ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD STANOVENÍ POSTUPŮ K ZAJIŠTĚNÍ ELEKTROSTATICKÉ BEZPEČNOSTI PŘI MANIPULACI S LETECKÝM PALIVEM
(VOLNÁ STRANA) 2
ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD STANOVENÍ POSTUPŮ K ZAJIŠTĚNÍ ELEKTROSTATICKÉ BEZPEČNOSTI PŘI MANIPULACI S LETECKÝM PALIVEM Základem pro tvorbu tohoto standardu byly originály následujících dokumentů: STANAG 3632 Ed. 6 AIRCRAFT AND GROUND SUPPORT EQUIPMENT ELECTRICAL CONNECTIONS FOR STATIC GROUDING Elektrické propojení pro uzemnění statické elektřiny u letadel a zařízení pozemního zabezpečení AAP-02(A) AIRCRAFT AND GROUND SUPPORT EQUIPMENT ELECTRICAL CONNECTIONS FOR STATIC GROUDING Elektrické propojení pro uzemnění statické elektřiny u letadel a zařízení pozemního zabezpečení STANAG 3682 Ed. 6 AFLP-3682(A) ELEKTROSTATIC SAFETY CONNECTION PROCEDURES FOR AVIATION FUEL HANDLING AND LIQUID FUEL LOADING/UNLOADING OPERATIONS DURING GROUND TRANSFER AND AIRCRAFT FUELLING/DEFUELLING Postupy propojení z hlediska elektrostatické bezpečnosti při manipulaci s leteckým palivem a při příjmu a výdeji kapalného paliva během pozemní přepravy a při doplňování a vyprazdňování paliva u letadel ELEKTROSTATIC SAFETY CONNECTION PROCEDURES FOR AVIATION FUEL HANDLING AND LIQUID FUEL LOADING/UNLOADING OPERATIONS DURING GROUND TRANSFER AND AIRCRAFT FUELLING/DEFUELLING Postupy propojení z hlediska elektrostatické bezpečnosti při manipulaci s leteckým palivem a při příjmu a výdeji kapalného paliva během pozemní přepravy a při doplňování a vyprazdňování paliva u letadel Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti Praha 2018 3
OBSAH Strana 1 Předmět standardu... 5 2 Nahrazení standardů (norem)... 5 3 Související dokumenty... 5 4 Zpracovatel ČOS... 6 5 Použité zkratky, značky a definice... 6 5.1 Zkratky a značky... 6 5.2 Definice použitých pojmů... 6 6 Technické požadavky a pracovní postupy pro zajištění elektrostatické bezpečnosti při manipulaci s kapalnými palivy... 6 6.1 Všeobecně... 6 6.2 Zemnění... 7 6.3 Postupy při doplňování letecké techniky palivem... 9 4
1 Předmět standardu ČOS 999907,,, zavádí do prostředí České republiky STANAG 3632, Ed. 6 (AAEP-02(A)) a STANAG 3682, Ed. 6 (AFLP-3682(A)). Ke STANAG 3682, Ed. 6, se Česká republika rozhodla přistoupit s výhradou, která se týká stanovení maximální impedance zemnicích bodů měřené vzhledem ke konstrukci draku letadla. Tato výhrada je zohledněna v článcích 6.2.1 a 6.3 tohoto ČOS. ČOS stanovuje postupy k zajištění elektrostatické bezpečnosti při manipulaci s veškerými druhy kapalných paliv na leteckých základnách i mimo ně a při doplňování nebo vyprazdňování nádrží letecké techniky. Požadavky standardu se nevztahují na doplňování palivových nádrží určených pro provoz pozemní techniky a pozemních zařízení. ČOS je určen pro odběratele a dodavatele výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu ve smyslu zákona č. 309/2000 Sb. 2 Nahrazení standardů (norem) Tento standard nahrazuje ČOS 999907,. 3 Související dokumenty V tomto ČOS jsou normativní odkazy na následující citované dokumenty (celé nebo jejich části), které jsou nezbytné pro jeho použití. U odkazů na datované citované dokumenty platí tento dokument bez ohledu na to, zda existují novější vydání/edice tohoto dokumentu. U odkazů na nedatované dokumenty se používá pouze nejnovější vydání/edice dokumentu (včetně všech změn). ČOS 156006 ČOS 173005 KRITÉRIA TLAKOVÉHO DOPLŇOVÁNÍ A ODSÁVÁNÍ LETECKÉHO PALIVA U LETECKÉ TECHNIKY (STANAG 3681) POŽADAVKY NA UKOSTŘENÍ KOVOVÝCH SOUČÁSTÍ LETADEL (STANAG 3659) ČSN 33 2000-1 ELEKTRICKÉ INSTALACE NÍZKÉHO NAPĚTÍ ČÁST 1: ZÁKLADNÍ HLEDISKA, STANOVENÍ ZÁKLADNÍCH CHARAKTERISTIK, DEFINICE ČSN 65 0201 ČSN 65 0202 HOŘLAVÉ KAPALINY PROSTORY PRO VÝROBU, SKLADOVÁNÍ A MANIPULACI HOŘLAVÉ KAPALINY. PLNĚNÍ A STÁČENÍ. VÝDEJNÍ ČERPACÍ STANICE ČSN EN 60079-10-1 VÝBUŠNÉ ATMOSFÉRY ČÁST 10-1: URČOVÁNÍ NEBEZPEČNÝCH PROSTORŮ VÝBUŠNÉ PLYNNÉ ATMOSFÉRY ČSN EN 60079-10-2 VÝBUŠNÉ ATMOSFÉRY ČÁST 10-2: URČOVÁNÍ NEBEZPEČNÝCH PROSTORŮ VÝBUŠNÉ ATMOSFÉRY S HOŘLAVÝM PRACHEM ČSN EN 60079-14 ČSN ISO 3864-2 VÝBUŠNÉ ATMOSFÉRY ČÁST 14: NÁVRH, VÝBĚR A ZŘIZOVÁNÍ ELEKTRICKÝCH INSTALACÍ GRAFICKÉ ZNAČKY BEZPEČNOSTNÍ BARVY A BEZPEČNOSTNÍ ZNAČKY ČÁST 2: ZÁSADY NAVRHOVÁNÍ BEZPEČNOSTNÍCH ŠTÍTKŮ VÝROBKŮ 5
STANAG 3109 STANAG 7009/ AAEP-24 ISO 46 SYMBOL MARKING OF AIRCRAFT SERVICING AND SAFETY/HAZARD POINTS Označení míst pro údržbu letadel a nebezpečných míst na letadlech AIRCRAFT ELECTRICAL HAZARDS ON THE FLIGHT LINE Nebezpečí úrazu elektrickým proudem letadla na odbavovací ploše AEP-24 FUEL NOZZLE GROUNDING PLUGS AND SOCKETS Zemnicí konektory a zdířky palivových plnicích pistolí MP-OVL-ILT-T002 Pomůcka pro seznamování personálu ILS se vznikem a účinky statické elektřiny, způsoby zemnění letadel a postupy zemnění při plnění letecké techniky palivem na leteckých základnách (čj. 3137/11/2003-6953) 4 Zpracovatel ČOS Centrum zabezpečení materiálem týlových služeb, Ing. Pavla Adámková, Vojenský technický ústav, s.p., odštěpný závod VTÚLaPVO, Mgr. Ing. Zbyněk Nikel. 5 Použité zkratky, značky a definice 5.1 Zkratky a značky Zkratka Výraz v originále Výraz v češtině AČR Armáda České republiky Inch Palec Ø Diameter Průměr 5.2 Definice použitých pojmů Výraz v češtině Výraz v originále Definice Palec Inch Jednotka pro měření délky používaná v USA a zčásti i ve Spojeném království a v Kanadě; od roku 1959 definován přesně jako 25,4 milimetru. 6 Technické požadavky a pracovní postupy pro zajištění elektrostatické bezpečnosti při manipulaci s kapalnými palivy 6.1 Všeobecně Při doplňování letadel palivem z cisternových automobilů plničů letecké techniky nebo výdejních zařízení pantografového typu jsou průtokem paliva vytvářeny podmínky pro tvorbu elektrostatických nábojů, které vznikají v důsledku tření mezi pohybujícím se palivem a palivovým filtrem, výdejní hadicí nebo plnicím potrubím a ostatními styčnými plochami. Následně jsou oddělené elektrostatické náboje velmi snadno přenášeny palivem na vzdálená místa. Pokud při popisovaném doplňování letecké techniky palivem není zajištěna vodivá zpětná cesta, elektrostatické náboje se začnou kumulovat a mohou dosáhnout vysokých energetických hodnot. V případě, že hromadění elektrostatických nábojů pokračuje, vytvoří se dostatečně vysoký potenciál pro vznik jiskrového výboje přes izolační překážky. Vzhledem k tomu, že jiskrový výboj vzniká v prostředí směsi vzduchu a uhlovodíkových par, pak vysoká pravděpodobnost výbuchu při doplňování letecké techniky představuje velmi závažný problém. 6
Vzájemné propojení kovového draku letadla s plnicím prostředkem umožňuje řešení této problematiky tím, že se elektrostatické náboje rozptýlí nebo vyrovnají a tím i zruší. Toto propojení sice nezamezí možnému vzniku vysokého napětí uvnitř výdejní hadice (plnicího potrubí) nebo nádrže letadla, ale poskytuje vodivou zpětnou cestu pro vyrovnání vznikajících elektrostatických nábojů. Ke snížení prahové hladiny energie pro zapálení výbušné směsi uhlovodíkových par a vzduchu se do leteckého paliva používaného v AČR přidává již při výrobě předepsaný druh antistatické přísady. 6.2 Zemnění 6.2.1 Zemnicí body Při pozemním doplňování nádrží letecké techniky palivem, resp. při jeho odčerpávání musí být letadlo z důvodu zajištění bezpečnosti obsluhy a letadla samotného vždy uzemněno. Uzemnění pro zajištění elektrostatické ochrany spočívá ve vodivém propojení letadla se statickým zemnicím bodem (umístěným na zemi), který je definován jako ověřený zemnicí bod s impedancí menší než 10 4 vzhledem k zemi. Každý statický zemnicí bod musí být opatřen buď kroužkem pro připojení propojovacího zemnicího kabelu opatřeného krokosvorkou (krokodýlkem) nebo zemnicím šroubem o průměru 8 mm (0,3 ) s křídlovou maticí pro připojení propojovacího zemnicího kabelu s otevřeným koncem nebo okem. Zemnicí bod musí být označen žlutým kruhem s černým ohraničením (černé ohraničení je volitelné) o průměru od 200 mm do 500 mm (8 20 ). Uzemnění kovových součástí letadel je popsáno v ČOS 173005 (STANAG 3659). Elektrické zemnění se podle uvedeného dokumentu dělí na primární a sekundární. Primární zemnění zahrnuje zemnění celkové konstrukce draku letadla. Sekundární zemnění se vztahuje na zemnění ostatních částí nespadajících do primárního zemnění. Za konstrukční provedení a návrh údržby zemnicích bodů na letadle zodpovídá výrobce letadla. K uzemnění jsou obvykle používány dva typy spojek. Prvním typem je blokovací konektor (osazený na konci propojovacího zemnicího kabelu), který je určen pro spojení se zemnicí zdířkou letadla. Zemnicí zdířka musí svým provedením odpovídat požadavkům normy ISO 46. Průměr otvoru zemnicí zdířky musí být v rozmezí od 6,38 mm do 6,43 mm (0,251 0,253 ). Druhým typem je elektrická krokosvorka, která se používá v případě, kdy letadlo není vybaveno zemnicími zdířkami pro vybíjení statické elektřiny. Propojovací zemnicí kabel zakončený krokosvorkou se připojuje na stanovené připojovací místo (obvykle na stojině přední podvozkové nohy) o přechodovém odporu menším než 10 4. Místo nesmí být natřeno barvou a před připojením kabelu musí být z důvodu zajištění vodivého propojení řádně očištěno. Zemnicí body musí mít impedanci měřenou vzhledem ke konstrukci draku letadla menší než 10 4 a musí být umístěny maximálně ve vzdálenosti 1065 mm (41 ) od středu plnicího hrdla paliva. K označení zemnicích bodů je třeba použít symbol zem spolu s čtyřcípou hvězdičkou, která je symbolem paliva. Oba symboly by měly odpovídat tvarům požadovaným ve STANAG 3109. 6.2.2 Kontrola odporu zemnicích bodů Z hlediska bezpečnosti je nezbytné provádět měření hodnot odporu statických zemnicích bodů pravidelně v určitých intervalech, aby se včas zjistila jejich degradace. Doporučený časový interval pro ověřování hodnot odporu statických zemnicích bodů je 14 měsíců. Ten zajišťuje šestiletou periodu kontroly hodnot odporu statických zemnicích bodů v průběhu všech ročních období (leden, březen, květen, červenec, září, listopad) a zachycuje i sezónní změny hodnot odporu statických zemnicích bodů. 7
Kontrolu hodnot odporu zemnicích bodů umístěných na letadle se doporučuje provádět minimálně v intervalech doporučených pro kontrolu odporu statických zemnicích bodů. 6.2.3 Propojovací zemnicí kabely Veškerá zařízení (prostředky) určená pro skladování, přepravu nebo výdej kapalných paliv i doplňovaná letecká technika musí být za účelem uzemnění vybaveny řádně označeným propojovacím zemnicím kabelem, umožňujícím snadnou a bezpečnou manipulaci. Propojovací zemnicí kabely musí mít dostatečnou mechanickou pevnost, aby odolávaly ohýbání a kroucení. Minimální délka propojovacího kabelu musí být 20 m a jeho elektrický odpor nesmí překročit hodnotu 10 Ω. K jejich výrobě musí být použit svazek ohebných vodičů z nerezové oceli o průřezu svazku 2,5 mm 2 (3/32 ) s oranžovou vnější izolací zajišťující jejich dobrou viditelnost. K zajištění spojení se zemnicím bodem letadla musí být propojovací zemnicí kabel ukončen zástrčkou západkového typu ( jack konektor) o rozměrech uvedených na obrázku 1 a v tabulce 1. V případě, že letadlo není vybaveno zemnicí zásuvkou, může být propojovací zemnicí kabel ukončen krokosvorkou, která se připojí k vodivé, čisté, nenalakované části letadla. Z hlediska interoperability musí být k dispozici propojovací zemnicí kabely s oběma typy zemnicích konektorů nebo mohou být použity vhodné adaptéry. OBRÁZEK 1 Nákres zemnicího konektoru letadel POZNÁMKA Rozměry zemnicího konektoru musí odpovídat obrázku 1 a tabulce 1 tohoto ČOS. TABULKA 1 Rozměry zemnicího konektoru letadel Rozměry [mm] [palce] A 30,2 ± 0,4 1,188 ± 0,016 B 24,0 ± 0,5 0,940 ± 0,019 Ø C 6,15 ± 0,08 0,242 ± 0,003 Ø D 3,965 ± 0,915 0,156 ± 0,036 Ø E 6,30 ± 0,05 0,248 ± 0,0002 Poloměr F 1,60 0,063 V podmínkách AČR se používají propojovací zemnicí kabely, jejichž délka je určena manipulačními požadavky na konkrétní typ letadla, neměla by však překročit délku 12 m (cca 40 ft). Maximální odpor celé konfigurace kabelu, včetně obou koncovek, nesmí překročit 8
hodnotu 10 Ω. Kabel musí být řádně označen a pro záznam jeho technického stavu musí být vedena provozní dokumentace. Minimálně jedenkrát ročně musí být provedena kontrola mechanické neporušenosti kabelu a měření jeho odporu. Výsledky kontroly se zaznamenávají do průvodní dokumentace (atestu). 6.3 Postupy při doplňování letecké techniky palivem Před spojením plnicího/vyprazdňovacího zařízení s cisternovými automobily nebo letadly musí být toto zařízení z důvodu vyrovnání elektrostatického náboje spolehlivě vodivě propojeno s doplňovanou (vyprazdňovanou) technikou pomocí propojovacího zemnicího kabelu. Při doplňování/vyprazdňování cisternových automobilů nebo letadel prostřednictvím výdejních ramen pantografového typu lze považovat požadavky z hlediska elektrostatické bezpečnosti za splněné, pokud je zajištěno kontinuální vodivé propojení jednotlivých částí plnicího potrubí a plnicí potrubí je přímo připojeno k plnicímu zařízení. V případě, že je u plnicího zařízení použit systém katodové ochrany, musí být dodržena následující bezpečnostní opatření: a) Systém katodové ochrany plnicího potrubí nesmí být elektricky propojen se zařízením pro doplňování/vyprazdňování paliva. Potrubí a veškeré součásti bezprostředně spojené s plnicím místem musí být elektricky odděleny od systému katodové ochrany. b) Plnicí zařízení musí být vybaveno samostatným zemnicím bodem, se kterým musí být vodivě propojeny jednotlivé části zařízení. Zemnicí bod musí být umístěn tak, aby byla splněna všechna omezení, vyplývající z požadavků na funkci systému katodové ochrany. Před napojením plnicích hadic nebo plnicího potrubí musí být zemnicí propojovací kabel cisternového automobilu plniče letadel, cisternového automobilu přepravníku PH nebo výdejního zařízení propojen se zemnicím bodem plnicího zařízení. Za účelem odvedení elektrostatického náboje do země je dostačující, pokud je změřený svodový odpor vůči zemi menší než 10 4. Doplňování/vyprazdňování paliva u letadel se musí provádět následujícím postupem: a) Při jednobodovém nebo tlakovém (uzavřeném) způsobu doplňování nebo vyprazdňování letadel musí být vodivě propojen propojovací zemnicí kabel plnicího zařízení s ochranným zemnicím bodem letadla hlavní zemnicí soustavou. Při doplňování/vyprazdňování letadel pomocí plnicího zařízení pantografového typu je možno považovat požadavky na uzemnění za splněné, pokud jsou jednotlivé části plnicího zařízení kontinuálně vodivě propojeny. b) Při otevřeném způsobu doplňování/vyprazdňování letadel musí být před otevřením doplňované (vyprazdňované) nádrže plnicí pistole vodivě propojena s konstrukcí letadla a odpojena až po uzavření doplňované nádrže. c) Při doplňování letadel s motorem v chodu musí být letadlo navíc uzemněno buď pomocí plnicího zařízení, nebo samostatně připojeno ke statickému zemnicímu bodu, jehož odpor musí být menší než 10 4. V podmínkách AČR musí být v případě provádění údržby a servisu letadla za současného použití vysoce hořlavých nebo výbušných kapalin nebo plynů, jako jsou například kyslík, alkohol, letecké palivo nebo tekutý kyslík, použito tříbodové zemnění, které je zobrazeno na obrázku 2. Před zahájením doplňování/vyprazdňování paliva musí být pomocí propojovacích zemnicích kabelů nejprve provedeno propojení statického zemnicího bodu (1) se zemnicím bodem letadla (2). Následně se propojí statický zemnicí bod (3) se zemnicím 9
bodem pozemního plnicího zařízení (4). V poslední fázi se propojí zemnicí bod pozemního plnicího zařízení (5) se zemnicím bodem letadla (6). Uvedený postup musí být přesně dodržen. 5 6 4 2 3 1 OBRÁZEK 2 Tříbodové zemnění Při doplňování/vyprazdňování paliva musí být dále splněny následující požadavky: a) Cisternový automobil plnič letecké techniky, ze kterého se provádí plnění palivových nádrží letadla, musí být vybaven výstražným světlem, které je po dobu plnění nebo vyprazdňování letadla v činnosti. b) Plnění a vyprazdňování cisternových vozidel a cisternových kontejnerů musí být prováděno za stálého dozoru obsluhy a musí být při něm dodržována příslušná ustanovení ČSN 65 0201 a ČSN 65 0202. c) Pro všechny prostory plnicích a stáčecích stanovišť, čerpacích stanic a letištních tankovacích zařízení musí být stanoveno prostředí v souladu s ČSN 33 2000-1. d) Pro provoz plnicích a stáčecích stanovišť, čerpacích stanic s výdejními stojany nebo výdejními bloky a letištních tankovacích zařízení musí být zpracovány a schváleny provozní řády, požární řády, požární poplachové směrnice a plány havarijních opatření. e) Kolem plnicích a stáčecích stanovišť, čerpacích stanic a letištních tankovacích zařízení musí být v souladu s ČSN EN 60079-10 a 14 stanoveny prostory s nebezpečím výbuchu. f) Při doplňování letadel smí do prostoru s označením ZÓNA 1 vjíždět pouze cisternový automobil nebo hydrantový vozík, který je pro provoz v daném prostoru schválen. Do prostoru označeného jako ZÓNA 2 smí vjíždět výjimečně i vozidla nutná pro zásobování letadel, a to na základě povolení pracovníka odpovědného za provoz letištního tankovacího zařízení. g) Prostory s nebezpečím výbuchu a s nebezpečím požáru musí být opatřeny bezpečnostními štítky v provedení dle ČSN ISO 3864-2. Po ukončení doplňování/vyprazdňování paliva musí být plnicí hadice nebo plnicí potrubí odpojeno před odpojením zemnicích propojovacích kabelů. 10
(VOLNÁ STRANA) 11
Účinnost českého obranného standardu od: 5. prosince 2017 Změny: Změna číslo Účinnost od Změnu zapracoval Datum zapracování Poznámka 1 10.4.2018 Odbor obranné standardizace 10.4.2018 U p o z o r n ě n í : Oznámení o českých obranných standardech jsou uveřejňována měsíčně ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví v oddíle Ostatní oznámení a Věstníku MO. V případě zjištění nesrovnalostí v textu tohoto ČOS zasílejte připomínky na adresu distributora. Rok vydání: 2018, obsahuje 6 listů Tisk: Ministerstvo obrany ČR Distribuce: Odbor obranné standardizace Úř OSK SOJ, nám. Svobody 471, 160 01 Praha 6 Vydal: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti www.oos.army.cz NEPRODEJNÉ 12