Dějiny českých zemí Slované na našem území od 6. století ohrožováni ze strany Avarů (kmen žijící na území dnešního Maďarska) 623 n. l. rozhodující bitva vítězí Slované pod vedením kupce Sáma zvolen za panovníka Sámova říše ne stát, jen kmenový svaz spory s franckou říší (král Dagobert) 631 n. l. bitva u Wogatisburgu Sámo vítězí po jeho smrti rozpad
Velká Morava 833 n. l. první zmínka ve franckých kronikách mezi Sámovou říší a Velkou Moravou nejsou žádné historické záznamy, jen archeologické nálezy území kolem řek Morava a Dyje - nejúrodnější nadprodukce zemědělských výrobků a řemesla rozvoj obchodu na obchodních uzlech opevněná hradiště sídla kmenových knížat postupně spojení v centralizovaný stát
Velká Morava první kníže r. 833 n. l. Mojmír I. (dynastie Mojmírovců) spory s nitranským knížetem Pribinou vyhnal ho a připojil jeho území ke svému (územní rozmach země) dobré vztahy s franckou říší odváděl mírový poplatek (domluva o neútočení), uznával její formální nadřazenost umožňoval na svém území misijní činnost (mniši z Pasova)
Velká Morava po jeho smrti kníže Rastislav (synovec Mojmíra) s franckou říši špatné vztahy, neodvádí poplatek, vyhání mnichy západního ritu chce uhájit samostatnost země nechce misie z francké říše, aby neměly v jeho zemi vliv žádá papeže o založení arcibiskupství a misie na Moravě nevyhověl mu žádost k byzanckému císaři 863 n. l. příchod Konstantina a Metoděje na Moravu
Konstantin (Cyril) a Metoděj označováni jako bratři ze Soluně či slovanští věrozvěsti vzdělaní duchovní, ovládali slovanský jazyk šíření náboženství v jazyce, jakému obyvatelstvo rozumí překlad Bible a částí bohoslužby do staroslověnštiny (dříve jen latina nesrozumitelná pro lid) pro zápis do staroslověnštiny nové písmo - hlaholice
Konstantin (Cyril) a Metoděj ukázka písma:
Konstantin (Cyril) a Metoděj velmi úspěšní více a více lidí se od kultů a rituálů přiklánělo ke křesťanství rozvoj vzdělanosti ztráta vlivu se nelíbila západním misionářům K a M povoláni do Říma k papeži své učení obhájili Metoděj jmenován arcibiskupem Konstantin přijal jméno Cyril a vstoupil do kláštera Metoděj pokřtil prvního historicky doloženého českého knížete Bořivoje a jeho ženu Ludmilu
Velká Morava po Rastislavovi nastupuje kníže Svatopluk (připojil vznikající české knížectví) největší rozmach země první obytné stavby z kamene (hradiště Mikulčice, Staré Město) rozvoj řemesel (šperkařství archeologické nálezy) a obchodu (dovoz: drahé látky, sůl, koření / vývoz: kožešiny, kůže, vosk, stříbro) po Metodějově smrti vypověděl na nátlak papeže a francké říše Metodějovy následovníky ze země
Zánik Velké Moravy po smrti Svatoplukově do země vpád kočovných Maďarů Svatoplukovi synové slabí (pověst O třech prutech Svatoplukových Fr. Palacký), bojovali mezi sebou, země rozvrácena poslední zmínka z r. 906 n. l.
O třech prutech Svatoplukových Syn souvěkého jemu Lva, byzantský císař a dějepisec Konstantin Porfyrogenneta, vypravuje nám, že Svatopluk rozděliv říši svou mezi tři syny, nejstaršímu Mojmírovi svěřil spolu vrchní moc nad mladšími bratry; že na smrtelném lůžku povolav syny před sebe, svazek tří prutů jednomu po druhém předložil a zlámati kázal: čehož když nemohli dovésti, rozvázav pruty, podal každému jeden z nich, jejž bez nesnáze zlámali. Užil prý toho příkladu starého, ale vždy významného, aby bratřím živě před oči předestřel potřebu svornosti vůbec, mladším pak i zvláště poslušenství naproti staršímu. Předvídal bezpochyby moudrý panovník a otec milovný pohromu a hoře, jež měly se uvaliti na zemi a na knížata její: i sestoupil do hrobu se srdcem strastiplným. František Palacký Dějiny národu českého v Čechách i na Moravě
Čechy v době knížecí do 9. stol. žádné písemné zprávy o životě Slovanů na našem území pověsti v Kosmově kronice (11. - 12. stol.) o Čechovi, Krokovi, Kazi, Tetě a Libuši... Přemyslovi Oráčovi zakladateli českého panovnického rodu Přemyslovců
Přemyslovci od 2. pol. 9. stol. spolu se Slavníkovci nejvýznamnější rod v českých zemích první historicky doložený Přemyslovec kníže Bořivoj (a jeho žena, kněžna Ludmila)
Přemyslovci za vlády knížete Svatopluka (r. 882 n. l.) přijali křest z rukou bratra Metoděje český panovník uznával svrchovanost panovníka moravského Velká Morava v té době mocnější než české knížectví Bořivoj založil Pražský hrad (opustil hradiště na Levém Hradci a postavil si nové v místě Pražského hradu, kde dříve stával kamenný stolec a konala se kmenová shromáždění) jeho syn Vratislav umírá mladý dva vnuci Václav a Boleslav
Václav a Boleslav Václav v době nástupu na trůn nezletilý (vládne za něj matka Drahomíra, vychován však babičkou Ludmilou v křesťanských myšlenkách spor mezi Drahomírou a Ludmilou (směřování země, křesťanství x pohanství, vliv na panovníka Václava) vražda kněžny Ludmily r. 921 n. l. na hradišti Tetíně (ostatky převezeny na Pražský hrad bazilika sv. Jiří)
Václav a Boleslav Václav udržel nezávislost české země na francké říši za cenu platby každoročního tributu (poplatku) spory o jeho vyplácení s českými velmoži v čele s Václavovým bratrem Boleslavem 28. 9. 935 Václav zavražděn na svém dvorci ve Staré Boleslavi Boleslav se chopil vlády (znám jako Boleslav Ukrutný) 28. 9. státní svátek Den české státnosti Václav svatořečen, stejně jako Ludmila, oba patroni České země První staroslověnská legenda o svatém Václavu Život a umučení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily (Kristiánova legenda)
Václav a Boleslav sv. Václav s bratrem Boleslavem
Boleslav I. Ukrutný velmi schopný panovník neplatí poplatky francké říši, válčí s jejím panovníkem Otou I. posléze spojenci proti kočovným Maďarům (955 n. l. společné vítězství v bitvě na Lechu) Boleslav I. vládl třicet let rozmach knížectví (Čechy, Morava, Slezsko, Krakovsko oblast obchodních stezek mezi Kyjevskou Rusí a Evropou) zavedl pravidelné daně razil první české mince denáry dceru Dobravu provdal za polského knížete Měška I. - zakladatele polského státu sňatková politika
Boleslav II. Pobožný syn Boleslava I. rozšiřuje přemyslovská území za jeho vlády založen v Čechách první ženský klášter sv. Jiří (Boleslav II.přezdíván otec sirotků, muž nejkřesťanštější, ochránce vdov, utěšitel zarmoucených ) založení pražského biskupství (973 n. l.) - biskup Dětmar, roku 982 n. l. biskup Vojtěch Slavníkovec 993 n. l. založen Břevnovský klášter 995 n. l. vyhlazení konkurenčního rodu Slavníkovců v jejich sídle na Libici nejsilnější a nejvlivnější rod v Čechách Přemyslovci
Rodokmen prvních Přemyslovců od prvního historicky doloženého Bořivoje I.
Boje o knížecí stolec po smrti Boleslava II. boje o vládu tři Boleslavovi synové: Boleslav III., Jaromír a Oldřich, také jejich polský bratranec Boleslav Chrabrý první nástupník Vladivoj (nechává stvrdit svůj lenní úděl vůči Svaté říši římské) neměl na trůn, i přes příbuzenství s Přemyslovci, právo
Oldřich Vladivoj umírá dlouhé a složité boje o vládu (viz níže) bratrovražedné boje Oldřich dal oslepit svého bratra Jaromíra (ten předtím bratrem Boleslavem III. vykastrován, posléze zavražděn rodem Vršovců) Boleslav III. vyvraždil konkurenční rod Vršovců, za což byl Boleslavem Chrabrým oslepen a nadosmrti vsazen v Polsku do vězení 1012 se panovníkem stává nejmladší bratr Oldřich k Českým zemím definitivně připojuje Moravu první manželka Juta, druhou selská žena Božena (nezákonný sňatek) Smrt Jaromíra Kosmova kronika (poč. 12. stol.) Kochan poslal svého kata a když onen slepec seděl na záchodě v hodině noční, vyprazdňoval břich, proklál ho ostrým oštěpem zezadu až do útrob břišních.
Břetislav nelegitimní syn Oldřicha (tzv. levoboček) manželka Jitka (unesl ji z kláštera) vládne od r. 1034 n. l. - tažení do Polska město Hnězdno převezení ostatků sv. Vojtěcha do Prahy Břetislavova (hnězdenská) dekreta nejstarší česká právní písemná památka (přísně proti pohanství, Boží soudy, potvrzení monogamie) vybudování hradní soustavy úřad kastelána (daně, rozsudky, výkony trestů) zavedl stařešinský řád - vládne vždy nejstarší z rodu Přemyslovců
Důsledky stařešinského řádu nefungoval mnoho větví (Břetislav měl pět synů), boje o moc v zemi České země stále více závislé na Svaté říši římské (pletichy těch, co chtěli vládnout) rostla moc knížecí družiny (její podpora pro panovníka důležitá, žádali větší podíl na vládě) ještě ne šlechta, kdokoli, kdo byl schopný a majetný problémy s nástupnictvím vyřešil až prvorozenecký systém za vlády Přemysla Otakara I. na konci 12. stol.