JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ?

Podobné dokumenty
Analýzy zdravotního stavu obyvatel. pro zdravotní plány města

Analýzy zdravotního stavu

ZDRAVÍ OBYVATEL A MOŽNOSTI PODPORY ZDRAVÍ V OBCÍCH A MĚSTECH

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst

ZDRAVÍ OBYVATEL A MOŽNOSTI PODPORY ZDRAVÍ V OBCÍCH A MĚSTECH

Státní zdravotní ústav Praha

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha

Regionální aktivity. v podpoře zdraví a prevenci nemocí

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Tvorba Zdravotního plánu ve městě Litoměřice. PLÁNOVÁNÍ PRO ZDRAVÍ JAK NA TO? PRAHA, Ministerstvo zdravotnictví, 14. října 2008

Úloha zdravotních ústavů v podpoře zdraví. MUDr. Stanislav Wasserbauer Zdravotní ústav se sídlem v Jihlavě

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice

Zdraví obyvatel co lze a nelze ovlivnit zdravotní politikou obce. Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, z.s.

Úloha Ministerstva zdravotnictví a Hlavního hygienika ČR. Programy prevence úrazů

STRATEGICKÉ DOKUMENTY

Plánování ke zdraví priorita WHO

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář

Zdravotní plán města Vsetína Ministerstvo zdravotnictví ČR, 14. října 2008

SETKÁNÍ ZDRAVÝCH KRAJŮ

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Program Zdraví 2020 pro Kraj Vysočina na období

Efektivní strategie podpory zdraví. Efektivní spolupráce ziskových, státních a neziskových organizací v podpoře zdraví

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Přístup WHO k podpoře zdraví spolupráce se Zdravými městy, obcemi, regiony

Analýza zdravotního stavu obyvatel. Zdravého města CHRUDIM. II. část. MUDr. Miloslav Kodl

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

Analýza zdravotního stavu. obyvatel zdravého města JIHLAVA. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO V ČESKÉ POPULACI VÝSLEDKY STUDIE EHES

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

DIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ;

Na co Češi nejčastěji umírají

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

Srovnání vybraných zdravotních ukazatelů v MSK a ČR

Spolupráce SZÚ s KHS a dalšími subjekty v podpoře veřejného zdraví. MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav

ANALÝZA A VYHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL JIHLAVY. prosinec 2016

"Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha

Staré a nové výzvy v ochraně veřejného zdraví v MSK

AKTIVITY STÁTNÍHO ZDRAVOTNÍHO ÚSTAVU V KRAJI VYSOČINA

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města JIHLAVA. MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná

OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

Vybrané aktuality z MZ ČR. v oblasti podpory zdraví

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov

Hygiena je lékařský vědní obor, který studuje zákonitosti vztahů mezi životním prostředím a pracovním prostředím a člověkem.

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava,

Vybrané zdravotní a socioekonomické. ke znečištěnému ovzduší , Ostrava

Strategie Zdraví 2020 v mezinárodním kontextu Změna přístupu k vlastnímu zdraví

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK,

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TÁBOR. MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Hana Pokorná

Zdraví obyvatel co lze a nelze ovlivnit zdravotní politikou obce. Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, z.s.

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

Podpora veřejného zdraví v České republice. MUDr. Lidmila Hamplová ved. odd. podpory veřejného zdraví MZ ČR


Ekonomické výhody řešení nerovností ve zdraví. Marie Nejedlá Centrum podpory veřejného zdraví Státní zdravotní ústav

Projekt EHES evropské výběrové šetření zdravotního stavu populace

Hana Janata, Eva Uličná. Centrum podpory veřejného zdraví Státní zdravotní ústav

Projekty WHO v ČR R k posílen regionáln

Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov

Prevence a podpora zdraví v Libereckém kraji

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Socioekonomické nerovnosti ve zdraví obyvatel okresů České republiky

Kampaň a soutěž pro děti základních škol

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

MUDr. Ludmila Skálová, MUDr.Věra Kernová Státní zdravotní ústav. Seminář NSZM

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Zdravotní stav české populace výsledky studie EHIS/EHES 2014

Pramen: European health for all databáze, WHO

Mediální kampaně k propagaci zdravého životního stylu

ANALÝZA ŽIVOTNÍHO STYLU A ZDRAVÍ MLÁDEŽE V KRAJI VYSOČINA

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke kvalitě ovzduší v MS kraji , Havířov

Projekty Ministerstva zdravotnictví pro období OP Zaměstnanost

Epidemie chřipky v sezoně 2012/2013

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Výsledky studie vývoje a úrazovosti u školních dětí IGA MZ ČR NS (Rok ) MUDr. Zuzana Zvadová RNDr. Stanislav Janoušek

ZDRAVÍ NAŠÍ MLÁDEŽE. Analýza životního stylu a zdraví mládeže v Kraji Vysočina. MUDr. Stanislav Wasserbauer, Hana Pokorná

AKTIVITY STÁTNÍHO ZDRAVOTNÍHO ÚSTAVU V KRAJI VYSOČINA

MUDr. Alena Šteflová, Ph.D. Kancelář WHO v ČR

Aktivity KHS MSK v oblasti ovzduší a zdraví (2. část)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ. Termín pořádání : Místo: ŘÍČANY STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV

Zpráva o úrazovosti v Jihomoravském kraji

Akční plány pro implementaci Zdraví 2020 Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí

MATERIÁL PRO RADU MĚSTA č. 8 Materiál bez osobních údajů

Státní zdravotní ústav. Praha, CZ. Centrum podpory veřejného zdraví

9803/05 IH/rl 1 DG I

AKTIVITY STÁTNÍHO ZDRAVOTNÍHO ÚSTAVU V KRAJI VYSOČINA

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

3. SEMINÁŘ MĚŘENÍ FREKVENCE NEMOCÍ V POPULACI

OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav preventivního lékařství LF MU

HYGIENA A PREVENTIVNÍ LÉKAŘSTVÍ ÚVODNÍ SEMINÁŘ PRO STUDENTY LF

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Balíček ICN 2009 Ohlédnutí

Transkript:

JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ? Stanislav Wasserbauer Státní zdravotní ústav Zdravá Vysočina, z. s.

ZDRAVÍ 2 základní kategorie Individuální zdraví každého z nás Veřejné zdraví populace Determinanty zdravít je určováno souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života Rizikové faktory Protekční faktory Neutrální faktory

CO OVLIVŇUJE ZDRAVÍ? Determinanty zdraví lze definovat jako osobní, společenské a ekonomické faktory, faktory životního a pracovního prostředí a faktory životního stylu, které významně ovlivňují a určují zdravotní stav jedince, skupiny lidí nebo společnosti. (Nutbeam, 1998)

Determinanty zdraví Genetické faktory 10 % 40 % Životní styl ZDRAVÍ Úroveň zdravotní péče 10 % 30 % Sociálněekonomické podmínky Životní prostředí 10 %

Analýzy a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel hlavní cíle, záměr a možnosti souhrnný pohled na zdravotní stav (veřejné zdraví) občanů v daném místě a na faktory, které můžou zdraví a zdravotní stav obyvatel ovlivňovat tyto informace nutno dát nejen koordinátorovi zdravého města, ale zejména vedení města, zastupitelům a občanům (!) vhodná popularizace analýzy je důležitá (média, web ) základní materiál a podklady pro hledání důvodů a příčin, proč jsou některé ukazatele zdraví v daném místě lepší či horší nezbytné navázat na analýzu hledáním a přijímáním potřebných opatření, analýza je podkladem pro strategické dokumenty a ZP

Analýzy zdravotního stavu Základní stavební kámen / podklad pro: jednání pracovních skupin Zdravého města tvorbu a realizaci Zdravotního plánu strategické a komunitní plánování stanovení priorit na další období grantovou politiku a podporu programů zdraví úspěšný místní rozvoj a kvalitu života obyvatel... Důležitý komunikační nástroj (i pro politiky) Z výsledků analýzy zdraví lze využít mnoho argumentů Město (obec) se významně podílí na vytváření podmínek pro zdraví a kvalitu života svých občanů.

Zdraví (veřejné) obyvatel lze měřit pomocí tzv. ukazatelů zdravotního stavu demografické údaje (ty, které ovlivňují zdraví) ukazatele úmrtnosti ukazatele nemocnosti (výskyt nemocí, úrazů ) ev. další data související se zdravím... údaje absolutní údaje relativní incidence, prevalence údaje věkově standardizované (relativní)

Počet obyvatel starších 65 let v ČR a v Praze ČR Za 12 let přibylo 533 tisíc občanů starších 65 let (o 37 %). Tvoří již pětinu z celkové populace. Za 5 let lze očekávat nárůst o dalších cca 250 tisíc občanů starších 65 let. PRAHA Za 12 let přibylo 54 tisíc občanů starších 65 let (o 30 %). Tvoří již 19 % populace. Za 5 let lze očekávat nárůst o dalších cca 24 tisíc občanů starších 65 let.

Střední délka života při narození v ČR Důležitá pro kvalitu života je délka života, kterou prožijeme ve zdraví a naopak v nemoci. Očekávaná délka života ve zdraví je v ČR u mužů 62,4 let a u žen 63,7 let. (dle Evropské komise DG Health and Foof Safety) Znamená to, že muži prožijí v nemoci v průměru 15 let života a ženy dokonce 18 let života. (se všemi dopady do kvality života, zdravotnictví, sociální sféry a ekonomiky)

Předčasná úmrtnost (do 65. roku věku) v ČR ženy muži Lidé předčasně umírají nejvíce na zhoubné nádory, ženy: každá druhá! U mužů je velký nárůst podílu úmrtí na úrazy a poranění. Mužů předčasně umírá dvojnásobně víc než žen (67 % - 32 %).

Incidence (výskyt) zhoubných nádorů (bez dg C44) v ČR Výskyt ZN a úmrtnost na ně v % v ČR Incidence zhoubných nádorů trvale narůstá, u mužů je vyšší než u žen. Úmrtnost na zhoubné nádory trvale klesá. ZN jsou nejčastější příčinou tzv. předčasných úmrtí.

Rizikové faktory vzniku zhoubných nádorů Nesprávná výživa a kouření jsou považovány i za nejrizikovější faktory onemocnění srdce a cév, vč. cukrovky 2. typu a hypertenze.

Proč by měl komunální politik využívat téma zdraví, a proč by měl prosazovat prevenci nemocí v prioritách politiky města? Proč jsou primární prevence a podpora zdraví (i pro město, jeho obyvatele a politiky) důležité?

Protože: ZDRAVÍ nevzniká v nemocnicích, tam se pouze napravuje, ale vzniká v rodinách, ve školách, na pracovištích, v prostředí města, prostě tam, kde žijeme, pracujeme, odpočíváme, stárneme... ZDRAVÍ je základní součástí a současně i komplexním ukazatelem kvality života obyvatel města. Z POLITICKÉHO POHLEDU se jedná o VÝZNAMNOU PRIORITU ÚSPĚŠNÉHO MÍSTNÍHO ROZVOJE.

Možnosti dostupné zdravotnické péče a nových technologií se do značné míry vyčerpávají a nepřináší očekávaný efekt v pozitivním ovlivnění zdraví obyvatelstva (viz prodlužující se délka života v nemoci). K tomu přistupuje rychle se měnící životní styl, který přináší řadu negativních zdravotních důsledků: narůstá podíl obézních, nedostatečná je pohybová aktivita, roste průměrná hodnota krevního tlaku v populaci, nedaří se redukovat podíl kuřáků, stále vysoká je spotřeba alkoholu a stresová zátěž... S tím v návaznosti narůstá počet závažných neinfekčních onemocnění, zejména diabetu II. typu, hypertenze, nádorových, kardiovaskulárních, psychických a pohybových nemocí. Efektivním řešením této situace je prevence (především primární) nemocí, ochrana a podpora zdraví

Ekonomický pohled = argument o důležitosti prevence Relace mezi ztrátami v důsledku nemocí Přímé ztráty ve zdravotnictví Nepřímé hospodářské ztráty Celkové ztráty Nepřímé ztráty mohou být až trojnásobkem zdravotnických ztrát.

Dynamika nákladů a přínosů primární prevence nemocí aneb proč je prevence důležitá Cost benefit primární prevence bývá uváděn v poměru 1:4 1:10. Hodnocení efektivity nákladů na zlepšení zdraví a preventivní programy se musí opírat o celkové ekonomické (hospodářské) přínosy / ztráty, nejen o zdravotnické přínosy / ztráty.

Cílové skupiny Prevence a podpora zdraví ve městech Nastavení priorit Dotační politika Programy, projekty Opatření, stavby Aktivity, osvěta Senioři Děti a mládež Obézní Učitelé Rodiče Rizikové faktory Nesprávná výživa Obezita, inaktivita Kouření Sex. chování Stárnutí populace Zlepšení zdraví, kvality života a snížení RF Nádory KVO DM Úrazy Zlepšení ŽP

Zdraví, prevence nemocí MOŽNOSTI MĚST = KOMUNÁLNÍCH POLITIKŮ Základem musí být znalost zdravotního stavu obyvatel, stanovení priorit (např. 4-7) a jejich přijetí v závazném dokumentu (ZP) zastupitelstvem. Primární prevence, podpora zdraví a zdravého životního stylu př.: Dotační program(y): základ pro podporu realizace projektů Projekty realizované městem: cyklostezky, otevření hřišť pro veřejnost Projekty podporované městem: př. pro seniory, volnočasové aktivity Osvětové kampaně: př. Dny zdraví, Světlo pro AIDS, Týden mobility Veřejná fóra: možnost diskuze s veřejností, úprava priorit Podpora či realizace analýz: př. životního stylu mládeže, bezbariérovosti Mobilizace a spolupráce partnerů: školy, Policie, SZÚ, KHS, NNO

Závěrem Vedení měst, obcí a regionů se ne vždy daří využívat komunikační potenciál, který v sobě téma zdraví a zdravotního stavu nese. Dobrý zdravotní stav občanů a jeho podpora je přínosem pro celé město i pro politiky. Dobré zdraví je nesmírně důležité pro ekonomický a sociální rozvoj a má zásadní význam jak pro život každého jednotlivce, tak i pro rodiny a všechny komunity. Zdravý občan žijící kvalitní život bez nemocí = spokojený občan. Děkuji za pozornost MUDr. Stanislav Wasserbauer Státní zdravotní ústav, pracoviště Jihlava Zdravá Vysočina, z.s. stanislav.wasserbauer@szu.cz