Národní dialog o vodě 2018 veřejný zájem ve vodním hospodářství Vodohospodářské plánování v historických souvislostech Skalský dvůr 18. 19. 9. 2018
Vodohospodářské plánování je celý komplex činností, který se vyvíjel spolu s tím, jak se rozvíjela lidská společnost. V podstatě se vždy jednalo o úpravu přírodních podmínek pro potřeby lidí, hlavně k: - využívání vody - ochraně před vodou /nebo suchem/ Čím složitější se stávala společnost, tím složitějším je také vodohospodářské plánování. Strana 2
Předchůdci VH-plánování už v rozvinutých historických kulturách se dá hovořit o plánech staveb pro využívání vody. Jednalo se hlavně o - stavby pro zavlažování vodní nádrže a kanály (Mezopotámie, Čína, Indie, americké předkolumbovské kultury) - vodovody Římská říše Na našem území se vodní stavby začaly objevovat až ve středověku. Nejednalo o plánování, ale jen budování jednotlivých staveb pro využití vody - jezů a náhonů k pohonu mlýnů a hamrů (Strhanec-mlýnský náhon z Bečvy mezi Lipníkem a Přerovem 1474) - rybníků k produkci ryb Strana 3
Předchůdci VH-plánování Dalším krokem bylo budování složitějších staveb, které již vyžadovaly podrobnější propočty a plány, např.: - úpravy vodního režimu v zamokřených územích jižní Čechy Nová řeka 1585-1587, východní Čechy Opatovický kanál?-1521, a na ně navazující soustavy rybníků - úpravy vodních toků pro zlepšení podmínek pro plavbu např. dopravu dřeva (vorů) a soli po Vltavě (1665-1700) Strana 4
Předchůdci VH-plánování Další pokrok nastal s rozvojem prvního průmyslu v 18. století. Došlo k budování většího počtu vodních staveb, které byly nutné pro pohon strojů v manufakturách a prvních továrnách. Na počátku 18. století se objevuje první záměr průplavu Dunaj-Odra. Ještě mnohem významnější byl vývoj v 19. století: - došlo k téměř dvojnásobnému nárůstu populace (z cca 5 na téměř 10 mil. obyv.) - využívání parního stroje a elektřiny - vznik vodního práva 1870 (zemské zákony) Skutečné vodohospodářské plány se pak začínají objevovat na přelomu 19. a 20. století. Strana 5
Vodohospodářské plány Projekt regulace Moravy Rohatec Děvín (1894): Strana 6
Vodohospodářské plány Ukázka Říční mapy Markrabství Moravského z této doby (cca 1905): Strana 7
Vodohospodářské plány Vypořádání pozemků pro přehradu Vranov nad Dyjí (1912): Strana 8
Vodohospodářské plány Moravský vodohospodářský plán Ing. Jana Bažanta (1941): výstavba VD Brno (1936-1940): Strana 9
Vodohospodářské plány Skutečně prvním moderním vodohospodářským plánem u nás byl Státní vodohospodářský plán republiky Československé 1954 Byl zpracovaný v letech 1949 1953 reagoval na prudký rozvoj po 2. sv. válce a na společenské a hospodářské změny po roce 1948: rozvoj těžkého průmyslu kolektivizaci zemědělství přesun lidí z vesnic do měst pro který bylo potřeba zajistit dostatek vody Strana 10
Státní vodohospodářský plán (1. SVP) byl moderní hlavně proto, že byl zpracován podle přírodních podmínek - hydrologických povodí zhodnotil možnosti využívání vodních zdrojů souhrnně zpracoval problematiku zásobování pitnou vodou zavedl soustavné sledování a vyhodnocování hydrologických údajů poprvé souhrnně zpracoval problematiku jakosti vod a zásobování pitnou vodou vytvořil předpoklady pro zřízení ústřední správy vodního hospodářství Strana 11
Směrný vodohospodářský plán (2. SVP) byl zpracovaný v letech 1970-1975. Jednalo se o přepracování /aktualizaci/ 1. SVP. Byl mnohem více komplexní. Jeho základní struktura obsahovala: 1. Analýzy současného stavu a možnosti využití vodních zdrojů 2. Návrhy investičních opatření k pokrytí očekávaných potřeb vody v následujících 30 letech Protože se naše hospodářství dále významně rozvíjelo a rostla spotřeba vody byl 2. SVP výrazně zaměřen na hledání nových vodních zdrojů pro pokrytí očekávaných požadavků na vodu. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 2. SVP byl úzce provázán se zákonem č. 138/1973 Sb., o vodách Strana 12
Směrný vodohospodářský plán (2. SVP) byl členěn podle hlavních hydrologických povodí: I. povodí Horního a středního Labe II. povodí Vltavy III. povodí Berounky IV. povodí Dolního Labe V. povodí Odry VI. povodí Moravy byl pravidelně doplňován (vodohospodářskými věstníky) se změnami byl platný až do prosince 2009 Strana 13
Rámcová směrnice 2000/60/ES přinesla zásadní změnu přístupu ke zpracování vodohospodářských plánů (v povodích) stanovila rámec pro ochranu vod v EU, který má: Zabránit dalšímu zhoršování stavu vodních ekosystémů Podpořit trvale udržitelné užívání vod založené na dlouhodobé ochraně dosažitelných vodních zdrojů Vést ke zvýšené ochraně a zlepšení vodního prostředí prostřednictvím opatření pro cílené snižování vypouštění, emisí a úniků prioritních látek a zastavením nebo postupným odstranění vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek Zajistit cílené snižování znečišťování podzemních vod a zabránit jejich dalšímu znečišťování Přispět ke zmírnění účinků povodní a období sucha Strana 14
Rámcová směrnice 2000/60/ES byla přenesena do právního řádu ČR zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách (vodním zákonem) a jeho novelami č. 20/2004 Sb. a č. 150/2010 Sb. VH-plánování oficiálně plánování v oblasti vod jeho účelem je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy v oblastech: ochrany vod jako složky životního prostředí snížení nepříznivých účinků povodní a sucha /původně (do 2010): ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod/ udržitelného užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování pitnou vodou /původně: trvale udržitelné užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby, zejména pro účely zásobování pitnou vodou/ Strana 15 Tyto účely VH-plánování mají zajistit plány povodí
Rámcová směrnice 2000/60/ES 3. cykly VH-plánování (plánovací období): Vyhodnocení stavu vod 2012-2015 2018-2021 2010-12 2016-18 Monitoring Zavádění opatření celkem tři šestileté cykly 1. 2009 2015 2. 2015 2021 3. 2021 2027 Vyhodnocení tlaků a dopadů Vyhodnocení rizikovosti 2004 2006 2012 Programy opatření (plány povodí) Určení cílů 2007 2013 Strana 16 2009 2015 Návrhy opatření 2008 2014
Rámcová směrnice 2000/60/ES Části mezinárodních povodí v ČR: Labe Odry Dunaje Dílčí povodí v ČR: Strana 17
Povodňová směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik byla přijata 23. 10. 2007 Účelem této směrnice je stanovit rámec pro vyhodnocování a zvládání povodňových rizik s cílem snížit nepříznivé účinky na lidské zdraví životní prostředí kulturní dědictví hospodářskou činnost, Strana 18 které souvisejí s povodněmi
Rámcová směrnice 2000/60/ES Soustava plánů povodí a plánů povodňových rizik: Strana 19
VH-plánování 1. i 2. SVP byly zaměřeny hlavně na: hledání nových vodních zdrojů užívání vody ochranu před povodněmi jakost vody (aby byla využitelná pro společnost) Plány povodí jsou zaměřeny především na: jakost vody - jako složky životního prostředí (pro ekosystémy) udržitelné užívání vodních zdrojů Základní úkoly VH-plánování: Strana 20 vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy dosáhnout dobrého stavu vod
Vodní hospodářství a ostatní veřejné zájmy ČR je poměrně hustě osídlená = mnoho veřejných zájmů, často hodně protichůdných, definovaných: o zákonnými normami (evropskými, domácími) o resortními politikami o koncepcemi (celostátní, krajské, metropolitní, ) Hlavní je ale zájem jednotlivých občanů, tzv. společenská objednávka, která se nakonec promítá do obecné politiky. Společenskou objednávku je možné do určité míry ovlivnit o nastavením vhodných ekonomických pravidel o popularizací problematiky (práce s veřejností) o výchovou (školy a zájmové aktivity) Strana 21
Vodní hospodářství a ostatní veřejné zájmy Při aplikaci vodohospodářských směrnic EU se vyskytují střety s ostatními veřejnými zájmy, které jsou hájené jinými směrnicemi, předpisy a dohodami EU např.: Směrnicí 2009/28/ES o podpoře a využívání energie z obnovitelných zdrojů - zejména se jedná o protichůdné požadavky naplňování podílu el. vyrobené z obnovitelných zdrojů. Výroba el. ve vodních elektrárnách a produkce biopaliv jsou ve střetu s cíli Rámcové směrnice (příčné překážky na tocích, ovlivnění přirozené hydrologie vodních toků, živiny+pesticidy). Směrnicí 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin směrnice o stanovištích Směrnicí 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků směrnice o ptácích - zde se jedná hlavně o rozdílné požadavky těchto dvou ( nových ) směrnic s požadavky na ( stávající ) povolená užívání vody a zabezpečení ochrany před povodněmi. Ochrana stanovišť, druhů i ptáků často značně komplikuje (prodlužuje a prodražuje) povinné opravy a údržbu vodních děl. Strana 22
Vodní hospodářství a ostatní veřejné zájmy Směrnicí 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů nitrátová směrnice - jde hlavně o eutrofizaci vod (znečištění živinami) z provozování zemědělských činností v krajině. Vysoké vnosy živin do půd dále znečišťují vodu a brání dosahování cílů daných Rámcovou směrnicí. Společná zemědělská politika (SZP) - obecně je stále více průmyslové zemědělství v EU a pravidla pro něj nastavená ve SZP jednou z překážek pro dosahování dobrého stavu vod. Kromě znečišťování vod živinami se jedná také o znečišťování vod pesticidy a zhoršování odtokových poměrů degradací půd. Základním problémem je podpora zemědělské produkce, která nepříznivě ovlivňuje ostatní složky životního prostředí (vodu, půdu, biodiverzitu). Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (Dohoda AGN) č. 163/1999 Sb. - jedná se o koordinovaný plán rozvoje a výstavby sítě vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu, který je do značné míry v kolizi s cíli Rámcové směrnice Strana 23
VH-plánování a ostatní veřejné zájmy Plnění úkolů VH-plánování komplikují také některé předpisy v ČR 1. VH-plánování má cíle definované příslušnými metodikami Státní správa se řídí platnými právními normami, které mají v mnoha oblastech nastavené jiné limitní hodnoty existuje tak jakási dvojkolejnost 2. Není definovaná závaznost provádět potřebná opatření (finance?) 3. Mnohá potřebná opatření leží mimo kompetence vodního hospodářství (v zemědělství-plošné zdroje znečištění, atmosferická depozice-doprava a průmysl, atd.) 4. Často nejasně definované podmínky v právních a metodických předpisech (nedoporučuje se, atd.) Strana 24
VH-plánování podle Rámcové směrnice 2004-2018 Změna je život, ale plánování v oblasti vod - soustavné koncepční činnosti, kterou zajišťuje stát (vodní zákon) příliš mnoho změn nesvědčí Časté změny metodik a postupů ve VH-plánování - vedou k neporovnatelnosti jednotlivých plánovacích období - zhoršují pochopitelnost potřebnosti zlepšování stavu a ochrany vody pro veřejnost (obce a města) - snižují věrohodnost správné implemantece Rámcové směrnice v ČR Strana 25
VH-plánování 3. plánovací období 2021-2027 V současné době se připravují 3. plány povodí 2. plány povodňových rizik Popřejme si vzájemně, aby byly dobrými koncepčními dokumenty nejen pro splnění povinností ČR vůči Evropské komisi, ale hlavně vynikajícími koncepčními podklady pro státní správu vodního hospodářství, správu povodí, vodních zdrojů a vodních toků, protože hlavně to budeme při narůstajících dopadech klimatických změn potřebovat! Strana 26
Děkuji Vám za pozornost Ing. Miroslav Foltýn vedoucí útvaru VH-plánování T +420 541 637 637 E Foltyn@pmo.cz Povodí Moravy, s.p., ředitelství podniku Dřevařská 11, 602 00 Brno