Vyjádření. k žádosti o vydání integrovaného povolení. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.

Vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. V Praze, 18.2.2006

Zadavatel: Krajský úřad - Moravskoslezský kraj Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, 702 18 Ostrava IČ: 70 89 06 92 Kontakt: podatelna@kr-moravskoslezsky.cz, 595 622 222 Zpracovatel: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Úsek pro agenturní činnost Kodaňská 10, 100 10 Praha 10 IČ: 45 24 91 30 Kontakt: info@cenia.cz, 267 225 232 Č.j.: 2871/CEN/06 Schválil: RNDr. Jan Prášek, ředitel úseku pro agenturní činnost Kontroloval: Ing. Milena Drašťáková Vypracoval: Ing. Antonín Hlavatý, Ph.D. Ing. Václav Hettenberger Archivní výtisk č. 1 CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2006

Obsah 1 PŘEDMĚT VYJÁDŘENÍ... 4 1.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ... 4 1.2 POPIS ZAŘÍZENÍ A PŘÍMO SPOJENÝCH ČINNOSTÍ... 4 2 STANOVISKO K ŽÁDOSTI... 9 3 NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU PODLE 13 ODST. 4 ZÁKONA Č. 76/2002 SB... 10 3.1 EMISNÍ LIMITY, OPATŘENÍ NA OCHRANU OVZDUŠÍ, VODY A PROTI HLUKU A SOUVISEJÍCÍ MONITORING. 10 3.1.1 Ovzduší... 10 3.1.2 Voda... 12 3.1.3 Hluk, vibrace a neionizující záření... 14 3.2 OPATŘENÍ K VYLOUČENÍ RIZIK MOŽNÉHO ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A OHROŽOVÁNÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA POCHÁZEJÍCÍCH ZE ZAŘÍZENÍ PO UKONČENÍ JEHO ČINNOSTI... 15 3.3 PODMÍNKY PŘI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY... 16 3.4 PODMÍNKY ZAJIŠŤUJÍCÍ OCHRANU ZDRAVÍ ČLOVĚKA, ZVÍŘAT A OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ... 18 3.5 PODMÍNKY PRO HOSPODÁRNÉ VYUŽÍVÁNÍ SUROVIN A ENERGIE... 18 3.6 OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ HAVÁRIÍM... 19 3.7 OPATŘENÍ PRO PROVOZ TÝKAJÍCÍCH SE SITUACÍ ODLIŠNÝCH OD PODMÍNEK BĚŽNÉHO PROVOZU, PŘI KTERÝCH MŮŽE VZNIKNOUT NEBEZPEČÍ OHROŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NEBO ZDRAVÍ ČLOVĚKA... 20 3.8 ZPŮSOB MONITOROVÁNÍ EMISÍ A PŘENOSŮ, PŘÍPADNĚ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ (METODIKA MĚŘENÍ, FREKVENCE, VEDENÍ ZÁZNAMŮ)... 20 3.9 OPATŘENÍ K MINIMALIZACI DÁLKOVÉHO PŘEMISŤOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ A K ZAJIŠTĚNÍ VYSOKÉ ÚROVNĚ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ JAKO CELKU... 20 3.10 POSTUP VYHODNOCOVÁNÍ PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ... 22 3.11 DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ ČLOVĚKA A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ S OHLEDEM NA MÍSTNÍ PODMÍNKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A TECHNICKOU CHARAKTERISTIKU ZAŘÍZENÍ... 22 3.12 OSTATNÍ PODMÍNKY... 22 4 VYPOŘÁDÁNÍ SE STANOVISKY A PŘIPOMÍNKAMI ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ... 23 ŘEŠENO V KAP. 3.1.3 (PODMÍNKY Č. 1 A Č. 2)... 24 5 POROVNÁNÍ S NEJLEPŠÍMI DOSTUPNÝMI TECHNIKAMI (BAT)... 25 5.1 DOKUMENTY POUŽITÉ K POROVNÁNÍ ZAŘÍZENÍ S BAT... 25 5.2 SOUHRNNÉ POROVNÁNÍ S BAT... 25 5.2.1 Použití nízkoodpadové technologie... 25 5.2.2 Použití látek méně nebezpečných... 25 5.2.3 Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, případně zhodnocování a recyklace odpadu... 25 5.2.4 Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly vyzkoušeny ve světovém měřítku... 26 5.2.5 Technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretace... 27 5.2.6 Charakter, účinky a množství příslušných emisí... 27 5.2.7 Datum uvedení nových a existujících zařízení do provozu... 30 5.2.8 Doba potřebná k zavedení BAT... 30 5.2.9 Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost... 31 5.2.10 Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojenými na minimum.... 31 5.2.11 Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí.... 31 6 ODŮVODNĚNÍ STANOVISKA K ŽÁDOSTI... 33 7 SEZNAM ZKRATEK A LEGISLATIVY... 34

1 Předmět vyjádření 1.1 Identifikační údaje provozovatele zařízení Název zařízení Provozovatel zařízení (adresa sídla) Elekroocelárna TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Průmyslová 1000,739 70 Třinec Staré Město IČ 18 05 06 46 Kategorie dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Umístění zařízení 2.2 Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli (z prvotních nebo druhotných surovin), včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu Kraj: Moravskoslezský Obec: Třinec Katastrální území: Třinec Parcelní č.: 2018/1 2018/121 2018/125 2018/55 2018/122 2018/126 2018/119 2018/123 2018/128 2018/120 2018/124 2018/129 1.2 Popis zařízení a přímo spojených činností Elektroocelárna je součástí provozu TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., VO - Výroba železa a oceli, TŽ, a.s., kde se vyrábí ocel v elektrických obloukových pecích (EOP). EOP slouží jednak jako hutní agregáty pro výrobu oceli pro slévárnu, taveniny pro kyslíkokonvertorovou ocelárnu (KKO), tak i pro výrobu taveniny za účelem dalšího zpracování na zařízení sekundární metalurgie pro vakuování oceli (VD/VOD) s následným odléváním na odlévárně do ingotů. Ocel se odlévá do kokil a výsledným produktem jsou ingoty. K výrobě náročných jakostí středně a vysoko legovaných ocelí se používá jako vsázka upravovaný šrot a legující přísady. Základním zařízením spadajícím pod dikci zákona č.76/2002 Sb. jsou elektrické obloukové pece (EOP č. 3, EOP č. 4 a EOP č. 5). Zařízení ocelárny se skládá dále z následujících částí: příprava vsázky a vstupních materiálů, zahrnující šrotiště a složiště vstupních a výstupních materiálů elektrické obloukové pece ( EOP ) kesonové zařízení na vakuové zpracování oceli (VD/VOD) odprašovací zařízení na čištění spalin odlévací hala včetně sušení a přípravy pánví expedice a nakládka. Začátky výroby elektrooceli se datují rokem 1942, kdy byla postavena nová slévárna oceli na výrobu tankových pásových článků. 4

V současnosti je Elektroocelárna vybavena třemi provozovanými EOP; průměrná hmotnost tavby u EOP č. 3 je cca 7 t, u pecí č. 4 a 5 cca 10 t. Roční kapacita výroby oceli a ocelolitiny je 50 kt. Uvedená kapacita odpovídá mezinárodně uplatňované metodice stanovení výrobnosti dle tzv. MPP (Maximum Possible Production) maximálně dosažitelná produkce. V následných tabulkách je proto používána hodnota MPP. Vlastní ocelárnu tvoří hala, která je příčně napojena na haly slévárny oceli a venkovní jeřábovou dráhu přilehlého šrotiště. V hale je umístěno všech pět pecí, zařízení VD/VOD, jáma pro odlévání ingotů na licích deskách, zdění, ohřevy a přípravy licích pánví, zdění vík pecí a další zařízení nutná pro provoz ocelárny. V hale se provádí i vychlazování ingotů, jejich expedice a příprava licích souprav. Elektrické obloukové pece: Ocelárna je vybavena celkem pěti malými EOP ( č. 1 až č. 5 ), umístěnými na hutní úrovni, přičemž EOP č. 1 a 2 ( hmotnost tavby 6 a 7 t ) jsou dlouhodobě v klidovém stavu mimo provoz, v tzv. studené rezervě. Každá provozovaná pec se třemi elektrodami o průměru 300 mm je intenzifikována kyslíkem. Kyslík se aplikuje do pecí jednoduchým způsobem, používá se trubka s hadicí, namontovaná na rozvod kyslíku, která se ručně zavede přes pecní dvířka do pece, a to ve fázi aktivního tavení, v oxidační fázi, případně ve fázi chemický ohřev. Pece jsou napojeny na společné odprašovací zařízení. Průměrná doba tavby se pohybuje u pecí EOP č. 3 až č. 5 od 230 do 280 minut a průměrná hmotnost tavby u EOP č. 3 je cca 7 t, u pece č. 4 a 5 cca 10 t. Pro technologický tok EOP VOD se v EOP provede roztavení základní vsázky (Fe šrot) a struskotvorných přísad (vápno, kazivec), vysocelegovaných odpadů a feroslitin a dále se provede snížení obsahu Si ve vsázce plynným kyslíkem. Po dolegování, redukci strusky, jejím stažení a vytvoření nové krycí strusky se provede odpich do zásadité pánve vybavené porézní tvárnicí pro dmýchání inertního plynu a šoupátkovým uzávěrem pro lití. Všechny pece používají grafitové elektrody o jmenovitém průměru 300 mm (12 ), jejich roztečná kružnice je 920 mm. Pece č. 1, 2 a 3 provádějí odpich přes dlouhý odpichový žlab do hal přilehlých sléváren. Pece č. 4 a 5, které jsou k sobě otočeny odpichovými žlaby, odpichují tavby do společné odpichové jámy. Sekundární metalurgie: Pilotním zařízením mimopecního zpracování v elektroocelárně TŽ je zařízení VOD, které tvoří keson (spodní část a víko s hydraulickým zvedáním), převážecí vůz, čtyřotvorová, vodou chlazená kyslíková tryska, včetně zásuvného zařízení, vakuová propusť legovacích přísad, havarijní žlab a jímka, chladič víka kesonu a přípojné potrubí s kompenzátorem. Další součástí jsou paroproudé vakuovací vývěvy (celkem 7) a kondenzátory (celkem 5), potrubí rozvodu páry, chladící vody, čerpadla, tlumiče výfuku páry a chladiče armatur odsávaných plynů. Na zařízení VOD je instalován podavač Al drátu, plněných profilů a dále kyslíková sonda GANOX pro měření koncentrace kyslíku a směsi CO/CO 2 v odcházejících plynech v průběhu celého procesu na VOD. Pro legování kovonosnými a struskotvornými přísadami je zařízení VOD vybaveno systémem 8 zásobníků s vibračními podavači a automatickým vážením, který je napojen na ASŘ procesu. Technologický proces zpracování tekuté oceli pod vakuem způsobem VD/VOD umožňuje: dosažení vyšší kvality vyráběné oceli výrazné snížení vodíku, dusíku a kyslíku v oceli snížení obsahu nemetalických vměstků v oceli, a tím snížení zmetkovitosti finálních výrobků 5

dosažení přesnějšího chemického složení oceli a z toho plynoucí úspory legovacích přísad teplotní a chemickou homogenitu oceli zlepšení jakosti povrchu ingotů. Odlévání oceli do ingotů: Odlévání do ingotů je technologickou cestou zpracování tekuté oceli z pánve po odpichu do výrobků, v tomto případě ingotů. Na odlévací hale se vyzdívají pro odlévání ingotů licí desky. Ocel se odlévá spodem do dvou nebo tří čtvercových kokil. Po vyzdění příslušných licích desek jsou stavěny kokily pro příslušnou odlévanou jakost. Zároveň jsou na licí desky stavěny licí kůly pro lití spodem. Po této operaci je licí souprava připravena k lití. Hmotnost ingotů je od 3 350 kg do 5 700 kg. Je zvládnuto lití do kovářských kokil. U části sortimentu se používá při lití zařízení na ochranu licího proudu argonem pomocí čtvercového prstence s otvory, který je umístěn na ochranném štítu šoupátkového systému. Oceli se odlévají spodem. Při lití do kokil se používá licí prášek PERVIT, izolace hlav se provádí izotermickými zásypy spolu s vrstvou rýžových plev. Šrotiště: Základní vsázku ocelárny tvoří ocelový šrot z přilehlého šrotiště, kde je sortimentně rozdělen podle kategorizací legovaného a standardního ocelového odpadu. Příprava vsázky se řídí základními kriterii podle značky, konečného obsahu doprovodných prvků, požadovaných obsahů Cr a Ni po roztavení a snahou o maximálně možnou průsadu legovaného odpadu pro danou značku. Vsázku tvoří ocelový a vysocelegovaný šrot, pevné surové železo, struskotvorné a nauhličovací přísady a feroslitiny. Šrot určený pro vsázku do EOP se skladuje na venkovním šrotišti přiléhajícím k hale ocelárny. Šrot je dopravován na šrotiště v železničních vagónech a po kontrole je vykládán jeřáby podle sortimentního členění do určených prostor. Vsázkyschopný šrot je nakládán jeřáby do sázecího koše. Pro vážení vsázkového šrotu jsou k dispozici 2 pojízdné váhy o váživosti 15 t a 30 t. Hmotnost vsázky šrotu je určena podle vyráběné značky a hmotnosti odlité tavby. Způsob sázení se řídí pravidlem, že na dno koše se sadí lehký šrot, pak hlavní část středně těžkého a těžkého šrotu a nahoru zbytek lehkého šrotu. Zvážený sázecí koš je přepravován převážecími vozy do haly ocelárny. Pánvové hospodářství: V ocelárně jsou používány dva druhy licích pánví. Pro výrobu tekuté oceli pro slévárnu se používají pánve vyzděné šamotovým materiálem o objemu 5,6 tun, 7,1 t, 10 a 12 t, pro technologii zpracování oceli na zařízení VOD se používají pánve o objemu 12 t se zásaditou vyzdívkou. Pro provoz VOD slouží v ocelárně celkem čtyři zásadité licí pánve se šoupátkovým uzávěrem typu Sirmastop s prodyšnou tvárnicí ve dně. Zásadité pánve dosahují životnosti s jednou, popř. dvěma meziopravami 37 až 52 lití. Šoupátkové desky a prodyšné tvárnice pro dmýchání inertního plynu dnem pánve se mění po každé třetí tavbě. Pánvové hospodářství pro potřeby ocelárny je vybaveno ohřevem licích pánví. Pro ohřev nově vyzděné 12 t bázické pánve se používá jedno stanoviště se svislým kyslíko palivovým hořákem (kyslík zemní plyn) s výkonem 500 kw, zapalování a hlídání plamene je pomocí UV sondy, regulace kyslíku a plynu je skoková, třístupňová. Ohřev nově vyzděné pánve je řízen základní křivkou ohřevu pánví. Tento svislý ohřev se dále používá pro vysokoteplotní předehřev pánví, které jsou v provozu, kdy je ohřev řízen dle sortimentu a doby chladnutí pánve od konce předchozího lití. 6

Vodorovný ohřev se dvěma stanovišti je určen pro udržování provozní teploty pánví. Hořáky jsou na zemní plyn a vzduch, maximální tepelný příkon hořáku je 400 kw. Jako palivo se pro ohřev pánví používá koksárenský a zemní plyn. Odprašovací zařízení: Při výrobě elektrooceli na jednotlivých EOP dochází k výronu znečištěných plynů. Ty jsou odsávány a odváděny společným potrubím vedeným nad střechou elektroocelárny a následně čištěny v centrální filtrační stanici, která je v trvalém provozu. Filtrační stanice (velkokapacitní tkaninový 6-komorový filtr TŽ-BK 12/500, výrobce TŽ) sestává z tkaninového filtru, hlavního odsávacího ventilátoru, proplachovacího ventilátoru, odsunových cest zachyceného prachu, sběrných zásobníků a peletizačního zařízení se zvedacím a vyklápěcím zařízením hotových pelet. Odsávání spalin od EOP je řešeno u pecí č. 1, 2 a 3 odsáváním ze zákrytu nad klenbou pece a nad pracovními dvířky, u pecí č. 4 a 5 se provádí odsávání čtvrtým otvorem v klenbě pece a ze zákrytu nad pracovními dvířky. Tlak v pecích se v závislosti na technologické fázi tavby nereguluje. Odsávání pomocí čtvrtého otvoru v klenbě pece je možno uzavírat vodou chlazeným šoupátkem, ovládaným ručně pomocí pákových převodů. Při stávajícím provozu pecí je odsávání čtvrtým otvorem prováděno jen po dobu foukání kyslíku do lázně. Výkon odsávacího ventilátoru je 240 000 m 3 /h. Odprašky z tkaninových filtrů se zpracovávají na pelety. Odsun hotových pelet je prováděn v bikranové nádobě autem na Víceúčelovou ekologickou plochu (VEP) provozu VS Druhotné suroviny, následně jsou pelety odváženy externí firmou k odstranění. Roční produkce pelet činí zhruba 250 t. Skládky vstupních materiálů: Zásobníky, boxy a operativní bedny slouží k zabezpečení potřebného množství přísad pro provoz ocelárny. Transport přísad pro pece se zajišťuje z vagónů bezkolejově, transport legovacích přísad, drátu a plněných profilů pro zařízení VOD, se zajišťuje jeřáby v hale ocelárny. Feroslitiny a hliník pro dezoxidaci a legování oceli jsou skládány v hale elektroocelárny na jejich uložiště u kanceláře mistrů. Feroslitiny (FeSi, FeSiMn, FeMn, FeMo, FeW, FeNb, FeB, FeV, FeCr) se vyloží na uložiště před EOP č. 3, kde jsou skladovány v kovových přepravkách, sudech, žocích nebo v pevných zásobnících. Kazivec a vápno se používají jako struskotvorné přísady. Vápno je dováženo v krytých samovýsypných vozech a je skládáno v zásobnících u pecí a na VOD, odkud je dopravováno k použití. Přebytečné množství je uskladněno v přenosných zásobnících na VOD. Kazivec, dovážený v krytých vozech, je vykládán do zásobníků u pecí a na VOD. Přebytečné množství je uskladněno v sušící peci. Materiál pro zařízení vakuové zpracování oceli VD/VOD je skladován přímo do vyhrazených zásobníků sloužících k dávkování přísad. Zařízení VOD má 8 zásobníků legovacích přísad a vážící systém, který je součástí automatizovaného systému řízení procesu. Vodní hospodářství : Vodní hospodářství Elektroocelárny TŽ sestává ze tří částí (podrobnější popis v kap. 3.1.2 vyjádření): okruh chlazení EOP okruh chlazení zařízení VD/VOD okruh zaolejovaných vod. 7

a) Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Elektrická oblouková pec EOP č. 3 s projektovanou kapacitou 50 kt/r (pro všechny 3 EOP) dle MPP, průměrnou hmotností tavby 6,65 t surové oceli a dobou tavby 230 min Elektrická oblouková pec EOP č. 4 s projektovanou kapacitou 50 kt/r (pro všechny 3 EOP) dle MPP, průměrnou hmotností tavby 9,70 t surové oceli a dobou tavby 241 min Elektrická oblouková pec EOP č. 5 s projektovanou kapacitou 50 kt/r (pro všechny 3 EOP) dle MPP, průměrnou hmotností tavby 9,62 t surové oceli a dobou tavby 280 min b) Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Zařízení VD/VOD s projektovanou kapacitou 28 kt /r oceli dle MPP Odlévárna oceli s projektovanou kapacitou 35 kt /r oceli dle MPP c) Přímo spojené činnosti: Příprava šrotu a pevné vsázky pro elektrické obloukové pece Příprava legujících a struskotvorných přísad Pánvové hospodářství Odprašovací zařízení Vodní hospodářství Odpadové hospodářství 8

2 Stanovisko k žádosti Na základě Vašeho požadavku, zn. 33317/2005/ŽPZ/Had/0003, ze dne 29.11.2005, jsme posoudili žádost o vydání IP společnosti TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., pro zařízení Elektroocelárna. Doporučujeme vydat IP za níže navržených závazných podmínek provozu zařízení. 9

3 Návrh závazných podmínek provozu podle 13 odst. 4 zákona č. 76/2002 Sb. 3.1 Emisní limity, opatření na ochranu ovzduší, vody a proti hluku a související monitoring 3.1.1 Ovzduší Emisní limity jsou stanoveny ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění a jeho prováděcích předpisů. Naměřené hodnoty emisí, uvedené v části 8.1 žádosti, jsou totožné s hodnotami uvedenými v jednotlivých protokolech autorizovaného měření emisí, doložených v příloze č. XII žádosti. Zařízení TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., Elektroocelárna, je ve smyslu přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 353/2002 Sb., bodu 2.2.2, zařazeno do kategorie zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší. Kategorizace jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší byla provedena provozovatelem v souladu s 4, odst. 10 a 4, odst.6 zákona č. 86/2002 Sb. (viz kap. 8.1 žádosti): 113 EOP č. 3, 4, 5 a VOD zvláště velký stacionární zdroj znečišťování ovzduší (jedna hala, společná centrální filtrační stanice a komín). Ve vyjádření jsou uvedeny pouze ty zdroje, které zpracovatel zařadil sám v žádosti o vydání IP v souladu s 4 odst. 10 zákona č. 86/2002 Sb. Názvy a očíslování emisních zdrojů, vychází ze souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší (SPEZZO) provozovatele, uvedené v kap. 8.1 žádosti. Zpracovatelem byl k žádosti předložen návrh provozního řádu Elektroocelárny TŽ, a.s. (viz příloha č. IX žádosti), který byl provozovatelem v září roku 2005 předložen KÚ MSK, odboru ŽPZ, ke schválení. Plán snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší zdroje Výroba surového železa TŽ, a.s., vypracovaný ve smyslu 5 odst. 7 zákona o ochraně ovzduší, byl schválen KÚ MSK, odborem ŽPZ, rozhodnutím, č.j. ŽPZ/2870/03, ze dne 21.5.2003. Rozhodnutím ČIŽP OI Ostrava, zn. 9/OO/5156/02/Št, ze dne 2.7.2002, byl společnosti TŽ, a.s., schválen Regulační řád pro regulaci vybraných a souvisejících zdrojů znečišťování ovzduší, vypracovaný dle 11, odst. 1, písm. h) zákona č. 86/2002 Sb. a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (viz příloha č. IX žádosti). Nový návrh Smogového regulačního řádu TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. byl provozovatelem předložen na ČIŽP OI Ostrava ke schválení dopisem, zn. Př/IV/05/2006, ze dne 9.1.2006. CENIA nedoplnila zákonné emisní limity pro níže uvedené stacionární zdroje ve smyslu ustanovení 9 odst. 4 a 48 odst. 1, písm. m) zákona č. 86/2002 Sb. o obecné limity z důvodu charakteru a chemického složení vsázky do EOP (Fe šrot, struskotvorné, legující a pomocné přísady). Na dále uvedené posuzované emisní zdroje se nevztahuje žádný národní emisní strop znečišťujících látek, vyplývající z nařízení vlády č. 112/2004 Sb. Dále stanovené emisní limity jsou uvedeny pouze pro ta zařízení, u kterých lze provádět autorizovaná emisní měření. 10

Tabulka č. 1 Elektroocelárna TŽ, a.s. Emisní zdroj Zdroj č. 113 Znečišťující látka Zákonný emisní limit (mg/m 3 ) Navrhovaný emisní limit (mg/m 3 ) Termín plnění 113 EOP č. 3, 4, 5 a VOD (komín č. 153) Zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší TZL 50* 20 NO x jako NO 2 400* 400 Od data nabytí právní moci IP Stávající zdroj CO 1 000* 1 000 * specifický emisní limit dle přílohy č.1, bodu 2.2.2, nařízení vlády č. 353/2002 Sb., vztažné podmínky A (normální stavové podmínky, suchý plyn) Jednorázové autorizované měření emisí bude prováděno ve smyslu 8, odst. 2, písm. a) a přílohy č. 14 vyhlášky č. 356/2002 Sb. 1 x za kalendářní rok. Spaliny z EOP č. 3, 4 a 5 a zařízení sekundární metalurgie VD/VOD jsou odsávány a následně čištěny v centrální filtrační stanici, která je v trvalém provozu. Stanice sestává ze šestikomorového tkaninového hadicového filtru, hlavního odsávacího ventilátoru, proplachového ventilátoru, odsunových cest zachycených odprašků, sběrných zásobníků, peletizačním, zvedacím a vyklápěcím zařízením hotových pelet. Zařízení je dle 17 odst. 1, písm. c), vyhlášky č. 356/2002 Sb., jmenovitě určeným zdrojem. Ve smyslu téhož paragrafu, odst. 2, vyhlášky č. 356/2002 Sb., jsou specifikovány další látky, které musí být jednorázově změřeny při obvyklém provozním výkonu zařízení u zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší dle 17 odst. 4 s četností 1 x ze 3 kalendářní roky. Tabulka č. 2 Elektroocelárna TŽ, a.s. Emisní zdroj č. 113 Znečišťující látka Navrhovaný emisní limit (mg/m 3 ) Skupina kovů zahrnující Be, Cd, Hg, a Tl celkem 0,2** při hmotnostním toku všech ZL vyšším jak 1 g/h 113 EOP č. 3, 4, 5 a VOD (komín č. 153) Zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší Stávající zdroj Skupina kovů zahrnující As, Co, Ni, Se, Te a Cr 6+ celkem Skupina kovů zahrnující Sn, Cr mimo Cr 6+, Mn, Cu, Pb, V a Zn celkem PCDD, PCDF jako individuálně měřené kongenery 2,0** při hmotnostním toku všech ZL vyšším jak 10 g/h 5,0** při hmotnostním toku všech ZL vyšším jak 50 g/h 0,1 ng TEQ/m 3 ** PCB jako individuálně měřené kongenery 0,2 mg TEQ/m 3 ** pro celkovou hmotnostní koncentraci těchto látek PAH jako individuálně měřené kongenery 0,2 mg/m 3 ** 11

** obecné emisní limity znečišťujících látek vyplývající z 17, odst. 2 vyhlášky č. 356/2002 Sb., pro jmenovitě určené zdroje v koncentračních hodnotách skupiny 2 a 3 ve smyslu přílohy č. 1 k této vyhlášce. Jednorázové měření hmotnostních koncentrací dle 17 vyhlášky č. 356/2002 Sb. bude prováděno 1x za 3 kalendářní roky, vztažné podmínky B. Poznámka: řízením o vydání IP bude vydán aktualizovaný provozní řád zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší. V případě uvedení malých EOP č. 1 a EOP č. 2 (ve studené rezervě) do provozu budou dodržovány stanovené emisní limity shodné s limity pro EOP č. 3, 4 a č. 5. Závazné podmínky vyplývající z kapitoly 3.1.1. vyjádření: 1) Provozovatel bude dodržovat ustanovení schváleného provozního řádu velkého stacionárního zdroje znečišťování ovzduší. T: od data nabytí právní moci IP 3.1.2 Voda Vodní hospodářství v areálu Třineckých železáren, a.s., jako celek spravuje ENERGETIKA TŘINEC, a.s. a bude předmětem žádosti o vydání IP pro tuto společnost (03/2006). Celým areálem Třineckých železáren, a.s., protéká řeka Olše. Elektroocelárna je zásobována provozní vodou z celopodnikového rozvodu, jehož provozovatelem je ET, a.s. Provozní voda je dodávána do rozvodné sítě smísením vody z povrchových zdrojů a z recirkulačních okruhů nepřímého chlazení. Hlavním zdrojem provozní vody je řeka Olše, doplňkovým a záskokovým zdrojem je vodní dílo Těrlicko. Provozní voda je dopravována rozvodnou síti (ve správě ET, a.s.) k jednotlivým místům technologické potřeby. Elektroocelárna disponuje těmito okruhy provozních vod: okruh chlazení EOP okruh chlazení zařízení VD/VOD okruh zaolejovaných vod. Okruh chlazení EOP slouží pro nepřímé chlazení technologických částí pecí elektroocelárny (podkov držáků elektrod, těsnících kroužků elektrod, chladičů u pecních dvířek a odpichových otvorů, rámů kleneb). Povrchová přídavná voda pro potřeby chlazení EOP je postupně rozváděna do EOP, které jsou v provoze. Poté EOP opouští a je čerpána do jímky za EOP č. 3 a přes ní do chladící věže. Z chladící věže se opět vrací zpět do rozvodu k chlazení všech EOP. Odluh z chladící věže je veden do kanalizace ET, a.s. a jeho hodnota je limitována kanalizačním řádem ET, a.s. Okruh chlazení zařízení VD/VOD slouží k chlazení paroproudých vývěv. Tento okruh sestává z čerpací stanice vychlazené vody do paroproudých vývěv, čerpací stanice oteplené a znečištěné chladící vody z vývěv na dvoučlánkovou chladící věž a dopravních potrubí vody. Mimo chladiče není okruh vybaven zařízením na udržování požadované kvality cirkulační chladící vody. Znečištěná chladící voda z vývěv zařízení VD/VOD prochází přes chladící věže do sací jímky, ze které je přečerpávána zpět k chlazení. Odluh z obou okruhů je odváděn do ČOV. Vodní hospodářství je doplňováno průmyslovou vodou odebíranou z ET, a.s. Okruh zaolejovaných vod Do okruhu zaolejovaných vod je přiváděna pitná voda z veřejné vodovodní sítě SmVaK RS, do které se přidává obsah 250 až 600 mg/l hydraulického oleje Paramul ERO S. Provozní soubor odvádí úkapy z hydraulického systému EOP (pitná voda s obsahem hydraulického oleje Paramul ERO-S) od jednotlivých pecí do ocelové sběrné nádrže 0301.N. Sběrná nádrž 12

je umístěna 4,9 m nad terénem, z bezpečnostních důvodů je dvouplášťová, opatřená žebříkovým vstupem a přikryta volnými plechy. Voda z nádrže je odváděna potrubím se zdvojeným ručním uzávěrem z důvodu zajištění těsnosti. Hladina je měřena plovákovým zařízením s místním i dálkovým ukazováním ve velínu, kde je signalizována i maximální hladina. Potrubí je zakončeno hadicovou spojkou a hadicí, pomocí níž je sběrná nádrž podle potřeby vyprázdní do mobilní cisterny ET, a.s. Odpadní průmyslová voda je po použití odváděna do kanalizačního řádu spravovaného společností ET a následně do koncové čistírny odpadních vod č. 1 společnosti ET. Zdrojem znečištění průmyslových vod je ve středisku Elektroocelárny zařízení na vakuování oceli (VD/VOD). Monitorování množství a kvality odpadních průmyslových vod vypouštěných do kanalizace ET zabezpečuje vodohospodář provozu VO a je prováděno v šachtě č. 201 na kanalizační větvi P8 v souladu s Ročním plánem měření a monitorování provozu VO (viz. příloha č. XVI). Interní limitní hodnoty povoleného znečištění a objemu vypouštěných odpadních vod z provozu Elektroocelárny jsou stanoveny Kanalizačním řádem pro vypouštění odpadních vod do kanalizace a koncové čistírny odpadních vod ve správě ET (viz. příloha č. XVI). Stanovení kvality vypouštěných odpadních vod je prováděno 6x ročně měřením, které provádí firma VKUS jako externí zakázku. Pro provoz Elektroocelárny je stanoven průměrný objem vypouštěných odpadních vod cca 5 l/s na stanici č. 14. Zásobování pitnou vodou je z rozvodného řádu ET, a.s. a odkanalizování do splaškové kanalizace ET, a.s. (zaústěné do kanalizace pro veřejnou potřebu SmVaK), na základě uzavřených smluv. Zdrojem užitkové (koupelenské) vody je úpravna, provozovaná TŽ v rámci vodního hospodářství provozu kyslíkové konvertorové ocelárny. Upravená voda je akumulována ve věžovém vodojemu ET, a.s. Zásobování koupelenskou vodou je z věžového vodojemu a následně z rozvodného řádu (vše ve správě ET, a.s.). Odkanalizování je do splaškové kanalizace ET, a.s. (zaústěné do kanalizace pro veřejnou potřebu SmVaK), na základě uzavřených smluv. Poznámka: V průběhu řízení o vydání IP budou schváleny dílčí havarijní plány Plány opatření pro případy havárie na Výrobě železa a oceli, zpracované dle 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, které jsou zpracovány pro: Elektroocelárny Recirkulaci vod Elektroocelárny Příruční sklad ropných látek Elektroocelárny. Závazné podmínky: 1) Odpadní vody vypouštěné do kanalizace ET, a.s., mohou být odváděny jen v míře znečištění a množství stanoveném v aktualizovaném Kanalizačním řádu ET, a.s., schváleném ředitelem ET, a.s. a platném od 1.7.2005. T: od data nabytí právní moci IP Poznámka: Legislativní povinnosti provozovatele týkající se ochrany vod (ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb., včetně prováděcích předpisů): provozováním zařízení nesmí dojít ke znečištění povrchových či podzemních vod veškerá manipulace s vodohospodářsky závadnými látkami musí být prováděna tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku závadných látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení se srážkovými nebo odpadními vodami 13

veškeré plochy, na kterých dochází k manipulaci s vodohospodářsky závadnými látkami, musí být řešeny jako nepropustné s povrchovou úpravou odolnou vůči působení těchto látek a zajištěny proti případnému úniku závadných látek do půdy či kanalizace zařízení, v nichž se závadné látky používají, zachycují, skladují nebo dopravují, musí být umístěno tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku závadných látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení s povrchovými nebo srážkovými vodami bude používáno takových zařízení, popř. způsobů při zacházení se závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod nejméně jednou za 6 měsíců je třeba provádět pravidelné kontroly skladů a nejméně jednou za 5 let, pokud není stanovena lhůta kratší, zkoušení těsnosti potrubí a nádrží určených ke skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných a nebezpečných látek, včetně jejich včasné opravy provést obeznámení uživatele s podmínkami stanovenými zvláštními přepisy pro zacházení se závadnými látkami z hlediska ochrany jakosti vod, jakož i s povinnostmi při zneškodňování havarijního zhoršení a odstranění jeho škodlivých následků v dosahu případných havarijních úniků se nesmí nacházet dešťové kanalizační vpustě. 3.1.3 Hluk, vibrace a neionizující záření Při sledování kvality veřejného zdraví bude postupováno dle zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb., včetně prováděcích předpisů. Emisní limity jsou dány nařízením vlády č.502/2000sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb. a) Hluk Akustická studie, zpracovaná firmou SONING Praha centrum akustických služeb v září 2005, umožnila posouzení dodržení hygienických limitů pro hluk ve venkovním prostoru, včetně identifikace rozhodujících zdrojů hluku a zpracování rámcových návrhů řešení. Předložená studie obsahuje: výsledky měření hluku v areálu podniku TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., v blízkosti dominantních zdrojů hluku a v devíti měřících bodech na hranici ochranného pásma podniku (okolí podniku) výstupy z počítačové stimulace stanovující příspěvky hluku od jednotlivých zdrojů hluku porovnání výsledků výpočtů s naměřenými hodnotami, návrh opatření v rozsahu studie Hluk celého podniku je podrobně hodnocen v devíti referenčních bodech, určených po dohodě s KHS MSK, se sídlem v Ostravě a MěÚ Třinec, odborem ŽP. V těchto bodech proběhlo měření v denní i noční době a podrobná analýza prostředí výpočtového modelu. Ze zpracované Akustické studie vyplývá: noční limit 40 db je překročen ve všech bodech denní limit 50 db je překročen ve třech bodech výrazná tónová složka nebyla ve venkovním prostředí v okolí areálu podniku jednoznačně prokázána. Na středisku Elektroocelárna byl vytypován jeden významný zdroj hluku severovýchodní opláštění objektu odprášení. Uvedený zdroj hluku je možné z akustického hlediska ošetřit akustickými kapotážemi. Řešení tohoto zdroje je nutné sladit s potřebami technologie provozu 14

a možností obsluhy a údržby zařízení. V areálu Elektroocelárny se vyskytuje i zdroj hluku, který emituje hluk v krátkých časových intervalech a s větší periodou, takže v celkové ekvivalentní hladině se neprojeví jako významný. Jeho rušivý vliv je však značný. Jedná se o odfuk na střeše objektu odprášení Elektroocelárny, který je nutno rovněž zahrnout do navrhovaných opatření. Podklady: Žádost o vydání IP b) Vibrace Hodnota zrychlení vibrací nezjištěna. Vzhledem k absenci pracovišť s nadměrnými hodnotami celkových vibrací a dalším okolnostem se měřitelný přenos vibrací do okolí a ovlivnění prostředí mimo hranice areálu TŽ nepředpokládá. Podklady: Žádost o vydání IP c) Neionizující záření Nebyly identifikovány žádné zdroje neionizujícího záření ovlivňující prostředí mimo hranice areálu TŽ. Podklady: Žádost o vydání IP Závazné podmínky: 1) Bude zpracována technicko ekonomická studie řešení severovýchodního opláštění objektu odprášení a odhlučnění odfuku na střeše objektu odprášení, včetně odhadu potřebných finančních prostředků na realizaci protihlukových opatření. T: do 31.6.2006 2) Na základě výsledků zpracované technicko ekonomické studie bude po schválení vedením podniku předložen návrh protihlukových opatření včetně termínu realizace na KHS MSK. T: do 31.12.2006 3.2 Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti S ukončením provozu zařízení TŽ, a.s. Elektroocelárna je uvažováno až v roce 2015 (viz kap. 5.1.1 žádosti). Provoz zařízení může být trvale ukončen z důvodů: ekonomických ukončení životnosti zařízení neopravitelnosti zařízení po havárii Opatření, která by provázela případné ukončení provozu zařízení z výše uvedených důvodů, jsou následující: a) vypuštění všech médií ze zařízení a jejich bezpečné využití či odstranění prostřednictvím oprávněné osoby do 1 měsíce od ukončení provozu b) postupný odvoz všech uskladněných surovin, materiálů, nebezpečných chemických látek a přípravků c) bezpečná demontáž a následná dekontaminace všech částí zařízení, a to do 6 měsíců po ukončení provozu 15

d) předání všech vzniklých odpadů oprávněné osobě k využití, úpravě či odstranění e) provedení hydrogeologického posouzení lokality odbornou akreditovanou firmou do 1 roku po ukončení provozu zařízení f) provedení bezpečné dekontaminace horninového prostředí a podzemních vod v lokalitě dle výsledků hydrogeologického průzkumu g) 6 měsíců před plánovaným ukončením provozu bude KÚ MSK, odboru ŽPZ, předložen Plán postupu ukončení provozu. V případě, že by provoz zařízení byl ukončen z důvodu neopravitelné havárie, postupovalo by se podle havarijních opatření uvedených v havarijním plánu společnosti a dle schválených provozních řádů zařízení. 3.3 Podmínky při nakládání s odpady Provoz zařízení TŽ, a.s. Elektroocelárna neprovozuje žádná zařízení na využívání, odstraňování, sběr a výkup odpadů ve smyslu 14, odst 1 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, ve znění zákona č. 106/2005 Sb. a prováděcích předpisů. Mimo odpad katalog. č. 17 04 05 Železo a ocel (vsázkový šrot), kategorie O, nepřebírá žádné odpady od jiných původců. Se vzniklými odpady z vlastní produkce je nakládáno dle výše uvedeného zákona, tj. odpady jsou tříděny a odděleně shromažďovány do vyčleněných technických prostředků dle kategorií a jednotlivých druhů na určených místech a po jejich naplnění předávány smluvním partnerům osobám ze zákona o odpadech oprávněných k následnému způsobu jejich využití či odstranění. Zařazení odpadů dle kategorií a druhů bylo provedeno odpadovým hospodářem společnosti TŽ, a.s. (doklady o jeho jmenování jsou obsaženy v příloze č. XV žádosti). Dle evidence odpadů, uvedené žadatelem v kap. 10.1 žádosti, bylo v roce 2004 provozem zařízení Elektroocelárna produkováno 11 druhů odpadů kategorie N o hmotnosti 244,9 t/r a 6 druhů odpadů kategorie O o hmotnosti 6 200 t/r. S nebezpečnými druhy odpadů je nakládáno v souladu s rozhodnutím KÚ MSK, odboru ŽPZ, č.j. ŽPZ/3016/04/KF, ze dne 10.5.2004, kterým byl udělen souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady celé akciové společnosti TŽ, a.s. (viz příloha žádosti č. VI). Dle kapitoly 10. 1. žádosti provozovatel nakládá s následujícími druhy nebezpečných odpadů (viz tabulka č. 3): 16

Tabulka č. 3 Přehled nebezpečných odpadů z produkce zařízení Elektroocelárna Poř. č. Zdroj odpadu Kat. č. odpadu Název odpadu 1 Údržba 08 01 11 Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky 2 Čištění plynu 10 02 07 Pevné odpady z čištění plynu obsahující nebezpečné látky 3 Čištění chladící vody 10 02 11 Odpady z čištění chladící vody obsahující ropné látky 4 Údržba 12 01 12 Upotřebené vosky a tuky 5 Údržba 13 01 13 Jiné hydraulické oleje 6 Údržba 13 02 08 Jiné motorové, převodové a mazací oleje 7 Údržba 13 03 10 Jiné izolační a teplonosné oleje 8 Údržba 14 06 03 Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel 9 Dodávka materiálu 15 01 01 Papírové a lepenkové obaly znečištěné nebezpečnými látkami 10 Dodávka materiálu 15 01 02 Plastové obaly znečištěné nebezpečnými látkami 11 Dodávka materiálu 15 01 03 Dřevěné obaly znečištěné nebezpečnými látkami 12 Dodávka materiálu 15 01 04 Kovové obaly znečištěné nebezpečnými látkami 13 Dodávka materiálu 15 01 07 Skleněné obaly znečištěné nebezpečnými látkami 14 Údržba 15 02 02 15 Údržba 16 01 21 Nebezpečné součástky Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny znečištěné nebezpečnými látkami 16 Údržba 16 02 13 Vyřazená zařízení obsahující nebezpečné látky 17 Údržba 16 06 01 Olověné akumulátory 18 Údržba 16 06 02 Ni Cd baterie a akumulátory 19 Údržba 17 02 01 Dřevo znečištěné nebezpečnými látkami 20 Údržba 17 02 04 Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné 21 Údržba 17 04 09 Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami 22 Údržba 17 05 03 Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky 23 Údržba 17 06 03 Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky 24 Údržba 17 09 03 Jiné stavební a demoliční odpady obsahující nebezpečné látky 25 Údržba 20 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť 26 Údržba 20 01 23 Vyřazená zařízení obsahující chlorfluoruhlovodíky 27 Třídění SKO 20 01 33 Netříděné baterie a akumulátory Shromažďovací místa nebezpečných odpadů jsou ve smyslu zákona o odpadech evidována (viz kap. 10. 4 žádosti o vydání IP), označena ILNO, shromažďovací technicky vyhovující prostředky jsou vybaveny katalog. č. odpadů a názvy druhu odpadů, jmény osob odpovědných za jejich plnění, vyprazdňování a údržbu, včetně kontaktů na tyto osoby. Způsob a zásady pro shromažďování odpadů jsou zpracovány ve vnitropodnikovém předpisu technickoorganizačním pokynu TOP TŽ 32/02 Nakládání s odpady. 17

Seznam smluvních vztahů s osobami ze zákona o odpadech oprávněnými ke sběru a výkupu odpadů ve společnosti vznikajících, je uveden v příloze č. XVI k žádosti. Plán odpadového hospodářství společnosti, ani jeho návrh nebyl k žádosti předložen. POH dle 28 vyhlášky MŽP ČR č. 383/2001 Sb., byl dle sdělení provozovatele v zákonném termínu 10/2005 zpracován a KÚ MSK, odboru ŽPZ, předložen k připomínkám. Provozovatelem je vedena průběžná evidence všech vzniklých odpadů v jednotlivých provozech (nákladových střediscích) dle kategorií a druhů, v evidenci jsou zaznamenány datum vzniku odpadu, katalogové číslo, jeho název a množství, datum a identifikační údaje oprávněné osoby, které byl odpad předán. Provozovatelem není v žádosti doložen doklad (rozhodnutí) o povinnosti zabezpečení zpětného odběru obalů či využití odpadu z obalů ve smyslu 10 a 12 zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a jeho novely č. 94/2004 Sb. Tato povinnost se ho dle jeho sdělení nedotýká. Provozovateli byl rozhodnutím OkÚ ve Frýdku - Místku, referátem ŽP, č.j. RŽ/633/02Kaf./249.1, ze dne 5.4.2002, udělen souhlas k upuštění od třídění a odděleného shromažďování dále nevyužitelného zbytku odpadu 20 03 01 s tím, že z něho budou předtím odtříděny všechny nebezpečné a využitelné složky (viz příloha č. VI žádosti) katalogových čísel 20 01 01, 20 01 02, 20 01 21, 20 01 23, 20 01 33, 20 01 39 a 20 01 99. Poznámka: Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady dle 16 odst. 3 zákona o odpadech, udělený rozhodnutím KÚ MSK, odborem ŽPZ, č.j. ŽPZ/3016/04/KF, ze dne 10.5.2004, bude nahrazen postupem v řízení o vydání integrovaného povolení pro zařízení Elektroocelárna TŽ, a.s. Provozovatel předloží před datem ústního jednání o žádosti o vydání IP KÚ MSK, odboru ŽPZ, aktualizovaný seznam produkovaných nebezpečných odpadů v zařízení Elektroocelárna. 3.4 Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí Ochrana zdraví člověka a ŽP je prováděna v souladu s požadavky zákona č. 185/2001 Sb., v úplném znění zákona č. 106/2005 Sb. a prováděcích předpisů, příslušnými identifikačními listy nebezpečných odpadů (ILNO), požadavky zákona č. 356/2003 Sb., v úplném znění zákona č. 434/2005 Sb. a prováděcích předpisů a příslušnými bezpečnostními listy nebezpečných chemických látek a přípravků, používaných a skladovaných provozovatelem. Seznam zpracovaných ILNO a seznam bezpečnostních listů chemických látek a přípravků, s uvedením jejich nebezpečných vlastností, používaných a skladovaných provozovatelem, je uveden v příloze č. VI žádosti. Bezpečnostní listy odpovídají požadavkům vyhlášky MPO č. 231/2004 Sb. a požadavkům 23 zákona č. 356/2003 Sb. v platném znění. Skladované nebezpečné chemické látky a přípravky je nutno označovat dle zákona č. 356/2003 Sb., v platném znění, pověřená osoba k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami musí mít trvale k dispozici bezpečnostní listy všech používaných chemických látek. Skladování všech nebezpečných chemických látek a přípravků bude prováděno mimo vliv atmosférických podmínek tak, aby nemohlo dojít k ohrožení kvality povrchových a podzemních vod či životního prostředí a zdraví lidí. 3.5 Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie Hospodárné využívání surovin, paliv a energií vychází ze sledování bilance a analýzy materiálových a energetických toků (viz kap. 7.1 a 7.4 žádosti). 18

Provozovatel předložil v žádosti energetický audit Střediska VOe Elektroocelárna, zpracovaný ve smyslu 9 zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a prováděcí vyhlášky č. 213/2001 Sb., včetně závěrečné zprávy, která obsahuje variantní technická řešení jak stavební části, tak i technického zařízení objektů, s dopadem na zdroj a rozvody energií, včetně vlivu na životní prostředí. Doporučená varianta č. 2 auditu obsahuje minimum stavebních úprav. Hlavní úsporná opatření spočívají ve změnách vytápění a bezeztrátovém řízení ventilátoru pro odtah zplodin z EOP. Ve variantě č. 2 jsou obsažena následující opatření: sledování a řízení teploty ve vnitřních prostorách budov instalace měření odebírané TUV použití reflexní fólie za radiátory v administrativní budově a šatnách zřízení samostatného měření spotřeby tepla z horké vody bezeztrátové řízení výkonu odsávacího ventilátoru zplodin z EOP přechod z vytápění horkou vodou na teplou vodu s regulací Dle výše uvedeného navrhujeme splnění následující podmínky: 1) KÚ MSK, odboru ŽPZ, bude provozovatelem předložen vlastní návrh opatření, vyplývajících ze závěrečné zprávy energetického auditu, dotýkajících se snížení negativního vlivu provozu zařízení na životní prostředí, včetně termínů a způsobu jejich realizace. Termín: v dohodnutém termínu od dokončení závěrečné zprávy energetického auditu 3.6 Opatření pro předcházení haváriím Společnost TŽ, a.s., splnila v roce 2000 požadovanou oznamovací povinnost ve smyslu zákona č. 353/1999 Sb. a provedla hodnocení rizik závažné havárie a zařazení objektů a zařízení s vybranými nebezpečnými chemickými látkami. Z povinného ohlašovacího protokolárního záznamu provozovatele o havarijním nebezpečí, vypracovaného ve smyslu 3 zákona č. 353/1999 Sb., ve znění zákona č. 82/2004 Sb., vyplynulo, že množství nebezpečných chemických látek a součet množství těchto látek v objektech splňuje podmínky pro jejich zařazení do skupiny B, tj s větší závažností rizika. Společnost následně zpracovala předepsanou bezpečnostní dokumentaci, která obsahuje (viz příloha č. XVII žádosti): hodnocení rizik závažné havárie analýza rizik bezpečnostní program prevence závažných havárií bezpečnostní zprávu vnitřní havarijní plán podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu Výše uvedená bezpečnostní dokumentace byla dle zákona č. 353/1999 Sb. předložena ke dni 28.1.2002 OÚ ve Frýdku Místku, referátu ŽP. Dokumentace je doplněna o připomínky orgánů státní správy z poslední kontroly (prováděny každý rok) a je v současné době schvalována KÚ MSK, odborem ŽPZ. Provozovatelem byly k žádosti doloženy dílčí plány opatření pro případy havarijního zhoršení jakosti vod (dále havarijní plány ), vypracované ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb., včetně prováděcích předpisů, pro následující objekty: zařízení Elektroocelárny zařízení pro recyklaci vod příruční sklad ropných látek. 19

V provozu Elektroocelárna TŽ, a.s., je zaveden systém environmentálního řízení. TŽ, a.s., byl dne 17.8.2001 udělen certifikační firmou TÜV Essen certifikát dle ISO EN 14001. Poslední recertifikační audit byl proveden v září roku 2004 s kladným výsledkem. V místech, kde bude nakládáno s látkami škodlivými vodám, budou k dispozici prostředky pro likvidaci havarijních úniků. Použité sanační materiály budou do doby jejich odstranění označeny a uloženy tak, aby bylo zabráněno kontaminaci povrchových nebo podzemních vod. 3.7 Opatření pro provoz týkajících se situací odlišných od podmínek běžného provozu, při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka a) Provozovatel zařízení bude dodržovat veškerá opatření týkající se provozu odlišného od běžného, která jsou zahrnuta v platných provozních řádech velkých stacionárních zdrojů znečišťujících ovzduší a havarijních plánech, platných pro celou společnost b) Návrhy na změny provozního řádu velkého stacionárního zdroje znečišťujícího ovzduší budou předkládány ke schválení KÚ MSK, odboru ŽPZ c) Každá havárie ve smyslu právních předpisů k ochraně životního prostředí, bude ohlašována nejpozději následující pracovní den příslušnému místnímu úřadu, KÚ MSK, odboru ŽPZ a ČIŽP OI Ostrava 3.8 Způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření (metodika měření, frekvence, vedení záznamů) Způsob sledování jednotlivých látek emisí, vypouštěných z jednotlivých zdrojů do ovzduší, je rámcově uveden v kapitole 11.1. žádosti (monitorování škodlivých emisí do ovzduší, do vod provádí ET, a.s.). Jednorázová měření emisí škodlivin do ovzduší jsou prováděna autorizovanou firmou v předepsané četnosti, monitoring emisí do vod je prováděn laboratoří ET, a.s. Provozovatel doložil v žádosti roční plán monitorování a měření emisí v provozu VO Výroba železa a oceli na rok 2005 (viz příloha č. XVI žádosti). V plánu je zahrnuto monitorování ovzduší, vod, odpadů, spotřeby energií a paliv, pracovního prostředí. Jsou zde uvedena místa měření, hodnocené ukazatele, termíny měření, odpovědné osoby za provedení měření a měřící laboratoře. Poznámka: Pro bezpečný provoz zařízení a přehlednost v jeho kontrole doporučujeme předkládání aktualizovaných ročních plánů monitoringu emisí do ovzduší, vod a u odpadů, s uvedením míst, způsobu a četnosti vzorkování, sledované ukazatele a autorizované osoby, KÚ MSK, odboru ŽPZ. 3.9 Opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku Areál hlavního technologického komplexu společnosti TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., se nachází v průmyslové zóně Třinec Staré Město, na katastrálním území Třinec Staré Město a Třinec Konská. Území je rámcově ohraničeno na severu železniční tratí ČD Bohumín Jablunkov, na východě ulicí Frýdeckou, na jihu Třineckým lesem a na západě tokem řek Tyrka a Olše. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. jsou obklopeny trvalou obytnou zástavbou ze všech světových stran. Zařízení Elektroocelárna je situováno ve středu jihovýchodní části areálu komplexu TŽ, a.s. Provozované zařízení je rámcově územně ohraničeno na severozápadě Slévárnou Třinec, a.s., 20

na východě mechanickými dílnami, na severovýchodě Válcovnou předvalků a hrubých profilů, na jihu provozy TŽ Strojírenská výroba, a.s. a tokem Olše. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., jsou jako celek významným znečišťovatelem ovzduší. Samotné zařízení Elektroocelárna se podílí na celkových emisích společnosti cca 0,1 % u tuhých znečišťujících látek, cca 0,4 % u oxidů dusíku a cca 0,14 % u CO. Zařízení nepatří k významným dílčím zdrojům znečišťování ovzduší v rámci celé společnosti TŽ, a.s. Podle údajů Věstníku MŽP ČR, ročník XIV, částka 12 z 12/2004 (sdělení odboru ochrany MŽP o vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat z roku 2003), se větší část plochy územního celku obce Třinec nachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. K žádosti byly doloženy následující rozptylové studie, zpracované autorizovanou osobou, sledující vliv zařízení, emitující škodlivé látky, do hodnoceného okolí (viz příloha č. XIV žádosti): rozptylová studie pro celý areál TŽ, a.s., ze dne 22.5.2003 dodatek k rozptylové studii TŽ, a.s. (včetně zařízení Vysoké pece ), ze dne 24.3.2004 rozptylová studie TŽ, a.s. VO Výroba železa a oceli, část Elektroocelárna, ze dne 20.4.2004. Z údajů z Rozptylové studie pro TŽ, a.s. (2003) a z jejího dodatku (2004) vyplývá, že: imisní limit průměrné denní koncentrace suspendovaných částic (PM 10 ) je překročen na území celého města Třinec, obcí Hnojník, Horní a Dolní Žukov, Český Puncov, Bystřice, Hrádek, Nýdek; průměrná roční koncentrace suspendovaných částic PM 10 pro ochranu zdraví lidí (imisní limit) je ve všech místech splněna imisní limit průměrné hodinové koncentrace oxidu siřičitého (SO 2 ) je překročen na území Český Puncov, města Třince v části Staré Město, Konská, Osůvky, Dolní Lištná. Průměrná denní koncentrace SO 2 je překročena na území Český Puncov, města Třince v části Staré Město, Konská, Osůvky, Kojkovice, Dolní Lištná, Horní Lištná, Vendryně, Lyžbice; průměrná roční koncentrace SO 2 (imisní limit) je ve všech místech splněna z hlediska ochrany zdraví lidí imisní limity průměrné hodinové a roční koncentrace oxidu dusičitého (NO 2 ) jsou ve všech místech splněny pro ochranu zdraví lidí imisní limit průměrné roční koncentrace oxidy dusíku (NO x ) je ve všech místech splněn pro ochranu ekosystémů imisní limit průměrné osmihodinové koncentrace oxidu uhelnatého (CO) je překročen na území Český Puncov a města Třince v části Staré Město, Konská, Osůvky a Dolní Lištná dominantním dílčím zdrojem znečišťování v rámci celé společnosti je středisko aglomerace. Z hodnocení výsledků Rozptylové studie TŽ, a.s. VO Výroba železa a oceli, část Elektroocelárna, lze konstatovat, že při provozu zařízení jsou imisní limity na sledovaném území (48 x 52 km), vycházející z nařízení vlády č. 350/2002 Sb., splněny. Jedná se o imisní limity pro suspendované částice (PM 10 ), oxid dusičitý (NO 2 ), oxidy dusíku (NO x ) a oxid uhelnatý (CO). Žadatelem byly předloženy takové podklady, které by umožnily konstatovat, že zařízení TŽ nemají významný přeshraniční vliv. Poznámka: Staré ekologické zátěže nebyly v areálu posuzovaného zařízení lokalizovány (viz kap. 9.1.9 žádosti). 21