JAZYKY A PÍSMA P SVĚTA Bakalářsk ská práce Petr MAREK Vedoucí práce: RNDr. Vladimír r HERBER, CSc. Brno 2013
CÍL L PRÁCE současn asné učebnice X školní atlasy vytvořit podkladové materiály využiteln itelné v gymnaziáln lním m geografickém m vzdělávání 1) velká míra vysvětlen tlení 2) množstv ství grafických výstupů (názornost) důraz na evropský prostor zvláš ášť jazyky a písma p (ovšem značná provázanost) komplexnost zasazení problematiky do širšího kontextu náboženství ostatní předměty
PODKLADOVÉ MATERIÁLY (1) 1. učebniceu vlastní předmluva, cíle, obsah jednotná grafická úprava
PODKLADOVÉ MATERIÁLY (2) struktura učebnice u (1): jazyky: jazyky: význam jazyka vznik, šířen ení,, vývoj a zánik z jazyků definice jazyka, počet jazyků a jejich klasifikace nerovnoměrn rné rozložen ení jazykových rodin a jazyků jednotlivé jazykové rodiny střet jazyků další jazyky doporučen ená literatura a online zdroje o jazycích ch
PODKLADOVÉ MATERIÁLY (3) struktura učebnice u (2): písma: sma: význam písmap definice písma, p vznik a vývoj písemp šířen ení a zánik písem počet písem p a jejich klasifikace nerovnoměrn rné rozložen ení písem jednotlivé typy písemp další písma doporučen ená literatura a online zdroje o písmechp
UČEBNICE - UKÁZKY (1)
UČEBNICE - UKÁZKY (2)
UČEBNICE - UKÁZKY (3)
UČEBNICE - UKÁZKY (4)
UČEBNICE - UKÁZKY (5)
UČEBNICE - UKÁZKY (6)
PODKLADOVÉ MATERIÁLY (4) 2. výukové prezentace v el. podobě vycházej zejí z učebnice u shodná struktura jazyky na 95 slajdů,, písma p na 50 slajdů my my si představp edstavíme pouze: indoevropské jazyky Evropy hláskov sková písma Evropy 3. pracovní listy (s řešením) na jazyky 7 úloh, na písma p 6 úloh 4. didaktické testy (s řešením) na každé dílčí téma 10 otázek
PODKLADOVÉ MATERIÁLY (5) 5. rozšiřuj ující příloha o evropských jazycích ch v elektronické podobě počet rodilých mluvčích, ukázka psaného jazyka, geografické pojmy, latinské a řecké termíny ny volba, zda pracovat s přílohou, p je na učiteliu 6. metodická příručka práce s ostatními podkladovými materiály návaznost na RVP G
JAZYKY SVĚTA Indoevropské jazyky Evropy (pro Letní geografickou školu 20.8.2013)
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA (1) počet rodilých mluvčích: 2 916 732 355 (=cca 46,8 % světov tové populace) nejpoužívan vanější,, ale i nejrozší šířenější jazyková rodina světa počet živých jazyků: : 436 (=cca 6,1 % všech v živých jazyků)
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA (2) předpokládaný daný prajazyk = (proto)indoevropština tina pravlast zřejmz ejmě v J Rusku na S od Černého moře počátek rozrůzňov ování dialektů asi v 3. tis. př. p. n. l. dnes můžm ůžeme indoevropskou j. r. schematicky rozdělit na 9 j. v. a některn které z nich dále d na j. s. kromě nich existovaly v minulosti i další j. v., j. s. a jazyky, dnes vymřel elé např. chetitština tina (s nejstarší šími písemnými p památkami ze všech indoevropských jazyků - 18. století př.. n. l.) kdo rozluštil chetitštinu? tinu? Bedřich Hrozný
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA (3)
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA (4)
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA (5) mohutné šířen ení od konce 15. stol. n. l. se zámořskými objevy kdo byli největší kolonizáto toři? Angličan ané (Britové), Španělé,, Portugalci, Francouzi, Nizozemci mnoho místnm stních jazyků: 1) 1) vytlačeno na méněm příhodná stanoviště pro život 2) 2) zaniklo dnes tak mají indoevropské jazyky za svou mateřštinu tinu nejen potomci kolonizátor torů,, ale v mnohých zemích i potomci místnm stních obyvatel - hl. v Americe jinde hrají roli alespoň jazyka druhého ho (úředn( edního) - hl. v Africe
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA - SLOVANSKÁ JAZYKOVÁ VĚTEV (1) předpokládaný daný prajazyk = praslovanština z nín v 6. 9. století n. l. vznikaly jednotlivé slovanské jazyky (následkem migrace a izolace) 3 jazykové skupiny: 1) západoslovanskz padoslovanská 2) východoslovanská 3) jihoslovanská
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA - SLOVANSKÁ JAZYKOVÁ VĚTEV (2) ad 1) západoslovanskz padoslovanská j. s. úř. či nár.. j.: češtinatina slovenština (slovenčina) polština (język polski, polszczyzna) menšinový jazyk: horní lužick ická srbština dolní lužick ická srbština vymřelý jazyk: polabština písmo: latinka
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA - SLOVANSKÁ JAZYKOVÁ VĚTEV (3) ad 2) východoslovanská j. s. úř. či nár.. j.: ruština (russkij jazyk) její význam vázán v n na SSSR 8. nejpoužívan vanější mateřský jazyk světa ukrajinština (ukrajins'kaka mova) běloruština (belaruskaja mova) písmo: cyrilice
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA - SLOVANSKÁ JAZYKOVÁ VĚTEV (4) ad 3) jihoslovanská j. s. v 19. století ustavena prakticky jednotná srbo- chorvatština tina později používan vaná ve většinv ině Jugoslávie po krvavém m rozpadu Jugoslávie se ze srbochorvatštiny tiny osamostatnily (z politických důvodd vodů): srbština (srpski jezik) v Černé Hoře e nazývaná černohorština (crnogorski jezik) chorvatštinatina (hrvatski jezik) bosenština (bosanski jezik) další úř. či nár.. j.: slovinština (slovenščina) bulharština (bălgarski ezik) makedonština (makedonski jazik)
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA - SLOVANSKÁ JAZYKOVÁ VĚTEV (5) vymřelý jazyk: staroslovenštinatina (nejstarší slovanský psaný jazyk) původně zapisovaná hlaholicí (Cyril a Metoděj) hlaholici vystřídala v 10. stol. cyrilice církevní slovanština písmo: cyrilice cyrilice (pravoslavní Slované) latinka latinka (ostatní Slované)
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA - SLOVANSKÁ JAZYKOVÁ VĚTEV (6)
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA - BALTSKÁ JAZYKOVÁ VĚTEV někdy spojována se slovanskou j. v. v baltoslovanskou j. v. úř. či nár.. j.: litevština tina (lietuvių kalba) lotyština tina (latviešu valoda) písmo: latinka
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA - GERMÁNSK NSKÁ JAZYKOVÁ VĚTEV (1) expanze Germánů v prvních stoletích n. l. mj. ústup keltských jazyků největší rozší šíření díky kolonizaci v novověku 2 živé jazykové skupiny: 1) západogermánská 2) severogermánsk nská písmo: kdysi runové písmo dnes latinka (až na jidiš)
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA - GERMÁNSK NSKÁ JAZYKOVÁ VĚTEV (2) ad 1) západogermánská j. s. úř. či nár.. j.: angličtina (English) její slovní zásoba obsahuje více v než ½ slov románsk nského původup úř. či nár.. j. v 61 nezávislých státech tech nejrozší šířenější jazyk světa
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA - GERMÁNSK NSKÁ JAZYKOVÁ VĚTEV (3) množstv ství rozdílných dialektů (britská a., americká a. ) 3. nepoužívan vanější mateřský jazyk světa ovšem celkově (1.) nejpoužívan vanější jazyk světa globáln lní jazyk, globalizace značně obohacuje ostatní jazyky němčina (Deutsch) nizozemština (Nederlands) v Belgii nazývaná vlámština (Vlaams) lucemburština (Lëtzebuergesch) afrikánština (afrikaans) regionáln lní úřední jazyk: fríština menšinový jazyk: jidiš zapisující se hebrejským písmemp
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA - GERMÁNSK NSKÁ JAZYKOVÁ VĚTEV (4) ad 2) severogermánsk nská j. s. severogermánsk nské jazyky vznikly ze staré severštiny (jazyka Vikingů) úř. či nár.. j.: švédština (svenska) dánština (dansk) norština (norsk) islandština (íslenska) regionáln lní úř.. j.: faerština
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA - ROMÁNSK NSKÁ JAZYKOVÁ VĚTEV (1) jakési pokračov ování vymřel elé ITALICKÉ J. V.,, do nížn patřila latina (lingualingua latina) vliv latiny vzrostl s růstem r Římské říše mj. ústup keltských jazyků v současnosti mrtvá,, avšak ak dodnes významná jako jazyk: 1) nábon boženství hl. západnz padního křesk esťanství 2) vědy v a kultury mezinárodn rodní terminologie 3) další ších oblastí společensk enského života
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA - ROMÁNSK NSKÁ JAZYKOVÁ VĚTEV (2) spisovná latina vulgárn rní latina z z nín po pádu p Římské říše e (a následnn slední izolaci někdejn kdejších provincií) ) vznikaly v 6. 9. stol. n. l. jednotlivé románsk nské jazyky největší šího rozší šíření dosáhly románsk nské jazyky díky d kolonizaci v novověku (podobně jako jazyky germánsk nské) písmo: latinské neboli latinka (až na ladino)
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA - ROMÁNSK NSKÁ JAZYKOVÁ VĚTEV (3) úř. či nár.. j.: španělština (kastilština; español ol, castellano) 2. 2. nejpoužívan vanější mateřský jazyk světa úř. či nár.. j. ve 20 nezávislých státech tech
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA - ROMÁNSK NSKÁ JAZYKOVÁ VĚTEV (4) portugalština tina (português) 6. 6. nejpoužívan vanější mateřský jazyk světa úř. či nár.. j. v 6 nezávislých státech tech
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA - ROMÁNSK NSKÁ JAZYKOVÁ VĚTEV (5) francouzština (français) úř. či nár.. j. ve 29 nezávislých státech tech italština tina (italiano) katalánština tina (català) - v Andoře e (nikoli ve Španělsku)
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA - ROMÁNSK NSKÁ JAZYKOVÁ VĚTEV (6) (réto)románština (rumantsch, rumauntsch, romontsch) rumunština (limba română) v v Moldavsku nazývaná moldavština (limba moldovenească) regionáln lní úř.. j.: galicijština menšinový jazyk: sardinština okcitánština tina (provensálština)
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA - KELTSKÁ JAZYKOVÁ VĚTEV (1) v 1. tisícilet ciletí př.. n. l. keltské jazyky rozší šířeny ve velké části Evropy (včetn etně území ČR) od přelomu p letopočtu tu v sevřen ení jazyků germánských a latiny Keltové,, kteří se nepodrobili, zahnáni ni do nehostinných oblastí západní Evropy písmo: latinka
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA - KELTSKÁ JAZYKOVÁ VĚTEV (2) úř. či nár.. j.: irská gaelština (irština; gaeilge) regionáln lní úř.. j.: velština (kymerština; cymraeg) skotská gaelština menšinový jazyk: bretonština tina díky podpoře e různých r programů jsou keltské jazyky na vzestupu rovněž snaha oživit o vymřelou kornštinu a manštinu
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA - úř. či nár.. j.: ŘECKÁ JAZYKOVÁ VĚTEV řečtina její historie doložena do 14. stol. př. p. n. l. = nejdelší nepřetr etržitě zaznamenané dějiny ze všech v indoevropských jazyků písmo: smo: řecké (od 8. stol. př. p. n. l.) koiné postupně dnešní (novo)řečtina (ellīnika) podobně jako latina významná jako jazyk: 1) nábon boženství hl. východního křesk esťanství 2) vědy v a kultury mezinárodn rodní terminologie
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA - ALBÁNSK NSKÁ JAZYKOVÁ VĚTEV úř. či nár.. j.: albánština písmo: smo: latinka
INDOEVROPSKÁ JAZYKOVÁ RODINA - které j. v. indoevropské j. r. si pamatujete? a které jazyky? OPAKOVÁNÍ http://europa.eu/abo ut-eu/factsfigures/administratio n/index_en.htm
PÍSMA SVĚTA Hláskov sková písma Evropy (pro Letní geografickou školu 20.8.2013)
HLÁSKOV SKOVÁ PÍSMA (1) kvalitativně nejvyspělej lejší (X dyslexie, dysgrafie) nejrozší šířenější latinka (latinské písmo) smo), cyrilice (cyrilské písmo) smo), řecké písmo, arménsk nské písmo, gruzínsk nské písmo, hangul, mongolské písmo, neo-tifinagh a thaana
HLÁSKOV SKOVÁ PÍSMA (2) latinka (latinské písmo) jazyky: angličtina, španělština, portugalština, tina, francouzština, němčina, n italština, tina, javánština, ázerbájdžánština,, latina, čeština, vietnamština tina a mnoho další ších nejrozší šířenější (a nejpoužívan vanější) ) písmo p světa vyvíjela se z řeckého písma p již v pol.. 1. tisícilet ciletí př.. n. l. výrazně se šířila aža od přelomu p letopočtu tu díky kulturně vyspělé Římské říši, později ze západnz padním křesťanstvím m a koloniáln lní expanzí Evropanů globalizace rozličné vývojové formy upravena pro různr zné jazyky (jako i jiná písma)
HLÁSKOV SKOVÁ PÍSMA (3) latina čeština vietnamština tina
HLÁSKOV SKOVÁ PÍSMA (4) cyrilice (cyrilské písmo) jazyky: ruština, ukrajinština, bělorub loruština, srbština (černohorština), bosenština tina,, bulharština, makedonština, kazaština, mongolština a další jazyky 2. nejrozší šířenější písmo světa název cyrilice vznikl z úcty ke sv. Cyrilovi (Konstantinovi), jenž je však v autorem hlaholice,, kterou nahradila v 10. století právě cyrilice vázána na východní křesťanství (pravoslaví) šířila se také se vzrůstem moci SSSR
řecké písmo HLÁSKOV SKOVÁ PÍSMA (5) jazyk: řečtina nejstarší hláskov skové písmo světa 1. abeceda abeceda = soubor znaků (písmen) používaných k zápisu z hlásek (tedy souhlásek sek i samohlásek) sek) podle první písmen latinky ekvivalentní k pojmům azbuka (v případě cyrilice) a alfabeta (v případp padě řeckého písma) p někdy chápáno: abeceda = hláskov skové písmo odlišná výslovnost (např. β = dříve d [b],, dnes [v]) řecká písmena mají mezinárodn rodní použit ití v matematice, fyzice a jiných vědáchv podle písmene p (delta) označov ováno rozvětven tvené ústí řek
HLÁSKOV SKOVÁ PÍSMA (6)
Děkuji za pozornost. Ke stažení: https://is.muni.cz/auth/th/357280/prif_b/?fakulta=1431;obdobi=5624