Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání

Transkript

1 Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Jitka Rychtaříková Tým TA01 konference KREDO, Praha,

2 Tým TA01: Jitka Rychtaříková - vedoucí týmu Členové týmu (podle abecedy) Michaela Bartušková Pavla Dědková Alena Filasová Jan Hraba Klára Hulíková Vladimír Hulík Martin Lepič Ondřej Nývlt Šárka Šustová Alena Vondráková Vít Voženílek 1

3 Témata a výstupy Demografický vývoj a vysokoškolské studium Populační vývoj České republiky : Reálné, modelové a výhledové věkové složení obyvatel Současné a výhledové struktury středního vzdělání s maturitou a vysokoškolského na základě dat sčítání 2011: generační pohled podle pohlaví Základní vzdělanostní charakteristiky v České republice Vysokoškolské vzdělávání v ČR Prezentace základní souvislosti demografického vývoje a počtu nově zapsaných a studentů VŠ Základní extrapolace počtů zapsaných do vysokoškolského studia v České republice Cizinci v České republice a Evropě Absolventi bakalářského a magisterského studia v období : Češi versus cizinci 2

4 Témata a výstupy Studijní programy a obory Současný stav studijních programů a budoucí scénáře vysokoškolského studia Obory vysokoškolského vzdělání na základě dat sčítání 2011: generační pohled Vývoj oborů vzdělání v generačním a regionálním pohledu Vstup do vysokoškolského vzdělávání analýza na úrovni okresů (podle sídla absolvované střední školy) Diferenciace délky prvního bakalářského studia v obobí : pohlaví, rok, studijní program Problematika neúspěšných ukončení vysokoškolského studia (drop-outs) v českém kontextu Ilustrativní případová studie za využití dat za VŠCHT Vzdělávání v zahraničí Rešerše zahraniční literatury týkající se prognostické činnosti v oblasti vzdělání Metodický postup prognostické činnosti v oblasti školství ve Velké Británii Metodický postup prognostické činnosti v oblasti školství v USA 3

5 Témata a výstupy Vysokoškoláci a trh práce Uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce v České republice Uplatnění mladých lidí na trhu práce Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia Analýza absorpční kapacity společnosti pro VŠ absolventy Analýza dostupnosti kvalitního (excelentního) vzdělávání pro všechny sociální vrstvy obyvatelstva Životní podmínky vysokoškoláků Perspektivy mladých lidí při zakládání rodiny Životní podmínky českých vysokoškoláků Životní podmínky vysokoškoláků příjmy Životní podmínky vysokoškoláků úroveň bydlení Životní podmínky vysokoškoláků sociální vyloučení, zdraví, well-being 4

6 Všechny texty budou prezentovány v elektronické publikaci včetně specificky připraveného atlasu: ABSOLVENTI A STUDENTI VYSOKÝCH ŠKOL ČESKÉ REPUBLIKY atlas regionálních rozdílů v letech Ukázky vybraných témat 5

7 3,1 2,9 2,7 2,6 2,2 2,0 8,3 6,7 5,5 4,8 4,2 3,8 3,6 3,4 11,8 16,8 16,6 13,3 12,4 11,6 11,1 11,3 12,2 14,1 17,0 15,8 15,3 18,2 0,5 5,8 13,0 17,4 19,0 19,5 Sčítání 2011: Procento osob podle dosaženého věku v roce 2011 a nejvyššího ukončeného vzdělání: vyšší odborné+bakalářské+magisterské+doktorské; maximum=30 %; cíl ČR =40 % věk vzdělání 20,2 25,8 28,4 29,8 30,1 29,9 28,0 26,4 24,9 23,9 21,7 19,6 17,7 16,4 15,5 15,3 15,9 Procento z počtu osob daného věku doktorské bakalářské sčítání 2011 magisterské vyšší odborné ,9 3,4 3,6 4,0 4,2 4,5 4,4 4,3 4,2 4,0 3,2 2,2 1,6 1,2 1,0 0,9 0, dosažený věk v roce 2011 Počítáno z osob se zjištěným vzděláním: nezjištěné vzdělání celkem ve věku let: 6,48 % 6

8 Itálie Rumunsko Chorvatsko Slovensko Malta Česká republika Rakousko Bulharsko Portugalsko Maďarsko Řecko Německo Lotyšsko Polsko Slovinsko Estonsko Španělsko Nizozemsko Island Dánsko Francie Švýcarsko Belgie Finsko Spojené království Norsko Švédsko Litva Lucembursko Kypr Irsko 17,2 20,5 19,4 19,4 23,4 22,4 26,0 20,5 24,3 24,7 28,1 31,0 26,2 31,9 29,5 28,3 36,0 39,8 34,5 33,7 38,4 47,2 37,1 36,7 44,0 39,9 42,4 40,3 50,4 43,6 44,0 23,2 26,3 28,8 28,2 26,6 26,6 29,1 31,0 33,6 35,5 34,2 32,6 40,5 48,1 46,5 44,6 47,1 49,6 48,5 51,3 51,2 52,6 50,7 50,2 48,9 55,4 55,9 53,7 56,7 55,5 57,9 Mezinárodní porovnání podílu vysokoškolsky vzdělaných mužů a žen ve věku let a cílový podíl do roku 2020 pro obě pohlaví dohromady (ISCED 5 a 6: terciární vzdělání prvního a druhého stupně) Procento osob s vysokoškolským vzděláním (ISCED 5,6) Muži věk let 50 Ženy Cíl 2020 obě pohlaví Zdroj dat: EUROSTAT Seřazeno podle obou pohlaví dohromady 7

9 Podíl předčasných odchodů z vysokoškolského vzdělávacího systému podle generací narůstá 8

10 Prognóza počtu absolventů magisterského studia Procento absolventů magisterského studia ve věku let, respektive let Odhadované počty absolventů magisterského studia % (24-37) % (24-37) 27% (24-37) 27% (24-27) 20% (24-27) osoby, které se již narodily osoby, které se teprve narodí kalendářní roky 9

11 ,60 1,70 1,69 1,81 1,95 1,89 2,03 2,10 2,07 2,00 2,29 2,38 2,54 2,67 2,59 2,55 2,58 2,55 2,49 2,24 2,12 1,95 1,79 1,47 1,23 1,17 1,22 1,21 1,26 1,30 1,37 1,40 1,44 1,46 1,63 1,64 1,45 1,38 1,32 1,40 1,42 1,47 1,56 1,69 1,75 1,69 1,88 2,00 1,95 2,02 2,12 2,02 2,10 1,92 1,89 1,75 1,71 1,63 1,62 1,55 1,52 1,39 1,34 0,94 0,90 0,88 1,05 1,09 1,12 1,27 1,21 1,30 1,45 1,55 1,60 1,51 1,53 1,38 0,64 0,80 0,75 0,87 0,65 0,81 0,84 1,08 1,20 1,26 1,37 1,35 1,36 1,62 1,64 1,54 1,58 1,56 1,55 1,46 1,32 1,25 1,19 1,08 0,94 1,00 0,91 0,94 0,93 0,96 1,07 1,18 1,28 1,29 1,39 1,38 1,30 1,23 1,14 1,37 2,00 2,29 2,46 1,45 1,43 1,39 1,90 2,78 2,70 2,83 1,44 1,55 1,53 1,56 1,49 1,45 1,47 1,65 1,75 1,82 1,76 1,72 1,80 1,79 1,72 1,81 2,94 2,44 2,73 2,81 2,81 2,51 2,68 2,50 2,61 1,53 1,55 1,64 Procento mužů dané generace, kteří dosáhli vysokoškolského vzdělání v prvních 15 nejčetnějších oborech vzdělání Strojírenství, kovovýroba a metalurgie Elektrotechnika a energetika Elektronika a automatizace Technické vědy a technické obory - širší programy Stavebnictví a inženýrské stavitelství Architektura a urbanismus Chemie Rostlinná a živočišná výroba Humánní medicína Ekonomie Právo Pedagogika Příprava učitelů pro základní vzdělávání Knihovnictví, informace a archivnictví Management a správa 18 % MUŽI Generace 10 Zdroj dat ČSÚ, sčítání 2011

12 ,58 0,75 0,56 0,80 0,65 0,68 0,77 0,95 0,93 0,98 0,89 0,90 0,90 0,87 0,80 0,70 0,64 0,60 0,70 0,70 0,81 0,83 0,85 0,97 0,96 0,89 0,68 0,61 0,54 0,51 0,86 0,52 0,85 0,60 1,12 0,61 1,14 0,76 0,79 0,44 0,52 1,39 0,87 0,94 0,98 0,88 0,52 0,12 0,51 0,54 1,50 1,74 1,95 2,07 2,56 2,60 1,18 2,84 1,25 3,31 1,32 0,65 2,25 2,30 2,38 2,49 2,65 2,65 2,65 2,61 2,70 2,63 2,78 2,86 2,83 3,60 1,29 0,71 0,73 4,11 1,38 0,87 4,42 0,88 4,59 1,55 4,80 1,73 1,02 5,24 5,65 1,79 1,12 1,31 1,27 5,45 5,28 5,57 5,72 1,78 1,34 1,38 1,29 1,64 1,49 1,63 1,69 1,73 1,64 1,58 1,61 1,51 1,41 1,32 1,28 1,28 1,66 1,58 1,69 1,35 1,70 1,91 1,97 1,44 2,00 2,05 2,10 2,15 2,08 2,05 1,97 1,84 1,60 1,57 1,62 1,70 1,93 1,40 1,43 1,91 1,48 1,24 2,09 1,97 1,54 1,37 2,00 1,61 1,62 1,51 1,04 2,22 1,55 2,23 2,12 1,92 18 % 16 Procento žen dané generace, které dosáhly vysokoškolského vzdělání v prvních 15 nejčetnějších oborech Strojírenství, kovovýroba a metalurgie Stavebnictví a inženýrské stavitelství Chemie Biologie a biochemie Rostlinná a živočišná výroba Humánní medicína Ekonomie Právo Pedagogika Příprava učitelů pro základní vzdělávání Příprava učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů Příprava učitelů a pedagogika - širší programy Management a správa Sociální péče a poradenství Zdravotnictví - širší programy ŽENY Generace Zdroj dat ČSÚ, sčítání

13 Pravděpodobnost nezaměstnanosti osob ve věku let 3 až 12 měsíců po ukončení studia dle vzdělání, průměr období (v %) Snižuje se ekonomická aktivita mladých lidí do 26 let V ČR nízká míra zaměstnanosti studujících vysokoškoláků (kolem 10 %) 12

14 Podíly osob podle nejvyššího dosaženého vzdělání a zátěže, jakou představují náklady na bydlení pro rodinný rozpočet,

15 ABSOLVENTI VŠECH STUDIJNÍCH OBORŮ muži a ženy podle místa studia v roce

16 ABSOLVENTI JINÉ NEŽ ČESKÉ NÁRODNOSTI podle místa studia v letech Pořadí Stát Slovensko Rusko Ukrajina Řecko Kazachstán Spojené království Polsko Vietnam Bělorusko Německo Počet studentů

17 Děkuji za pozornost!