o kormoránu velkém CPhalacrocorax carbo) na Opočensku a jinde VojtěchVolf O KORMORÁNU VELKÉM (PHALACROCORAX CARBO) NA OPOČENSKU A JINDE Úvod Kormorán velký je pták s rozsáhlým rozšířením.hnízdí nejen v Evropě a Asii, ale také v Austrálii, Novém Zélandu a na západní části Severní Ameriky (ŠŤASTNÝ et al. 1997). Zimuje okolo mořských břehů v celé Evropě, Severní Africe a na západě SeverníAmeriky. V teplejších oblastech i na příhodných místech na vnitrozemských vodách (HUDEC et al. 1994). Kormorán je nápadný, tmavý pták, velikosti menší husy. Zdržuje se výhradně na vodě nebo v její těsné blízkosti. Při plavání je charakteristický hluboký ponor, dlouhý krk ~ hlava směřující zobákem šikmo vzhůru. Při let~ působí dojmem kříže.iehozbarvení je v době toku černé se zelenavým leskem. Po stranách lýtek je bílá skvrna a světlejší je krk a hlava. Potrava Potravu kormoránů tvoří téměř výhradně ryby. Výzkumem bylo zjištěno, že v rámci celé Evropy se potravní spektrum kormoránů sestává z celkem 115 druhů ryb. Ve vnitrozemských vodách je druhová skladba podstatně nižší. Výzkumem na Třeboňsku v letech 1997-1999 (MARTINCOVÁ 1999) bylo zjištěno, že při sledování skladby potravy a frekvence krmení mládat byl na rybářsky obhospodařovaných rybnících nejčastěji lovenou rybou kapr obecný (Cyprinus carpio). Úlovky kaprů tvoří téměř 79% potravní skladby,preferována je věková kategorie K2 o velikosti 14-18 cm. Na druhém místě je lín obecný (Tinca tinca) a je v potravě kormoráni'} zastoupen 15,2%. Vzhledem k protáhlému tvaru těla je konzumovaná velikost 16-22 cm. V menší míře je v úlovcích také zastoupena plotice obecná (RuJilus rujilus) a okoun říční (Perca fluuiatilis). Zajímavý je též údaj Kellerův (KELLER 1995), který analyzoval obsah žaludků kormoráni'} a zjistil též úhoře říční (Anguilla anguilla) o délkách 20-70 cm. Historie rozšíření kormoránů v Evropě příliš Z minulého století není o rozšíření tohoto druhu v ornitologické literatuře věrohodnýchzpráv. Je jen známo, že kormoráni byli v jihozápadní a zá- - 9 -
padni Evropě záměrně pronásledováni a likvidováni. Příčinou byl jejich rybolovný způsob obživy.v mnohých případechke snížení početníchstavl1 také přispěly velké změny v mokřadních ekosystémech (HUDEC et al. 1994). Když začala být existence tohoto druhu kriticky ohrožena, bylo ve většině zemí následně přistoupeno k jeho ochraně. Díky tomuto opatření se podařilo populace kormoránů velkých zachránit. Po určité době došlo k pozvolnému zvyšování početnosti hnízdících párů a bylo také zaregistrováno postupné územní rozšíření. K pravé expanzi tohoto druhu však došlo až v 70. letech v Nizozemí, Dánsku, Německu a Švédsku. V 80. letech je tento trend zaznamenán ve střední Evropě a v 90. letech se začal počet kormoránů také zvyšovat i v severovýchodní Evropě (Estonsko a Rusko). Počet kormoránů se tak v průběhu 20. století zvýšil ve střední, severní a západní Evropě 150 x. (MUSIL et MARTINCOVÁ 1999). Historie rozšíření kormoránů v ČR Dle zoologů starší generace (FRIČ,JANDA, KARÁSEK) se osudy kormoránů v minulém století nijak neodlišovaly od vývoje v Evropě. Není doklad o tom, že by u nás hnízdili. Ve všech našich rybničních oblastech byli kormoráni považováni za významné škůdce ryb a jako takoví byli všemožně hubeni. FRiČ (1872) popisuje, že byli v letech 1836 a 1846 hojní v okolí Pardubic a nepochyboval o tom, že by tu vyhnízdili, kdyby se to připustilo. Ani na začátku tohoto století nebylo úspěšné hnízdění prokázáno. První zpráva o hnízdění je z roku 1938, kdy se na ostrůvku Mlýnského rybníka usadily 4 páry. V pozdějších letech bylo hnízdění znemožněno pokácením stromů. V roce 1949 se kormoráni znovu pokoušeli vyhnízdit, ale násady jim byly zničeny.v letech 1953-1959 se kormoráni objevovali v kolonii volavek popelavých (Ardea cinerea) na Zámeckém rybníkuv Lednici (HACHLER 1959), ale hnízdění nebylo nikdy prokázáno.v roce 1949 rovněž zahnízdily 3 páry v kolonii volavek popelavých v lese Oskovec u Petrova (okres Hodonín), hnízda však byla zničena (Balát). K úspěšnému hnízdění došlo na Moravě teprve v roce v roce 1982 (nádrž Nové Mlýny), později i na dalších místech.v Čecháchdošlo k úspěšnému hnízdění o rok později (rybník Ženich na Třeboňsku 1983), také zde vzniklo postupně několik dalších menších kolonií (HUDEC et al. 1994) Dle probíhajících výzkumů počet hnízdících párů v ČR nepřesahuje dvě stovky, přičemž bylo zjištěno že od roku 1991 počet hnízd postupněklesá (MU SIL et MARTINCOVÁ 1999). Kromě toho bylo prokázáno, že naše hnízdní populace nezpůsobujetak velké ekonomické škody jako protahují a zimující ptáci. Většina kormoránů, kteří přes naše území protahují, pochází ze severní a západní Evropy. Koncentrace ptáků na jednotlivých rybničních soustavách - 10 -
může přesáhnout 1000 ex. Celkový počet protahujících ptáků je odhadován na několik set tisíc jedinců (MUSIL et MARTINCOVÁ 1999). Kongresové aktivity v Evropě a II nás Nebývalá populační dynamika kormoránůvelkých je pozorně sledována nejen ornitology z celé Evropy, ale neméné pozorně také profesionálními a sportovními rybáři. Například v čevrnu roku 1992 uspořádalo francouzské ministerstvo životního prostředíve městě Brenne Mezinárodní konferenci o rybářském hospodaření ve vztahu ke kormoránu velkém 0ANDA 1992). Na konferenci byly široce diskutovány otázky, které se týkaly vlivu kormorána na rybářství, biologie kormorána a zkušenosti s kontrolou škod, které kormorán působí. V Dánsku se konal, také z iniciativy ministerstva životního prostředí, seminář (Kodaň 1993). Cílem bylo posouzení návrhů na ochranu a management populace kormorána velkého v Evropě 0ANDA 1994). V roce 1993 byla založena skupina pro výzkum kormorána velkého CRG (Cormorant Research Group).Této skupině byl udělen statut výzkumné skupiny v rámci mezinárodního byra pro výzkum vodních ptáků a mokřadů (IWRB). Zmíněná skupina začala pracovat oficiálně na třetí konferenci o kormoránech, která se konala v Polsku (Gdaňsk 1993). Této konferenci předcházela druhá, která se byla v Holandsku (Lelystad 1989) a první konaná ve Švédsku (Folsterbo 1985). Čtvrtá se uskutečnila v Itálii (Bologna 1995). Další, které byly naplánovány na zimu 1997/98 do Španělska a v roce 2000 do Norska, se však neuskutečnily(musil 1996; MUSIL 2000 in liu.). Pokud jde o podobné iniciativy v ČR - dne 17. září 1998 se v Mikulově konalo pracovní setkání na téma Kormorán velký v České republice. Tomuto setkání také předcházela několikrát opakovaná setkání mezinárodní pracovní skupiny v letech 1996-1997. Zde se hledaly cesty k omezování početnosti kormoránů, neboť při jejich stoupacíjí početnosti v Evropě seškody na obsádkách ryb ve vnitrozemí (rybníky a tekoucí vody) jevily jako neúnosné. Na mikulovském setkání zazněly referáty, které vyhodnotily situaci kormorána velkého v ČR Byl přijat konkrétní postup pro regulaci jeho početních stavů. Závěry jednání byly rozeslány referátům životního prostředí okresních úřadii, Správám chráněných krajinných oblastí a národních parků, regionálním střediskůmagentury ochrany přírody a krajiny ČR a Inspektorátům České inspekce životního prostředí. Regulace početnostikormorána velkého je v ČR v pravomoci okresních úřadů (referáty ZP), nebo Správ chráněných krajinných oblastí a parků. Doporučená opatření jsou tvořena plašením ptáků, regulací hnízdění a odstřelem dospělých jedinců. Je zdůrazněna nutnost všechna opatření pečlivě evidovat a vyhodnocovat (MUSIL et MARTINCOVÁ 1999). - 11 -
Materiál a metodika Při shromaždování údajů o dynamice rozšiřování kormorána velkého v Evropě a u nás jsem čerpal z dostupné literatury: HUDEC et al.1994;janda 1992; JAN DA 1994; MARTINCOVÁ 1999; MUSIL 1993; MUSIL 1994; MUSIL 1996; MUSIL et MARTINCOVÁ 1999; ŠŤASTNÝ et a1. 1997. Všechna pozorování, která se vztahují k uvedenému článku, byla konána v období od února 1985 do března 2000. Sledovány byly rybníky Broumar, Semechnický a Podchlumský. První dva se nalézají ve čtverci 5762, Podchlumský je na hranicích čtverce 5763 kvadrátové sítě. Rovněž byly použity poznatky, které jsem získal od kolegů z Východočeské pobočky eso, kteří v uvedené lokalitě pracovali. Výsledkya diskuse. S kormorány velkými jsem se na rybníku Broumar setkal poprvé dne 27.3. 1985. Byli dva a seděli na padlém kmeni v těsné blízkosti ostrova. Jeden exemplářbyl dospělý jedinec a druhý loňské mládě.byli napadáni racky chechtavými (Larus ridibundus). Kormoráni reagovali tím, že po nich sekali zobákem. O dva dny později (29. 3.) jsem zde zastihl skupinu 10 ex., kteří se zdržovali na hladině a lovili ryby. Při následné kontrole další dny jsem je zde již nezastihl. V následujících letech se situace opakovala, kormorány jsem zde sporadicky zastihl při jarním a podzimním tahu, jejich počet však nikdy nepřesáhl počet 10 ex. Vždy se zdrželi jen krátce. V tomto období jsem kormorány na jiných rybnících v okolí nezastihl. Velmi zjevně je láká ostrov na rybníkubroumar. Zde nacházejí klid a pocit bezpečí,proto se zde koncentrují k odpočinku a nocování. K určitému zlomu v početnosti kormoránů na této lokalitě došlo v roce 1994. Dne 18.3: jsem zde poprvé zastihl hejno čítající 15 ex. Od tohoto roku začala početnostnejprve zvolna a potom příkře stoupat. Například l7.1 O. 1996-25 ex., 21. 3.1997-65 ex., 7.11. asi 100 ex., 9.11. asi 150 ex., v polovině listopadu (15.11.) jen 10 ex., 16. 11.- 1 ex. V roce 1998, díky zajímavému průběhu počasí v lednu, jsem registroval první pokus o zimování.v první polovině měsíce byla nad naším územím teplá fronta (+ 9 C), na rybníku se objevili 3 kormoráni, kteří využili toho, že voda není zamrzlá a zdrželi se přibližně týden.ve druhé polovině měsíce však přišla studená fronta, hladina zamrzla a ptáci odletěli.jarní a podzimní tah tohoto roku byl relativně málo početný. Například 22.2. - 7 ex., 1.3. - 6 ex., 2. 3. - 3 ex., 15.3.- 3 ex., 22.3. - 2 ex. Určitý nárůst nastal až 5.4. - 18 ex., 8. 4. - 31 ex., 12.4. - 18 ex., 30.4. - 6 ex. Dne 28.5. jsem zaznamenal nejpozdější jarní výskyt. zastihl jsem zde 2 loňská mláďata. Na podzimním tahu se kormoráni objevili až 11.10. - 12 -
~36 ex.,18. 10.- 22 ex., 20.10.- 23 ex., 25.10.- 38 ex.,8.11.- 54 ex., potom přišla studená fronta a kormoráni se už neukázali. V roce 1999 přilétlo první hejno 14.3.- 64 ex., 24.3.- asi 130 ex., 27.3.- 36 ex., potom několik negativních pozorování, až 30.4. - 1 ex. Na podzimním tahu jsem první skupinu ptáků zaznamenal už 29.8. - 5 ex., 7.9. - 7 ex., 17.9. - 7 ex., 10. 10. - 56 ex., 16. 10. - 60 ex., 22.10. - 94 ex., 24.10. asi 117 ex., 30. 10. - 110 ex.to už bylrybník téměř vypuštěna následně sloven. Kormoráni se v tomto případě na několik dní přestěhují na rybník Semechnický, není-lí také vypuštěn,a potom se rozlétnou na ostatní rybníky východních Čech. Největší invaze kormoránů však nastala v první polovině března 2000. Na Broumaru bylo napočítáno 230 ex. (BĚLKA in verb.), na Semechnickém rybníku byl počet ptáků rybáři odhadnut na 600 ex. (FLÉGL in verb.). K počtu zastižených ptáků,které jsem v tomto článku uvedl, je třeba dodat, že je velmi obtížné spočítat všechny, když jejich počet přesáhne stovku. Na podzim pozorovateli překáží listí na stromech na ostrově a sčítání je komplikované také tím, že jednotlivci a skupiny neustále slétají na hladinu, aby lovili ryby a jiní se zase na stromy vracejí k odpočinku. Další jednotlivci a skupiny ptáků odlétají na Semechnický rybník, který je asi 2 km vzdálen a je také využíván kormorány k lovu ryb. Další ptáci se odtud vracejí. Pozorovatel nernůže být přítomen na obou místech současně. Počty ptáků, které uvádím, jsou skutečně napočítané.kde jsem použil slůvko asi, může být počet ptáků z výše uvedených důvodů vyšší. Také připomínám, že uvedené cifry se vztahují na den a hodinu, kdy byl pozorovatel přítomen. Počet ptáků, kteří zde byli v době nepřítomnosti pozorovatele se nepokouším odhadnout. Bude to jistě dost vysoké číslo, které však zdaleka nedosahuje počtu kormoránův tradičních rybničních soustavách v Čechách a na Moravě. Přesto jsou škody působené kormorány na rybách značné.nejde tu jen o ryby ulovené, množství ryb je také zraňováno a později hyne. Podle mých pozorování i poznatků rybářů je významným fenoménem také stres, který lovící kormoráni způsobují, Bylo zjištěno, že se ryby před kormorány schovávají namačkány na sebe pod nejrůznějšímiúkryty (loďky,lávky,myslivecká zařízení, která slouží k lovu kachen atd.), místo toho, aby se intenzivně živily a přibývaly na váze, k radosti rybářů a hlavně konzumentů. V důsledku přítomnosti vysokého počtu kormoránův první polovině března obdržel Rybářský závod ]. Kolowrata Krakovského v Opočně svolení, aby v součinnosti s myslivci přistoupil k plašení (FLÉGL in verb.). Dle názoru myslivce, který při jarním tahu plašení kormoránů prováděl,nebyla tato činnost,vzhledem k vynaloženému času a námaze, příliš efektivní. Plašení bylo prováděno střelbou ze břehu a z lod' ky. Kormoráni se naučili rozpoznávat nebezpečí,které jim hrozilo ze strany myslivce, dokázali své získané negativní zkušenosti využít. Po prvním výstřelu ne- - 13.-
kormoránu velkém (Phalacrocorax carbo) na Opočensku a jinde bo po spatření myslivce odletěli na sousední rybník nebo jen na druhý konec rybníka, aby se po odchodu rušitele opět vrátili a pokračovali v lovu nebo v odpočinku na ostrově /HERZÁN in verb.z. Jeden ornitolog napsal:"historie kormoránů byla pohnutá. " Zbývá ho doplnit - "budoucnost teormordnůbude také pohnutá." Poděkování Za cenné informace děkuji kolegům z Vč. pobočky ČSO panu T. Bělkovi,]. Hlaváčkovi a M. Kollertovi. Za pročtení rukopisu a připomínky děkuji panu Z.Volfovi.Za připomínky a užitečné informace děkuji baštýři z Opočna panuvl. Fléglovi a členu MS Borky Trnov panuv Herzánovi a ostatním myslivcůmi profesionálním a sportovním rybářům,se kterými jsem se na březích rybníků setkal. literatura: FRIČ A. (1872): Die Vogel Bobmens. - journal Orn.,19 : 161-205, 305-313, 378-392; Ibid., 20 :366-384. HACHLER E. (1959): Hnízdění kormoránů velkých (Phalacrocorax carbo) v zámeckém parku lednickém /jižní Mo raua/. - Sylvia, 1'6;282-283. HUDEC K. let al./ (1994): Fauna ČR a SR. Ptáci J. - Praha,Academia. JANDA]. (1992):il1ezinárodní leonference o rybdrsleém hospodařeníve vztahu ke kormoránu velkém. - Zprávy ČSO, 35 : 27-28. TÝž (1994): Semindi: o ochraně teormorana velkého. - Ibid., 38 : 64-65. KELLER (1995): Foot ofcormorants (Pbalacrocorax carbo sinensis) tuinter in Bauaria, soutbern Germany. -Ardea, 83 : 185-192. MARTINCOVÁ R. (1999): Skladba potravy a frekvence krmení mlddat kormorána velkého (Pbalacrocorax carbo sinensis) na Třeboňsku.- Sylvia, 35/1: 11::17. MUSILP (1993): Třetí evropská konference o kormoránech. - Zprávy ČSO, 37 : 54-55. TÝž (1994): Skupina pro výzkum kormordnú. - Ibid., 39 : 32-33. TÝž (1996): Čtvrtá evropská konference o kormoránech. - Ibid., 43 : 64. MUSIL P, MARTINCOVÁ R.(1999): Kormorán velký v České republice. - Ptačí svět, 6/1: ll. ŠŤASTNÝK., BEJČEK V, HUDEC K. (l997):atlas hnízdního rozšířeníptáků v České republice 1985-1989. - Jinočany, Nakladatelství a vydavatelstvíh a H. Adresa autora:vojtěch VOLF, Na Poříčí 412, 51801 Dobruška - 14..