Povodňové ohrožení v ČR

Transkript

1 Povodňové ohrožení v ČR Národní dialog o vodě Vodní hospodářství a veřejné zájmy Karel Drbal Hotel Skalský dvůr, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Podbabská 30/ 2582, Praha info@vuv.cz, Pobočka Brno Mojmírovo náměstí 16, Brno-Královo Pole , info_brno@vuv.cz, Pobočka Ostrava Macharova 5, Ostrava info_ostrava@vuv.cz

2 Ochrana před povodněmi Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) 63 (1) Ochranou před povodněmi se rozumí činnost a opatření k předcházení a zvládnutí povodňového rizika v ohroženém území. Zajišťuje se systematickou prevencí a operativními opatřeními. Ochrana před povodněmi je veřejným zájmem a jedním z hlavních účelů vodního zákona ( 1), který je dosahován především činnostmi a opatřeními: systematickými (preventivními), převážně dlouhodobého charakteru ke snižování povodňového rizika plánování, stanovení záplavových území, investiční činnost apod. operativními, převážně krátkodobého charakteru, realizovanými před povodní, při nebezpečí povodně, za povodně a po povodni. Horáček, Z., Král, M., Strnad, Z., Vytejčková, V. Vodní zákon č. 254/2001 Sb. III. vydání s aktualizovaným komentářem po roce účinnosti nového občanského zákoníku k , Sondy, s.r.o., 2é15

3 Ochrana před povodněmi Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) 64a Zvládání povodňových rizik (1) Zvládání povodňových rizik se soustředí na zmírnění možných nepříznivých účinků povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, a pokud se to považuje za vhodné, na opatření nestavební povahy nebo na snížení pravděpodobnosti zaplavení.

4 Ochrana před povodněmi Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) 65 Povodňová opatření (1) Povodňová opatření jsou přípravná opatření, opatření prováděná při nebezpečí povodně, za povodně a opatření prováděná po povodni. (2) Přípravná opatření jsou a) stanovení záplavových území, b) vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity, c) povodňové plány, d) povodňové prohlídky, e) příprava předpovědní a hlásné povodňové služby, f) organizační a technická příprava, g) vytváření hmotných povodňových rezerv, h) příprava účastníků povodňové ochrany.

5 Ochrana před povodněmi Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 28 Cdo 2519/2011 ( Evropský soud pro lidská práva konstatoval pozitivní závazek státu při ochraně vlastnictví v rozsudku velkého senátu ve věci Ö. proti T. (z , č. stížnosti 48939/99) a v rozhodnutí ve věci B. a další proti R. (z , stížnost č /02 a další). Soud rozhodl, že Pozitivní závazky států chránit a naplnit práva zakotvená v evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod se vztahují i na situace přírodních katastrof. I když jsou přírodní katastrofy mimo sféru ovlivnitelnosti státu, musí státy přijímat odpovídající opatření ke zmírnění jejich následků, a to zejména preventivní opatření ke zmírnění až minimalizování následků živelních pohrom. Konkrétní požadavky na stát se však liší podle toho, o jaké právo (a o jaký skutkový stav) se jedná. Aplikace pozitivních závazků se uplatní tehdy, pokud stát o přírodní katastrofě věděl či vědět mohl. K ochraně majetku musí stát přijmout taková opatření, která jsou rozumná a přiměřená. Při výběru konkrétních praktických opatření stát požívá zvlášť širokou míru uvážení, avšak není možné, aby nepodnikl prakticky nic. (viz Wagnerová, E., Šimíček, V., Langášek, T., Pospíšil, I. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012, s. 304, bod 17.)

6 Ochrana před povodněmi Vymezení pojmů: Povodňové nebezpečí (flood hazard) charakterizuje stav s potenciálem způsobit nežádoucí následky (povodňové škody) v zaplaveném území. Povodňové nebezpečí lze definovat také jako hrozbu události (povodně), která vyvolá např. ztráty na lidských životech, škody na majetku, přírodě a krajině. Kvantifikace povodňového nebezpečí se provádí na základě hodnot charakteristik průběhu povodně. Povodňové ohrožení (flood danger) je vyjádřeno jako kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu (povodně) a nebezpečí. Zásadní rozdíl mezi povodňovým ohrožením a povodňovým rizikem spočívá v tom, že ohrožení není vázáno na konkrétní objekty v zaplaveném území s definovanou zranitelností. Povodňové riziko (flood risk) je vyjádřeno nejčastěji jako kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího hydrologického jevu (povodně) a odpovídajících potenciálních povodňových škod. Pojem vyjadřuje syntézu účinků povodňového nebezpečí, zranitelnosti a expozice.

7 Úseky vodních toků ve stanovených záplavových územích Q 100 Dílčí povodí km Berounky Dolní Vltavy Dyje Horního a středního Labe Horní Vltavy Moravy a přítoků Váhu Horní Odry, Lužické Nisy a ost. př Dolního Labe, Ohře a ost. př přítoků Dunaje 7 Celkem ZÚ Q

8 Úseky vodních toků v aktivních zónách záplavových Dílčí povodí km Berounky území Q 100 Dolní Vltavy Dyje Horního a středního Labe Horní Vltavy Moravy a přítoků Váhu Horní Odry, Lužické Nisy a ost. př Dolního Labe, Ohře a ost. př přítoků Dunaje 7 Celkem AZZÚ Q

9 Předběžné vyhodnocení povodňových rizik Hlediska počty trvale bydlících osob hodnota majetku (fixní aktiva) dotčené projevy povodňového nebezpečí - různé doby opakování (5, 20, 100, 10, 50 let) Nástroj - IS Flood Resident (databáze záplavových území) obsahuje informace: povodňové rozlivy Q 5, Q 20, Q 100, (Q 500 ) měst a obcí 88 % obyvatel ČR 87 % hodnoty fixních aktiv ČR Parametry počty trvale bydlících osob dotčených povodňovým rozlivem v průměru za rok hodnota majetku dotčeného povodňovým rozlivem v průměru za rok

10 Porovnání výsledků výpočtů za ČR Poměrná vyjádření [%] [%] [%] Obce dotčené rozlivem / Obce v ČR 48,1 51,1 58,2 Obce s obyvateli dotčenými Q 100 / Obce v ČR 29,1 31,1 35,9 Obce s obyvateli dotčenými Q 100 / Obce dotčené rozlivem 60,5 60,9 61,6 Obyvatelé dotčení rozlivem Q 100 / Obyvatelé v ČR 3,9 3,9 4,3 Obyvatelé dotčení rozlivem Q 100 / Obyvatelé bydlící v obcích dotčených Q 100 4,64 4,59 4,83 Obyvatelé dotčení rozlivem Q 100 / Celkový počet obyvatel trvale bydlících v obcích, v nichž je část z nich dotčena rozlivy Q 100 5,24 5,14 5,36 ČR FA - celkem v dotčených obcích FA - celkem v rozlivu Q 100 Podíl FA v dotčených obcích [mil. Kč] [mil. Kč] [%] , ,0 7, , ,8 7, , ,5 7,21

11 Problém zvyšování rizik v ZÚ Předběžné vyhodnocení povodňových rizik Období Porovnatelné výsledky změn u více než měst a obcí Sledované jednotky: města a obce, kde nedošlo ke změně plochy rozlivu Q 100, resp. o ± 1 %, (analogicky pro rozlivy Q 20 )

12 Katastrální území obce Stanovené záplavové území na podkladu plochy rozlivu Q 100

13 Katastrální území obce Ve sledovaném období v řadě míst bylo stanoveno záplavové území na dalších úsecích toků, příp. přítocích hlavního toku.

14 Katastrální území obce Změna plochy rozlivu po vybudování opatření

15 Katastrální území obce a rozvoj obcí

16 Katastrální území obce Dále uvedené údaje platí pro případy, kdy se plochy rozlivu Q 100 nezměnily v období

17 Problém zvyšování rizik v ZÚ Předběžné vyhodnocení povodňových rizik Období Porovnatelné výsledky změn u více než měst a obcí Sledované jednotky: města a obce, kde nedošlo ke změně plochy rozlivu Q 100, resp. o ± 1 %, (analogicky pro rozlivy Q 20 ) Trvale bydlící osoby v ZÚ Zastavěné plochy v ZÚ OBCE Aktivity v rozlivu počet >20 % >10 % Q Q OBCE Aktivity v rozlivu počet >20 % >10 % Q Q

18 Problém zvyšování rizik v ZÚ Shrnutí: zvyšování potenciálu škod - rizik - v řadě míst v ČR nové bytové jednotky v ZÚ ohrožení obyvatel Důsledky: Vyšší náklady na realizaci a provoz účinných opatření do budoucna, tj. preventivní i operativní; Veřejným zájmem je jistě ochrana životů a zdraví obyvatel. Nicméně, je ve veřejném (většinovém) zájmu ochrana majetků za každou cenu? přijmout taková opatření, která jsou rozumná a přiměřená.

19 Závěry a doporučení Ohrožení povodňovým nebezpečím z rozlivů vodních toků se týká (pro střední scénář nebezpečí, tj. N=100 let) méně než 5 % obyvatel ČR a cca 7 % hodnoty nemovitého i movitého majetku v záplavových územích. Motivační prostředí v problematice povodňové prevence v ČR a pro její financování Systém participace na investičních a provozních nákladech ochranných opatření - zvýšení efektivity vynakládání prostředků na ochranu; Negativní stimuly zejména pro soustavné potlačování rozvoje aktivit v ohrožených územích.

20 Slapy, Děkuji za pozornost Ing. Karel Drbal, Ph.D.