Kirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření dubu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina. řeky

Transkript

1 Dopad změn klimatu na porost dubu (Quercus robur, Quercus petraea) v období představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. jš Dub letní a dub zimní jsou dřevin rozšířené po cel Kaech, zejména v nižších nadmořsk výškách. Jsou charakteristické relativně vsokou tolerancí vůči nedostatku vláh a tepla. V minulosti bl dub značně poškozován tracheomkózami, v současnosti patří k nejvýznamnějším škodlivým činitelům různí defoliátoři. Vliv změn klimatu na dub v Kaech podle projekcí budoucího vývoje nebude kritický, naopak dub mají potenciál expanze do všších nadmořsk výšek, kde mohou nahradit suchem zranitelný buk. Zá je jedním z méně čast indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota v letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Jako prahová hota po překročení které se začnou teplot kumulativně napočítávat je použito 5 C. Kirův teplotní Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Klimatická data za období bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima ( ), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (711) Pro hocení dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (6). izolinie 6 Translvánská vsočina Záí Jižn Les POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT zastoupení v Srbské Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal of Hdrolog, 8(1-), Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts on growth and carbon balance of forests in Central Europe. Climate Research, 47(3), Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus slvatica. Global Change Biolog 1(11): van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6,

2 Dopad změn klimatu na porost dubu (Quercus robur, Quercus petraea) v období 1-5 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. jš Dub letní a dub zimní jsou dřevin rozšířené po cel Kaech, zejména v nižších nadmořsk výškách. Jsou charakteristické relativně vsokou tolerancí vůči nedostatku vláh a tepla. V minulosti bl dub značně poškozován tracheomkózami, v současnosti patří k nejvýznamnějším škodlivým činitelům různí defoliátoři. Vliv změn klimatu na dub v Kaech podle projekcí budoucího vývoje nebude kritický, naopak dub mají potenciál expanze do všších nadmořsk výšek, kde mohou nahradit suchem zranitelný buk. Zá je jedním z méně čast indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota v letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Jako prahová hota po překročení které se začnou teplot kumulativně napočítávat je použito 5 C. Kirův teplotní Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Translvánská vsočina Klimatická data za období bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima ( ), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (711) izolinie 6 Pro hocení dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (6). Záí Jižn Les POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT zastoupení v Srbské Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal of Hdrolog, 8(1-), Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts on growth and carbon balance of forests in Central Europe. Climate Research, 47(3), Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus slvatica. Global Change Biolog 1(11): van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6,

3 Dopad změn klimatu na porost dubu (Quercus robur, Quercus petraea) v období 71-1 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. jš Dub letní a dub zimní jsou dřevin rozšířené po cel Kaech, zejména v nižších nadmořsk výškách. Jsou charakteristické relativně vsokou tolerancí vůči nedostatku vláh a tepla. V minulosti bl dub značně poškozován tracheomkózami, v současnosti patří k nejvýznamnějším škodlivým činitelům různí defoliátoři. Vliv změn klimatu na dub v Kaech podle projekcí budoucího vývoje nebude kritický, naopak dub mají potenciál expanze do všších nadmořsk výšek, kde mohou nahradit suchem zranitelný buk. Zá je jedním z méně čast indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota v letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Jako prahová hota po překročení které se začnou teplot kumulativně napočítávat je použito 5 C. Kirův teplotní Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Translvánská vsočina Klimatická data za období bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima ( ), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (711) izolinie 6 Pro hocení dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (6). Záí Jižn Les POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT zastoupení v Srbské Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal of Hdrolog, 8(1-), Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts on growth and carbon balance of forests in Central Europe. Climate Research, 47(3), Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus slvatica. Global Change Biolog 1(11): van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6,

4 Klimatická exponovanost dubu (Quercus robur, Quercus petraea) v období 1-5 Změna Kirova teplotního indexu v období 1-5 oproti období představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Rakouskem, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Ukrajinou, Rumunskem a Srbskem. Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které dochází k ohrožení porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. v období 1-5 Dub letní a dub zimní jsou dřevin rozšířené po cel Kaech, zejména v nižších nadmořsk výškách. Jsou charakteristické relativně vsokou tolerancí vůči nedostatku vláh a tepla. V minulosti bl dub značně poškozován tracheomkózami, v současnosti patří k nejvýznamnějším škodlivým činitelům různí defoliátoři. Vliv změn klimatu na dub podle projekcí budoucího vývoje nebude kritický, naopak dub mají potenciál expanze do všších nadmořsk výšek, kde mohou nahradit suchem zranitelný buk je jedním z méně čast indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota v letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Jako prahová hota po překročení které se začnou teplot kumulativně napočítávat je použito 5 C. má podobné použití jako Holdridgova bioteplota. Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Klimatická data za období bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzat z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita interpolační technika krigování s externím driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časové období referenční klima ( ), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (71-1) izolinie 6 Změna Kirova teplotního indexu v období 1-5 oproti období Pro hocení dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (6). in obrazek, striedat medfzi mapami Nárùst hot indexu 3-6 zastoupení v POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H.,DAT Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal of Hdrolog, 8(1-), Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts on growth and carbon balance of forests in Central Europe. Climate Research, 47(3), Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus slvatica. Global Change Biolog 1(11): van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6,

5 Klimatická exponovanost dubu (Quercus robur, Quercus petraea) v období 71-1 Změna Kirova teplotního indexu v období 71-1 oproti období představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Rakouskem, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Ukrajinou, Rumunskem a Srbskem. Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které dochází k ohrožení porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. v období 71-1 Dub letní a dub zimní jsou dřevin rozšířené po cel Kaech, zejména v nižších nadmořsk výškách. Jsou charakteristické relativně vsokou tolerancí vůči nedostatku vláh a tepla. V minulosti bl dub značně poškozován tracheomkózami, v současnosti patří k nejvýznamnějším škodlivým činitelům různí defoliátoři. Vliv změn klimatu na dub podle projekcí budoucího vývoje nebude kritický, naopak dub mají potenciál expanze do všších nadmořsk výšek, kde mohou nahradit suchem zranitelný buk je jedním z méně čast indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota v letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Jako prahová hota po překročení které se začnou teplot kumulativně napočítávat je použito 5 C. má podobné použití jako Holdridgova bioteplota. Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Klimatická data za období bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzat z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita interpolační technika krigování s externím driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časové období referenční klima ( ), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (71-1) izolinie 6 Změna Kirova teplotního indexu v období 71-1 oproti období Pro hocení dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (6). in obrazek, striedat medfzi mapami Nárùst hot indexu zastoupení v POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal of Hdrolog, 8(1-), Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts on growth and carbon balance of forests in Central Europe. Climate Research, 47(3), Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus slvatica. Global Change Biolog 1(11): van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6,