TERITORIÁLNÍ SEMINÁŘ SRBSKO Svatopluk Čech Ředitel CzechTrade Bělehrad

Podobné dokumenty
TERITORIÁLNÍ SEMINÁŘ ČERNÁ HORA A BOSNA a HERCEGOVINA - exportní příležitosti Izudin Gušmirović Vedoucí ZK Podgorica

Export ČR a exportní omezení Mgr. Bc. Kryštof Rygl Exportní konzultant

JSTE PŘIPRAVENI NA OBCHODOVÁNÍ S ÁZERBÁJDŽÁNEM?

EXPORTNÍ FÓRUM CHORVATSKO A SLOVINSKO Alen Novosad Ředitel CzechTrade Záhřeb

Srbsko Bosna a Hercegovina

Souhrnná teritoriální informace Slovensko

Vstup Chorvatska do EU a jeho aktuální ekonomická situace

Cesta k novým trhům. Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků

Mexiko - možnosti obchodní a technologické spolupráce pro české firmy 20. března 2014

Srbsko čeká na členství v EU 27.června 2011 Pavel Svoboda CzechTrade Bělehrad

Česko-gruzínská obchodní spolupráce: perspektivní průmyslové sektory. NADPIS PREZENTACE (upravit v předloze) Минпромторг Чешской Республики

Česká exportní banka Česká banka pro český export. JAR, EGYPT, MAROKO, SAE a IZRAEL Slibné exportní trhy , MSV Brno

Jak úspěšně exportovat do Ázerbájdžánu a Kazachstánu: mechanismus Mezivládní komise

OBCHODNÍ PŘÍLEŽITOSTI V SENEGALU

Cesta k novým trhům. Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků

Moderní nástroje podpory exportu. Ing. Vladimír Bärtl Podpora exportu z pohledu MPO náměstek ministra

SLUŽBY CZECHTRADE PRO EXPORTÉRY Ing. Kateřina Drvotová exportní konzultant

Nové výzvy mimounijních trhů

JAK SE UPLATNIT V ÁZERBÁJDŽÁNU ANEB CO BY MĚL ČESKÝ PODNIKATEL ZNÁT PŘED VSTUPEM NA ÁZERBÁJDŽÁNSKÝ TRH

Moldavská republika Exportní a investiční příležitosti

Podpora českých firem při obchodování s Vietnamem

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

Česká exportní banka Spolehlivý finanční partner exportu

Dotační program B2B. Seminář Indonésie a Filipíny exportní příležitosti pro české firmy Ministerstvo zahraničních věcí ČR

JAK SE UPLATNIT V ÁZERBÁJDŽÁNU ANEB CO BY MĚL ČESKÝ PODNIKATEL ZNÁT PŘED VSTUPEM NA ÁZERBÁJDŽÁNSKÝ TRH

Bosna a Hercegovina: Perspektivy obchodní spolupráce pro české firmy

Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta. Rozvoj podnikatelské činnosti ve vybraném regionu

PRŮZKUM MEZI ČESKÝMI EXPORTÉRY DO NĚMECKA

Aktuální možnosti českého exportu do Ruska

Bulharsko? Přemýšlejte o něm

SLUŽBY CZECHTRADE PRO EXPORTÉRY Jste připraveni na obchodování s Čínou? Mgr. Zuzana Jesenská Exportní konzultant potravinářství,

Výzva v rámci Operačního programu Podnikání a Inovace Program MARKETING

Přehled zdrojů informací o EU na Internetu

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Minulost a budoucnost české proexportní politiky: případ Ruské federace. NADPIS PREZENTACE (upravit v předloze) Минпромторг Чешской Республики

TERITORIÁLNÍ SEMINÁŘ CHORVATSKO A SLOVINSKO Alen Novosad Ředitel CzechTrade Záhřeb

RENEXPO ENERGY, WASTE & WATER 2019

Profilová část maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

Ekonomická diplomacie jako nástroj podpory exportu. Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Kazachstán, Kyrgyzstán - aktuální příležitosti pro české exportéry Petr Jurčík vedoucí zahraniční kanceláře

26,7 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTŮ V RÁMCI OPPI Marketing

Pojištění EGAP českých investic a úvěrů na investice do zahraničí

Exportní konference: EXPORTNÍ PŘÍLEŽITOSTI VE STÁTECH SNS

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

Představení aktivit agentury CzechInvest, CzechTrade a TA ČR

Program B2B a zapojování soukromého sektoru do rozvojové spolupráce

NÁVRH STANOVISKA. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2014/0083(NLE) pro Výbor pro zahraniční věci

Podmínky poskytování služeb českým exportérům v rámci programu Šance pro export

Srbsko zajímavý vývoj i příležitosti pro český potravinářský sektor

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Česká republika a Srbsko

Zvláštní podmínky pro individuální služby českým exportérům

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

a) podniky odebírají z trhu a dodávají vyrobené výrobky, poskytnuté služby

Strategie úspěšného export do Maroka Tamer El-Sibai Vedoucí ZK Casablanca

EXPORT NA BLÍZKÝ VÝCHOD: PŘÍLEŽITOSTI VS. RIZIKA

Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci

Exportní příležitosti na latinskoamerickém trhu

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Proexportní spolupráce MZe s MZV a MPO v oblasti zemědělství a potravinářství Jaroslava Beneš Špalková

Export zboží služeb a investic

Perspektivy pro český export v Africe

SLUŽBY CZECHTRADE PRO EXPORTÉRY Ing. Dagmar Matějková, MBA Exportní konzultant

Zásady spolupráce zastupitelských úřadů České republiky s českými podnikatelskými subjekty v obchodně ekonomické oblasti (KODEX)

RENEXPO Water & Energy dubna 2017 Bělehrad, Srbsko Obor: HOSPODAŘENÍ S VODOU, ENERGETIKA

Perspektivní obory pro vývoz do Číny

SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY PODPORA ČESKÉHO EXPORTU ČTVRTEK, 22. LISTOPADU

OBCHODOVÁNÍ S PARAGUAYÍ

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

CzechInvest Služby AfterCare

PROJEKT ZVLÁŠTNÍ POSTUPY PRO PRACOVNÍKY V ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ Z UKRAJINY

Agentura CzechInvest. Regionální kancelář pro Moravskoslezský kraj

NAPLŇUJEME POTŘEBY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ

Jihoafrická republika

Společná obchodní politika EU

Ukrajina exportní možnosti pro české firmy

PODNIKATELSKÝ SEMINÁŘ INVESTIČNÍ A EXPORTNÍ PŘÍLEŽITOSTI V LITVĚ, LOTYŠSKU A ESTONSKU PRAHA 12. DUBNA 2016

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky oznamuje změny v 37. výzvě k předkládání žádostí o podporu. Integrovaný regionální operační program

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka).

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z EKONOMIKY

Důvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Mexiko Česká republika perspektivy obchodních vztahů

FINANCOVÁNÍ ČESKÉHO EXPORTU DO ZEMÍ SNS. 1

Jak úspěšně exportovat na UKRAJINU a do RUSKA: mechanismus Mezivládní komise. NADPIS PREZENTACE (upravit v předloze) Минпромторг Чешской Республики

Exportní konference. Nigérie, Maroko, Egypt , MPO. Andrea Heverlová Ministerstvo průmyslu a obchodu NIGÉRIE, MAROKO, EGYPT

ČEB součást proexportní politiky ČR

EKONOMICKÝ VÝVOJ A VEŘEJNÉ FINANCE V ČESKÉ REPUBLICE

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Důvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu 2. Základní vlivy působící na sestavení střednědobého výhledu rozpočtu na roky

Žofínské fórum Kvalitní potraviny pro české zákazníky! Otazníky přetrvávají

Ázerbájdžán, Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Ukrajina: mechanismus Mezivládní komise

Současný stav a očekávaný vývoj stavebnictví

MARKETING (ve znění platném od )

SLUŽBY CZECHTRADE PRO EXPORTÉRY Barbora Kaprálová Exportní konzultant Stavebnictví, spotřební zboží a služby

BUSINESS SNÍDANĚ. Clarion Congress Hotel České Budějovice 18. května 2016

Transkript:

TERITORIÁLNÍ SEMINÁŘ SRBSKO 05. 10. 2018 Svatopluk Čech Ředitel CzechTrade Bělehrad

Srbská republika Rozloha 88 361 km² Počet obyvatel 7,5 milionu Hl. město Bělehrad (1,6mil) Města přes 100 000: Nový Sad, Niš, Kragujevac, Subotica BDP na osobu (2016) 5350 EUR sektor služeb 51,1%, průmysl 38,5%, zemědělství a lesnictví 10,4%) Inflace (2015) 1,9% Nezaměstnanost 16% Pokrytí dovozu vývozem 71,1% (sektor 2

SWOT analýza Silné stránky výhodná geografická poloha, postavení Srbska jako vstupní brány na západní Balkán vzájemná historická, kulturní i lidská blízkost, dlouhodobá tradice obchodní a ekonomické spolupráce blízkost srbského trhu, blízký ekonomický prostor dlouhodobé zkušenosti českých podniků s místním trhem největší a nejlidnatější země bývalé Jugoslávie největší trh očekávaný potenciál hospodářského rozvoje evropská perspektiva Srbska srbská diaspora ve světě zasílá do Srbska okolo 5,5 miliard USD 3

SWOT Srbsko Slabé stránky politická stabilita dosud nedosahuje standardní evropské úrovně přetrvávající předsudky o poměrech v zemi a na trhu, obava ze vstupu do teritoria byrokratický systém řízení, nespolehlivost dosud nedokončená privatizace státních podniků stále slabý růst průmyslové výroby a slabý příliv přímých zahraničních investic značné rozdíly v rozvoji jednotlivých regionů, poměrně značně zaostalé pohraniční oblasti (kromě severní hranice) nadále relativně slabě prosperující roztříštěný soukromý sektor minimální produkce výrobků s vyšší přidanou hodnotou neumožňuje nastartovat rychlejší ekonomický růst 4

SWOT Srbsko Příležitosti poměrně výrazný potenciál ekonomického růstu privatizační proces u mnoha velkých státních společností není ukončen v důsledku určité obavy firem vstoupit na trh se ostrá konkurence teprve postupně rozvíjí v průběhu posledních cca 25 let se v důsledku politických problémů do ekonomiky minimálně investovalo, což vyvolává potřebu zrychlené investiční aktivity evropská (EU) perspektiva Srbska reálné předpoklady růstu spotřeby veřejného i soukromého sektoru značné možnosti pro české firmy zejména v oblastech energetiky, dopravní a městské infrastruktury postupné zlepšování ochrany životního prostředí znamená šanci pro projekty v této oblasti možnost využít spolupráce měst a regionů pro intenzifikaci ekonomických vztahů možnost zapojit českou menšinu do projektů českých firem možnost participace českých podnikatelských subjektů na projektech financovaných z EU celní unie s RF, Běloruskem a Kazachstánem, otvírání kapitol, IPA2 režim Srbsko zjednodušení systému pro získávání pracovních víz možnost podpory velkých projektů v rámci zasedání Smíšené komise pro ekonomickou spolupráci 5

SWOT Srbsko Hrozby politická a regionální nestabilita regionu západního Balkánu dosud ne zcela standardní politické a ekonomické prostředí podnikatelské klima se zlepšuje, avšak není zcela standardní netransparentnost při zadávání a vyhodnocování státních zakázek při výměně státní administrativy i administrativ měst a obcí dochází často k problémům při realizaci dosavadních zakázek či projektů trvající nejasnost a nekoncepčnost privatizace státních podniků nedostatečně rozvinutá infrastruktura 6

Srbsko a EU Dohoda o stabilizaci a přidružení podepsána 29. 4. 2008 1. března 2012 získalo Srbsko status kandidátské země Prozatímní obchodní dohoda s EU. Většina průmyslových výrobků z a do EU od 1.1. 2013 bez cla, nyní veškeré 21. ledna 2014 v Bruselu započala formální přístupová jednání mezi EU a Srbskem V závěru r. 2015 byly otevřeny první přístupové kapitoly, celkem bude 35 kapitol Dosud uzavřeny 2 kapitoly Věda a výzkum (prosinec 2016), Vzdělání a kultura (únor 2017) Uzavření kapitoly je možné vždy tehdy, jsou-li realizována všechna opatření, která uvedou srbskou legislativu do souladu s evropským standardem 7

Bilaterální smluvní základna Mezivládní dohoda o ekonomické spolupráci, která byla podepsána v Praze dne 20.7.2005 je základním smluvním dokumentem, který umožňuje podporu vzájemných obchodně-ekonomických vztahů. Mimo jiné zakládá mezivládní Smíšený česko-srbský výbor pro ekonomickou spolupráci, jeho zatím poslední zasedání proběhlo v prosinci 2017 v Bělehradě Následující zasedání Smíšeného výboru proběhne v Praze 10. 11.12.2018, pravděpodobně za přítomnosti obou premiérů - Ana Brnabić - MPO ČR, zodpovědný za Balkán Ing. Roman Plevák, Ph.D. plevak@mpo.cz, Tel: +420 224 852 036 Protokol k mezivládní dohodě o ekonomické spolupráci mezi oběma zeměmi z r. 2005 byl podepsán dne 4.5.2010 v Bělehradě. Protokol vstoupil v platnost 8. prosince 2010 a vytváří podmínky pro snažší zapojení českých firem do infrastrukturních projektů, pilotní projekt - modernizace železničního Koridoru X na trati Niš Dimitrovgrad. Dohoda mezi Vládou České republiky a Svazovou vládou SRJ o vzájemné podpoře a ochraně investic vstoupila v platnost dne 29. ledna 2001. Novela dohody, potřebná s ohledem na vstupu ČR do EU a rozdělení soustátí Srbska a Černé Hory byla podepsána v Bělehradě dne 4. června 2010 a vstoupila v platnost 16. března 2011. Dohoda o zamezení dvojího zdanění byla podepsána v Praze 11.11.2004. Dodatkový protokol k této dohodě byl podepsán v září 2009 u příležitosti návštěvy ministryně financí Srbska D. Dragutinović v ČR a vstoupil v platnost 28. února 2011. Dne 14.5.2010 bylo podepsáno resortní Memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti zemědělství. Vzájemná spolupráce se předpokládá zejména v těchto oblastech: hospodaření s vodou, veterinární medicína, rostlinná výroba, živočišná výroba, šlechtitelské programy, lesnictví, průmysl krmiv, zemědělský výzkum, rozvoj venkova a bezpečnost potravin. Dne 1.4.2014 bylo v Bělehradě podepsáno Memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti energetiky. Stanoví nejvýznamnější oblasti spolupráce gesčně příslušných ministerstev a také prioritní společné projekty v daném sektoru. 8

Daňový systém Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob od října 2012 činí 15 %. Daň z příjmů fyzických osob Daňová sazba na výplaty činí 10%. Ostatní osobní příjmy se zdaňují 20% sazbou. Nerezidentním fyzickým osobám se zdaňují pouze příjmy na území RS. Daňový plátce má právo na daňový kredit v částce, kterou již zaplatil v zahraničí. Roční daňová sazba na příjmy cizích občanů činí 10 %, pokud jejich příjmy překročují 6 průměrných platů v Srbsku, jinak 15%. Daň z dividend a úroků činí 15%. Daň z přidané hodnoty DPH se platí na každé úrovni prodeje zboží a služeb a vývozu zboží. Daňovým základem je cena prodaných výrobků a služeb, ve které není započtený DPH. Standardní DPH činí 20 % a účtuje se ve většině případů. Snížená sazba DPH činí 10 % a účtuje se na základní potraviny, denní tisk, komunální služby atd. DPH se neplatí v případě vývozu zboží a v oblasti mezinárodní letecké dopravy. Daň z nemovitosti Daň z nemovitosti pro daňové plátce, kteří mají obchodní účet, činí 0,40 % a pro ostatní plátce daň kolísá v závislosti na daňovém základu. Daňová sazba ve výši 2,5 % se účtuje v případě převodu vlastnických práv na nemovitostech. Poplatky za převod některých práv Sazba poplatků (daně) za převod tzv. absolutních práv (směsice různých práv, včetně převodu práv duševního vlastnictví) je proporcionální a pro transfer akcií, dluhopisů a garancí právnických osob činí 0,3 % a pro transfer ostatních absolutních práv činí 2,5 %. Srbská daňová správa: www.poreskauprava.gov.rs; informacije@poreskauprava.gov.rs 9

Srbsko - z pohledu českého exportéra netarifní bariéry - nutnost srbské certifikace x uznávání certifikace EU druhotná platební neschopnost podniků / NBS /CT ZK Bělehrad veřejný dluh státní rozpočet značný vliv MMF nižší srbské výrobní náklady možné nevýhody i výhody jednání časově náročná nutné pěstovat osobní vztahy srbský partner slíbí vše, realita je poněkud jiná poměrně dobrá znalost nabídky konkurence 10

Příležitosti a perspektivní obory Zahraniční investice + Finanční prostředky, většinou průhlednější výběrové řízení. Gazprom, Fiat, Telenor, Bosch, Yura výroba autokabelů pro Hyundai a Kia, koupili továrnu Zastava Elektro, Gorenje, Delhaize (Delvita) koupili řetězec MAXI, atd. Z ČR (býv.) MITAS v městě RUMA výroba pneu pro zemědělské a stavební stroje 650 zam. Energetika + Nutné investice do stávajících tepelných elektráren, možnost výstavby řady malých vodních elektráren - Nízký limit a výkupní ceny pro solár. Zdlouhavý a složitý proces pro výstavbu malých vodní elektráren a větrných parků. Politické vazby Dopravní infrastruktura + Nutnost modernizace silniční i železniční infrastruktury, je považována za prioritu. - Problematičnost domácích tendrů. Vzhledem k zadluženosti otázka pokračování výstavby. Voda + V Srbsku se čistí dle evropských norem méně než 10% odpadních vod. Existují i potíže s kvalitou pitné vody. - Nedostatek finančních prostředků, regulované ceny. Zdravotnictví + Nízká úroveň a zastaralost vybavení státních zařízení. Velký počet soukromých zařízení, především v oblasti kosmetické chirurgie a stomatologie - Nedostatek finančních prostředků. Průhlednost výběrových řízení. Automobilový průmysl + Investice Fiat, Magneti Marelli, Bosch, Yura 11

Perspektivní obory Zemědělství + Tradiční obor a významný srbský exportér. Nutnost modernizace, zlepšení genofondu. Především ve Vojvodině relativně dobrá ekonomická situace. Zahraniční investice ( např. Al Dahra agrární koncern koupili 51% Rudnap Agrar Vojvodina). - V centrálním Srbsku velké množství hospodářství obdělávající neefektivně malé výměry, podfinancování. Strojírenství + velmi dlouhá tradice dodávek strojního zařízení z ČR. - Nízká průmyslová výroba v Srbsku, nižší výrobní náklady v Srbsku a regionu, malý počet srbských firem schopných investice do nového strojního zařízení Úspory energií + Narovnání ceny energií spojené s novou legislativou zvyšují zájem o zateplování a alternativní zdroje. - Zatím nízká motivace. Stavebnictví 12

Stavebnictví Stavební povolení: získat stavební povolení trvalo v Srbsku průměrně 279 dní a žadatel musel projít v průměru 19 procedurami. Podle Světové banky bylo tak Srbsko v délce trvání a počtu nutných kroků na 175. místě na světě. Nový zákon o plánování a výstavbě byl přijat v prosinci 2014 a vstoupil v platnost 1. března 2015. Tento zákon má zkrátit dobu potřebnou pro vydání stavebního povolení na 30 dní. Zákon by měl ošetřovat nejen maximální dobu pro vyřízení povolení, ale upravuje celý proces tak, aby žadatel vše potřebné vyřídil na jednom místě. Stát dále převezme na sebe sběr dokumentace a různých potvrzení, aby ulehčil investorům. V investicích dominuje stát, zatímco velká část infrastrukturních investic se odehrává s podporou Evropské investiční banky a EBRD, případně vývozních či rozvojových úvěrů poskytnutých zejména ze strany Číny, Ruska a arabských zemí. Bytová výstavba: veškerá administrativa je zdlouhavá a tedy i finančně náročná, korupce při získávání různých povolení je údajně běžná. Ceny nové výstavby jsou na místní poměry poměrně vysoké. Stavební firmy, potýkající se s vysokými vlastními náklady (přezaměstnanost, neefektivita) nemohou příliš snížit své ceny a nové byty jsou tak dostupné pouze nepříliš široké skupině zájemců. Poptávka a potřeba bytů je však stále o hodně větší než nabídka. V Bělehradě údajně chybí cca 200.000 bytů. Ceny nových bytů jsou v Bělehradě od 2.000 EUR/m2 Jen podíl administrativních nákladů na novou výstavbu je odhadován na 14 17%. 13

Stavebnictví Bělehrad na vodě www.belgradewaterfront.com je jedním z nejdůležitějších rozvojových projektů v Bělehradě a v Srbsku. Projekt má mít hodnotu 3 mld. USD (!), a měl by oživit velký potenciál nábřeží řeky Sávy a vytvořit moderní městské centrum jako nedílnou součást stávajícího města a současně také vylepšit mezinárodní vnímání města Bělehrad. Tento projekt zahrnuje výstavbu 1,8 mil. m2 kanceláří, bytů a komerčních prostor. Stavební práce byly zahájeny v říjnu 2015 ve spolupráci se společnosti EagleHills www.eaglehills.com a dokončení projektu se původně očekávalo v roce 2019, reálně však spíše v r. 2025 Součástí projektu by měla být věž s 50 podlažími, která se tak stane nejvyšší budovou v této části Evropy. 14

Vstup na srbský trh Přímý vstup x domácí dovozce/distributor Racionálně zvážit možnosti trhu a ekonomickou návratnost. Využití služeb CzechTrade Ověření zájmu o výrobek, vyhledání obchodních kontaktů, průzkum trhu, organizace jednání, asistence a tlumočení. Back Office Společná účast českých firem na veletrhu několik variant, Oficiální účast, NOVUMM, ZK 15

Specifika Pozor na nabídky zprostředkovatelů nabízejících za úplatu kontakty a setkání na vysoké úrovni státních institucí, velkých měst a firem. I když na osobních kontaktech velmi záleží zázraky se nekonají. Doporučujeme vždy zkontaktovat ZK CzechTrade Osobní jednání je nutné - většinou časově náročné (norma - oběd) Otázka na cenu je často první a poslední. Nepodceňovat informovanost partnera Nadsazená cena je brána jako neseriózní jednání Velké kulturní a ekonomické rozdíly mezi severem a jihem 16

Specifika Často je poměrně složité získat přesný obraz o situaci ve vlastnictví pozemků. V pozemkových knihách a katastru nemovitostí je obtížné získat adekvátní informace o pozemku i vlastníkovi. Rozdíl na severu a jihu Srbska. Srbské ekonomické prostředí je též spojováno s výraznější mírou korupce a provázanosti politických elit a podnikatelského sektoru. U výběrových řízení - domácích tendrů - dochází poměrně často k opakovaným odvoláním poražených účastníků tendrů, která mohou konečné rozhodnutí o výsledku tendru protahovat (v extrémních případech) až na roky Důvody z kterých může být podáno odvolání nejsou přesně specifikovány U tendrů s účastí zahraničních organizací nebo zahraničních bank jsou dodržovány obvyklé standardy 17

Investování, přesunutí výroby, dovoz surovin Klíčovou oblastí volného obchodu na Balkáně je CEFTA ( 30 mil. lidí ). Ta zahrnuje Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo, FYROM (Makedonii), Moldavsko a Srbsko. Od počátku roku 2010 se pro obchod zbožím mezi EU a Srbskem uplatňuje tzv. Prozatímní dohoda (Srbská republika ji jednostranně prováděla již v roce 2009) a od 1.9.2013 Stabilizační a sociační dohoda mezi Srbskou republikou na jedné straně a EU a jejími členskými státy na straně druhé. Ta vytváří oblast volného obchodu průmyslovými výrobky, což znamená, že řada výrobků je již od cel osvobozena, v ostatních případech je celní sazba postupně snižována. Celní sazby však zůstávají u řady zemědělských výrobků. Ze strany Evropské unie přiznán od 1.května 2010 status domácího výrobce. Srbsko má dohodu o volném obchodu vedle EU také s Ruskou federací (jako jediná země mimo prostor Společenství nezávislých států), dále s Běloruskem, Kazachstánem a Tureckem. V jednání je také Dohoda o volném obchodu s Ukrajinou. Srbsko používá systém dohod o volném obchodu jako jeden z argumentů při lákání zahraničních investorů. Srbsko zatím není členem WTO Investiční pobídky Relativně nízké zdanění www.mfp.gov.rs 18

Desatero pro obchodování se Srbskem Image/PR Srbska je jednoznačně horší než skutečnost. To však neznamená, že byste neměli být opatrní. Nevěřte pochybným firmám a jednotlivcům, kteří umí vše zařídit a všude mají kontakty. V tržním prostředí rozhoduje především konkurenceschopnost vašeho výrobku. Srbsko je kulturně velmi rozmanitou zemí, zatímco severní oblasti byly součástí Rakouska - Uherska, jižní část ovládala ještě před sto lety Osmanská říše a žiji zde národnostní menšiny muslimského vyznání. Značné rozdíly mezi severem a jihem jsou i v oblasti ekonomického rozvoje. Kriticky posuďte, zda váš výrobek může nalézt uplatnění na trhu, zdaleka se nejedná o hladový a nenáročný trh. Nabídka s možností financování podstatně zvyšuje šanci na úspěch. Buďte trpěliví, nepodléhejte bezdůvodnému nadšení ani skepsi. Srbský trh je perspektivní, největší na západním Balkáně, kupní sílu obyvatelstva posiluje každý rok na 5 miliard dolarů zasílaných diasporou, ale zároveň představuje i běh na další trať. Nenadsazujte ceny a jednejte otevřeně. Nadsazení ceny je chápáno jako neseriózní jednání. 19

Desatero pro obchodování se Srbskem Pozor na druhotnou platební neschopnost a dlouhou dobu splatnosti. Nejdražší jsou dnes v Srbsku hotové peníze. Pokud je firma ochotna zaplatit okamžitě často požaduje slevu. Nepodceňujte potenciální srbské partnery. Jsou si vědomi své ceny a zpravidla přicházejí na jednání s dobrým přehledem o vašich výrobcích, vztazích s partnery v sousedních republikách a cenách konkurence. Jednání zpravidla končí pozváním na oběd. Pozvání při vhodné příležitosti oplaťte. Oslovení potenciálních obchodních partnerů vhodně načasujte a zvažte jeho podporu účastí na místním veletrhu. Přes sbližování Srbska s EU je jeho právo stále dosti odlišné. Využijte služeb srbského právníka. 20

Vládní program Režim SRBSKO Dne 13. srpna 2018 v 9:00 došlo ke spuštění příjmu žádostí v rámci projektu Režim ostatní státy pro pracovníky ze Srbska. V reakci na situaci nedostatku pracovních sil na českém trhu práce a dlouhodobý zájem českých zaměstnavatelů o zaměstnávání pracovníků ze Srbska byl Režim ostatní státy usnesením vlády č. 416 ze dne 22. června 2018 rozšířen o Srbsko (dále jen Režim Srbsko ) s roční kapacitou 2000 žádostí o zaměstnanecké karty. Režim Srbsko je zaměřen na státní občany Srbska, na jejichž pracovní sílu dlouhodobě cílí poptávka českých zaměstnavatelů. Režim Srbsko bude po vzoru Režimu Mongolsko a Filipíny sloužit k cílenému a výběrovému přijímání a vyřizování žádostí o zaměstnanecké karty pro státní občany Srbska, kteří budou na území ČR kvalifikovanou pracovní činnost (na pracovních pozicích, které jsou dle platného znění Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO zařazeny do hlavních tříd 4 8, v oblasti výroby, služeb nebo veřejného sektoru. Do Režimu Srbsko je možné zařadit pouze konkrétního zaměstnavatele, který splní všechna stanovená kritéria projektu. Jelikož je Režim Srbsko součástí projektu Režim ostatní státy, jednotlivé žádosti přímých zaměstnavatelů budou posuzovány na základně stejných podmínek, jako žádosti o zařazení do Režimu Mongolsko a Filipíny. Žádosti o zařazení do Režimu Srbsko je možné podávat prostřednictvím e-mailu do k tomu určené e-mailové schránky rezimsrbsko@mpo.cz. Stejně jako v případě Režimu Mongolsko a Filipíny budou žádosti o zařazení do Režimu Srbsko přijímány na dva měsíce dopředu, přičemž při každém spuštění příjmu žádostí bude přijato maximálně 340 uchazečů. Jedinečný kód pro žádost o zařazení do Režimu Srbsko je možné získat na stránkách MPO. https://www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/ekonomicka-migrace/rezim-ostatni-staty-srbsko--239091/ O žádostech o zařazení do Režimu Srbsko bude rozhodovat Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě doporučení od české podnikatelské reprezentace nebo Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest.

Vládní program Režim SRBSKO Je určen pro kvalifikované zaměstnance ze Srbska, jejichž budoucí český zaměstnavatel splnil podmínky pro zařazení do tohoto vládního programu. Režim Srbsko bude na Velvyslanectví České republiky v Bělehradu zahájen dne 1. září 2018. Režim Srbsko schválila vláda ČR, která rovněž stanovila roční kvótu pro příjem žádostí o zaměstnanecké karty ve výši 2000 žádostí na rok a podmínky pro zařazení do režimu. Česká republika dlouhodobě vnímá značný zájem českých zaměstnavatelů o pracovníky ze Srbska a rovněž vysokou poptávku občanů Srbska po práci v ČR. Zvláštní režim zakotvuje možnost podání žádosti o zaměstnaneckou kartu na Velvyslanectví České republiky v Bělehradu bez registrace dle kapacitních možností velvyslanectví pro žadatele, jejichž budoucí zaměstnavatel bude do tohoto zvláštního režimu zařazen. Žádosti zaměstnavatelů vyhodnocuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, na jehož webových stránkách naleznete podrobné informace. Žádosti se vyřizují v zákonem stanovených lhůtách při splnění všech zákonných požadavků. Na zařazení do zvláštního režimu pro přijetí žádostí není právní nárok. O termínu podání žádosti na velvyslanectví bude každý žadatel informován prostřednictvím svého zaměstnavatele. Žadatelé musí vyčkat, až jim bude sdělen termín podání žádosti zaměstnavatelem. Žadatelé sami velvyslanectví nekontaktují. Zprocesování žádosti v rámci REŽIMU nemá vliv na průběh řízení o žádosti o zaměstnaneckou kartu po přijetí žádosti, a to včetně lhůt k rozhodnutí, ty zůstávají zachovány, tj. 60 dnů ode dne přijetí žádosti. O zařazení do REŽIMU rozhoduje MPO, MZV pouze zprocesovává příjem žádostí o zaměstnaneckou kartu prostřednictvím Velvyslanectví ČR v Bělehradu. Roční kvóta 2000 žádostí je rovnoměrně rozložena do jednotlivých měsíců a je nepřekročitelná. Termíny ani pořadí žadatelů nelze měnit, a to z žádného důvodu. Nevyužitý termín propadá.

Děkuji za pozornost a těším se na možnou spolupráci!

Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade Svatopluk Čech JUDr., MBA ředitel CzechTrade Bělehrad YU Biznis Centar Bul. Mihaila Pupina 10i/212 11070 Beograd, Serbia Tel.: +381 11 2123391 Mob.: +381 654580489 E-mail: svatopluk.cech@czechtrade.cz www.czechtrade.cz