoval školu M. Doležal. LITERÁRNÍ SOUTĚŽE První místo v XI. ročníku národní literární soutěže na téma Tvář Země se neustále mění vyhlášené Klubem ekologické výchovy ve spolupráci se Zeleným křížem ČR a sekretariátem České komise pro UNESCO. Vývoj planety Země a změny života na ní Neandrtálec Huf spal v jeskyni. Jako polštář mu sloužil kámen, přes který měl přehozený medvědí kožich. Jak se ve spánku vrtěl, sklouzl i s kožešinou dávno ulovené šelmy z kamene. Probudil se, aby se protáhl a narovnal si polštář. Když tak činil, všiml si, že je na jeho kameni cosi obtisklého. Nikdy takovou věc neviděl. V tom jsou jistě čáry, pomyslel si Huf. Radši se dojdu zeptat šamana, ten už jistě bude vědět, co to je. A tak vstal, vzal kámen, a odkráčel za šamanem. Když došel do jeho jeskyně, uviděl, že je tam celá jeho tlupa. Šaman, velikostí by se mohl rovnat bizonovi, jeho hlava byla holá až na impozantní kozí bradku, byl oděn v kožichu z šavlozubého tygra, ale i přesto byly jeho nohy a břicho odkryté, stál uprostřed hloučku a něco vykládal za doprovodu četných pohybů rukou. Ale ne, Vido zase vypráví své historky a já je zaspal. Přistoupil tedy k hloučku posluchačů a zůstal nehybně stát a jen naslouchal Vidově vyprávění. Jakmile příhoda skončila, prodral se hloučkem a poklekl před šamanem. Pak zase vstal a velmi vážně řekl: Nejvyšší ze všech šamanů na této Zemi, pověz mi prosím co je zde na mém kameni za divný ornament? Ten jsem ještě nikde neviděl. Můj milý Hufe, toto není žádný ornament, nýbrž pozůstatek po živém tvorovi, prohlásil Vido, když si balvan pořádně prohlédl. Ten živočich se jmenoval trilobit. Jestli máte zájem, povím vám jeho příběch spjatý s vývojem naší Planety. Všichni neandrtálci souhlasili a když v jeskyni nastalo ticho, začal Vido vyprávět

6 Tak tedy, jak víte, naše planeta je v pořadí třetí od slunce. Ale vždycky nevypadala tak, jak ji známe dnes. Na začátku toho všeho bylo jen horké a skalnaté těleso. Postupem času na něj začaly padat první kapky, které sílily až se pořádně rozpršelo. Některé škvíry se zalily vodou, která v nich ovšem dlouho nevydržela, neboť země byla horká a chrlila lávu, a tak se déšť zase vypařil. Ovšem pršelo tak intenzivně a tak hodně, že se nakonec celá planeta ocitla pod vodou. A zde vznikl první život. Byli to trilobiti. Ten, kterého jsi mi přinesl na kameni, je jeden z nich, Hufe. Tomuto období se říká prvohory. Ty nakonec také zanikly a někteří doposud žijící tvorové s nimi. V té době byl na planetě jen jeden kontinent Pangea. Sopky, které byly pořád činné, vybouchly. Moře vody zaplavilo moře lávy. A tak vznikly druhohory. Ale co bylo s trilobity??? Když bouchly sopky, nastalo také zemětřesení a krajinu zaplavily husté mlhy. Teplota klesla a oni, kteří na to nebyli zvyklí, vymřeli. Jejich ostatky se dostaly do bahna, kde zkameněly. A to je celé povídání a trilobitech. Vás aĺe bude jistě zajímat, co se s naší planetou dělo pak. Ano, všichni trilobiti zahynuli, ale to neznamená, že vymřely včechny živočišně druhy. Ty, které byly dříve potlačovány, se teď dostaly dopředu. Byly to převážně ryby. Postupem času se z ryb vyvinuli obojživelníci a z těch plazi. A některé druhy těchto plazů dorostly do obřích velikostí, jiní zůstaly menšího vzrůstu a z některých se dokonce staly předchůdci dnešních ptáků a savců. Někteří žili ve vodě, někteří na souši. I jejich jídelníček byl různý. Byly tací, co požíraly ostatní, byly taky tací, co se živili jen rostlinami a tací co požírali obojí. A těmto prazvláštním tvorům se říkalo dinousaři. Během jejich existence také všude na planetě rostly mohutné stromy, zelená tráva, barevné kytky, listy obvěšené křoví i různé vodní rákosí a řasy. Pravěcí obři jsou stejně jako my obratlovci. Znamená to, že mají páteř tvořenou z obratlů. Ale v druhohorách žili také tvorové, kterým páteř obratle netvoří. Ti se nazývají bezobratlí. Během druhohor se Pangea rozdělila na dva menší kontinenty Gondwana a Laurasie. Všichni tu společně žili více než 160 milionů let, až jednoho dne přistál na naší planetě obří meteorit a skoro všechny dinosaury zabil. Stejně jako tomu bylo v prvohorách, ani teď neumřeli všichni. Přežilo hodně menších plazů, ptáků i savců a samozřejmě nějaké druhy bezobratlých. A touhle událostí začíná další období věku Země nazývané třetihory. I v těch se vyvíjely (z pozůstalých z druhohor) stále nové druhy živočichů. A nyní, v třetihorách, se také rozpadla Gondwana a Laurasie do stavu, který známe dnes, to jest na šest menších kontinentů. Laurasie je dnešní Severní Amerika, Asie, Evropa a Gondwana Jižní Amerika, Afrika, Austrálie. V tomto období se začaly vyvíjet stale lepší a lepší primáti. Z těchto opic se zrodil i člověk. Nejbližší primát podobný lidské bytosti, byl australopiték. Ten dorůstal délky cm, byl už skoro vzpřímený, ale jeho chůze byla ještě hodně kolíbavá. Ten žil už ve čvrtihorách, které začaly prvním člověkem. A tím je člověk zručný. Chodil už zcela vzpřímeně a stejně jako chodíme my. Používal jednoduché kamené nástroje a zbraně. Ze sběrače se stal lovec. Další pokročilejší formou člověka je člověk vzpřímený. Ten dovedl používat oheň. A po tomto druhu jsme přišli my a ti druzí. A když se vyvíjel člověk, vyvíjela se i zvířata. Například dřív žil na této planetě malý mamut, který nebyl ani chlupatý. Z něho se vyvinul dnešní mamut. Ohromně velký a chlupatý. Nebo tygr. Dřív neměl takové velké zuby. A takhle bych mohl pokračovat ještě hodně dlouho. Taky klima na této planetě se mění. Bylo tu už spousty zim, lét ale také dlouho trvajících dob ledových. A tak to bude vždycky

7 Když Vido domluvil, nastalo v jeskyni naprosté ticho. První kdo promluvil, byl Huf. Děkuji ti, šamane, že si nám všem objasnil vývoj planety, zvířecí i náš. Já se teď vrátím do své jeskyně a budu pokračovat tam, kde jsem přestal. Tedy v spánku. Vstal, vzal si kámen a odešel. Když došel k sobě domů, ustlal si pod hlavou a usnul. Mezitím se ve vesnici stalo něco neskutečného. Z tábora druhých, kteří si říkají člověk moudrý, vyšla skupina bojovníků. Dorazili do vesnice neandrtálců s jediným cílem. Všechny je pozabíjet. Vešli do jeskyně šamana, kde (aspoň si to mysleli) všechny našli. Po deseti minutách boje nezbyl v této jeskyni žádný živý neandrtálec. A tak se ti druzí sebrali a odešli. Když se Huf probral, řekl si, že se půjde podívat, co se děje v jeskyni Vida. Přišel tam a hrůzou zůstal stát na místě s otevřenou pusou. Všichni byli mrtví. Všichni. Každý koho znal, každý, s kým byl kdy na lovu, s kým se bavil, s kým se radoval a oslavoval úspěchy. Pořád tomu nemohl uvěřit, ale bylo to tak. První, co mu přišlo na mysl, byla pomsta. Ale jak se on, poslední neandrtálec, mohl měřit s celou vesnicí druhých? Ne, to nepude, pomyslel si. Radši se budu skrývat. A tak se celá dlouhá léta skrýval a viděl mnohé postupy evoluce. Z těch druhých, tedy člověk moudrý, se stali ještě chytřejší a vyvinutější lidé. Nazývá se člověk moudrý moudrý. Viděl i výviny zvířat. Z mamuta slezly chlupy a měl tvrdší kůži. Celkově se také zmenšil. Ti noví lidé mu říkali slon. Tygru šavlozubému se přední tesáky zkrátily natolik, že se mu vešly do tlamy. A lidé mu říkali už prostě jenom tygr. S průběhem věků si lidé taky začali dělat lepší sídla. Stavěli si domy z cihel, které byly stoprocentně nepropustné. Vesnice se zvětšovaly a zvětšovaly až z nich byla města. A ty města byla velká, ale hlavně byla všude. Hufovi dělalo stále větší problém se skrývat. Až nakonec jednoho dne musel vyjít ze svého úkrytu a ukázal se lidem. Měl to štěstí, že jeho poslední skrýš byla za vědeckým ústavem. Tito lidé ovšem nemluvili tou řečí jako náš neandrtálec. Mluvili úplně jinak. Nakonec se ovšem domluvili a vědci pochopili, co je Huf zač. Od té doby se měl krásně. Jedno patro ústavu obětovali pro něho. Udělali mu tam prostředí, jaké měl, když žil ještě v jeskyni a všude kolem něj byli neandrtálci. Je sice pravda, že si žil v přepychu, ale jedno mu přeci jen chybělo. Byli to jeho kamarádi, co by mu rozumněli a normálně by si s ním povídali. Jednoho dne, kdy seděl u sebe v jeskyni a koukal se ven, kde pršelo. Napadloho: Tak takhle to dopadne s každým, kdo se neumí přizpůsobit době a nemůže jít s evolucí. Buď umře, nebo si možná bude žít skvěle, ale bude opuštěný. Teď si říkám, že by bylo i lepší být v ten osudný den naší vesnici v šamanově jeskyni. Radši bych neviděl, co tihle, říkají si člověk moudrý moudrý, provádí s naší planetou. Měli by k ní být trochu ohleduplnější. Dává jim jídlo, příbytky a vše potřebného k životu a oni se jí odvděčují tím, že jí ničí. Kdyby nebyla ona, nejsou ani oni. Doubravka Velenská, tercie

8 VÝTVARNÉ SOUTĚŽE Do soutěže pořádané rakouským institutem Medienpädagogik Badenbyly zaslány vybrané práce našich studentů a studentek tercie a kvarty. Soutěž nesla název Plakatwettbewerb Kinderfilmwoche a vytvářel se návrh na plakát pro týdenní přehlídku dětských českých filmů. Z kvarty se zůčastnili se samostatným návrhemveronika Sládková a Michaela Josífková.Dále se společnou prací Kristýna Voříšková a Tobiáš Jirsík. Z tercie to byly skupinové práce Anny Šopovové, Vladislava Kašpara a Vojty Havlíčka, dále Martina Duška, Adély Šplíchalové, Nikoly Kněžourkové, Josefa Štorma a Jaromíra Šuka. Michaela Josífková uspěla a její malovaný obrázek byl na jaře 2008 použit jako pozadí jednoho z festivalových plakátu. Mgr. Lenka Turnerová, vyučující výtvarné výchovy