Úřad práce ČR Kontaktní pracoviště krajské pobočky v Liberci Jablonec nad Nisou

Úřad práce ČR Kontaktní pracoviště krajské pobočky v Liberci Jablonec nad Nisou Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Jablonec nad Nisou v roce 2011 březen 2012

O B S A H I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU... 3 I.1 Úvod - specifikace okresu, základní informace... 3 I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace... 4 I.3 Silné stránky okresu... 5 I.4 Slabé stránky okresu... 5 II. ZAMĚSTNANOST... 5 II.1 Celková zaměstnanost... 5 III. NEZAMĚSTNANOST... 8 III.1 Vývoj nezaměstnanosti... 8 III.2 Absolventi škol a mladiství... 20 III.3 Osoby se zdravotním postižením... 22 III.4 Situace dalších problémových skupin na trhu práce... 22 III.5 Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese... 23 III.6 Mapa okresu Jablonec nad Nisou - míra nezaměstnanosti, počet uchazečů a volných míst k 31.12.2011 v členění na mikroregiony... 28 IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE... 29 IV.1 Zaměstnávání cizinců s povolením k zaměstnání... 29 IV.2 Zaměstnávání občanů EU/EHP a Švýcarska... 30 IV.3 Zaměstnávání cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání... 31 IV.4 Zelené karty... 31 V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI... 32 V.1 Komentář k realizaci jednotlivých nástrojů APZ... 32 V.1.1. Společensky účelná pracovní místa... 34 V.1.2 Veřejně prospěšné práce... 35 V.1.3. Chráněné dílny a chráněná pracovní místa pro občany se ZP... 36 V.2 Rekvalifikace a poradenství... 36 V.3 Zkušenosti s realizovanými projekty ESF... 39 V.4 Opatření související s hospodářskou krizí... 41 VI. OČEKÁVANÝ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V ROCE 2012... 41 VI.1 Předpokládaný vývoj trhu práce v okrese Jablonec nad Nisou... 41 VI.2 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti... 42 Zpracoval : Mgr. Michal Holý, analytik trhu práce Schválil : PhDr. František Schier, ředitel kontaktního pracoviště 2

I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU I.1 Úvod - specifikace okresu, základní informace 1 Okres Jablonec nad Nisou je příhraničním okresem. Na severu sousedí s Polskou republikou, na východě a jihu s okresem Semily, na západě pak s okresem Liberec. Společně s okresy Semily, Liberec, Česká Lípa tvoří podle reformy státní správy k 1. 1. 2000 územně správní celek Liberecký kraj, který se dále s okresem Děčín na české straně začleňuje do svazku hraničních území Euroregion Nisa. Obrázek 1: Mapa okresu Jablonec nad Nisou a jeho administrativního rozdělení (zdroj ČSÚ) Rozlohou 402 km 2 patří okres mezi 5 nejmenších okresů v České republice. Podle zjišťování ČSÚ žilo k 31. 12. 2010 žilo ve všech obcích okresu celkem 90 569 obyvatel. Středisky osídlení jsou především město Jablonec nad Nisou (45 356 obyvatel), dále Tanvald (6 950 obyvatel) a Železný Brod (6 496 obyvatel). Ve městech k uvedenému datu žilo 80,8 % obyvatel okresu. Hustota osídlení představovala 225 osob na km 2. Z celkové plochy okresu připadá 55,4 % na lesní půdu, 32,2 % zaujímá zemědělská půda. K 1. 1. 2003 nabyla platnosti poslední reforma státní správy. Byly zrušeny okresní úřady a současně byly stanoveny územní obvody pověřených obcí II. stupně a správní obvody obcí s 1 zdroj http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/okres_jablonec_nad_nisou_new 3

rozšířenou působností III. stupně. Touto reformou však nebyly zrušeny okresy jako územní jednotky. Na území okresu Jablonec nad Nisou leží správní obvod obce s rozšířenou působností Jablonec nad Nisou, správní obvod Tanvald (částečně zasahuje do okresu Semily) a správní obvod Železný Brod, které jsou zároveň územními obvody pověřených obecních úřadů. Obce Frýdštejn a Malá Skála spadají do správního obvodu Turnov. Území okresu je velmi členité. Nejnižší nadmořská výška 254 m n. m. je zjištěna při hladině řeky Jizery poblíž Malé Skály na jihozápadní hranici okresu, naopak v severní části okresu v Jizerských horách najdeme nejvyšší bod na vrcholu Černé hory ve výše 1085 m nad mořem. Většina z 34 obcí okresu se nachází v nadmořské výšce 400 až 800 m, okresní město leží ve výšce 475 m n.m. Podnebí je drsné, průměrná roční teplota 5,5 stupně je asi tři stupně pod celostátním průměrem. Srážky jsou velmi vydatné, jejich roční úhrn činí 1100 až 1200 mm. Území okresu je odvodňováno povodím řek Kamenice a Jizery ve východní části a řeky Nisy v západní části okresu. V Jizerských horách jsou vybudovány tři přehrady, z nichž dvě slouží jako zásobárny pitné vody, další přehrada v Jablonci nad Nisou slouží k rekreačním a sportovním účelům. I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace Celkem je v okrese Jablonec nad Nisou podle ČSÚ zapsáno přes 23 tisíc ekonomických subjektů, z toho jedna čtvrtina z nich spadá do oblasti obchodu, oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost. Významným odvětvím v okrese je zejména zpracovatelský průmysl, především průmysl skla a bižuterie, strojírenství a výroba součástek pro automobilový průmysl. Dříve důležitý textilní průmysl prošel rozsáhlou restrukturalizací a přestal být klíčovým průmyslovým odvětvím regionu. Okres Jablonec nad Nisou je vyhledávanou rekreační oblastí s velmi oblíbenými terény pro turistiku a klasické i alpské lyžařské disciplíny. I přes výborné rekreační podmínky však zůstává okres převážně průmyslovou oblastí. Zemědělství je ovlivňováno špatnými půdními a klimatickými podmínkami. Podnikatelské subjekty vzniklé po transformaci zemědělských družstev se zaměřují především na chov skotu a pěstování obilovin a pícnin. Dlouhodobě pozitivním rysem okresu byla nízká míra registrované nezaměstnanosti, která se pohybovala hluboko pod celostátním průměrem a dosahovala nejnižší hodnoty v rámci okresů Libereckého kraje. V roce 2008 však míra nezaměstnanosti překročila hodnotu za celou Českou republiku a v následujících letech 2009 a 2010 ji překračovala o 1 až 2 %. Ve sledovaném roce 2011 okresní míra nezaměstnanosti klesala rychleji. K 31.12.2011 poprvé od dubna 2008 byla nižší než celorepubliková hodnota, v rámci okresů Libereckého kraje představovala nejnižší hodnotu. Ve srovnání míry nezaměstnanosti 77 okresů celé České republiky patřila okresu Jablonec nad Nisou 47. nejhorší pozice. 31.12.2009 31.12.2010 meziroční index počet obyvatel celkem 90 390 90 569 100,2% z toho ženy 46 363 46 424 100,1% z toho věková kategorie: 0-14 let 13 102 13 289 101,4% 15 64 let 63 949 63 448 99,2% Tabulka 1: Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel v okrese Jablonec nad Nisou (zdroj ČSÚ) O vývoji demografické situace v jabloneckém okrese vypovídá tabulka 1. Počet obyvatel se za rok 2010 i v dlouhodobějším měřítku od roku 2004 neustále mírně zvyšuje. Od roku 2008 je zaznamenáván nárůst počtu obyvatel ve věkové kategorii 0-14 let, na druhé straně se snižoval počet obyvatel v produktivním věku. 4

I.3 Silné stránky okresu výhodná geografická poloha na mezinárodních tazích i vůči průmyslovým centrům (Praha, Mladá Boleslav, Německo, Polsko) významné přírodní zdroje vodárenské oblasti vysoká lesnatost území okresu, tradice lesnického hospodaření dlouhodobá tradice průmyslové výroby (strojírenství, sklářství, textil na ústupu, v současnosti automobilový průmysl) rozvinutost a vysoká technologická úroveň průmyslu, ekonomická síla průmyslových firem dostatečná diverzifikace průmyslové základny s výrazným podílem malých a středních firem příliv zahraničních investic v minulosti do strojírenských oborů a automobilového průmyslu nadprůměrný počet registrovaných podnikatelských subjektů stávající struktura středních škol a vyšších odborných škol schopná kapacitně i kvalitativně uspokojit požadavky trhu na profesní přípravu pracovních sil široká nabídka mimoškolní výchovy a vzdělávání kvalitní poskytování zdravotnických a sociálních služeb velmi dobré podmínky pro cestovní ruch, rekreaci a sportovní vyžití I.4 Slabé stránky okresu minimální prostor pro budování nových průmyslových zón, vysoký podíl tzv. brown fields mezi průmyslovými objekty v současnosti omezený přísun zahraničního kapitálu omezená nabídka pracovních příležitostí mimo okresní město Jablonce nad Nisou nekoncepční řešení cestovního ruchu chybějící management a produkty cestovního ruchu nedostatečná úroveň služeb (zejména v cestovním ruchu) nedostatečná místní podpora malého a středního podnikání nesoulad mezi potřebami trhu práce a profesní strukturou absolventů způsobený nezájmem o studium některých, zejména technických oborů nedostatečná vazba systému vzdělávání na poptávku po konkrétních profesích a kvalifikacích výrazné omezení vývoje a inovací ve firmách v důsledku nedostatku finančních zdrojů a kvalitních odborníků neexistence hospodářské koncepce regionu zastaralost a zanedbanost bytového fondu a výrobních areálů rozšíření sociálně patologických jevů podprůměrná úroveň gramotnosti obyvatelstva (vzhledem k požadavkům transformované ekonomiky) nízká dopravní obslužnost na venkově II. ZAMĚSTNANOST II.1 Celková zaměstnanost Zaměstnanost v jabloneckém okrese charakterizují údaje Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) uvedené v tabulce 2. Podle sdělení OSSZ s účinností nového zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 od 1.1.2009 nerozlišují organizace na malé a velké, ale všechny organizace jsou pro OSSZ zaměstnavatelé. Z údajů vyplývají následující skutečnosti: V meziročním srovnání došlo ke zvýšení počtu zaměstnavatelů. Zároveň došlo k poměrně výraznému snížení počtu jejich zaměstnanců. 5

Počet osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) klesl na nejnižší hodnotu od prosince 2008. I přes klesající počet evidovaných uchazečů o zaměstnání se celkový počet pojištěnců evidovaných u OSSZ Jablonec nad Nisou meziročně výrazně snížil o 1 514 na 33 608 osob. Evidované subjekty u OSSZ 31.12.2010 31.12.2011 Meziroční index Počet zaměstnavatelů 2 083 2 106 101,1% Počet zaměstnanců 25 930 24 536 94,6% Osoby samostatně výdělečně činné 9 191 9 072 98,7% Pojištěnců celkem 35 121 33 608 95,7% Tabulka 2: Vývoj počtu zaměstnavatelů a evidence pojištěnců evidovaných OSSZ Kromě údajů OSSZ zpracovává KoP v Jablonci nad Nisou své vlastní údaje získané monitoringem zaměstnavatelů (MZ). Jeho cílem je především získání přehledu o počtu zaměstnanců u hlavních zaměstnavatelů v okrese a informací o připravovaných změnách zaměstnavatelů na poli zaměstnanosti. Hlavní údaje o výsledcích MZ uvádí následující tabulky. Počty zaměstnanců 31.12.2010 31.12.2011 Meziroční index zaměstnanci zaměstnavatelé zaměstnanci zaměstnavatelé zaměstnanci 1-24 23 399 20 313 78,4% 25-99 85 4 439 85 4 476 100,8% 100-499 32 6 194 28 5 504 88,9% 500-999 3 2 059 4 2 717 132,0% Celkem 143 13 091 137 13 010 99,4% Tabulka 3: Počet zaměstnavatelů a zaměstnanců v rámci MZ Kategorie zaměstnanců 31.12.2009 31.12.2010 Počet Podíl Počet Podíl Meziroční index Celkem 13 091 100,0% 13 010 100,0% 99,4% Muži 6 816 52,1% 6 912 53,1% 101,4% Ženy 6 275 47,9% 6 098 46,9% 97,2% THP + ostatní 4 922 37,6%.. x Dělníci + POP 7 895 60,3%.. x Osoby se ZP 476 3,6% 573 4,4% 120,4% Mladiství 6 0,0% 0 0,0% 0,0% Důchodci 468 3,6% 476 3,7% 101,7% Občané EU 333 2,5% 376 2,9% 112,9% Ostatní cizinci 137 1,0% 33 0,3% 24,1% Celkem 13 091 100,0% 13 010 100,0% 99,4% Tabulka 4: Zaměstnanost u monitorovaných zaměstnavatelů podle kategorií zaměstnanců Celkem bylo do monitoringu zařazeno 137 subjektů. Zaměstnavatelům byly odeslány dotazníky s více než 96% návratností. V meziročním srovnání jsme zaznamenali pokles celkového počtu monitorovaných zaměstnavatelů i zaměstnanců (index 99,4%), Nárůst počtu zaměstnaných byl registrován u mužů, osob se zdravotním postižením a cizinců z Evropské unie. 6

V nejdůležitějším zpracovatelském průmyslu jsme u hlavních zaměstnavatelů zaznamenali mírné oživení a celkové zvýšení zaměstnanosti. U jednotlivých firem však vývoj probíhal odlišně v závislosti na momentálních zakázkách, některé průmyslové podniky zaznamenaly výrazné zvýšení, jiné naopak snížení stavu svých zaměstnanců. V rozdělení na hlavní ekonomické činnosti své stavy meziročně nejvýrazněji snižovali někteří zaměstnavatelé v průmyslu skla a bižuterie a v administrativních odvětvích a veřejné správě. Výraznější zvýšení zaměstnanosti u monitorovaných firem jsme zaznamenali obecně v automobilovém průmyslu, zejména ve výrobě plastových a pryžových výrobků, strojírenství a zaměstnavatelů působících v oblasti vzdělávání. Kat. Odvětví CZ-NACE Stav k 31.12.2011 firmy pracovníci 01 Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti 1 34 10 Výroba potravinářských výrobků 1 185 13 Výroba textilií 2 111 16 Zpracování dřeva, výroba dř., korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 1 10 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 2 58 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 1 42 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 8 1 240 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 18 1 824 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 2 100 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 13 1 187 27 Výroba elektrických zařízení 6 1 011 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 5 410 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 4 951 31 Výroba nábytku 1 160 32 Ostatní zpracovatelský průmysl - Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků 11 624 35 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 2 233 36 Shromažďování, úprava a rozvod vody 2 130 38 Shromažďování a sběr odpadů 2 215 41 Výstavba budov 2 57 42 Inženýrské stavitelství 2 101 43 Specializované stavební činnosti 1 51 45 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 1 22 46 Velkoobchod, kromě motorových vozidel 2 85 47 Maloobchod, kromě motorových vozidel 8 385 49 Pozemní a potrubní doprava 2 471 52 Skladování a vedlejší činnosti v dopravě 1 89 56 Stravování a pohostinství 1 19 64 Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování 2 65 69 Právní a účetnické činnosti 1 84 71 Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy 1 28 72 Výzkum a vývoj 1 38 78 Činnosti související se zaměstnáním 1 77 80 Bezpečnostní a pátrací činnosti 3 137 82 Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání 2 86 84 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 9 913 85 Vzdělávání 7 462 86 Zdravotní péče 3 996 87 Pobytové služby sociální péče 5 319 Celkem 137 13 010 Tabulka 5: Zaměstnanost podle převažující ekonomické činnosti zaměstnavatelů 7

V roce 2011 nahlásili 2 zaměstnavatelé působící v okrese Jablonec nad Nisou hromadná propouštění v celkovém počtu 36 zaměstnanců. Jedno propouštění se odehrálo ve sklářském a bižuterním průmyslu, druhé se týkalo úklidové firmy. Většina zaměstnavatelů snižovala počty svých zaměstnavatelů postupně během celého období bez povinnosti oznamovat hromadná propouštění úřadu práce. V 1. pololetí roku 2012 předpokládá 25 podniků okresu propouštění cca 100 zaměstnanců, naopak 36 subjektů hodlá přijmout 165 nových pracovních sil. Ve většině hospodářských odvětví tak převažuje počet přijímaných nad počtem propouštěných zaměstnanců. Pozitivní vývoj předpokládají zejména někteří zaměstnavatelé ve výrobě součástek pro automobilový průmysl, v elektrotechnickém průmyslu, strojírenství i v průmyslu skla a bižuterie. Pokles zaměstnanosti se očekává v různých hospodářských odvětvích, v průmyslu skla a bižuterie, veřejné správě i u subjektů v automobilovém průmyslu. Na základě vývoje situace na trhu práce a v důsledku možného zhoršení globální ekonomické situace předpokládáme, že u většiny monitorovaných průmyslových podniků dojde v roce 2012 k mírnému poklesu či stagnaci počtu zaměstnanců. Vzhledem k omezení výdajů státního rozpočtu předpokládáme pokles zaměstnanosti ve stavebnictví, službách a veřejné správě. III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Vývoj nezaměstnanosti III.1.1 Hlavní ukazatele V roce 2011 byl zaznamenán na trhu práce jabloneckého okresu příznivý pokles hodnot ukazatelů nezaměstnanosti. Potvrdil se tak příznivý vývoj započatý v roce 2010 po výrazném nárůstu nezaměstnanosti zaznamenaném v roce 2009, na kterém se podepsala zejména celosvětová hospodářská krize, pokles zakázek u zaměstnavatelů především ve zpracovatelském průmyslu, výrazný pokles poptávky po pracovní síle, následné propouštění prakticky ve všech odvětvích ekonomické činnosti a dlouhodobě nepříznivá situace v tradičním průmyslu skla a bižuterie. Graf 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v České republice a jabloneckém okrese v letech 1995 2011 8

V roce 2011 došlo k mírnému oživení a nárůstu zaměstnanosti zejména ve zpracovatelském průmyslu, konkrétně pak ve výrobě součástek pro automobilový průmysl. Zastavil se rovněž několikaletý výrazný pokles zaměstnanosti u hlavních zaměstnavatelů v klíčovém průmyslu skla a bižuterie. Po ukončení činnosti největšího zaměstnavatele v regionu, firmy Jablonex Group a.s., došlo v průmyslu skla a bižuterie k mírnému oživení a růstu zaměstnanosti a snaze o zachování tohoto tradičního průmyslového odvětví. Na konci roku 2011 se negativně projevily pravidelné sezónní vlivy, ukončování pracovních poměrů na konci roku, ukončování sezónních prací ve stavebnictví a nárůst počtu evidovaných absolventů škol po absolvování studia. I když měl vývoj nezaměstnanosti klesající tendenci, poptávka ze strany zaměstnavatelů vyjádřená počtem nabízených volných pracovních byla v roce 2011 velice nízká. Na snižování registrované nezaměstnanosti mělo pozitivní vliv i umísťování většího počtu evidovaných uchazečů na místa podporovaná v rámci nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Graf 2: Vývoj míry nezaměstnanosti v okresech Libereckého kraje Ve všech okresech Libereckého kraje i v kraji jako celku byl zaznamenán v roce 2011 obdobný příznivý vývoj hodnot míry nezaměstnanosti dokumentovaný grafem 2. Po mírném zvýšení v lednu 2011 docházelo ve dalších měsících roku k poklesu hodnot míry nezaměstnanosti, v červenci naopak k výraznému zvýšení. V meziročním srovnání největší pokles hodnot míry nezaměstnanosti zaznamenal okres Jablonec nad Nisou s meziročním indexem 84,7% a 15. nejvyšším poklesem v rámci České republiky. Naopak nejméně se snížila míra nezaměstnanosti v okrese Semily (index 95,7%). Na konci prosince 2011 vykazovaly nejnižší hodnoty míry nezaměstnanosti okresy Jablonec nad Nisou (8,5%) a Liberec (9,0%), následované okresem Semily (9,2%). Hodnotu převyšující krajskou míru nezaměstnanosti (9,5%) zaznamenal okres Česká Lípa (11,2%). 9

Graf 3: Počet uchazečů o zaměstnání a volných míst v okrese Jablonec nad Nisou v letech 1995-2011 Graf 4: Vývoj počtu uchazečů a počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo Vývoj počtu uchazečů v uplynulém období zobrazují v dlouhodobém měřítku graf 3 a graf 4. Na rozdíl od předchozích let nebyl zaznamenán typický lednový nárůst nezaměstnanosti zejména z důvodu, že hlavní nárůst počtu evidovaných nastal již v prosinci roku 2010 před platností nových zákonných podmínek upravujících vyplácení podpory v nezaměstnanosti. V dalších měsících až do června byl patrný pokles počtu evidovaných uchazečů, po červencovém nárůstu docházelo k dalšímu snižování s následným typickým prosincovým nárůstem. zaznamenaný s výjimkou července až do listopadu. Potvrdil se tak příznivý vývoj započatý v roce 2010 po extrémním nárůstu nezaměstnanosti v roce 2009. Ve sledovaném roce 2011 poklesly absolutní počty z maxima 4 958 uchazečů zaznamenaného v lednu na 4 288 uchazečů v říjnu s průměrnou měsíční hodnotou 4 538 nezaměstnaných. To je 10

o 493 méně ve srovnání s rokem 2010. K 31.12.2011 evidoval úřad práce 4 381 uchazeče o zaměstnání. Ke konci prosince 2010 to bylo 4 962 nezaměstnaných, v meziročním srovnání byl tak zaznamenán pokles počtu o 11,7%. Počet dosažitelných uchazečů se vyvíjel obdobně jako počet všech uchazečů. K 31.12.2011 evidoval úřad práce 4 082 uchazeče o zaměstnání. Ke konci prosince 2010 to bylo 4 699 nezaměstnaných. V meziročním srovnání byl tak zaznamenán pokles počtu o 13,1%. Zatímco v roce 2009 činil průměrný podíl dosažitelných 95,9%, v roce 2010 to bylo 97,1% a v roce 2011 93,2%. III.1.2 Struktura uchazečů Graf 5: Vývoj počtu evidovaných mužů a žen Ve skupinách evidovaných mužů a žen jsme v roce 2011 zaznamenali pokles počtu uchazečů s různou intenzitou. Výraznější vývoj se projevil u mužů, což souvisí s větším počtem přijatých uchazečů na místa zpracovatelském průmyslu a větším podílu pracovníků ve stavebnictví, které prochází pravidelným sezónním zahajováním a ukončováním sezónních prací. K 31.12.2011 evidoval úřad práce 2 451 ženu, což je o 254 méně (meziroční index 92,6%) než ke stejnému datu roku 2009. Specifická míra nezaměstnanosti meziročně vzrostla z 14,0% na 11,9%. K 31.12.2011 bylo evidováno 2 511 mužů bez zaměstnání, což je o 222 méně (meziroční index 91,9%) než před rokem. Specifická míra nezaměstnanosti se meziročně snížila o 1,9% na 8,7%. 11

Stupeň vzdělání Stav k 31.12.2010 Stav k 31.12.2011 Rozdíl Meziroční index počet % počet % počet % Celkem (A) bez vzdělání 11 0,2 8 0,2-3 72,7 (B) neúplné základní vzdělání 23 0,5 21 0,5-2 91,3 (C) základní vzdělání + praktická škola 1349 27,2 1274 29,1-75 94,4 (D) nižší střední vzdělání 3 0,1 0 0,0-3 0,0 (E) nižší střední odborné vzdělání 99 2,0 82 1,9-17 82,8 (H) střední odborné vzdělání (vyučen) 2036 41,0 1700 38,8-336 83,5 (J) stř.nebo stř.odb. vzd. bez mat. a vyuč. 37 0,7 37 0,8 0 100,0 (K) ÚSV 126 2,5 123 2,8-3 97,6 (L) ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 167 3,4 154 3,5-13 92,2 (M) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) 862 17,4 737 16,8-125 85,5 (N) vyšší odborné vzdělání 36 0,7 39 0,9 3 108,3 (R) bakalářské vzdělání 38 0,8 44 1,0 6 115,8 (T) vysokoškolské vzdělání 171 3,4 161 3,7-10 94,2 (V) doktorské vzdělání 4 0,1 1 0,0-3 25,0 celkem 4962 100,0 4381 100,0-581 88,3 Ženy (A) bez vzdělání 5 0,2 5 0,2 0 100,0 (B) neúplné základní vzdělání 10 0,4 10 0,5 0 100,0 (C) základní vzdělání + praktická škola 673 27,5 633 28,8-40 94,1 (D) nižší střední vzdělání 3 0,1 0 0,0-3 0,0 (E) nižší střední odborné vzdělání 42 1,7 37 1,7-5 88,1 (H) střední odborné vzdělání (vyučen) 886 36,1 758 34,5-128 85,6 (J) stř.nebo stř.odb. vzd. bez mat. a vyuč. 33 1,3 29 1,3-4 87,9 (K) ÚSV vzdělání 80 3,3 80 3,6 0 100,0 (L) ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 79 3,2 74 3,4-5 93,7 (M) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) 516 21,1 441 20,1-75 85,5 (N) vyšší odborné vzdělání 20 0,8 24 1,1 4 120,0 (R) bakalářské vzdělání 24 1,0 31 1,4 7 129,2 (T) vysokoškolské vzdělání 78 3,2 75 3,4-3 96,2 (V) doktorské vzdělání 2 0,1 0 0,0-2 0,0 ženy celkem 2451 100,0 2197 100,0-254 89,6 Muži (A) bez vzdělání 6 0,2 3 0,1-3 50,0 (B) neúplné základní vzdělání 13 0,5 11 0,5-2 84,6 (C) základní vzdělání + praktická škola 676 26,9 641 29,3-35 94,8 (D) nižší střední vzdělání 0 0,0 0 0,0 0 x (E) nižší střední odborné vzdělání 57 2,3 45 2,1-12 78,9 (H) střední odborné vzdělání (vyučen) 1150 45,8 942 43,1-208 81,9 (J) stř.nebo stř.odb. vzd. bez mat. a vyuč. 4 0,2 8 0,4 4 200,0 (K) ÚSV vzdělání 46 1,8 43 2,0-3 93,5 (L) ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 88 3,5 80 3,7-8 90,9 (M) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) 346 13,8 296 13,6-50 85,5 (N) vyšší odborné vzdělání 16 0,6 15 0,7-1 93,8 (R) bakalářské vzdělání 14 0,6 13 0,6-1 92,9 (T) vysokoškolské vzdělání 93 3,7 86 3,9-7 92,5 (V) doktorské vzdělání 2 0,1 1 0,0-1 50,0 muži celkem 2511 100,0 2184 100,0-327 87,0 Tabulka 6: Struktura evidovaných uchazečů podle stupně dosaženého vzdělání Z tabulky 6 věnované vzdělání uchazečů vyplývá, že stejně jako v předchozích obdobích bylo na konci prosince 2011 evidováno nejvíce uchazečů se středním odborným vzděláním (vyučen, třída H), základním vzděláním (třída C) a úplným středním vzděláním s maturitou a bez vyučení (M). K největšímu relativnímu poklesu počtu uchazečů za rok 2011 došlo u méně početných vzdělanostních skupin, u vyučených a uchazečů s maturitou. Nárůst 12

jsme naopak zaznamenali především u žen s vyšším odborným (N) a bakalářským (R) vzděláním. Stav k 31.12.2010 Stav k 31.12.2011 Rozdíl Meziroční index počet % počet % počet % Celkem do 19 let 227 4,6 260 5,9 33 114,5 20-24 let 632 12,7 610 13,9-22 96,5 25-29 let 589 11,9 483 11,0-106 82,0 30-34 let 589 11,9 495 11,3-94 84,0 35-39 let 650 13,1 564 12,9-86 86,8 40-44 let 511 10,3 439 10,0-72 85,9 45-49 let 505 10,2 439 10,0-66 86,9 50-54 let 542 10,9 509 11,6-33 93,9 55-59 let 614 12,4 509 11,6-105 82,9 60 a více 103 2,1 73 1,7-30 70,9 uchazeči celkem 4962 100,0 4381 100,0-581 88,3 Ženy do 19 let 93 3,8 100 4,6 7 107,5 20-24 let 273 11,1 286 13,0 13 104,8 25-29 let 265 10,8 219 10,0-46 82,6 30-34 let 286 11,7 256 11,7-30 89,5 35-39 let 391 16,0 339 15,4-52 86,7 40-44 let 299 12,2 253 11,5-46 84,6 45-49 let 283 11,5 261 11,9-22 92,2 50-54 let 287 11,7 279 12,7-8 97,2 55-59 let 268 10,9 197 9,0-71 73,5 60 a více 6 0,2 7 0,3 1 116,7 ženy celkem 2451 100,0 2197 100,0-254 89,6 Muži do 19 let 134 5,3 160 7,3 26 119,4 20-24 let 359 14,3 324 14,8-35 90,3 25-29 let 324 12,9 264 12,1-60 81,5 30-34 let 303 12,1 239 10,9-64 78,9 35-39 let 259 10,3 225 10,3-34 86,9 40-44 let 212 8,4 186 8,5-26 87,7 45-49 let 222 8,8 178 8,2-44 80,2 50-54 let 255 10,2 230 10,5-25 90,2 55-59 let 346 13,8 312 14,3-34 90,2 60 a více 97 3,9 66 3,0-31 68,0 muži celkem 2511 100,0 2184 100,0-327 87,0 Tabulka 7 : Struktura uchazečů o zaměstnání podle věku Tabulka 7 rozděluje nezaměstnané do skupin podle věku. Úřad práce evidoval k 30.12.2011 nejvíce uchazečů v kategoriích od 20 do 24 let, od 35 do 39 let a mezi 50 a 59 lety. Mezi muži dominovali uchazeči od 20 do 24 let a nad 55 let, mezi ženami patřily k nejpočetnějším uchazečky mezi 35 a 39 lety věku. V meziročním srovnání došlo ke snížení celkového počtu evidovaných ve všech věkových skupinách s výjimkou mladistvých do 19 let. V rozdělení podle pohlaví však došlo k navíc k nárůstu nezaměstnanosti u žen mezi 20 a 24 lety. Nejrizikovější skupina uchazečů nad 50 let věku zaznamenala pokles počtu uchazečů a to zejména v kategorii žen mezi 55 a 59 lety a mužů nad 60 let. Celkový podíl osob nad 50 let v evidenci se za rok 2011 snížil, na konci prosince 2011 činil 24,9%, na konci roku 2010 to bylo 25,4%. Rozdělení uchazečů podle hlavních skupin požadovaných zaměstnání číselníku CZ-ISCO zobrazují graf 6 a podrobně tabulka 8. Nejvýraznější podíl (22,7%), zaujímali na konci prosince 2011 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (hlavní třída č.9), pracovníci ve službách a prodeji (hlavní třída 5) a kvalifikovaní dělníci v průmyslových odvětvích (hlavní třída 7). U 13

všech dělnických profesních skupin došlo k poklesu počtu uchazečů, nevýrazněji pak u tříd 81 (Obsluha průmyslových zařízení), 82 (Montážní dělníci), 72 (Kovodělníci a strojírenští dělníci). Významný nárůst nezaměstnanosti jsme zaznamenali u nižších administrativních pracovníků (třída 41), odborných pracovníků ve zdravotnictví (třída 32) a v oblasti práva, kultury apod. (třída 34). CZ-ISCO Zaměstnání k 31.1.2011* k 31.12.2011 Uchazeči meziroční Uchazeči Uchazeči VM U/VM index 0 Zaměstnanci v ozbrojených silách 0 1 0 x x 11 12 13 14 Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních, administrativních a podpůrných činností Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií, vzdělávání a v příbuzných oborech Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb, obchodu a ostatní řídící pracovníci 17 4 0 x 23,5% 13 17 3 5,7 130,8% 32 21 2 10,5 65,6% 27 15 0 x 55,6% 1 Zákonodárci a řídící pracovníci 89 57 5 11,4 64,0% 21 Specialisté v oblasti vědy a techniky 47 46 8 5,8 97,9% 22 Specialisté v oblasti zdravotnictví 6 9 9 1,0 150,0% 23 Specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání 42 43 8 5,4 102,4% 24 Specialisté v obchodní sféře a veřejné správě 34 28 4 7,0 82,4% 25 Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií 14 19 12 1,6 135,7% 26 Specialisté v oblasti právní, sociální, kulturní a v příb. oblastech 35 31 1 31,0 88,6% 2 Specialisté 178 176 42 4,2 98,9% 31 Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky 117 102 19 5,4 87,2% 32 Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví 15 21 6 3,5 140,0% 33 Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 266 164 15 10,9 61,7% 34 Odborní pracovníci v oblasti práva, kultury, sportu a v příb. oborech 32 41 1 41,0 128,1% 35 Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií 27 15 1 15,0 55,6% 3 Techničtí a odborní pracovníci 457 343 42 8,2 75,1% 41 Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů 375 408 6 68,0 108,8% 42 Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příb. oborech 41 29 1 29,0 70,7% 43 Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice 85 75 2 37,5 88,2% 44 Ostatní úředníci 12 11 0 x 91,7% 4 Úředníci 513 523 9 58,1 101,9% 51 Pracovníci v oblasti osobních služeb 397 349 15 23,3 87,9% 52 Pracovníci v oblasti prodeje 410 348 128 2,7 84,9% 53 Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech 52 51 1 51,0 98,1% 54 Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy 85 65 3 21,7 76,5% 5 Pracovníci ve službách a prodeji 944 813 147 5,5 86,1% 61 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství 25 20 1 20,0 80,0% 62 Kvalifikovaní pracovníci v lesnictví, rybářství a myslivosti 9 6 0 x 66,7% 6 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 34 26 1 26,0 76,5% 71 Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách (kromě elektrikářů) 351 276 2 138,0 78,6% 72 Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech 231 173 44 3,9 74,9% 73 Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie 201 194 7 27,7 96,5% 74 Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky 28 24 3 8,0 85,7% 75 Zpracovatelé potravin, dřeva, textilu a pracovníci v příb. oborech 89 98 9 10,9 110,1% 7 Řemeslníci a opraváři 900 765 65 11,8 85,0% 81 Obsluha stacionárních strojů a zařízení 162 92 2 46,0 56,8% 82 Montážní dělníci výrobků a zařízení 364 261 2 130,5 71,7% 83 Řidiči a obsluha pojízdných zařízení 323 266 11 24,2 82,4% 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři 849 619 15 41,3 72,9% 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 956 1020 8 127,5 106,7% CZ-ISCO neuvedeno 38 38 100,0% CZ-ISCO C e l k e m 4958 4381 334 13,1 88,4% Tabulka 8 : Struktura uchazečů a volných míst podle hlavních tříd a tříd CZ-ISCO k 31.12.2011 * údaje k 31.12.2010 ve členění číselníku CZ-ISCO nejsou k dispozici 14

Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo (U/VM) po celý rok 2011 klesal z velmi nepříznivé hodnoty 33,3 v lednu na 13,1 v prosinci s průměrnou hodnotou 21,4. Ve srovnání v roce 2009 činila průměrná hodnota 34,1. Výrazný pozitivní vývoj ukazatele jsme zaznamenali zejména v důsledku poklesu nezaměstnanosti, počet volných míst se tak příznivě nezvyšoval. Dalším ovlivňujícím faktorem na konci roku 2012 bylo nahlášení 120 volných míst na krátkodobý pracovní poměr ve firmě Kaufland Česká republika v.o.s. Podle tabulky 8 jsme v roce 2011 zaznamenali nejvýraznější převis nabídky nad poptávkou v hlavní třídě 9, ve třídách 71 (Stavební dělníci), 82 (Montážní dělníci) a ve třídě 41 (všeobecní administrativní pracovníci). Nejpříznivější poměr mezi nabídkou a poptávkou byl na konci roku 2011 registrován u tříd 22 a 32 zahrnující pracovníky ve zdravotnictví, u specialistů IT (třída 25) a kvalifikovaných kovodělníků a strojírenských dělníků (třída 72). Graf 6: Rozdělení uchazečů podle hlavních tříd CZ-ISCO k 31.12.2011 Graf 7: Meziroční srovnání podílu jednotlivých skupin uchazečů podle délky evidence Rozdělení uchazečů podle délky evidence je uvedené v tabulce 10. Z údajů vyplývá, že na konci roku 2011 pobývalo nejvíce uchazečů v evidenci do 3 měsíců a více než 24 měsíců. 15

Tabulka 9 a graf 7 ukazuje odlišné trendy ve vývoji evidenčních skupin. Jednak nejvýraznější meziroční nárůst počtu uchazečů v kategorii s delší než 24 měsíční evidencí a dále výrazný pokles podílu uchazečů ve skupině s evidencí mezi 3 a 9 měsíci. Na konci roku 2011 evidoval úřad práce celkem 2 307 dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů (nad 6 měsíců evidence) představujících 52,7% celkového počtu a 1 591 uchazečů s evidencí delší než 12 měsíců (36,3% celkového počtu uchazečů). Ve skupině s evidencí nad 6 měsíců tak došlo k meziročnímu poklesu podílu o 0,5 procentního bodu, ve druhé skupině nad 12 měsíců k nárůstu o 1,9%. Stav k 31.12.2010 Stav k 31.12.2011 Rozdíl Meziroční index počet % počet % počet % Celkem do 3 měsíců 1 474 29,7 1 202 27,4-272 81,5 3-6 měsíců 849 17,1 872 19,9 23 102,7 6-9 měsíců 492 9,9 408 9,3-84 82,9 9-12 měsíců 440 8,9 308 7,0-132 70,0 12-24 měsíců 992 20,0 695 15,9-297 70,1 více než 24 měsíce 715 14,4 896 20,5 181 125,3 uchazeči celkem 4 962 100,0 4 381 100,0-581 88,3 Ženy do 3 měsíců 640 26,1 500 22,8-140 78,1 3-6 měsíců 401 16,4 441 20,1 40 110,0 6-9 měsíců 262 10,7 213 9,7-49 81,3 9-12 měsíců 229 9,3 168 7,6-61 73,4 12-24 měsíců 532 21,7 389 17,7-143 73,1 více než 24 měsíce 387 15,8 486 22,1 99 125,6 ženy celkem 2 451 100,0 2 197 100,0-254 89,6 Muži do 3 měsíců 834 33,2 702 32,1-132 84,2 3-6 měsíců 448 17,8 431 19,7-17 96,2 6-9 měsíců 230 9,2 195 8,9-35 84,8 9-12 měsíců 211 8,4 140 6,4-71 66,4 12-24 měsíců 460 18,3 306 14,0-154 66,5 více než 24 měsíce 328 13,1 410 18,8 82 125,0 muži celkem 2 511 100,0 2 184 100,0-327 87,0 Tabulka 9 : Struktura evidovaných uchazečů podle délky evidence Graf 8: Vývoj struktury uchazečů podle délky evidence 16

III.1.3 Tok nezaměstnanosti Graf 9: Počet nově hlášených, vyřazených a umístěných uchazečů Graf 10: Podíl hlavních důvodů vyřazení na celkovém počtu vyřazených uchazečů Vývoj ukazatelů toku nezaměstnanosti zobrazují grafy 9 a 10. Největší pohyb uchazečů během roku 2011 zaznamenal úřad práce tradičně v lednu, v září a dále v květnu. Vyšší počet nově hlášených uchazečů je patrný ze sezónních důvodů v jarních měsících a prosinci, v průběhu roku pak převažuje umísťování a vyřazování uchazečů z evidence. V průměru se měsíčně zaevidovali 493 uchazeči, vyřazen byl 541 uchazeč, z toho umístěni byli v průměru 323 uchazeči. Celkem bylo za sledované období nově zaevidováno 5 914 6 558 uchazečů, vyřazeno bylo 6 495 a z toho umístěno bylo 3 878 uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání s rokem 2010 se celkový počet nově zaevidovaných snížil o 644, počet vyřazených se snížil o 480 a počet umístěných rovněž poklesl o 248. Zastoupení hlavních důvodů vyřazení zobrazuje graf 10. 17

III.1.4 Volná pracovní místa Vývoj počtu volných pracovních míst je zobrazen v grafu 11. Průměrně byla v roce 2011 nabízena 224 volná místa, což je ve srovnání s rokem 2010 o 72 míst více. K 31.12.2011 nabízeli zaměstnavatelé 334 pracovní příležitosti, tedy o 192 více než na konci roku 2010. K viditelnému nárůstu poptávky docházelo prakticky během celého roku zejména díky zvýšenému zájmu o profese ve strojírenství, kovodělném průmyslu a výrobě součástek v automobilovém průmyslu. Dalším ovlivňujícím faktorem na konci roku 2012 bylo nahlášení 120 volných míst na krátkodobý pracovní poměr ve firmě Kaufland Česká republika v.o.s. I když jsme v roce 2011 zaznamenali trvalý pokles počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání, zastavení hospodářského poklesu a mírné ekonomické oživení se však na dostatečném počtu vytvářených a nabízených volných míst příliš neprojevilo. Graf 11: Vývoj počtu volných pracovních míst Stupeň vzdělání Stav k 31.12.2010 Stav k 31.12.2011 VM % Uchazeči VM % Uchazeči (A) bez vzdělání 1 0,3 11 0 0,0 8 (B) neúplné základní vzdělání 0 0,0 23 0 0,0 21 (C) základní vzdělání + praktická škola 10 3,0 1 349 139 41,6 1 274 (D) nižší střední vzdělání 0 0,0 3 1 0,3 0 (E) nižší střední odborné vzdělání 0 0,0 99 0 0,0 82 (H) střední odborné vzdělání (vyučen) 71 21,3 2 036 102 30,5 1 700 (J) stř.nebo stř.odb. vzd. bez mat. a vyuč. 0 0,0 37 2 0,6 37 (K) ÚSV vzdělání 0 0,0 126 1 0,3 123 (L) ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 3 0,9 167 11 3,3 154 (M) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyuč.) 35 10,5 862 55 16,5 737 (N) vyšší odborné vzdělání 1 0,3 36 2 0,6 39 (R) bakalářské vzdělání 1 0,3 38 3 0,9 44 (T) vysokoškolské vzdělání 20 6,0 171 18 5,4 161 (V) doktorské vzdělání 0 0,0 4 0 0,0 1 Celkem 142 42,5 4 962 334 100,0 4 381 Tabulka 10: Volná místa podle stupně požadovaného vzdělání 18

CZ-ISCO trojmístný kód skupiny profese VPM celkem z toho VPM nabízená nejméně po dobu 3 měsíců 721 Slévači, svářeči a příbuzní pracovníci 26 24 311 Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech 17 12 722 Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci 16 9 251 Analytici a vývojáři softwaru a počítačových aplikací 12 11 522 Provozovatelé maloobchodních prodejen, prodavači 8 2 833 Řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají 8 7 332 Odborní pracovníci v oblasti pojišťovnictví, obch. zástupci 7 2 512 Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři 7 4 731 Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel 7 7 214 Specialisté ve výrobě, stavebnictví a příbuzných oborech 6 6 221 Lékaři (kromě zubních lékařů) 6 6 235 Ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání 6 6 513 Číšníci, servírky a barmani 6 1 411 Všeobecní administrativní pracovníci 5 0 322 Všeobecné sestry a porodní asistentky bez specializace 4 4 331 Odborní pracovníci v ekonomických a příbuzných oborech 4 2 333 Zprostředkovatelé služeb 4 2 751 Výrobci a zpracovatelé potravin a příbuzní pracovníci 4 3 752 Zpracovatelé dřeva, truhláři a příbuzní pracovníci 4 3 911 Uklízeči a pomocníci v domácnostech, kancelářích, hotelích 4 0 226 Ostatní specialisté v oblasti zdravotnictví 3 2 241 Specialisté v oblasti financí 3 2 541 Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy 3 0 741 Montéři, mechanici a opraváři elektrických zařízení 3 2 834 Obsluha pojízdných zařízení 3 1 Tabulka 11: Počet hlášených a opakovaně nebo dlouhodobě nabízených VPM podle KZAM k 31.12.2011 Trvale nízký počet volných pracovních míst registrujeme pro nižší administrativní pracovníky, úředníky a pro nekvalifikovanou pracovní sílu. U zaměstnavatelů v důležitém průmyslu skla a bižuterie, kde zaznamenáváme sice mírné zvýšení zaměstnanosti, registrujeme již delší časové období nízkou poptávku po pracovní síle. Struktura volných míst podle požadovaného vzdělání je popisována v tabulce 10. Největší nárůst zájmu byl v roce 2011 zaznamenán u kvalifikovaných dělníků, specialistů a technických pracovníků v průmyslu. Hlavní třída CZ-ISCO k 31.12.2010 k 31.12.2011 Rozdíl Meziroční index 1 zákonodárci a řídící pracovníci 5 5 0 100,0% 2 specialisté 27 42 15 155,6% 3 techničtí a odborní pracovníci 32 42 10 131,3% 4 úředníci 5 9 4 180,0% 5 pracovníci ve službách a prodeji 15 147 132 980,0% 6 kvalifikovaní pracovníci v zem., les. a ryb. 2 1-1 50,0% 7 řemeslníci a opraváři 36 65 29 180,6% 8 obsluha strojů a zařízení, montéři 10 15 5 150,0% 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 10 8-2 80,0% 0 zaměstnanci v ozbrojených službách 0 0 0 x Celkem 142 334 192 235,2% Tabulka 12: Rozdělení volných pracovních podle hlavních tříd číselníku CZ-ISCO V tabulkách 11 a 12 je zachycena struktura volných míst podle profesních skupin CZ-ISCO. Na aktuální profesní struktuře nabízených volných míst mělo vliv mírné oživení situace ve 19

zpracovatelském průmyslu, především ve výrobě součástek pro automobilový průmysl a strojírenství. To se nejvíce projevilo u většího počtu kovodělných a strojírenských profesí (svářeč, mechanik, nástrojař, zámečník), technických pracovníků a dále u specialistů ve výpočetní technice. V průběhu roku 2011 došlo k nárůstu počtu volných míst prakticky ve všech třídách s výjimkou pomocných a nekvalifikovaných profesí. Výrazný nárůst u míst pro pracovníky ve službách a prodeji byl ovlivněn nahlášením požadavku na 120 pracovníků na jednorázové inventury prodejnách Kaufland. V průběhu sledovaného roku rovněž přetrvával zvýšený zájem některých poradenských firem o finanční a pojišťovací poradce, související s ekonomickou krizí a nepříznivou finanční situací některých osob a podniků. Nejvíce pracovních příležitostí bylo ke konci roku 2011 nabízeno pro svářeče, kvalifikované pracovníky v technických oborech, strojírenské dělníky a kovodělníky, specialisty IT, prodavače a řidiče. III.2 Absolventi škol a mladiství Graf 12: Počet evidovaných absolventů a mladistvých a jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání Na konci roku 2011 evidoval úřad práce 242 absolventů (5,5% celkového počtu uchazečů), z toho 240 dosažitelných. Ve skupině mladistvých evidoval úřad práce 65 uchazečů (1,5%), z toho 63 dosažitelných. Pro srovnání na konci roku 2010 registroval úřad práce v této skupině 250 nezaměstnaných absolventů (podíl na celkovém počtu uchazečů 5,0%) a 49 mladistvých, představujících 1,0% všech evidovaných. Počet absolventů tak prošel typickým sezónním vývojem s červnovým minimem a říjnovým maximem 277 uchazečů. Tato hodnota byla třetí nejvyšší od roku 2004, což vypovídá o tom, že nezaměstnanost absolventů má v průběhu posledních let vzrůstající tendenci. Nicméně podíl absolventů na celkovém počtu uchazečů je stabilní a pohybuje se v průměru okolo 5% všech uchazečů. U mladistvých jsme oproti roku 2010 zaznamenali nárůst počtu evidovaných uchazečů i podílu na celkovém počtu evidovaných. Umísťování nezaměstnaných absolventů ovlivňuje zejména nabídka volných míst u zaměstnavatelů, kteří mají zájem především o mladé absolventy s nadprůměrnými znalostmi a dovednostmi v rozvíjejících se oborech. Na konci prosince 2010 jsme registrovali celkem 34 míst označených zaměstnavateli jako vhodná pro absolventy představujících 10,1% všech hlášených míst. Toto číslo se oproti konci roku 2010 snížilo o 2,6%. I přes tuto hodnotu však dochází v současném období ze strany firem k mírnému nárůstu zájmu o uvedenou skupinu. Situaci absolventů ovlivňují různé faktory, mezi které patří zejména nedostatečná praxe v oboru, nedostatečná manuální zručnost, loajální přístup vůči zaměstnavateli, schopnost přizpůsobit se požadavkům zaměstnavatele, špatná schopnost komunikace, špatné řešení problémů a další. Důležité jsou rovněž stupeň a obor dosaženého vzdělání a vlastní snaha o získání zaměstnání. Tabulky 13 a 14 informují o stupni dosaženého vzdělání a nejčastěji se vyskytujících studijních oborech u evidovaných absolventů. Podle oboru vzdělání mají 20

dlouhodobě největší zastoupení v evidenci absolventi oboru Ekonomika a podnikání, dále mezi nejpočetnější patřily v II. pololetí 2011 obory Kuchař číšník, Podnikání v oborech a Automechanik a Hotelnictví. V meziročním srovnání došlo k nejvyššímu zvýšení počtu evidovaných u oborů Kadeřník, Výtvarné a uměleckořemeslné práce a Finančnictví a bankovnictví. Kategorie Celkem Dívek Dosažitelných Evidence nad 6 měsíců Dosud nepracovali D Nižší střední 0 0 0 0 0 E Nižší střední odborné 10 4 10 2 8 H Střední odborné (vyučen) 90 34 88 18 73 J Střední nebo střední odborné bez maturity a bez vyučení 0 0 0 0 0 K ÚSV 9 6 9 2 8 L ÚSO (vyučení s maturitou) 32 13 32 6 25 M ÚSO s maturitou (bez vyučení) 73 39 73 12 64 N Vyšší odborné 19 12 19 3 12 R Bakalářské 18 16 18 4 10 T Vysokoškolské 24 17 24 2 15 V Doktorské (vědecká výchova) 0 0 0 0 0 Absolventi celkem 275 141 273 49 215 Tabulka 13 : Evidovaní absolventi škol k 30.9.2011 podle stupně dosaženého vzdělání Při rozdělení evidovaných absolventů do profesních skupin (číselník KZAM) a porovnání hodnot počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo mají největší problémy s uplatněním na trhu práce jabloneckého okresu dlouhodobě především absolventi ekonomických oborů požadující zaměstnání v administrativě, obchodu, státní správě, dále obsluhující pracovníci ve službách a obchodě, pedagogičtí pracovníci a prodavači. KKOV KKOV text k 30.9.2011 podíl k 30.4.2011 podíl k 30.9.2010 podíl 6341M Ekonomika a podnikání, Obch. Akademie 22 8,0% 38 16,9% 41 13,9% 6441L Podnikání v oborech 22 8,0% 10 4,4% 18 6,1% 6551H Kuchař-číšník 21 7,6% 17 7,6% 20 6,8% 2368H Automechanik, opravář mot. vozidel 12 4,4% 5 2,2% 11 3,7% 6542M Hotelnictví 10 3,6% 5 2,2% 8 2,7% 7941K Gymnázium 8 2,9% 7 3,1% 6 2,0% 6651H Prodavač - smíšené zboží 6 2,2% 4 1,8% 6 2,0% 8241M Výtvarné zpracování skla 5 1,8% 7 3,1% 7 2,4% 3356H Truhlář, truhlářské práce 5 1,8% 5 2,2% 8 2,7% 6553H Číšník, servírka 5 1,8% 5 2,2% 3 1,0% 6208R Ekonomika a management 5 1,8% 5 2,2% 4 1,4% 6208T Ekonomika a management 5 1,8% 3 1,3% 3 1,0% 3652H Instalatér 5 1,8% 1 0,4% 3 1,0% 6343N Finančnictví a bankovnictví 5 1,8% 4 1,8% 1 0,3% 6951H Kadeřník 5 1,8% 3 1,3% 2 0,7% 8251H Výtvarné a uměleckořemeslné práce 5 1,8% 5 2,2% 1 0,3% 6341N Ekonomika a podnikání 4 1,5% 4 1,8% 10 3,4% 2341M Strojírenství 4 1,5% 4 1,8% 6 2,0% 2863E Bižuterní výroba* 3 1,1% 6 2,7% 4 1,4% 2863H Výrobce bižuterie* 1 0,4% 2 0,9% 7 2,4% Absolventi celkem 275 100,0% 225 100,0% 295 100,0% Tabulka 14 : Evidovaní absolventi škol podle oborů Velmi obtížně shánějí zaměstnání mladiství uchazeči bez kvalifikace, u kterých se projevují nedostatečné vytváření pracovních návyků a nízká motivace k uplatnění se na trhu práce. 21

Úřad práce registroval rovněž nulový počet nabízených volných míst vhodných pro mladistvé ke konci prosince 2011 a tím dokumentovaný minimální zájem zaměstnavatelů o tuto skupinu uchazečů. III.3 Osoby se zdravotním postižením V roce 2011 došlo k poklesu počtu uchazečů se zdravotním postižením. K 31.12.2011 evidoval úřad práce 634 osoby se ZP představujících 14,0% všech evidovaných uchazečů. V meziročním srovnání je to o 60 uchazečů méně než ke stejnému datu roku 2010, podíl na celkovém počtu vzrostl o 0,5%. Graf 13: Počet evidovaných osob ze zdravotním postižením a jejich podíl na celkovém počtu uchazečů Celkový pokles nezaměstnanosti v roce 2011 se tak na počtu evidovaných OZP projevil pouze částečně. Pokles počtu OZP nebyl tak výrazný, což se projevilo na rostoucím podílu OZP na celkovém počtu evidovaných uchazečů. Stále se na trhu práce projevuje minimální počet volných míst vhodných pro OZP a nízký zájem zaměstnavatelů o zaměstnávání této skupiny osob. Na konci prosince 2011 jsme v evidenci úřadu práce registrovali 2 místa označených zaměstnavateli jako vhodná pro OZP představujících 0,6% všech hlášených míst. Před rokem to byly 3 místa s podílem 2,1%. Na jedno vhodné volné pracovní místo tak připadalo ke konci roku 2011 plných 317 uchazečů se ZP. Vysokou nezaměstnanost zdravotně postižených osob ovlivňuje vedle objektivních zdravotních omezení a malého zájmu zaměstnavatelů o jejich zaměstnávání rovněž nízká motivace k uplatnění na trhu práce a přizpůsobivost požadavkům zaměstnavatelů. Na zvýšené nezaměstnanosti se projevuje rovněž pro zaměstnavatele méně výhodná novelizace 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, upravující poskytování příspěvků zaměstnavatelům zaměstnávajícím z celkového počtu svých zaměstnanců více než 50% zaměstnanců se ZP. III.4 Situace dalších problémových skupin na trhu práce V evidenci uchazečů bez kvalifikace došlo v meziročním srovnání k poklesu jejich počtu. K 31.12.2011 bylo evidováno 1 303 uchazečů bez vzdělání a se vzděláním základním, ke stejnému datu roku 2010 to bylo 1 383 uchazečů. Na celkovém počtu evidovaných se nekvalifikovaní podíleli 29,7%, tedy o 1,6% méně než před rokem. Oproti roku 2010 jsme zaznamenali opětovný pokles zájmu zaměstnavatelů o nekvalifikovanou pracovní sílu, menší počet volných pracovních míst pro tuto skupinu a méně intenzivní umísťování těchto osob na trhu práce. 22

Ohroženou skupinou jsou i osoby s péčí o dítě do 15 let. Na konci prosince 2011 evidoval úřad práce 751 uchazeče, což představuje 17,1% všech evidovaných. Jejich počet se meziročně snížil o 92 uchazeče, podíl na celkovém počtu uchazečů se zvýšil o 0,1%. Ve skupině dlouhodobě evidovaných uchazečů došlo k poklesu počtu uchazečů i podílu na celkovém počtu uchazečů. Na konci roku 2011 evidoval úřad práce celkem 2 307 dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů (nad 6 měsíců evidence) představujících 52,7% celkového počtu a 1 591 uchazečů s evidencí delší než 12 měsíců (36,3% celkového počtu uchazečů). Ve skupině s evidencí nad 6 měsíců tak došlo k meziročnímu poklesu podílu o 0,5 procentního bodu, ve druhé skupině nad 12 měsíců k nárůstu o 1,9%. V kategorii uchazečů nad 50 let byl zaznamenán mírný pokles počtu uchazečů a to zejména v kategorii žen. Celkový podíl osob nad 50 let v evidenci na konci prosince 2011 činil 24,9%, na konci roku 2010 to bylo 25,4%. Graf 14: Vývoj podílu vybraných problémových skupin na celkovém počtu uchazečů III.5 Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese Území okresu Jablonec nad Nisou je členěno na tři mikroregiony, shodně pojmenované podle sídel pověřených obecních úřadů Jablonec nad Nisou, Tanvald a Železný Brod. Porovnání hlavních ukazatelů nezaměstnanosti v jednotlivých mikroregionech znázorňují tabulky 15, 16 a grafy 15 a 16. Název mikroregionu Počet obyvatel k 31.12.2010 EAO celkem počet uchazečů MN v % dosažitelní z celkového počtu uchazečů z dosažitelných uchazečů Jablonecko 56 635 28 511 2 397 2 218 8,4 7,8 Tanvaldsko 20 371 10 301 1 252 1 188 12,2 11,5 Železnobrodsko 13 563 6 838 732 676 10,7 9,9 Tabulka 15 : Charakteristika mikroregionů okresu Jablonec nad Nisou k 31.12.2011 23

Graf 15: Vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Jablonec nad Nisou ( pro výpočet hodnot od června 2005 použity počty dosažitelných uchazečů, předchozí hodnoty počítány z celkového počtu uchazečů). Graf 16 : Vývoj počtu uchazečů v mikroregionech okresu Jablonec nad Nisou Ukazatel Jablonecko Tanvaldsko Železnobrodsko 2010 2011 mezir.index 2010 2011 mezir.index 2010 2011 mezir.index Počet EAO 28511 28511 100,0% 10301 10301 100,0% 6838 6838 100,0% Počet uchazečů 2783 2397 86,1% 1334 1252 93,9% 845 732 86,6% z toho dosažitelných 2629 2218 84,4% 1264 1188 94,0% 806 676 83,9% Míra nezaměstnanosti 9,2% 7,8% 84,8% 12,3% 11,5% 93,5% 11,8% 9,9% 83,9% Počet volných míst 110 275 250,0% 18 34 188,9% 14 25 178,6% Počet U/VM 25,3 8,7 34,4% 74,1 36,8 49,7% 60,4 29,3 48,5% Tabulka 16 : Vývoj a srovnání vybraných ukazatelů trhu práce v mikroregionech okresu Jablonec nad Nisou Poznámka : Pro výpočet míry nezaměstnanosti v obcích a mikroregionech byly použity počty dosažitelných uchazečů a počty ekonomicky aktivních obyvatel z konečných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Výsledná hodnota je pak nižší než registrovaná míra nezaměstnanosti vycházející z výběrového šetření pracovních sil 24

III.5.1 Jablonecko Jablonecko představuje v rámci okresu mikroregion, který nejvíce ovlivňuje vývoj hlavních ukazatelů trhu práce v celém jabloneckém okrese. Na konci sledovaného období potvrdilo pozici oblasti s nejpříznivějšími ukazateli trhu práce, v meziročním srovnání zaznamenalo rovněž nejvýraznější pokles počtu uchazečů tak, jak ukazuje tabulka 16. Některé z jabloneckých průmyslových firem zaznamenaly ve sledovaném roce mírné oživení a nárůst zaměstnanosti, počet volných pracovních míst zaznamenal rostoucí tendenci. K 31.12.2011 bylo v mikroregionu Jablonecko evidováno 2 397 uchazečů o zaměstnání. Počet nezaměstnaných tak poklesl oproti konci roku 2010 o 396 uchazečů, představujících meziroční pokles o 13,9%. Míra nezaměstnanosti se snížila v meziročním srovnání z 9,2% na 7,8%. Poptávka po pracovní síle doznala mezi mikroregiony sice nejlepšího vývoje, avšak s poznámkou, že počet volných míst byl na konci roku 2011 výrazně ovlivněn požadavkem na 120 pracovníků na jednorázové inventury v lednu a únoru v prodejnách Kaufland v Jablonci nad Nisou. Skutečný relativní nárůst počtu volných míst byl naopak nejnižší. Nejpočetnější požadavky nabízely firmy v kovodělném průmyslu, strojírenství, obchodě a službách. Hodnota ukazatele počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v prosinci 2011 činila 8,7 a byla do značné míry ovlivněna již zmíněným výrazným požadavkem, ke konci roku 2010 to bylo 25,3 uchazeče. Obec Počet obyvatel k 31.12.2010 Ekonomicky aktivní obyvatelé Počet uchazečů Z toho ženy Počet uchazečů dosažitelných Míra nezaměstnanosti v % Bedřichov 311 114 7 4 7 6,1 Dalešice 157 60 2 0 2 3,3 Frýdštejn 848 376 23 12 21 5,6 Jablonec nad Nisou 45 356 23 721 1 984 1 005 1 830 7,7 Janov nad Nisou 1 305 579 46 20 44 7,6 Jenišovice 988 434 18 10 15 3,5 Josefův Důl 944 527 50 22 47 8,9 Lučany nad Nisou 1 808 769 68 34 62 8,1 Maršovice 505 188 22 13 22 11,7 Nová Ves nad Nisou 706 343 30 13 27 7,9 Pulečný 345 111 19 8 19 17,1 Rádlo 706 280 18 10 17 6,1 Rychnov u Jablonce nad Nisou 2 656 1 009 110 58 105 10,4 Jablonecko 56 635 28 511 2 397 1 209 2 218 7,8 Tabulka 17 : Ukazatele trhu práce v jednotlivých obcích mikroregionu Jablonecko k 31.12.2011 Situaci na trhu práce ovlivňují především podniky samotného města Jablonec nad Nisou. Tradiční oblast sklářského a bižuterního průmyslu se stále od roku 2009 vyrovnává s ukončením činnosti největšího zaměstnavatele v regionu, firmy Jablonex Group a.s. Na výrobu některých komponent a obchodní zastoupení bývalé firmy navazují drobné podnikatelské subjekty, které se snaží spolu se stávajícími výrobci a Svazem výrobců skla a bižuterie tradiční výrobu a stávající obchodní zastoupení udržet. Některé podniky během sledovaného období zvýšily stav svých zaměstnanců, jiné naopak zaznamenávají pokles zakázek a snižování zaměstnanosti. V roce 2011 bylo důležitou událostí výrazně omezení jabloneckého provozu firmy Preciosa a.s. Velmi klíčovou roli zastává v regionu resort strojírenství a zpracovatelského průmyslu vyrábějící součásti pro produkci automobilů. Zvýšení zaměstnanosti a nárůst zakázek zaznamenali někteří z významných výrobců autodílů, další naopak registrovali mírný pokles počtu zaměstnanců. V ostatních průmyslových odvětvích většina z významných zaměstnavatelů nezaznamenala výrazný pohyb zaměstnanosti. Výjimku tvořily pouze stavební 25

BAK stavební společnost, a.s., Atotech CZ, a.s. a C+C Cimbál s.r.o., kde výrazněji propouštěli část svých zaměstnanců. V nevýrobní sféře došlo u většiny významných subjektů k mírnému snížení stavů, k významnějšímu meziročnímu úbytku pracovních míst došlo ve Střední průmyslové škole technické, Městě Jablonec nad Nisou a firmě BusLine a.s. Počet zaměstnanců navýšily v meziročním srovnání nejvýrazněji Kaufland České republika v.o.s. a Věznice Rýnovice. III.5.2 Tanvaldsko Mikroregion Tanvaldsko zaměřený především na zpracovatelský průmysl kovodělný, sklářský a textilní představuje v rámci okresu dlouhodobě oblast s nejvyšší nezaměstnaností. K tomuto stavu přispívají zejména omezená nabídka pracovních příležitostí, nepříznivá skladba obyvatelstva s větším podílem sociálně slabších vrstev společnosti a osob s nižším stupněm vzdělání, špatná dopravní obslužnost některých horských částí obcí a další faktory. Ke konci roku 2011 byli v působnosti kontaktního pracoviště Tanvald evidováni 1252 uchazeči, v meziročním srovnání tak došlo k poklesu o 82 uchazeče. Ve sledovaném roce pokračoval nejprve pokles míry nezaměstnanosti až na červnových 11,2%, k 31.12.2011 činila míra nezaměstnanosti 11,5%. Meziroční pokles počtu evidovaných uchazečů činil 93,9%, tento vývoj byl ve srovnání s ostatními mikroregiony okresu nejméně příznivý. V roce 2011 byla zaznamenána trvající rostoucí poptávka po nových pracovnících a to prakticky ve všech hlavních odvětvích. Ke konci roku 2011 tak nabízeli zaměstnavatelé 34 volných pracovních míst, na konci roku 2010 to bylo 18 míst. Mezi nejpočetnější patřily dlouhodobě místa ve zdravotnictví pro střední zdravotnický personál v Nemocnici Tanvald s.r.o., aktuálně místa strážných v areálu Preciosa Ornela a.s. v Desné a sezónně místa pro kuchaře v hotelích a penzionech Jizerských hor. Obec Počet obyvatel k 31.12.2010 Ekonomicky aktivní obyvatelé Počet uchazečů Z toho ženy Počet uchazečů dosažitelných Míra nezaměstnanosti Albrechtice v Jiz. horách 344 151 20 11 20 13,3 Desná 3 367 1 883 203 116 195 10,4 Jiřetín pod Bukovou 581 369 20 14 17 4,6 Kořenov 979 511 57 28 55 10,8 Plavy 1 049 525 73 33 70 13,3 Smržovka 3 707 1 766 232 114 224 12,7 Tanvald 6 950 3 562 438 215 413 11,6 Velké Hamry 2 881 1 294 184 79 171 13,2 Zlatá Olešnice 513 240 25 11 23 9,6 Tanvaldsko 20 371 10 301 1 252 621 1 188 11,5 Tabulka 18 : Ukazatele trhu práce v jednotlivých obcích Tanvaldska k 31.12.2011 Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo (U/VM) se snížil z výrazných 74,1 v prosinci 2010 na 36,8 na konci roku 2011, přesto zůstává v důsledku nízkého počtu volných pracovních míst hodnota tohoto ukazatele velmi nepříznivá. Mírné ekonomické oživení v roce 2011 se částečně projevilo u některých důležitých podniků, které zvýšily své stavy. Klíčový zaměstnavatel regionu ve sklářském průmyslu, bývalé Desenské sklárny, je po praktickém zániku společnosti Jablonex Group a.s. součástí nově vzniklého subjektu Preciosa Ornela a.s. V roce 2011 zaznamenal poměrně výrazný nárůst počtu zaměstnanců díky převedení zaměstnanců z omezeného provozu mateřské Preciosa a.s. v jablonci nad Nisou. Mezi dalšími významnými zaměstnavateli regionu vykázali výraznější zvýšení počtu svých zaměstnanců především strojírenská firma Desko a.s., výrobce dřevěných hraček Detoa Albrechtice s.r.o. a výrobce textilií Kümpers Textil s.r.o. Silroc CZ a.s. Naopak nejvyšší pokles zaměstnanosti zaznamenala textilní firma Seba T a.s. Tanvald. 26

III.5.3 Železnobrodsko Železnobrodsko bylo dlouhodobě mikroregionem s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Po uzavření provozu společnosti Jablonex Group a.s. (bývalé Železnobrodské sklo a.s.) a plošném poklesu poptávky ve strojírenství, automobilovém průmyslu i v dalších odvětvích v důsledku hospodářské krize byl zde zaznamenán naopak nejvýraznější nárůst nezaměstnanosti. V roce 2011 došlo ve výrobě skla a bižuterie k stabilizaci vývoje a zvýšení zaměstnanosti u některých velkých i malých zaměstnavatelů. To mělo spolu s mírným oživením v dalších hospodářských odvětvích za následek druhý nejvýraznější pokles počtu evidovaných uchazečů ve srovnání s ostatními mikroregiony. Míra nezaměstnanosti představovala ke konci prosince 2011 hodnotu 9,9%, před rokem to bylo 11,8%. Ke konci sledovaného období evidoval úřad práce 732 uchazečů z tohoto regionu. Ve srovnání s prosincem 2010 to bylo o 113 nezaměstnaných méně s meziročním indexem 86,6%. V nabídce volných pracovních míst došlo v roce 2011 k mírnému nárůstu, nejvíce pracovních příležitostí bylo nabízeno pro dělníky a techniky ve strojírenství, pro pracovníky ve zdravotnictví a výrobě bižuterie. Hodnota počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo se díky klesajícímu počtu uchazečů a růstu počtu volných míst snížila z 60,4 v prosinci 2010 na 29,3 na konci roku 2011. Přes pozitivní vývoj je evidentní nedostatek pracovních příležitostí, který je do značné míry kompenzován výhodnou polohou regionu a možností dojíždění do okolních hospodářských center. Tato skutečnost rovněž pozitivně ovlivnila mikroregionální trh práce. Obec Počet obyvatel k 31.12.2010 Ekonomicky aktivní obyvatelé Počet uchazečů Z toho ženy Počet uchazečů dosažitelných Míra nezaměstnanosti Držkov 557 271 32 14 30 11,1 Jílové u Držkova 212 98 10 4 10 10,2 Koberovy 1 015 470 49 28 47 10,0 Líšný 254 122 13 8 11 9,0 Loužnice 211 118 17 8 16 13,6 Malá Skála 1 164 520 40 25 39 7,5 Pěnčín 1 934 910 102 47 93 10,2 Radčice 169 76 10 5 9 11,8 Skuhrov 531 285 25 17 23 8,1 Vlastiboř 135 58 5 3 4 6,9 Zásada 885 439 30 15 30 6,8 Železný Brod 6 496 3 471 399 193 364 10,5 Železnobrodsko 13 563 6 838 732 367 676 9,9 Tabulka 19 : Ukazatele trhu práce v jednotlivých obcích Železnobrodska k 31.12.2011 Trh práce Železnobrodska je ovlivněn především situací ve sklářském průmyslu, který v oblasti dominuje. Mírné oživení v odvětví se projevilo v meziročním nárůstu zaměstnanosti u některých důležitých zaměstnavatelů regionu, zejména u nově vzniklého subjektu Preciosa Ornela a.s. z bývalého podniku Česká perlička v Zásadě, firem Artglass s.r.o. v Bratříkově,, Oktant a.s. v Železném Brodě a Technosklo s.r.o. v Držkově. Výraznější pokles zaměstnanosti zaznamenaly firmy Skleněná bižuterie a.s. Alšovice, Exatherm s.r.o. v Železném Brodě a Fipobex s.r.o. Pěnčín. 27

III.6 Mapa okresu Jablonec nad Nisou - míra nezaměstnanosti, počet uchazečů a volných míst k 31.12.2011 v členění na mikroregiony Obrázek 2: Mapa hlavních ukazatelů trhu práce v mikroregionech okresu Jablonec nad Nisou 28

IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Graf 17: Vývoj celkového počtu zaměstnaných cizinců v evidenci ÚP v Jablonci nad Nisou Z grafu 17 je patrné, že v roce 2011 zaznamenal úřad práce zastavení poklesu počtu legálně pracujících cizinců v jabloneckém okrese. Následné zvýšení zahraniční zaměstnanosti v druhé polovině sledovaného roku nastalo po výrazném poklesu zaznamenaném v letech 2008 a 2009 a 1. pololetí 2010. Tento stav ovlivnil zejména nárůst počtu informačních karet, na druhou stranu byl patrný pokračující pokles zaměstnaných cizinců s povolením k zaměstnání. IV.1 Zaměstnávání cizinců s povolením k zaměstnání Státní příslušnost Počet osob s povolením k 31.12.2010 k 31.12.2011 rozdíl meziroční index Arménie 1 1 0 100,0% Čína 0 1 1 x Filipíny 2 2 0 100,0% Kazachstán 0 1 1 x Kosovo 0 1 1 x Mali 0 4 4 x Maroko 1 0-1 0,0% Moldavsko 4 4 0 100,0% Mongolsko 28 21-7 75,0% Nepál 0 3 3 x Rusko 2 1-1 50,0% Srbsko 1 0-1 0,0% Sýrie 0 1 1 x Turecko 2 1-1 50,0% Ukrajina 45 37-8 82,2% Vietnam 9 7-2 77,8% Celkem 95 85-10 89,5% Tabulka 20: Zaměstnávání cizinců s povolením k zaměstnání podle státního občanství Za rok 2011 bylo vydáno 95 individuálních povolení k zaměstnání, z toho v 33 případech se jednalo o nová povolení, zbývající tvořila prodloužení stávajících povolení k zaměstnaní. K 31.12.2011 evidoval úřad práce 85 platných povolení k zaměstnání, což je o 10 méně než ke stejnému datu roku 2010. Nejpočetněji jsou podle tabulky 20 zastoupeni občané Ukrajiny, Vietnamu a Mongolska, kde se jedná většinou o prodloužení a kde jsme zaznamenali rovněž 29

poměrně úbytek počtu vydaných povolení. Výrazná většina cizinců s pracovním povolením pracuje nadále v oblasti zpracovatelského průmyslu jako kvalifikovaní dělníci a obsluha strojů a zařízení. Nejvíce byly zastoupeny montážní dělníci, kovodělníci a pracovníci v plastikářském průmyslu. Výrazný pokles počtu zaměstnaných cizinců byl zaznamenán ve výrobě skla a bižuterie. IV.2 Zaměstnávání občanů EU/EHP a Švýcarska Státní příslušnost Počet informačních karet k 31.12.2010 k 31.12.2011 rozdíl meziroční index Bulharsko 58 75 17 129,3% Francie 2 2 0 100,0% Litva 6 5-1 83,3% Maďarsko 1 1 0 100,0% Německo 12 12 0 100,0% Nizozemí 1 1 0 100,0% Polsko 138 129-9 93,5% Rumunsko 15 48 33 320,0% Slovensko 508 512 4 100,8% Švýcarsko 2 2 0 100,0% Velká Británie 1 2 1 200,0% Celkem - EHP 744 789 45 106,0% Arménie 0 1 1 x Bělorusko 3 3 0 100,0% Bolívie 1 1 0 100,0% Bosna a Hercegovina 1 1 0 100,0% Brazílie 0 1 1 x Čína 1 5 4 500,0% Egypt 1 1 0 100,0% Chorvatsko 1 1 0 100,0% Jordánsko 1 1 0 100,0% Kazachstán 0 1 1 x Kuba 1 1 0 100,0% Makedonie 0 1 1 x Maroko 0 1 1 x Moldavsko 5 5 0 100,0% Nepál 0 1 1 x Rusko 8 7-1 87,5% Súdán 1 1 0 100,0% Tunisko 1 0-1 0,0% Ukrajina 129 132 3 102,3% Vietnam 14 10-4 71,4% Celkem - cizinci 168 175 7 104,2% Celkem informační karty 912 964 52 105,7% Tabulka 21 : Počet informačních karet cizinců Počet informačních karet občanů EU/EHP a Švýcarska uvádí tabulka 21. Oproti konci roku 2010 došlo k meziročnímu zvýšení zaměstnanosti této skupiny cizinců zejména díky nárůstu počtu informací u Bulharů a Rumunů, naopak se snížil počet zaměstnaných občanů Polska. Největší část tvoří občané Slovenska a Polska, po vstupu Bulharska a Rumunska na počátku roku 2007 do EU se významnou skupinou stali občané Bulharska. Mezi profesemi dominují podle tabulky 23 na následující straně dlouhodobě zejména kovodělníci, dělníci při výrobě pryžových a plastových výrobků, montážní dělníci, dělníci v potravinářství a pomocné pracovní síly ve zpracovatelském průmyslu. 30

IV.3 Zaměstnávání cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání Informační povinnost se vyžaduje též od zaměstnavatele nebo od fyzické nebo právnické osoby, ke které zahraniční zaměstnavatel vysílá na základě smlouvy své zaměstnance k výkonu práce, jedná-li se o cizince s trvalým pobytem a dalšími kritérii určených zákonem. Počet informačních karet těchto cizinců téměř nepřetržitě stoupá navzdory celkovému klesajícímu počtu všech cizinců, a to především díky vzrůstajícímu počtu cizinců s trvalým pobytem. Nejpočetnější skupinu tvoří Ukrajinci, kteří z velké části pracují ve výrobě skla a bižuterie, potravinářství, výrobě plastových a pryžových výrobků a jako dělníci v průmyslu. IV.4 Zelené karty Státní příslušnost Počet zelených karet k 31.12.2010 k 31.12.2011 rozdíl meziroční index Kanada 0 1 1 x USA 0 1 1 x Celkem zelené karty 1 2 1 200,0% Tabulka 22 : Počet zelených karet cizinců Skupina CZ-ISCO Profese Cizinci - počet platných povolení k zaměstnání Cizinci - počet informačních karet Občané EU/EHP,Švýcar ska počet informačních karet 214 Specialisté ve výrobě, stavebnictví a příb.oborech 6 221 Lékaři (kromě zubních lékařů) 1 3 8 243 Specialisté v oblasti prodeje, marketingu a styku s veřejností 1 1 4 263 Specialisté v oblasti sociální, církevní a v příb. oblastech 5 311 Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech 9 322 Všeobecné sestry a porodní asistentky bez specializace 1 10 325 Ostatní odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví 5 333 Zprostředkovatelé služeb 3 2 334 Odborní administrativní pracovníci a asistenti 5 411 Všeobecní administrativní pracovníci 1 2 6 512 Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři 7 2 4 522 Provozovatelé maloobchodních prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci v prodejnách 6 23 532 Pracovníci osobní péče ve zdravotní a sociální oblasti 3 6 711 Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby 1 1 19 721 Slévači, svářeči a příbuzní pracovníci 9 8 722 Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci 33 7 81 731 Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel 1 7 8 751 Výrobci a zpracovatelé potravin a příbuzní pracovníci 8 2 754 Ostatní řemeslní pracovníci a pracovníci v dalších oborech 2 3 3 812 Obsluha zařízení na zpracování a povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů 2 2 3 814 Obsluha strojů na výrobu výrobků z pryže, plastu a papíru 7 13 109 815 Obsluha strojů na výrobu a úpravu textilních, kožených a kožešinových výrobků 1 1 5 816 Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků 8 104 818 Ostatní obsluha stacionárních strojů a zařízení 8 23 38 821 Montážní dělníci výrobků a zařízení 6 26 145 911 Uklízeči a pomocníci v domácnostech, kancelářích, hotelích, průmyslových a jiných objektech 6 12 931 Pomocní pracovníci v oblasti těžby a stavebnictví 1 3 27 932 Pomocní pracovníci ve výrobě 6 48 933 Pomocní pracovníci v dopravě a skladování 1 4 Tabulka 23: Nejčastější profese obsazené cizinci k 31.12.2011 31

V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Komentář k realizaci jednotlivých nástrojů APZ Finanční prostředky na státní politiku zaměstnanosti vynaložené pracovištěm úřadu práce v Jablonci nad Nisou v letech 2010 a 2011 jsou uvedeny v následující tabulce 24. Z ní vyplývá díky klesajícímu počtu uchazečů o zaměstnání a zpřísnění podmínek vyplácení podpory v nezaměstnanosti znatelné snížení nákladů na pasivní politiku zaměstnanosti. Díky omezenému množství finančních prostředků ze státního rozpočtu a opožděné přípravě nových NIP bylo relativně nízké rovněž čerpání v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Rovněž jsme zaznamenali mírné zvýšení výdajů na příspěvky podle novelizovaného znění 78 zákona o zaměstnanosti. Výdaje na politiku zaměstnanosti 2010 2011 Rozdíl Meziroční index Kč Kč Kč % Celkem 206 562 137 601-68 961 66,6% z toho na pasivní politiku zaměstnanosti 120 847 78 754-42 093 65,2% na aktivní politiku zaměstnanosti 62 630 33 671-28 959 53,8% výdaje podle 78 ZoZ 20 716 23 264 2 548 112,3% V tom výdaje na insolvenci 2 369 1 912-457 80,7% Podíl výdajů na APZ z celkových výdajů 30,3% 24,5% -5,9% 80,7% Tabulka 24 : Výdaje na státní politiku zaměstnanosti vynaložené KoP ÚP ČR Jablonec nad Nisou Ukazatel Čerpáno Nástroje a opatření financované ze státního rozpočtu Podíl z čerpaného Kč % Rekvalifikace 1 228 834 3,6 SÚPM - příspěvek na úhradu mezd na vyhrazené místo 6 047 227 18,0 SÚPM - jiný účelový příspěvek (zřízená místa) 30 000 0,1 SÚPM - SVČ - jiný účelový příspěvek 660 676 2,0 VPP - úhrada nákladů na vytvořená místa 7 188 259 21,3 CHD + CHP - příspěvek na zřízení 697 000 2,1 CHD + CHP - příspěvek na provoz 1 940 000 5,8 Příspěvek pro SVČ osoby se ZP 102 000 0,3 Pracovní rehabilitace, speciální RK, poradenství pro OZP 25 701 0,1 Nové nástroje APZ 0 0,0 Konzultační a poradenské služby 11 850 0,0 Celkem nástroje a opatření národní APZ 17 931 547 53,3 Projekty financované z ESF (OPLZZ - Národní individuální projekty) NIP Poradenské služby a rekvalifikace - rekvalifikace 2 539 541 7,5 NIP Poradenské služby a rekvalifikace - poradenství 935 956 2,8 NIP Společensky účelná pracovní místa 3 958 977 11,8 NIP Veřejně prospěšné práce 4 513 809 13,4 Vzdělávejte se pro růst! 1 202 497 3,6 Vzdělávejte se! OP LZZ - 2. fáze 2 588 407 7,7 Celkem Evropský sociální fond 15 739 187 46,7 Celkem APZ 33 670 734 100,0 Tabulka 25 : Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti vynaložené KoP ÚP ČR Jablonec nad Nisou 32

V roce 2011 bylo na nástroje a opatření APZ vyčerpáno celkem 33 671 tis. Kč., z toho téměř 47% z prostředků Evropského sociálního fondu. Ve srovnání s rokem 2010, kdy bylo čerpáno 62 630 tis. Kč, což je výrazný pokles o 46,2%. Důvodem bylo zejména ukončování všech Národních individuálních projektů financovaných v rámci OP LZZ, nižší částka přidělená na národní APZ ze státního rozpočtu a nižší čerpání v rámci nového projektu Vzdělávejte se pro růst! V uplynulém roce jsme registrovali zejména zvýšený zájem zaměstnavatelů o obsazování vyhrazených společensky účelných pracovních míst, intenzivnější vytváření SÚPM za účelem zahájení SVČ i vytváření nových míst veřejně prospěšných prací. Díky omezenému rozpočtu se však nepodařilo tento zájem uspokojit v plné výši. Mezi stávajícími nástroji bylo nejvíce prostředků uvolněno na příspěvky na mzdu u vyhrazených SÚPM a veřejně prospěšné práce, financované z větší části z národního rozpočtu. Graf 18: Podíl jednotlivých nástrojů na celkových výdajích APZ v roce 2011 Umísťování uchazečů na podporovaná místa z prostředků APZ podrobně popisuje následující tabulka. Za rok 2011 bylo vytvořeno celkem 495 pracovních míst, což je o 231 méně než v roce 2010. Na podporovaných místech bylo za rok 2011 umístěno celkem 383 uchazečů, což představuje 9,5% všech umístěných uchazečů. V roce 2010 byl podíl na celkovém počtu umístěných vyšší o 3,3%. Vedle mírného ekonomického oživení se vytváření pracovních míst v rámci aktivní politiky zaměstnanosti stalo dalším pozitivním faktorem ke snižování počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání. Nástroj, opatření APZ vytvořená místa 2010 2011 umístění uchazeči vytvořená místa umístění uchazeči SÚPM - vyhrazená 159 158 76 74 SÚPM - zřízená zaměstnavateli 5 14 1 5 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ 21 21 16 16 Veřejně prospěšné práce 31 34 86 88 Chráněné pracovní dílny 4 13 3 6 Chráněná pracovní místa 1 1 5 8 Chráněná pracovní místa - SVČ osob se ZP 4 4 1 1 NIP Společensky účelná pracovní místa 186 184 43 43 NIP Veřejně prospěšné práce 70 86 107 117 Cílené programy - RIP 14 14 26 25 Celkem 495 529 364 383 Tabulka 26 : Vytvořená pracovní místa podle jednotlivých nástrojů a opatření APZ Při realizaci nástrojů APZ zaměřil úřad práce svoji pozornost na umísťování rizikových skupin uchazečů. Patří sem tedy dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči o zaměstnání, kteří jsou 33