Definice kalu. Možnosti využití kalů v zemědělství -podmínky pro aplikaci kalů na zemědělské půdě. Osnova prezentace:

Podobné dokumenty
UPRAVENÉ KALY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ. Ing. Josef Svoboda, Ph.D. Odbor kontroly zemědělských vstupů ÚKZÚZ

Nová legislativa nakládání s kaly. Jihlava Diskusní setkání ISNOV

Charakteristika kalu. Definice kalu. Možnosti využití kalů v zemědělství VZNIK UPRAVENÉHO KALU

č.. 156/1998 o hnojivech ové principy

Registrace a ohlašov kompostu a digestátu tu využitelných

Ing. Dagmar Sirotková. Přístupy k hodnocení BRO

Digestát jako hnojivo

SMR 2 Ochrana vod před znečištěním

Nakládání s BRO, VŽP a upravenými kaly

Návrh vyhlášky o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě v kontextu se zákonem o hnojivech č. 156/1998 Sb.

Aktualizované znění. 382/2001 Sb.

1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie 1 ) a upravuje a) technické podmínky použití upravených kalů

Cross Compliance v ÚKZÚZ - Kalová směrnice - Ing. Josef Svoboda ÚKZÚZ Odbor zemědělské inspekce

Mgr. Šárka Poláková, Ph.D.

Státní zdravotní ústav Šrobárova 48, Praha 10

Aplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu s ohledem zejména na obsah těžkých kovů v kalech

Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů

Právní předpisy pro oblast hnojiv a hnojení

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

Mýty v nakládání s kaly z čistíren odpadních vod

Monitoring kalů a jejich použití v zemědělství. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno

Použití a evidence hnojiv

EXKURZE V RÁMCI KONFERENCE BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ ODPADY

výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. zákonč.156/1998sb.,ohnojivech. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu

Zjištění: Kontrolovaný subjekt nepředložil dne fyzicky žádné doklady požadované pro

Ochrana vod před znečištěním ze zemědělských zdrojů

STARÉ ZÁTĚŽE. ÚKZÚZ sleduje hladiny obsahů hladiny obsahů (nikoli hladiny kontaminace) RP a látek v zemědělských půdách

POŽADAVKY CROSS COMPLIANCE

AZZP, výživářské pokusy a význam hnojiv

12 Postupy vedoucí ke snižování environmentálních a zdravotních rizik při nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

Představení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách - slabě a silně ohrožených erozí

Zákony pro lidi - Monitor změn ( IV.

7 Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů

Kuchyňské odpady z aspektu legislativních předpisů

Kontrola podmíněnosti (cross compliance)

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková

Měníme poušť na EKO oázy.

PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO OBLAST BRO V ČR. Ing. Dagmar Sirotková

ZKUŠENOSTI S OVĚŘOVÁNÍM ÚČINNOSTI HYGIENIZACE TECHNOLOGIÍ ZPRACOVÁVAJÍCÍCH BIOODPADY

III. BLOK PLENÁRNÍ DISKUZE

Kvalita kompostu. certifikace kompostáren. Zemědělská a ekologická regionální agentura

Česká Republika Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, Hroznová 2, Brno

Půda a organická hmota. Praktické zkušenosti s používáním kompostů

Změny v provádění nitrátové směrnice pro rok 2012

Kontrola povinností při nakládání s kaly z ČOV. Veronika Jarolímová Konference vodovody a kanalizace

Nová vyhláška o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě

Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ.

Aktuální problémy vymezování OPVZ a způsob hospodaření. Pavel Novák Vyškov

Kompost technologie a kvalita

Ing. Jan Gallas. Ministerstvo zemědělství. Ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství

Kontrola nakládání s kaly z ČOV. Ing. Veronika Jarolímová Odbor odpadového hospodářství ŘČIŽP

Ochrana vody v kontrole podmíněnosti (cross compliance)

Změny v podmíněnosti od roku Lubomír Smrček Agroteam CZ s.r.o.

Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu ÚKZÚZ

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko

VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv

Uplatnění kompostů při zavedení odděleného sběru bioodpadu Biologicky rozložitelné odpady září 2010, Brno

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy

257/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 5. srpna 2009

Nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ

KATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD 3. POPIS OPATŘENÍ. Hnojení na svazích a v okolí útvarů povrchových vod

ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

Demonstrační farma. vzdělávací a poradenské centrum pro systémové využití kompostu

Miroslav Florián. Odbor bezpečnosti krmiv a půdy. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Evidenční list využití kalů v zemědělství za rok...

9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH

REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH

Priority Ministerstva zemědělství v rámci ochrany půdy. Ing. Petr Jílek Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17, PRAHA 1,

Vliv kompostu na kvalitu půdy

I. Úvod koncept kontroly vstupů II. Kontrola a monitoring půdy. III. Kontrola vstupů do půdy. IV. Závěr

Nové trendy v pojetí garance biopotravin

Právní předpisy v ochraně životního prostředí

BRO - PRÁVNÍ PŘEDPISY V ČR. Ing. Dagmar Sirotková

LEGISLATIVA V OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S BRO A ČOV KALY V ČR

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ. Pravidla používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin v podmínkách ekologického zemědělství

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.

382/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí ČÁST PRVNÍ PODMÍNKY POUŽITÍ UPRAVENÝCH KALŮ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ

Úvod. Čl. 1 Účel Zásad

Kontroly plnění povinností při nakládání s BRO

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ ÚŘEDNÍ KONTROLY. Kontrola hnojiv a vstupů do půdy. Kontrola krmiv. Kontroly podmíněnosti

Rozbor sedimentu z koupaliště Lhotka a návrh na další nakládání s vytěženou hmotou

Využití pyrolýzy ke zpracování stabilizovaných čistírenských kalů

Monitoring cizorodých látek

Kontroly Cross compliance v ÚKZÚZ

Půdní úrodnost, výživa a hnojení


Využití a registrace popela ze spalování biomasy jako hnojiva Tomáš Rosenberg

TO-Natural nitrogen K, organické hnojivo


Půda jako dar. a jak s tímto vzácným darem zacházíme. Miroslav Florián zástupce ředitele ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

Hnojení digestátem ve zranitelných oblastech

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů

Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu. Michaela Smatanová

INTEGROVANÁ PRODUKCE ZELENINY A JAHODNÍKU

Petra Oppeltová, Jiří Suchodol

Transkript:

Možnosti využití kalů v zemědělství -podmínky pro aplikaci kalů na zemědělské půdě Josef Svoboda Odbor kontroly zemědělských vstupů ÚKZÚZ Osnova prezentace: Definice kalu, složení kalu Možnosti využití kalů Aplikace kalů na z.p. - podmínky pro použití Kompostování kalů Rizika x přínosy při použití na zemědělskou půdu Poznatky z kontrol ČOV Návrh novely vyhlášky Definice kalu Dle 32 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech je kal definován jako: kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících městské odpadní vody nebo odpadní vody z domácností a z jiných čistíren odpadních vod, které zpracovávají odpadní vody stejného složení jako městské odpadní vody a odpadní vody z domácností kal ze septiků sloužících k čištění odpadních vod z domácností před jejich vypouštěním do vod povrchových nebo podzemních kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících odpadní vody a materiály, které svými vlastnostmi odpovídají odpadním vodám, zejména odpadní vody a materiály, které mají původ v potravinářském průmyslu a zemědělství Upravený kal - kal, který byl podroben biologické, chemické nebo tepelné úpravě, dlouhodobému skladování nebo jakémukoliv jinému vhodnému procesu tak, že se významně sníží obsah patogenních organismů v kalech, a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací na základě ověření účinnosti technologie úpravy kalů 1

Charakteristika kalu - složení CHEMICKÉ A BIOLOGICKÉ SLOŽENÍ čistírenských kalů závisí na: složení odpadních vod technologii čistírny odpadních vod průběhu procesů ošetření kalů Obsah živin, především dusíku (N), je jedním z hlavních ukazatelů pro stanovení dávky kalů. Obsah N, ale i dalších prvků, však může významně kolísat, a je proto nezbytné provést analýzu aplikovaného kalu stanovena minimální četnost analýz podle produkce kalů. Charakteristika kalu - složení Obsahy živin v čistírenských kalech přepočtené na sušinu kalu Živina Sommers (1977) Wang (1997) Stehouver (1999) Bozkurt et Yarilgac (2003) Antolín et al. (2005) Černý et al. (2009) N (%) 3,3 2,8 4,8 2,8 2,2 3,7 P (%) 2,5 1,6 2,2 0,8 1,7 2,2 K (%) 0,4 0,3 0,2 0,4 0,47 0,6 Ca (%) 4,9 3,5 3,1 5,7 3,0 Mg (%) 0,5 0,4 2,3 0,8 Fe (%) 1,3 1,5 Mn (mg/kg) 321 270 226 Zn (mg/kg) 1202 1819 705 1807 731 800 Cu (mg/kg) 741 652 511 270 205 263 Ni (mg/kg) 42,7 90 22 64 <25 39,2 Mo 9,2 12,7 8,2 5 Charakteristika kalu - složení MIKROBIOLOGICKÉ SLOŽENÍ Koliformní bakterie, enterokoky, salmonela sp. V biologicky stabilizovaném kalu již neprobíhají intenzivní biologické pochody působící senzorické a hygienické problémy Dle množství MO v sušině kalů jsou kaly členěny podle stanovených limitních hodnot na kaly I. a II. kategorie Každá kategorie kalu má svá stanovená specifika (omezení) během použití na ZP RIZIKOVÉ LÁTKY A PRVKY TK (As, Cd, Co, Cr, Hg, Pb aj.), PCB, PAH stanoveny limitní hodnoty, obsah značně závislý na složení odpadních vod ÚKZÚZ provádí odběr vzorků kalu z ČOV (cca 100/rok), sledování obsahů těchto ukazatelů a zjišťuje soulad s požadavky kalové vyhlášky 2

Možnosti využití kalů Přímá aplikace na zemědělskou půdu Kompostování Energetické využití zplyňování prostřednictvím BPS, přímé spalování Rekultivace Zdroj: Eurostat, 2013 Aplikace kalů na zemědělské půdě Legislativa: zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na z.p. zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv Použití upravených kalů je dle zákona o odpadech zakázáno: na z.p., která je součástí chráněných území přírody a krajiny V pásmu ochrany vodních zdrojů, na zamokřených a zaplavovaných půdách, na TTP a trávních porostech na orné půdě v průběhu vegetačního období až do poslední seče v intenzivních plodících ovocných výsadbách na pozemcích využívaných k pěstování polních zelenin v roce jejich pěstování a v roce předcházejícím v průběhu vegetace při pěstování pícnin, kukuřice a při pěstování cukrové řepy s využitím chrástu ke krmení pokud je překročen obsah rizikových látek v půdě nebo v aplikovaných kalech, anebo kaly nesplňují stanovená MO kritéria na půdách s hodnotou půdní reakce nižší než ph 5,6 (20 % ZP) 3

POUŽÍVÁNÍ KALŮ V SOULADU S PROGRAMEM POUŽITÍ KALŮ Před plánovanou aplikací upraveného kalu musí původce kalu zpracovat a předat uživateli (zemědělci) Program použití upravených kalů na ZP, včetně Evidenčního listu kalu. Program musí obsahovat zejména - pozemky určené k použití kalu, zařazení kalu do osevního postupu a plán odběru vzorků kalu a půdy. Evidenční list obsahuje mimo jiné vyhodnocení kalů z hlediska obsahu živin, rizikových prvků a rizikových látek a mikrobiologických ukazatelů. Podmínky dle prováděcí vyhlášky č. 382/2001 Sb., Použití s ohledem na nutriční potřeby rostlin tak, aby nebyla zhoršena kvalita půdy a kvalita povrchových a podzemních vod Zapravení kalů do 48 hodin od umístění na pozemek Potřeba dodání živin do půdy na pozemku určeném k umístění kalů musí být doložena výsledky rozborů agrochemických vlastností max. 70% celkové potřeby N pro hnojenou plodinu, Dávka kalu do 5 tun sušiny kalů/ha ZP v průběhu tří po sobě následujících let; toto množství může být zvýšeno až na 10 tun sušiny kalů v průběhu pěti po sobě následujících let, pokud použité kaly obsahují méně než polovinu limitního množství každé ze sledovaných rizikových látek a prvků, Dávka kalu je na pozemek aplikována v jedné agrotechnické operaci a v jednom souvislém časovém období za příznivých fyzikálních a vlhkostních podmínek. Minimální obsah sušiny kalu pro tlakové zapravení do půdy radlicovými aplikátory je 5 %, pro aplikaci mechanickými rozmetadly je 18 % Podmínky dle prováděcí vyhlášky č. 382/2001 Sb., Rizikové látky a prvky Limitní hodnoty koncentrace rizikových látek a prvků v kalech pro jejich možné využití na zemědělskou půdu Limitní hodnoty koncentrací vybraných rizikových prvků v půdě Mezní hodnoty Riziková látka koncentrací v kalech (mg.kg -1 sušiny) As 30 Cd 5 Cr 200 Cu 500 Hg 4 Ni 100 Mezní hodnoty koncentrací rizikových prvků v půdě (mg.kg -1 sušiny) As Cd Cr Cu Hg Ni Pb Zn Běžné půdy 20 0,5 90 60 0,3* 50 60 120 Pb 200 Zn 2 500 AOX (halogenované 500 organické sloučeniny ) Písky, hlinité písky, štěrkopísky 15 0,4 55 45 0,3* 45 55 105 PCB (polychlorované bifenyly) 12 0,6 4

Kategorie I - kaly, které je možno obecně aplikovat na půdy využívané v zemědělství Kategorie II - kaly, které je možno aplikovat na zemědělské půdy určené k pěstování technických plodin, a na půdy, na kterých se nejméně 3 roky po použití čistírenských kalů nebude pěstovat polní zelenina a intenzivně plodící ovocná výsadba, a při dodržení zásad ochrany zdraví při práci a ostatních ustanovení vyhlášky. Podmínky dle zákona č. 156/1998 Sb. o hnojivech Do půdy nesmějí být jejich použitím vnášeny rizik. prvky a látky v množství, které je stanoveno vyhl. č. 382/2001 Sb. Zákaz hnojení v době nepříznivých klimatických podmínek (půda zamokřená, pokrytá sněhem, zamrzlá atd.), popř. při předpokládaném ohrožení okolních pozemků, vod či životního prostředí. Zákaz aplikace na ZP, pokud nelze zajistit jeho rovnoměrné rozprostření (tj. nestejnoměrně hnojená místa). Podmínka se nevztahuje na tzv. diferencované hnojení (na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu) a na zachování ochranných nehnojených pásů kolem vodních toků a v případě hnojení ve zranitelných oblastech) Záznam do evidence hnojení (max. do jednoho měsíce po aplikaci, a tuto evidenci uchovávat po dobu 7 let) Při aplikaci kalů nesmí dojít k přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek Oznamovací povinnost 14 dní před předpokládaným použitím upravených kalů. Využití upravených kalů kompostováním Kompostování - aerobní proces, při němž se činností mikro a makro organismů za přístupu vzduchu přeměňuje využitelný bioodpad na stabilizovaný výstup kompost kaly nesmějí obsahovat plasty a cizí příměsi, podmínkou je i přijatelný zápach kompostování kalů je vhodným postupem z hlediska zabezpečení jeho hygienizace nezbytným vybavením kompostárny je: zařízení ke sledování teploty, zařízení pro zvlhčování, zařízení pro provzdušňování, překopávání pro uvádění kompostu do oběhu je třeba kompost registrovat podle zákona o hnojivech uložení kompostu na zemědělské půdě před jeho použitím je umožněno max. po dobu 24 měsíců na místech vhodných k jeho uložení, schválených v havarijním plánu 5

Limitní hodnoty rizikových prvků v kompostu (příloha č. 1, tab. 2 b vyhl. č. 474/2000 Sb.) V průběhu celého procesu kompostování je nutné důsledně dodržovat opatření stanovená k dodržení požadavků jiných právních předpisů, zejména ve vztahu k ochraně podzemních a povrchových vod, ochraně zdraví a pro omezení znečišťování okolního prostředí zápachem (nesmí dojít k překročení přípustné míry obtěžování zápachem) Přínosy použití upraveného kalu Bohatý zdroj organické hmoty, základních živin i stopových prvků Zlepšenípůdní úrodnosti: částečná náhrada za produkci statkových hnojiv Obsah přístupných živin je významný, ale značně variabilní mezi jednotlivými ČOV Zlepšení fyzikálních, chemických, biologických vlastností půd vododržnost půd, retenční kapacita, zvýšení agregace půd, zvýšení aerace, propustnost a infiltrace, tvorby půdního škraloupu, půdní eroze Rychlý rozklad organických látek čistírenských kalů v půdě po jejich aplikaci v porovnání s hnojem přístupnější pro rostliny Rizika při použití kalů na zemědělskou půdu Kal je odpadem - nestabilní chemické složení vnos nežádoucích látek (těžké kovy, organické škodliviny, hormony, léky ) do půdy, následně do celého potravního řetězce mikrobiální kontaminace půdy, krmiv pro hospodářská zvířata, potravin pro lidskou výživu kontaminace povrchových či podzemních vod při nevhodném použití obtížná aplikovatelnost (dodržení stanovených podmínek dávka, rovnoměrná aplikace apod.) absence hygienizační koncovky na ČOV problémy se splněním mikrobiologických kritérií 6

Kontroly použití upravených kalů ČOV na zemědělské půdě Kontrolou dodržování povinností při používání upravených kalů na zemědělské půdě je dle 73 zákona o odpadech pověřen ÚKZÚZ Kontroly kalů z ČOV za období od roku 2008 Rok Počet kontrol* Kontroly s porušením 2008 315 0 2009 247 2 2010 276 1 2011 285 3 2012 303 8 2013 294 1 2014 315 6 2015 80 24 2016 73 13 * kontroly plánované, následné a mimořádné Nejčastější porušení při používání kalů nezapravení do doby 48 hod od jejich aplikace na pozemek nezasílání informace (tzv. hlášení) o aplikaci kalů na zemědělskou půdu nedodržení mezních hodnot pro rizikové látky v upravených kalech, které byly použity ke hnojení (Ne)zajištění vhodných podmínek pro uložení kalů: manipulace s kaly + skladování kalů na vodohospodářsky nezabezpečené ploše Záměrné zaměňování kalu za kompost pro komposty není definováno omezení dávky Novela vyhlášky o použití kalů na ZP Program použití kalů na zemědělskou půdu musí být zpracován pro upravený kal z konkrétní čistírny odpadních vod nebo z konkrétní technologie úpravy kalů, a musí být zřejmé, na jakých dílech půdního bloku se bude tento upravený kal aplikovat Skladování kalů ve vodohospodářsky zabezpečených skladech 8 měsíců + pravidla pro umístění skladu Dočasné uložení kalů na ZP na místech schválených v havarijním plánu 30 dní + pravidla pro umístění uložiště Použití kalů II. kategorie pro technické plodiny + pouze na podzim pro všechny plodiny. Zákaz pěstování polní zeleniny, brambor a intenzivně plodící výsadby po dobu 3 let (pouze do 31.12.2019) Odběry vzorků pro stanovení mikrobiologických ukazatelů + metody stanovení po dobu 3 let následujících po použití upravených kalů nesmí být na dotčených dílech půdního bloku použity žádné další kaly; to platí pro celý díl půdního bloku, i když bylo použití upravených kalů provedeno jen na jeho části dávka N dodaného v kalech nepřekročí limit dusíku stanovený pro hnojenou plodinu NV 262/2012, o zranitelných oblastech 7

Děkuji za pozornost. Ing. Josef Svoboda, Ph.D. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Odbor kontroly zemědělských vstupů Hroznová 2, 656 06 Brno E-mail: pepa.svoboda@ukzuz.cz Tel: 543 548 309 8