PŘÍCHOD SLOVANŮ, SÁMOVA ŘÍŠE, VELKÁ MORAVA 5. 6. stol. se Slované zapojili do stěhování národů pravlast: dnešní Z Ukrajina a V Polsko (mezi Karpatami, Dněprem a Vislou) západní od Baltského moře na severu k Alpám na jihu; Poláci, Češi, Slováci východní střední Rusko (Rusové, Bělorusové, Ukrajinci) jižní Balkánský poloostrov Srbové, Chorvati praslovanština (jednotný jazyk) blízký staroslověnštině
SÁMOVA ŘÍŠE (624/626-659/661) všechny informace o Sámově říši vycházejí z jediné v tzv. Fredegarově kronice (Historia Francorum) franský kupec Sámo založil kmenový svaz na obranu proti Avarům (turkotatarští kočovníci, kteří vytvořili vojensky silnou říši v nížinách a stepích kolem Dunaje); (Avaři byli nakonec poraženi Karlem Velikým v roce 796) 631 - válka s franskou říší bitva u Wogastisburgu - Sámo odmítl poskytnout náhradu za oloupení kupců a podřídit se franckému králi Dagobertovi I. jeho vojsko bylo poraženo po smrti Sáma se kmenový svaz rozpadl
VELKÁ MORAVA (833 906/907) byla prvním útvarem na našem území, který je možné označit jako ranou formu státu; z původního jihomoravského jádra se postupně rozšířila a zahrnula oblasti na Slovensku, v jižním Polsku, v Čechách (na čas také části Rakouska a Maďarska) MOJMÍR I. (833-846) 833 - Mojmírův útok na knížete Pribinu v Nitře a připojení Nitry k jeho vlastnímu bezprostřednímu panství centrum: VELEHRAD ( = velké město; nevíme, kde ležel) - známe dvě velká sídelní centra s řadou sakrálních staveb (drobné kamenné kostelíky i větší baziliky) v aglomeraci Staré Město u Uherského Hradiště a Valy u Mikulčic.
Valy u Mikulčič včera a dnes (moderní muzeum)
Rekonstrukce velkomoravského hradiště archeoskanzen Modrá u Velehradu
K významnějším střediskům patřila Nitra, Pohansko, Staré Zámky u Brna, Děvín, Bratislava christianizace pokřesťění na Moravě místní náčelníci knížata, spolu se svými rodinami a vojenskými družinami opustili pohanské bohy (např. Perun bůh hromu; Svantovít slunce; Radegast úrody, Svarog - ohně a tepla)
ROSTISLAV (846-870) synovcem Mojmíra I. - po jeho smrti dosazen východofranským Ludvíkem II. Němcem; od roku 850 však Rostislav začal podporovat Ludvíkovu opozici a na Velkou Moravu přijímal Ludvíkovy odpůrce, kteří byli nuceni uprchnout. Kvůli likvidaci východofran. vlivu Rostislav vyhnal latinské kněze. 855 - odmítl platit tzv. tribut (daň míru) boje s Ludvíkem II. Němcem - uhájil nezávislost říše na východofranské říši snaha o co největší samostatnost (do té doby Morava spadala pod biskupství v německém Pasově) rozhodnutí zřídit na Moravě vlastní církevní organizaci
Obrátil se na papeže (neuspěl) a na byzantského císaře Michala III., který mu vyhověl a poslal na Moravu misii vedenou KONSTANTINEM (Cyrilem toto jméno přijal později po vstupu do kláštera) a jeho starším bratrem METODĚJEM Původem Řekové z oblasti Soluně (řecky Thessaloniki) 866 na Velkou Moravu přišli slovanští věrozvěsti se svým doprovodem (misie) sestavili první slovanské písmo tzv. hlaholici + za církevní jazyk zvolili staroslověnštinu (církevní slovanštinu) nářečí, kterým mluvili Slované v okolí Soluně = bohoslužbám rozuměli všichni (kněží ze západokřesťanského okruhu sloužili mše v latině) + přeložili do ní i důležité části bible / Proglas
869 / 880 papežové (Hadrián II. a Jan VIII.) (v Konstantinopoli mocenské spory) bulami Gloria in excelsis Deo (869) a Industriae Tuae (880) jmenovali resp. potvrdili: Metoděje moravsko-panonským arcibiskupem schválili používání hlaholice a staroslověnštiny jako liturgického jazyka 885 Bořivoj (= první historicky doložený český kníže) + Ludmila přijali od Metoděje křest / (Slovanští věrozvěsti při své misii s sebou přinesli ostatky sv. Klimenta (čtvrtý římský biskup), kterému byl zasvěcen nejstarší kostel v Čechách rotunda sv. Klimenta na Levém Hradci. Slovanskou liturgii na Moravě nesli nelibě bavorští biskupové (ztráceli vliv / peníze) zajali Meotoděje a 2,5 roku ho věznili v otevřené jámě, kryté pouze mříží. Osvobozen na zásah papeže.
Rostislav čelil dvěma vojenským vpádům východofranské říše (864, 869 ) a za přispění svého synovce Svatopluka byl svržen / oslepen a dožil ve vězení v Bavorsku. SVATOPLUK (871 894) si zpočátku dosti složitě nicméně úspěšně (vojensky) musel na L. Němci vydobýt pozici knížete VM: 874 - tzv. Forchheimský mír Byl nejmocnějším velkomoravským vládcem / největší územní rozsah: např. Panonie = část Rakouska + Maďarska.
Velkomoravští válečníci
Velkomoravští válečníci
Nitranský biskup Wiching představitel latinského německého kléru - intrikoval proti Metodějovi (vrátil se např. z Říma dřív než M. a rozhlásil, že základě falešného údajně papežova listu vystupoval jako jedině pravý moravský biskup a dokonce i před shromážděným lidem rozhlašoval lži, že papež kázal Metoděje i s jeho učením vyhnat ze země. Pravda vyšla najevo, když Metoděj dorazil s pravým papežským listem). Svatopluk osobně preferoval latinskou liturgii. V jeho okolí se stále drželi němečtí kněží vč. Wichinga. Svatopluk byl drsný válečník a rozkošník a němečtí kněží byli podstatně méně kritičtí k jeho slabostem (hříchům) než Metoděj. Po smrti Metoděje s pomocí dalších intrik Wiching nechal vyhnat Metodějovy žáky našli azyl v Bulharsku. státní svátek (5.7.) Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje: každoročně se koná Národní pouť na Velehradě.
VELEHRAD - nejvýznamnější poutní místo v Česku, každoročně se zde koná Národní pouť / Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje
SV. KONSTANTIN / CYRIL (869) A METODĚJ (885) (SLOUP SV. TROJICE V OLOMOUCI)
ukázky vyspělého velkomoravského umění