HRA NA KLAVÍR Ročníková práce Školní rok 2017 / 2018 Autor: Bára Kuchařová IX.A Konzultant: Petr Hrazdíra 1
Prohlášení Prohlašuji, že jsem ročníkovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Ve Sloupě 25.5.2018 Bára Kuchařová 2
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce Mgr. Petru Hrazdírovi za ochotnou pomoc a cenné rady při vypracovávání ročníkové práci. Další poděkování patří 3
Obsah ÚVOD... 5 HISTORIE A VÝVOJ... 6 STAVBA KLAVÍRU... 7 SKŘÍŇ KLAVÍRU A OZVUČNÁ DESKA... 7 KLAVIATURA... 7 MECHANISMUS... 8 PEDÁLY... 8 DRUHY KLAVÍRŮ... 9 KŘÍDLO... 9 PIANINO... 10 CEMBALO... 11 VÝZNAMNÍ SKLADATELÉ... 12 JOHANN SEBASTIAN BACH (1685-1750)... 12 WOLFGANG AMADEUS MOZART (1756 1791)... 13 ZÁVĚR... 14 RESUMÉ... 14 ZDROJE:... 15 4
Úvod Ke hře na klavír jsem se dostala úplnou náhodou již ve 4 letech. Touto dobou já ještě chodila do mateřské školy do Sloupu. Jednou v létě k nám přijela mladá paní učitelka z Lidové školy umění Jedovnice, Radka Šperková, která hledala nové žáky do klavírní přípravky. Sedla si s celou třídou ke klavíru, který je v mateřské školce a začala na něj hrát různé tóny. Tyto tóny jsme podle ní zkoušeli opakovat tak, aby zněly stejně. Z celé třídy potom vybrala 4 děti, u kterých zjistila předpoklady pro hru na klavír. Mezi nimi jsem byla i já. Zanechala rodičům ve školce přihlášky do klavírní přípravky a odjela. Moji rodiče souhlasili a přihlášku vyplnili a začali jsme 1 krát týdně dojíždět do Jedovnic na hodiny klavíru. Zde jsem se postupně seznamovala s klavírem, základy hry, poznávat noty, zahrát první tóny a později i krátké skladby podle not. Spolu s ostatními žáky Lidové školy jsem tu měla i svoje první vystoupení pro rodiče. Při nástupu do 1. třídy Základní školy ve Sloupě mě začal vyučovat pan učitel Vráblík. V 11 letech jsem začala dojíždět do ZUŠ Blansko k paní učitelce Šárce Seďové, kde hraji dodnes. Zde ještě kromě sólové hry na klavír začínám doprovázet kytarový soubor, který vede pan Pernica. Tento školní rok budu absolvovat a nejspíš pokračovat další cyklus. 5
Historie a vývoj Není to tak dávno, kdy byste klavír našli v každém domě. Může být využívaný jako sólový nástroj, také pro doprovod, základem orchestru v rukou skladatele, nebo prostě jen krásným kusem nábytku. Žádný hudební nástroj se nedá tak snadno zvládnout a na žádném nezahraje začátečník jen nějaký tón. Žádný si také nezískal tak všeobecnou popularitu. Předchůdce klavíru můžeme rozdělit do dvou typů strunných nástrojů podle toho, jestli se hrálo úderem do strun nebo brnkáním na ně. Ranné civilizace používaly jako hudební doprovod harfy a lyry Tyto jednoduché a strunné nástroje byly upravovány přidáním ozvučné desky, jež byla umístěna pod strunami pro větší rezonanci. Tyhle nástroje, nazývané psaltérium, se staly inspirací pro cembalo, zatímco verze bicí později inspirovala některé z prvních experimentátorů klavíru. Uprostřed 16. století byly klávesové nástroje rozšířené po celé Evropě, především v kostelech a školách, až po cembalo, které se osvědčilo jako nástroj na královských dvorech. V průběhu 18. století narůstá počet milovníků hudby s nespokojeností a nedokonalostí dostupných klávesových nástrojů, které vyžadovaly náročnou údržbu. Objevil se Bartolomeo Cristofori, italský tvůrce klávesových nástrojů, který už předvídal nový postoj. Roku 1700 Cristofori navrhl a vyrobil své gravicembalo col pian e forte: Tento kladívkový nástroj v sobě spojil výrazové možnosti klavichordu, ale uchoval si zvučnost a hlasitost cembala. Nadešel čas klavíru. Je těžké určit přesně, kdy se klavír stal oblíbeným. Řada výrobců pokračovala ve snaze zlepšit výraznost cembala. Někteří se dokonce pokoušeli vymýšlet nejrůznější zařízení, aby klavír zněl víc jako cembalo. V roce 1770 proti pianuforte stále ještě přetrvával značný odpor. Během tohoto desetiletí výroba cembal stále vzrůstala. Zároveň ale skladatelé jako Haydn a J. CH. Bach začali tvořit hudbu jak pro cembalo, tak i pro pianoforte, jak se uvádělo v záhlaví. Výrazová citlivost piana jako doprovodného i sólového nástroje začínala dosahovat širokého uznání. Koncem století se už piano prosadilo jako samostatný nástroj. Je to ale fortepiano, připisované Bartolomeu Cristoforimu, které bylo během 150 let neustále vylepšováno až k té podobě, kterou dnes známe jako moderní klavír. 6
Stavba klavíru Klavír je nesmírně složitý nástroj skládající se z mnoha částí, jejichž jednotným cílem a účelem je vytvářet čisté a zvučné tóny. Skříň klavíru a ozvučná deska Celou konstrukci klavíru a všechny jeho části nese masivní baraš, neboli půda s rezonanční deskou a litinovým rámem. Baraš nese skříň, ve které je uložena mechanika se strunami a klávesnicí. Rezonanční deska je opatřena žebry a kobylkou. Kvalita této desky určuje kvalitu tónů. U křídla rezonanční desku naleznete pod strunami a litinovým rámem, u pianina na zadní stěně nástroje. Hlavní funkcí rezonanční desky je přijímat tóny strun prostřednictvím kobylky, zesilovat je a dávat jim příslušnou barvu. Klaviatura Klaviatura se skládá z řady černých a bílých kláves. V současné době klávesnice mají 88 kláves, což je 7 oktáv a část osmé oktávy. Bílých je v jedné oktávě 7 a hrají celé tóny, černých je pět a hrají půltóny. Struny jsou nataženy na litinovém rámu. Pro hlubší tóny se používají silnější a delší struny a pro vyšší tóny kratší a tenčí. Alikvotní přídavné struny jsou laděné s rozdílem oktávy vůči základnímu chóru a upravují barvu tónu. 7
Mechanismus Mechanika je technicky nejkomplikovanější část nástroje. Skládá se z řady pák, které propojují klávesu s kladívkem a dusítkem strun. Stisknutím klávesy se ze struny zvedne dusítko (krátká plstěná lištička), které brání struně znít. Jakmile se struna uvolní, dopadne na ni plstěné kladívko a rozezní ji. Po dopadu okamžitě odskočí, aby strunu netlumilo a mohlo případně udeřit znovu. Hlasitost tónu závisí na tlaku, který hráč vyvíjí na klávesu. Pokud nejsou dusítka nadzvednuta pomocí pedálu, zní struna po dobu stisknutí klávesy. Po jejím uvolnění dosedne dusítko zpět na strunu a tón přeruší. Pedály Pedály jsou ovládány chodidly klavíristy a jsou umístěny pod klaviaturou. Běžně mají klavíry tři pedály. Pravý pedál ovládá dusítka strun. Levý pedál se nazývá "una corda" a patří mezi nejstarší. Jeho sešlápnutím neudeří kladívko do všech tří strun, ale jen do dvou. Jejich zvuk je tlumený a zabarvuje se. Při sešlápnutí pedálu se klaviatura posouvá doprava, a tak se kladívko dostává na dvě struny místo tří. Prostřední pedál zvaný "sostenuto" také ovládá dusítka, ale ne všechna. Ovládá pouze dusítka, která byla zvednuta při hře ve chvíli sešlápnutí pedálu. Prodlužuje se tak délka pouze těch tónů, které zněly v momentě sešlápnutí. Tento pedál vznikl jako poslední a mají ho všechny novější typy klavíru. 8
Druhy klavírů Moderní piano má dvě základní pobody: křídlo a pianino. Každý z těchto druhů může mít řadu typů, v závislosti na velikosti, tvaru či použitém materiálu. Křídlo Ve skříni křídla je vodorovně uložen rám a struny. Struny jsou taženy kolmo ke klaviatuře a leží vedle sebe. Velikost křídla se liší. Jeho délka může dosahovat od zhruba jednoho a půl metru až ke třem metrům. To klade značné nároky na prostor, v němž je křídlo umístěno, a to nejen na plochu, ale i výšku místnosti, neboť pro patřičnou rezonanci zvuku je potřebná i určitá výška stropu. Ve světě se dosud vyrábějí i křídla tvaru psacího stolu. 9
Pianino Původně si roku 1825 nechal patentovat předchůdce pianin (nazvaný sirenion) rakouský skladatel Johann Josef Promberger. Pianino se od křídla liší rozměry i konstrukcí. Rám a struny jsou umístěny svisle, stejně tak kladívka mají v klidovém stavu svislou polohu, struny se pro úsporu místa kříží. Největšími přednostmi pianina jsou jeho nižší výrobní náklady a menší velikost. 10
Cembalo Cembalo se skládá ze skříně, klaviatury, nohou, ozvučné desky a strun. Tón se vytváří trsnutím havraního brku o strunu. Každá ze strun má vlastní dusítko. Vytváří se tak zvonivý, silný, ale krátký tón, neschopný dynamických změn ani způsobu trsnutí o strunu jiný, než který vyplývá z konstrukce nástroje. Cembalo tedy na rozdíl od klavíru nemá pedály - hráč hraje pouze rukama. 11
Významní skladatelé Johann Sebastian Bach (1685-1750) Německý hudební skladatel a virtuos hry na klávesové nástroje, který se považuje za jednoho z největších hudebních géniů a završitele barokního stylu. Ve své době byl proslulý jako interpret a improvizátor. Jako skladatel však nebyl moc uznáván. V roce 1749 ztratil zrak a začal se zhoršovat jeho zdravotní stav. Zhoršení kulminovalo nezdařenou oční operací na jaře následujícího roku. Zemřel v tichosti, obklopen milující rodinou. Pohřben je v Lipsku v kostele sv. Tomáše. Bachova hudba byla vnímána jako konzervativní a po jeho smrti upadla na padesát let téměř v zapomenutí. Až od první poloviny 19. století se začala postupně opět více hrát. Bach celkově složil okolo 1400 děl, většina není ani dochována. 12
Wolfgang Amadeus Mozart (1756 1791) Rakouský klasicistní hudební skladatel a klavírní virtuos, uznávaný hudebník, který za svého života složil 626 děl světského i duchovního charakteru opery, symfonie a další. Ve svém dětství koncertoval po celé Evropě. Svou první skladbu složil v 5 letech. Často cestoval a byl stále v dluzích. Nechtěl sloužit jako lokaj společnosti a přál si zůstat svobodných umělcem. Na podzim roku 1791 se Mozart nakazil infekční nemocí a 5. prosince téhož roku zemřel. Své poslední dílo Requiem již nemohl dokončit. Mezi jeho nejproslulejší díla patří Figarova svatba, Don Giovanni a jeho nedokončený opus Requiem d moll. 13
Závěr Klavír je velmi složitý nástroj, ale lehce se na něj hraje. Kdybych ho měla popsat úplně do detailů, trvalo by to hodně dlouho. Stručně jsem něco málo řekla z historie, popsala samotný klavír, seznámila vás s typy klavíru, řekla něco o významných skladatelích a nakonec i na ukázku zahrála pár skladeb. Hra na klavír je něco, co mě baví a chci se tomu nadále věnovat, proto pro mě bylo velmi jednoduché si vybrat téma na ročníkovou práci. Resumé For my final work I chose the topic of playing the piano because I like it and I enjoy it very much. I briefly described the history and the development of the piano, the structure of the piano, different types of pianos and famous composers. Finally, I presented you my skill of playing the piano. 14
Zdroje: Kniha: Piano: [průvodce hudebním nástrojem a jeho místem v dějinách] Williams John-Paul https://cs.wikipedia.org/wiki/johann_sebastian_bach https://cs.wikipedia.org/wiki/wolfgang_amadeus_mozart http://www.pianoservice.cz/index.php?route=information/information&information_id= 5 https://cs.wikipedia.org/wiki/cembalo 15