Geodetická firma ve stavebnictví Ing. Karel Křemen

Geodetická firma ve stavebnictví Ing. Karel Křemen

Úvod Budu hovořit o problematice geodetických prací u velké stavební firmy. U jiných stavebních firem nebo u menších soukromých specializovaných geodetických firem to může být jinak. Všechny informace jsou orientační a mohou se od skutečnosti lišit. Některé informace jste již možná slyšeli, ale jistě není na škodu si to zopakovat. Reptitio mater studiorum. Pokud budete mít nějaké dotazy, rád Vám je zodpovím. Můžete se samozřejmě ptát i na jiné věci z oboru geodézie ve stavebnictví. Obsah přednášky 2 3 2

4 5 6 3

1. Organizace geodetického střediska 1.1 Organizační schéma divize (firmy), (počet zaměstnanců cca 500, řízení 100-150) 7 Toto organizační schéma je jen informativní. Každá firma má svoji organizaci, ale náplň a schéma odpovědnosti bude přibližně stejné. 4

1.2. Organizační schéma střediska (počet zaměstnanců: dle zakázek 10-18 8 Geodetické středisko je jedním z několika servisních středisek divize. Jeho organizace je zřejmá ze schématu. Počet pracovníků je závislý na stavebních zakázkách firmy. Výhody vlastního střediska u firmy: - rychlá dostupnost geodetických prací - nižší cena - vyšší odbornost (znalost prováděných stavebních prací) - vyšší odborná nadstavba (práce nekončí zatlučením kolíku, ale důležitou složkou je i spolupráce geodeta na všech stupních řízení, tj. dělník, mistr, stavbyvedoucí) Nevýhody: - úzká specializace pracovníků střediska - personální problémy při nedostatku stavebních zakázek - personální problémy při přebytku zakázek V 1. polovině roku 2009 byl počet techniků na středisku 14 a práce byla tak pro11 12. Od druhé poloviny roku 2009 se zvýšila stavební činnost a tím i požadavky na geodety. Dnes je na středisku 16 techniků a dalších 7 techniků pracuje externě z jiných geodetických firem. S počtem techniků ale souvisí i počty přístrojů, počítačů a softwaru. 5

1.3. Ekonomika střediska 9 Jako u každé jiné firmy je důležitá ekonomika. Geodetické středisko v rámci stavební firmy může být: - režijní, veškeré náklady na činnost střediska jsou hrazeny ze zisku stavební firmy. V tomto případě nemá středisko finanční problémy, ale je plně pod kuratelou vedení firmy (nákupy, zakázky, mzdy, odměny). - ekonomické, středisku je stanoven smlouvou hospodářský výsledek (obrat, zisk) a podmínky (počet pracovníků, ceny nájemného a další). K nevýhodám režijního střediska se přidávají i problémy finanční. 10 6

1.4. Pracovníci střediska Zeměměřická činnost Definice je uvedena v zák. 200/1994 Sb., 3, odst. 1), a vykonávají ji odborně způsobilé osoby (odst. 3). Odborně způsobilá osoba ukončené středoškolské (USO) nebo vysokoškolské vzdělání (VŠ) zeměměřického směru. 11 Toto zatřídění je svým způsobem jen symbolické. Spíše jen určuje postavení pracovníka v hierarchii firmy a jeho případné výhody (mobilní telefon, služební auto) a nevýhody (nutnost školení, zkoušek, odpovědnost). Rozsah platové úrovně v jednotlivých třídách je obvykle tak veliký, že je nepodstatné, je li pracovník v 8 nebo 9 třídě. Výchova a zapracování nových zaměstnanců - absolventi nepopsaný list, nikdy se neví co v něm je. Po cca 2 měsících je schopen pracovat samostatně, pod kontrolou. Výhoda současných absolventů je dobrá znalost VT. Zkušenosti pro úplně samostatnou práci získává až cca po 2 letech. - příchozí pracovníci od jiných firem obvykle umí měřit, přechod na jinou měřící techniku zvládají v krátké době. Problém bývá u specializovaných geodetických programů a s osvojením technologie stavebních prací. 7

12 Všichni zaměstnanci se musí pravidelně zúčastňovat různých školení: Intervaly těchto školení jsou různé. Od čtvrtletních (BOZ pro dělníky) až po jednorázové. Každé školení stojí čas i peníze. 2. Příprava stavby 13 2.1 Výběrová řízení (dva druhy) Každý investor, který si chce nechat provést stavební zakázku, může vypsat Výběrové řízení. U státních zakázek je výběrové řízení veřejné a musí být vyhlášeno od určité výše ceny 8

zakázky. Firmy splňující předepsaná kritéria se do VŘ mohou přihlásit a zaslat své nabídky. Příslušná komise nabídky zhodnotí a vybere vítěze, který získá právo provést zakázku. Již v období přípravy stavební zakázky musí geodet spolupracovat s obchodními zástupci firmy. Musí zpracovat pro nabídkové řízení předpokládanou cenu všech geodetických prací na celou dobu akce. Jde o zodpovědný úkol, neboť podcenění geodetických prací může způsobit ekonomické problémy minimálně geodetickému středisku. Případné nadhodnocení ceny může být jednou z příčin vysoké ceny nabídky a být tak i příčinou neúspěchu při získávání zakázky (poptávkový list, nabídkový list). Zvláště důležité je ocenění geodetických prací v případě, kdy jde do soutěže sdružení firem. 2.2. Jak se dospěje k ceně za geodeta: 14 15 Hodinová sazba 600 Kč dráždí každého objednatele, ale náklady na přístroje ve výši 30.000 je nechávají klidnými. 9

2.3. Vlastní výběrové řízení 16 17 10

Obdobná situace je při zadávání zakázky pro potřeby vlastní firmy, tj. provedení geodetických prací jinou geodetickou firmou. Pracovník, který vypisuje výběrové řízení, musí znát cenu zakázky, za kterou ji provede pro investora (odbytová cena), musí znát možnosti svého střediska (finanční i personální) a samozřejmě by měl znát i podmínky u firem, které do VŘ zve. Když je dost času na přípravu výběrového řízení tak se obvykle podaří zadat zakázku za nižší cenu než je odbytová. Jiná situace je, když je nutno zajistit geodetické práce např. do tří dnů a nejlépe na druhém konci republiky. U naší firmy je výběrové řízení obvykle dvoukolové. Do prvního kola musí být poptáno nejméně pět firem. Po vyhodnocení nabídek do prvního kola jsou poptány tři nejlepší firmy do druhého kola, zda jejich nabídka nebude příznivější a poté je VŘ uzavřeno. Všem zúčastněným firmám je sděleno, zda ve VŘ uspěly nebo ne. S vítězem VŘ je uzavřena hospodářská smlouva. Nezbytné podmínky VŘ - popis poptávané dodávky - časový rozsah (termín zahájení a ukončení prací) - splatnost faktur - pojištění odpovědnosti za škody - kvalifikace pracovníků (vzdělání, praxe, školení) - kalibrace přístrojů - bezpečnost práce - kritéria vyhodnocení 18 Nezbytné náležitosti Smlouvy - Číslo smlouvy - Objednatel (adresa, IČ, DIČ, bankovní spojení, zápis v OR) o Kdo zastupuje - Zhotovitel (adresa, IČ, DIČ, bankovní spojení, zápis v OR) o Kdo zastupuje - Předmět dodávky - Cena dodávky - Platební podmínky - Doba plnění - Povinnosti zhotovitele (zvláště oblast požární ochrany, bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí) - Doložení kvalifikačních předpokladů - Sankce při neplnění podmínek smlouvy - Odpovědnost za vady, pojištění škod - Datum a podpisy oprávněných osob 11

Na provedení geodetických prací menšího rozsahu nemusí být sepisována Smlouva, ale stačí jen Objednávka. V objednávce musí být uvedeno: co se požaduje, za kolik korun, termín dokončení a termín splatnosti faktury. Další ujednání je vhodné provést ústně a sepsat zápisem z jednání. I v rámci jedné divize někdy dochází k vypsání výběrových řízení na dodávku geodetických prací, ale to je většinou jen formální záležitost, kterou někdy vyžaduje investor nebo vedení sdružení. Vzhledem k instituci práva poslední nabídky se ale nemůže stát, aby zakázku získala externí firma, pokud s tím vedoucí střediska nebude souhlasit. Pro stavební zakázky v rámci divize je nutno zpracovávat pro vedoucí projektu ocenění geodetických prací. Na základě tohoto ocenění je uzavírána vnitrodivizní smlouva nebo objednávka a následně pak fakturace provedených geodetických prací. Ukázka podkladů pro nabídku (1. část) 19 12

Ukázka podkladů pro nabídku (2. část) 20 Ukázka podkladů pro nabídku (3. část) 21 13

2.4. Fakturace 22 14

23,24,25 15

26 3. Přehled geodetických prací. 3.1. Příprava stavby (obvykle činnost investora) - zajištění geodetických podkladů území pro přípravnou dokumentaci - vybudování geodetických sítí o využití státní sítě budování účelových sítí (metro, tunely) o 27 3.2. Projektování (obvykle činnost projektanta) - návrh vytyčovací sítě, způsob stabilizace, metody zaměření, rozbor přesnosti při prorážkách tunelů - stanovení požadavků na přesnost vytyčovací sítě - určení objektů ke sledování deformací - zhotovení projektu sledování deformací (určení zóny deformací, určení bodů mimo zónu deformací, četnost měření, počet sledovaných bodů, přesnost měření v závislosti na očekávaných deformacích) - vyhotovení vytyčovacích výkresů - zpracování koordinačních výkresů - zjištění průběhu inženýrských sítí a jejich vytyčení 28 3.2.1 Co by měla obsahovat Geodetická část projektové dokumentace Další důležitou činností geodeta v období přípravy stavby je spolupráce na prováděcí projektové dokumentaci. Musí uplatnit své požadavky na rozsah a obsah geodetické části projektové dokumentace a to zejména na vytyčovací výkresy, seznamy souřadnic vytyčovaných bodů (lomových bodů, základních os apod.) a to v digitální podobě, charakteristické řezy, inženýrské sítě v prostoru staveniště a další. Zejména požadavek na digitální seznamy souřadnic podrobných bodů je nezbytný, neboť přepisováním stovek tisíců dat dochází k chybám. Seznamy nestačí v *.pdf., ale musí být ve formátu *.txt nebo *.gsi podle používaných přístrojů. Přestože prováděcí dokumentaci stavby objednává a hradí dodavatel, stává se, že geodetická dokumentace neodpovídá potřebám geodetů a projektant ji odmítá doplnit. Textová část: 1) Souhrnný elaborát polohového a výškového řešení trasy (podrobné body po 5-ti metrech) ve tvaru souboru.txt 2) Elaborát hlavních bodů trasy s parametry směrových a výškových poměrů (poloměry oblouků, parametry přechodnic ve tvaru souboru.txt) Výkresová část 3) Situace se zákresem trasy a hlavních bodů trasy. U podzemních staveb i situace povrchu pro vytvoření základní důlní mapy. 4) Příčné řezy budovaného díla a v nich podrobné body řezu polohově a výškově vztažené k ose a niveletě uvedené v bodě 1) ve tvaru výkresu v AUTOCADU či MICROSTATION 16

5) Situace prostoru staveniště se zakreslením stávajících inženýrských sítí včetně seznamu souřadnic lomových bodů s uvedením původu souřadnic. 6) Podrobné vytyčovací výkresy 29 Další požadavky 7) Zpracovaný projekt geodetické vytyčovací sítě s rozborem očekávaných apriorních odchylek při prorážce a na to navazující montážní a požadované výsledné odchylky od projektu. 8) Geodetická dokumentace a výkresy obsahující geodetické souřadnice musí být ověřeny Úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem projektanta. (Zák. 200/1994 Sb.) 9) Pokud projektová dokumentace a výkresy předané v digitální formě obsahují v tabulkách geodetické nebo výkresové souřadnice, předat tyto tabulky souřadnic ještě navíc ve tvaru souboru.txt. 30 3.3. Výstavba - přejímka staveniště od investora o Součástí přejímky staveniště, které se geodet zúčastňuje, je převzetí obvodu staveniště, vytyčení polohy stávajících inženýrských sítí a bodů vytyčovací sítě. Vytyčovací síť by měla být zachována neporušená po celou dobu výstavby až do zaměření skutečného provedení stavby. Je zřejmé, že rozsah přejímky u malé stavby (bytový objekt) bude jiný než u velké liniové stavby. Přejímka stávajících sítí je velmi podceňovanou položkou přejímky. Stavby tunelů se v dnešní době realizují převážně ražbou z portálu. Před zahájením ražeb je nutno vybudovat zvláštní geodetickou bodovou síť a to u obou portálů tunelu. Zpravidla je používána těžká stabilizace v betonových blocích a s nucenou centraci. Před každým portálem jsou stabilizovány nejméně 3 body a dostatečně dlouhé orientace. Vytyčovací síť před oběma portály je současně zaměřena tak, aby byla zajištěna vysoká přesnost a homogenita sítě. V současné době se k určení souřadnic bodů před oběma portály velmi často požívá metoda GPS (tunely Panenská, Nové spojení, Blanka). - kontrolní měření terénu před začátkem prací o nutné pro správný výpočet kubatur zeminy - převzetí vytyčovací sítě (body ZVS) o provést kontrolní měření o zajistit ochranu po celou dobu výstavby - budování podrobné vytyčovací sítě (PVS) o zainteresovat stavbyvedoucí na ochraně bodů PVS - vytyčení prostorové polohy objektu (hlavní body, hlavní osy, polohové čáry, výškové roviny) o provést vytyčení podle požadavků stavby o zajistit toto vytyčení o protokolárně i fyzicky předat zástupcům stavby - podrobné vytyčení objektů zařízení staveniště, stavebních i ostatních objektů podle schválené a ověřené projektové dokumentace 17

o do protokolu uvést co bylo vytyčeno, podle čeho a kdo to převzal 31 - předávání staveniště poddodavateli pro vytyčovací práce o protokol - kontrolní geodetické práce v rozsahu vlastních dodávek a poddodávek o o každém měření vyhotovit protokol - měření poklesů a deformací objektů dotčených výstavbou - měření poklesů a deformací stavebních objektů - vedení příslušné geodetické dokumentace (seznam použitých projektů, seznam bodů ZVS a PVS, měřické zápisníky, výpočetní protokoly, předávací protokoly a pod); u staveb dozorovaných OBÚ vést předepsanou dokumentaci dle vyhl. ČBÚ 435/92 - geodetické zaměření skutečného provedení dokončených objektů nebo jejich ucelených částí včetně terénních úprav na použitou vytyčovací síť; u podzemních vedení a objektu již před jejich záhozem nebo zakrytím - počítačové zpracování geodetického zaměření skutečného provedení - archivace geodetických podkladů 32 3.4. Předávání výsledků měření Každé vytyčení nebo zaměření je nutno předat. Jsou možné dva způsoby. - protokol - zápis do deníku (kniha mistrů, kniha geodeta apod.) Vždy musí být zapsáno: - datum, hodina - kdo měřil - co vytyčil, co měřil - podle čeho vytyčil (číslo a název projektu, datum zhotovení) - komu výsledek měření předal - Podpisy: kdo předal a kdo převzal 18

33 Ukázka předávacího protokolu 19

34 3.5. Jednání s investorem - Oficiálním zástupcem stavby vůči investorovi je ředitel firmy. Ten deleguje některé pravomoci na vedoucího projektu (hlavního stavbyvedoucího). - Veškerá jednání vede vedoucí projektu. - Geodet může některé geodetické záležitosti projednávat s investorem má-li na jeho straně partnera (odpovědný geodet investora) a má-li souhlas vedoucího projektu. - O průběhu a všech jednání musí být vedoucí projektu informován a bez jeho souhlasu nesmí být uzavírána žádné dohody. - -Všechny výstupy z jednání musí být podepsány všemi účastníky. 35 3.6. Jednání s projektantem Také zde platí to, co u investora. - Zadavatelem prováděcí dokumentace je obvykle zhotovitel. - Oficiálním zástupcem stavby vůči projektantovi je ředitel firmy. Ten deleguje některé pravomoci na vedoucího projektu (hlavního stavbyvedoucího). - Veškerá jednání vede vedoucí projektu. - Geodet může některé geodetické záležitosti projednávat s projektantem má-li na jeho straně partnera (odpovědný geodet investora) a má-li souhlas vedoucího projektu. - O průběhu a všech jednání musí být vedoucí projektu informován a bez jeho souhlasu nesmí být uzavírána žádné dohody. - Všechny výstupy z jednání musí být podepsány všemi účastníky. Stává se, že geodeti jednají přímo s projektantem, ať již telefonicky, mailem nebo osobně. Vždy je ale nutno výsledek jednání sepsat a nechat potvrdit projektantem i vedením stavby. Každá změna projektové dokumentace je přísně hlídaná (ISO). Poslední možnost, jak legalizovat změnu projektu, je zápis do stavebního deníku. 36 3.7. Jednání se stavbou - Jednání se stavbou bývají většinou neformální a na osobní úrovni. - Vždy je však nutné opět závěry sepsat a podepsat. Na každé stavbě probíhají tzv. Kontrolní dny, kde se projednávají důležité události mezi investorem, projektantem, vedením stavby a případně jinými organizacemi. Na těchto jednáních není geodet obvykle přítomen. V případě nutnosti bývá pozván a může uplatnit své požadavky. Výstupem z těchto jednání je opět Zápis. 20

4. Veselé i smutné příhody 37 4.1. Krasavice inteligentní Stavba: Ražba eskalátorového tunelu Co se stalo: Při montáži technologie byl vyrobený eskalátor delší než tunel Koordinace stavebních a technologických výkresů Horní lom eskalátoru, Dolní lom eskalátoru, Hrubá podlaha, Čistá podlaha Rozdíl ve výšce 10cm, v délce eskalátoru 15cm Projektantka dodnes nepochopila, v čem byl problém 38 4.2. Nedostatečná technická předvídavost Stavba: Ražba štoly Co se stalo: nedodržení směrových tolerancí Nutnost dobrých zápisů do dokumentace (stavební deník, kniha geodeta, protokol) Na případnou chybu, nepřesnost nutno písemně upozornit. Následné dopady vybočení štítu, finanční postihy geodetů.39 4.3. Orientace skrz skálu Stavba: Napínací komora eskalátorového tunelu Co se stalo: Chybné vytyčení napínací komory eskalátoru natočení normálové roviny o 10cm Při kontrole provádění geodetických prací zjištěno, že geodetem údajně použitá orientace není fyzicky možná skála. Okamžité propuštění, úprava milánské stěny v ploše 60 x 20m 40 4.4. Druhé měření-žádné měření Stavba: Kanalizační sběrač Co se stalo: Geodet zaměřil vytyčovací síť, nasměroval laser a dal pokyny pro další ražbu kanalizační štoly Kontrola za týden signalizovala problém Geodet zaměřil podruhé VS, dostal jiné výsledky, usoudil, že první měření bylo chybné a použil nové souřadnice. Za další týden třetím měřením zjistil, že 1 měření bylo dobré, ale druhé špatné. Štola mezi tím pokročila o 50m a vybočila ze směru o 1m. Nutná úprava štoly, vyšší náklady na zafoukání štoly, finanční postih. 41 4.5. Vyjetí štítu z trasy Stavba: ražba tunelu metra Co se stalo: Při ražbě traťového tunelu došlo k vybočení trasy tunelu o cca 25cm Hrubé porušení pracovní kázně, o neprovádění kontrol směnovým geodetem, o záměna platného a neplatného projektu. Přeprojektování trasy tunelu Přeřazení odpovědných pracovníků (5 osob) na nižší funkce (mimo geodetickou činnost na dobu 2-5let) 21

42 4.6. Nedodržení trasy tunelu Stavba: ražba tunelu metra Co se stalo: Při ražbě tunelu došlo k nedodržení trasy tunelu Nevhodná konfigurace vytyčovací sítě, použití nevhodných bodů pro volné stanovisko Chyba v měření cca 2cm, ale na 200m tunelu to již bylo 40cm Nutná úprava primárního ostění, přeprojektování definitivního ostění Finanční postihy geodetů Změna technologického postupu pro geodetické práce 43 4.7. Ochranné kotvy (deštníky) Stavba: ražba železničního tunelu Co se stalo: Při ražbě štoly bylo nutno z geologických důvodů razit pod ochranou vrtaných kotev. Geodet vytyčil ochranný deštník. Stavba vyvrtala deštník a postavila část štoly (cca 5m). Do postavené štoly se nevešla technologie a musel se opravovat deštník (nebezpečí závalu). Kdo za to může geodet?, projektant? Odhalení ocelové výztuže, kontrolní měření, porovnání hodnot geodetů a hodnot naměřených dělníky. Dělníci si hodnoty vymýšleli, stavěli od oka. Finanční postih dělníků, mistrů. Zvýšení prestiže geodetů 44 4.8. Náhradní práce Stavba: Co se stalo: ražba tunelu Stavba potřebovala náhradní práci pro dělníky. Požádala jednu skupinu geodetů o vytyčení části stavby. Ti to odmítli, protože neměli projekt. Stavbyvedoucí požádali jiného geodeta o vytyčení. Stavba požadovala vytyčení jinak, než byl projekt. Geodet byl ochoten, konzultoval vše s projektantem a vše vytyčil. Po měsíci se zjistilo, že je vše špatně a že se musí vše vybourat. Za viníka byl označen geodet, protože nevytyčil stavbu podle platné dokumentace, jednání s projektantem si nenechal potvrdit a autorizovat. Stavbyvedoucí vše zapřeli. Případ je v jednání. Předpokládaná škoda cca 5-10 mil. Přežije to geodetická firma, je pojištěna? 45 Závěr: - Nenechat se donutit pracovat pod časovým tlakem - Nepracovat bez prostudování projektové dokumentace - Provádět kontrolní měření pro vlastní jistotu. Případné nesrovnalosti ihned řešit a nepokračovat ve vytyčování do vysvětlení - Vytyčovat jen podle schválené projektové dokumentace (ověřené ÚOZI) - Případné změny si nechat předem písemně potvrdit 22

- Do protokolu (nebo zápisu) uvádět: Na žádost jméno, funkce jsem vytyčil co bylo vytyčeno podle číslo projektové dokumentace, datum 46 5. Legislativa Některé zákony a vyhlášky týkající se geodetických prací: Zákon 44/1988 Sb. (498/2012 Sb.) o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) mimo jiné - stanovuje zásad ochrany a využívání nerostného bohatství, - definuje nerosty - vyhrazené: např. - radioaktivní nerosty - ropa, zemní plyn - kovové rudy, - magnezit, - nerosty obsahující fosfor, síru, flór, - kamenná sůl, jiné soli - tuha, baryt, azbest slída..., - granit, granodiorit, diorit, gabro vápenec..., - drahé kameny, - kaolín,keramické jíly sádrovec..., - křemen, vápenec, slín, čedič... - technicky využitelné, zpracovatelné. - nevyhrazené ostatní nerosty, - ložisko nerostů nahromadění nerostů, - výhradní ložisko výskyt vyhrazeného nerostu, - dobývací prostor prostor k hospodárnému využití výhradního ložiska, - důlní škody škody způsobené na hmotném majetku průzkumem ložiska a jeho dobýváním, - výstavbu dolů a lomů, - oprávnění k dobývání, - úhrady, - řešení střetů zájmů, - důlně měřická dokumentace povinnost organizace vést, doplňovat a uchovávat důlně měřickou dokumentaci. Zákon 61/1988 Sb. (18/2012 Sb.) o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě - hornická činnost (mimo jiné) - vyhledávání a průzkum ložisek, - otvírka a dobývání ložisek, - zajišťování a likvidace důlních děl, - úprava nerostů, - báňská záchranná služba, - důlně měřická činnost. - činnost prováděná hornickým způsobem (mimo jiné) - dobývání ložisek nevyhrazených nerostů, - těžba písku, - zpřístupňování jeskyní, - podzemní práce na hloubení důlních jam, studní, v ražení štol a tunelů ( 3, odst. i). - základní podmínky hornické činnosti (mimo jiné) - organizace mající oprávnění vydané orgánem státní báňské správy, - pracovníci splňující požadavky na kvalifikaci a způsobilost, 23

- ohlášení zahájení, přerušení a ukončení činnosti. - báňská záchranná služba (mimo jiné) - organizace je povinna zajistit BZS, - úkolem je provádět práce k záchraně lidských životů a majetku při závažných provozních nehodách, - povolování hornické činnosti, - likvidace starých důlních děl, - výbušniny (mimo jiné) - definice výbušniny, - nakládání s výbušninami, - výroba výbušnin, - povolení k použití výbušnin, - povinnosti organizace při nakládání s výbušninami, - sklady výbušnin a evidence, - státní báňská správa, - Český báňský úřad, - Obvodní báňský úřad. Vyhláška 435/1992 Sb. (382/2012 Sb.) o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem. - rozsah platnosti pro právnické a fyzické osoby při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, - odpovědnost - za řádný výkon - vedoucí pracovník organizace (závodní dolu), - za správnost a úplnost dokumentace hlavní důlní měřič, - za správnost a úplnost jednotlivých měření důlní měřič, - hlavní důlní měřič VŠ, 2 roky praxe, zkouška před komisí ČBÚ, - důlní měřič VŠ, USO, 1 rok praxe, zkouška před komisí OBÚ, - důlní bodové pole - základní důlní polohové bodové pole, - podrobné důlní polohové bodové pole, - základní důlní výškové bodové pole, - podrobné důlní výškové bodové pole, - dokumentace - základní dokumentace údaje o ložisku, údaje o katastrálních územích, ochrana povrchu, jam, proti plynům, připojovací a usměrňovací měření, evidenční kniha dokumentace, - číselná část dokumentace zápisníky, výpočty, seznamy souřadnic bodových polí, odbírky, - grafická část dokumentace náčrty, základní důlní mapa, profily, řezy, mapa povrchu, účelové mapy (mapa větrání, mapa zdolávání havárií), u jednotlivých částí dokumentace musí být uvedeno: místo a předmět měření, datum měření a vyhodnocení, 24

souřadnice použitých bodů, náčrt, odkazy, - značky, - evidence dokumentace. Vyhláška č. 55/1996 Sb. (265/2012 Sb.) O požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci... - výklad pojmů, - jáma - svislé dílo nad 50m (úklon nad 45º), - návěští zákaz, výstraha, příkaz, informace, - ochranné zařízení brání vzniku úrazů, nehod, poruch, - pracoviště prostor k výkonu činnosti, - stavební šachta jáma menší než 20m, - studna dílo hlubší než 3m určené pro vodohospodářské účely, - výztuž stavební prvky k zajištění díla, - podzemní dílo prostor v podzemí vytvořený hornickým způsobem, - podzemní stavba soubor podzemních děl s jedním vstupem z povrchu tunel - Ø > 16m 2, štola D > 200m - sebezáchranné přístroje nedýchatelné ovzduší, seznámení, - prohlídky pracovišť před zahájením prací, - havarijní plán - pro celou podzemní stavbu, - vedoucí pracovník, - doplňování, - seznámení s HP, - seznam osob a organizací pro případ havárie, - povinnosti zaměstnanců v případě havárie, - základní mapa závodu, - mapa zdolávání havárií, - vedení děl v podzemí technologické postupy, projekt, - větrání - minimálně 20% kyslíku - způsob větrání, - ventilátory, - mapa větrání, - požární ochrana - použití otevřeného ohně, - prostředky požární ochrany, - ochranné pásmo, - odvodňování čerpání odpadních vod, - osvětlení, - elektrická a strojní zařízení, - chůze a doprava - údržba, - značení, Zákon 200/1994 Sb. o zeměměřictví - zeměměřické činnosti, - ověřování výsledků zeměměřických činností - ÚOZI VŠ, 5 let praxe, zkouška, - geodetické referenční systémy. Nařízení vlády č. 116/1995 Sb. kterým se stanoví geodetické referenční systémy,... 25

- souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK), - výškový systém baltský po vyrovnání (Bpv). Vyhláška 31/1995 Sb. Prováděcí vyhláška k z. 200/1994 Sb. Zákon 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí Zákon 359/1992 Sb. o zeměměřických a katastrálních orgánech 26