Indikátory monitoringu adaptací

Podobné dokumenty
Adaptace na změnu klimatu ve městech: pomocí přírodě blízkých opatření

Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů

Hodnocení zranitelnosti hl.m. Prahy vůči dopadům klimatické změny

Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení

SOUBOR ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ VE MĚSTĚ BRNĚ

Implementační plán Adaptační strategie hl. m. Prahy na klimatickou změnu na roky

Adaptační strategie hlavního města Prahy na klimatickou změnu

Udržitelný rozvoj města: Scénáře budoucího vývoje města Ústí nad Labem

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení

Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu

Hodnocení přínosů přírodě blízkých řešení pro implementaci Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu

Příprava. Adaptační strategie hlavního města Prahy na změnu klimatu. RNDr. Štěpán Kyjovský, Magistrát hl. m. Prahy

Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky

Hlavní město Praha a evropská iniciativa Mayors Adapt. Mgr. Tereza Líbová, OCP MHMP

Indikátory zranitelnosti

Udržitelný rozvoj města: Scénáře budoucího vývoje města Litoměřice

Zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody

Příprava Implementačního plánu. Adaptační strategie hlavního města Prahy na změnu klimatu. Mária Kazmuková, Magistrát hl. m. Prahy

ve Zdravém městě Chrudimi

CENIA pro životní prostředí analýza prostorových dat, vizualizace dat a hodnocení životního prostředí na jejich základě

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

Informace o přípravě koncepce ochrany před následky sucha v ČR

Projekt: Adaptace města na změnu klimatu postup zpracování adaptační strategie ve městě Hlučíně

Jak se projevuje změna klimatu v Praze?

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

UDRŽITELNÁ ENERGETIKA VE MĚSTĚ CHRUDIM. SECAP a Adaptační strategie na klimatickou změnu

Představení tématu. Viktor Třebický CI2, o. p. s.

Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu. Mária Kazmuková, Štěpán Kyjovský, Odbor ochrany prostředí, Magistrát hl. m.

Hodnocení povodňových rizik

Adaptace měst na změnu klimatu: metodika pro města a obce

Adaptace na změnu klimatu úrovni měst

VODA V KRAJINĚ. Praha, Voda v krajině v kontextu změny klimatu

Návrh Implementačního plánu Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu

Návrh způsobu měření vize. Stav 2016 Strategické cíle / Opatření / projekty Řešení problematiky znečištění ovzduší

Koncept Smart Cities z pohledu MŽP

Koncept Smart Cities z pohledu MŽP

Shrnutí a formulace doporučení v oblasti rozvoje adaptací ve městě

Národní akční plán adaptace na změnu klimatu role budov

Poznatky z cesty do Švýcarska; pozemkové úpravy v návaznosti na změnu klimatu

květen 2017 Adaptace města Litoměřice na klimatické změny Projektová zpráva z pracovního semináře

Adaptační strategie statutárního města Ostravy na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu

Metody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Změna klimatu a české zemědělství

PROJEVY KLIMATICKÉ ZMĚNY JAKO FAKTORY A LIMITY ROZVOJE REGIONŮ (INSPIRACE ZE ZAHRANIČÍ)

Informace o řešení problematiky sucha z pohledu MŽP Ing. Tereza Davidová, Ph.D. Odbor ochrany vod, oddělení ochrany před povodněmi

Degradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

Adaptační strategie statutárního města Ostravy na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu

Staré Sedlo u Sokolova. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

Krásná. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

Hodnocení let 2013 a 2014 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ

ADAPTACE NA KLIMATICKOU ZMĚNU OPATŘENÍ NA ZMÍRNĚNÍ PROJEVŮ ZMĚNY KLIMATU. Vojtěch Lekeš, architekt MSc.

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti

NEDÁVNÉ HORKÉ VLNY VE STŘEDNÍ EVROPĚ V KONTEXTU KLIMATICKÉ ZMĚNY

Boučí. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

Hodnocení životního prostředí v Kraji Vysočina. Tereza Ponocná

Generel vodního hospodářství krajiny ČR a monitoring sucha jako strategické nástroje adaptace na měnící se klima

Strategie a programy Ministerstva životního prostředí v oblasti klimatické změny

KONFERENCE POZEMKOVÝCH ÚPRAV 2019

KONCEPCE VODOHOSPODÁŘSKÉ POLITIKY ČR

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

Monitoring a předpověď zemědělského sucha

Zemědělství a klimatická změna. prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. a kol. Mendelova univerzita v Brně Ústav výzkumu globální změny AV ČR

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV

Správa a informace v oblasti ŽP (GIE) a klimatu (GIC)

ZMĚNA KLIMATU - HROZBA A PŘÍLEŽITOST PRO ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

Projevy klimatické změny v západních Čechách (podle sekulární stanice Klatovy v období )

PORTÁL ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V PRAZE - Nový pohled na starý IOŽIP?

KLIENTSKY ORIENTOVANÁ VEŘEJNÁ SPRÁVA 2030 PŘÍPRAVA STRATEGIE VS 21+

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

1. české uživatelské fórum GMES Praha Zbyněk Stein. Představení aktivit CENIA v projektu EnviSec

Základy pedologie a ochrana půdy

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel kral@mze.cz

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe), Oddělení společenského rozměru globální změny

Dìkujeme všem organizacím, které poskytly údaje ke zpracování roèenky. Úplný pøehled zdrojù dat je uveden v závìru publikace.

ZMĚNA KLIMATU A HYDROLOGICKÉ EXTRÉMY

Tepelný ostrov v Praze a možnosti zmírnění jeho negativních dopadů. Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav

Prioritní výzkumné cíle

Změna klimatu a vinohradnictví. Mgr. Monika Bláhová Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) Mendelova univerzita v Brně

Návrh projektu: Ekostopa GBN

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A VÝZVY HL. M. PRAHY A PRAHY A JEJÍ REFLEXE VE STRATEGICKÉM A ÚZEMÍM PLÁNOVÁNÍ

Stará Voda u Mariánských Lázní. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu

Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

Indikátory pro hodnocení životního prostředí na národní a regionální úrovni

Ekologická stabilita krajiny jako prostředek adaptace na změnu klimatu

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Transkript:

Indikátory monitoringu adaptací III. etapa Příprava monitoringu adaptací řešení v rámci veřejné zakázky Vyhotovení podkladů pro přípravu Implementačního plánu Strategie adaptace HMP na klimatickou změnu, dle smlouvy INO/54/09/012713/2017 Zpracoval: Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Oddělení společenského rozměru globální změny Prosinec 2017

Obsah 1. Návrh indikátorů pro monitoring a vyhodnocení postupu implementace Strategie adaptace hl.m. Prahy na klimatickou změnu... 3 2. Indikátory implementace Strategie adaptace hl.m. Prahy na klimatickou změnu... 5 2.1 Indikátory extremity a změny klimatu (kategorie A)... 5 2.2 Indikátory zranitelnosti (kategorie B)... 6 2.3 Indikátory adaptace (kategorie C)... 7 3. Vyhodnocení implementace Strategie adaptace hl.m. Prahy na klimatickou změnu... 9 2

1. Návrh indikátorů pro monitoring a vyhodnocení postupu implementace Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu Vyhodnocení postupu implementace Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu bude realizováno na základě monitoringu a vyhodnocení souboru vybraných indikátorů. Monitoring indikátorů a jejich vyhodnocení tak představují klíčový nástroj pro vyhodnocení postupu implementace hl. m. Prahy v krátkodobém a střednědobém časovém horizontu. Celkový kontext monitoringu a vyhodnocení implementace ve vazbě na udržitelné plánování a správu je ilustrován v Obr. 1. V této kapitole je představen návrh indikátorů a metodický rámec jejich vyhodnocení. Obr. 1. Adaptační strategie, její monitoring a vyhodnocení a vazba na udržitelné plánování a správu. (volně upraveno dle EEA, 2016). V návaznosti na stávající aktivity města a dalších institucí (např. ČHMÚ, ČSÚ) v oblasti monitoringu jsou definovány základní indikátory a rovněž jsou navrženy vzorové doplňující indikátory (příklady). Data o základních indikátorech jsou již v současnosti sbírána a jsou tak k dispozici pro monitoring a hodnocení adaptací na změnu klimatu bez nutnosti sběru nových dat. Soubor základních indikátorů obsahuje celkem 16 položek ve třech kategoriích (A, B, C). Doplňující indikátory jsou označeny indexem X v ID indikátoru, data pro jejich monitoring a vyhodnocení nejsou dle ročenky ŽP hl. m. Prahy systematicky sledována, nejsou tedy u nich uvedeny žádné datové zdroje. Komplexní soubor indikátorů reflektuje rámec reportování adaptací pro SECAP (Pakt starostů a primátorů v oblasti Klimatu a Energetiky; www.covenantofmayors.eu) a pokrývá tři tématické oblasti: (i) Indikátory extremity a změny klimatu (kategorie A); (ii) Indikátory zranitelnosti (kategorie B); (iii) Indikátory adaptace (kategorie C). 3

Indikátory extremity a změny klimatu mají informativní charakter, avšak jejich sledování je nezbytné pro porozumění celkovému kontextu (klima je dynamický systém a monitoring adaptací tudíž zároveň vyžaduje informativní indikaci změny klimatu a jeho extremity). Cílem idikátorů zranitelnosti je monitorovat vývoj náchylnosti společnosti vůči negativním dopadům změny klimatu. Cílem indikátorů adaptace je sledování zavádění a uplatňování konkrétních adaptačních opatření vyplývajících z. 4

2. Indikátory implementace Strategie adaptace hl.m. Prahy na klimatickou změnu 2.1 Indikátory extremity a změny klimatu (kategorie A) Základní indikátory extremity a změny klimatu jsou navrženy tak, aby reflektovaly tři základní hrozby související s měnícím se klimatem na územé hl. m. Prahy indikátor extrémních teplot, a to zejména horkých vln (A_01), indikátor extrémních srážkových událostí přívalových srážek (A_02) a indikátor nedostatku vody a sucha (A_03). Doplňující indikátory extremity a změny klimatu lze volně definovat např. na základě v zahraničí standardně používaných indexů extremity klimatu (např. https://www.ncdc.noaa.gov/extremes/cei/), problémem však zůstává dostupnost dat potřebných pro jejich sledování. Tabulka 1: Indikátory extremity a změny klimatu. ID Indikátor Definice Jednotka Vyhodnocení Data A_01 Počet Počet dnů/nocí, kdy teplota Informativní ČHMÚ dnů/nocí s extrémními teplotami překročí limitní hodnotu (např. počet tropických dní, tropických nocí, letních dnů) indikace extrémních teplot A_02 Počet extrémních srážkových událostí A_03 Počet dní sucha Počet srážkových událostí kdy úhrny překročí limitní hodnotu (stanovení na místní úrovni na základě klimatologické mapy) Počet dní, kdy modelová vlhkost půdy v % využitelné vodní kapacity je < 10 % Existuje řada více či méně specificky zaměřených indikátorů extremity klimatu Informativní indikace extrémních srážek Informativní indikace sucha ČHMÚ ČHMÚ A_X1 Další indexy * Informativní extremity klimatu indikace klimatu extremity * nejčastěji se jedná o bezrozměrnou veličinu (01), závisí však na konkrétním typu indexu extremity 5

2.2 Indikátory zranitelnosti (kategorie B) Skupina základních indikátorů zranitelnosti zahrnuje zejména demografické charakteristiky populace (B_01, B_02), dále charakteristiky exponovaných území (B_03) a charakteristiky vztažené k dopadům proběhlých událostí (B_04, B_05, B_06). Navržené doplňující indikátory zranitelnosti zohledňují charakteristiky exponované populace (B_X1) a ekonomické dopady extrémních hydrometeorologických / klimateických jevů (B_X2). Tabulka 2: Indikátory zranitelnosti. ID Indikátor Definice Jednotka Vyhodnocení Data B_01 Hustota Počet obyvatel administrativní obyvatel Vyšší hustota ČSÚ zalidnění jednotky vztažený k její ploše / km 2 zalidnění indikuje vyšší zranitelnost B_02 Podíl Podíl obyvatel ve věkové kategorii % Vyšší podíl citlivých ČSÚ citlivých 014 let a 65+ let skupin obyvatel skupin indikuje vyšší obyvatel zranitelnost B_03 Podíl plochy Podíl plochy administrativní % Vyšší podíl indikuje VÚV v záplavové jednotky, který je v případdě vyšší zranitelnost m území povodně Q100 zaplaven B_04 B_05 B_06 B_X1 Počet hydrometeorolog icko klimatickýc h krizových situací Počet evakuovaný ch osob Počet zraněných osob / úmrtí Podíl populace v ohroženýc h oblastech B_X2 Škody na majetku města Počet situací vyvolaných hydrometeorologickoklimatickými jevy, které splňují definici krizových situací dle krizového řízení očet osob evakuovaných / přemístěných z důvodu extrémních hydrometeorologických / klimatických jevů očet osob zraněných osob / úmrtí z důvodu extrémních hydrometeorologických / klimatických jevů % populace administrativní jednotky žijící v oblastech ohrožených daným typem extrémních hydrometeorologických / klimatických jevů Souhrnné monetární škody na majetku města (administrativní jednotky) způsobené extrémními hydrometeorologickými / klimatickými jevy Vyšší počet indikuje vyšší zranitelnost / vyšší extremitu klimatu 1 Vyšší počet indikuje vyšší zranitelnost / vyšší extremitu klimatu 1 Vyšší počet indikuje vyšší zranitelnost / vyšší extremitu klimatu 1 % Vyšší podíl populace žijící v ohrožených oblastech indikuje vyšší zranitelnost tis. CZK / Vyšší škody indikují vyšší zranitelnost / vyšší extremitu klimatu 1 Orgány krizovéh o řízení Orgány krizovéh o řízení Orgány krizovéh o řízení 6

1 možno použít též jako indikátor kategorie A 2.3 Indikátory adaptace (kategorie C) Skupina základních indikátorů adaptace zahrnuje indikátory reflektující realizaci přírodě blízkých adaptačních opatření na území města (C_01, C_02, C_03, C_04 a doplňující opatření C_X1, C_X2, C_X3), dále indikátory charakterizující hospodaření s pitnou vodou (C_05, C_06, C_07 a doplňující opatření C_X6 a C_X7), indikátor osvěty veřejnosti (C_X4) a vynaložených nákladů (C_X5). Tabulka 3: Indikátory adaptace. ID Indikátor Definice Jednot ka C_01 C_02 C_03 Podíl zelených ploch Podíl propustných povrchů Počet vysázených stromů Podíl plochy administrativní jednotky, který spadá do kategorie zelených ploch Podíl plochy adaministrativní jednotly, který je klasifikován jako propustný povrch Počet nově vysazených stromů v rámci veřejné zeleně ve městě Vyhodnocení % Vyšší podíl indikuje % Vyšší podíl indikuje Vyšší počet indikuje Data ÚP, MČ, ÚP MČ, C_04 Bilance počtu stromů Rozdíl počtu vysázených a vykácených stromů v rámci administrativní jednotky Kladná hodnota indikuje C_05 C_06 Revitalizace vodních toků přírodě blízkým způsobem Spotřeba pitné vody C_07 Ztráta pitné vody v distribuční síti C_X1 Plocha zelených střech a fasád Celková délka revitalizovaných vodních toků a obnovených či nově vybudovaných Specifická spotřeba pitné vody v domácnostech Podíl množství pitné vody odebrané spotřebiteli a celkového množství vody dodaného do vodovodní sítě Celková plocha zelených střech a zelených fasád na budovách v rámci administrativního jednotky bm / Vyšší počet indikuje l / Nižší spotřeba může obyvat indikovat úspěšnou el / implementaci adaptační den strategie % Nižší podíl indikuje m 2 Nárůst celkové plochy zelených střech a fasád indikuje úspěšnou implementaci adaptační strategie PVK, PVK, 7

C_X2 C_X3 C_X4 C_X5 Plocha zasakovacích pásů Rozloha revitalizovanýc h ploch brownfieldů Zapojení veřejnosti do environmentál ního vzdělávání (k ochraně klimatu) Celkové investice na adaptační opatření C_X6 Zachytávání a využívání srážkové vody v budovách C_X7 Zachytávání a využívání srážkové vody pro zálivku veřejné zeleně Celková plocha zasakovacích pásů v rámci administrativního jednotky Celková plocha revitalizovaných ploch brownfieldů ve městě (administrativní jednotce) v daném roce Počet účastníků programů EVVO zaměřených na ochranu klimatu a adaptace v hl. m. Praze pro děti i dospělou populaci. Celková suma finančních prostředků investovaných v daném roce z veřejných zdrojů na adaptační opatření realizovaná na administrativním území hl. m. Prahy Počet nově postavených budov v daném roce, které jímají a opětovně využívají srážkovou vodu, (např. pro sanitární účely) Počet veřejných pozemků, kde byla v daném roce nově realizována opatření na zachytávání srážkové vody a využití pro zálivku (jezírka, nádrže na zachytávání srážkové vody, atp.) m 2 Nárůst celkové plochy zasakovacích pásů indikuje úspěšnou implementaci adaptační strategie ha / Revitalizace brownfieldů může indikovat úspěšné implementaci adaptační strategie tis. CZK / Vyšší zapojení veřejnosti do problematiky adaptací na změnu klimatu indikuje Vyšší investice do adaptačních opatření indikují úspěšnou implementaci adaptační strategie Vyšší počet indikuje Vyšší počet indikuje 8

3. Vyhodnocení implementace Strategie adaptace hl.m. Prahy na klimatickou změnu Z metodického hlediska je vyhodnocení v optimálním případě založeno na sledování stavu jednotlivých indikátorů v pravidelném (např. ročním) ku, dle dostupnosti dat. Jelikož nejsou stanoveny cílové hodnoty jednotlivých indikátorů, je definován střednědobý trend vývoje jejich hodnoty v čase indikující (ne)naplňování cílů (viz sloupec Vyhodnocení ). K vyhodnocení indikátorů slouží matice. Jako výchozí (referenční) stav slouží hodnoty u 2017 (před zavedením Implementačního plánu), v následujících letech jsou hodnoty jednotlivých indikátorů (V i) porovnávány s výchozím stavem (2017; δ R) a rovněž s předchozím em (δ P), je tedy možné monitorovat jak progres v porovnání s výchozím stavem, tak meziročně. Procentuální hodnoty ve sloupcích δ, jejichž trend (pokles či nárůst) je v souladu s úspěšnou implementací (sloupec Vyhodnocení tabulek indikátorů; netýká se informativních indikátorů kategorie A) mohou být následně pro přehlednost graficky podbrveny zeleně; indikátory, u kterých nedochází ke výrazné změně (bez rostoucího či klesajícího trendu) šedivě; a indikátory, jejichž trend je v nesouladu s úspěšnou implementací červeně. Převládající barva matice vizuálně přehledně indikuje (ne)úspěšnost implementace adaptační strategie, a to bez nutnosti porozumění specifickým hodnotám jednotlivých indikátorů a jejich trendům. Tabulka 4: Matice pro vyhodnocení indikátorů implementace, příklad pro období 20182021. ID 2017 2018 2019 2020 2021 Vi Vi δ R δ P Vi δ R δ P Vi δ R δ P Vi δ R δ P A_01 A_02 A_03 B_01 B_02 B_03 B_04 B_05 B_06 C_01 C_02 C_03 C_04 C_05 C_06 C_07 X Vi hodnota daného indikátoru v daném roce; δ R % změna hodnoty oproti referenčnímu stavu; δ P % změna hodnoty oproti předchozímu u; X případné zařazení doplňujících indikátorů 9