Kde jsme uhlíkovou stopu měřili? Aneb jak vypadá Centrum Veronica?

Podobné dokumenty
Uhlíková stopa Centra Veronica Hostětín za roky Inventarizace skleníkových plynů

Klima, uhlíková stopa úřadu, energie. Josef Novák (CI2, o. p. s.) Praha,

Uhlíková stopa úřadu

Klima, uhlíková stopa úřadu, energie

Uhlíková stopa Magistrátu města Opavy a organizací města za rok 2016 Inventarizace skleníkových plynů

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Uhlíková stopa podniku a energie

Klima, uhlíková stopa podniku a energie

Zkušenosti se sledováním uhlíkové stopy Airport Carbon Accreditation. Letiště Praha, a. s.

DŮSLEDKY VĚDOMÉ TRANFORMACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

TESCO Jaroměř. první evropský hypermarket s nulovou uhlíkovou stopou

Budovy s téměř nulovou spotřebou energie (nzeb) legislativa

Offsety a kompenzace uhlíkové stopy

Yvonna Gaillyová, Ekologický institut Veronica Budoucnost, jakou chceme RIO + 20 Praha, 15. března 2012

ZELENÁ ÚSPORÁM PRO RODINNÉ DOMY DOTACE POUŽITO MATERIÁLŮ Z: WWW. ZELENAUSPORAM.CZ

Úspory energie a uhlíková stopa úřadu. 21. listopadu listopadu 2017

Vyhláška 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov. Ing. Jan Schwarzer, Ph.D. 1

Tak toto nechceme!...v každém bodu s vámi!

Společenská odpovědnost a offsetové programy v DPDgroup

Strana 1 / /2012 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 20. prosince o energetickém auditu a energetickém posudku

Hodnocení energetické náročnosti z pohledu primární energie - souvislosti s KVET

Příloha č. 8 Energetický posudek

Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií

VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2013 o energetické náročnosti budov

Pohon na CNG. srovnání s konvenčními i alternativními pohony. Konference Čisté mobility na E-Salonu Ing. Jan Kocourek, Praha,

Obnovitelné zdroje energie

LEGISLATIVNÍ ZMĚNY A HODNOTÍCÍ NÁSTROJE. Ing. Lucie Stuchlíková. PORSENNA o.p.s.

RENARDS Aktuální dotační možnosti v oblasti obnovitelné energie, akumulace a elektromobility

Obnovitelné zdroje energie

VÝVOJ LEGISLATIVY A NAVRHOVÁNÍ ENERGETICKY ÚSPORNÝCH BUDOV


Energetická náročnost budov

S l eznam ana ý yzovan ch t opa ř í en a j ji e ch l ik og a výbě ýb ru Petr Vogel Kolektiv výzkumného úkolu V AV- VAV SP- SP 3g5-3g

REFLEXE CÍLE EU PŘI PROJEKTOVÁNÍ STAVEB. Petr Sopoliga ENVIROS, s.r.o.

ZPŮSOBY CESTOVÁNÍ V MINULOSTI A DNES

Směrnice o energetické náročnosti budov Cíle, podmínky a stav v její implementaci

Analýza provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO

Nová Zelená úsporám. 4 oblas2 podpory: A Snižování energe.cké náročnos. B Výstavba budov. C Efek.vní využi> zdrojů energie

Prezentace: Martin Varga SEMINÁŘE DEKSOFT 2016 NULOVÉ BUDOVY

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

PODPOROVANÁ OPATŘENÍ. Systémy měření a regulace Výroba energie pro vlastní spotřebu

Nosné ocelové konstrukce z hlediska trvale udržitelného rozvoje ve výstavbě. AMECO3 software

PŘÍPADOVÁ STUDIE CASE STUDY

Koncepce energetické analýzy zemědělských podniků

Program Ministerstva životního prostředí ZELENÁ ÚSPORÁM

Čl. 1 Úvod. Čl. 2 Postup výpočtu. E = E e + E t + E CH4

ZELENÉ ÚŘADOVÁNÍ Tipy a nápady k ochraně klimatu v kancelářích

Technické systémy pro pasivní domy. Tomáš Matuška Energetické systémy budov, UCEEB Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze

Obnovitelné zdroje energie z pohledu Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje

Jednotlivé paragrafy zákona jsou rozpracovány v příslušných vyhláškách, které vstupují v platnost - předpoklad v měsíci dubnu 2013.

Listopad CI2, o. p. s. UHLÍKOVÁ STOPA MĚSTA Místní příspěvek města ke globální změně klimatu.

Technologie pro energeticky úsporné budovy hlavní motor inovací

Nezávislost na dodavatelích tepla možnosti, příklady. Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí Fakulta strojní, ČVUT v Praze

Porovnání energetické náročnosti pasivního domu, nízkoenergetického domu a energeticky úsporného domu

SC 2.5 SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI V SEKTORU BYDLENÍ

Dotační program Zelená úsporám. Program podpory obnovitelných zdrojů a úspor energie v obytných budovách

Hlavní zásady pro používání tepelných čerpadel

ZELENÁ ÚSPORÁM. Dotační program. Dotace žadatel obdrží až po ukončení projektu a předložení požadované dokumentace.

ENERGETICKÉ HODNOCENÍ BUDOV

ENERGETICKÉ ÚSPORY V BYTOVÝCH DOMECH. Ing. Miroslav Krob Řídicí orgán IROP. Praha

Státní fond životního prostředí ČR Jiří Karásek Oddělení reportingu

Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní RP2 Energetické systémy budov, UCEEB ČVUT v Praze 1/39

Jednotlivé paragrafy zákona jsou rozpracovány v příslušných vyhláškách, které vstupují v platnost, předpoklad k

Vysoká škola technická a ekonomická Ústav technicko-technologický

VÝKON ZDROJE ENERGIE PRO DOMÁCNOST?

Možnosti větrání tepelnými čerpadly v obytných budovách

Výsledek ekostopy školy za rok 2012

Ústřední vytápění 2012/2013 ZIMNÍ SEMESTR. PŘEDNÁŠKA č. 1

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006

Návrh způsobu měření vize. Stav 2016 Strategické cíle / Opatření / projekty Řešení problematiky znečištění ovzduší

VÍTĚZÍ. Směrnice EU o ekodesignu pro dobrý pocit z odpovědného přístupu k životnímu prostředí

Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích. Udržitelná výstavba budov UVB. Cvičení č. 1. Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví

AKTUALIZACE STUDIE DOPADŮ KLIMATICKO-ENERGETICKÉHO BALÍČKU EU NA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI ČESKÉHO CHEMICKÉHO PRŮMYSLU

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

Politika ochrany klimatu

Porovnání energetické náročnosti pasivního domu, nízkoenergetického domu a energeticky úsporného domu

Evropská liga obnovitelné energie (RES-LEAGUE) Michal Ruman Liga ekologických alternativ (LEA)

Zelená úsporám. Program podpory úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů. budovách. Odbor GIS Státní fond životního prostředí

PENB a dotační programy. Ing. Jan Škráček, energe/cký specialista

KATALOG OPATŘENÍ a KATALOG DOBRÉ RRAXE

Porovnání zdrojů energie v pasivním domu Celková dodaná energie, potřeba primární energie, Emise CO 2

Prezentace: Aktivní dům. Jiří Hirš. Vysoké učení technické v Brně, Fak. stavební. Konference Building Efficiency 7. června 2012, Praha

Energeticky soběstačná obec, region

XXIX. Seminář energetiků Luhačovice Klimaticko-energetická politika a legislativa

náročnosti energetické Průkaz budovy Karel Srdečný EkoWATT

Akční plán energetiky Zlínského kraje

METODICKÝ LIST: INDIKÁTOR A.2 MÍSTNÍ PŘÍSPĚVEK KE GLOBÁLNÍM ZMĚNÁM KLIMATU

ENS. Nízkoenergetické a pasivní stavby. Cvičení č. 4. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích

POROVNÁNÍ TÉMĚŘ NULOVÉ BUDOVY

Digitální učební materiál

edí inovace radim machů

LEGISLATIVNÍ ZMĚNY ING. MICHAL ČEJKA. PORSENNA o.p.s.

Vzdělávání energetického specialisty. prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc.

Příručka pro žadatele o dotaci Zjednodušené znění (pro-client)

Energetická certifikace budov v ČR

Návrh projektu: Ekostopa GBN

Certifikace environmentálně šetrného obchodu přínosy a doporučení. Mgr. Josef Novák, Ph.D.

16. výzva IROP. Energetické úspory v. bytových domech.

Tisková konference při příležitosti zahájení programu 14. listopadu 2007, Praha T. Voříšek, J. Krivošík, SEVEn, o.p.s.

Transkript:

Centrum Veronica Hostětín má 7 8 krát nižší uhlíkovou stopu než veřejné instituce V uplynulém roce jsme si v Centru Veronica v Hostětíně nechali spočítat naši uhlíkovou stopu. Dobrý výsledek jsme sice očekávali ale i tak jsme byli překvapení. Naše uhlíková stopa je řádově 7 8 krát nižší než je průměr u standardních veřejných budov. Ukázalo se, že při použití ekologických technologií dnes běžně dostupných na trhu a při preferenci veřejné dopravy u služebních cest lze dosáhnout výrazně nižší uhlíkové stopy na jednoho zaměstnance. Je to výzva (nejen) pro veřejnou správu? Ukázka, že když se chce, tak to jde? Co je to Uhlíková stopa? Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na životní prostředí a zejména na zemský klimatický systém. Je nepřímým ukazatelem spotřeby energií, výrobků a služeb. Měří množství skleníkových plynů, které odpovídá určité aktivitě či výrobku. V případě instituce se stanovuje množství skleníkových plynů, které souvisí s její činností. Kde jsme uhlíkovou stopu měřili? Aneb jak vypadá Centrum Veronica? Centrum Veronica sídlí v budově, která byla postavena v roce 2006 jako první česká veřejná budova splňující pasivní standard. To znamená, že po většinu roku není nutné používat aktivní systém vytápění. Je využita řada technologií, které dále snižují spotřebu energie (masivní izolace, okna s nízkým prostupem tepla, rekuperace ad.). Od toho se odvíjí nízká spotřeba energie, široké využívání obnovitelných zdrojů energie a celkově nízkouhlíkový provoz budovy. Udává se, že roční spotřeba energie na vytápění pasivního domu má být menší než 15 kwh/m 2, což je 7 10 méně než v běžných stavbách. Výpočet uhlíkové stopy Centra Veronica Hostětín byl proveden v souladu s mezinárodním standardem GHG Protocol (GreenHouse Gas Protocol, http://www.ghgprotocol.org). Co jsme měřili? Zdrojem emisí skleníkových plynů (uhlíkové stopy) je u nás celkové zajištění chodu Centra a všech souvisejících aktivit. To zahrnuje spotřebu energie (tepla) na vytápění budov (štěpka obnovitelný zdroj), spotřebu elektrické energie, spotřebu paliv pro služební cesty zaměstnanců, dále spotřebu materiálů a služeb a produkci odpadů a odpadní vody. Spotřeby jsme sledovali v letech 2014-2016. Celková podlahová plocha 2 propojených budov činí 713 m2. V roce 2016 zde pracovalo celkem 13,4 zaměstnanců (přepočtené pozice na celé úvazky). 1

Jaké je složení naší uhlíkové stopy? Obrázek 1 naznačuje složení uhlíkové stopy Centra Veronica a aktivity, které se podílejí na vzniku emisí skleníkových plynů. Emise jsou členěny v souladu s GHG protokolem do tří oblastí tzv. Scopes. SCOPE 1 přímé emise do ovzduší z aktivit, které spadají pod daný subjekt (např. emise z kotlů v organizaci, vlastněných automobilů či emise z úniků klimatizačních systémů). SCOPE 2 nepřímé emise z nakupované energie, které nevznikají přímo v budovách, ale jsou důsledkem aktivit (např. nákup elektřiny, tepla či páry). SCOPE 3 další nepřímé emise emise, které jsou následkem aktivit organizace, ale nejsou klasifikovány jako Scope 2 (např. služební cesty zaměstnanců, spotřeba papíru, tonerů, nákupy počítačů, ukládání komunálních odpadů na skládku atp.). Díky ekologičnosti svého provozu neprodukuje Centrum Veronica žádné emise v rámci Scope 1 a Scope 2. Všechny emise spadají do kategorie Scope 3, což je unikátní situace (ve srovnání s jinými veřejnými budovami či podniku, jejichž uhlíková stopa byla analyzována, viz. dále). Scope 1: Centrum nevlastní ani neprovozuje žádné zdroje přímých emisí z energie (automobily, chladící zařízení, kotle apod.) proto jsou přímé emise (Scope 1) nulové. Scope 2: Co se týká nepřímých emisí z nakupované energie (Scope 2), tak ty jsou také nulové. V Centru Veronica není po většinu roku nutné používat aktivní systém vytápění. Nezbytné malé množství tepla pro dotápění, které budova potřebuje, je získáváno v obecní výtopně na biomasu. Ta spaluje dřevní štěpku - odpad z okolních pil a lesů. Uhlíková bilance tohoto paliva je neutrální, a proto (v souladu s GHG Protocolem) je uhlíková stopa tepla v 2

Centru Veronica nulová. Vzhledem k tomu, že jde o dálkové teplo, spadá tento zdroj do Scope 2. Jediným zdrojem nepřímých emisí z nakupované energie je tedy elektřina spotřebovaná v budově. Jde však o elektřinu z obnovitelných zdrojů, proto je její stopa také nulová (na trhu založená metoda). Scope 3: Do ostatních nepřímých emisí byly zařazeny vybrané významné položky ovlivňující celkové emise nákup zboží a služeb, produkce komunálních a nebezpečných odpadů a odpadní vody a služební cesty zaměstnanců. Do stávajícího výpočtu byly zahrnuty: Kancelářský papír (recyklovaný) Tonery (repasované) Notebooky Stolní počítače Tiskárny, kopírky Služební cesty (auto, autobus, vlak, letadlo) Dojíždění do práce (auto) Komunální odpady Nebezpečné odpady Odpadní vody A jak výpočet dopadl? Celková uhlíková stopa Centra Veronica v letech 2014 2016: 2014 3,23 t CO2e 2015 4,68 t CO2e 2016 5,81 t CO2e 3

. Emise skleníkových plynů Centra Veronica v roce 2014 2016: Skleníkový plyn 2014 2015 2016 Oxid uhličitý CO2 2,09 t CO2 3,52 t CO2 4,51 t CO2 Metan CH4 36,9 kg CH4 38,0 kg CH4 43,8 kg CH4 Oxid dusný N2O 0,40 kg N2O 0,35 kg N2O 0,29 kg N2O Ekvivalenty CO2 3,23 t CO2e 4,68 t CO2e 5,81 t CO2e 4

Jak si vedeme ve srovnání s jinými veřejnými institucemi? Tabulka 7: Uhlíková stopa na podlahovou plochu (t CO 2e/m 2 podlahové plochy) Instituce uhlíková stopa (Scope S1 + S2 + S3) na m 2 podlahové plochy (kg) uhlíková stopa (Scope S1 + S2) na m 2 podlahové plochy (kg) Rok Magistrát Statutárního města Přerova 55,6 47,7 2015 Magistrát Statutárního města Brna 53,3 47,9 2016 Magistrát Statutárního města Opavy 48,5 38,2 2016 Úřad vlády ČR 73,1 69,2 2015 Krajský úřad Moravskoslezského kraje 104,7 95,6 2015 Ministerstvo životního prostředí 77,4 65,0 2016 Miestný úrad MČ Bratislava- Karlova Ves 42,8 41,4 2016 Centrum Veronica Hostětín 8,1 0,0 2016 5

Tabulka 8: Uhlíková stopa na zaměstnance (t CO2e/1 zaměstnance) Instituce US (S1 a S2 a S3) na 1 zaměstnance (t) US (S1 a S2) na 1 zaměstnance (t) Rok Magistrát Statutárního města Přerova 2,3 2,0 2015 Magistrát Statutárního města Brna 2,5 2,3 2016 Magistrát Statutárního města Opavy 2,3 1,8 2016 Magistrát Statutárního města Ostravy 3,6 3,1 2016 Úřad vlády ČR 4,4 4,1 2015 Krajský úřad Moravskoslezského kraje 1,9 1,7 2015 Ministerstvo životního prostředí 2,5 2,1 2016 Miestný úrad MČ Bratislava-Karlova Ves 4,4 4,2 2016 Centrum Veronica Hostětín 0,4 0,0 2016 Závěr V Centru Veronica vytváříme svým provozem velmi malé emise skleníkových plynů. Díky využívání obnovitelných zdrojů na vytápění a nákupu bezuhlíkové elektřiny negenerujeme žádné přímé ani nepřímé emise z energie (Scope 1 a Scope 2), což v kontextu veřejných budov a veřejných institucí v České republice patří mezi unikátní situace. Z porovnání normalizovaných indikátorů (uhlíková stopa na 1 zaměstnance či na m 2 ploch) vyplývá, že zanecháváme sedminásobně (první indikátor) a osminásobně (druhý indikátor) nižší stopu než činí průměr dosud analyzovaných institucí. I přes tyto dobré hodnoty neusínáme na vavřínech. Chceme si zpracovat plán na další snižování emisí skleníkových plynů a uvažovat o snížení na nulu a dosažení uhlíkové neutrality. Toho je možné dosáhnout další redukcí emisí v oblastech, které mají největší vliv (tj. doprava zaměstnanců do práce a služební cesty) a kompenzací zbylých emisí pomocí offsetového projektu či projektů. Pro redukci emisí z pohonných hmot se nabízí koupě elektromobilu a jeho nabíjení stávající zelenou elektřinou či instalace (polo)autonomního sytému nabíjení z FV panelů na střeše sousední budovy. 6

Chceme i nadále propagovat technologie a řešení, která v Hostětíně používáme. Ty bohužel stále ještě v ČR nejsou ve veřejné ani soukromé sféře zdaleka běžné. Přechod na tyto standardy v širším měřítku představuje velkou výzvu pro veřejnou správu v ČR 7

8