Evropa ve středověku Významné státy: rozpad Západořímské říše - říše Francká - Svatá říše římská - Anglie Východořímská říše Byzanc mimo hranice římské říše Slované dějiny Pyrenejského poloostrova
Evropa ve středověku mapa
Evropa ve středověku rozpad římské říše koncem 5. stol. n. l. (r. 476) nájezdy Hunů a Germánských kmenů malá, rychle zanikající království jediné dvě výjimky Francká říše a Byzanc
Francká říše germánský kmen Franků usazen na dolním toku Rýna postupné rozšiřování území vznik Francké říše první král Chlodvík (r. 481) z rodu Merovejců získává území dnešní Francie a Německa přijímá křesťanství zemi spravuje pomocí úředníků, tzv. majordomů nejvýznamnější majordomus Karel Martel z rodu Karlovců
Francká říše Karel Martel významná osobnost ve střetu s Araby sídlícími na Pyrenejském poloostrově potyčky při arabských snahách získat nová území r. 732 bitva u Tours (Poitiers) Karel Martel úspěšně zasahuje při arabské invazi na území Francké říše Merovejci slabí a neschopní vlády r. 751 svrženi synem K. M. Pipinem Krátkým vládnoucí rod Karlovců
Karel Veliký Pipin získává podporu papeže francká koruna dědičným titulem Karlovců na Apeninském poloostrově vzniká papežský stát dnešní Vatikán Karel Veliký syn Pipina Krátkého úspěšný válečník, rozšiřuje území, stará se o správu státu, rozvíjí vzdělanost a kulturu svá nařízení vydává písemně podporuje vznik škol šíří křesťanství
Karel Veliký zve na svůj dvůr umělce a učence ze Západní Evropy i z arabského světa podporuje opisování knih (Bible, antická díla) snahy obnovit římskou říši tzv. karolínská renesance (renesance = obnova, obroda) r. 800 korunován v Římě na římského císaře obnova západořímské říše založena tradice římských korunovací Karolinská minuskula dnešní latinka (písmo)
Rozpad francké říše korunovace císaře - nevole v byzancké říši vzhledem k jejímu přímému pokračování má být titul císaře udělován zde Karel Veliký vnímán jako uchvatitel titulu po smrti Karla Velikého r. 843 Verdunská smlouva rozdělení říše mezi tři Karlovy vnuky Západofrancká říše (západ od řeky Rýn, později Francie) Východofrancká říše (velká část pozdějšího Německa, ve středověku Svatá říše římská) Lotharingie (kolem řeky Rýn, Itálie a Burgundy)
Uspořádání francké říše říše rozděleny na jednotlivá hrabství v čele hrabství stála hrabata, která získávala pozemky za výkon svého úřadu pohraniční panství se nazývala marky úkol zastavit nepřátelský útok hrabě spravující marku se nazýval markrabě Východní marka základem vzniku Rakouska panovník neměl pevné sídlo, objížděl v doprovodu družiny svá správní střediska přijímání stížností, vynášení rozsudků, dohled nad vykonáním trestů, kontrola a správa majetku
Středověký hrad :
Německo Svatá říše římská rozpad Východofrancké říše na řadu samostatných knížectví a vévodství vymření východofranckého rodu Karlovců v 10. stol. nájezdy kočovných Maďarů r. 919 sjednocení země pod vládou Jindřicha I. Ptáčníka vznik německého království - Svaté říše římské král volený, ne dědičný
Otonská dynastie syn Jindřicha I. Ptáčníka Ota I. r. 955 poráží Maďary v bitvě na řece Lechu (za pomoci např. i českého knížete Boleslava I.) Maďaři se stahují do Podunajské nížiny a zakládají vlastní stát uherské království (Uhry) r. 962 přijímá Ota I. od papeže císařskou korunu vládne pomocí církve tradice korunovačních jízd podpora umění, vzdělanosti a kultury - otonská renesance nástupci Ota II. a Ota III.
Papež versus císař konec 11. stol. - papež Řehoř VII. - spory s něm. císařem Jindřichem IV. o investituru (dosazování duchovních do jejich úřadů) císař papežem formálně sesazen císaři věrně po boku český kníže Vratislav II. r. 1085 získává za odměnu královský titul
Fridrich Barbarossa boje o investituru vyřešeny smírčí dohodou (papež předává duchovní moc, panovník území do správy) ve Svaté říši římské spory o nástupnictví vítězí Fridrich Barbarossa (tzv. Rudovous) císařská korunovace r. 1155 odpor severoitalských měst vůdce město Milán po boku císaře český kníže Vladislav II. - r. 1158 získává za věrnost královský titul
Dědičný titul oba předchozí tituly českých králů nedědičné dědičný titul získává obratnou diplomacií pro své potomky od Filipa Švábského český král Přemysl Otakar I. v roce 1198 potvrzeno císařem Otou IV. i papežem 1212 Zlatá bula sicilská od císaře Fridricha II. Štaufského
Francie v raném středověku Francie vznikla ze Západořímské říše od 9. stol. nájezdy vikingů (kmenů ze severu Evropy); vikingové = normané (muži ze severu); část Francie - Normandie (od r. 911) poslední panovníci rodu Karlovců slabí (r. 987 vymírají vládne rod Kapetovců Hugo Kapet) název země již Francie
Anglie v raném středověku v 5. stol. příchod kmene Anglů a Sasů podmanění si obyvatelstva Keltové se stahují do Walesu, Skotska a Irska první angl. křesťané v 8. stol. také nájezdy vikingů (hl. Dánů) r. 871 sjednocuje Alfréd Veliký roztříštěná území v jednotnou Anglii péče o umění a vzdělanost uměl latinsky, překládal díla do anglosaštiny dbal, aby vyšší vrstvy uměly číst a psát podobnost s Karlem Velikým lze hovořit o renesanci
Anglie v raném středověku r. 1066 dobývá Anglii normanský (francouzský) vévoda Vilém Dobyvatel v bitvě u Hastingsu poráží Anglosasy jeho družina nová vládnoucí vrstva v Anglii úředním jazykem na jeho dvoře francouzština, prostí obyvatelé hovoří směsí tvořící se angličtiny s germanizmy a keltskými a latinskými výrazy