Evropa ve středověku II Mapa:
Evropa ve středověku II rozpad římského impéria (476 n. l.) Východořímská a Západořímská říše Východořímská říše snaha opět získat západní území a sjednotit obojí pod jednu vládu východní území označována jako Byzanc křesťanská mocnost středověku ve východním Středomoří
Křesťanství křesťan odvozeno od latinského christianus, tj. patřící Kristu (Ježíši Kristu) v antice křesťané pronásledováni 313 n. l. Edikt milánský vydává císař Konstantin I. - dohoda mezi císaři Východu a Západu o svobodné volbě vyznání; křesťanství - dovolené náboženství postupné pronikání do středních vrstev 325 n. l. Nikajský koncil shrnutí pravidel fungování církve Konstantinopol nové křesťanské město nahrazující Řím stěhování národů sílící vliv Říma církevní stát
Justinián I. Byzanc snaha udržet si moc proti germánským barbarům a obnovit římské impérium - největší územní rozmach císař Justinián I. za jeho vlády (6. století) říše dosahuje největšího rozmachu (téměř celé Středomoří) rodným jazykem latina převádí říši z antického starověku do středověku velmi vzdělaný muž sepisuje obsáhlý Justiniánův zákoník (hl. občanské právo) - vzor pro středověké zákoníky (Corpus iuris civilis) upevňuje svoji nejen světskou, ale i církevní moc konstantinopolský biskup mu přímo podřízen
Justinián I. byzantská architektura - typu římské baziliky doplněné kopulí a klenbami - typu půdorysu rovnoramenného kříže s centrální kopulí, později čtvercového půdorysu materiál: cihly, mramor výzdoba: mozaiky, fresky chrám Hagia Sofia
Byzanc po 6. stol. n. l. útok slovanských kmenů ze severu rozpad celistvé říše na menší státečky 7. stol. n. l. - útoky arabských kmenů na východě ztráta území 8. stol. n. l. - Byzanc jen na Balkáně a v Malé Asii zastavení arabské invaze!
Misijní činnost v 9. stol. snaha Byance obracet slovanské kmeny na křesťanskou víru hraniční oblasti (Chorvati, Srbové, Bulhaři) vysílání misií na barbarská území r. 863 příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu 10. stol. přijetí křesťanství v Kyjevské Rusi (největší slovanský stát)
Konflikt církví spory mezi konstantinopolským patriarchou a papežem sídlícím v Římě o oprávněnost statutu hlavy církve vyhrocení r. 1054 velké církevní schizma - rozdělení církve na: a) římskokatolickou na západě (Řím) - latina b) pravoslavná na východě (Konstantinopol) - řečtina
Byzanc v boji s Araby a Turky na území Byzance útočí postupně arabské a turecké obyvatelstvo boj nejen o území, ale také konflikt náboženský - křesťanství x islám
Islám dnes jedno z hlavních světových náboženství vznikl na Arabském poloostrově a rozšířil se po Blízkém východě v 6. stol. n. l. spojen se jménem proroka Muhammada a městem Mekka počátek učení o jediném Bohu Alláhovi posvátná kniha Korán citace Muhammada z posledních 23 let jeho života
Vzestup a pád arabské říše Muhammadovy myšlenky získávají stále více příznivců pocit sounáležitosti vznik centralizované říše 7. stol. n. l. - vznik chalífátu (vládce chalífa) výbojná tažení do sousedních zemí odůvodnění: šíření islámu 8. stol. n. l. od Indie po Pyrenejský poloostrov, až k Sahaře Byzanc uhájila jen přístup k Evropě r. 732 bitva u Poitiers, souboj o hranice Francké říše
Křížové výpravy tzv. kruciáty vojenské výpravy z dob středověku, které vyhlašoval papež proti muslimům, kacířům a pohanům muslim člověk věřící v islám pohan člověk vyznávající jiné než formálně uznané formy náboženství kacíř atheista, člověk bez víry, pohan (z pohledu katolické církve) původně směřovaly na území spjatá s křesťanstvím (Jeruzalém, Betlém, Nazaret... Palestina, tzv. Svatá země) hlavním smyslem ochrana těchto míst před pohany
Křížové výpravy první křížová vprava vyhlášena papežem v r. 1095 symbolem kříž našitý na oblek křižáků, tj. bojovníků, kteří byli součástí výpravy součástí králové, šlechta i prosté obyvatelstvo (ženy, děti), kněží, řeholníci přísliby odpuštění hříchů udělované za účast
Křížové výpravy první výprava složena převážně z francouzských a normanských rytířů založení křižáckých států (např. Jeruzalémské království) státy nedokázaly odolávat nájezdům Turků vypraveny další výpravy (součástí druhé KV i český král Vladislav II., třetí KV císař Svaté říše římské Fridrich Barbarossa)
Křížové výpravy žádná z křížových výprav již nebyla úspěšná zánik křížových států do konce 13. stol. Důsledky - kontakt mezi křesťanským a arabským světem: x věda matematika, fyzika, lékařství, astonomie, geografie) x kultura (zachování antických spisů, architektura, umění ornamentu) x nové zemědělské plodiny (rýže, bavlna, cukrová třtina, citróník, pomerančovník) x lázně (hygiena) x nové obchodní stezky a styky (Ibrahím Íbn Jakúb kupec, který se poprvé v 10. stol. písemně zmiňuje o Praze)
Křížové výpravy Důsledky: cesta po souši dlouhá a úmorná křižáci putují po moři zbohatnutí měst Benátky a Janov výchozí bod křižáckých výprav otevření obchodních cest dovoz koření, látky, umělecké předměty, knihy
Turci v Byzanci pronikají na území arabské říše na přelomu 10. a 11. stol., seznamují se s islámem a přijímají ho jako centrální náboženství r. 1299 se dostává k moci dynastie Osmanů založení Osmanské říše, která trvá až do r. 1922, tj. přes 600 let mohuté výboje do okolních států, r. 1453 dobývají Konstantinopol otevření cesty do Evropy
Seveřané nejznámějším kmenem Vikingové původ ve Skandinávii (dnes Dánsko, Švédsko, Norsko, Island) germánský kmen výpravy po moři lodě s nízkým ponorem, tzv. dakary kořistnictví, získávání území útoky na Franckou říši, Anglii, Skotsko a Irsko část vikingů v 9. stol. - Island 10. stol. dopluli do Grónska 1000 n. l. Severní Amerika
Seveřané švédští vikingové (Varjagové) výpady do Pobaltí a dnešního Ruska po velkých řekách do Byzance od 9. stol. království (Norsko, Švédsko, Dánsko) přijetí křesťanství oblečení teplé (len, vlna), pestré barvy, zdobení mýtus o rohatých helmách vytvořili křesťané podoba ďábla
Seveřané Složení společnosti: a) králové voleni z náčelníků, omezená moc shromážděním b) jarlové šlechta, velkostatkáři (družina, lodě, majetek) c) sedláci hospodařili na pronajaté půdě, ale byli svobodní d) otroci Thing rada kde se rozhodovalo o důležitých věcech
Slované Indoevropané příchod z Asie na poč. 6. stol. podle jazyka dělení: a) východní (Rusko, Ukrajina) b) západní (Čechy, Slovensko, Polsko) c) jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci)
Kyjevská Rus východní Slované (Karpaty Volha Černé moře Balt) v čele kmenová knížata opevněná hradiště poblíž toků velkých řek (Kyjev, Novgorod) rozvoj obchodu (i s Vajgary, kteří se zde často usazovali) postupné mísení
Kyjevská Rus Novgorod 882 n. l. - varjažský kníže Rurig kontrola nad zemí a obchodem nový stát Kyjevská Rus nejvýznamnější panovník Vladimír I. (10. - 11. stol.) - sv. Vladimír přijal křesťanství z politických důvodů (sňatek s manželkou byzanckého císaře) spojenectví s Byzanckou říší náboženství sloužící k upevnění centralizovaného státu rozpad říše 12. stol. - řada samostatných knížectví
Polsko první známý polský kníže Měšek I. Piastovec (2. pol. 10. stol.) oženil se s českou Přemyslovnou Dobravou (sestrou knížete Boleslava I.) v Čechách pokřtěn šířil křesťanství syn Boleslav Chrabrý (11. stol.) využil bojů o český knížecí stolec a obsadil Prahu (vynucoval si dědické právo po matce Dobravě) založil arcibiskupství v Hnězdně byl korunován poslkým králem r. 1025 rozpad říše na drobná knížectví 12. stol.