Z á p i s ze schůze Hlavního výboru Vědecké společnosti pro nauku o kovech, konané dne 23. 4. 2010 na UK MFF v Praze.

3 Z á p i s ze schůze Hlavního výboru Vědecké společnosti pro nauku o kovech, konané dne 23. 4. 2010 na UK MFF v Praze. Přítomni: Lukáč, Číhal, Stránský, Bernášek, Jonšta, Hanus, Stulíková, Šíma Omluveni: Šob, Podrábský, Fiala Program: 1. Kontrola zápisu 2. FEMS, Euromat, RVS 3. Personalie 4. Vyúčtování projektu, zpráva o činnosti, finanční uzávěrka 5. Výsledky voleb, volba funkcionářů předsednictva a revizní komise ad 2. Hlavní výbor vzal na vědomí informaci jednatele o připravované volbě členů výkonného výboru FEMS, která proběhne v červenci v rámci Junior Euromatu v Lausanne. Bylo rozhodnuto podpořit nominaci prof. Klibera jako společného kandidáta obou českých materiálových společností. V září 2011 se v Montpellier koná konference Euromat 2011. Jednatel informoval o tom, že RVS poskytla Společnosti dotaci na vydávání Zpráv pro letošní rok. ad 3. Členové Hlavního výboru byli informováni o úmrtí prof. Mazance a dr. Miličky a vzali na vědomí ukončení členství ing. Římana na jeho písemnou žádost. Seznámili se též s písemným oznámením prof. Macka o jeho rezignaci na funkci předsedy pražské pobočky ze zdravotních důvodů. ad 4. Hlavní výbor vzal na vědomí informaci jednatele o vyúčtování loňského projektu na vydávání Zpráv, o odevzdání zprávy o činnosti Společnosti za loňský rok a o finanční uzávěrce za rok 2009, uzávěrka byla předložena revizní komisi. ad 5. Po zpracování hlasovacích lístků došlých listovní a elektronickou poštou byly konstatovány skrutátory volebních výsledků doc. Bernáškem a ing. Hanusem následující výsledky voleb do předsednictva Hlavního výboru a do Revizní komise Vědecké společnosti pro nauku o kovech na období 2010 2012: celkový počet došlých hlasovacích lístků: 48 z toho neplatných: 1

4 počet hlasů do předsednictva: prof. Číhal 47 dr. A. Dlouhý 42 prof. Louda 40 prof. Lukáč 43 prof. Podrábský 44 prof. Stránský 46 doc. Stulíková 43 prof. Šíma 47 prof. Šob 40 do Revizní komise: doc. Bernášek 45 ing. Hanus 44 ing. Pospíšilová 44 Prof. Lukáč poděkoval přítomným za mnohaletou spolupráci v Hlavním výboru a oznámil svoje rozhodnutí rezignovat na místo v předsednictvu v novém funkčním období. Tím se počet zvolených členů předsednictva snížil na osm a po diskusi proběhla volba funkcionářů Hlavního výboru s následujícím výsledkem: předseda: prof. Číhal místopředseda: prof. Jonšta jednatel: prof. Šíma předseda Revizní komise: doc. Bernášek Příští schůze Hlavního výboru Společnosti se bude konat v říjnu nebo listopadu 2010 na KFM MFF UK, Ke Karlovu 5. Zapsal: prof. RNDr. V. Šíma, CSc.

5 Z á p i s ze schůze Hlavního výboru Vědecké společnosti pro nauku o kovech, konané dne 12. 11. 2010 na UK MFF v Praze. Přítomni: Číhal, Jonšta, Stulíková, Šob, Pospíšilová, Louda (Skype), Šíma Omluveni: Bernášek, Stránský, Fiala, Hanus,, Podrábský, Dlouhý Program: 1. Kontrola zápisu 2. Informace o činnosti 3. Zprávy 4. Pobočky Společnosti 5. RVS 6. Různé ad 2. Prof. Šíma informoval o platbě příspěvku do FEMS za letošní rok, o podání žádosti o dotaci na vydávání Zpráv na RVS a o podílu Společnosti na organizaci konference FEAL2009 a vydání sborníku jako zvláštního čísla Intermetallics 18(7) 2010. ad 3. Připravuje se vydání dvojčísla Zpráv s výsledky letošních voleb vedení Společnosti a článkem zaslaným prof. Stránským. Jednatel Společnosti požádal přítomné o příspěvky do dalších čísel. ad 4. Proběhla diskuse o činnosti poboček Společnosti, bylo konstatováno, že v příštím roce je nutno činnost poboček výrazně aktivizovat. Týká se to především brněnské a liberecké pobočky, pražská pobočka musí řešit personální situaci ve vedení pobočky po odstoupení prof. Macka z funkce předsedy ze zdravotních důvodů. Ing. Pospíšilová s Ing. Hanusem pomohou s tvorbou webových stránek Společnosti. ad 5. Výroční plenární schůze dne 25. 11. se za Společnost zúčastní prof. Číhal. ad 6. Společnost se bude podílet na přípravě a organizaci mezinárodní konference ISPMA 2011. Příští schůze Hlavního výboru Společnosti se bude konat v dubnu nebo květnu 2011 na KFM MFF UK, Ke Karlovu 5. Zapsal: prof. RNDr. V. Šíma, CSc.

6 Rýžování zlata na Horském potoce lokalita Opatovské zákopy Karel Stránský Drahomíra Janová Petr Levíček Karel Křížek Lubomír Stránský K historii Na Horském potoce, který sbírá své prameny severozápadně od vesnice Hory (obr. 1), se rýžovalo zlato již v době předhusitské. Obr. 1 Horský potok mezi vesnicemi Hory a Opatov s lokalitou Opatovské zákopy. První písemná zprava o dolování zlata je datována do roku 1345. Počátky těžby zlata jsou zde datovány již do 14. století [1]. Vesnice Hory nesla před svým zánikem v době husitské původní název Velké Štítky a spolu s jižně ležící vesnicí Malé Štítky se o obou vsích poprvé dovídáme z listiny dané v roce 1257 [2], kdy náležely desátky z obou vsí klášteru novoříšskému. Tehdy měl klášter v Nové Říši spor s Ludmilou a jejím synem Markvartem z Hrádku (Červený hrádek u Dačic) o patronát kostela, desátky a dva lány ve Staré Říši [3]. První zmínka o dolování zlata u Štítek je ze dne 6. června 1345, kdy moravský markrabě Karel Lucemburský, pozdější císař Karel IV., dal jemnickým právo dolovat zlato a jiné kovy v nově objevených dolech u vsi Štítky (Schiken), ať již šlo o doly zcela nové, nebo jen nově otvírané, přičemž dostali stejná horní práva jako měšťané jihlavští. Do stejného dne je

7 vročena listina zemského hejtmana Viléma z Landštejna, kterou potvrdil Karlova darování. Bohužel, tato listina se v originále nedochovala. Ze dne 22. srpna téhož roku existuje ještě další listina se vztahem ke vsi Štítky, kterou markrabě Karel potvrdil horní privilegia jihlavským, přičemž jim kromě jiného dal lénem k užívání všechny doly v okruhu čtyř mil od města, zejména zlaté doly ve Štítkách (et specialiter aurifodinis in Shiken [3]). Na přelomu 14. a 15. století změnily Štítky několikrát svého majitele a postupně se dostaly do držení pánů z Lichtenburka a později pánů z Hradce. Snad existovaly ještě roku 1451, avšak v roce 1519 byla ves již pustá. Někdy v druhé polovině 16. století (roku 1567 [4]) vznikla na pozemcích zaniklých Štítek ves Hory, jmenovaná též jako Hory Štítky, o níž je v urbáři telečského panství v roce 1582 záznam ve znění wes Hory Sstitky. Z archeologických nálezů, nacházejících se v areálu zaniklé obce, pocházejí též četná torza železných i jiných hornických nářadí a keramiky, které podrobněji charakterizuje Z. Měřínský [3]. Autoři L. Hosák a R. Šrámek zde ještě k roku 1567 zmiňují těžbu zlata a železné rudy [4] (s. 278). Terénní situace a současný stav Podél celého mělkého údolí Horského potoka lesem V Zákopech, až téměř k rybníku Vidláku (obr. 1), jsou četné pozůstatky rýžovnických i důlních prací pinky, sejpy a zbytky průzkumných šachtic. Například v okolí potoka jižně od rybníka Vidláku dosahují rozměry odvalů až pěti metrů. Pod jedním z rybníků u Opatova doposud stojí stavení bývalého mlýna, které svým názvem Zlatomlýn doposud připomíná dávnou hornickou minulost kraje. V bezprostřední blízkosti obce Hory byla v minulém století také zavezena řada jam a šachtic při postupné rekultivaci luk a polí. Samotná obec Hory nese stopy hlubinného poddolování, o čemž ještě v nedávné minulosti svědčily trhliny ve zdivu některých stavení. Zdejší zlatonosný revír byl nověji geologicky zkoumán v letech 1934 1935 [5], přičemž byly novým kutáním ověřeny drobné nepravidelné křemenné žíly směru SZ JV s malými obsahy zlata. Množství zlata se přitom pohybovalo od 0,30 mg/kg do maximálně 6,0 mg/kg, což je též 6,0 g/tunu horniny. Dále bylo zjištěno, že biotitické pararuly v sousedství křemenných žil jsou slabě impregnovány pyritem a obsahují také stopy zlata. Na tyto primární výskyty navazují druhotná rýžoviska na potocích tekoucích k severu, k Opatovu. V České republice existují četné zlatonosné revíry, avšak v žádném z nich se již dnes zlato netěží. Jako poslední byla k 31. prosinci 1968 zastavena těžba v Jílovém u Prahy na podkladě tehdejšího vládního usnesení, neboť v roce 1966 se tam dolováním získalo už jen 75,4 kg zlata a kovnatost poklesla na 2,26 gramu zlata na tunu horniny [6]. Podrobný přehled nalezišť zlata na Moravě udávají T. Kruťa [7] a E. Burkart [8]. 1. Rýžování v Horském potoce v roce 1985 Přestože je možno předpokládat vytěžení zlata z písku v této lokalitě již ve středověku, byl učiněn pokus ověřit jeho obsah v píscích jednoduchými základními prostředky, tj. pomocí rýžovací pánve a splavu. Poprvé to bylo v polovině osmdesátých let minulého století, kdy se pokusného rýžování zúčastnily tří týmy. Tehdy dvou až čtyřčlenné týmy pracovaly jednoduchými prostředky pomocí lopaty, síta, splavu a rýžovací pánve. Splav představovala dvě smrková prkna o celkové délce 3,5 m, šířce cca 35 cm s příčnými zářezy vruby o hloubce cca 0,6 cm a roztečemi

8 mezi vruby cca 30 cm. Prkna byla opatřena bočnicemi o výšce kolem 2 3 cm a při rýžování skloněna pod úhlem cca 20. Kuželové rýžovací pánve měly sklon povrchové přímky též cca 20, průměry cca 30 a 50 cm a byly zhotoveny z železného plechu. Světlost ok drátěného síta byla 0,4 cm. Rýžován byl převážně písek v tůních (kapsách) potoka, postupně v téměř celé délce jeho převážně přímého toku údolím (obr. 1). Podrobnosti jsou popsány v článku [9]. Průtok v potoce nebyl koncem léta příliš velký a jeho střední hodnota činila dne 15. září 1985 12,0 ± 0,8 l/s. Bylo též odhadnuto celkové množství rýžovaného písku. Rozměry vyrýžovaných zlatěnek se pohybovaly v rozmezí od 0,2 až 1,5 mm a jejich celková hmotnost byla změřena na mikrováhách. Rozměrem největší zlatěnky byly poté podrobeny mikroanalýze s využitím elektronového rastrovacího mikroskopu JSM 840 ve spojení s energiově disperzním rentgenovým mikroanalyzátrem TRACOR N2100. Podmínky a výsledky spojené s rýžováním zlata jsou shrnuty v tabulce 1 a výsledky mikroanalýz zlatěnek obsahuje tabulka 2. Z této tabulky plyne, že analyzované zlatěnky měly nízké obsahy příměsí hliníku, manganu, titanu a železa a poněkud větší příměs stříbra. Rýžované zlato ze zlatonosných písků Horského potoka má poměrně vysokou ryzost, která při tomto rýžování dosahovala 22 až 23 karátů. Rýžování tehdy poprvé od průzkumných sond, které proběhly v roce 1934 a 1935 také prokázalo, že v píscích potoka se doposud vskutku nachází sběratelsky těžitelné množství zlata. Tabulka 1 Rýžování zlata v Horském potoce u vesnice Hory na Třebíčsku v roce 1985 Skupina (tým) [členů] Hmotnost rýžovaného písku (odhad) kg Hmotnost vytěžených zlatěnek mg Koncentrace zlata v písku mg/kg Prostředky použité při těžbě (rýžování) (1) [3] 790 50 63,3 lopata (2) [2] 2650 250 64,3 síto (3) [4] 67 4 59,7 dřevěný splav Průměr 519 + 1881* ) 36,8 + 86,2* ) 72,4 ± 15,6** ) rýžovací pánev 407* ) 30,1* ) Poznámka:* ) log-normální rozdělení; ** ) normální rozdělení. Tabulka 2 Chemické složení zlatěnek z rýžování v roce 1985* ) [hm. %] Prvek Al Ti Mn Fe Ag Au karátů Průměr 0,23 0,05 0,05 1,96 4,48 93,56 22,5 Minimum 0,00 0,00 0,00 0,85 3,02 96,57 23,2 Maximum 0,87 0,09 0,10 4,85 6,76 90,67 21,8 Poznámka:* ) analyzovány dvě zlatěnky, každá ve třech místech povrchu. 2. Rýžování v Horském potoce v roce 2007 Pokus s rýžováním zlata v píscích Horského zlatonosného potoka byl opakován po více než dvaceti letech v měsíci srpnu roku 2007. Avšak tentokrát proběhl s cílem analyzovat a identifikovat též prvky ve specificky těžkých minerálech, které spolu se zlatem doprovázejí zdejší zlatonosný písek. Během rýžování se soustřeďují v rýžovaném zbytku písku kromě zlata všechny minerály jejichž měrná hmotnost (hustota) je výrazně vyšší než hustota běžného říčního písku. Zatímco při běžném rýžování se ze zbytku vyrýžovaného písku vyberou pouze šupiny zlata zlatěnky

9 a zbývající písek se odhodí, při rýžování s cílem zachytit ve zbytku písku v rýžovací pánvi též zrna minerálů s větší hustotou než má základní křemenný písek toto rýžování jsme označili jako jemné je analyzováno veškeré v pánvi takto vyrýžované množství písku. Obr. 2 Rýžování ve zlatonosných píscích Horského potoka v lokalitě Opatovské zákopy v srpnu roku 2007. Potok měl v tomto období nízký průtok; vpravo je odložena rýžovací pánev, Tímto způsobem bylo postupně z koryta Horského potoka odebráno cca 12 až 13 litrů mokrého písku a po jednom litru v pánvi bylo také postupně velmi jemně rýžováno (obr. 2). Vyrýžovaný zbytek písku byl vždy odebrán do skleněné nádobky. Uvážíme-li že jeden litr mokrého písku má přibližnou sypnou hmotnost (2,1 2,3) kg/litr, bylo takto vyrýžováno asi 27,5 kg písku z koryta Horského potoka. Veškerý vyrýžovaný zbytek písku obsažený v nádobce byl vysušen a takto připraven k analýze chemického složení. K jeho stanovení byla aplikována nově vypracovaná metoda semikvantitativní poměrné analýzy (SPA). Princip této metody je popsán v časopisech Hutnické listy [10] a Slévárenství [11]. Metoda spočívá v tom, že prášek v daném případě zrna vyrýžovaného písku se v tenké vrstvě nanesou na elektricky vodivou karbonovou pásku a stanoví se plošnou analýzou jejich průměrné složení. Poté se na téže karbonové pásce zvolí základní, tzv. vztažná plocha, na níž se v zobrazení zpětně odražených elektronů BSE (obr. 3 až 6) vyberou a metodou energiově disperzní rtg. analýzy prvkově analyzují všechny mikroskopické částice jejichž průměrné atomové číslo je vyšší než průměrné atomové číslo zrn základního vyrýžovaného písku. Přitom se zároveň změří plocha těchto částic. Podle odvozených fyzikálně matematických vztahů [10,11,12] je poté stanoven poměrný obsah prvků (např. v mg/kg, či v g/t) ve vyrýžovaném zbytku písku. Analýza SPA v podstatě spočívá na fyzikální separaci a je poměrně pracná. K analýze byl využit energiově disperzní rentgenový mikroanalyzátor PHILIPS-EDAX v kombinaci s elektronovým rastrovacím mikroskopem PHILIPS. Výsledky analýzy vyrýžovaného zbytku jemného zlatonosného písku naneseného na karbonové pásce o rozměrech 8 12 mm jsou obsaženy v tabulce 3. Plošná analýza prvků proběhla ve třech místech karbonové pásky vždy na ploše 4 4 mm a v tabulce 3 jsou uvedeny

10 průměrné hodnoty včetně jejich směrodatné odchylky. K semikvantitativní poměrné analýze byla zvolena vztažná plocha 942 942 μm ve dvou rozdílných oblastech A, B téže pásky, na každé z nich byly v zobrazení BSE vybrány akcesorické částice (zrna) a změřen jejich plošný rozměr. Obr. 3 Částice akcesorických minerálů o vyšším atomovém čísle než je běžné složení rýžovaného písku, jsou na ploše (942 942 μm) karbonové pásky v zobrazení BSE zřetelně viditelné. Byla určena jejich plocha, prvkové složení a poměrný obsah cestou SPA (oblast B). Obr. 4 Zlatěnka o plošných rozměrech 186 70,9 μm, vyrýžovaná z cca 27,5 kg zlatonosného písku Horského potoka. Složení v hm.% 88,97 Au a 11,03 Ag. Zobrazení v režimu zpětně odražených elektronů BSE, které demonstrují vysoké atomové číslo zlata 79. Bodovou analýzou bylo poté stanoveno prvkové složení vybraných částic a též aritmetický průměr prvků v těchto částicích bez zřetele na velikost částic, avšak vždy se záznamem maximální koncentrace prvku v příslušném souboru částic. Výsledky jsou uvedeny taktéž v tabulce 3. Kromě toho byl podle metody SPA stanoven spodní (minimální) obsah prvku v akcesorických částicích (zrnech) jemně vyrýžovaného zlatonosného písku. Takto stanovené obsahy prvků vázané na

11 akcesorické minerály těžkých kovů písku jsou pro obě oblasti A, B téže základní karbonové pásky vzestupně uspořádány rovněž v tabulce 3. Obr. 5 Zlatěnka z předchozího snímku v zobrazení režimu sekundárních elektronů SE, který znázorňuje její prostorový (třírozměrný) tvar. Svým tvarem se zlatěnka podobá části vyříznuté z jehlice smrku, či borovice. Její hmotnost je nepatrná, řádově 10 5 g. Obr. 6 Částice akcesorických minerálů o vyšším atomovém čísle než činí běžné složení rýžovaného písku, jsou na ploše karbonové pásky v zobrazení BSE zřetelně viditelné. Lze změřit jejich plochu, stanovit jejich prvkové složení a zpracovat metodou SPA (oblast A). Výsledky analýz Z tabulky 3 plyne, že rýžováním se ve vyrýžovaném zbytku písku soustřeďuje velké množství lanthanidů, které mají vyšší atomové číslo než má základní rýžovaný písek, vyskytují se v korelaci s kyslíkem a fosforem a mají též větší měrnou hmotnost než má převážně křemenný písek. Z lanthanové řady patnácti prvků jich bylo ve

12 vyrýžovaném písku nalezeno celkem devět (tj. 3/5) kromě lanthanu, ještě cer, praseodym, neodym, samarium, gadolinium, dysprosium, erbium a yterbium. Tabulka 3 Výsledky semikvantitativní poměrné analýzy vyrýžovaného zlatonosného písku +) z koryta Horského potoka v roce 2007 Plošná analýza SPA oblast A SPA oblast B Prvek x* ) s x Prvek x** ) x max Prvek mg/kg Prvek x** ) x max Prvek mg/kg O 46,35 0,87 O 35,12 54,42 K 0,298 O 40,13 49,13 Cd 0,745 Na 1,80 0,14 Na 1,06 2,33 Cr 0,677 Na 0,56 1,54 Mn 0,859 Mg 0,74 0,06 Mg 0,51 0,79 Si 2,08 Mg 0,65 3,70 Cr 0,927 Al 6,01 0,25 Al 0,68 1,65 Sm 7,86 Al 1,35 5,69 Gd 1,32 Si 23,33 1,43 Si 2,22 11,83 Mn 8,08 Si 3,37 14,68 S 1,40 Y 0,97 0,19 Y 3,44 4,62 Ti 16,7 Y 9,13 34,93 K 2,02 P 0,80 0,06 P 10,00 12,92 Mg 18,0 P 11,12 13,46 Ag 4,61 Zr 0,90 0,55 Zr 2,52 30,23 Pr 23,8 Zr 3,35 36,92 Ti 5,09 S 0,24 0,02 S 0,05 0,13 Al 24,2 S 0,11 0,37 Mg 7,58 K 0,84 0,05 Ag 1,02 11,03 Ca 24,5 Cd 0,05 0,59 Ca 7,70 Ca 1,32 0,06 Th 2,56 6,69 Fe 26,7 Ag 0,24 1,12 Na 8,76 Ti 7,30 0,81 U 0,94 1,79 Zr 37,2 Th 1,46 4,94 Er 10,1 La 1,11 0,30 K 0,03 0,15 Ag 37,1 U 0,65 2,95 Fe 10,8 Ce 1,40 0,18 Ca 0,55 1,01 Na 40,2 K 0,23 1,75 Yb 11,3 Pr 0,18 0,13 Ti 0,36 1,06 U 45,0 Ca 0,58 1,25 Zr 12,7 Nd 0,51 0,10 La 7,73 11,93 Si 65,2 Ti 0,25 0,80 U 13,2 Cr 0,05 0,04 Ce 15,27 24,20 Y 122 La 5,99 12,21 Dy 13,7 Mn 0,37 0,19 Pr 1,43 2,78 Nd 142 Ce 11,93 23,56 Al 16,3 Fe 5,77 0,20 Nd 5,63 9,86 Th 159 Pr 1,27 2,95 Pr 18,2 suma 100,00 0,02 Cr 0,06 0,28 Au 207 Nd 4,62 9,90 Th 24,4 Z at. čís. 14,43 Sm 0,68 2,12 La 326 Cr 0,07 0,11 Si 28,0 Mn 0,11 0,35 P 350 Mn 0,05 0,14 Nd 69,0 Fe 0,63 1,44 Ce 668 Gd 0,12 1,47 La 89,8 Au 7,41 88,97 O 1106 Fe 0,83 2,88 Y 175 suma 100,00 max. suma 3457,496 Dy 0,73 3,58 Ce 179 Z at. čís. 35,14 Er 0,58 3,01 P 182 Yb 0,59 2,80 O 628 suma 100,00 max. suma 1522,511 Z at. čís. 28,31 Poznámky: +) množství vyrýžovaného písku z cca 27,5 kg mokrého písku činilo po jeho úplném vysušení17,617 g; * ) x [hm.%] plošná analýza vyrýžovaného písku (vzorek na karbonové pásce 8x12 mm, průměrná hodnota ze tří analýz vždy z různých ploch 4 4 mm na téže pásce); ** ) x [hm.%] bodová SPA analýza akcesorických mikročástic jemně vyrýžovaného písku (na karbonové pásce vybrány 2 plochy rozměru A, B 942 942 μm, na každé analyzováno vždy 12 mikročástic (zrn) o střední velikosti 110,8 ± 24,2 μm); x max [hm.%] - maximální koncentrace prvku v souboru 12 mikročástic; mg/kg spodní analyzované množství prvku vázaného na akcesorické (těžké) minerály v zrnech vyrýžovaného písku v oblasti A, resp. B, vzorku písku na karbonové pásce. Z lanthanidů jsou první čyři La, Ce, Pr a Nd v písku obsaženy dokonce v množství detekovatelném běžnou plošnou analýzou a jejich celkový obsah ve vyrýžovaném písku byl stanoven v množství 3,2 hm. %. Rozdělení lanthanidů ve vyrýžovaném písku a též ve vrstvě nanesené na karbonové pásce není rovnoměrné a v obou místech pásky (A, B) se významně odlišuje. Kromě lanthanidů bylo ve vyrýžovaném písku stanoveno běžnou plošnou analýzou 0,97 hm. % yttria. Z radioaktivních prvků se v písku

13 Horského potoka vyskytuje thorium a uran. Jejich detekovatelnost je pod mezí běžné plošné analýzy vyrýžovaného písku, avšak metodou SPA byly v částicích (zrnech) písku zjištěny spolehlivě. Thorium s koncentrací až 4,94 hm. % a uran až 2,95 hm. % (tabulka 3). Zirkonium bylo ve vyrýžovaném písku stanoveno plošnou analýzou v množství 0,90 hm. % a metodou SPA v korelaci s křemíkem a kyslíkem v množství až 36,9 hm. %. Z drahých kovů bylo nalezeno stříbro jako příměs lanthanidů s koncentrací až 1,12 hm. % a jako příměs zlata. Výsledkem rýžování cca 27,5 kg zlatonosného písku byla pouze jediná částice ryzího zlata. Zlato, vyrýžované ve formě zlatěnky, je zobrazeno v módu BSE na obr. 4, v tabulce 3 je zahrnuto v části A. Zlatěnka obsahovala 11,03 hm. % stříbra a její ryzost činila 21,4 karátů. V prostorovém zobrazení sekundárních elektronů na obr. 5 se zlatěnka podobala vyříznuté části z jehlice smrku, či borovice. Hmotnost zlatěnky je nepatrná. Její skutečnou hmotnost je možno přibližně odhadnout z jejích změřených plošných rozměrů (obr. 4) a tloušťky. Při hustotě zlata 19,3 g/cm 3 je její hmotnost řádově 10 5 gramu. Výskyt zlatěnek je v říčním písku Horského potoka při nevelkém množství zpracovávaného říčního písku více méně náhodný. Uvažujeme-li pouze výskyt jediné zlatěnky na celkové ploše karbonové pásky o ploše 96 mm 2 a víceméně rovnoměrné rozdělení všech analyzovaných prvků vázaných na akcesorické minerály (těžké kovy) po celé ploše základní karbonové pásky 8 12 mm, získáme po zprůměrování dat v tabulce 3 (oblasti A, B) graf na obr. 7. Spodní (minimální) obsah prvku mg / kg 1000 100 10 1 0,1 Cd Gd Cr K S Sm Mn Er Yb Dy Ti Mg Ca Fe Pr Al Ag Na Zr U Si Th Au Nd Y La P Ce O Prvky vázané na akcesorické minerály v rýžovaném písku Horského potoka Obr. 7 Graf znázorňuje rostoucí posloupnost prvků vázaných ve zlatonosném písku Horského potoka na těžké kovy (akcesorické minerály). Stanovené prvky jsou v tomto grafu seřazeny vzestupně podle jejich rostoucí posloupnosti ve vyrýžovaném písku Horského potoka. Z grafu názorně plyne, že v písku po jeho velmi jemném vyrýžování dominují lanthanidy (La, Ce, Pr, Nd, Sm, Gd, Dy, Er a Yb) korelující s fosforem a kyslíkem. Říční písek dále zahrnuje vysoký podíl radioaktivních minerálů obsahujících thorium a uran (Th, U), které jsou také v korelaci s kyslíkem a fosforem. Jistý podíl stříbra 20,9 mg Ag/kg je v korelaci s lanthanidy. Yttrium v poměrném množství 149 g Y/kg se v písku nachází v korelaci s kyslíkem a fosforem, zlato se nachází jako ryzí 104 mg Au/kg a váže na sebe také stříbro.

14 Podle mineralogické literatury [13,14] je velmi pravděpodobné, že lanthanidy se ve vyrýžovaném písku nacházejí jako minerál monazit, což je fosforečnan (Ce, La, Nd, Th)PO 4 který obsahuje radioaktivní thorium, tvoří se v pegmatitech, je mírně radioaktivní a doprovází písky v rýžovištích. Jeho tvrdost podle Mohse je 5 až 5,5 stupně. Podle téže literatury lze předpokládat, že yttrium se ve vyrýžovaném písku nachází jako minerál xenotim, což je taktéž fosforečnan typu (Y, Th, U, Ln)PO 4, obsahující radioaktivní thorium, uran a některé lanthanidy. Jeho tvrdost je podle Mohse 4 až 5 stupně. Tento minerál se tvoří v pegmatitech a nachází se v metamorfovaných horninách a v sedimentech. Minerál xenotim je také mírně radioaktivní. Množství obou minerálů (jejichž názvy jsou řeckého původu: monaxo osamělý, xenotimos pohostinský) ve vyrýžovaném písku potoka jsou sice v daném případě pod mezí jejich spolehlivé detekovatelnosti metodou rtg. difrakční analýzy, avšak metoda SPA umožňující párovou korelační analýzu analyzovaných prvků, potvrdila párovou korelaci lanthanidů s fosforem a kyslíkem a yttria, thoria a uranu s fosforem a kyslíkem jako statisticky významnou. Pokud jde o prvek zirkonium lze soudit, že běží o minerál zirkon ZrSiO 4, jehož tvrdost je podle Mohse 7,5 stupně, který vzniká ve vyvřelých horninách a některých metamorfovaných horninách, vyskytuje se často v sedimentech a jako drahokam je znám už od antických dob. Závěr V příspěvku jsou popsány zkušenosti a výsledky získané s rýžováním zlata ze zlatonosných písků Horského potoka v lokalitě Opatovské zákopy severozápadně od vesnice Hory. Experimenty s rýžováním zlata proběhly jednoduchými prostředky pomocí rýžovací pánve a splavu. V roce 1985 byly spojeny s mikroanalýzou vyrýžovaných zlatěnek a bilanční analýzou, jejíž výsledky jsou uvedeny v tabulkách 1 a 2. V roce 2007 bylo rýžováno jen pomocí rýžovací pánve, přičemž vyrýžovaný písek obsahující minerály o vysoké měrné hmotnosti (včetně zlata) byl analyzován jako celek metodou semikvantitativní poměrné analýzy, jejíž výsledky jsou uspořádány v tabulce 3 a na obr. 7. Vyrýžovaný písek obsahoval vysoký podíl kovů vzácných zemin lanthanidů, značný podíl yttria, radioaktivního thoria, uranu a zirkonia. Zmíněné prvky jsou velmi pravděpodobně vázány na minerály monazit, xenotim a zirkon. Množství zlata ve vyrýžovaném písku bylo stanoveno v poměrném množství 104 mg Au/kg s odchylkou 52 mg Au/kg. Z experimentů a z výsledků jejich analýz plyne, že ve zlatonosném písku Horského potoka bylo pro sběratelské účely vyrýžováno zlato poměrně vysoké ryzosti 21,4 až 23,8 karátu (což podle puncovního zákona odpovídá ryzosti [15] 892 až 992. Podle přehledu, který sestavil J. Waldhauser [16], je tato ryzost srovnatelná s ryzostí zlata ložisek ležících na české straně Českomoravské vrchoviny z Orlíku u Humpolce 990 a Zlaténky u Humpolce 998, a dokonce vyšší než je ryzost zlata z Kašperských Hor 865. LITERATURA [1] MERTA, J.: Zaniklé zlaté doly u Hor. In Archeologia technika Technické muzeum v Brně, Brno 1984, s. 19 22.

15 [2] HOSÁK, L.: Historický místopis země Moravsko/Slezské. ACADEMIA, Praha 2004, 1145 s. ISBN 80-200-1225-7. [3] MĚŘÍNSKÝ, Z.: Hornické vsi Velké a Malé Štítky u Svojkovic u Hor (okres Jihlava a Třebíč). In Archeologia technika. Technické muzeum v Brně, Brno 1984, s. 23 43. [4] HOSÁK, L., ŠRÁMEK, R.: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, A-L. ACADEMIA, Praha 1970, 576 s. [5] DUDEK, A.: Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1972 1 : 200 00. M-33-XXVIII. Jindřichův Hradec, Geofond, N ČSAV 1972, s. 79 (stať zpracoval L. Odehnal). [6] STRUŽ, J., STUDÝNKA, B.: Zlato. Od magie až po finanční spekulace. Mladá fronta. Praha 1985. [7] KRUŤA, T.: Moravské nerosty a jejich literatura 1940 až 1965. Moravské museum Brno, 1966, 379 s. [8] BURKART, E.: Moravské nerosty a jejich literatura. Moravské muzeum v Brně. NČSAV, Praha 1953. [9] STRÁNSKÝ, K., LEVÍČEK, J., ROBLÍČEK, T.: Příspěvek k rýžování zlata na Horském potoce. In Archeologia technika. Technické muzeum v Brně, Brno 1987, s. 19-22. [10] STRÁNSKÝ, K., JANOVÁ, D., POSPÍŠILOVÁ, S., DOBROVSKÁ, J.: Poměrná semikvantitativní mikroanalýza těžkých kovů v horninách, struskách a rudách. Hutnické listy, 2009, roč. LXII, č. 3, s. 84-89. ISSN: 0018-8069. [11] STRÁNSKÝ, K.; JANOVÁ, D.; POSPÍŠILOVÁ, S.; DOBROVSKÁ, J. Možnost poměrné semikvantitativní mikroanalýza těžkých kovů v horninách, rudninách a struskách. Slévárenství, 2009, roč. LVII, č. 7-8, s. 268 270. ISSN: 0037-6825. [12] POSPÍŠILOVÁ, S., JANOVÁ, D., ROUPCOVÁ, P., KAVIČKA, F., STRÁNSKÝ, K., PODRÁBSKÝ, T.: The suitable methods o the determination of the trace elements in accesory minerals. In Acta Metallurgica Slovaca Conference, No. 1, 2010, p. 141-144. [13] MEDENBACH, O., SUSSIECKOVÁ-FORNEFELDOVÁ, C.: Minerály. Knižní klub, Ikar, Praha 1995, 287 s. ISBN 80-7176-207-5, ISBN 80-85830-97-3. [14] PELLANT, Ch., PELLANTOVÁ, H.: Horniny a minerály. Osveta, Martin, 2000, 256 s. ISBN 80-217-0582-5. [15] PÍŠEK, F.: Nauka o materiálu I. NČSAV, Praha 1957, 754 s. [16] WADLHAUSER, J.: Poznatky o keltském a středověkém rýžování zlata v západní části Českomoravské Vysočiny (lokalita Leskovice na Pelhřimovsku). In Archeologia technika 3. Technické muzeum v Brně, Brno 1987, s. 31 64.

16 Životní jubilea členů Společnosti v roce 2011 55 let: Prof. Ing. Bohumír Strnadel, DrSc. 3. 11.1956 Doc. RNDr Dagmar Jandová, Ph.D. 21. 12.1956 60 let: RNDr. Milan Svoboda, CSc. 1. 9.1951 Prof. RNDr. Mojmír Šob, DrSc. 5. 8.1951 Prof. Ing. Eva Mazancová, CSc. 23. 11.1951 65 let: Ing. Jan Pacák, CSc. 17. 4.1946 Prof. Ing. Miroslav Tvrdý, DrSc. 9. 5.1946 Ing. Marian Čerňanský, CSc. 29. 5.1946 RNDr. Václav Paidar, DrSc. 23. 8.1946 RNDr. František Hnilica, CSc. 12. 12.1946 70 let: Ing. Petr Pácl, CSc. 4. 2.1941 Doc. Ing. Jiří Oulehla, CSc. 14. 2.1941 Ing. Rudolf Štefec, CSc. 22. 2.1941 Prof. Ing. Petr Zuna, CSc. 21. 3.1941 RNDr. Vojtěch Kaska, CSc. 16. 5.1941 Ing. Bořivoj Million, DrSc. 12. 7.1941 Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc. 2. 10.1941 Ing. Petr Michalička 27. 10.1941 Ing. Jindřich Douda, CSc. 15. 12.1941 75 let: Doc. Ing. Arnošt Silbernagel, CSc. 2. 5.1936 Doc. Ing. Jaromír Sodomka, CSc. 6. 9.1936 80 let: Prof. Ing. Karel Stránský, DrSc. 18. 12.1931 85 let: Ing. Vratislav Horálek, DrSc. 16. 8.1926 Doc. Ing. Bohuslav Čech, DrSc. 22. 9.1926 Doc. Ing. Jaroslav Belda, CSc. 25. 11.1926 Ing. Milan Pražák, CSc. 30. 11.1926 Srdečně blahopřejeme!

17 Zprávy Vědecké společnosti pro nauku o kovech vydává Hlavní výbor Společnosti pro informaci svým členům Uzávěrka tohoto čísla: 30. 11. 2010 Odpovědný pracovník: prof. RNDr. Vladimír Šíma, CSc. Adresa Společnosti: Ke Karlovu 5, 121 16 Praha 2 e-mail: vsnk@met.mff.cuni.cz tel. 221 91 1362, 221 91 1358 fax 221 91 1490