Orlické hory a Podorlicko 17: 133 146 (2010) 2011 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN 0475-0640 ÚVOD Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) v Orlických horách Michal Gerža Sedloňov 133, 517 91 Deštné v Orlických horách, e-mail: gerzamichal@centrum.cz Rod Drosera je v České republice zastoupen třemi druhy Drosera rotundifolia, D. anglica a D. intermedia. Všechny patří k ohroženým a ustupujícím druhům naší květeny. Zatímco Drosera anglica a D. intermedia jsou v ČR velmi vzácné a vyskytují se jen na několika málo posledních lokalitách, Drosera rotundifolia se v některých oblastech dosud vyskytuje relativně často (SLAVÍK 1972, 1973). Rosnatky patří k velice atraktivním rostlinám, a to především díky své ekobiologii. Patří mezi několik málo masožravých druhů naší květeny (dále to jsou rody Pinguicula, Utricularia a na přirozených lokalitách vyhynulý Aldrovanda zastoupený jediným druhem A. vesiculosa). Osidlují botanicky zajímavá stanoviště, kterými jsou vlhké písky a především různé typy rašelinišť (ČVANČARA 1997). S oblibou jsou rosnatky také pěstovány. Sušené rostliny jsou významnou drogou (Herba droserae) pro farmaceutický průmysl a zejména rosnatka okrouhlistá byla v minulosti hojně sbírána ve volné přírodě a využívána v léčitelství (DOMIN 1923, KORBELÁŘ & ENDRIS 1981). Drosera rotundifolia se vyskytuje i v Orlických horách a jejich podhůří. Zřejmě první literární údaj pochází již z konce 19. století (ČELAKOVSKÝ 1877). 1/ Během 20. století zaznamenala značný úbytek lokalit nejen v tomto území, ale v celé České republice. Protože území severovýchodních Čech patří k velmi dobře floristicky prozkoumaným oblastem, je možné si udělat celkem ucelenou představu o jejím dřívějším rozšíření. Příspěvek přináší přehled všech zjištěných lokalit Drosera rotundifolia v Orlických horách a podhůří a zabývá se jejím současným stavem, ohrožením a ochranou. EKOLOGIE Drosera rotundifolia Drosera rotundifolia je fakultativní heliofyt, rostoucí na stanovištích v mnoha směrech extrémní povahy. Vyskytuje se na kyselých, silikátových, vzácně i neutrálních až slabě bazických podkladech. Prostředí je velmi až slabě kyselé, vzácně téměř neutrální (cca 3 6,5 ph) a vyznačuje se nízkým obsahem živin (masožravost rosnatek je adaptací na prostředí chudé na živiny). Je rostlinou s vysokými nároky na vlhkost (hladina vystupuje často až k povrchu), i když je schopná tolerovat krátkodobé vyschnutí. Rozmno- 1/ Zmínku o rostlině Rorela neboli Ros solis v Podorlicku (ves Žampach) je možné najít i v literatuře 17. a 18. století s odkazem na Mathioliho herbář (SCHALLER Jaroslaus, Topographie des Königreichs Böhmen Königgrätzer Kreis, díl XV, Prag und Wien 1790, s. 219 a Balbín, Bohuslav Alois, Miscellanea historica regni Bohemiae, liber 1. Historiam naturalem Bohemiae complectitur, Praha 1679, s. 111).
Orlické hory a Podorlicko 17: 133 146 (2010) žuje se vegetativně i generativně. Příznačná je schopnost rychlého množení pomocí semen za příhodných podmínek. Snáší mechanické poškozování a disturbanci biotopu (ČVANČARA 1997, STUDNIČKA 1989a, 2006). Drosera rotundifolia roste zejména v různých typech rašeliništní vegetace. Jsou to některá společenstva mírně kyselých rašelinišť a rašelinných luk svazu Caricion canescenti-nigrae, hojný je výskyt v některých společenstvech přechodových rašelinišť svazu Sphagno-Caricion canescentis, vrchovištních šlenků svazu Sphagnion cuspidati a vrchovišť třídy Oxycocco-Sphagnetea. Diagnostický význam má pro vegetaci slatinišť s kalcikolními druhy a kalcitolerantními rašeliníky svazu Sphagno warnstorfii-tomenthypnion nitentis (CHYTRÝ in press). Rosnatka v rašeliništní vegetaci vždy roste na kobercích rašeliníků či osidluje plošky obnažené rašeliny. Není schopna růst ve vyšším zápoji dalších vyšších rostlin. Vedle rašelinišť vzácněji roste také na holém substrátu vlhkých písků. Tato vegetace má charakter raných sukcesních stadií a jedná se často o prostředí vhkých pískoven. V České republice se Drosera rotundifolia vyskytuje roztroušeně v oreofytiku a v některých chladnějších územích mezofytika s vyššími srážkami a rašelinnými půdami (např. Třeboňská pánev, Dokesko), místy je vzácná nebo zcela chybí. V termofytiku se nachází již jen na několika posledních lokalitách, zejména ve východním Polabí. V některých oblastech s hojným výskytem rašelinišť se dosud vyskytuje častěji (např. Jizerské a Krušné hory, Šumava) (ČVANČARA 1997, SLAVÍK 1972). CHARAKTERISTIKA STUDOVANÉHO ÚZEMÍ Studovaným územím jsou Orlické hory a jejich širší podhůří. Hřeben hor má protáhlý tvar ve směru SZ JV (délka studovaného území je přibližně 60 km). Na severozápadě sahá území k obci Dobrošov, na jihovýchodě k obci Heroltice. Nadmořská výška území se pohybuje přibližně od 500 m po 1115 m (Velká Deštná). V geologické stavbě území převládají proterozoické horniny v různém stupni metamorfózy (břidlice, fylity, svory až pararuly). V severní části jsou přítomny granity až granodiority (Novohrádecký masiv) a permokarbonské pískovce a slepence. Nejnižší polohy podhůří tvoří druhohorní sedimenty (jílovce, opuky a slínovce), které vyplňují i severní část Orlickozáhořské brázdy (OPLETAL et al. 1980). Převládajícím půdním typem jsou ve vyšších polohách podzoly kambické, v nižších kambizemě dystrické. Na místech s vysokou hladinou podzemní vody se vyskytují pseudogleje a glejové půdy, ojediněle jsou přítomny organozemě (TOMÁŠEK 2000). Klima území je převážně chladného rázu. Podle QUITTA (1971, 1975) náleží z velké části do chladné oblasti CH6 a CH7, nejvyšší polohy v severní části pohoří do oblasti CH4, nejnižší polohy do mírně teplé oblasti MT3 (průměrné lednové teploty se pohybují od -7 do -3 C, průměrné červencové teploty od 12 do 17 C a srážkový úhrn ve vegetačním období od 350 700 mm). Vzhledem ke své poloze a orientaci pohoří dochází na návětrné (západní) straně ke zvyšování četnosti bouřek a srážek. Na závětrné straně Orlických hor vzhledem k převládajícímu proudění 134
Gerža M.: Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) v Orlických horách vzniká srážkový deficit. Ten ale vyrovnává východní cyklonální situace, při níž se severovýchodní svahy stávají návětrnými. Dle fytogeografického členění ČR (SKALICKÝ 1988) studované území zaujímá celý fytogeografický okres 95. Orlické hory, vyšší část okresu 59. Orlické podhůří (přibližně nad 500 m n. m.) a těsně přilehlou část okresů 63a. Žambersko a 73b. Hanušovická vrchovina. Potenciální přirozenou vegetací (NEUHÄUSLOVÁ et al. 1997) jsou na většině území bučiny. Převládají květnaté bučiny asociace Dentario enneaphylli-fagetum, které jsou v hřebenových partiích Orlických hor vystřídány smrkovými bučinami asociace Calamagrostio villosae-fagetum. V nejvyšších polohách se maloplošně vyskytují smrčiny asociace Calamagrostio villosae-piceetum. Drosera rotundifolia roste v Orlických horách na různých typech rašelinišť. Jejich fytocenologický rozbor provedl GERŽA (2010). Nejrozšířenější rašelinnou vegetací území jsou mezotrofní rašelinné louky asociace Caricetum nigrae a přechodová rašeliniště svazu Sphagno-Caricion canescentis, hojnější jsou ještě minerálně bohatá slatiniště s kalcitolerantními rašeliníky asociace Sphagno warnstorfii-eriophoretum latifolii. Nejvzácnějším typem rašelinišť jsou vrchoviště (pouze dvě lokality) s vegetací svazu Sphagnion magellanici a s vegetací vrchovištních šlenků asociace Drepanoclado fluitantis-caricetum limosae. Na řadě ploch se vyskytují i přechodné a nevyhraněné typy. Rašeliniště jsou biotopem, který se ve studovaném území vyskytuje jen roztroušeně. V minulosti však byla s výjimkou vrchovišť mnohem hojnější, neboť značná část lokalit již zanikla vlivem odvodnění, eutrofizace a degradace při absenci hospodaření. Jednotlivé lokality dosahují rozlohy většinou jen několika málo arů, plochy rašelinné vegetace nad 0,5 ha jsou výjimečné. Rozsáhlejší rašeliniště se v území nevyskytovala ani v minulosti (cf. DITTRICH 1933). METODIKA Základem práce byla excerpce všech botanických prací týkajících se studovaného území. Vedle publikovaných prací byly excerpovány četné rukopisné práce (archiv Správy CHKO Orlické hory v Rychnově nad Kněžnou, střediska AOPK ČR v Hradci Králové a v Pardubicích). Prozkoumány byly i významnější regionální herbáře Východočeského muzea v Pardubicích (MP) a Muzea východních Čech v Hradci Králové (HR). Vlastní pozorování druhu pocházejí převážně z let 2000 2010. Během tohoto období jsem nalezl i několik lokalit nových. Získané údaje (vlastní i excerpované) byly zpracovány pomocí programu JanMap do mapy zachycující historické a současné rozšíření druhu. Přehled lokalit je rozdělen do dvou částí. V první jsou lokality současné, v druhé lokality zaniklé. Za zaniklé lokality jsem považoval takové, kde druh nebyl po roce 1990 i přes opakovanou návštěvu botaniky nalezen a/nebo stav lokality doznal takových změn, že výskyt ani nelze předpokládat. Za současné lokality jsem považoval takové, kde druh byl na lokalitě nalezen nebo ověřen po roce 1990, s výjimkou těch, které později prokazatelně zanikly. Nomenklatura taxonů: KUBÁT et al. (2002). Nomenklatura syntaxonů: CHYTRÝ (in press). 135
Orlické hory a Podorlicko 17: 133 146 (2010) PŘEHLED LOKALIT Drosera rotundifolia V ORLICKÝCH HORÁCH Text u jednotlivých lokalit je strukturován následujícím způsobem: číslo lokality (čísla se shodují s čísly v mapě obr. 1), fytogeografický okres, kvadrant síťového mapování, nejbližší obec, přesnější lokalizace vztažená k pevnému bodu (u starších údajů díky nepřesnosti mnohdy není možné), nadmořská výška, zeměpisné souřadnice (pouze u lokalit, kde jsem druh sám zaznamenal, souřadnice jsou získány z mapy, nikoliv pomocí GPS), literární či jiné zdroje. Kurzívou je rok mého posledního pozorování druhu na lokalitě. U současných lokalit následují poznámky o početnosti populace, vegetaci a stavu lokality. U zaniklých lokalit je přípojen komentář jen u těch, kde byl druh pozorován ještě v nedávné době nebo stav biotopu je pro výskyt rosnatky stále alespoň trochu příznivý. U herbářových dokladů a některých literárních zdrojů je uvedena i originální lokalizace. Z excerpovaných herbářů pocházejí ze studovaného území pouze dva sběry uložené v muzeu v Pardubicích. Současné lokality 1 59. Orlické podhůří, 5663b, Olešnice v Orlických horách, louka na levém svahu v udoli Olešenky 2,25 km JZ ZJZ kostela v obci, lokalita sjezdovka u Žídků, 645 m n. m., 50 21 43 N, 16 17 2 E GERŽA 2005a, 2005b, 2005. Rosnatka zde roste v počtu několika desítek rostlin na malém slatiništi v horní části lokality. Společenstvo lze klasifikovat jako vegetaci slatinných luk s kalcikolními druhy asociace Sphagno warnstorfii- Eriophoretum latifolii. Celá lokalita je velmi zachovalá, udržována pravidelným sečením a patří k floristicky nejvýznamnějším lokalitám v Orlických horách (výskyt např. Traunsteinera globosa, Gentianella praecox subsp. bohemica, Arnica montana). 2 59. Orlické podhůří, 5663b, Nový Hrádek, osada Rzy, údolíčko levostranného přítoku Olešenky, 0,98 km SSZ kóty Čihadlo (713 m) VJV Nového Hrádku, lokalita Pod Polomkou, 580 m n. m., 50 21 25 N, 16 16 28 E: DUCHÁČEK & ČÍP 2003. Rosnatka zde roste na drobném slatiništi, jehož vegetace náleží asociaci Sphagno warnstorfii-eriophoretum latifolii. Lokalita je udržována pravidelným sečením a je velmi zachovalá. Ze vzácnějších druhů se dále vyskytují např. Carex davalliana a Dactylorhiza majalis. 3 59. Orlické podhůří, 5763b, Kounov, osada Šediviny VSV Kounova, v údolíčku 0,7 km SV kóty Zlatenka (641 m) U Kounova, přírodní rezervace Bažiny, 600 m n. m.: KUČERA 1988, FALTYSOVÁ et al. 1992, GERŽA et al. 2004, KAPLAN 2005. Lokalita představuje mozaiku vlhkomilné luční vegetace. Rosnatka zde roste ve vegetaci slatinných luk s kalcikolními druhy asociace Sphagno warnstorfii-eriophoretum latifolii a v mezotrofních rašelinných loukách asociace Caricetum nigrae. Přírodní rezervace je z velké části pravidelně sečena. 4 59. Orlické podhůří, 5664c; 5764a, Deštné v Orlických horách, malý mokřad při silnici na úpatí svahů lyžařského areálu 1,15 km VJV kostela v obci, přírodní památka Kačenčina zahrádka, 660 m n. m., 50 17 59 N, 16 21 53 E: KOUTECKÝ 2001, PROCHÁZKA et al. 1967, GERŽA 2005c, KAPLAN 2005, 2010. Rosnatka zde roste na malé ploše v počtu mnoha desítek až několika stovek rostlin. Vegetace představuje přechod slatinných luk s kalcikolními druhy k přechodovému rašeliništi svazu Sphagno-Caricion canescentis. Lokalita je od roku 2004 po dlohouhodobé absenci údržby opět pravidelně sečena a od té doby pozoruji u rosnatky mírný nárůst početnosti. 5 59. Orlické podhůří, 5663a, Dobrošov, podmáčená loučka cca 0,75 km JV středu Dobrošova, lokalita Pod Hájenkou, 525 m n. m., 50 23 53 N, 16 12 28 E: ZÁVADSKÁ apud PROKEŠ 1946, HOLÁNKOVÁ 1969, KRAHULEC 1970, 1978, PROCHÁZKA 1970, 1977, STUDNIČKA 1989b, FALTYSOVÁ et al. 1992a, DUCHÁČEK & ČÍP 2003, GERŽA 2003a, 2006, 2003. 136
Gerža M.: Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) v Orlických horách Početnost rosnatky zde dosahuje mnoha desítek rostlin. Roste zde na malé ploše mezotrofní rašelinné louky asociace Caricetum nigrae. Po dlouhé době absence hospodaření je lokalita v posledních letech opět sečena. V minulosti se zde vyskytovala i mnohem vzácnější Drosera anglica (např. KRAHU- LEC 1978). Po jejím vyhynutí byl proveden i pokus o její opětovné vysazení (STUDNIČKA 1989b), který byl však neúspěšný. 6 95b. Králická hornatina, 5966c, Orličky, zarůstající rašeliniště 1,0 km JZ Suchého vrchu (995 m) SSV obce, lokalita Orličky, 785 m n. m., 50 2 40 N, 16 41 2 E: TUŠLA 1972 (lokalita označená autorem místním názvem Na Výšinách ), BUREŠ 2002, FALTYSOVÁ 2009b, 2010. Rosnatka zde roste v počtu několika desítek rostlin ve vegetaci přechodového rašeliniště asociace Carici echinatae-sphagnetum. Rašeliniště je z převážné části již zarostlé mladším porostem smrku a olše a rosnatka se udržuje jen na malé dosud otevřené ploše. Vzhledem k tomu, že kromě dřevin se v místě rosnatky šíří i Calamagrostis villosa, je druh na lokalitě ohrožen vyhynutím. BUREŠ (2002) zde v roce 2002 pozoroval ještě stovky rostlin. 7 95a. Český hřeben, 5764b, Orlické Záhoří, lesní louka 0,95 km SV kóty Koruna (1099 m n. m.), lokalita U Čertova mlýna, 920 m n. m., 50 17 17 N, 16 25 58 E: 2008. V roce 2008 jsem na lokalitě nalezl jednu rostlinu na netypickém sušším stanovišti v blízkosti plošky suššího přechodového rašeliniště. Zřejmě se jedná o pozůstatek dřívějšího bohatšího výskytu. Lokalita pro výskyt rosnatky není příliš perspektivní. 8 59. Orlické podhůří, 5663a, Česká Čermná, louky pod hřbitovem při J okraji obce, přírodní památka Louky v České Čermné, 540 m n. m., 50 23 45 N, 16 13 48 E: STUDNIČKA 1989a, 1993, FALTYSOVÁ et al. 1992a, DUCHÁČEK & ČÍP 2003, GERŽA 2003a, 2006, 2010. Rosnatka na lokalitě dosahuje početnosti několika set rostlin. Vyskytuje se zde na menší ploše ve vegetaci mezotrofní rašelinné louky asociace Caricetum nigrae. Osidluje zde mikroplošky s vyšší pokryvností rašeliníků (Sphagnum sp.) a jen slabě vyvinutým bylinným patrem. Většinou se jedná o místa, která byla narušena pojezdem sekačky při údržbě lokality. Celá lokalita je pravidelně sečena. V nedávné minulosti se rosnatka vyskytovala ještě na jedné ploše (ústní sdělení J. NOVÁK), ale zřejmě v důsledku zastínění dřevinami zde vyhynula. 9 59. Orlické podhůří, 5764c, Zdobnice, u osady Kačerov Z Zdobnice, 1,8 km S SSV kostela v Kačerově, lokalita Nad Polankou, 740 m n. m., 50 14 57 N, 16 22 53 E: KUČERA 1994, 2003a, 2003b, HADAČ & KUČERA 2001, MÁLKOVÁ 2002, KAPLAN 2005, 2005. Lokalitu tvoří zachovalé přechodové rašeliniště asociace Carici echinatae-sphagnetum (výskyt také Oxycoccus palustris). Rosnatka zde roste v početnosti mnoha set rostlin a jedná se o jednu z nejbohatších populací v Orlických horách. V roce 2005 byly na zarostlé části rašeliniště vyřezány olše a smrky. 10 59. Orlické podhůří, 5663d, Sedloňov, mokřad v louce nad silnicí Sedloňov Bystré, 1,4 km ZJZ od kostela v Sedloňově, 630 m n. m., 50 20 29 N, 16 18 48 E: GERŽA 2003b, 2003c, MYŠKOVÁ 2009, 2009. Rosnatka zde dosahuje početnosti několika set rostlin a roste zde na malé ploše slatinné louky s kalcikolními druhy asociace Sphagno warnstorfii-eriophoretum latifolii. Do r. 2004 byla plocha zahrnuta do pastviny a docházelo k její mírné disturbanci dobytkem. V r. 2005 byla plocha ohrazena a z pastviny vyloučena. Od té doby pozoruji v početnosti rosnatky mírný pokles. Mírná disturbance zřejmě měla (obdobně jako na jiných lokalitách) na tento konkurenčně slabý druh pozitivní efekt. 11 95a. Český hřeben, 5765c, Říčky v Orlických horách, lesní loučka nad cestou 0,79 km Z ZJZ Anenského vrchu (991 m) V obce, 870 m, 50 12 59 N, 16 30 7 E: KUČERA 2003a, 2007, 2009, 2007. Na velmi malé ploše vegetace přechodového rašeliniště asociace Carici echinatae-sphagnetum roste několik set rostlin rosnatky. Lokalita není nikterak udržována, ale není ani bezprostředně nijak ohrožena. 12 95a. Český hřeben, 5764d, Zdobnice, malé vrchoviště 0,28 km JJV Kunštátské kaple na hřebeni Orlických hor (1039 m) VSV obce, přírodní památka U Kunštátské kaple, 1039 m n. m., 50 14 48 N, 16 27 8 E: PROCHÁZKA 1972, 1977, VACEK 1984, FALTYS 1991b, KUČERA 2003a, 2003c, 2010. Lokalitu tvoří drobné vrchoviště s vegetací svazu Sphagnion magellanici. Rosnatka zde roste jen vzácně a její populace čítá několik desítek rostlin. 137
Orlické hory a Podorlicko 17: 133 146 (2010) 13 95a. Český hřeben, 5865a, Bartošovice v Orlických horách, rašeliniště pod silnicí Bartošovice Kunvald, 1,28 km JZ kostela v Bartošovicích, přírodní památka Pod Předním vrchem, 640 m n. m., 50 9 50 N, 16 32 57 E: PROCHÁZKA 1981, FALTYS 1991a, GERŽA et al. 2004, KUČERA 2007, 2005. Rosnatka zde roste při samotném okraji přírodní památky v průseku elektrického vedení. Vegetace má charakter přechodového rašeliniště svazu Sphagno-Caricion canescentis. Její populace je jen malá a čítá několik desítek rostlin. Na samotné ploše přírodní památky s typicky vyvinutým a zachovalým přechodovým rašeliništěm nalezena nebyla. 14 95a. Český hřeben, 5764d, Rokytnice v Orlických horách, lesní loučka 2,0 km SV křižovatky Rokytnice Říčky Bartošovice S Rokytnice, lokalita Nad Kapličkou, 790 m n. m., 50 12 6 N, 16 29 17 E: TUROŇOVÁ 1990, FALTYS 1991c, FALTYSOVÁ et al. 1992b, HANIŠ 2001, MÁLKOVÁ 2002, KUČERA 2003a, 2003d, 2007, 2009, 2003. Na lokalitě se vyskytuje jedna z nejbohatších populací druhu v Orlických horách, která čítá tisíce rostlin. Roste zde ve vegetaci přechodového rašeliniště asociace Carici echinatae-sphagnetum. Lokalita je hojně navštěvována zvěří a disturbance, kterou zde působí, má na populaci rosnatky pozitivní efekt. Nejbohatší porosty jsou zpravidla na ploškách rozryté rašeliny. 15 95b. Králická hornatina, 5966a, Jamné nad Orlicí, lesní louka nad potokem 2,07 km ZSZ Suchého vrchu (995 m) VSV obce, přírodní rezervace Hynkovice, 730 m n. m., 50 3 13 N, 16 39 56 E: BUREŠ 2000, 2002, 2008. Lokalita je tvořena velmi zachovalou vegetací přechodových rašelinišť asociace Carici echinatae-sphagnetum. Rosnatka zde roste velmi hojně a velikost populace dosahuje tisíců rostlin. Lokalita je tak jedním z nejbohatších nalezišť druhu v území. 16 63a. Žambersko, 5965d, Jamné nad Orlicí, rašeliniště v údolí potoka při V okraji obce, 2,37 km ZJZ Suchého vrchu (995 m) VSV obce, lokalita Rašeliniště pod Suchým vrchem, 710 m n. m., 50 2 41 N, 16 39 43 E: BUREŠ 1998, 2002, BUREŠ & BUREŠOVÁ 1999, FALTYSOVÁ 2009a, 2008. Rosnatka zde roste v počtu desítek rostlin. BUREŠ (2002) zde v roce 2002 napočítal cca 70 jedinců. V roce 1999 (BUREŠ & BUREŠOVÁ1999) se zde nacházela na dvou mikrolokalitách, její dřívější rozšíření bylo ještě větší (BUREŠ 1998). Rosnatka zde roste na zachovalé ploše přechodového rašeliniště asociace Carici echinatae-sphagnetum. 17 95b. Králická hornatina, 5965b, Těchonín, rašeliniště v remízu v loukách 1,23 km VJV kostela v obci, lokalita Remízek u Těchonína, 635 m n. m., 50 3 30 N, 16 38 2 E: BUREŠ 2002. Na lokalitě roste populace čítající několik set rostlin. Vegetace má charakter přechodového rašeliniště asociace Carici echinatae-sphagnetum. Lokalita je ohrožena expanzí ostružiníku a zarůstáním dřevinami. Zaniklé lokality 18 59. Orlické podhůří, 5663d, Bystré, cca 500 m n. m.: KRČAN apud PROCHÁZKA 1981 (hojně), herb. KLOUČEK 1950 (Bystré, 500 m) (MP). 19 59. Orlické podhůří, 5663d, Dobřany: VODÁK 1926. 20 59. Orlické podhůří, 5663d, Kounov, osada Šediviny VSV Kounova, louky a okraje křovin V osady, cca 600 720 m: PROCHÁZKA et al. 1967. 21 59. Orlické podhůří, 5663d, Kounov, osada Šediviny VSV Kounova, louky při cestě k osadě Kout, 1,5 km JV odbočky k obci Dobřany ze silnice Kounov Deštné v Orlických horách, lokalita Pod Špičákem : PROCHÁZKA et al. s.d., FALTYSOVÁ et al. 1992b. 22 59. Orlické podhůří, 5663d, Kounov, osada Šediviny VSV Kounova, niva Hluckého potoka cca 0,8 km JZ JJZ odbočky k obci Dobřany ze silnice Kounov Deštné v Orlických horách: FALTYSOVÁ et al. 1992b, PROCHÁZKA 1966b. 23 59. Orlické podhůří, 5663d, Sedloňov, mokřiny na loukách JV obce, 700 m: PROCHÁZKA et al. 1967. 138
Gerža M.: Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) v Orlických horách 24 59. Orlické podhůří, 5663d, Sedloňov, osada Polom S Sedloňova, louky při okraji lesa V a VSV osady, cca 750 770 m: PROCHÁZKA et al. 1967. 25 59. Orlické podhůří, 5663d, Sněžné, rybníček a okolní louky pod cestou ze Sněžného do Janova, 0,8 km ZJZ kóty Krahulec (655 m) J obce: ústní sdělení J. KUČERA. Druh zde KUČERA zaznamenal na konci 90. let 20. století. Lokalitu jsem navštívil v minulých letech vícekrát a její stav je takový, že výskyt rosnatky je zcela vyloučen. 26 59. Orlické podhůří, 5664c, Deštné v Orlických horách, údolí Ošerovského potoka mezi Deštným a osadou Ošerov SZ Deštného: PROCHÁZKA 1977. 27 59. Orlické podhůří, 5664c, Sedloňov, malé luční rašeliniště na levém břehu potoka JV obce, 760 m: PROCHÁZKA et al. 1967. 28 59. Orlické podhůří, 5764a, Deštné v Orlických horách, louky pod chatou Panorama, cca 0,6 km JZ kostela v obci: PROCHÁZKA et al. 1967. 29 59. Orlické podhůří, 5764d, Říčky v Orlických horách, u obce: BRORSEN apud ČELAKOVSKÝ 1877. 30 59. Orlické podhůří, Kounov, louky pod samotou 1,25 km JZ odbočky ze silnice Kounov Deštné v Orlických horách do Dobřan, cca 630 m n. m.: ústní sdělení R. REMEŠ. 31 59. Orlické podhůří; 95a. Český hřeben, 5664c, Deštné v Orlických horách, louky S a SV, cca 700 900 m: PROCHÁZKA 1977. 32 59. Orlické podhůří; 95a. Český hřeben, 5764a, Zdobnice, vpravo silnice k osadě Kamenec S obce: PROCHÁZKA 1981. 33 63a. Žambersko, 5864b, Rokytnice v Orlických horách, 1,75 km Z náměstí v Rokytnici, lokalita U Buku : HROBAŘ 1946 (Pěčín: směrem k Rokytnici), PROCHÁZKA 1977. 34 63a. Žambersko, 5864d; 5865c, Kunvald: HROBAŘ 1946. 35 63a. Žambersko, 5865c, Klášterec nad Orlicí: HANSGIRG apud ČELAKOVSKÝ 1883. 36 63a. Žambersko, 5965d, Jamné nad Orlicí, větší remíz s rybníčky cca 1,6 km V VSV kostela v obci, 670 m n. m.: BUREŠ 1998. Lokalitu jsem navštívil v roce 2008 a její stav je takový, že výskyt rosnatky je zcela vyloučen. 37 63a. Žambersko, 5966c, Orličky, 660 m: herb. HORÁK 1959 (Orličky, 660 m) (MP). 38 63a. Žambersko; 95b. Králická hornatina, 5965b, Jamné nad Orlicí, u hájenky Zakopanka 2,6 km Z Suchého vrchu (995 m) VSV obce, 670 m n. m.: BUREŠ 1998. Lokalitu jsem navštívil v roce 2008 a nenacházejí se zde vhodné podmínky pro výskyt rosnatky. 39 95a. Český hřeben, Orlické Záhoří, osada Trčkov SZ obce: FREYN apud ČELAKOVSKÝ 1883 (rašeliny od Trčkova až na hřebeny), VODÁK 1926. 40 95a. Český hřeben, 5865a, Kunvald, osada Zaječiny SSV Kunvaldu, louky podél okraje lesa SV osady, 620 m: ROUBAL 1987. 41 95a. Český hřeben, 5664a, Olešnice v Orlických horách, svah pod Vrchmezím (1084 m) VJV obce: BROŽ 1960. Na svazích Vrchmezí se nachází několik menších převážně podmáčených louček, kde pravděpodobně BROŽ (1960) druh pozoroval. Území jsem v minulých letech navštívil vícekrát, ale druh jsem ani při podrobném hledání již nenalezl. 42 95a. Český hřeben, 5664c, Deštné v Orlických horách, lesní louka pod cestou v národní přírodní rezervaci Bukačka 0,76 km SSZ kóty Šerlich (1026 m) SV Deštného: VODÁK 1926, PULCHART 1946, PROCHÁZKA 1965, 1977, BELICOVÁ 1982. Lokalitu jsem navštívil v minulých letech vícekrát a ačkoliv se zde nacházejí vhodná mikrostanoviště, druh jsem nenašel. 139
Orlické hory a Podorlicko 17: 133 146 (2010) 43 95a. Český hřeben, 5664c, Deštné v Orlických horách, osada Šerlišký mlýn 2,9 km SV VSV kostela v obci, lokalita U Šerlišského mlýna : PULCHART 1946, PROCHÁZKA et al. 1967, PROCHÁZKA 1977. 44 95a. Český hřeben, 5664d, Orlické Záhoří, osada Bedřichovka SZ obce, louky a příkopy při cestě od chaty Bedřichovka ke státní hranici, cca 725 m: PROCHÁZKA et al. 1967. 45 95a. Český hřeben, 5764b, Orlické Záhoří, louky při potůčku JZ od obce, cca 680 750 m: PRO- CHÁZKA et al. 1967. 46 95a. Český hřeben, 5765c, Bartošovice v Orlických horách, osada Neratov S Bartošovic, louka s prameništěm poblíž osamělé kapličky (kóta 787 m) SV Anenského vrchu (991 m): ROUBAL 1987. Lokalitu jsem navštívil v minulých letech vícekrát a ačkoliv stav biotopu výskyt druhu nevylučuje, rosnatku jsem nenalezl. 47 95a. Český hřeben, 5865d, České Petrovice, raseliniště na V okraji obce poblíž státni hranice cca 2,0 km V kostela v obci, cca 700 710 m: BRORSEN apud ČELAKOVSKÝ 1877 (u Českých Petrovic), PROCHÁZKA 1966a, 1977, ROUBAL 1987. Lokalitu jsem navštívil v roce 2008 a její stav je takový, že výskyt rosnatky je značně nepravděpodobný. Sice se zde dosud vyskytují malé plošky charakteru přechodového rašeliniště, jsou však již stíněny okolními dřevinami a postupně zarůstají. Zachovalejší část rašeliniště se nachází již na polské straně hranice. 48 95a. Český hřeben, Bartošovice v Orlických horách, osada Neratov S obce: HANSGIRG apud ČE- LAKOVSKÝ 1883. 49 95b. Králická hornatina, 5966c, Orličky, zarostlý mokřad 1,5 km J Suchého vrchu (995 m) SSV obce, 730 m n. m., 50 2 14 N, 16 41 32 E: BUREŠ 2002. Lokalitu jsem navštívil v roce 2008 a je zcela zarostlá křovitými vrbami a dalšími dřevinami. Výskyt rosnatky je proto zcela vyloučen. 50 95b. Králická hornatina, 5966c, Orličky, lokalita označená místním názvem Na Hůrkách V Orliček, cca 750 m n. m.: TUŠLA 1972. Zřejmě se jedná o v současnosti degradovaný mokřad 1,8 km JJV Suchého vrchu (995 m), 0,65 km ZSZ Červenovodského sedla. V roce 2010 jsem zde naznamenal několik jedinců druhu Dactylorhiza majalis. 51 63a. Žambersko, 5965d, Orličky, rašeliniště pod vrchem Bulík (729 m) 1,6 km JZ kostela v Orličkách: TUŠLA 1972. 52 95b. Králická hornatina, 5966c, Orličky, hned za posledním stavením při turistické trase vystupující z obce směrem k Suchému vrchu (995 m), cca 730 m n. m.: TUŠLA 1972. TUŠLA popisuje lokalitu jako bohatou. V okolí Orliček zmiňuje ještě další lokalitu označenou místním názvem Na Prameni, kterou se mi nepodařilo identifikovat. 53 95b. Králická hornatina, 5966c, Valteřice, rašeliniště V Paloucích, 1,5 km JZ Bukové hory (958 m) S obce, v místech, kde potok vytéká z lesa, cca 710 m n. m.: TUŠLA 1972. Podle TUŠLY se jednalo o bohatou lokalitu. V okolí obcí Valteřic, Výprachtic a Horních Heřmanic popisuje autor větší množství lokalit, které však již leží mimo studované území vymezené touto prací. ZHODNOCENÍ ROZŠÍŘENÍ DRUHU V ORLICKÝCH HORÁCH A PODHŮŘÍ, OHROŽENÍ A OCHRANA Drosera rotundifolia byla v Orlických horách a jejich podhůří dosud nalezena na téměř padesáti lokalitách. Lze předpokládat, že v minulosti byla mnohem hojnější. Nápadná koncentrace lokalit se nachází v jižní části pohoří kolem Suchého vrchu a v severní části v okolí obcí Deštné v Orlických horách, Olešnice v Orlických horách a Sedloňov. V současnosti je její výskyt znám na sedmnácti lokalitách. Skutečný počet recentních lokalit se bude blížit tomuto počtu. Její výskyt je striktně omezen 140
Gerža M.: Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) v Orlických horách Obr. 1. Rozšíření Drosera rotundifolia v Orlických horách a jejich podhůří. 141
Orlické hory a Podorlicko 17: 133 146 (2010) na rašeliniště, která jsou v území spíše vzácnějším biotopem a hlavně jsou botaniky vyhledávána. Nelze však vyloučit, že na některé známé lokalitě s rašeliništní vegetací je dosud přehlížena. V území roste v různých typech této vegetace. Nejhojněji se vyskytuje v chudé vegetaci přechodových rašelinišť s dominancí rašeliníků (celkem na 9 lokalitách), hojnější je ještě na minerálně bohatých slatiništích s kalcitolerantními rašeliníky (5 lokalit). Vzácná je na mezotrofních rašelinných loukách a na vrchovištích (ta se v území vyskytují pouze dvě, na jednom se nachází i rosnatka). Současných 17 lokalit představuje pokles o téměř 70 % dřívějšího známého rozšíření. Podle řazení do kategorií ohroženosti v červeném seznamu ČR (PROCHÁZKA 2001) tento pokles odpovídá druhům silně ohroženým (C2) (pokles až o 50 % původního stavu). V červeném seznamu ČR (ibid.) je Drosera rotundifolia řazena mezi druhy ohrožené (C3). Současná početnost populací na jednotlivých lokalitách je značně různorodá. Většinou dosahuje stovek rostlin. Některé populace jsou však velmi slabé (řádově desítky rostlin). Lokality s hojným výskytem, kde se Drosera rotundifolia vyskytuje v bohatých porostech a její početnost dosahuje až tisíců rostlin, jsou ojedinělé (nejbohatší jsou zřejmě lokality č. 15 Hynkovice a č. 14 Nad Kapličkou). Existence na řadě lokalit je podmíněna jejich pravidelnou údržbou. Jedná se především o lokality s vegetací mezotrofních rašelinných luk a minerálně bohatých slatinišť s kalcitolerantními rašeliníky. Při absenci sečení dochází k uplatňování konkurenčně zdatnějších druhů a rosnatka postupně mizí. Naproti tomu vegetace přechodových rašelinišť je velice stabilní a ačkoliv vznikla v území činností člověka (odstraněním původní lesní vegetace), udržuje se i bez managementu dlouhá desetiletí v nepříliš pozměněné podobě. Jen pozvolna přechodová rašeliniště zarůstají dřevinami a pro zachování jejich existence je postačující jen občasné vyřezání. Jediná lokalita s vrchovištní vegetací je primárním bezlesím a obejde se zcela bez managementu. Na řadě lokalit lze pozorovat pozitivní vliv přiměřené disturbance. Při narušování povrchu se uvolňují volné plošky, na kterých se konkurenčně slabá rosnatka může rozrůstat. Disturbance může být způsobována lesní zvěří, jak je tomu např. na lokalitách Nad Kapličkou u Rokytnice v Orlických horách nebo Nad Polankou nedaleko Zdobnice. K narušování povrchu dochází i při sečení lokalit. Např. v přírodní památce Louky v České Čermné se rosnatka nejhojněji vyskytuje na místech narušených při pojezdu sekačky. Naopak pokud je disturbance přerušena, rosnatka ustupuje. Tento jev pozoruji na drobném slatiništi pod Sedloňovem (lokalita č. 10), které do roku 2004 bylo součástí pastviny, ale v posledních letech je přístupu dobytka již zamezeno. Lokality s rosnatkou jsou obecně nejvíce ohrožovány změnou vodního režimu (zejména odvodněním, negativně se ale projevuje i výraznější zvýšené zamokření), eutrofizací a tím zvýšenou konkurencí dalších rostlin a absencí hospodaření a samovolným zarůstáním. Drosera rotundifolia je druhem nejen atraktivním pro botaniky, ale také mu je často věnována cílená péče a ochrana. V často druhově chudé rašeliništní vegetaci (především jedná-li se o přechodová rašeliniště) se mnohdy jedná o jeden z mála nebo dokonce jediný ohrožený rostlinný druh. Rosnatku lze díky své všeobecné známosti a oblibě označit za vlajkový druh, jehož ochranou je zabezpečena ochrana celé lokality a dalších přítomných druhů. Ze současných 17 známých lokalit je 5 chráněno jako přírodní 142
Gerža M.: Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) v Orlických horách památka nebo rezervace a na několika dalších je vykonáván pravidelný management, jehož cílem je zachování přírodních hodnot lokality. V případě přírodní rezervace Hynkovice byla rosnatka i hlavním motivem pro zajištění územní ochrany. ZÁVĚR Drosera rotundifolia je v současnosti v Orlických horách a podhůří známa na 17 lokalitách. V minulosti byla zjištěna na více než padesáti lokalitách a lze předpokládat, že se dříve vyskytovala ještě častěji. Jednotlivé populace jsou relativně malé a zpravidla nepřesahují stovky jedinců. Na některých lokalitách je i velmi vzácná (desítky rostlin) a bohatší populace (s výskytem tisíců rostlin) jsou výjimečné. Nejčastěji se vyskytuje na přechodových rašeliništích, hojněji se nachází i na minerálně bohatých slatiništích s kalcitolerantními rašeliníky. Na mnoha lokalitách je její existence závislá na pravidelném managementu. Pozitivní vliv má na její početnost přiměřená disturbance, ať způsobená zvěří nebo údržbou lokality. Rosnatce je mnohdy věnována cílená péče a díky tomu, že je vnímána jako vlajkový druh, je tak chráněna celá lokalita a další druhy. Některé lokality jsou územně chráněny formou přírodní památky nebo rezervace. SUMMARY Drosera rotundifolia in Orlické hory Mountains. The article describes historical and present distribution of Drosera rotundifolia in the Orlické hory Mts (Sudeten Mts) and their foothills. The species was recorded on more than 50 localities since the end of the 19th century. The majority of the localities are situated in the north and south part of the mountains. 17 recent localities is known. The species occures the first of all in the vegetation of the transitional mires and calcareous fens. The number of the recent populations is mainly low. The localities with the population with thousands plants are exceptional. The species is endangered particularly by eutrophication and drainage. Some localities need periodical management. The positive effect has the adequate disturbation. Some localities are protected natural reserve. LITERATURA BELICOVÁ J. (1982): Botanická inventarizace státních přírodních rezervací Bukačka, Častovec, Černá stráň a Sítovka v severovýchodních Čechách. Acta Mus. Reginaehradec., ser. A: sci. natur., 17: 53 88. BROŽ V. (1960): Rosnatka, vzácná rosnatka Orlických hor. Živa, 46: 54 55. BUREŠ L. (1998): Navrhovaná přírodní rezervace Rašeliniště pod Suchým vrchem, aktuální vegetace a biotechnické zásahy v roce 1998. Ms. [depon. in: AOPK ČR Pardubice]. BUREŠ L. (2000): Rašeliniště Hynkovice: návrh chráněného území, ochranářská studie. Ms. [depon. in: AOPK ČR Pardubice]. BUREŠ L. (2002): Suchý vrch. E0030. Ms., závěrečná zpráva z mapování biotopů soustavy Natura 2000 [depon. in: AOPK ČR Praha]. 143
Orlické hory a Podorlicko 17: 133 146 (2010) BUREŠ L. & BUREŠOVÁ Z. (1999): Rašeliniště pod Suchým vrchem. Dokumentace stavu a zásahů v roce 1999. Ms. [depon. in: AOPK ČR Pardubice]. ČELAKOVSKÝ L. (1877): Prodomus květeny české I. Arch. Přírod. Výzk. Čech, 3: 385 678. ČELAKOVSKÝ L. (1883): Prodomus květeny české IV. Arch. Přírod. Výzk. Čech, 4: 677 944. ČVANČARA A. (1997): Drosera. L rosnatka. In: Slavík B. [ed.], Květena České republiky, 5: 48 52, Academia, Praha. DITTRICH J. (1933): Die Moore Nordostböhmens. Sebastiansberg. DOMIN K. (1923): Rosička okrouhlolistá (Drosera rotundifolia L.), naše nejhledanější léčivá rostlina. Publ. Ústř. Komise Sběr Léč. Rostl., 10:1 28. DUCHÁČEK M. & ČÍP D. (2003): Mokřadní louky na severu Orlického podhůří. 2. Ed. ČSOP Jaro Jaroměř, 47 p. FALTYS V. (1991a): Závěrečná zpráva z botanického inventarizačního průzkumu CHPV Rašeliniště Pod Předním vrchem. 4 p., Ms. [depon. in: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou]. FALTYS V. (1991b): Zpráva z exkurze do SPR U Kunštátské kaple. 1 p., Ms. [depon. in: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou]. FALTYS V. (1991c): EL Rosnatka na Anenském vrchu. 1 p., Ms. [depon. in: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou]. FALTYSOVÁ H. (2009a): Jamné nad Orlicí, VKP UO 149 Rašeliniště pod Suchým vrchem na potoce ve V části obce. Soupis druhů. 1 p., Ms. [depon. in: AOPK ČR Pardubice]. FALTYSOVÁ H. (2009b): Orličky, VKP UO 148 Orličky, rašeliniště na Orličském potoce pod el. vedením 800 m SSZ od horního konce obce. Soupis druhů. 1 p., Ms. [depon. in: AOPK ČR Pardubice]. FALTYSOVÁ H., MATOUŠKOVÁ H. & HILLE J. (1992a): Významné krajinné prvky východočeského regionu. Okres Náchod. ČÚOP, Pardubice. FALTYSOVÁ H., MATOUŠKOVÁ H. & HILLE J. (1992b): Významné krajinné prvky východočeského regionu. Okres Rychnov nad Kněžnou. ČÚOP, Pardubice. GERŽA M. (2003a): Flóra a vegetace botanicky významných lokalit okresu Náchod. 175 p., Ms., dipl. thesis [depon. in: Kat. ekologie a živ. prostředí, Přírod. fak. UP Olomouc]. GERŽA M. (2003b): Zajímavá mikrolokalita rašelinné vegetace u Sedloňova v Orlických horách. Orchis, Dobré, 22/1: 2 5. GERŽA M. (2003c): Zlatý potok. E0112UOH. Ms., závěrečná zpráva z mapování biotopů soustavy Natura 2000 [depon. in: AOPK ČR Praha]. GERŽA M. (2005a): Botanický skvost Orlických hor sjezdovka u Žídků. Orchis, Dobré, 24/2: 13 20. GERŽA M. (2005b): Sjezdovka u Žídků (Na Lužanech). Botanický průzkum. 12 p., Ms. [depon. in: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou]. GERŽA M. (2005c): Kačenčina zahrádka. Botanický průzkum. 14 p., Ms. [depon. in: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou]. GERŽA M. (2006): Flóra botanicky významných lokalit severozápadního podhůří Orlických hor a přilehlé části Východního Polabí. Acta Mus. Reginaehradec., ser. A: sci. natur., 31: 33 62. GERŽA M. (2010): Vegetace tříd Scheuchzerio palustris-caricetea nigrae a Oxycocco-Sphagnetea v Orlických horách a jejich podhůří. Zprávy Čes. Bot. Spleč., 45: 221 268. GERŽA M., PRAUSOVÁ R. & SAMKOVÁ V. (2004): Informační materiály k floristickému kurzu. Východoč. Bot. Zprav., 2004/4: 2 39. HADAČ E. & KUČERA J. (2001): Příspěvek k poznání rašelinných rostlinných společenstev Orlických hor. Acta Mus. Reginaehradec., ser. A: sci. natur., 28: 113 118. 144
Gerža M.: Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) v Orlických horách HANIŠ J. (2001): Hřeben jih. E0020OH. Ms., závěrečná zpráva z mapování biotopů soustavy Natura 2000 [depon. in: AOPK ČR Praha]. HOLÁNKOVÁ (1969): Soupis druhů z lokality Pod hájenkou. 1 p., Ms. [depon in: AOPK ČR Hradec Králové]. HROBAŘ F. (1946): Druhý doplněk ke Květeně Kostelecka a Rychnovska. Vamberk, 32 p. CHYTRÝ M. [ed.] (in press): Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace (Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation). Academia, Praha. KAPLAN Z. [ed.] (2005): Výsledky floristického kurzu ČBS v Kostelci nad Orlicí (4.-10. července 2004). Zprávy Čes. Bot. Společ., Příloha 2005/1: 1 76. KORBELÁŘ J. & ENDRIS Z. (1981): Naše rostliny v lékařství. Avicenum, Praha. KOUTECKÝ P. (2001): Deštné v Orlických horách, mimo les. E0012OH. Ms., závěrečná zpráva z mapování biotopů soustavy Natura 2000 [depon. in: AOPK ČR Praha]. KRAHULEC F. (1970): Soupis druhů z lokality Pod hájenkou. 2 p., Ms. [depon. in: AOPK ČR Hradec Králové]. KRAHULEC F. (1978): K výskytu Drosera anglica HUDS. a Calla palustris L. na Dobrošově. Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 13: 203 204. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. KUČERA J. (1988): Floristický materiál ze Setkání botaniků Dobré 87. Orchis, Dobré, 7/2: 1 11. KUČERA J. (1994): Rašeliniště nad Polankou. Orchis, Dobré, 13/2: 2 3. KUČERA J. (2003a): Výsledky floristického minikurzu ve Zdobnici. Orchis, Dobré, 22/2: 1 16. KUČERA J. (2003b): Výsledky floristického minikurzu v CHKO Orlické hory 2003 Zdobnice 12.-15. 6. 2003. Kačerov: evidovaná lokalita Nad Polankou, 14. 6. 2003 1 p., Ms. [depon. in: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou]. KUČERA J. (2003c): Výsledky floristického minikurzu v CHKO Orlické hory 2003 Zdobnice 12.-15. 6. 2003. Přírodní památka U Kunštátské kaple, 13. 6. 2003. 1 p., Ms. [depon. in: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou]. KUČERA J. (2003d): Výsledky floristického minikurzu v CHKO Orlické hory 2003 Zdobnice 12.-15. 2003. Horní Rokytnice: evidovaná lokalita Nad Kapličkou, 14. 6. 2003. 1 p., Ms. [depon. in: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou]. KUČERA J. (2007): Floristický průzkum luk na lesním půdním fondu. Část 7. Zdobnice (část), Říčky (část), Panské Pole, Hadinec. Ms. [depon. in: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou]. KUČERA J. (2009): Floristický materiál z lesních luk v CHKO Orlické hory. Acta Mus. Richnov., sect. natur., 16 (1 2): 1 56. MÁLKOVÁ J. (2002): Nebeská Rybná (mimo les). E0011. Ms., závěrečná zpráva z mapování biotopů soustavy Natura 2000 [depon. in: AOPK ČR Praha]. MYŠKOVÁ Z. (2009): Prameništní vegetace Orlických hor a sezónní dynamika jejího mechového patra. Ms., dipl. thesis [depon. in: Ústav botaniky a zoologie, Masarykova univerzita, Brno]. NEUHÄUSLOVÁ Z., MORAVEC J., CHYTRÝ M., SÁDLO J., RYBNÍČEK K., KOLBEK J. & JI- RÁSEK J. (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky 1 : 500 000. Botanický ústav AV ČR, Průhonice. OPLETAL M., DOMEČKA K., ČECH S., ČUTA M., FAJST M., HOLUB V., KAČURA G., LÍBALOVÁ J., POŠMOURNÝ K., SEKYRA J., STŘÍDA M., ŠALANSKÝ K., ŠULCEK Z., TÁSLER R. & VALEČ- KA J. (1980): Geologie Orlických hor. Ústřední ústav geologický, Academia, Praha. PROCHÁZKA F. (1965): Státní přírodní rezervace Bukačka botanická zahrada Orlických hor. Východočeské muzeum, Pardubice, 25 p. 145
Orlické hory a Podorlicko 17: 133 146 (2010) PROCHÁZKA F. (1966a): Nová botanická zajímavá lokalita v Orlických horách. Listy Orlického muzea, Choceň, 1: 183 186. PROCHÁZKA F. (1966b): Příspěvek ke květeně severovýchodních Čech I. Acta Mus. Reginaehradec., ser. A: sci. natur., 7: 43 66. PROCHÁZKA F. (1970): Chráněné druhy rostlin ve sbírkách Východočeského muzea v Pardubicích. Pr. a stud., Pardubice. 2: 53 79. PROCHÁZKA F. (1972): Květena rašelinišť v hřebenové části Orlických hor. Ochrana přírody, Praha, 26: 190 192. PROCHÁZKA F. (1977): Květena. In: ROČEK Z. et al.: Příroda Orlických hor a Podorlicka, 337 402. SZN, Praha. PROCHÁZKA F. (1981): Příspěvek ke květeně severovýchodních Čech II. Acta Mus. Reginaehradec., ser. A: sci. natur., 16: 125 153. PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha, 18: 1 166. PROCHÁZKA F. et al. (1967): Floristický materiál ke květeně severozápadní části Orlických hor a těsně přilehlého území Podorličí. Acta Mus. Reginaehradec., ser. A: sci. natur., 8: 27 56. PROCHÁZKA F., NOVÁKOVÁ H., FALTYS V. s. d.: Louky na JV úpatí Špičáku. Soupis druhů z let 1965 Procházka, 1981 Nováková, 1984 Faltys. 1 p., Ms. [depon. in: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou]. PROKEŠ, K. (1946): Nové floristické nálezy ze severovýchodních Čech. Věst. Král. Čes. Společ. Nauk, cl.. math natur., 1944: 17. PULCHART M. (1946): Obrazy z Orlických hor. Krása našeho Domova, 37: 152 156, 173 178, 192 195. QUITT E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr., Brno. QUITT E. (1975): Mapa klimatických oblastí ČSR 1 : 500 000. Geografický ústav ČSAV, Brno. ROUBAL A. (1987): Materily ke květeně střední části Orlických hor. Zpr. Čs Bot. Společ., 22: 17 37. SLAVÍK B. (1972): Rosnatka okrouhlolistá v českých zemích. Ochrana přírody, 27/4: 87 90. SLAVÍK B. (1973): Vzácnější druhy rosnatek v ČSR. Ochrana přírody, append. ad 28/3: 9 12. SKALICKÝ V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný S. & Slavík B. [eds.], Květena České socialistické republiky, 1: 103 121, Academia, Praha. STUDNIČKA M.(2006): Masožravé rostliny. Academia, Praha. STUDNIČKA M. (1989a): Geobotanická dokumentace k lokalitě Louky v České Čermné. 19 p., Ms. [depon. in: Odb. živ. pr. a zem. Královéhradeckého kraje]. STUDNIČKA M. (1989b): Geobotanický výzkum naleziště rosnatky anglické na lokalitě V nebíčku u Dobrošova. 19 p., Ms. [depon. in: Odb. živ. pr. a zem. Královéhradeckého kraje]. STUDNIČKA M (1993): Česká Čermná: geobotanika luk II. 12 p., Ms. [depon. in: Odb. živ. pr. a zem. Královéhradeckého kraje]. TOMÁŠEK M. (2000): Půdy České republiky. Český geologický ústav, Praha. TUROŇOVÁ D. (1990): Zpráva z botanického průzkumu lokality cca 1,5 km SSZ od Horní Rokytnice, lesní odd. 60 B, 103. 2 p., Ms. [depon. in: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou]. TUŠLA J. (1972): Rozšíření rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia L.) v podhůří Orlických hor na severu Lanškrounska. Východoč. bot. zprav., 1972/1: 2 3. VACEK S. (1984): Vegetační poměry chráněného naleziště U Kunštátské kaple. Orchis, Dobré, 1984: 5 7. VODÁK V. (1926): Botanický popis okresu Novoměstsko. 221 p., Ms. [depon. in: Okresní archiv, Rychnov nad Kněžnou]. 146