Dopad změn klimatu na porost modřínu (Larix decidua) v období 1961-199 Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů v Kaech souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. jš Modřín opadavý (Larix decidua) je přirozeně rozšířen v Alpách a Kaech. Modřín je světlomilná dřevina, tolerující kontinentální klima s všší teplotní amplitudou. Má větší nárok na půdní a vzdušnou vlhkost. Roste zejména v horsk řidších smíšen porostech se smrkem, bukem, jedlí nebo borovicí. Z hlediska změn klimatu je modřín možno považovat za dřevinu méně zranitelnou, zejména kvůli výsktu v ekologick stabilnějších smíšen porostech, v nadmořsk výškách s dobrým srážkovým zabezpečením a nízkou zranitelností Vnitřn je jedním z méně čast indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota v letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Jako prahová hota po překročení které se začnou teplot kumulativně napočítávat je použito 5 C. Kirův teplotní Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Klimatická data za období 1951-7 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (711). 1-4 - 5 7-8 - 3 5-6 8-9 3-4 6-7 9-1 proměnn podle Fang a Lechovicz (6). izolinie 6 Translvánská vsočina Záí Ka Jižn Les 1 15 5 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Tp lesních porostů zastoupení v 1 5-1 5 1 15 5 1 15 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 6. Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.
Dopad změn klimatu na porost modřínu (Larix decidua) v období 1-5 Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů v Kaech souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. jš Modřín opadavý (Larix decidua) je přirozeně rozšířen v Alpách a Kaech. Modřín je světlomilná dřevina, tolerující kontinentální klima s všší teplotní amplitudou. Má větší nárok na půdní a vzdušnou vlhkost. Roste zejména v horsk řidších smíšen porostech se smrkem, bukem, jedlí nebo borovicí. Z hlediska změn klimatu je modřín možno považovat za dřevinu méně zranitelnou, zejména kvůli výsktu v ekologick stabilnějších smíšen porostech, v nadmořsk výškách s dobrým srážkovým zabezpečením a nízkou zranitelností Vnitřn je jedním z méně čast indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota v letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Jako prahová hota po překročení které se začnou teplot kumulativně napočítávat je použito 5 C. Kirův teplotní Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Translvánská vsočina Klimatická data za období 1951-7 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (711). 3-4 6-7 9-1 4-5 7-8 1-11 5-6 8-9 izolinie 6 proměnn podle Fang a Lechovicz (6). Záí Ka Jižn Les 1 15 5 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Tp lesních porostů zastoupení v 1 5-1 5 1 15 5 1 15 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 6. Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.
Dopad změn klimatu na porost modřínu (Larix decidua) v období 71-1 Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů v Kaech souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. jš Modřín opadavý (Larix decidua) je přirozeně rozšířen v Alpách a Kaech. Modřín je světlomilná dřevina, tolerující kontinentální klima s všší teplotní amplitudou. Má větší nárok na půdní a vzdušnou vlhkost. Roste zejména v horsk řidších smíšen porostech se smrkem, bukem, jedlí nebo borovicí. Z hlediska změn klimatu je modřín možno považovat za dřevinu méně zranitelnou, zejména kvůli výsktu v ekologick stabilnějších smíšen porostech, v nadmořsk výškách s dobrým srážkovým zabezpečením a nízkou zranitelností Vnitřn je jedním z méně čast indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota v letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Jako prahová hota po překročení které se začnou teplot kumulativně napočítávat je použito 5 C. Kirův teplotní Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Translvánská vsočina Klimatická data za období 1951-7 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (711). 4-5 7-8 1-11 5-6 8-9 11-15 6-7 9-1 izolinie 6 proměnn podle Fang a Lechovicz (6). Záí Ka Jižn Les 1 15 5 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Tp lesních porostů zastoupení v 1 5-1 5 1 15 5 1 15 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 6. Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.
Klimatická exponovanost modřínu (Larix decidua) v období 1-5 Změna Kirova teplotního indexu v období 1-5 oproti období 1961-199 Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Rakouskem, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Ukrajinou, Rumunskem a Srbskem. Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které dochází k ohrožení porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. v období 1-5 Modřín opadavý (Larix decidua) je přirozeně rozšířen v Alpách a Kaech. Modřín je světlomilná dřevina, tolerující kontinentální klima s všší teplotní amplitudou. Má větší nárok na půdní a vzdušnou vlhkost. Roste zejména v horsk řidších smíšen porostech se smrkem, bukem, jedlí nebo borovicí. Z hlediska změn klimatu je modřín možno považovat za dřevinu méně zranitelnou, zejména kvůli výsktu v ekologick stabilnějších smíšen porostech, v nadmořsk výškách s dobrým srážkovým zabezpečením a nízkou zranitelností 5 1 15 je jedním z méně čast indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota v letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Jako prahová hota po překročení které se začnou teplot kumulativně napočítávat je použito 5 C. má podobné použití jako Holdridgova bioteplota. Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Klimatická data za období 1951-7 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzat z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita interpolační technika krigování s externím driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časové období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (71-1). 3-4 6-7 9-1 4-5 7-8 1-11 5-6 8-9 izolinie 6 Změna Kirova teplotního indexu v období 1-5 oproti období 1961-199 proměnn podle Fang a Lechovicz (6). Nárùst hot indexu 3-6 zastoupení v 1 5-1 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H.,DAT Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical 15-18 6-9 18-1 9-1 1-15 1-4 5 1 15 5 1 15 Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 6. Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.
Klimatická exponovanost modřínu (Larix decidua) v období 71-1 Změna Kirova teplotního indexu v období 71-1 oproti období 1961-199 Ka představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Rakouskem, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Ukrajinou, Rumunskem a Srbskem. Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které dochází k ohrožení porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. v období 71-1 Modřín opadavý (Larix decidua) je přirozeně rozšířen v Alpách a Kaech. Modřín je světlomilná dřevina, tolerující kontinentální klima s všší teplotní amplitudou. Má větší nárok na půdní a vzdušnou vlhkost. Roste zejména v horsk řidších smíšen porostech se smrkem, bukem, jedlí nebo borovicí. Z hlediska změn klimatu je modřín možno považovat za dřevinu méně zranitelnou, zejména kvůli výsktu v ekologick stabilnějších smíšen porostech, v nadmořsk výškách s dobrým srážkovým zabezpečením a nízkou zranitelností 5 1 15 je jedním z méně čast indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota v letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Jako prahová hota po překročení které se začnou teplot kumulativně napočítávat je použito 5 C. má podobné použití jako Holdridgova bioteplota. Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Klimatická data za období 1951-7 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzat z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita interpolační technika krigování s externím driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časové období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (71-1). 4-5 7-8 1-11 5-6 8-9 11-15 6-7 9-1 izolinie 6 Změna Kirova teplotního indexu v období 71-1 oproti období 1961-199 proměnn podle Fang a Lechovicz (6). Nárùst hot indexu zastoupení v 1 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT 1-15 7-3 15-18 3-33 18-1 33-36 1-4 36-39 4-7 5-1 5 1 15 5 1 15 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 6. Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.