ODBORNÝ PROGRAM anotace řazen abecedně dle příjmení přednášejících, rozděleno na příspěvky a workshopy PŘÍSPĚVKY: 1. Flexibilita systému držet krok s novými trendy dokážeme přizpůsobit službu novým trendům? Komplexní řešení výskytu rizikového chování ve školách Havlová, B., Metha, z.ú. Metha, z.ú. (dříve Sdružení Meta, o.s.) poskytuje primární prevenci v regionu Jindřichův Hradec více jak 10 let. V posledních letech stále častěji přichází ze škol zakázky tohoto typu: ve třídě se nedá učit. Výuku narušovali zpočátku 2-3 žáci, nyní se přidává stále více dětí ve třídě. Vulgarity se stupňují. Vulgarity mezi žáky se stále více obracejí proti učitelům. Odmlouvání a komentáře k pedagogům jsou stále častější, někteří žáci odmítají v hodinách pracovat, nenosí si pomůcky ani domácí úkoly, dokonce ani učebnice. Ve třídě je šikana, slovní i fyzická. Stále se tam něco řeší 2. Zhodnocení provozování automatu NONSTOP24 v Kolíně. Holeček, M., Pipková, Š., Prostor PLUS o.p.s., K-centrum a Terénní programy Kolín Ohlédnutí se za uplynulými pěti lety provozování automatu. Rizika a úskalí s tím spojená. Co nás za tu dobu potkalo, koho jsme za tu dobu potkali. Výhody, které s sebou provozování programu přineslo. Vyplatí se to? Je to efektivní nástroj prevence? 3. Uživatelé alkoholu v K-centru ano či ne (bude uvedeno souběžně s příspěvkem č. 16) Hrdý, A., Kollárovičová, M., Laxus o.s., K-centrum Příspěvek se zamýšlí nad problematikou uživatelů alkoholu v zařízeních poskytující HR služby. Dále se věnuje tomu, jak lze s uživateli alkoholu pracovat, jaké služby jim nabízet a jaké jsou kladeny nároky na pracovníky a ostatní klienty.
4. Ohrožená škola Jablečníková, O., Progressive o.p.s., Kontaktní a poradenské centrum závislostí STAGE 5 Srovnání kognitivních konceptů dětí v tzv. "ohrožených lokalitách" a dětí z lokalit tzv. "bezpečných". Pozorování v přirozeném školním prostředí ukázalo překvapivě reálné a zdravé pohledy na drogovou problematiku u dětí, které jsou ve vyšší míře vystaveny externímu ohrožení daného lokací jejich základní školy (u kontaktního centra a lékárny vydávající substituci) versus mýty opředené, nereálné koncepty dětí, jejichž škola není exponována těmto vlivům. Tato úvaha nad srovnáním dvou škol nabízí jiný, interní pohled na téma - Co je vlastně "ohrožená škola"? A zda strach kolem škol v blízkosti center pro drogově závislé skutečně platí. 5. (Ne)zkušenosti s gamblingem v Doléčovacím centru PREVENT Koreš, J., OS PREVENT, z.s., Doléčovací centrum Příspěvek se zaměřuje na vznik nového projektu určeného pro patologické hráče a na ostatní okolnosti s tím spojené. Jak projekt vypadá? Jaké máme zkušenosti s doléčováním gamblerů v DC? Jak s nimi pracujeme? Mají svá specifika a je nutné je oddělovat od ostatních klientů? Jak vypadá úprava pravidel? Jsou nějaké výhody a nevýhody oddělení cílové skupiny? Takové a další otázky si klade autor příspěvku a vedoucí projektu krátce po jeho uvedení do provozu. 6. Zkušenosti klientů Terénního programu Ulice s Neurolem, Rivotrilem, Diazepamem a Tramalem Krumposová, P., Kubečková, P., Ulice - Agentura sociální práce Cílem příspěvku je seznámit posluchače s výstupy výzkumu týkající se zkušeností klientů TP Ulice s Neurolem, Rivotrilem, Diazepamem a Tramalem. Klienti TP Ulice je získávají buď na černém trhu nebo u lékařů, kteří jim je předepisují. Tyto léky pak užívají většinou v kombinaci s jinými morfinovými léky nebo nelegálními drogami, či se jimi snaží zmírnit abstinenční příznaky ve chvíli, kdy svou primární drogu nemají k dispozici. Na základě zjištěných informací od klientů pak i popsat, jak minimalizovat rizika užívání výše uvedených léků, aby nedošlo k předávkování.
7. Opravdu závislost? Kuda, A., soukromá praxe Ve svém příspěvku se pokusím o zamyšlení nad používáním diagnózy závislost v naší každodenní praxi. V souvislosti s tím se nabízejí otázky, jako např. Používáme jí s rozvahou? Je vždy indikována? Proč nám v mnoha případech nestačí problémové užívání? Co znamená tato diagnóza pro klienta? Cílem příspěvku je přispět k diskusi, či diskusi na toto téma otevřít. 8. Syfilis je trendy Langová, M., Skálová, M., OS PREVENT, z.s., Jihočeský streetwork Z historických pramenů se zdá, že syfilis byl trendem dob minulých a v současnosti na něj, alespoň v naší vysoce civilizované Evropě, není místo, že jde o záležitost rozvojových zemí. Tak jako se na stránky módních časopisů stále častěji dostává retro móda a retro design, máme zde další retro syfilis je zpět a skoro to vypadá, že kdo ho nemá, nejde s dobou alespoň tedy v některých lokalitách. Cílem příspěvku je poukázat na problematiku syfilisu na Vimpersku, kde Jihočeský streetwork Prevent realizuje terénní sociální práci s uživateli návykových látek a s osobami pracujícími v sexbyznyse. Vzhledem k tomu, že je v dané lokalitě značná provázanost obou cílových skupin, je zde téma syfilisu velice aktuální, s čímž korespondují záchyty této pohlavně přenosné nemoci. Jak tomu lze předejít? Jakou roli zde hrají terénní sociální pracovníci a do jaké míry je to ovlivněno (ne)spoluprací se zdravotnickými zařízeními? Jaká je praxe? Představením toho příspěvku bychom rády nabídly podněty k zamyšlení a otevřely prostor k vzájemnému sdílení zkušeností. 9. Externí terénní program SANANIM je nízkoprahový pracovní program výzvou budoucnosti? Laurentová, H., SANANIM, z.ú., Terénní programy Nízkoprahové zaměstnávání je česká specialita, která je navíc na počátku svého zrodu. Stojí před ambicí provázat cílenou sociální práci s klientem s regulérním zaměstnáním. Nízkoprahový pracovní program XTP SANANIM funguje již od roku 1994 a řadí se tak mezi nejstarší v ČR. Za tuto dobu jsme vyzkoušeli řadu různých přístupů. Co fungovalo a jaká jsou úskalí? Je vůbec možné, aby se nízkoprahové zařízení stalo zaměstnavatelem svých klientů? Příspěvek by měl účastníky seznámit s koncepcí nízkoprahového zaměstnávání a měl by jim předestřít kritický vhled na dosavadní fungování XTP SANANIM. Účelem příspěvku je rozvést odbornou diskusi.
10. Průběžná zpráva ze souvislé práce s klientkami výchovného ústavu Matula, M., DCHB Oblastní Charita Jihlava, Centrum u Větrníku Mezi klienty a klientkami výchovných ústavů se vyskytuje relevantní procento experimentátorů, i pravidelných uživatelů OPL. Tento segment cílové skupiny uživatelů OPL žije často velmi rizikovým způsobem života, povědomí těchto uživatelů o HR je velmi nízké a jejich návaznost na odborné služby v lepším případě zprostředkovaná. Příspěvek shrnuje dosavadní zkušenosti se skupinovou a následnou individuální prací s klientkami VÚ, uživatelkami drog. Chce být inspirací a nastartovat debatu o práci s touto částí cílové skupiny. 11. Adiktologické ambulance v síti Jihočeského kraje Nerud, M., Krajský úřad Jihočeského kraje Adiktologické ambulance byly cca před dvěma roky aktuálním tématem pro teoretické diskuse, ale zároveň se už snad pomalu blíží čas, kdy by se tento model mohl uplatnit v praxi. Příspěvek se zabývá ideální podobou sítě těchto ambulantních služeb v Jihočeském kraji a prvními kroky k jejímu naplnění. Něco teorie, něco plánování, něco praxe a něco k možným slabým místům. 12. Sekundujeme kvapíku hazardního průmyslu? Ostrovský, O., POINT 14, Středisko následné péče Hazardní průmysl v poslední dekádě v tuzemsku i ve světě prodělává progresivní proměnu. Primárním cílem příspěvku je kritická reflexe schopnosti stávajícího tuzemského systému služeb a legislativy preventivně (na všech úrovních prevence) reagovat na současné trendy v oblasti hazardního hraní. V závěru příspěvku bude diskutována otázka možností implementace aktuálních výzkumných poznatků do tuzemského systému péče a legislativy.
13. Děti v lese, sami s vlkem zlým aneb průběh mapování THC scén v Královéhradeckém, Pardubickém a Středočeském kraji Pavlíček, P., Vartanyan, A., Laxus o.s., Centrum terénních programů Královéhradeckého kraje Příspěvek se zabývá postupem řešení vážného dilematu mnoha HR služeb a to do jaké míry patří uživatelé THC do primární cílové skupiny těchto služeb a zároveň zdali jsou tyto služby schopny respondovat potřebám těchto uživatelů. V příspěvku bude popsána historie tématu pohledem terénních pracovníků Laxus o.s. a Semiramis o.s., dále pak první pokusy o uchopení tématu (monitoring lokalit v HK a pilotní distribuce filtrů rolls Pardubického kraje). Posléze bude představen výzkum, jakožto systematický nástroj, vyvinutý analytickým týmem Laxus o.s. za účelem bližšího prozkoumání fenoménu, koncept tohoto výzkumu, teoretický rámec, metodologie a optika. Výzkum bude také zasazen do kontextu kontaktní práce a zakázky místních komunit. Představena rovněž bude mapa výzkumného rozhovoru, pilotní výstupy a vize dalšího postupu. 14. Kdy se vyplatí léčba závislosti? Šebeš, A., Zimmelová, V., Psychiatrická léčebna Červený Dvůr, OS PREVENT, z.s. Autoři - lékaři Psychiatrické léčebny Červený Dvůr a zároveň spolupracovníci o.s. Prevent, z.s. - se již dlouhodobě zabývají terapií závislých. O své činnosti a zkušenostech a to jak v oblasti ústavní odvykací léčby, tak v oblasti ambulantní substituční terapie, ale i o svých názorech a postojích k závislostem iatrogenně navozeným, k doživotnosti závislosti i k trvalé a důsledné, kvalitně prožívaný život neomezující, abstinenci přednášeli na několika minulých ročnících Adiktologické konference Jihočeského kraje. Starší autor je exuser, řídící se 19 let zásadami trvalé důsledné abstinence, mladší autorka je prosta závislostní kariéry. Ve svém sdělení si autoři kladou kacířskou otázku, zda a kdy se vyplatí léčba závislosti, a to jak z hlediska závislého člověka, tak jeho blízkého i vzdálenějšího okolí, zda a zejména kdy je pro závislého léčba ještě přínosem a kdy vlastně již omezující zátěží, kdy mu prospívá a kdy již škodí, ač pojem škodí zní v tomto kontextu poněkud rouhačsky. Usuzují, že odpověď na tuto otázku není jednoduchá a zejména ne jednoznačná, ale je možná, a proto tuto odpověď vyslovují. 15. "Když nemám co dělat, pracuji" (Karel Čapek) aneb pracovní program v Kontaktním centru České Budějovice Schmidt, L., Šnokhous, J., OS PREVENT, z.s. Kontaktní centrum České Budějovice Od roku 2013 jsme v rámci projektu Resocializační programy Prevent nabízeli klientům pracovní program, během kterého klienti pracovali za mzdu. Obsahem byl nácvik pracovních dovedností s povinnými konzultacemi po výkonu práce. Programu se zúčastnilo 46 klientů. Pro Kontaktní centrum
v Českých Budějovicích a vlastně pro celý Prevent je to první komplexnější zkušenost se zaměstnáváním klientů. K 30.6. tohoto roku Resocializační programy skončily, ale myšlenka pracovního programu zůstává. Nyní jsme ve stádiu přemýšlení, rozhlížení se a mapování dalších cest. V našem příspěvku bychom chtěli zmapovat naší zkušenost s pracovním programem v nízkoprahovém zařízení pro uživatele drog a zamyslet nad jeho potřebností, smysluplností a dalším směřováním na cestě pomoci klientům v získávání pracovních dovedností, obstarávání osobních záležitostí a v zlepšování životního údělu. 16. Jak do K-centra alkoholik přišel, aneb změny v cílové skupině v Kontaktním centru České Budějovice (bude uvedeno souběžně s příspěvkem č. 3) Šnokhous, J., Rokosová, M., OS PREVENT, z.s. Kontaktní centrum České Budějovice V dřívějších letech nebylo jasné, zda má uživatel alkoholu v KC České Budějovice své místo. Inspekce v roce 2014 nám ukázaly potřebnost rozšířit cílovou skupinu právě o uživatele závislé na alkoholu. Klientů, které užívání alkoholu přivádí do svízelné životní a sociální situace stále přibývá a v Českých Budějovicích není v současné době jiná adekvátní nízkoprahová služba, která by pracovala s lidmi závislými na alkoholu. Rozšíření cílové skupiny však přináší mnohé otázky: Jak pracovat s alkoholiky? Umíme to? Co je HR pro alkoholiky? Co jim můžeme nabídnout? Co na to říkají injekční uživatelé drog? A co po nás vlastně uživatelé alkoholu chtějí? V příspěvku bychom se chtěli podělit o své postřehy a zkušenosti při hledání odpovědí na tyto otázky a výzvy. 17. BORIS - včera, dnes a zítra Šulc, O., Semiramis o.s., Centrum terénních programů Středočeského kraje Cílem příspěvku je seznámit posluchače s procesem tvorby databázového systému pro zaznamenávání pracovních výkonů v drogových službách (Boris). Představíme vylepšení a změny, které jsme do systému již v průběhu integrovali a promluvíme o koncepci a vizích rozvoje databáze do budoucna. V příspěvku ukážeme, jakým způsobem pomáhá spolupráce a zapojení odborných organizací při rozvoji podobného projektu. Boris vznikl na míru potřebám Semiramis o.s. a Laxus o.s., aktuálně však systém využívají terénní pracovníci nejen ve Středočeském, Pardubickém, Královéhradeckém kraji, ale i dalších krajích. Věříme, že Boris přinese kýžený efekt ve zpracování související agendy i dalším zařízením a umožní tak získávat podrobné informace a statistické výstupy nejen pro interní potřeby, ale také pro instituce působící na celorepublikové úrovni. Vážíme si možnosti představit Borise širšímu spektru odborníků na Jihočeské adiktologické konferenci v Třeboni a chceme tímto přispět k diskuzi o způsobu a podobě vykazování dat v drogových službách, popřípadě nabídnout alternativu k současným řešením.
18. Tam a zase zpátky. Klienti s duální diagnózou pohledem pracovníků adiktologických služeb a služeb komunitní psychiatrie v první linii. Vartanyan, A., Svoboda, M., Laxus o.s., Centrum terénních programů Královéhradeckého kraje, Ambulantní centrum Hradec Králové Klienti s duální diagnózou nebo kombinací duševních poruch a závislosti jsou často příjemci služeb ze dvou nepříliš propojených světů adiktologických služeb (terénních i ambulantních) a služeb komunitní psychiatrie (sociální rehabilitace, následná péče). Výsledkem je nízká efektivita služeb a to jak pro jejich příjemce, tak i pro poskytovatele a v důsledku i společnost jako celek. Duální diagnóza nebo duální diagnóza (kombinované postižení či různé komorbidity často považované za duální diagnózu). Jak současnou nepříliš efektivní praxi měnit k lepšímu: Příklady dobré praxi spolupráce Laxus o.s. a Péče o duševní zdraví o.s. V příspěvku jsou použité anonymizované kazuistiky klientů ambulantních a terénních služeb Laxus o.s. a Péče o duševní zdraví o.s. 19. Specifika práce s romskou komunitou na malém městě Vykydal, P., Janáková, M., Laxus o.s., Centrum adiktologických služeb Nymburk V roce 2012 se začal realizovat terénní program pro uživatele drog v Sadské pod hlavičkou Centra adiktologických služeb Nymburk. Tento region jsme přebrali ve stavu velmi nízké vytíženosti služby. V roce 2014 nastal zlom, služba začala být mnohem více využívána především romskými klienty, užívajícími primárně heroin, Subutex/Suboxon a v menší míře pervitin. Cílem příspěvku je představení našich zkušeností s prací s romskou komunitou na malém městě. Dále se příspěvek zabývá více či méně úspěšnými strategiemi, které jsme volili, specifiky výkonu terénní práce v tomto městě a nároky na pracovníka. Příspěvek také mapuje změny na drogové scéně v městě Sadská v průběhu let a přináší informace o aktuálních trendech.
WORKSHOPY: 1. Zipyho kamarádi (Zippy s Friends) evaluovaná metodika pro učitele pro práci s dětmi v rámci podpory duševního zdraví a primární prevence rizikového chování ukázková lekce Čermáková, M., Kuda, A., Žufníček, J., Centrum sociálních služeb Praha, soukromá praxe Workshop představí metodiku Zipyho kamarádi pro děti 5-7 let. Účastníci se dozvědí informace o metodice a budou si moci vyzkoušet jednu lekci v roli žáků. Metodika Zipyho kamarádi vznikla před 12 lety ve Velké Británii a od té doby je šířena a evaluována po celém světě; v současnosti ve 34 zemích. Evaluace opakovaně ukazují účinnost práce s touto metodikou v oblasti podpory duševního zdraví, existují i data ukazující na dlouhodobý efekt. Proškolení učitelé pracují pod odborným metodickým vedením s dětmi ve věku 5-7let ve 24 interaktivních lekcích uváděných příběhy, v nichž se děti setkávají s různými situacemi, které posilují jejich schopnosti, dovednosti a kompetence (tzv. life skills). Tento způsob práce zcela koresponduje s nejnovějšími trendy v primární prevenci rizikového chování, kde je těžiště práce všeobecné primární prevence vkládáno do rukou proškolených pedagogů. E-clinic, z.ú. ve spolupráci s Pražským centrem primární prevence (odd. CSSP) a norskou Voksne for Barn implementuje tuto metodiku v České republice. Projekt je podpořen z Norských fondů v rámci MGS Ministerstva zdravotnictví ČR. 2. Sociální práce ve vyloučené oblasti Brazílie. Porovnání oboru adiktologie v ČR s přístupy řešení závislostí a sociální práce v zemi Třetího světa, Brazilských favelách. Havel, J., Prudilová, A., Metha, z.ú. Předání zkušeností a zážitků sociálních pracovníků, kteří pracovali jako dobrovolníci v Brazilských favelách. Workshop k zamyšlení a porovnání oboru adiktologie a sociální práce v naši zemi s Třetím světem. Přednášející popíší své zkušenosti z vyloučené oblasti v Brazílii, ve které působili jako sociální pracovníci. Budou prezentovány pořízené fotografie chudinkých částí města Alagoinhas jež je situováno ve vnitrozemí státu Bahia, které patří do černošské části Brazílie. Dále popis drogového problému v oblasti Bahia a život na okraji společnosti. Závěrem přednášky bude shrnutí rozdílu mezi sociální prací v Jindřichohradeckém okrese a městě Alagoinhas.
3. Vietnamské piko Randák, D. a kol., OS PREVENT, z.s., Kontaktní centrum Prevent Strakonice + Prachatice Zřejmě i díky represivním zásahům do subkultury lokálních výrobců pervitinu je pravděpodobně čím dál větší počet koncových uživatelů pervitinu v přímém nebo zprostředkovaném kontaktu s velkovýrobci a distributory stimulantů. Pro obchodovaný artikl se v této souvislosti vžilo mezi uživateli označení vietnamské piko. Těžko říci, zda je tento název oprávněný, nicméně tento termín se v komunitě uživatelů pervitinu využívajících nízkoprahové služby stále častěji skloňuje. Naší tendencí bylo a je zmapovat konkrétnější informace o této látce (či spíše skupině látek). Zajímají nás zejména rozdílnosti ve složení a účincích této drogy, ale i shodné prvky s lokálním pervitinem. Na základě rozhovorů s uživateli této látky jsme zatím dospěli k několika zobecňujícím charakteristikám této látky, o které bychom se s vámi rádi podělili. Zároveň bychom ale tyto poznatky chtěli doplnit o zkušenosti z vaší praxe. Společně bychom se pak mohli zamyslet nad možnými dopady tohoto trendu na lokální uživatele stimulantů a na opatření, která bychom jako adiktologické služby měly v tomto směru přijmout. 4. Návykové látky v praxi OSPOD a kurátorů poradenství, testování, spolupráce... Šedivá, A., Nerud, M., Městský úřad Třeboň, OSPOD, Krajský úřad Jihočeského kraje Workshop se bude zabývat otázkou spolupráce adiktologických služeb se sociálními odbory obcí (OSPOD, kurátoři apod.) a naopak. Může zodpovědět i část otázek ohledně zakázek ze strany obcí směřovaných k budoucím tzv. adiktologickým ambulancím. Návrh řešených témat: testování na návykové látky k čemu a jak ho ošetřit, léčba vs. dozor, co kdo očekává a reálně potřebuje klient úřad služba. Workshop je otevřen všem zájemcům o toto téma, především se bude týkat práce místních koordinátorů, pracovníků OSPOD, kurátorů a adiktologických služeb kontaktní centra. Ambulantní léčba, doléčování. 5. Tablet v terénu? Budoucnost? Zatřepálek, J., Podzimek, K., Centrum adiktologických služeb Magdaléna o.p.s. Benešov, OS PREVENT, z.s., Jihočeský streetwork Prevent Moderní technologie jsou stále více využívány pro zkvalitnění a zvýšení efektivity práce. Nezisková oblast tomu není výjimkou. Dotykové obrazovky do kontaktních center zatím nedorazily, nicméně několik terénních programů již využívá tablety jako nástroj pro zvýšení kvality poskytovaných služeb. Cílem příspěvku je přiblížit posluchačům aktivity, které mohou díky tabletu svým klientům poskytovat.
V první části příspěvku posluchači nejdříve brainstormingovou formou pojmenují možné oblasti využití tabletu jako nástroje terénního pracovníka v drogových službách. Přednášecí poté popíší své zkušenosti ze svých zařízení, které s tímto nástrojem v TP pracují. Poté budou mít účastníci možnost vyzkoušet si obsluhu tabletu v předem zadaných situacích (předání kontaktu na návazné služby, popis drogové lokality od klienta pomocí online mapy, evidenci nálezu pomocí aplikace jehlomat.cz, online výkaznictví). Po odzkoušení jednotlivých příkladů využití v TP bude následovat diskuze. V rámci diskuze účastníci zhodnotí pozitiva a negativa používání tabletu v TP.