Předběžné opatření v o. s. ř.

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Předběžné opatření v o. s. ř. Bakalářská práce Autor: Tomáš Zelenka Právní administrativa Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Kuncová Praha duben 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne 30. 4. 2011 podpis autora

Poděkování: Děkuji vedoucí bakalářské práce paní Mgr. Kateřině Kuncové za pozornost, kterou věnovala mé práci a za její odborné rady při vypracování této práce.

Anotace Tato bakalářská práce na téma Předběţné opatření v o.s.ř nejprve krátce popisuje samotný zákon, jeho členění a jeho postupné novelizace. Dále se zabývá podrobněji jednotlivými paragrafy týkající se tohoto institutu v rámci občanského soudního řádu části druhé, ve které je popsána činnost soudu před zahájením samotného řízení. Závěr práce je věnován konkrétním příkladům uţití předběţného opatření v praxi z hlediska judikatury. Annotation This bachelor thesis on "The Emergency Ruling in a Civil Procedure Code" first briefly describes the act itself, its structure and its successive amendments. It also deals in detail the various sections of this institute under the Civil Procedure Part II, which describes the activity of the court before the actual trial. The conclusion is devoted to specific examples of the use of interim measures in practice in terms of law.

Obsah Úvod... 8 Literární rešerše... 8 1. Občanský soudní řád... 8 1.1 Platná právní úprava a novelizace... 8 1.2 Členění (struktura o.s.ř.)... 9 2. Předběţné opatření... 10 2.1 74 Důvody, příslušnost, účastníci... 10 2.1.1 Pravomoc a příslušnost k předběţnému opatření... 11 2.1.2 Účastníci řízení o předběţném opatření... 12 2.1.3 Obecné předpoklady nařízení předběţného opatření... 13 2.1.4 Předběţné opatření podle 95 odst. 2 ZOR... 13 2.1.5 Předběţné opatření ve věcech projednávaných v rozhodčím řízení... 14 2.1.6 Předběţné opatření v řízení konkursním a vyrovnávacím... 14 2.1.7 Předběţné opatření v insolvenčním řízení... 14 2.2 75 Návrh na nařízení předběţného opatření... 14 2.2.1 Zahájení řízení o předběţném opatření... 15 2.2.2 Náleţitosti návrhu na předběţné opatření... 16 2.2.3 Připojení listin, jichţ se navrhovatel domáhá... 17 2.3 75a Vady návrhu... 17 2.3.1 Vady návrhu na předběţné opatření... 18 2.3.2 Usnesení o odmítnutí pro vady... 18 2.4 75b Jistota... 19 2.4.1 Sloţení jistoty... 20 2.4.2 Osvobození od jistoty... 20 2.4.3 Odmítnutí návrhu... 21 2.4.4 Vrácení jistoty... 21 5

2.5 75c Nařízení předběţného opatření... 22 2.5.1 Odmítnutí návrhu a zastavení řízení... 22 2.5.2 Rozhodnutí o předběţném opatření... 22 2.5.3 Rozhodnutí bez jednání... 24 2.5.4 Lhůta k rozhodnutí o návrhu... 24 2.5.5 Usnesení soudu... 25 2.6 76 Obsah... 25 2.6.1 Obsah předběţného opatření... 26 2.6.2 Povinnosti ukládané předběţným opatřením... 26 2.6.3 Předběţné opatření na určitou dobu... 27 2.6.4 Uloţení povinnosti podat ţalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení... 27 2.7 76a Zajištění péče o nezletilé děti... 28 2.7.1 Předpoklady a legitimace k předběţnému opatření podle 76a... 29 2.7.2 Důvody k předběţnému opatření podle 76a... 29 2.7.3 Rozhodnutí o návrhu... 30 2.7.4 Lhůta k rozhodnutí o návrhu... 30 2.7.5 Doba trvání předběţného opatření podle 76a... 31 2.7.6 Zrušení předběţného opatření... 31 2. 8 76b Opatření na ochranu před domácím násilím... 32 2.8.1 Předpoklady k předběţnému opatření podle 76b... 33 2.8.2 Povinnosti ukládané předběţným opatřením... 34 2.8.3 Rozhodnutí o návrhu... 35 2.8.4 Doba trvání předběţného opatření... 36 2.9 76c Vyhlášení a doručení... 36 2.9.1 Vyhlášení usnesení o nařízení předběţného opatření... 37 2.9.2 Doručení usnesení o nařízení předběţného opatření podle 76... 38 2.9.3 Doručení usnesení o nařízení předběţného opatření podle 76a... 38 6

2.9.4 Doručení usnesení o nařízení předběţného opatření podle 76b... 38 2.10 76d Vykonatelnost... 39 2.10.1 Vykonatelnost usnesení o nařízení předběţného opatření podle 76... 39 2.10.2 Vykonatelnost usnesení o nařízení předběţného opatření podle 76a a 76b... 39 2.11 76e Závaznost... 40 2.11.1 Závaznost usnesení o nařízení předběţného opatření... 40 2.11.2 Rozsah závaznosti usnesení o nařízení předběţného opatření... 40 2.12 76f Neplatnost právních úkonů... 40 2.12.1 Neplatnost právního úkonu... 41 2.12.2 Povinnost nenakládat s nemovitostí... 41 2.13 76g Doručování navrhovateli... 42 2.13.1 Postup v odvolacím řízení... 43 2.14 77 Zánik a zrušení... 43 2.14.1 Zánik předběţného opatření... 43 2.14.2 Zrušení předběţného opatření... 44 2.15 77a Náhrada škody a jiné újmy... 44 2.15.1 Nárok na náhradu škody nebo jiné újmy... 45 2.15.2 Ţaloba na náhradu škody nebo jiné újmy... 46 2.15.3 Nahrazení škody nebo jiné újmy... 46 3. Předběţné opatření v praxi, popis konkrétních případů... 47 3.1 Nařízení PO v souvislosti s neoprávněným uţitím zapsané ochranné známky... 47 3.2 Neplatnost usnesení valné hromady v důsledku nařízení PO... 53 3.3 Vzor návrhu na vydání předběţného opatření... 59 Závěr... 60 Literatura... 60 Oficiální zadání bakalářské práce... 62 7

Úvod Cílem této práce je popsat problematiku Institutu předběţných opatření zakotvených v občanském soudním řádu, jejichţ účelem je zatímní úprava poměrů účastníků, a případné zajištění výkonu rozhodnutí, je-li tu obava, ţe by mohl být ohroţen. Literární rešerše Při vypracování této práce jsem zejména čerpal z Komentáře k Občanskému soudnímu řádu, kolektivu autorů Drápal, L., Bureš, J. další. 1. vydání: Praha C. H. Beck 2009, dále z judikatury a odborných časopisů. 1. Občanský soudní řád Občanský soudní řád (ve zkratce o.s.ř.) je název zákona č. 99/1963 Sb. Tento zákon je základem občanského procesního práva, které obsahuje právní úpravu civilního procesu nalézacího řízení sporného i nesporného, řízení smírčího, zajišťovacího a vykonávacího. Je základním procesním nástrojem, prostřednictvím kterého soudy poskytují ochranu ohroţeným nebo narušeným subjektivním právům a jiným zájmům (fyzických a právnických osob), které jsou chráněny zákony. 1.1 Platná právní úprava a novelizace V současné době platí zákon číslo 99 z roku 1963, který byl jiţ mnohokrát novelizován a měněn. Do roku 1994 bylo provedeno 11 novel, v současné době má zákon 98 novel a k tomu přibylo ještě 6 nálezů Ústavního soudu. Zásadní novely byly provedeny zákonem č. 519/1991 Sb., č. 30/2000 Sb. a č. 7/2009 Sb. Novelizace provedená zákonem č. 519/1991 Sb. odstranila většinu nedemokratických prvků v dosavadní úpravě, zavedla správní soudnictví, do civilní pravomoci soudů vrátila obchodní věci a také významně zasáhla do exekučního řízení. Další novelizace byla provedená zákonem č. 30/2000 Sb. jehoţ cílem bylo oddělit pravidla civilního řízení sporného od řízení nesporného. Ve sporném řízení se v tomto zákoně zdůrazňuje odpovědnost účastníka za povinnost důkazní a povinnost tvrzení a fakticky tím i za výsledek sporu. Dále zákon vytvořil prostor pro důkazní řízení, které je moţno ukončit 8

před soudem prvního stupně a znovu zavedl systém neúplné apelace, který se uplatňuje v odvolacím řízení. Celkové pojetí sporného řízení posiluje odpovědnost účastníků (obou stran, jak ţalobce, tak i ţalovaného) za výsledek sporu, přesně vymezuje jejich povinnosti a práva, zdůrazňuje roli soudu při plnění poučovací povinnosti. Bylo upraveno exekuční (vykonávací) řízení zavedením institutu tzv. prohlášení o majetku. Jednotlivé způsoby exekuce byly přepracovány a zcela nově došlo k zavedení výkonu rozhodnutí prodejem podniku a postiţením obchodního podílu. Zákon 7/2009 Sb. ve sporném řízení uzákonil univerzální koncentraci řízení, stanovením téměř bezvýjimečné koncentrace tvrzení a označení důkazů jiţ do samého začátku řízení. 1.2 Členění (struktura o.s.ř.) Zákon se člení na osm částí, a ty se dále dělí na hlavy: Část první: Obecná ustanovení obsahující právní úpravou pravomoci soudů, jejich věcnou a funkční příslušnost. Dále pak způsobilost účastníků řízení, jejich zastoupení, jejich procesních úkony a pořádková opatření. Ustanovení této části se vztahují ke všem částem následujícím. Část druhá: Činnost soudu před zahájením řízení. Obsahuje právní úpravu řízení smírčího, předběţných opatření a zajištění důkazu. Část třetí: Řízení v prvním stupni. Obsahuje komplexní úpravu sporného nalézacího řízení a nákladů řízení. V hlavě páté - Zvláštní ustanovení, jsou upravena řízení označovaná jako řízení nesporná. Část čtvrtá: Opravné prostředky. Obsahuje právní úpravu řádných i mimořádných opravných prostředků: odvolání, ţaloby na obnovu řízení, ţaloby pro zmatečnost a dovolání. Část pátá: Řízení ve věcech, o nichţ bylo rozhodnuto jiným orgánem: Obsahuje úpravu podmínek, za nichţ je moţné domáhat se soudního řízení ve věcech, o nichţ ze zákona rozhodují jiné orgány neţ soudy. 9

Část šestá: Výkon rozhodnutí. Obsahuje právní úpravu vykonávacího řízení, včetně jednotlivých způsobů výkonu rozhodnutí. Část sedmá: Jiná činnost soudu. Je tvořena jediným ustanovením o soudní úschově. Část osmá: Závěrečná ustanovení. 2. Předběţné opatření Ne vţdy je moţno čekat na pravomocné rozhodnutí soudu. Pro ochranu práv účastníků řízení je často nutné vydat předběţné opatření, v němţ jsou dočasně upraveny práva, poměry a povinnosti účastníků sporu a to v době, kdy ještě nebylo zahájeno řízení ve věci samé a soud ve věci nerozhodl. 2.1 74 Důvody, příslušnost, účastníci Před zahájením řízení můţe předseda senátu nařídit předběţné opatření (dále jen PO) je-li potřeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, ţe by výkon soudního rozhodnutí mohl být ohroţen. Účastníci řízení jsou navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu. Účastníci řízení podle 76b jsou navrhovatel a ten, vůči němuţ návrh směřuje. Příslušným k nařízení předběţného opatření je soud, který je příslušný k řízení o věci, nestanoví - li zákon jinak. K rozhodnutí o návrhu na předběţné opatření podle 76a je příslušný okresní soud, který je místně příslušný pro obvod (okres) navrhovatele. Bude-li předběţné opatření nařízeno, soud předá po provedení jeho výkonu věc neprodleně soudu příslušnému podle 88c 1. Má-li soud, kterému byla věc předána, za to ţe není soudem uvedeným v 88c, předloţí věc k rozhodnutí o příslušnosti svému nadřízenému soudu, tímto rozhodnutím je soud, jehoţ příslušnost byla určena, vázán. 1 88c Výlučná příslušnost. Na místo obecného soudu, popřípadě soudu uvedeného v 85a, je k řízení příslušný soud, v jehoţ obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností, své bydliště, jde-li o věc péče o nezletilé, o určení zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, o osvojení nebo povolení uzavřít manţelství nezletilému. 85a je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušný krajský soud, v jehoţ obvodu je obecný soud účastníka 10

K rozhodnutí o návrhu na předběţné opatření podle 76b je příslušný okresní soud, v jehoţ obvodu je, nebo byl dům, byt, místnost nebo jiný prostor společně obývaný s navrhovatelem(dále jen společné obydlí ). 2 2.1.1 Pravomoc a příslušnost k předběţnému opatření K nařízení PO má soud pravomoc jen tehdy, má-li pravomoc o věci meritorně rozhodovat, pokud pravomoc k projednání a rozhodnutí ve věci samé nemá, nemůţe ani v této věci nařídit předběţné opatření. V prvním stupni je k nařízení PO věcně příslušný okresní nebo krajský soud, podle hledisek uvedených v 9 odst. 1 aţ 3 nebo 249 o.s.ř., platí to i u PO navrţených proto, ţe je tu obava z ohroţení výkonu jiţ vydaného soudního rozhodnutí. V řízení o PO se pouţije také 106 o.s.ř. Pokud se jedná o věcnou příslušnost k nařízení PO v případě Nejvyššího soudu, je oprávněn k nařízení PO ve věcech, v nichţ rozhoduje jako soud prvního stupně. Při zkoumání věcné příslušnosti v řízení o PO se pouţijí 11 a 104a aţ 104c o.s.ř. V případě, kdy zkoumáme místní příslušnost soudu, zásadně se řídíme podle hledisek uvedených v 84 aţ 89a o.s.ř. dále 11 a 105 o.s.ř. Výjimku tvoří hledisko uvedené v 74 odst. 4 o.s.ř., podle kterého je k rozhodnutí o návrhu na PO podle 76b o.s.ř. příslušný soud, který je v místě společného obydlí (dům, byt, místnost, jiný prostor) účastníků řízení. Při nařízení soudem některého z PO podle 76a odst1, soud provede bezodkladně i jeho výkon, v případě, ţe okresní soud podle 74 odst. 4 není příslušný k výkonu PO podle 76a a současně není soudem uvedeným v 88c o.s.ř. pak věc předá okresnímu soudu neformálním soudním úkonem (záznamem ve spisu) místně příslušnému k řízení ve věci péče o nezletilé dítě. Pokud ani tento soud nemá za to, ţe je místně příslušným podle 88c o.s.ř. předá věc nadřízenému krajskému soudu, aby rozhodl usnesením o příslušnosti, další předání této věci jinému soudu jiţ není přípustné. 2 74 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 11

V případě zamítnutí návrhu PO podle 76a o.s.ř. soud věc okresnímu soudu příslušnému podle 88c o.s.ř. nepředá a provede neodkladně výkon směřující k zamítnutí návrhu. K náhradě škody nebo jiné újmy je příslušný soud, který rozhodoval o PO v prvním stupni, ten je také věcně a místně příslušný k rozhodnutí o ţalobě na náhradu škody nebo jiné újmy způsobené nařízením PO. 2.1.2 Účastníci řízení o předběţném opatření Účastníky řízení o předběţném opatření jsou: Navrhovatel, ten kdo návrh podává a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu. To platí i v řízení o PO podle 76b o.s.ř., kde jde jen o zatímní úpravu práv a povinností účastníků, definitivně to lze řešit pouze rozhodnutím soudu ve věci samé. Účastníky řízení o PO podle 76b o.s.ř. mohou být jen ti, jejichţ práva a povinnosti budou nařízením o PO řešena podle třetí části o.s.ř. Pokud účastníci nemají procesní způsobilost, je nutné, aby byli zastoupeni. V tomto případě lze uţít 23 o.s.ř. V případě nezletilého dítěte, při řízení o PO podle 76a, odst.1 o.s.ř nemusí mít nezletilé dítě zástupce, je však třeba dítěti ustanovit opatrovníka, a to bezodkladně po provedení výkonu a skončeném řízení. Ve sporném řízení je vymezení okruhu účastníků dáno v 74 odst. 2 o.s.ř. Účastníci řízení jsou: Ten, kdo návrh podal, je ţalobce a ţalovaný je ten, kdo byl v návrhu ţalobce označen, pokud je na obou stranách více účastníků, pouţije se ustanovení 91 o.s.ř. Přistoupení dalšího nebo záměna účastníka je moţná v řízení o PO, avšak je nepraktická s přihlédnutím na dobu, kdy má být o PO rozhodnuto. Z 75c odst.4 o.s.ř. vyplývá, ţe k ní můţe dojít jen v době do vydání rozhodnutí soudem prvního stupně, je však vyţadován souhlas účastníků dle 92 o.s.ř. Soud nevyslovuje souhlas s těmito procesními úkony, vypořádá se s nimi v odůvodnění usnesení v rozhodnutí o PO. Procesní nástupnictví a Vedlejší účastenství v řízení o PO je moţné. 12

Pokud jde o věci, v nichţ bylo rozhodnuto jiným orgánem, jsou účastníky řízení o PO i ti, kteří byli účastníky řízení i před správním orgánem. 2.1.3 Obecné předpoklady nařízení předběţného opatření Je-li tu obava, ţe by výkon rozhodnutí byl ohroţen a existuje potřeba zatímně upravit poměry účastníků. Příkladem můţe být nařízení PO soudem o placení výţivného v případě, kdy je osvědčeno, ţe muţ proti kterému je podána ţaloba o určení otcovství, souloţil s matkou dítěte v inkriminované době, kdy došlo k početí dítěte. PO soud nemůţe nařídit tam, kde by nešlo jen o zatímní úpravu poměrů, ale ve svých důsledcích o konečnou úpravu. Příkladem můţe být neshoda rodičů o výkon rodičovských práv k dítěti, podle 49 ZOR. K nařízení PO musí být prokázána potřeba zatímní úpravy právních poměrů účastníků. V ostatních okolnostech, které jsou podstatné pro nařízení PO postačí, pokud budou alespoň osvědčeny, záleţí však na okolnostech případu. Jinak tomu je v případě nařízení PO podle 76a a 76b o.s.ř., kdy musí být splněny další předpoklady. U problematiky související s evropským procesním právem je nepřípustné, aby byl při nařízení PO zvýhodněn český občan před občany jiných členských států. 2.1.4 Předběţné opatření podle 95 odst. 2 ZOR Prokazovat úpravu zatímních poměrů účastníků není třeba v případě nařízení PO podle 95 odst. 2 ZOR, kterým soud uloţí muţi, v souvislosti s jeho pravděpodobným otcovstvím povinnost úhrady nákladů těhotné ţeně, spojené s jejím těhotenstvím a výţivou po dobu 2 let a zajištění výţivy dítěte po dobu, kdy by ţeně, jako zaměstnankyni náleţela mateřská dovolená, tato povinnost vyplývá automaticky vyplývá ze zákona. 13

2.1.5 Předběţné opatření ve věcech projednávaných v rozhodčím řízení Ve věcech o kterých podle rozhodčí smlouvy probíhá řízení před stálým rozhodčím soudem, vydává PO soud i v případě, kdy by mohl být ohroţen výkon rozhodčího nálezu, nebo je-li zde potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků, toto lze provést v průběhu nebo před zahájením rozhodčího řízení, viz. 22 RozŘ. 2.1.6 Předběţné opatření v řízení konkursním a vyrovnávacím V tomto případě lze PO nařídit jak z důvodů uvedených v 74 odst. 1, o.s.ř., ale také v zájmu zajištění majetku dluţníka, řízení lze nařídit i bez návrhu. 2.1.7 Předběţné opatření v insolvenčním řízení V případě insolvenčního řízení lze nařídit PO na návrh nebo i bez návrhu. PO můţe být nařízeno z důvodů uvedených v 74 odst.1. Lze jím např. ustanovit předběţného správce, nebo uloţit povinnost sloţit jistinu pro případ náhrady škody nebo jiné újmy, která vznikne věřiteli tím, ţe někdo řádně a včas nepodá návrh na insolvenci. 2.2 75 Návrh na nařízení předběţného opatření PO podle 75a můţe předseda senátu nařídit jen na návrh obce s rozšířenou působností. Jiné PO nařídí předseda senátu na návrh, návrhu není třeba, jde-li o PO pro řízení, které můţe soud zahájit i bez návrhu. Návrh na nařízení PO podle 76 musí kromě obecných náleţitostí ( 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační sloţky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě téţ jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, ţe je třeba aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo ţe je tu obava, ţe by výkon soudního rozhodnutí byl ohroţen, vylíčení skutečností, které odůvodňují PO a musí být z něho patrno, jakého PO se navrhovatel domáhá, ve věcech vyplívajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat 14

identifikační číslo právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení. Návrh na PO podle 75a musí obsahovat kromě obecných náleţitostí ( 42 odst. 4) jméno nezletilého dítěte, jména, povolání a bydliště ostatních účastníků, jsou-li navrhovateli známa, vylíčení rozhodujících skutečností odůvodňující nařízení PO, označení osoby, které má být dítě předáno do péče a musí z něj být patrno, ţe se domáhá nařízení PO podle 75a. Návrh na nařízení PO podle 75b musí obsahovat kromě obecných náleţitostí ( 42 odst.4) jméno, příjmení a bydliště účastníků, popřípadě téţ jejich zástupců a vylíčení rozhodujících skutečností odůvodňující nařízení PO. Navrhovatel je povinen připojit k návrhu listiny jichţ se dovolává 3 2.2.1 Zahájení řízení o předběţném opatření Soud můţe PO nařídit na návrh nebo i bez návrhu. Návrhem na vydání PO je soud vázán, pokud se nejedná o řízení bez návrhu nebo řízení podle právního předpisu, z kterého vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. Podle 76a o.s.ř. lze nařídit PO jen na návrh. K tomuto návrhu je oprávněna pouze obec s rozšířenou působností. Její příslušnost se určuje podle místa, kde se dítě právě nachází. Ve věci péče o nezletilé dítě, lze nařídit PO i podle 76 odst. 1 písm. b o.s.ř. PO podle 76b o.s.ř. můţe soud nařídit rovněţ na návrh, v případě, ţe bylo to platí i tehdy, bylo-li policistou nařízeno vykázání podle 44 Policie ČR. Záleţí jen na navrhovateli, jestli podá návrh na PO ještě před zahájením řízení tzn. před podáním samotné ţaloby, potom je návrh zaloţen do samostatného spisu, pokud návrhu soudce vyhoví, uloţí zároveň navrhovateli, aby podal ţalobu ve věci samé a to ve stanovené lhůtě, obvykle třiceti dnů. V praxi je většinou návrh na PO podáván současně se ţalobou, v tomto případě je o PO rozhodováno v rámci příslušného spisu a pokračuje se dále ve věci samé. 3 75 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 15

2.2.2 Náleţitosti návrhu na předběţné opatření Tyto náleţitosti tykající se jednotlivých PO jsou uvedeny v 75 odst. 2, 3 a 4 o.s.ř., dále musí splňovat obecné náleţitosti podání podle 42 odst. 4 o.s.ř., vyplývající z toho, ţe návrh musí být navrhovatelem adresován konkrétnímu soudu, dále zde musí být uvedeno, kdo je navrhovatelem popř. jeho zástupcem, jaké věci se návrh týká, co je návrhem sledováno, návrh musí být datován a podepsán podatelem nebo jeho zástupcem. Podpisem se rozumí vlastnoruční podpis, razítko není potřeba, i kdyţ ho navrhovatel běţně uţívá na svých písemnostech. Vlastnoruční podpis můţe být nahrazen podpisem advokáta nebo jen otiskem jeho podpisového razítka, pokud je jeho vzor uloţen u soudu. U telegrafického nebo telefaxového návrhu se podpisem rozumí údaj uvedený na telegrafickém nebo telefaxovém dokumentu, který označuje osobu navrhovatele (jeho jméno příjmení obchodní firmu apod.) Pokud byl návrh podán elektronicky, můţe být opatřen elektronickým podpisem podle 2 písm. a ElPod, nebo elektronickou značkou podle 2 písm. c ElPod, tento návrh musí být doplněn ještě písemným podáním shodného znění, písemné podání není nutné v případě, ţe návrh je podán prostřednictvím datové schránky a opatřen zaručeným elektronickým podpisem. Návrh musí dále obsahovat označení účastníků řízení. Musí obsahovat jméno, příjmení a bydliště fyzických osob, popř. rodná čísla účastníků, obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační sloţky státu, dále identifikační číslo právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, vylíčení skutečností o tom, ţe jsou splněny podmínky uvedené v 74 odst. 1, vylíčení skutečností, které odůvodňují PO, které je třeba osvědčit, údaj o tom, jaké PO má být nařízeno. Návrh lze změnit navrhovatelem a to nejpozději do rozhodnutí soudu prvního stupně. U PO nařizovaného podle 76a jsou náleţitosti návrhu uvedeny v 75 odst. 3 o.s.ř, podle 76a odst. 1 věty první o.s.ř. se tento návrh se podává v případě, ţe nezletilé dítě se ocitlo bez jakékoliv péče a je ohroţen jeho ţivot nebo narušen příznivý vývoj, a podle 76a odst. 1 věty 16

druhé, v případě svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu podle zvláštního právního předpisu a to podle 45a odst. 2 písm. b a c ZOR, u obou těchto PO musí návrh kromě obecných náleţitostí podle 42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat: jméno nezletilého dítěte, jména, bydliště, povolání rodičů a dalších účastníků řízení, pokud jsou známy, dále vylíčení rozhodujících skutečností, označení fyzické nebo právnické osoby, které bude dítě předáno na přechodnou dobu do pěstounské péče, pokud není výslovně uveden obcí s rozšířenou působností, ţe jde o návrh PO podle 76a o.s.ř., lze tento návrh povaţovat automaticky za návrh podle 76 odst. 1 písm. b o.s.ř. U PO nařizovaného podle 76, musí návrh kromě obecných náleţitostí uvedených v 42 odst. 4 o.s.ř. dále obsahovat: označení účastníků, tj. jméno, příjmení a bydliště navrhovatele, vylíčení rozhodujících skutečností odůvodňující nařízení PO a identifikaci účastníka proti kterému je návrh na PO podán. Z návrhu musí být zřejmé, ţe jde o návrh na nařízení PO podle 76b o.s.ř., pokud to zřejmé není automaticky jde o návrh podle 76 o.s.ř., který soud můţe nařídit jen na návrh. 2.2.3 Připojení listin, jichţ se navrhovatel domáhá Listiny, dokazující důvodnost zatímní úpravy poměrů účastníků, lze k návrhu připojit v písemné podobě, nebo elektronické podobě jako dokumenty vzniklé konverzí z písemné podoby, písemné kopie a opisy lze předloţit i bez ověření s originálem. Pokud navrhovatel tyto listiny nepředloţí současně s návrhem a vzhledem k tomu, ţe soud nemá v rámci stanovených lhůt, ve kterých je povinen o návrhu PO rozhodnout, prostor k dodatečné výzvě navrhovatele, vede tato skutečnost k zamítnutí návrhu na PO. 2.3 75a Vady návrhu Návrh na PO, který neobsahuje všechny náleţitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliţe pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení, ustanovení 43 se nepouţije. 17

Ustanovení odstavce 1 neplatí, jde-li o návrh na PO podle 76a a 76b. 4 2.3.1 Vady návrhu na předběţné opatření Pokud návrh na PO neobsahuje všechny náleţitosti uvedené v 75 odst. 2, 3 a 4 o.s.ř. nebo je nesrozumitelný nebo neurčitý, má vady, vede to k odmítnutí návrhu na PO. Vzhledem k povaze PO podle 76 o.s.ř. a lhůtě 7 kalendářních dnů, nemá soud prostor pro odstranění vad způsobem uvedeným v 43 o.s.ř. o odstranění případných vad návrhu. Navrhovatel sám, ze své iniciativy můţe tyto vady odstranit před rozhodnutím soudu prvního stupně a soud je povinen k tomu přihlédnout. Odmítnutí návrhu pro vady nelze v případě návrhů nařízení PO podle 76a a 76b o.s.ř., v těchto případech, kdy podle 76a o.s.ř. je navrhovatelem obec s rozšířenou působností a podle 76b o.s.ř. jde váţným způsobem o ohroţení ţivota, zdraví, svobody nebo lidské důstojnosti navrhovatele se soud pokusí i neformálně o odstranění vad návrhu znemoţňující meritorní rozhodnutí ve věci. Nepodaří-li se to ve lhůtě stanovené v 75c odst.2 o.s.ř. nelze návrhu vyhovět. 2.3.2 Usnesení o odmítnutí pro vady Pokud dojde k odmítnutí návrhu na PO rozhoduje o tom věcně příslušný soud, při rozhodování v senátu, přijímá rozhodnutí předseda senátu. Dojde-li k odmítnutí soudem prvního stupně, lze podat podle 75a odst.1os.ř. odvolání, podle 210a o.s.ř. O odvolání můţe rozhodnout i soud prvního stupně, ale to neplatí v případě odvolání proti usnesení o nařízení PO vydaného v podle 95 InsZ. Vady návrhu lze odstranit nejpozději do rozhodnutí odvolacího soudu o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně. Při rozhodování o odvolání proti usnesení o odmítnutí návrhu na nařízení PO podle 75a odst.1 o.s.ř. je odvolání přípustné. V tomto případě lze rovněţ vycházet 220 odst. 3 o.s.ř. Odvolací soud můţe takové usnesení soudu prvního stupně zrušit jen z důvodů uvedených v 219a odst. 15 o.s.ř. Nejsou-li dány tyto důvody pro zrušení usnesení a nejsou-li splněny ani podmínky pro potvrzení usnesení, odvolací soud je musí změnit. Z uvedeného mimo jiné 4 75a Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 18

vyplývá, ţe odvolací soud za uvedených předpokladů změní usnesení soudu prvního stupně také tehdy, jestliţe soud prvního stupně rozhodl o odmítnutí návrhu podle 75a odst. 1 o.s.ř. nesprávně a jestliţe má být návrhu na PO vyhověno. 5 Dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu podle 75a o.s.ř., není přípustné. 6 2.4 75b Jistota K zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla PO, navrhovatel povinen sloţit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení PO, jistotu ve výši 10. 000,- Kč a v obchodních věcech ve výši 50. 000,- Kč. Podalo-li návrh na PO více navrhovatelů, jsou povinni jistotu sloţit společně a nerozdílně. Nebude-li jistota podle odstavce 1 sloţena, předseda senátu návrh na PO odmítne. Odstavce 1 a 2 neplatí, a) jde-li o PO podle 76a a 76b, b) jde-li o PO pro řízení, které můţe soud zahájit i bez návrhu, c) jde-li o PO ve věci výţivného, d) jde-li o PO ve věci pracovní, e) jde-li o PO ve věci náhrady škody na zdraví, f) osvědčí-li navrhovatel spolu s návrhem na nařízení PO, ţe jsou u něj splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků ( 138), g) je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehoţ důsledku by mohla navrhovateli vzniknout újma a navrhovatel spolu s návrhem na nařízení PO osvědčí, ţe jistotu bez své viny nemohl sloţit. Byl-li návrh na nařízení PO pravomocným usnesením soudu prvního stupně zamítnut, byl-li tento návrh pravomocně odmítnut nebo bylo-li řízení o tomto návrhu pravomocně zastaveno, soud sloţenou jistotu vrátí. V případě, ţe soud nařídil PO, bude jistota vrácena, jestliţe marně uplynula lhůta k ţalobě podle 77a odst. 2 nebo jestliţe nabylo právní moci rozhodnutí soudu 5 DRÁPAL, Ljubomír; BUREŚ, Jaroslav; a kolektiv. Občanský soudní řád Komentář. 1.Vydání, s. 432 6 Ibid., s. 432 19

o ţalobě podané podle 77a odst. 2, a z toho rozhodnutí vyplývá, ţe jistota nebude pouţita k uspokojení práva na náhradu škody nebo jiné újmy. 7 2.4.1 Sloţení jistoty Sloţení jistoty slouţí podle 75b o.s.ř. k zajištění nároku na náhradu škody nebo jiné újmy vzniklé následkem nařízení PO účastníkům řízení nebo třetím osobám, ne však navrhovateli. Tuto jistotu platí navrhovatel bez výzvy soudu ve stejný den, kdy bylo zahájeno řízení na jeho návrh o PO, pokud je více navrhovatelů skládají jistotu solidárně. Výše jistoty byla novelizována zákonem č. 218/2009 Sb. s účinností ode dne 20. 7. 2009 a to v obchodních věcech z 100 000,- Kč na 50 000,- Kč a věcech ostatních z 50 000,- Kč na 10 000,- Kč. Soud vydává o sloţení jistoty potvrzení tomu, kdo ji zaplatil. Poplatek placený soudu nelze zaměňovat s vratnou jistotou skládanou k zajištění škody, která můţe vzniknout nařízením PO, nesloţení jistoty je důvodem pro odmítnutí návrhu na PO, netýká se to výjimek stanovených v zákoně. 2.4.2 Osvobození od jistoty Osvobodit od jistoty se lze za podmínek v 77b odst. 3 o.s.ř., jistota se neplatí u PO nařízených podle 76a odst. 1 a podle 76b odst. 1 o.s.ř. a u PO, které můţe soud zahájit bez návrhu, ve věci výţivného, pracovních věcech a náhrady škody na zdraví, pokud navrhovatel splňuje podmínky podle 138 o.s.ř. a nebo osvědčí, ţe jistotu nemůţe bez svého zavinění sloţit a existuje-li zde obava z nebezpečí prodlení a následného vzniku újmy podle 75b odst. 3 písm. f a g o.s.ř. Otázku osvobození od soudních poplatků, řeší soud jako prejudiciální otázku a svůj závěr promítne do rozhodnutí o návrhu. Osvobození od jistoty musí navrhovatel doloţit nejpozději spolu s návrhem na nařízení PO, pokud soud dospěje k názoru, ţe navrhovatel od jistoty není osvobozen, odmítne návrh na PO podle 75b odst. 2 o.s.ř. 7 75b Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 20

V případě, ţe je podán návrh na PO a jistota není sloţena ve stejný den, je potřeba aspoň popsat, osobní majetkové a výdělkové poměry navrhovatele, které zdůvodňují naplnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků a následně poté musí být předloţen soudu vyplněný formulář a potvrzení o příjmech, na základě toho lze rozhodnout. 2.4.3 Odmítnutí návrhu Nesloţení jistoty navrhovatelem nebo její opoţděné sloţení vede automaticky k odmítnutí návrhu na nařízení PO, o odmítnutí návrhu rozhoduje předseda senátu, a to jak v senátních věcech, tak i ve věcech před soudem prvního stupně. Usnesení o odmítnutí návrhu soudu prvního stupně podle 76b odst. 2 o.s.ř. lze napadnout odvoláním. O tomto odvolání podle 210a o.s.ř. můţe rozhodnout i soud prvního stupně. V případě odvolacího soudu se rovněţ pouţije 220 odst.3 o.s.ř., odvolací soud smí usnesení soudu prvního stupně zrušit jen za podmínek uvedených 219a odst. 1 o.s.ř. z toho plyne, ţe odvolací soud změní usnesení soudu prvního stupně i v případě, ţe soud prvního stupně rozhodl o odmítnutí návrhu podle 75b odst. 2 v rozporu se zákonem, dovolání proti usnesení odvolacího soudu není přípustné. 2.4.4 Vrácení jistoty Vrácení jistoty lze v případě, kdy byl návrh na nařízení PO rozhodnutím soudu prvního stupně odmítnut nebo řízení o návrhu bylo pravomocně zastaveno. Jistota je vrácena i v případě marného uplynutí šestiměsíční lhůty k podání ţaloby na náhradu škody nebo jiné újmy, kdy nárok na náhradu škody do této doby nevznikl nebo pokud z pravomocného rozhodnutí soudu vyplývá, ţe ţaloba byla zamítnuta nebo přisouzená částka je niţší neţ kolik činí sloţená jistota. Pokud bylo návrhu ve věci samé vyhověno a právo navrhovatele bylo uspokojeno, nárok na náhradu škody nebo jiné újmy podle 77a o.s.ř. nemohl vzniknout, soud jistotu vrátí navrhovateli. 21

2.5 75c Nařízení předběţného opatření Nepostupoval-li podle 75a odst. 1 nebo podle 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením PO, a) jestliţe bude prokázáno, ţe je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo ţe je tu obava, ţe by výkon soudního rozhodnutí byl ohroţen, a jestliţe budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uloţení povinnosti předběţným opatřením, nebo b) jsou-li splněny podmínky uvedené v 76a nebo 76b, o návrhu na PO rozhodne předseda senátu bezodkladně. Není-li tu nebezpečí z prodlení, můţe předseda senátu o návrhu na PO podle 76a rozhodnout aţ po uplynutí 24 hodin poté, co byl podán. O návrhu podle 76b aţ do 48 hodin poté, co byl podán, a o návrhu na jiné PO aţ do uplynutí 7 dnů poté, co byl podán. O návrhu na nařízení PO rozhodne předseda senátu bez slyšení účastníků, totéţ platí, rozhodne-li předseda senátu o nařízení PO pro řízení, které můţe soud zahájit i bez návrhu. Pro PO je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně. 8 2.5.1 Odmítnutí návrhu a zastavení řízení K odmítnutí návrhu a zastavení řízení o PO se pouţije 103 a 104 o.s.ř., soud řízení o PO zastaví pro nedostatky v podmínkách řízení, které nelze odstranit nebo i přes učiněná opatření odstraněny nebyly. Pokud vezme navrhovatel návrh na PO zpět, soud postupuje podle 96 o.s.ř., pokud k tomu dojde za odvolacího řízení postupuje se podle 222a o.s.ř. Souhlas ostatních účastníků se zpětvzetím návrhu není nutný, protoţe se jedná o návrh na předběţnou úpravu vztahů mezi účastníky řízení. K odmítnutí návrhu pro vady se řídí podle 75a odst. 1 o.s.ř. a z důvodů nezaplacení jistoty podle 76b odst. 2 o.s.ř. 2.5.2 Rozhodnutí o předběţném opatření V případě, ţe soud návrh neodmítl a ani nezastavil řízení o PO, nařídí PO, 8 75c Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 22

a) pokud se prokáţe, ţe je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo ţe je tu obava, ţe by výkon soudního rozhodnutí byl ohroţen, a budou-li alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uloţení povinnosti PO nebo b) pokud jsou splněny předpoklady uvedené v 76a nebo 76b o.s.ř. v opačném případě návrh zamítne. PO podle 76 můţe být nařízeno jen tehdy, je-li prokázáno, ţe existuje potřeba upravit zatímně poměry účastníků, nebo ţe je dána obava z ohroţení výkonu soudního rozhodnutí, popř. z ohroţení výkonu rozhodčího nálezu. Důkazní břemeno v tomto směru má navrhovatel. Ostatní rozhodné skutečnosti (zejména nárok sám) nemusí být spolehlivě prokázány, postačuje jejich osvědčení. To znamená, jsou-li prokázány alespoň jako pravděpodobné, procesní odpovědnost je na navrhovateli. Pokud jde o nařízení PO pro případ, ţe by výkon soudního rozhodnutí mohl být ohroţen, zásadně se vyţaduje, aby oprávněnému svědčilo rozhodnutí, popřípadě listina, která je titulem pro výkon rozhodnutí (exekuci). Toto PO lze nařídit, jen pokud se rozhodnutí (jiný exekuční titul) nestalo vykonavatelným, nebo pokud existují váţné důvody, pro které oprávněný po vykonatelnosti rozhodnutí nemohl přistoupit ke splnění uloţené povinnosti cestou výkonu rozhodnutí (exekuce). V návaznosti na to musí být prokázány skutečnosti odůvodňující obavu z toho, ţe by výkon rozhodnutí mohl být ohroţen a to chováním dluţníka, navrhovatel by měl mít aspoň stvrzenou pohledávku nebo jiný nárok a přiznání tohoto nároku by nemělo nic bránit, pokud soud takovému nároku vyhoví, uloţí navrhovateli podání ţaloby (návrhu na zahájení řízení) Pokud dojde k nařízení některého PO podle 76a o.s.ř. je bezpodmínečně nutné aby obec, která návrh podává, prokázala nebo osvědčila okolnosti podle 76a odst. 1 větě první nebo větě druhé o.s.ř., v případě PO podle 76b o.s.ř. musí být prokázáno nebo osvědčeno, ţe je váţným způsobem ohroţen ţivot, zdraví, svoboda nebo lidská důstojnost navrhovatele. Po vydání návrhu na PO by mělo dojít ke sníţení nebo odvrácení tohoto ohroţení. Rozhodující skutečností pro vydání tohoto rozhodnutí je stav v době vyhlášení. K později předloţeným listinám nebo důkazům nebude přihlédnuto a to má vliv i na případné odvolání ve věci. Platí pro PO podle 76a a PO podle 76b o.s.ř. Předběţným opatřením nelze upravovat poměry účastníků zpětně tzn. do minulosti, co se týče řízení konkursního a vyrovnávacího, tady lze nařídit PO i bez návrhu a to z důvodu zajištění 23

majetku dluţníka i zde musí být prokázán zájem a osvědčeny rozhodující skutečnosti. V případě rozhodování o PO v insolvenčního řízení se postupuje podle 75c odst. 1 o.s.ř. 2.5.3 Rozhodnutí bez jednání Podle 75c odst. 3 o.s.ř. soud rozhodne o nařízení PO bez jednání a bez slyšení účastníků. Účastníci se nemají moţnost k návrhu vyjádřit, z toho plyne, ţe vše důleţité (významné listiny apod.) musí být soudu předloţeny současně s návrhem, jestliţe nebyly prokázány nebo alespoň osvědčeny rozhodné skutečnosti soud musí návrh na PO zamítnout, prokázání nebo alespoň osvědčení rozhodujících skutečností platí i pro řízení bez návrhu. 2.5.4 Lhůta k rozhodnutí o návrhu Soud je povinen o návrhu na PO rozhodnout bezodkladně, v případě PO podle 76 nebo podle 76a a nebo podle 76b o.s.ř. jsou okolnosti zcela nerozhodné. Bezodkladné rozhodnutí znamená, ţe nesmí dojít k nebezpečí z prodlení a tím ohroţení vydání PO a následnému poškození práv. Kritériem jsou okolnosti případu, pokud nehrozí nebezpečí z prodlení rozhoduje se v následujících lhůtách, u PO podle 76a odst. 1 o.s.ř. do uplynutí 24 hod od podání návrhu, u PO podle 76b odst. 1 o.s.ř. do uplynutí 48 hodin od podání návrhu, PO podle 76 o.s.ř. do uplynutí 7 dnů od podání návrhu. K tomu, aby byla zajištěna včasnost rozhodnutí i mimo pracovní dobu soudů a ve dnech pracovního klidu musí být zajištěna dosaţitelnost samosoudce (předsedy senátu), to platí i pro PO podle 76 nebo 76b o.s.ř. V případě rozhodování odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně ve věcech odevzdání nezletilého dítěte do péče druhého z rodičů nebo péče toho, koho označí soud ( 76 odst. 1 písm. b)), nebo o zajištění péče o nezletilé dítě, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jehoţ ţivot nebo příznivý vývoj jsou váţně narušeny nebo ohroţeny, nebo o svěření dítěte do pěstounské péče podle 45 odst. 2 písm. b) a c) ZOR na přechodnou dobu ( 76a) a nebo o tzv. domácí násilí ( 76b) je stanovena lhůta 15 dnů u jiných PO není lhůta pro rozhodnutí o odvolání stanovena. Lhůtu bezodkladně si lze vykládat mnohoznačně, a to jako přerušení probíhajícího jednání v jiné věci a sepsání rozhodnutí o vydání PO a nebo po dokončení všech rozpracovaných věcí, v tomto případě je na soudci a jeho zváţení nezbytnosti PO a nebezpečí z prodlení. V praxi na toto soudy z pravidla reagovaly stanovením interního postupu. 24

2.5.5 Usnesení soudu Soud rozhoduje o PO usnesením, v senátních věcech je vydává pouze předseda senátu, to platí pro okresní nebo krajský soud. Usnesení soudu podle 169 odst. 2 větě první o.s.ř. nemusí být odůvodněno, to plyne z toho, ţe soud návrhu vyhověl a rozhoduje bez slyšení účastníků podle 75c odst. 3 o.s.ř., pokud dojde k odmítnutí, zamítnutí návrhu nebo jeho zastavení, musí být usnesení zdůvodněno. O náhradě nákladů se s výjimkou řízení podle 95 odst. 2 ZOR v usnesení, kterým bylo nařízeno PO nerozhoduje, pokud však soud návrh zamítne nebo řízení zastaví, rozhoduje se o náhradě nákladů podle 151 o.s.ř. Odvolání proti usnesení soudu prvního stupně je přípustné a u PO podle 76a o.s.ř. můţe odvolání vyhovět přímo tento soud. 2.6 76 Obsah Předběţným opatřením můţe být účastníku uloţeno zejména, aby a) platil výţivné v nezbytné míře, b) odevzdal dítě do péče druhého z rodičů nebo do péče toho, koho označí soud, c) poskytl alespoň část pracovní odměny, jde-li o trvání pracovního poměru a navrhovatel ze závaţných důvodů nepracuje, d) sloţil peněţitou částku nebo věc do úschovy u soudu, e) nenakládal s určitými věcmi nebo právy, f) něco vykonal, něčeho se zdrţel nebo něco snášel. Předběţným opatřením lze uloţit povinnost někomu jinému neţ účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě ţádat. Předseda senátu při nařízení PO uloţí navrhovateli, aby ve lhůtě, kterou mu určí, podal u soudu návrh na zahájení PO, to neplatí, můţe-li být řízení ve věci zahájeno i bez návrhu. Můţe také stanovit, ţe PO bude trvat jen po určenou dobu. 9 25

2.6.1 Obsah předběţného opatření Povinnost uloţenou PO podle 76 odst. 1 o.s.ř. lze uloţit jen účastníkům řízení, v případě třetí osoby lze povinnost uloţit jen tehdy, je-li to nutné a to jen takovou, která představuje např. součinnost při splnění povinností účastníka (blokace výplat z účtu v případě banky), třetí osoba disponuje právem se odvolat proti usnesení soudu prvního stupně a to části, která se jí bezprostředně týká, je třeba však rozlišovat, povinnosti, které jsou potřebné a které jsou uvedené v právních předpisech a slouţí ke splnění povinnosti účastníka řízení, v tomto případě třetí osoby odvolací právo nemají. Podle zvláštních předpisů lze uloţit jiné povinnosti, např. podle 82 a 113 odst. 1 InsZ, kdy je moţné ustanovit nařízením PO předběţného správce v insolvenčním řízení. 2.6.2 Povinnosti ukládané předběţným opatřením Ve věcech výţivného a péče o nezletilé děti. V tomto případě se uvádí podle 76 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř., povinnost rodiče platit výţivné v nezbytné míře a odevzdat dítě do péče druhého rodiče, nebo toho koho označí soud (př. výchovné zařízení), aţ do doby konečného rozhodnutí ve věci a to z důvodu toho, ţe PO nelze prejudikovat konečné řešení sporu, jde jen o zatím úpravu poměrů účastníků. Rozdíl je mezi PO nařízeným podle 76 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a 76a odst. 1 o.s.ř.. V obou případech jde o předání dítěte do péče určené osoby. V prvním případě lze nařídit PO jen na návrh obce s rozšířenou působností, v druhém případě lze nařídit PO jen z důvodů uvedených v tomto ustanovení. Podle 76a o.s.ř. lze nařídit PO, jestliţe situace dítěte nesnese jakýkoliv odklad, výkon musí být proveden bezodkladně. Povinnost platit výţivné, lze nařízením PO uloţit i mezi rodiči a zletilými dětmi, ostatními příbuznými, manţeli a rozvedenými manţeli, partnery z registrovaného partnerství. Ve věcech pracovních postupujeme podle 76 odst. 1 písm. c) o.s.ř., kdy navrhovatelem můţe být zaměstnanec popř. bývalý zaměstnanec. Tímto způsobem lze zaměstnavateli uloţit povinnost úhrady dluţné mzdy, odměny, náhrady mzdy za dovolenou, za práci ve svátek, náhradu mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru dle 69, 71 zákoníku práce. 9 76 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 26

Předpokladem nařízení PO je, ţe zaměstnanec, popř. bývalý zaměstnanec nepracuje a nemá ţádný další příjem. Podle 76 odst. 1 písm. d) o.s.ř. lze nařízením PO uloţit sloţení peněz, listin nebo movitých věcí do úschovy soudu. Soud o tom vydá potvrzení tomu, kdo ukládá. Tato povinnost většinou vzniká v souvislosti s trestním nebo jiným soudním řízením např. 100 odst.2 InsZ. Sloţení peněz slouţí k zajištění náhrady škody při porušení povinnosti podat insolvenční návrh. Podle 76 odst. 1 písm. e) a f) o.s.ř. lze nařízením PO uloţit povinnost nenakládat s věcmi nebo právy, zdrţet se něčeho, něco konat, něco strpět, je nutné zde posuzovat také míru újmy, která případně vznikne ţalovanému při vyhovění návrhu navrhovatele. Formulace povinností v usnesení musí odpovídat znění podle 76 odst. 1 písm. e) a f) o.s.ř. 2.6.3 Předběţné opatření na určitou dobu V usnesení o nařízení PO lze omezit dobu trvání PO na dobu určitou. Je však nutné dobu přesně vymezit ve výroku usnesení. Toto lze provést i v případě, ţe o to sám navrhovatel nepoţádal. Kritériem v tomto případě je, zda to vyţaduje účel PO. Pokud PO zaniká ze zákona podle 77 odst. 1 o.s.ř., ve výroku usnesení se to neuvádí. 2.6.4 Uloţení povinnosti podat ţalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení Pokud dojde k nařízení PO soudem, má navrhovatel povinnost uloţenou soudem, podat ţalobu (návrh) na zahájení řízení ve věci samé. Soud současně stanoví lhůtu, v tomto případě soudcovskou, kterou lze z objektivních důvodů prodlouţit. Soud toto učiní usnesením a odvolání proti tomu je přípustné. Lhůtu lze prodlouţit i před uplynutím původní lhůty. Pokud nedojde k včasnému doručení, usnesení ztrácí právní účinky z důvodu zániku PO, uplynutím původní lhůty. Podání ţaloby je povinné i v případech nařízení PO podle zvláštních právních předpisů např. 100 odst. 2 InsZ. 27

V případě nařízení PO bez návrhu, nelze navrhovateli uloţit podání návrhu na zahájení řízení ve věci samé. Ze zákona toto provede soud podle 81 odst. 1 a 3 o.s.ř., nevylučuje to však moţnost podání návrhu na PO účastníkem. 2.7 76a Zajištění péče o nezletilé děti Ocitlo-li se nezletilé dítě bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho ţivot nebo příznivý vývoj váţně ohroţeny nebo narušeny, předseda senátu PO nařídí, aby bylo na nebytně nutnou dobu umístěno ve vhodném prostředí, které v usnesení označí. Vhodným prostředím se rozumí výchovné prostředí u osoby nebo zařízení způsobilého zajistit nezletilému dítěti řádnou péči s ohledem na jeho fyzický a duševní stav, jakoţ i rozumovou vyspělost a umoţnit realizaci případných jiných opatření stanovených PO. Jde-li o svěření dítěte do pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu (ZOR) na přechodnou dobu, po jejímţ uplynutí lze dát souhlas rodiče s osvojením, nebo na dobu do rozhodnutí soudu o tom, ţe není třeba souhlasu rodiče k osvojení, soud svěří dítě do pěstounské péče PO. Usnesení o nařízení PO podle odst. 1 se doručuje účastníkům aţ při provedení jeho výkonu. Účastníkům, kteří nebyli při provedení výkonu přítomni, usnesení doručí dodatečně soud příslušný podle 88 písm. c) spolu s vyrozuměním, ţe byl proveden jeho výkon. Při nařízení PO podle odst. 1 nezletilý nemusí být zastoupen, nemá-li nezletilý zákonného zástupce nebo nemůţe-li jej zákonný zástupce v řízení zastupovat, ustanoví mu soud příslušný podle 88 písm. c) opatrovníka bezodkladně po provedení výkonu PO. PO podle odstavce 1 trvá po dobu jednoho měsíce od jeho vykonatelnosti s výjimkou PO o svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu, u něhoţ po uplynutí doby 3 měsíců od vykonatelnosti PO můţe být, nebude-li mít soud podklady pro rozhodnutí ve věci, trvání PO prodlouţeno, bylo-li před uplynutím této doby zahájeno řízení ve věci samé, můţe soud PO podle odstavce 1 opakovaně prodlouţit o 1 měsíc, tak aby celková doba trvání PO nepřesáhla 6 měsíců. Poté lze dobu trvání PO výjimečně prodlouţit jen tehdy, nebylo-li z váţných důvodů a objektivních příčin moţné v této době skončit důkazní řízení ve věci samé. Není-li ve věci samé dána pravomoc českých soudů, lhůty podle odstavce 4 se nepouţijí. Celková doba trvání PO podle tohoto odstavce nesmí přesáhnout dobu 6 měsíců. Rodiče nezletilého, orgán sociálně-právní ochrany dětí a opatrovník podle odst. 3 mohou kdykoliv soudu navrhnout zrušení PO. O takovém návrhu musí soud rozhodnout 28

bezodkladně, nejpozději do sedmi dnů. Byl-li návrh zamítnut, můţe jej oprávněná osoba, neuvede-li v ní jiné důvody, opakovat aţ po uplynutí 14 dnů od právní moci rozhodnutí. 10 2.7.1 Předpoklady a legitimace k předběţnému opatření podle 76a K podání návrhu PO podle 76a odst. 1 o.s.ř. je oprávněna pouze obec s rozšířenou působností V případě, ţe návrh podá někdo jiný, soud tento návrh pro nedostatek věcné legitimace automaticky zamítne. To platí, jak v případě zajištění potřebné péče podle 76 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř., tak i z důvodů svěření dítěte do pěstounské péče (právní úprava účinná od 1. 6. 2006) podle 76a odst. 1 věta druhá o.s.ř. z důvodů uvedených 45 odst. 2 písm. b) a c) ZOR. 2.7.2 Důvody k předběţnému opatření podle 76a Důvodem k nařízení PO podle 76a odst. 1 věty první o.s.ř. je to, ţe dítě se ocitlo bez jakékoliv péče nebo je ohroţen jeho ţivot popř. příznivý vývoj. Lze pouţít i v případě, kdy o dítě rodiče nebo jiné osoby pečují, ale jde o péči nedostatečnou. Podmínkou pro nařízení tohoto PO je i naléhavá potřeba rychlého zákroku, který nelze řešit rozhodnutím ve věci samé, ani nařízením PO podle 76 odst. 1 písm. b) o.s.ř.. Opatření podle 76a odst. věty první o.s.ř. nelze nařídit, pokud podle zákona můţe být dítě převzato do ústavní péče. Nařízení PO by bylo v tomto případě v rozporu se zákonem podle 23 odst. 4 ZdravZ. Nezletilé dítě můţe být svěřeno do pěstounské péče z rozhodnutí soudu na dobu přechodnou. Návrh podá orgán sociálně právní ochrany dětí. Seznam osob vhodných pro pěstounskou péči je veden příslušným krajským úřadem. Přechodnou dobou se myslí doba, po jejímţ uplynutí lze dát souhlas rodiče s osvojením, nebo doba do pravomocného rozhodnutí soudu, bez souhlasu rodičů s osvojením podle 68 ZOR ( 45a odst. 2 písm. a), b), c) ZOR). Toto PO lze nařídit z důvodu naléhavé potřeby rychlého operativního zákroku, tuto potřebu nelze řešit nařízením podle 76 odst. 1 písm. b) o.s.ř., ani rozhodnutím ve věci samé. V řízení ve věcech péče soudu o nezletilé reagují PO na situace spojené s rozchodem nebo rozvodem rodičů a to v případě, kdy se nejsou schopni dohodnout na úpravě poměrů nezletilých dětí. 10 76a Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 29

2.7.3 Rozhodnutí o návrhu Pokud soud dospěje k názoru, ţe jsou splněny předpoklady pro nařízení PO podle 76 odst. 1 věty první nebo druhé o.s.ř., vyhlásí usnesení. Tím nařídí předání dítěte do péče konkrétní osoby, fyzické nebo právnické. Poţadavku soudu podle 76a odst. 1 o.s.ř. na umístění dítěte na dobu nezbytně nutnou u fyzické nebo právnické osoby, je nutno rozumět tak, ţe zde má být vytvořeno vhodné výchovné prostředí zajišťující řádnou péči dítěte. Soud určuje osobu, které má být dítě předáno do péče podle 76a odst. 1 o.s.ř. na návrh obce s rozšířenou působností a tato osoba je přesně označena ve výroku usnesení. Tímto návrhem však soud není vázán a můţe určit i jinou vhodnou osobu, pokud se jedná o svěření do pěstounské péče, soud vybere osobu ze seznamu osob evidovaných u příslušného soudu. Je-li zde potřeba zatímní úpravy poměrů nezletilého dítěte, ale nejsou splněny podmínky podle 76a odst. 1 větě první nebo druhé o.s.ř. nařídí soud PO podle 76a odst.1 písm. b) o.s.ř., bude-li nařízeno PO podle 76a odst. 1 věty první nebo druhé o.s.ř. vylučuje to, aby nezletilému dítěti byl ustanoven opatrovník ještě před nařízením PO. Ustanovení opatrovníka, který, bude dítě zastupovat, se provede bezodkladně po provedení výkonu. Vyhotovení o PO se doručuje při provedení výkonu nebo dodatečně těm, kteří nebyli přítomni. Došlo-li k zamítnutí, odmítnutí nebo zastavení řízení, doručí se stejnopis usnesení jen navrhovateli, v tomto případě obci s rozšířenou působností. Po provedení výkonu soud věc předá příslušnému soudu podle 88 písm. c) o.s.ř., který ustanoví opatrovníka. 2.7.4 Lhůta k rozhodnutí o návrhu Jedná-li se o PO podle 76a odst. 1 věty první nebo druhé o.s.ř. a hrozí-li nebezpečí z prodlení, musí soud prvního stupně rozhodnout bezodkladně, jinak po uplynutí 24 hodin od podání návrhu, v případě PO podle 76 odst. 1 písm. b) o.s.ř. rozhoduje bezodkladně nejpozději do 24 hodin. V případě odvolání o návrhu PO podle 76a odst. 1 věty první nebo druhé soud rozhodne do 15 dnů. 30