KONTROLA DODRŽOVÁNÍ POVINNOSTÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení Bakalářská práce KONTROLA DODRŽOVÁNÍ POVINNOSTÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Monika Štulpová 2007 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma : Kontrola dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.

Obsah 1 ÚVOD... 2 2 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ PRACOVNÍHO PRÁVA... 2 2.1 ZÁKLADNÍ ZÁSADY A FUNKCE PRACOVNÍHO PRÁVA... 2 2.1.1 Zásada práva na práci a svobodnou volbu povolání... 2 2.1.2 Zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace... 2 2.1.3 Zásada svobody práce (zákaz nucené práce)... 2 2.1.4 Zásada úplatnosti vykonané práce... 2 2.1.5 Zásada svobody sdružování se k ochraně hospodářských a sociálních zájmů... 2 2.1.6 Zásada bezpečné a hygienické práce... 2 2.1.7 Zásada informování a projednávání... 2 2.1.8 Zásada dobrých mravů... 2 2.2 ZÁKLADNÍ FUNKCE PRACOVNÍHO PRÁVA... 2 2.3 PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY... 2 2.4 SUBJEKTY PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ... 2 2.5 PRACOVNĚPRÁVNÍ PŘEDPISY (PRAMENY PRACOVNÍHO PRÁVA)... 2 3 KONTROLNÍ VZTAHY JAKO ODVOZENÉ PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY... 2 3.1 SUBJEKTY KONTROLNÍCH VZTAHŮ... 2 3.2 PRÁVNÍ ÚPRAVA KONTROLY NAD DODRŽOVÁNÍM PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V ČR... 2 4 KONTROLNÍ ČINNOST PROVÁDĚNÁ STÁTNÍMI ORGÁNY (VNĚJŠÍ KONTROLA)... 2 4.1 KONTROLNÍ ČINNOST PROVÁDĚNÁ NA ZÁKLADĚ ZÁKONA Č.435 / 2004 SB., O ZAMĚSTNANOSTI... 2 4.1.1 Orgány provádějící kontrolu, jejich pravomoci... 2 4.1.2 Předmět kontrolované činnosti... 2 4.1.3 Kontrolované osoby... 2 4.1.4 Práva a povinnosti při kontrole... 2 4.1.5 Kontrolní činnost úřadů práce v 1. pololetí roku 2006... 2 4.2 KONTROLNÍ ČINNOST PROVÁDĚNÁ NA ZÁKLADĚ ZÁKONA O INSPEKCI Č.251/2005 SB., VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ... 2 4.2.1 Orgány provádějící kontrolu, jejich pravomoci... 2 4.2.2 Předmět kontrolované činnosti... 2 4.2.3 Kontrolované osoby... 2 4.2.4 Práva a povinnosti při kontrole... 2 4.3 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)... 2 4.3.1 Kontrola nad bezpečností a ochranou zdraví při práci... 2 4.3.2 Státní odborný dozor nad bezpečností práce... 2 4.3.3 Kontrola dodržování BOZP specializovanými orgány... 2 5 VNITŘNÍ KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ... 2 5.1 KONTROLA NAD DODRŽOVÁNÍM PŘEDPISŮ BOZP ZAMĚSTNAVATELEM A ZAMĚSTNANCI... 2 2

5.1.1 Kontrolní činnost zaměstnavatele na úseku BOZP... 2 5.1.2 Kontrolní činnost zaměstnance na úseku BOZP... 2 5.2 KONTROLA NAD DODRŽOVÁNÍM PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ODBOROVÝMI ORGANIZACEMI... 2 5.2.1 Kontrolní činnost odborové organizace na úseku BOZP... 2 6 SANKCE ZA NEDODRŽOVÁNÍ POVINNOSTÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ... 2 6.1 SANKCE NA ZÁKLADĚ ZÁKONA O ZAMĚSTNANOSTI A ZÁKONA O INSPEKCI PRÁCE... 2 6.2 SANKCE V OBLASTI BOZP... 2 6.3 VNITŘNÍ KONTROLA A SANKCE... 2 7 ZÁVĚR... 2 RESUMÉ... 2 POUŽITÁ LITERATURA... 2 3

1 Úvod Téma své bakalářské práce Kontrola nad dodržováním pracovněprávních předpisů jsem si vybrala na základě svého přesvědčení, že téměř každý z nás je, bude nebo byl zaměstnancem. Dokonce se může stát, že někteří z nás jsou,budou či byli v pozici zaměstnavatele či jeho odpovědného zástupce. A proto se znalost pracovních předpisů, tj. právní úpravy pracovněprávních vztahů, stává nezbytnou součástí právního vědomí moderního člověka, který chce znát svá práva i případné povinnosti plynoucí z takových vztahů. Také jsou zde skupiny pracovníků, kteří vyžadují zvláštní ochranu a mají v pracovněprávních předpisech zvláštní postavení (zdravotně postižení, ženy, děti) nebo jsou zde oblasti zájmu pracovního práva,, které vyžadují zvláštní právní úpravu ( zaměstnanost, bezpečnost a zdraví při práci atd.). Pracovněprávní předpisy mají zakomponovány mechanismy, jak přinutit subjekty pracovněprávních vztahů k jejich dodržování. Přesto však k jejich porušování dochází a bude docházet. Proto vstupuje do pracovněprávních vztahů ze své nadřízené pozice stát prostřednictvím svých orgánů, kterým dává zákonnou moc provádět kontrolu nad dodržováním pracovněprávních předpisů. Se vstupem České republiky do EU dne 1.5.2004 musí být české právo kompatibilní s právem EU a vzhledem k integraci především Směrnic Rady a Parlamentu ES a Úmluv a doporučení Mezinárodní organizace práce došlo k významný úpravám pracovněprávních předpisů. Dále došlo k 1.1.2007 k některým dalším právním úpravám pracovněprávních předpisů, o kterých je vhodné se zmínit. Po úvodním uvedení do problematiky pracovního práva a jeho principů bych chtěla následně ve své práci poskytnout ucelený přehled pracovněprávních předpisů, v kterých je kontrolní činnost obsažena, přehled státních orgánů, které se kontrolní 4

činností pracovněprávních předpisů zabývají, jejich působnost, pravomoci. Dále bych se chtěla ve své práci zaměřit i na tzv. vnitřní kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů ze strany zaměstnavatele a zaměstnance. V závěru práce bych se nakonec zaměřila na sankce, které mohou orgány kontroly uložit za nedodržování pracovněprávních předpisů. 5

2 Vymezení základních pojmů pracovního práva Pracovní právo je nedílnou součástí právního řádu České republiky. Dá se charakterizovat jako relativně samostatný soubor právních norem, které upravují společenské vztahy, které vznikají při námezdní práci, při zaměstnávání občanů a vztahy s nimi úzce související. Upravuje tedy práva a povinnosti subjektů těchto společenských vztahů a stanoví právní následky plnění nebo neplnění právních závazků. Při takové právní úpravě práv a povinností subjektů pracovněprávních vztahů vychází pracovní právo ze svých základních zásad a funkcí. 2.1 Základní zásady a funkce pracovního práva Základní zásady jako obecné právní myšlenky určitého právního odvětví vyjadřující poslání, cíle a úkoly tohoto právního odvětví a jsou pro dané právní odvětví charakteristické. Výchozí pro určení zásad pracovního práva jsou základní práva, obsažená v Listině základních práv a svobod. Pokud jsou obsažena též v jiných, zejména mezinárodních dokumentech, jsou součástí českého práva podle čl.10 Ústavy. 1 V právním řádu jsou tato základní práva, nazývaná též jako ústavní zásady pracovního práva. Mezi základní zásady pracovního práva je tedy nutné brát v úvahu i základní práva občanů EU, sociální ochranu zaměstnance v EU a zásady vyplývající ze směrnic Rady a především úmluv mezinárodní organizace práce jako právo žít, pracovat a studovat v jiných členských zemích, než je země jejich původu. Tato práva náleží všem občanům EU a patří mezi základní práva EU. Základní zásady pracovního práva tedy jsou: - zásada práva na práci a svobodnou volbu povolání 1 Galvas Milan a kol.pracovní právo. 2. vydání Brno: Masarykova univerzita, 2004, s. 100 6

- zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace - zásada svobody práce (zákaz nucené práce) - zásada úplatnosti vykonané práce - zásada svobody sdružování se k ochraně hospodářských a sociálních zájmů - zásada bezpečné a hygienické práce - zásada informování a projednávání - zásada dobrých mravů. Nová právní úprava pracovněprávních vztahů, účinná od 1.1.2007 je pak postavena na zásadě co není výslovně zakázáno, je dovoleno. 2 2.1.1 Zásada práva na práci a svobodnou volbu povolání Právo na práci je uznávané základní lidské právo. Tato ústavní zásada je vyjádřena v Listině základních práva a svobod, čl.26 odst.1 a 3. Zákonné záruky tohoto práva jsou fakticky upraveny v základních pracovněprávních předpisech, garantem je stát. Obsahově se tradičně vysvětluje triádou: právo práci dostat, právo práci si udržet, právo na ekonomické zabezpečení v případě, že člověk závislou práci z vážných důvodů vykonávat nemůže. Souvisí s ním právo na svobodnou volbu povolání každý má možnost zvolit si určité povolání za předpokladu, že splňuje podmínky stanovené zákonem pro jeho výkon. 2.1.2 Zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace Obecně je tato ústavní zásada zákazu diskriminace ustanovena v Listině základních práv a svobod v čl.3. Z této základní zásady rovnosti všech zaměstnanců vyplývá skutečnost, že je v pracovněprávních vztazích zakázána 2 Běleja, Karel. Právo III část II Pracovní právo.vydání první Brno : Sting, 2006, s.5 7

jakákoliv diskriminace z důvodů rasy, pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry, politického smýšlení, členství v politických stranách apod., a to jak diskriminace přímá, tak i nepřímá, projevující se až ve svých důsledcích. 3 Uvedené diskriminační znaky odpovídají i požadavkům práva Evropských společenství. S tímto zákazem souvisí i problematika nežádoucího chování sexuální povahy, které je nevítané, nevhodné nebo urážlivé ( sexuální obtěžování ). 2.1.3 Zásada svobody práce (zákaz nucené práce) Jde o základní zásadu smluvnosti. Pracovněprávní vztahy mohou vzniknout výhradně se souhlasem fyzické osoby a zaměstnavatele. Jejím projevem je i autonomie vůle stran při utváření obsahu pracovněprávních vztahů. Tato vůle je však různými veřejnoprávními zásahy státu omezena, jejichž smyslem je zajištění minimálních pracovních podmínek. 2.1.4 Zásada úplatnosti vykonané práce Tato zásada vyjadřuje skutečnost, že výkon práce v pracovněprávním vztahu je vždy odměňován. jde o ústavní zásadu, vyjádřenou v Listině základních práv a svobod v čl.28. 2.1.5 Zásada svobody sdružování se k ochraně hospodářských a sociálních zájmů Tato ústavní zásada, vyjádřená v Listině základních práv a svobod v čl. 27, se především chápe jako realizace práva na vytváření odborových organizací jako dobrovolných zájmových sdružení zaměstnanců (cílem je ochrana zájmů zaměstnanců). 3 Běleja, Karel. Právo III část II Pracovní právo.vydání první Brno : Sting, 2006, s.5 8

2.1.6 Zásada bezpečné a hygienické práce Tato zásada je realizována řadou povinností v pracovněprávních předpisech a také v množství předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. 2.1.7 Zásada informování a projednávání Zaměstnanci v pracovněprávních vztazích mají právo na informace a projednání a zaměstnavatelé jsou povinni informovat zaměstnance /prostřednictvím orgánů, které je zastupují) a jednat s nimi o přesně zákonem vymezených skutečnostech. 2.1.8 Zásada dobrých mravů Tato obecná zásada souvisí se společensky uznávaným míněním. Výkon práva nemůže být v rozporu s obecnými morálními zásadami společnosti. 2.2 Základní funkce pracovního práva Základní funkce pracovního práva lze charakterizovat jako soubor určitých trvale vymezených úkolů či směrů působení pracovního práva na vůli a chování subjektů pracovněprávních vztahů. Základní funkce pracovního práva jsou funkce ochranná (sociální) chránit práva zaměstnanců (tj.slabšího partnera), organizační pracovní právo poskytuje zaměstnavatelům nástroje pro řízení podniků a výchovná (preventivní). 2.3 Pracovněprávní vztahy Jak již bylo uvedeno výše pracovněprávní vztahy jsou společenské vztahy upravené normami pracovního práva. Vznikají, mění se a zanikají na základě subjektivních nebo objektivních právních skutečností. Z hlediska předmětu pracovního práva můžeme pracovněprávní vztahy rozdělit na: 9

- individuální pracovněprávní vztahy (základní a související odvozené), - kolektivní pracovněprávní vztahy. Za individuální pracovněprávní vztahy jsou považovány takové vztahy, kde na jedné straně vystupuje samotný zaměstnanec jako jednotlivec či skupina jednotlivců a na straně druhé zaměstnavatel. Pod kolektivní pracovněprávní vztahy zahrnujeme vztahy mezi orgány, které zastupují kolektiv zaměstnanců a jednotlivými zaměstnavateli či sdruženími zaměstnavatelů. 2.4 Subjekty pracovněprávních vztahů Základními subjekty (účastníky) pracovněprávních vztahů jsou zaměstnavatel a zaměstnanec. Dále mohou jako účastníci vystupovat i další subjekty jako jsou odborové organizace nebo státní orgány. 2.5 Pracovněprávní předpisy (prameny pracovního práva) Pracovněprávními předpisy se pro účely pracovněprávních vztahů rozumějí zákoník práce, ostatní pracovněprávní předpisy, mzdové předpisy, právní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a předpisy o zaměstnanosti. Rozumějí se jimi právní předpisy, které tvoří právní řád České republiky a jsou uveřejněny ve Sbírce zákonů a platí o nich, že jejich neznalost nikoho neomlouvá. 4 Základními pracovněprávními předpisy jsou normativní právní akty. Nejvyšším právním předpisem České republiky je Ústava a Listina základních práv a svobod. Dále jsou to zákony, nařízení vlády, vyhlášky, směrnice, výnosy ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy. Pracovněprávní předpisy můžeme dělit do tří skupin 5 : 4 Kottnauer, A, Štalmach, P. Lexikon pracovního práva. Ostrava: Sagit, 2001, s.230 5 Bělina, M. a kol. Pracovní právo. Praha, 1997, s.50 10

1. předpisy upravující oblast kolektivního pracovního práva, 2. předpisy upravující zajišťování zaměstnanosti a 3. předpisy upravující individuální pracovní právo. Dalšími pracovněprávními předpisy jsou kolektivní smlouvy (normativní smlouvy, které povařovány za prameny práva ve formálním smyslu), vnitropodnikové právní normy (lokální prameny práva jako pracovní řád, vnitřní pracovní předpisy) a technické normy. Zvláštními prameny českého pracovního práva jsou mezinárodní smlouvy. Jde o pramen mezinárodního práva. Většinou jde o úmluvy Mezinárodní organizace práce. Mohou stanovit pravidla chování (práva a povinnosti) konkrétním vnitrostátním subjektům. Proto musí být tato pravidla transformována do vnitrostátního právního řádu. Směrnice Rady a Parlamentu ES vyžadují od našeho vstupu do EU vnitrostátní implementaci a to v požadované lhůtě. Nové i dříve přijaté české právní předpisy musí být uvedeny do souladu s právem ES, neboť toto právo je pro nás jako člena EU závazné má přímý účinek a přednost před právem vnitrostátním. 11

3 Kontrolní vztahy jako odvozené pracovněprávní vztahy Prostřednictvím kontrolních vztahů je zajišťována kontrola dodržování práv a povinností z pracovněprávních vztahů a jejich právní úpravy zvenčí a to tak, aby byl naplňován účel právní úpravy, tj. dosahováno takové chování subjektů, které je v souladu s požadavky norem pracovního práva,a sankciováno chování, které je v rozporu s těmito normami (základní právní záruka zákonnosti). 3.1 Subjekty kontrolních vztahů Subjekty, které kontrolu provádějí, jsou odlišné od subjektů základních pracovněprávních vztahů. Především vystupují ne jako subjekty s rovným postavením vůči ostatním subjektům, ale jejich postavení je vybaveno mocenskými znaky promítá se zde kontrolní funkce státu. Jedná se tedy o státní orgány, které jsou pověřeny zákonem k výkonu kontroly, tj. orgány kontroly. Povětšinou jde o kontrolu správní, vnější, uplatňovanou vůči činnosti subjektů, kteří nejsou vůči kontrolujícímu orgánu podřízeni. Má charakter obecné státní kontroly nebo speciální kontroly prováděné zvláštními kontrolními orgány. Tyto orgány státní kontroly je možné rozdělit na: 1. Kontrolní orgány zabývající se kontrolou nad dodržováním předpisů o zaměstnanosti a právních předpisů týkajících se vzniku, změn a skončení zaměstnání a pracovních podmínek zaměstnanců. Do 30. června 2005 vykonávaly kontrolu těchto pracovněprávních předpisů úřady práce (státní orgány práce). Od 1. července 2005 došlo k rozdělení kompetencí mezi orgány inspekce práce a úřady práce. 12

2. Specializované kontrolní orgány zabývající se kontrolou nad dodržováním - předpisů o bezpečnosti práce a technických zařízení prováděná orgány státního odborného dozoru, - předpisů hygienických a protiepidemických prováděná orgány hygienické služby, - předpisů o bezpečnosti při báňské činnosti prováděná orgány státní báňské správy. 3.2 Právní úprava kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů v ČR Právní základ kontrolní činnosti nad dodržováním pracovněprávních předpisů je obsažen v především v těchto zákonech (právní stav k 1.3.2007) : Zákon č.174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č.552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění vyhlášky č.507/2005 Sb., Zákon č.251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č.309/2006 Sb., o, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) Zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce. 13

4 Kontrolní činnost prováděná státními orgány (vnější kontrola) 4.1 Kontrolní činnost prováděná na základě zákona č.435 / 2004 Sb., o zaměstnanosti Zákon o zaměstnanosti upravuje státní politiku zaměstnanosti s cílem zabezpečit plnou zaměstnanost. Zvláštní péče je pak věnována osobám zdravotně postiženým při jejich zapojení na trhu práce. Zákon upravuje postupy a podmínky při zprostředkování zaměstnání úřady práce, podmínky pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, výši jejich podpory, závazná pravidla pro agenturní zaměstnávání, nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, postavení občanů EU a jejich rodinných příslušníků na trhu práce, upravuje zaměstnávání cizinců, je v něm zapracována ochrana dětí při umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti. Právní úprava z roku 2004 je již kompatibilní s právem EU. V Hlavě II Základní ustanovení je 4 zákona o zaměstnanosti věnován rovnému zacházení a zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání a v Hlavě VI Právo na zaměstnání 10-12 aplikuje zásadu práva na práci Na úseku kontroly upravuje zákon o zaměstnanosti postavení orgánů zaměstnanosti, jako kontrolních orgánů na úseku ochrany právních vztahů v oblasti zaměstnanosti, jakož i práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností. 4.1.1 Orgány provádějící kontrolu, jejich pravomoci Státní správu a kontrolu v oblasti politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí, úřady práce a v rozsahu stanoveném zákonem i celní úřady. 14

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) metodicky řídí úřady práce, koordinuje kontrolu prováděnou úřady práce v celorepublikovém rozsahu, koordinuje kontrolu prováděnou úřady práce ve vztahu k činnosti jiných správních orgánů. Dále vydává a odnímá průkazy kontrolorům úřadů práce a vede centrální evidenci vydaných průkazů. Rozhoduje o pokutách za porušení jím kontrolovaných ustanovení zákona o zaměstnanosti 126 odst.2 (kontroluje plnění dohod o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení ( 111) a plnění cílených programů celostátního charakteru ( 120)). Zpracovává roční souhrnnou zprávu o výsledcích kontrolních akcí a informuje o jejím obsahu vyšší odborové orgány a organizace zaměstnavatelů a vládu. Úřady práce jsou správní orgány podřízené Ministerstvu práce a sociálních věcí. V jejich čele je ředitel, správní obvody úřadů práce včetně výkonu kontrolní činnosti jsou shodné s územními obvody okresů. Celkem jich je 77 a jejich názvy a sídla jsou uvedeny v Příloze č.1 zákona o zaměstnanosti. Úřad práce : - vykonává kontrolu v rozsahu stanoveném v 126 zákona o zaměstnanosti, - ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určuje lhůty k jejich odstranění a vyžaduje podání písemné zprávy o přijatých opatřeních, - kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků, - provádí-li úřad kontrolu na základě písemného podnětu nebo podnětu učiněného ústně do protokolu, informuje písemně o způsobu a výsledcích kontroly toho, kdo podnět podal, je-li znám, 15

- rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích nebo správních deliktech. 6 Celní úřad: - kontroluje (vedle úřadů práce), zda cizinec vykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, a zda ji vykonává v souladu s vydaným pracovním povolením k zaměstnání,je-li dle zákona vyžadováno - o provedených kontrolách informuje příslušný úřad práce a v případě nedostatků předává tomuto úřadu práce podklady pro přijetí opatření k nápravě nebo pro zahájení správního řízení o uložení pokuty. 4.1.2 Předmět kontrolované činnosti Podle zákona o zaměstnanosti provádí orgány kontroly kontrolu dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů : zákona o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákona č.118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č.515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, prováděcích vyhlášek k zákonu o zaměstnanosti. Kromě kontrol zaměřených na dodržování předpisů o zaměstnanosti, provádějí úřady práce také kontroly podle zákona č.320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. Kontrola ze strany úřadů práce je omezena v případech zvláštního zřetele, a to v zařízeních ozbrojených sil a bezpečnostních zborů v působnosti Ministerstva obrany, 6 Steinichová, L.Průvodce pracovněprávními kontrolami. Praha: BMSS Start spol. s r.o., 2005, s.11 16

Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí, v zařízeních Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Národního bezpečnostního úřadu. Blíže se podívejme na kontrolu ustanovení zákona o zaměstnanosti. Tato kontrola se týká několika okruhů, a to: - uplatňování rovného zacházení a nediskriminace při přístupu k zaměstnání, - nelegální práce, - zprostředkování zaměstnání agenturami práce, - povinnosti zaměstnavatelů ve vztahu k osobám se zdravotním postižením, - povinnosti související se zaměstnáváním cizinců - veškeré povinnosti související s plněním oznamovacích povinností zaměstnavatelů ve vztahu k úřadu práce a s vedením evidence, které zákon o zaměstnanosti zaměstnavatelům ukládá. Zrušen byl novelizací k 1.1.2007 zákaz tzv. Švarcsystému, tj. 13 zákona o zaměstnanosti. 4.1.3 Kontrolované osoby Kontrolovanými osobami při kontrolách dodržování pracovněprávních předpisů úřady práce jsou zaměstnavatelé,dále právnické osoby, které vykonávají činnosti podle právních předpisů o zaměstnanosti zejména při zprostředkování zaměstnání, při pracovní rehabilitaci a při rekvalifikaci a fyzické osoby, kterým jsou poskytovány služby dle zákona o zaměstnanosti, tj. zejména uchazeči a zájemci o zaměstnání a osoby se zdravotním postižením. Pro účely kontroly se za zaměstnavatele dle 128 zákona o zaměstnanosti považuje také právnická nebo fyzická osoba, která podniká podle zvláštních právních předpisů, ale nikoho nezaměstnává. 17

4.1.4 Práva a povinnosti při kontrole Kontroloři jsou podle zákona o zaměstnanosti oprávněni dle 131 zákona o zaměstnanosti: vstupovat na pracoviště kontrolovaných osob, požadovat od nich a jejich zaměstnanců předložení potřebných dokladů, podání úplných zpráv, informací a vysvětlení ve lhůtách k tomu určených, vyžadovat účast kontrolovaných osob při projednávání výsledků kontroly, vyžadovat další součinnost potřebnou k vytvoření podmínek k nerušenému a rychlému provedení kontroly, zjistí-li porušení povinností, jsou povinni vyžadovat na kontrolované osobě odstranění zjištěných nedostatků ve lhůtě jím určené a podání písemné zprávy o přijatých opatřeních. Od 1.1.2007 došlo ke změně 132 zaměstnanci orgánů kontroly jsou oprávněni vyžadovat od fyzických osob, které se zdržují na pracovišti kontrolované osoby a vykonávají pro ni práci, osvědčení totožnosti a nejde-li o manžela nebo dítě kontrolované osoby, i prokázání, že tuto práci vykonávají na základě pracovněprávního vztahu nebo na základě jiné smlouvy. Orgán kontroly může v odůvodněných případech vyzvat kontrolovanou osobu, aby se v určené lhůtě dostavila k orgánu kontroly a předložila doklady potřebné k provedené kontroly. Kontroloři jsou povinni : zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu kontroly a nezneužívat znalosti těchto skutečností, prokázat se při výkonu kontroly průkazem kontrolora (kontroloři = zaměstnanci orgánu kontroly, tj. Ministerstva práce a sociálních věcí a úřadů práce, mají povinnost prokázat své oprávnění k této činnosti služebním průkazem. 18

Jeho náležitosti stanovilo ministerstvo vyhláškou č.518/2004 Sb. Zaměstnanci celní kontroly se prokazují služebním průkazem podle zvláštního právního předpisu, a to zákona č.185/2004 sb., o Celní správě České republiky), pořídit o výsledku kontroly protokol, seznámit kontrolovanou osobu s obsahem protokolu a předat jí jeho stejnopis. Kontrolovaná osoba je povinna: - umožnit provedení kontroly, - poskytovat kontrolorům potřebnou součinnost. - dostavit se v určené lhůtě k orgánu kontroly a předložit doklady potřebné k provedení kontroly. Fyzické osoby jsou povinny osvědčit svou totožnost a prokázat další skutečnosti uvedené v odst.1 132. Cizinci jsou povinni předložit povolení k zaměstnání (pokud to zákon vyžaduje a povolení k pobytu. 4.1.5 Kontrolní činnost úřadů práce v 1. pololetí roku 2006 Pro zajímavost jsem na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí vyhledala informace o kontrolách provedených úřady práce v 1. pololetí roku 2006. V závěru těchto statisticky podaných informací se konstatuje, že podle poznatků MPSV- SSZ i úřadů práce z kontrolní činnosti za sledované období, je nejčastějším porušováním zákona o zaměstnanosti nedodržování 82 a 83, které zaměstnavatelům ukládají povinnosti při zaměstnávání, či lépe nezaměstnávání osob se zdravotním postižením a dodržování jejich počtu ve výši povinného podílu.v celkovém poštu 2333 zjištěných porušení zákona o zaměstnanosti dále hraje nemalou úlohu nelegální zaměstnávání. 19

4.2 Kontrolní činnost prováděná na základě zákona o inspekci č.251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů Zákon o inspekci práce dle 1 upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů (pracovních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a zdraví při práci práva a povinnosti, včetně právních předpisů o odměňování, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnanců a také právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku), pracovních podmínek (právní předpisy k zajištění bezpečnosti práce, právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení) a také kontrolují právní předpisy o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých, zaměstnanců pečujících o děti či dlouhodobě o bezmocnou osobu, právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturním sportovní a reklamní činnosti dětmi. Zákon upravuje působnost a příslušnost orgánů inspekce práce, práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností. 4.2.1 Orgány provádějící kontrolu a jejich pravomoci Zákonem o inspekci práce byly vytvořeny nové orgány kontroly práce, a to Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty, které jsou správními úřady. Státní úřad inspekce práce (SUIP) je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí, sídlí v Opavě a v jeho čele je generální inspektor. Jeho činnost spočívá v tom, že: - řídí oblastní inspektoráty práce a odborně je vede a poskytuje jim technickou pomoc, 20

- zpracovává roční program kontrolních akcí, který projedná s vyššími odborovými orgány a organizacemi zaměstnavatelů a předkládá ho ministerstvu ke schválení; na základě podkladů inspektorátů zpracovává roční souhrnnou zprávu o výsledcích kontrolních akcí - koordinuje kontrolu prováděnou inspektoráty ve vztahu k činnosti jiných správních úřadů vykonávanou podle zvláštních předpisů, v jejichž působnosti je dozor, popřípadě kontrolní činnost na úseku bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí nebo pracovních podmínek, a rovněž je oprávněn od nich vyžadovat v nezbytně nutné míře informace potřebné k výkonu kontroly; poskytuje nezbytné informace z výkonu kontroly jiným správním úřadům, - vydává a odnímá průkazy inspektorům opravňující inspektory k výkonu kontroly podle zákona o inspekci práce, - je oprávněn vykonávat kontrolu v rozsahu stanoveném v 3 zákona o inspekci práce, ukládat opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole podle 6 odst.6 zákona a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění, dále je oprávněn vyžadovat podání písemné zprávy o přijatých opatřeních, jakož i kontrolovat plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků, - poskytuje zaměstnavatelům a zaměstnancům bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, - vede a zajišťuje provoz informačního systému o pracovních úrazech a informačního systému, který se zaměřuje na rizika při výkonu práce a na opatření k jejich odstraňování zjištěných kontrolou. Inspektoráty práce jsou správní orgány. Inspektorát práce : - vykonává kontrolu v rozsahu stanoveném v 3 zákona o inspekci práce, 21

- ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určuje přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžaduje podání písemné zprávy o přijatých opatřeních, - kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků, - neprodleně kontroluje závady, o nichž byl vyrozuměn odborovou organizací podle 322 odst.3 zákoníku práce, - je oprávněn kontrolovat příčiny a okolnosti pracovních úrazů, popřípadě se zúčastňovat šetření na místě úrazového děje, - poskytuje Státnímu úřadu inspekce práce údaje o pracovních úrazech pro vedení informačního systému o pracovních úrazech podle 4 odst.4 a rizicích při výkonu práce zjištěných kontrolou a o opatřeních přijatých k jejich odstranění pro vedení informačního systému podle 4 odst.5, - poskytuje zaměstnancům a zaměstnavatelům bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek. Nově dle 5 odst.1 písm.d) neprodleně kontroluje závady, o nichž byl vyrozuměn odborovou organizací podle 322 odst.3 zákoníku práce. 4.2.2 Předmět kontrolované činnosti Podle zákona o inspekci práce provádí orgány kontroly kontrolu dodržování povinností vyplývajících dále z : kolektivních smluv v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývajících z právních předpisů, vnitřních předpisů vydaných podle zákona o mzdě,zákona oplatu nebo zákona o cestovních náhradách, jestliže zakládají nároky zaměstnanců, zákona č.353/1999 Sb., o prevenci závažných haváriích ve znění pozdějších předpisů. Kontrola ze strany inspekce práce je též omezena v případech zvláštního zřetele, a to v zařízeních ozbrojených sil a bezpečnostních zborů v působnosti Ministerstva obrany, 22

Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí, v zařízeních Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Národního bezpečnostního úřadu. 4.2.3 Kontrolované osoby Kontrolovanými osobami při kontrolách dodržování pracovněprávních předpisů inspektoráty práce jsou dle 6 zákona o inspekci práce zaměstnavatelé a jejich zaměstnanci, právnické osoby, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce, fyzické osoby vykonávající veřejné funkce, dále fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují, fyzické nebo právnické osoby podnikající podle zvláštního právního předpisu a nikoho nezaměstnávají, spolupracující manžel nebo dítě osoby uvedené pod písmeny b) a c), vysílající a přijímající organizace a dobrovolníci při výkonu dobrovolnické služby podle zvláštního právního předpisu, právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízením, další právnické nebo fyzické osoby, u nichž se uskutečňuje praktické vyučování žáků středních škol, odborných učilišť nebo vyšších odborných škol, věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a odsouzení, právnické a fyzické osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi. Nově se kontrola dle 6 odst.1 písmen.e ) vztahuje i na fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí, včetně koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, Negativně je vymezen okruh případů (osob) v 6 odst. 4 zákona o inspekci práce, na které se výslovně působnost inspektorátů práce nevztahuje jako např. vojáci z povolání, atd. 23

4.2.4 Práva a povinnosti při kontrole Inspektoři jsou podle zákona o inspekci práce oprávněni: - vykonávat kontrolu podle tohoto zákona, - vstupovat bezplatně do objektů, zařízení a výrobních prostorů kontrolovaných osob za účelem výkonu kontroly, - požadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí pravdivých a úplných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech, - při kontrole ověřovat totožnost fyzických osob, - požadovat na kontrolovaných osobách, aby v určených lhůtách předložily originální doklady, popř. doklady úředně ověřené a další písemnosti, záznamy atd. potřebné ke kontrole, - pořizovat kopie části dokladů nebo výpisy z dokladů pro potřebu doložení neplnění nebo nedostatečného plnění povinností zjištěných při kontrole - v případech hodných zřetele zajišťovat doklady, odebírat k rozboru vzorky, nařizovat provedení měření, prohlídek, - dotazovat se zaměstnanců kontrolované osoby, - nařizovat zachování místa úrazového děje, - vydat rozhodnutí o zákazu ( 7 odst.1 písm.j) bod.1-2) - ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění. Inspektoři jsou povinni : - prokázat se při výkonu kontroly průkazem inspektora - informovat příslušný odborový orgán nebo radu zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci o zahájení kontroly, - chránit práva a právem chráněné zájmy kontrolované osoby, - zachovávat mlčenlivost o totožnosti toho, kdo podal podnět ke kontrole, - zabezpečit řádnou ochranu pořízených kopií dokladů, výpisů, 24

- vrátit neprodleně kontrolované osobě zajištěné doklady, pominou-li důvody jejich zajištění, - zjistit při kontrole skutečný stav a doložit kontrolní šetření, - pořídit o výsledku kontroly protokol, - seznámit kontrolovanou osobu s obsahem protokolu a předat jí jeho stejnopis, - zachovávat mlčenlivost o osobních údajích vztahujících se k fyzickým osobám a obchodním tajemstvím. Kontrolovaná osoba je povinna: - vytvořit podmínky k výkonu kontroly, - poskytovat součinnost. - v nezbytném rozsahu m poskytnout materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly, - oprávnění zástupci kontrolované osoby jsou povinni se na žádost inspektorů dostavit v určeném termínu k projednání výsledků kontroly, 4.3 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) Pod pojmem bezpečnost a ochrana zdraví při práci se v pracovním právu představují práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele, stanovené právními předpisy (právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), jejichž cílem je ochrana života a zdraví zaměstnanců, prevence poškozování zdraví (předcházení pracovním úrazům a nemocem z povolání) a pokud to jde, snížení či úplné odstranění ohrožování zdraví člověka v pracovním procesu. Plní hlavní funkce pracovního práva - preventivní, organizační a ochrannou. Prostřednictvím právní úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se realizuje ústavní právo občanů na ochranu zdraví a zároveň jejich ústavní právo na uspokojivé pracovní podmínky. Právní úprava však zakládá práva a povinnosti nejen účastníků pracovního poměru, ale i orgánů pověřených dozorem nad touto oblastí (v této oblasti pracovního práva 25

však nejde jen o státní orgány vybavené mocí, ale i o např. odborové organizace, specializované zaměstnance). Základní právní úprava bezpečnosti práce je v českém pracovním právu obsažena v zákoníku práce. Po 1.1.2007 jde o část pátou, hlava první až třetí, 101 až 108. V těchto částech se stanoví základní povinnosti zaměstnavatele, práva a povinnosti zaměstnance. Dále je v 349 odst.1 zákoníku práce vymezeno, že právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví. Ve svých dalších ustanoveních zákoník práce stanovuje dále kontrolní oprávnění odborů. Je třeba zmínit, že v zákoníku práce je promítnuta harmonizace našeho právního řádu s právem Evropského společenství na úseku úpravy pracovních podmínek a především oblasti bezpečnosti ochrany zdraví při práci. Zcela novým zákonem je zákon č.309/2006 Sb.,kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), s účinností od 1.1.2007. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy ES (především Směrnice Rady 92/57/EHS, týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích. Dle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí je cílem nového zákona nastavit podmínky na pracovištích tak, aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP). Zákon zavádí 26

koordinátora BOZP na staveništích a také do okruhu osob, na které se vztahují ustanovení o BOZP zahrnuje i ty osoby, které nemají se zaměstnavatelem uzavřen pracovní vztah, ale určitým způsobem se na činnosti podílejí (např. osoby samostatně výdělečně činné, zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a sám též pracuje, fyzické nebo právnické osoby, které jsou zadavatelem stavby nebo jejím zhotovitelem). 4.3.1 Kontrola nad bezpečností a ochranou zdraví při práci Kontrola a dozor nad dodržováním předpisů o BOZP jsou v České republice zajišťovány v následujících skupinách: a) Kontrola přímo u zaměstnavatelů (můžeme hovořit o vnitřní kontrole), a to: - soustavná prováděná vedoucími zaměstnanci na všech stupních řízení, - speciální prováděná odbornými pracovníky b) Odborová kontrola prováděná příslušnými odborovými orgány c) Státní dozor: - státní odborný dozor nad bezpečností práce - státní zdravotní dozor - požární dozor - báňský dozor 4.3.2 Státní odborný dozor nad bezpečností práce Nejvyšším orgánem státní správy na úseku bezpečnosti práce je Ministerstvo práce a sociálních věcí, jemuž byl před 1.7.2005 podřízen Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce včetně organizace státního odborného dozoru. Zákonem č.251/2005 Sb., o inspekci práce, byly uvedené úřady nahrazeny novými Státním úřadem inspekce práce a oblastními inspektoráty práce. 27

4.3.3 Kontrola dodržování BOZP specializovanými orgány V některých oblastech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou kontrolním dohledem pověřeny specializované orgány, z dohledu nad nimi jsou vyloučeny právě inspektoráty práce. Státním zdravotním dozorem jsou pověřeny orgány ochrany veřejného zdraví (zřízeny zákonem č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů). Soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví tvoří: 7 - Ministerstvo zdravotnictví jako orgán státního zdravotního dozoru druhého stupně a ústřední správní úřad spravující úsek ochrany veřejného zdraví, - krajské hygienické stanice (Hygienická stanice hlavního města Prahy), - Ministerstvo vnitra, - Ministerstvo obrany. Při Ministerstvu zdravotnictví je ustanovena funkce hlavního hygienika České republiky, který vystupuje ve věcech ochrany veřejného zdraví jako orgán Ministerstva zdravotnictví. Státním dozorem na úseku ochrany zdraví při práci se rozumí státní kontrola nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených zákonem č.258/200 Sb., ve znění pozdějších předpisů,a zvláštními pracovními předpisy, zejména zákoníku práce, k ochraně před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracoviště. Ministerstvo zdravotnictví především vystupuje ve funkci ústředního správního úřadu, tj. řídí a kontroluje výkon podřízených krajských hygienických stanic, rozhoduje o 7 Šubrt Bořivoj a kol.bezpečnost a ochrana zdraví při práci podle právního stavu k 15.4.2003.Olomouc: ANAG, 2002, s.436 28

opravných prostředcích proti rozhodnutí krajských stanic a řeší stížnosti na postup krajských stanic. Krajské hygienické stanice vykonávají státní odborný dozor nad ochranou zdraví při práci, rozhodují ve věcech kategorizace prací a podmínek ochrany zdraví zaměstnanců vykonávajících rizikové práce, vykonávají státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti zaměstnavatele zajistit závodní preventivní péči a nad plněním povinnosti zaměstnavatele poskytovat zařízení vykonávajícímu závodní preventivní péči informace, uložené zvláštním právním předpisem. Státní požární dozor je v kompetenci především Ministerstva vnitra a krajských úřadů. Základním právním předpisem je zákon č.133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem tohoto dozoru je především kontrola dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Dozor státní báňské správy. Základním právním předpisem je zákon č.61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Jsou to Český báňský úřad a obvodní báňské úřady. Vykonávají dozor nad dodržováním právních předpisů upravujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost technických zařízení, požární ochranu v podzemí a pracovní podmínky u zaměstnavatelů pokud vykonávají hornickou činnost. Státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávají organizace státního odborného dozoru zřízeného podle zákona č.174/1968 Sb.,státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů - tedy Institut technické inspekce. Speciální kontrolu vykonávají i Státní úřad pro jadernou bezpečnost a státní dozor nad provozováním určeného technického zařízení na drahách vykonávaný drážními úřady a drážní inspekcí. 29

5 Vnitřní kontrola dodržování pracovněprávních předpisů Za vnitřní kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů si dovoluji v tomto případě považovat kontrolu prováděnou vlastními zaměstnanci zaměstnavatele na úseku BOZP a kontrolu prováděnou odborovými organizacemi. 5.1 Kontrola nad dodržováním předpisů BOZP zaměstnavatelem a zaměstnanci Kontrola BOZP přímo u zaměstnavatelů je rozdělena na kontrolu soustavnou a speciální. Obě kontroly by měly probíhat koordinovaně a vzájemně se doplňovat. Dále je možné rozlišit tuto kontrolu BOZP vlastními zaměstnanci na kontrolu prováděnou samotným zaměstnavatelem (tj. jeho vedoucími zaměstnanci), samotnými zaměstnanci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (odborně způsobilý zaměstnanec). Zákoník práce č.262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve své části páté Bezpečnost a ochrana zdraví při práci stanovuje povinnosti zaměstnavatele, povinnosti a práva zaměstnance. Nově zákon č.309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany při práci, stanoví především povinnosti zaměstnavatele při požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, požadavky na organizaci práce a pracovní postupy, odbornou způsobilost a zvláštní odbornou způsobilost zaměstnavatele a jeho zaměstnanců při zajišťování úkolů v prevenci rizik. 5.1.1 Kontrolní činnost zaměstnavatele na úseku BOZP V 101 odst. 1 je přímo řečeno Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, 30

která se týkají výkonu práce. Z 102 odst.3 vyplývá kontrola soustavná, neboť zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje, vyhodnocovat je a přijímat opatření k jejich odstranění. K tomu je také povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků, vybavení pracoviště. Dále dle odst.7 je zaměstnavatel povinen přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování. Další povinností zaměstnavatele je dle 103 104 zákoníku práce: - zajištění ochrany zaměstnanců a ochrana zvláštních skupin zaměstnanců - zajištění informovanosti zaměstnanců. Speciální povinností zaměstnavatele jsou povinnosti při pracovních úrazech a nemocech z povolání, stanovené v 105 zákoníku práce. Za plnění úkolů zaměstnavatele v oblasti BOZP odpovídají vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí. Povinnost zaměstnavatele zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance stanoví zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v 9-11. Tato ustanovení stanoví možnost, aby tyto úkoly prováděl zaměstnavatel sám nebo mu stanoví povinnost zajistit tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem či jinou odborně způsobilou osobou. 5.1.2 Kontrolní činnost zaměstnance na úseku BOZP Základní práva zaměstnance jsou uvedena v 106 odst. 1: Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany 31

zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením. Tímto ustanovení se naplňují zásada bezpečné a hygienické práce a zásada informovanosti. Dle odst. 3 má však zaměstnanec nejen právo, ale i povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a to zejména uplatňováním zaměstnavatelem stanovených a přijatých opatření. Dle odst.4 jsou stanoveny další povinnosti např. je každý zaměstnanec povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání či opomenutí při práci, zaměstnanec je povinen se účastnit školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření svých znalostí, dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele, nepožívat alkoholické nápoje a jiné návykové látky na pracovišti, nekouřit na pracovišti. Další povinností je oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by mohly ohrozit bezpečnost a zdraví zaměstnanců při práci V 108 zákoníku práce je pak upravena účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v 1 odst.: Zaměstnanci mají právo se účastnit na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V organizacích, kde není odborová organizace, působí místo ní pro oblast BOZP zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP. 32

5.2 Kontrola nad dodržováním pracovněprávních předpisů odborovými organizacemi Oprávnění ke kontrolní činnosti odborovými organizacemi stanoví zákoník práce v 321. Dle tohoto ustanovení dbají odborové organizace o dodržování zákoníku práce, zákona o zaměstnanosti, právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a ostatních pracovněprávních předpisů, dále vnitřních předpisů a závazků vyplývajících z kolektivních smluv. Odborové organizace jsou na základě ustanovení odst.2 oprávněny: - vstupovat na pracoviště zaměstnavatele, - vyžadovat od vedoucích zaměstnanců potřebné informace a podklady a jejich potřebnou součinnost k výkonu kontroly, - vyžadovat podání zprávy o tom, jaká opatření byla přijata k odstranění závad zjištěných kontrolou nebo k provedení návrhů opatření, které podaly odborové organizace. 5.2.1 Kontrolní činnost odborové organizace na úseku BOZP Odborové organizace mají právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle 322 zákoníku práce. V odst. 1-3 tohoto jsou rozepsána oprávnění odborových organizací: prověřovat, jak zaměstnavatel plní své povinnosti v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zda soustavně vytváří podmínky pro bezpečnou a zdraví neohrožující práci, pravidelně prověřovat pracoviště a zařízení zaměstnavatelů a kontrolovat hospodaření zaměstnavatelů s osobními ochrannými pracovními prostředky, prověřovat, zda zaměstnavatel řádně vyšetřuje pracovní úrazy, účastnit se zjišťování příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání, popřípadě je objasňovat, 33

zúčastňovat se jednání o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci požadovat závazným pokynem na zaměstnavateli odstranění závad v provozu na strojích a zařízeních, při pracovních postupech a v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců zakázat další práci, zakázat práci přesčas a práci v noci, která by ohrožovala bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců. Povinností odborové organizace v případech uvedených v bodě 6. a 7., o těchto opatřeních neprodleně vyrozumět příslušný orgán kontroly podle zvláštních právních předpisů. Zaměstnavatel má právo požádat orgán inspekce práce o přezkoumání opatření odborové organizace. Až do rozhodnutí orgánu inspekce práce platí opatření odborové organizace. 34

6 Sankce za nedodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů Sankčním oprávněním disponují státní kontrolní orgány a to jak na úseku kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů, tak i v oblasti dodržování právních předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Při správní kontrole je způsobem zajištění nápravy buď závazný pokyn k odstranění zjištěných nedostatků, zákaz činnosti nebo pokuta. Právní úprava sankční pravomoci kontrolních orgánů je uzákoněna v právních předpisech upravujících výkon veřejné správy. 6.1 Sankce na základě zákona o zaměstnanosti a zákona o inspekci práce Oba uvedené zákony obsahují taxativní výčet skutků fyzických a právnických osob, které lze považovat za porušení povinností stanovených pracovněprávními předpisy a také maximální výše pokut. Porušení, kterého se dopustila fyzická osoba se považuje za přestupek (subsidiárně platnost zákona č.200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů), zatímco u právnické osoby jde o správní delikt (subsidiárně platnost správního řádu). 6.2 Sankce v oblasti BOZP Orgány státní báňské správy, krajské úřady při výkonu státního požárního dozoru mohou uložit pokutu právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající, která porušila povinnosti podle zvláštního právního předpisu. Jde o řízení správní. 6.3 Vnitřní kontrola a sankce Odborové organizace zaměstnanců nemohou ukládat pokuty, pouze v zákonem vymezených případech mohou uložit zákaz činnosti. 35