Pravidla pro rozúčtování nákladů na teplo a TV Jarmila Trčková ista Česká republika s.r.o.
Celosvětová účast a úspěch již více než 100 let měříme, zobrazujeme, spravujeme a rozúčtováváme spotřebu energií a náklady spojené s užíváním nemovitostí naše služby a produkty využívá více než 12.000 000 domácností v 24 zemích na celém světě ista Česká republika působí na českém trhu již od roku 1991 a poskytujeme služby měření a regulace energií a rozúčtování pro více než 260.000 domácností Používáme přístroje založené na ultra-moderní rádiové měřící technologie Poměrové rozdělovače tepla (indikátory) Bytové a domovní vodoměry Měřiče tepla a chladu Ostatní potřebné měřící systémy včetně příslušenství
Proč ke změně pravidel došlo.. Ministerstvo si řeklo, že potřebujeme SPRAVEDLIVĚJŠÍ dělení nákladů na topení Vydalo zákon a prováděcí vyhlášku Jak počítáme kdo kolik zaplatí za teplo a vodu.. 3
Přehled legislativy Zákon č. 67/2013 Sb. Novelizace zákona č. 67/2013 Sb. zákon č. 104/2015 Sb. Novela vyhlášky č. 269/2015 Sb. (nahrazuje vyhlášku č. 372/2001 Sb.) k zákonu č. 67/2013 Sb. a vyhlášce č. 269/2015 Sb. byl vydán MMR podrobný metodický pokyn (aktualizace 15.12.2017) 4
Zákon č. 67/2013 Sb. zákon upravuje některé otázky související s poskytováním plnění s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (tzv. zákon o službách) účinnost zákona od 1.ledna 2014 nevztahuje se na služby, které si příjemce služeb (konečný uživatel) zajišťuje sám, bez účasti poskytovatele služeb (vlastník nemovitosti) Vymezení a rozsah služeb centrální dodávka tepla a teplé vody vodné a stočné provoz výtahu osvětlení a úklid společných prostor umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu provoz a čištění komínů odvoz komunálního odpadu 5
Změna zákona č. 67/2013 Sb. zákonem č. 104/2015 Sb. ze dne 10.4.2015 účinnost od 1.ledna 2016 rozúčtování za zúčtovací období roku 2015 je prováděno dle pravidel dosavadního znění zákona č. 67/2013 Sb. v kombinaci s vyhláškou č. 372/2001 Sb. a možností 100% dohody upravuje způsob rozúčtování tepla a teplé vody prováděcí předpis má jen omezený okruh neumožňuje dohodu poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě/družstevníky/vlastníky bytů (tam, kde je povinnost instalace) 6
Centrální dodávka tepla a teplé vody 100% ujednání se všemi nájemci u družstva, vlastníky u SVJ = vlastní pravidla pro rozúčtování (platné do 31.12.2015) pokud k dohodě nedojde, řídí se rozúčtování právním předpisu ( MMR č. 372/2001 Sb. a od 1.1.2016 č. 269/2015) Vodné a stočné, další služby způsob rozúčtování se ujedná s 2/3 většinou nájemců v domě nebo rozhodne družstvo nebo SVJ pokud k dohodě nedojde, rozúčtují se náklady dle zákona č. 67/2013 Sb. instalace ve všech bytech podmínkou, jinak dle směrného čísla roční spotřeby vody (vyhláška č.120/2011 Sb. - byt -35 m3 na osobu a rok spotřeba SV a SV pro TV) rozúčtování dalších služeb pokud nedojde k dohodě většinou dle počtu osob 7 (výjimkou komíny, rozhlas a televize)
Pravidla pro rozúčtování tepla a TV Původní vyhláška MMR č. 372/2001 Sb. Nová pravidla jsou rozdělena do dvou předpisů zákon č. 67/2013 Sb. (tzv. zákon o službách) včetně novely č. vyhláška MMR č. 269/2015 sb. (upřesňuje metodický pokyn) neobsahuje kompletní pravidla doplňuje základní parametry uvedené v zákoně 104/2015 Sb. Teplá voda beze změn pravidel na rozúčtování Změna pravidel pro rozúčtování tepla základní složka vyjadřuje část nákladů, která není závislá na chování uživatelů spotřební složka dle výše náměrů měřičů tepla, zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí výpočtových metod zohledňující polohu místnosti, výkonu otopného tělesa, způsobu montáže RTN nebo dle bytových vodoměrů TV (původně ve vyhlášce č. 372/2001 Sb., nyní v nové vyhlášce č. 269/2015 Sb. neuvedeno) Polohy v praxi ( empirická metoda x výpočet dle tepelných ztrát) 8
Vyhláška MMR č. 269/2015 Sb. (ze dne 30.9.2015 s účinností od 1.1.2016) nahrazuje vyhlášku MMR č. 372/2001 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu TV stanovuje rozsah a výši základní a spotřební složky, jejich rozdělení mezi příjemce služeb hodnoty spodní a horní hranice vyúčtování vymezení pojmů náležitosti uvedené ve vyúčtování Přílohy: koeficienty pro stanovení ZPP (dle způsobu užití a dle počtu nepřímo vytápěných stěn) vzorec na výpočet spotřební složky nákladů bez odečtů dlouhodobé průměry klimatické náročnosti 9
3 Rozúčtování nákladů na vytápění základní složka: 30 až 50% spotřební složka: 50 až 70% spodní hranice vyúčtování: -20% horní hranice vyúčtování: +100% odečty nejméně 1x ročně neumožnění instalace přístrojů a navýšení náhradní metodu pro případ, kdy nelze osadit přístroje z technických důvodů (průměr dle m2 ZPP bez navýšení) Určení podílu základní a spotřební složky by mělo vycházet především ze způsobu indikace a z použité technologie topné soustavy (u RTN doporučení 50/50, MT 40/60). Rozšíření spotřební složky nad 60% se projeví větším počtem bytů mimo stanovené limity. 10
4 Rozúčtování nákladů na poskytování teplé vody základní složka na ohřev TV: 30% spotřební složka na ohřev TV: 70% základní složka na SV pro TV: 0% spotřební složka na SV pro TV: 100% odečty nejméně 1x ročně vyúčtování spotřební složky tam, kde nejsou VDM a nedošlo k dohodě: dle počtu osob nebo dle PP v m2 (v NP dle odborného posouzení) neumožnění instalace přístrojů jak postupovat při obnovení odečtu (nezpřístupněný byt v předchozím období) rozúčtování nákladů na SV pro TV: dle VDM TV 11
5 další zvláštní způsoby rozúčtování rozdělení nákladů mezi teplo a ohřev TV - odkaz na zvláštní předpis vyhláška č. 194/2007 Sb.(výpočet z letní spotřeby, výjimečně 60/40) vyúčtování odpojených bytů, NP rozúčtování teplé vody ve společných prostorách zúčtovací jednotky jak postupovat: při závadě přístrojů při změně uživatelů v průběhu zúčtovacího období 6 náležitosti vyúčtování nově podíl nákladu příjemce služeb (procentický podíl na nákladové složce) 12
Co se vyhláškou změnilo? Nelze provádět rozúčtování jinak než je v pravidlech (ani se 100% souhlasem) Možnost snížení základní složky na 30% (více uživatelů mimo stanovené limity) Nové limity pro maximální a minimální náklad na m2 (přepočet jen bytů odlišujících se od průměru) (vyčlenění odchylek, stanovení jejich nákladů v Kč, ponížení nákladu domu a jeho rozúčtování mezi ostatní uživatele) Razantní zvýšení nákladů za neumožnění odečtu, montáže (shodné s TV 200%) Zohlednění technických překážek instalace (náhradní výpočet) Změna ZPP odpojených bytů od vytápění (jako místnosti nepřímo vytápěné) Sjednocení pravidel pro přerozdělení nákladů mezi ohřev TV a teplo (60/40 výjimečně) Nedostatky: Neexistují přesná pravidla pro rozúčtování studené vody (nefunkční vodoměr, nezpřístupnění odečtu či montáže) Pravidla rovněž neřeší domy s bytovými předávacími stanicemi a rozúčtování chladu
Co se zásadního vyhláškou změnilo? +100% od roku 2016 +40% do roku 2015 Průměrný náklad na m2 objektu -20% od roku 2016-40% do roku 2015 14
Vyúčtování v praxi TEPLO instalované poměrové měření RTN (indikátor na otopném tělese, MT) RTN = odečet za zúčtovací období x koeficient výkonu OT x poloha místnosti MT = odečet (spotřeba) za zúčtovací období x poloha místnosti přepočtené jednotky, které vstupují do rozúčtování spotřební složky nákladů Zjištění výsledných jednotek: místnost výrobní číslo odečtená hodnota starý stav rozdíl x UF x koeficient polohy výsledný počet jednotek Kuchyň 948747739 2058 0 2058 1 0,7 1440,6 Obývací pokoj 948747740 1050 0 1050 0,775 0,85 691,6875 Ložnice 948747741 3098 0 3098 0,875 0,85 2304,1375 4436,425 Sestava celkových nákladů objektu: Náklady na teplo množství energie: 680,01 GJ Náklady v Kč celkem: 398.030,18 Členění celkových nákladů a cena za jednotku: náklady na otop rozdělení množství energie náklady v Kč / počet jednotek za objekt cena za jednotku /Kč SN na otop 60% 408,006 GJ 238.818,10 / 121.239,76 výsledné jednotky 1,9698001 ZN na otop 40% 272,004 GJ 159.212,07 / 2186 m2 ZPP 72,832602
Vyúčtování v praxi TEPLO porovnání podílu konečného uživatele na m2 a průměrného nákladu objektu na m2 = korekce na minimální a maximální náklad na m2 objektu 1) Celkový náklad na vytápění zúčtovací jednotky (objektu) v Kč / ZPP = průměrný náklad na 1 m2 ZPP objektu 398.030,18 Kč / 2186 m2 = 182,08 Kč/za m2 2) Celkové náklady na vytápění se rozdělí na ZS a SS v určeném poměru = cena za jednotku, cena za m2 = vyčíslí se náklad všech konečných uživatelů v Kč příklad uvedeného bytu o ploše 68,59 m2 ZS 128,59 m2 x cena za m2 72,83 = 9.365,20 Kč SS jednotky ve výši 4.436,425 x cena za dílek 1,9698001 = 8.738,90 Kč náklady na teplo celkem před korekcí: 18.104,10 Kč průměrný náklad na m2 bytu = 18.104,10 Kč/ plocha bytu 128,59 m2 140,80 Kč/m2 3) Podíl na vytápění k průměru = průměrný náklad na m2 bytu / průměrný náklad na m2 objektu 140,80 / 182,08 = 0,77 (povolený minimální náklad je 0,80 20% pod průměrným nákladem objektu na m2) Pokud se byt odchýlí mimo intervaly dané legislativou a to 20% pod průměrným nákladem na m2 nebo 100% nad průměrným nákladem objektu na m2 je jeho náklad stanoven následovně: Průměrný náklad objektu = 182,08 m2 minimální náklad na m2 = průměrný náklad na m2 x koeficient 0,8 182,08 x 0,8 = 145,70 Kč maximální náklady na m2 = průměrný náklad objektu na m2 x koeficient 2 182,08 x 2 = 364,16 Kč náklad bytu pod průměrem = plocha bytu x minimální cena za m2 128,59 x 145,70 = 18.735,60 Kč
Vyúčtování v praxi TEPLO Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, bude upravena výpočtová metody následovně: 1) rozdělení nákladů na základní a spotřební složku se v zúčtovací jednotce provede pouze jednou u všech příjemců služeb 2) u všech příjemců služeb je rozúčtována v základní složce stejná výše Kč/m 2 3) iterace (postupný upřesňující výpočet) se provádí pouze ve spotřební složce; postupným opakováním v cyklech se postupuje tak dlouho až žádný bytový / nebytový prostor v zúčtovací jednotce nepřekračuje povolené limitní hodnoty, 4) u příjemců služeb, u nichž bylo zjištěno překročení limitních hodnot, bude provedena korekce (v našem vyúčtování korekce SN na otop) 5) hodnota nákladu (celkem základní a spotřební složka) na vytápění u příjemců služeb, kteří vykazují hodnoty pod přípustnou limitní hodnotou (tj. nižší než -20%), bude odpovídat hodnotě 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku vztažená na 1 m 2 jeho započitatelné podlahové plochy 6) hodnota nákladu (celkem základní a spotřební složka) na vytápění u příjemců služeb, kteří vykazují hodnoty nad přípustnou limitní hodnotou (tj. vyšší než +100%), bude odpovídat hodnotě 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku vztažená na 1 m 2 jeho započitatelné podlahové plochy 7) u příjemců služeb, u kterých nebylo zjištěno překročení limitních hodnot, bude výše spotřební složky nákladů vycházet z náměrů, přepočtených podle požadavků technických norem, případně v souladu s doporučením výrobců měřidel, a korigovaných podle polohy místností v domě.
Vyúčtování v praxi teplá voda Zjištění výsledných jednotek: vodoměr TV výrobní číslo odečtená hodnota starý stav rozdíl počet jednotek do vyúčtování 402627089 137,18 103,54 33,64 33,64 Sestava celkových nákladů objektu: náklady na ohřev množství energie: 320,32 GJ náklady v Kč celkem: 180.131,59 Náklady na SV pro TV množství vody: 1157,77 m3 náklady v Kč celkem: 98.791,93 Členění celkových nákladů a cena za jednotku: náklady na ohřev rozdělení množství energie náklady v Kč / počet jednotek za objekt cena za jednotku/ Kč SN na ohřev 70% 224,22 GJ 126.092,11 / 1108,37 vodoměr TV 113,763554 ZN na ohřev 30% 96,10 GJ 54.039,48 / 2.596,48 m2 PP 20,812592 SV pro TV 100% 1.157,77 m3 98.791,93 / 1.108,37 vodoměr TV 89,132627
Individuální rozúčtování Zúčtovací období 1.1.2017 31.12.2017 druh nákladů cena za jednotku počet jednotek rozdělovací klíč náklady v Kč SN na otop 1,9698001 4436,425 indikátor 8.738,90 ZN na otop 72,832602 128,59 m2 ZPP 9.365,20 korekce SN na otop 631,50 Náklady na otop 18.735,60 Kč SN na ohřev 113,763554 33,64 vodoměr TV 3.827,00 ZN na ohřev 20,812592 73,32 m2 PP 1.526,00 Náklady na ohřev 5.353,00 Náklady na SV pro TV 89,132627 33,64 vodoměr TV 2998,40 Kč Celkové náklady uživatele 27.087,00 Kč
Rozúčtování nákladů na teplo a TV Děkuji za Vaši pozornost Jarmila Trčková ista Česká republika s.r.o. jarmila.trckova@ista.cz 20