CHOROBY TELAT Co nás trápilo, trápí a bude trápit. M V D R. B Ř E T I S L A V P O J A R J I H L A V A 2 0. 1. 2 0 1 5
Celkový stav matky s možným vlivem na rostoucí plod. 1. V mnoha směrech lze očekávat vliv extrémních výkyvů počasí na zdravotní a reprodukční stav našich stád. 2. Pokud budou pastviny trvale vystaveny horku a suchu, čekají nás silné výkyvy v kondici zvířat a produkčním zdraví i u skotu bez tržní produkce, který má oproti mléčným stádům relativně malé nároky. 3. Rychlé stárnoucí pastva bude mít podstatně nižší nutriční parametry
4. Pokud dojde na nejhorší, bude příkrm spíše snem než technologickým pravidlem. 5. Tento trend může mít v mnoha směrech nepředvídatelný vliv např. na rostoucí plod, případně na fyziologické projevy matky okolo porodu (abnormální velikost plodu, více zadržených lůžek, nízkoživotaschopná telata)
Technologické vlivy na matku a tele v předporodním období a při porodu 1. Mám-li vysokou koncentraci plemenic bezprostředně před porodem, nebo vysokou koncentraci porodů na malou plochu, problémům s telaty se nevyhnu. 2. Je-li oteleno velké množství krav během krátké doby, potom musím já, nebo můj odborně proškolený personál, strávit v zimovišti tolik času, abych si byl jist tím, že jsou telata plně životaschopná a jsou schopna se sama plnohodnotně napít. 3. Pokud to jde, investujte do sledování kamerovým systémem. Prakticky to snižuje stresovou zátěž a značně to zvyšuje možnost účelně zasahovat či nezasahovat do porodů.
4. Snížení stresové zátěže tímto způsobem je velmi výhodné i tehdy, kdy máme zimoviště přeplněné a tím s narušenou sociální strukturou. 5. Všechny vlivy nadměrné koncentrace zvířat a vynuceného pohybu během nadcházejícího porodu výrazně ovlivňují jeho průběh (jeho vlastní délku nebo např. porodní kontrakce). 6. Neustálým tématem je dozorování jalovic při porodu a následná prosperita jejich telat (velikost telete nezáleží jen na plemeníkovi a odpovídající úroveň pánve plemenice není vždy plemenným znakem).
Péče o tele v poporodním období. 1. Stěžejním prvkem ovlivňujícím následné zdraví telete jsou vlhko a průvan (tele nemá vyvinutou termoregulaci). 2. Je dobré, při ranním sběru??? telat, posoudit jejich tepelnou bilanci (studený čumák, tělo, příp. třes). 3. I mírně podchlazená telata pijí velmi špatně a často odmítají pít vůbec.
4. Pokud to jde, je vhodné změřit teleti teplotu. Telata s teplotou okolo 37 C jsou výrazně hypotermická ( norma 39,2 39,3 ) 5. Zahřát tele musíme v krátkém čase, abychom příliš nestresovali matku (ta následkem stresu někdy odmítne dát teleti napít, je rozrušená a agresivní ze strachu o tele). 6. Osušení klasickým způsobem nebo např. fénem. Vyhřívané boxy užívané u mléčného skotu jsou méně vhodné a technologicky špatně začlenitelné.
7. Silové napájení při poruchách pití jakékoliv etiologie vhodné až nutné ( ač neoblíbené ) 8. Pokud zvířata první 1 až 2 dny pijí a najednou přestanou, jde vždy o závažnou poruchu zdravotního stavu. 9. Možnosti dietetických zásahů : Náhradní mlezivo, vlastní zamražené mlezivo, pasty s obsahem protilátek příp. protilátek proti specifickým antigenům.
Jak na nemocné tele. 1. Tele, které v prvních dnech života intenzivně pilo od matky a pít přestalo, je nemocné. 2. Častým upozorněním na to, že tele málo pije, je propadlá břišní partie ( někdy hromadný výskyt ) 3. V případě prokazatelných poruch pití je potřeba tele vyšetřit a ošetřit ( případy se klinicky opakují ) 4. V případě, že se vyskytuje mnoho telat s podobnými příznaky v raném poporodním období volíme léčbu v předstihu ( diagnostika )před plným propuknutím onemocnění, abychom zabránili plnému rozvinutí příznaků, nebo abychom je tímto zásahem zmírnili.
5. Uvedené se týká zejména průjmů, respiračních onemocnění ale i zánětů pupku. 6. Mezi opatření patří na prvním místě rehydratace, příp. krytí antibiotiky v době, kdy onemocnění pravděpodobně vznikne. Podpůrné prostředky. 7. Bod č.6 uplatníme, co se týče antibiotického krytí, např. tehdy, kdy nejsme vzhledem k technologii nebo typu počasí schopni zajistit odpovídající hygienu prostředí.
Léčba versus ekologie. 1. Jakékoliv podání léčiva teleti s narušeným zdravotním stavem nebo v případě, je-li jeho stav ohrožen vážně, nelze brát jako preventivní zákrok. 2. Toto lze uplatnit např. tehdy, je-li zřejmé, že máte problémy s agresivními zárodky ( klostridie,coli ) manifestujícími se klinicky - čím dříve po porodu, tím hůře. Akutní problémy cca od 6. až 8., příp i od 2. - 3. dne post partum. 3. Totéž se týká i vitamínů. Je-li prokázaná nízká hladina vitamínů u matky, je tím ohrožen zdravý vývoj telete. Aplikace vitaminů u těchto matek (před porodem) a u telat, která se jim narodila, je nutno brát jako léčebný, nikoliv jako preventivní zákrok.
Problém infekčních a invazních onemocnění. 1. Chovatel (příp. jeho veterinární lékař) si velmi často plete typické infekční onemocnění s nadměrnou zátěží prostředí. Hranice mezi oběma je více než tenká. 2. Od této klasifikace se odvíjí typ léčby, případně prevence (užití komerčních nebo autogenních vakcín, dotace matek vitamíny v předporodním období). 3. U parazitóz je třeba podle výsledků stanovit, jak vysoká je nebezpečnost parazita, a jaký je, co se týče množství jedinců nebo vývojových stádií, jeho výskyt v organizmu zvířat.
4. Z výše uvedených bodů je rozdílný pohled na léčbu a prevenci, např. při občasném zakašlání několika telat oproti masivnímu zasažení všech věkových kategorií respiračním syndromem (který se při současném relativně teplém období objevuje plošně u celých stád). 5. U coli zárodků je rozdílný pohled na problematiku, jdeli o výskyt hemolytických forem či nikoliv. Nemám-li hemolytické coli, je konstrukce autogenní vakciny více než problematická. 6. Z hlediska parazitů mezi podmíněně patogenními či nepatogenními druhy vyniká motolice jaterní, plicnivky rodu Dyctiocaulus, žaludeční a střevní parazit Haemonchus concortus. To jsou druhy parazitů, před kterými je třeba mít se vždy na pozoru a účinně odčervovat.
Děkuji za pozornost!