Projekt Cíl3 Ultrajemné částice a zdraví

Podobné dokumenty
Zdroje aerosolu PM1 v Annaberg- Buchholzi a Ústí nad Labem. Chemical mass balance model

Odhad zdrojů atmosférického aerosolu v městském obvodu Ostrava-Radvanice a Bartovice v zimě 2012

IDENTIFIKACE A ODHAD PODÍLU ZDROJŮ NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ METODOU PMF

ATMOSFÉRICKÝ AEROSOL V OVZDUŠÍ ZDROJE

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje

Využití markerů pro identifikaci zdrojů znečišťování a původu paliva v lokálních topeništích

Konference Problematika emisíz malých zdrojůznečišťování2

Projekt Ultraschwarz

INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví

Identifikace zdrojů znečišťování ovzduší v Moravskoslezském kraji. Ing. Lucie Hellebrandová Ing. Vladimír Lollek

Porovnání emisních parametrů při spalování hnědého uhlí a dřeva v lokálním topeništi

Stanovení chemických a toxikologických vlastností prachových částic a výzkum jejich vzniku. II. etapa, rok 2009

Odborný odhad podílů zdrojů znečišťování na ovzduší v Ostravici (Moravskoslezském kraji) Ing. Lucie Hellebrandová

VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V LOKALITĚ PODOMÍ

Znečištění ovzduší a zdraví

Monitoring kvality ovzduší v souvislosti s požárem skládkového komplexu a.s. Celio Lokalita: Litvínov, Most

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Znečištění ovzduší města Liberce

Novinky v legislativě

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010

Příloha 5/A. Emise z dopravy. Lokalita Praha. Úvod

PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ

Uhlíkaté komponenty atmosféry (TC) organický(oc) a elementární uhlík (EC) Produkty nedokonalého spalování paliv

Výsledky měření znečištění ovzduší na automatizované monitorovací stanici Jeseník za chladné období říjen březen 2014

VI. česko-slovenská konference Doprava, zdraví a životní prostředí Brno

Ovzduší ve městě a ve správním obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Valašské Meziříčí

Metodika stanovení podílu dopravy k znečištění ovzduší v malých sídlech

PM 10 NEBO PM 2,5. (ale co třeba PM 1,0 a < 1 µm) B. Kotlík 1 a H. Kazmarová 2 1

MORFOLOGIE, CHEMICKÁ A TOXIKOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA POULIČNÍHO PRACHU A SUSPENDOVANÝCH PRACHOVÝCH ČÁSTIC, VČETNĚ URČENÍ ZDROJŮ PŮVODU

Identifikace zdrojů znečištění ovzduší měření a postupy

Využití měřícího vozu v roce 2013 a další aktivity pobočky v Ústí nad Labem. Porada OČO 2013, Telč Helena Plachá

HSRM. dne Most. Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

Výběr látek k hodnocení zdravotních rizik ovzduší. MUDr.H. Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

Stanovení koncentrací polyaromatických uhlovodíků PAHs v ovzduší města Kopřivnice

Znečištění ovzduší v České republice. MUDr. Miroslav Šuta. Bielsko-Biala, srpna Centrum pro životní prostředí a zdraví

Radim J. Šrám. Ústav experimentální mediciny AV ČR Praha. Magistrát hl. m. Prahy, Praha,

Příloha 3. Klastrová analýza shlukování metodou k-průměrů

Příloha 6. Charakteristické PAH indexy

Ing. Václav Píša, CSc. Autor

Modelování rozptylu suspendovaných částic a potíže s tím spojené

Monitoring těkavých organických látek

KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECH

Metoda hodnocení příspěvku malých spalovacích zdrojů ke znečištění ovzduší. Prezentace pro konferenci Ochrana ovzduší ve státní správě teorie a praxe

Identifikace zdrojů znečišťování ovzduší

A-PDF Split DEMO : Purchase from to remove the watermark

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

DOPRAVA A ZDRAVÍ. příspěvek k diskusi o řešení dopravní situace v Praze Ing. Miloš Růžička

PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL:

CHEMIE - Úvod do organické chemie

N Á V R H VYHLÁŠKA. ze dne.2017,

Směrnice o průmyslových emisích a teplárenství

Název lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41

INECO průmyslová ekologie, s.r.o. Zkušební laboratoř INECO průmyslová ekologie s.r.o. náměstí Republiky 2996, Dvůr Králové nad Labem

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA

Plán rozvoje oboru ochrany čistoty ovzduší ČHMÚ do roku 2020

Organické látky. Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík

Sada 7 Název souboru Ročník Předmět Formát Název výukového materiálu Anotace

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

PŘÍLOHA 1 IMISNÍ LIMITY PRO TĚŽKÉ KOVY

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 5 odst. 6 a 30 odst. 4 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákon ):

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji

Kvalita ovzduší v MB PM část. Mgr. David Hradiský david.hradisky@gmail.com

BZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

APLIKACE ANALYZÁTORU GRIMM PRO IDENTIFIKACI ZDROJŮ SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC V PRŮMYSLOV

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum Zkušební laboratoř 17. listopadu 15/2172, Ostrava - Poruba

NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Znečištění ovzduší důsledky pro zdraví naší populace

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko -Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu = projekt AIR SILESIA

Personální monitoring ovzduší u dětí v projektu TAČR Hodnocení faktorů vnějšího prostředí na zátěž dětské populace alergeny, první poznatky.

(tuhý/prašný/pevný a nebo jen aerosol)

Metodika inventarizace emisí ze spalování paliv v domácnostech

POPIS ODBĚROVÉHO MÍSTA

MONITORING ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA VE VZTAHU K VENKOVNÍMU A VNITŘNÍMU OVZDUŠÍ. MUDr.H. Kazmarová RNDr.B.Kotlík Státní zdravotní ústav Praha

Environmentální problémy. Znečišťování ovzduší a vod

autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi

ANORGANICKÁ ORGANICKÁ

oblasti Polsko - Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu = projekt AIR SILESIA

Výzkum původu prachu v exponovaných oblastech pro programy zlepšení kvality ovzduší. III. etapa, rok 2003

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Autorizace metody Stanovení OC a TC ve venkovním ovzduší (imisích) se záchytem na filtr metodou termo-optické analýzy. E.

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2

POROVNÁNÍ EMISNÍCH LIMITŮ A NAMĚŘENÝCH KONCENTRACÍ S ÚROVNĚMI EMISÍ SPOJENÝMI S BAT PRO VÝROBU CEMENTU A VÁPNA (COR 1)

Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s.

Potenciál biopaliv ke snižování zátěže životního prostředí ze silniční dopravy

Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech

Stav a výhled životního prostředí v ČR a EU

Ropa Kondenzované uhlovodíky

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Aktuality v problematice venkovního a vnitřního ovzduší

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

H H C C C C C C H CH 3 H C C H H H H H H

Identifikace zkušebního postupu/metody IP 100 (ISO 9096, ČSN EN )

SLEDOVÁNÍ POČTU ČÁSTIC V OSTRAVĚ

Transkript:

Projekt Cíl3 Ultrajemné částice a zdraví Jan Leníček, Martin Kováč Zdravotní ústav Ústí nad Labem

Kontaminace složek životního prostředí

UFP Počty částic 10-800 nm Kontinuální měření Projekt Cíl 3 Ultrajemné částice (UFP) a zdraví UFP Frakce <50, <200, <500 nm 24 hod. odběry Hi- Vol impaktor UFP frakce <1000 nm 24 hod. odběry Hi- Vol Digitel Sledování nemocnosti Respirační choroby, kardiovaskulární choroby hospitalizace, úmrtnost Analýzy kovů, PAHs Analýzy kovů, iontů, OC, EC organických markerů Zdravotní stav obyvatel Státní správa Identifikace zdrojů UFP Klastrová, faktorová analýza, receptorové modelování (CMB)

Atmosférický aerosol Prašný aerosol je složitá polydisperzní směs částic přítomných v atmosféře, jejichž velikost se pohybuje od několika nanometrů až do 0,5 mm. Tyto částice jsou tvořeny organickými i anorganickými látkami a mohou být jak antropogenního, tak přírodního původu Používaná zkratka PM 10 PM 2,5 PM 1,0 Dle Nařízení vlády 350/2002 Sb. je zaveden termín suspendované částice: Suspendované částice jsou pevné nebo kapalné částice, které v důsledku zanedbatelné pádové rychlosti přetrvávají dlouhou dobu v atmosféře

Legislativa - aerosol v ovzduší Vychází ze Směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 2008/50/ES, ze dne 11.6.2008. O kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu PM 10 pro kalendářní rok je 40 μg.m -3 PM 2,5 pro kalendářní rok je 25 μg.m -3 Cílový imisní limit pro rok 2015 pro PM 2,5 v městských lokalitách je stanoven ve výši 20 μg.m -3

Frakce vzdušného aerosolu

Porovnání jemné a hrubé frakce prašného aerosolu Tušimice prašnost Chomutov prašnost 70 90 60 80 70 50 60 [/m3] 40 30 PM2,5 PM10 [µg/m3] 50 40 PM2,5 PM10 20 30 20 10 10 0 23-3-10 24-3-10 25-3-10 26-3-10 27-3-10 28-3-10 29-3-10 30-3-10 31-3-10 1-4-10 0 6-4-10 7-4-10 8-4-10 9-4-10 10-4-10 11-4-10 12-4-10 13-4-10 14-4-10 15-4-10 Štětí prašnost Litoměřice prašnost 50 35 45 40 30 35 25 [µg/m3] 30 25 20 PM2,5 PM10 PM1 [µg/m3] 20 15 PM2,5 PM10 PM1 15 10 10 5 5 0 19-4-10 20-4-10 21-4-10 22-4-10 23-4-10 24-4-10 25-4-10 26-4-10 27-4-10 28-4-10 0 3-5-10 4-5-10 5-5-10 6-5-10 7-5-10 8-5-10 9-5-10 10-5-10 11-5-10 12-5-10 Jemná frakce PM 2,5 tvoří cca 80% celkové prašnosti PM 10

Atmosférický aerosol Ústecký kraj patří k nejzatíženějším v ČR V době inverzních situací překračují hodnoty PM 10 100 ug/m 3 Podíl jemné frakce dosahuje 85% Obyvatelstvo Ústí nad Labem je exponováno i karcinogenními látkami (PAH) Koncentrace BaP překračovala v letech 1997-2009 legislativou stanovený limit 1 ng/m3.

B(a)P v ovzduší Průměrné roční koncentrace BaP ng/m 3 v Ústí nad Labem v letech 1997-2009 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Sbírka zákonů č.597/2006 BaP 1ng/m 3

Složení jemné frakce Elementární uhlík Ostatní Oxidy kovů Organické látky NH 4 + SO 4 - NO 3 - Sulfátový, nitrátový, amonný ion, elementární uhlík, kovy, organické látky Velký měrný povrch částic a vysoký obsah organického uhlíku v jemné frakci umožní sorpci širokého spektra organických látek (alifatické uhlovodíky, fenoly,pah, nitro PAH, organické kyseliny, bazické látky) prachové částice 0,8 μm mají rychlost sedimentace 0,005 cm/s asi o dva řády nižší, než hrubá frakce. ph<7

Elementární a organický uhlík Elementární uhlík vzniká při nedokonalém spalování fosilních paliv, Strukturou se podobá grafitu a do atmosféry se uvolňuje v podobě částic velikosti pod 1 μm. Následnou koagulací se na jeho povrchu hromadí další látky. Poměr mezi elementárním a organicky vázaným uhlíkem lze použít k určení zdroje aerosolu. OC/EC Nízký poměr může souviset s dopravou- 4,2 benzínové motory 2,2 lehké a 0,8 těžké dieselové motory Emise ze stacionárních zdrojů spalování dřeva 4,15 uhlí (hnědé uhlí 6,1, antracit 16,8, brikety 23,8)

Analýza SVOC odběr na křemenný filtr a polyuretanovou pěnu extrakce směsí dichlormethan/methanol frakcionace na silikagelu - alifatické uhlovodíky, triterpenické uhlovodíky - PAH, nitro-pah - oxo-pah - alkoholy, steroly - kyseliny, fenoly analýza GC/MS

Separace na silikagelu Extrakt z filtru levoglukosan bazické látky 2 g silikagelu frakce n-hexan toluen-hexan DCM-hexan ethylacetát-hexan HCOOH-methanol alifatická PAH, nitro PAH oxo-pah, aldehydy alkoholy, steroly kyseliny, fenoly

Analýza alifatické frakce Chromatogram alifatické frakce venkovního ovzduší, Vaňov, léto 2007. GC-MS analýza, TIC (total ion current) UCM- unresolved complex mixture nerozdělené organické látky, převážně izomery a homology rozvětvených nasycených a nenasycených uhlovodíků, cykloparafinů NA-resolved hydrocarbons především nasycené nerozvětvené alifatické uhlovodíky (n-alkany) Poměr UCM/NA je parametr pro indikaci původu organického aerosolu (spalování hnědého uhlí UCM/NA < 3, doprava UCM/NA cca 5) Alifatická frakce

Identifikace zdrojů n-alkany Ústí n.l. léto 2002 n-alkany Košetice podzim 2001 40 40 35 35 ng/m3 30 25 20 15 10 5 0 C14 C15 C16 C17 C18 C19 C20 C21 C22 C23 C24 uhlovodík C25 C26 C27 C28 C29 C30 C31 C32 C33 C34 ng/m3 30 25 20 15 10 5 0 C14 C15 C16 C17 C18 C19 C20 C21 C22 C23 C24 uhlovodík C25 C26 C27 C28 C29 C30 C31 C32 C33 C34 Zdroje- doprava, emise z rostlin Zdroj- spalování hnědého uhlí Alifatická frakce

Alifatické uhlovodíky Index CPI (carbon preference index) - podíl sumy lichých a sumy sudých uhlovodíků. CPI = asi 1 - zdrojem spalné procesy- mobilní a stacionární zdroje. CPI >> 1 přírodní zdroje, především emise z rostlinných vosků, neboť obsahují téměř výhradně liché uhlovodíky C25 - C33.

Hopany triterpenické uhlovodíky se čtyřmi šestičlennými a jedním pětičlenným kruhem součást fosilních paliv Tvorba diagenezí a katagenezí organických látek obsažených v buněčných systémech (biohopanetetrol) sumární vzorec C 27 H 46 až C 33 H 58 mají 4 až 8 stereoisomerů jsou emitovány do ovzduší z fosilních paliv 21 R 17 Alifatická frakce

Hopany 29α - 30α - 31αR - 31αS - 17α(H),21ß(H)-norhopane 17α(H),21ß(H)-hopane 17α(H),21ß(H)-22R-homohopane 17α(H),21ß(H)-22S-homohopane Jejich vzájemný poměr charakterizuje zdroj: spalování hnědého uhlí emise z dopravy Alifatická frakce

Analýza hopanů Vzorek ovzduší - tunel Panenská Vzorek ovzduší, Ústí nad Labem, léto významný zdroj - doprava Emise- domácí kotel- spalování hnědého uhlí Vzorek ovzduší, Ústí nad Labem, zima významný zdroj - spalování hnědého uhlí Alifatická frakce

Homohopan index (i hh ) Z poměru koncentrací epimerů i hh = c 31αS / c 31αS + c 31αR lze určit stáří a druh paliva. pro lignit je hodnota 0,05, hnědé uhlí 0,09, černé uhlí 0,20 ropné produkty 0,60 Alifatická frakce

GC/MS analýza aromatické frakce zimní období, Plzeň. A indeno(cdef)chrysene, B indeno(cd)pyrene, C picene, D benzo(ghi)perylene, E anthathrene, F dibenzo(be)fluoranthene, G naphto(k)fluoranthene, H coronene Aromatická frakce

CPAH/TPAH Poměr koncentrací polycyklických aromatických uhlovodíků CPAH/TPAH je indikátorem, který umožní rozlišit stacionární a mobilní zdroje spalování CPAH zahrnuje polycyklické aromatické uhlovodíky se 4 a více kondenzovanými jádry 0.60 0.50 Ústí nad Labem závislost CPAH/TPAH na průměrné měsíční teplotě y = -0.0096x + 0.4469 R 2 = 0.5285 TPAH je součtem koncentrací všech polycyklických aromatických uhlovodíků Hodnoty 0,7 a vyšší jsou charakteristické pro stacionární zdroje Poměry 0,24 0,35 ukazují na emise z mobilních zdrojů CPAH/TPAH 0.40 0.30 0.20 0.10 0.00-10 -5 0 5 10 15 20 25 temperature o C Aromatická frakce

Methylfenantreny zdrojem 3-metyl, 1-metyl, 4-metyl a 9-metylfenatrenu a dimetylfenathrenů jsou emise z dopravy (naftových motorů) 3 4 H3C 2 1 9 3-methylphenanthren Aromatická frakce

MePhe/Phe faktorem vypovídajícím o struktuře dopravy je podíl metylovaných fenantrenů ku fenatrenu s rostoucí teplotou spalování poměr MePhe/Phe klesá pro dieselové motory je poměr 1,86 pro benzínové 0,18 Aromatická frakce

Methylfenantreny v ovzduší A. Chromatogram aromatické frakce, tunel Panenská, emise z mobilních zdrojů B. Chromatogram aromatické frakce, Ústí nad Labem, letní období Aromatická frakce

oxo-pahs (Ústí nad Labem, léto) 9-fluorene-9-on, 9,10-anthracene-dion, benzo(a)anthracene-7-on Pravděpodobné zdroje doprava a spalování plynu

Alkoholy a steroly v ovzduší zdrojem ß sitosterolu a cholesterolu je rozklad biomasy a kulinářské úpravy nižší sudé alifatické alkoholy (<C20) pocházejí z mikrobiálních procesů alkoholy, steroly

Strukturní vzorce sterolů H3C H3C CH2CH3 CH3 H3C H3C CH3 H3C H CH3 H3C H CH3 HO H H HO H H sitosterol cholesterol alkoholy, steroly

Analýza alkoholů, sterolů Analýza trimethylsilyléterů alifatických alkoholů v ovzduší, Ústí nad Labem, letní období Analýza trimethylsilyléterů cholesterolu (CH) a sitosterolu (S) v ovzduší, Ústí nad Labem, letní období alkoholy, steroly

Karboxylové kyseliny sudé alifatické kyseliny >C 20 jsou emitovány z rostlinných vosků alifatické kyseliny C 12 C 18 pocházejí převážně z mikrobiálních procesů zdrojem nižších organických kyselin C 1 C 10 a kyseliny benzoové jsou mobilní zdroje dikarboxylové kyseliny jsou obsaženy v emisích z dopravy a vznikají fotochemickými reakcemi z alkenů kyseliny

Alifatické kyseliny v ovzduší Methylestery alifatických kyselin, Ústí nad Labem, letní období kyseliny

Levoglukosan Celulóza je polymer skládající se z monomerů D-glukózy (n=7-12 tisíc) Termickým rozkladem vzniká 1,2 anhydrid a 1,4 anhydrid 1,6-anhydro-ß-D-glukopyranóza (levoglukosan)

Levoglukosan v ovzduší Analýza trimethylsilyéteru levoglukosanu Ústí nad Labem, léto levoglukosan

Identifikace zdrojů Příspěvek jednotlivých zdrojů na celkové kontaminaci venkovního ovzduší za použití statistických softwarů: charakteristický profil emisí stanovovaných látek (CMB)- porovnání zdroje a receptoru klastrová a faktorová analýza PMF (positive matrix factorization) na základě přítomnosti sloučeniny typické pro daný zdroj (tzv. markérů)

Podíl zdrojů Organické markery a kovy budou použity pro průkaz podílu jednotlivých zdrojů Chemical mass balance (CMB) model lze vyjádřit následující řadou lineárních rovnic Ci=Σ mj xij kde Ci koncentrace analytu v místě receptoru mj hmotnostní příspěvek zdroje j xi je koncentrace analytu ve zdroji j US-EPA software EPA-CMB 8.2

Klastrová analýza ovzduší Tušimice 1.Shluk EC OC elementární a organický uhlík indikuje emise ze stacionárních zdrojů a dopravy a s ním je provázáno i spalování dřeva 2.Shluk obsahuje PM a je spojen s tvorbou sekundárního aerosolu a je navíc ovlivněn kovy z dopravy 3. shluk C18až C33 uhlovodíky vázané na prašný aerosol b) z rostlinných vosků a) emise z fosilních mazadel a paliv 4. shluk - polycyklické aromatické uhlovodíky se pěti a více kruhy - vznikají v průběhu pyrolýzních procesů při spalování organických látek v mobilních ale i ve stacionárních zdrojích 4. Další shluk obsahuje triterpenické uhlovodíkyhomohopany, picen a As což jsou markery spalování hnědého uhlí. 5. fenantren až 1,7-dimethylfenantren - jsou součástí paliv jsou to markery spalování nafty v dieselových motorech, polycyklické aromatické uhlovodíky se čtyřmi kruhy (Flu a Py) jsou též součástí paliv, ale vznikají i při pyrolýzních procesech. 6. samostatný shluk kovů, který má původ v resuspendovaném prachu a pravděpodobně i ze stacionárních a mobilních zdrojů

Použité organické markery a kovy Doprava - OC/EC, CPI, U/R, hopanes, PAH, CPAH/TPAH (MePh/Ph?), Cu, Sb, Pb, Zn Otěr pneumatik C34, benzothiazole, (organic acids?) Otěr brzd Cu, Sb Spalování uhlí OC/EC, CPI, hopanes, PAH, CPAH/TPAH, As, Cd, Se Spalování dřeva OC/EC, levoglucosane, PAH, K Spalování zemního plynu benz-a-anthracene-7,12-dione, PAH Spalování odpadu dioctylphthalate, bisphenol A Spalování oleje V, Ni Vaření, smaření cholesterol, 1-palmitin, 1-stearin Otěr z rostlin CPI, C27-C33 Cigaretový kouř nicotine, PAH Resuspendovaný prach Al, Ti, Ca, OC (organic acids?)

Cestou na Komáří vížku v době inverze

Buková hora a Ústí nad Labem

Mostecko

Koncentrace PM10 Teplice, Ústí n.l. 25.2.-2.3. 2011

Zdroje aerosolu 27.2.2011 Ústí n.l. (centrum města dálkové vytápění!!!) PM 10 100 ug/m 3 n-alkany CPI = 1,18 Indikuje antropogenní zdroje UCM/NA = 2,3 Hodnota indikuje spalování uhlí (<3) B(a)P = 5,6 ng/m 3 Nedokonalé spalování Lokální topeniště 1 ng BaP = 10-17 ug prachu PM 2,5 Levoglukosan 11,2 ng/m 3 Spalování dřeva (< 1%) Homohopan index I hh = 0,18 CPAH/TPAH = 0,61 Interpolací hodnot indexů byly prokázány hlavní zdroje: Spalování uhlí 75-82% Doprava 18-25% Cholesterol 10,2 ng/m 3 Kyselina palmitová, stearová (13,1resp.7,0 ng/m 3 ) Tepelné zpracování masa (<1%) Nejvýznamnějším zdrojem aerosolu bylo nedokonalé spalování hnědého uhlí v domácích topeništích

Děkuji za pozornost