VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PARDUBICKÉHO KRAJE

VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PARDUBICKÉHO KRAJE ZA ROK 2016 listopad 2017 ISES, s. r. o. M. J. Lermontova 25 160 00 Praha 6

Identifikační údaje Objednatel Název : Krajský úřad Pardubického kraje Statutární zástupce : JUDr. Martin Netolický, Ph.D., hejtman Pardubického kraje Sídlo : Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice IČ : 70892822 DIČ : CZ70892822 Bank. spoj. : KB, a.s. Pardubice č.ú.: 78-9025640267 / 0100 Tel., fax : +420 466 026 123, +420 466 026 190 E-mail : posta@pardubickykraj.cz Zpracovatel Název firmy : ISES, s.r.o. Statutární zástupce : Ing. Vladimír Klatovský, CSc. Právní forma : společnost s ručením omezeným Sídlo : M. J. Lermontova 25, 160 00 Praha 6 IČ : 645 83 988 DIČ : CZ64583988 Bank. spoj. : ČSOB Praha 1 č.ú.: 700021603/0300 Tel., fax : 233 338 259, 233 338 259 E-mail : ises@ises.cz Zodpovědný řešitel : Ing. Martina Kašparová Spoluřešitelé : Ing. Karel Bursa Ing. Zuzana Dvořáková Mgr. Jitka Kluzová ISES 2017 2 ISES, s.r.o.

Obsah: 1 Úvodní část... 6 1.1 Cíl vyhodnocení... 6 1.2 Postup zpracování... 7 1.2.1 Postup zpracování vyhodnocení plnění cílů POH PK... 7 1.2.2 Způsob vyhodnocení plnění jednotlivých úkolů... 7 1.3 Použité podklady... 8 1.3.1 Zdroje dat... 8 1.3.2 Soustava indikátorů OH... 8 2 Hodnocení stavu plnění úkolů... 9 2.1 Plnění soustavy indikátorů stanovených POH ČR... 9 2.2 Vývoj vybraných indikátorů v letech 2004 2016... 11 2.2.1 Indikátor I.1 - Celková produkce odpadů... 12 2.2.2 Indikátor I.3 - Podíl na celkové produkci odpadů... 13 2.2.3 Indikátor I.4 - Produkce na obyvatele... 14 2.2.4 Indikátor I. 6 - Podíl materiálově využitých odpadů (R2 až R12, N1, N2, N8, N11 až N13, N15)... 15 2.2.5 Indikátor I. 7 - Podíl energeticky využitých odpadů (R1)... 17 2.2.6 Indikátor I. 8 - Podíl odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12)... 19 2.2.7 Indikátor I. 10 - Podíl odpadů odstraněných spalováním (D10)... 21 2.2.8 Indikátor I. 20 - Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví na celkové produkci odpadů ze zdravotnictví... 23 2.2.9 Indikátor I. 21 - Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů (podskupina 20 01 a 15 01) z obcí... 24 2.2.10 Indikátor I. 22 - Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) ukládaného na skládky vzhledem ke srovnávací základně 1995... 25 2.2.11 Indikátor I. 23 - Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové produkci odpadů 26 2.2.12 Indikátor I. 24 - Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů (R1, R3, R4, R5, R11, N1, N8, N11 až N13).... 28 2.2.13 Indikátor I. 25 - Podíl stavebních a demoličních odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12)... 29 2.2.14 Indikátor I. 27 - Celková produkce odpadů s obsahem PCB... 30 2.2.15 Indikátor I. 30 - Celková produkce kalů z čistíren odpadních vod... 31 2.2.16 Indikátor I. 31 - Podíl kalů z produkce čistíren odpadních vod použitých na zemědělské půdě (R10, N2)... 32 2.2.17 Indikátor I. 32 - Celková produkce odpadů s obsahem azbestu... 34 2.3 Hodnocení soustavy indikátorů stanovených v POH Pardubického kraje... 35 3 Hodnocení plnění cílů stanovených v POH Pardubického kraje... 37 3.1 Předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností... 37 3.1.1 Program předcházení vzniku odpadu... 37 3 ISES, s.r.o.

3.2 Nakládání s komunálními odpady... 39 3.2.1 Komunálními odpady... 39 3.2.2 Směsný komunální odpad... 42 3.3 Biologicky rozložitelné odpady a biologicky rozložitelné komunální odpady... 43 3.4 Stavební a demoliční odpady... 45 3.5 Nebezpečné odpady... 46 3.6 Výrobky s ukončenou životností s režimem zpětného odběru... 49 3.6.1 Obaly a obalové odpady... 49 3.6.2 Odpadní elektrická a elektronická zařízení... 52 3.6.3 Odpadní baterie a akumulátory... 55 3.6.4 Vozidla s ukončenou životností... 58 3.6.5 Odpadní pneumatiky... 59 3.7 Kaly z čistíren komunálních odpadních vod... 61 3.8 Odpadní oleje... 62 3.9 Odpady ze zdravotnické a veterinární péče... 63 3.10 Specifické skupiny nebezpečných odpadů... 64 3.10.1 Odpady a zařízení s obsahem polychlorovaných bifenylů... 64 3.10.2 Odpady s obsahem persistentních organických látek... 65 3.10.3 Odpady s obsahem azbestu... 66 3.10.4 Odpady s obsahem přírodních radionuklidů... 67 3.11 Další skupiny odpadů... 68 3.11.1 Vedlejší produkty živočišného původu a biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven... 68 3.11.2 Odpady železných a neželezných kovů... 69 3.12 Zásady pro vytváření sítě zařízení k nakládání s odpady... 70 3.13 Zásady pro rozhodování při přeshraniční přepravě, dovozu a vývozu odpadů 71 3.14 Opatření k omezení odkládání odpadů mimo místa k tomu určená a zajištění nakládání s odpady, jejichž vlastník není znám nebo zanikl... 72 4 Výsledky vyhodnocení... 73 4.1 Plnění cílů POH Pardubického kraje... 73 4.2 Souhrnné hodnocení... 80 5 Přílohy... 81 5.1 Přílohy k závazné části POH Pardubického kraje... 81 5.2 Tabulka kódů nakládání s odpady... 86 5.3 Přehled podpořených žádostí z OPŽP v Pardubickém kraji v roce 2016... 88 4 ISES, s.r.o.

Seznam zkratek Zkratka AOS BAT BRKO BRO ČOV ČR ČSÚ EMS/EMAS EU/ES EVVO GIS HDP IPPC ISO ISOH KO KÚ MŽP N NO O OEEZ OH OO OPŽP PCB POH POH ČR POH PK SFŽP ČR SKO ŽP Text Autorizovaná obalová společnost Nejlepší dostupné technologie z hlediska životního prostředí Biologicky rozložitelné komunální odpady Biologicky rozložitelný odpad Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Systémy environmentálního řízení Evropská unie/společenství Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Geografický informační systém Hrubý domácí produkt Integrovaná prevence a kontrola znečištění Mezinárodní organizace pro standardizaci Informační systém o odpadech (Český ekologický ústav) Komunální odpad Krajský úřad Ministerstvo životního prostředí Kategorie odpadů - nebezpečné Nebezpečné odpady Kategorie odpadů - ostatní Odpadní elektronická a elektrická zařízení Odpadové hospodářství Ostatní odpady Operační program Životní prostředí Polychlorované bifenyly Plán odpadového hospodářství Plán odpadového hospodářství České Republiky Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje Státní fond životního prostředí České republiky Směsný komunální odpad Životní prostředí 5 ISES, s.r.o.

1 Úvodní část 1.1 Cíl vyhodnocení Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje pro období 2016 2025 (dále POH PK ) byl zpracován na základě 43 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále je zákon o odpadech ), který ukládá kraji v samostatné působnosti zpracovat plán odpadového hospodářství kraje pro jím spravované území. Účelem plánu odpadového hospodářství kraje je stanovit optimální způsob dosažení souladu s požadavky právních předpisů ČR a EU v oblasti odpadového hospodářství na území Pardubického kraje. Plánovací proces v oblasti odpadového hospodářství v ČR je tvořen osou: - Plán odpadového hospodářství ČR, - Plány odpadového hospodářství krajů, - Plány odpadového hospodářství obcí. POH Pardubického kraje obsahuje analytickou, závaznou a směrnou část. Závazná část plánu obsahuje cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadů a stanoví cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje pro nakládání s komunálními odpady, zejména směsným komunálním odpadem a biologicky rozložitelnými odpady, nakládání se stavebními odpady, nakládání s obalovými odpady, nakládání s výrobky s ukončenou životností a vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona, nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými, přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání a odstraňování odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní prostředí, snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména biologicky rozložitelných odpadů, snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním odpadu. Směrná část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje výčet nástrojů pro splnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje, kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl plán odpadového hospodářství kraje zpracován, kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, záměry na potřebná zařízení pro nakládání s odpady, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné. Cílem vyhodnocení POH Pardubického kraje je pomocí soustavy indikátorů plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje zjistit stav plnění cílů a opatření stanovených v plánu odpadového hospodářství za rok 2016. Vyhodnocení plnění POH se provádí na základě 43 odst. 13 zákona o odpadech. 6 ISES, s.r.o.

1.2 Postup zpracování 1.2.1 Postup zpracování vyhodnocení plnění cílů POH PK Po zadání vyhodnocení plnění cílů POH PK zpracovatel obdržel výstupy z krajské databáze o produkci a způsobech nakládání s odpady na území kraje. Vlastní vyhodnocení plnění cílů POH PK bylo provedeno v souladu s požadavky zákona o odpadech a dle metodiky pro vyhodnocení plnění cílů POH ČR zpracované MŽP. Použité materiály jsou popsány kapitole 1.3 Použité podklady. 1.2.2 Způsob vyhodnocení plnění jednotlivých úkolů Na základě získaných informací o plnění každého úkolu bylo vypracováno odborné hodnocení. Stručně byl charakterizován stav plnění úkolu ve sledovaném roce, příp., pokud je to k plnění průběžného úkolu relevantní, v letech dalších. Součástí hodnocení je i vymezení případných problémů, signalizujících ohrožení splnění úkolu v zadaných termínech platnosti POH PK, nebo návrh dalších opatření. Pro sjednocení závěrů hodnocení jednotlivých úkolů byla využita následující stupnice: 1 - cíl je splněn 2 - cíl je plněn bez výhrad 3 - cíl je plněn s výhradami 4 - cíl není plněn 5 - cíl nebyl posuzován Metodická poznámka: Cíl je splněn znamená, že cíl byl v daném roce splněn, přesto bude jeho plnění monitorováno i v dalších letech. Cíl je plněn bez výhrad znamená, že cíl pokračuje, není ukončen, bude hodnocen i v dalším období. Z hodnocení nevyplynuly žádné výhrady (připomínky, problémy) k průběhu jeho plnění v roce 2016. Cíl bude znovu hodnocen v dalším období, zatím nejsou doporučována žádná opatření ke změně nebo další, resp. nové kroky. Cíl je plněn s výhradami znamená, že cíl pokračuje, není ukončen, bude hodnocen i v dalším období. Z hodnocení vyplývá, že byla uskutečněna řada kroků (činností, opatření) správným směrem. Pro splnění nejpozději do konce platnosti POH by měl být formulován konkrétní úkol. Formulace Plněn s výhradami nemusí být vždy považována za identifikaci problému, může být použita k označení doporučení dalšího postupu. Cíl není plněn znamená, že plnění cíle nenastalo. Cíl nebyl posuzován plnění cíle nebylo posuzováno, vzhledem k datu plnění, případně nedostatku potřebných údajů pro hodnocení plnění cíle; cíl je stanoven pro celou ČR a není sledován na krajské úrovni. 7 ISES, s.r.o.

1.3 Použité podklady 1.3.1 Zdroje dat K vyhodnocení plnění cílů POH Pardubického kraje byly použity výstupy z Informačního systému odpadového hospodářství. Použita byla také data z ČSÚ, kde jsme čerpali informace o počtu obyvatel. Údaje o produkci a způsobech nakládání s odpady v roce 2016 jsme porovnali s údaji o produkci a způsobech nakládání s odpady uvedených v POH kraje a vybrané indikátory jsme porovnali z údaji za roky 2004 až 2015. Dále byly použity údaje o zpětném odběru výrobků od kolektivních systémů (ASEKOL a.s.; EKOLAMP s.r.o.; ELEKTROWIN a.s.; REMA Systém, a.s., RETELA, s.r.o.; ECOBAT s.r.o. a AOS EKO-KOM, a.s.). 1.3.2 Soustava indikátorů OH Stav a vývoj odpadového hospodářství a míra plnění stanovených cílů byla zajišťována jednak prostřednictvím Soustavy indikátorů stavu a změn odpadového hospodářství Pardubického kraje, dále pak vyhodnocením jednotlivých krajských cílů, k nimž nebyly stanoveny indikátory. Indikátory umožňují sledovat plnění kvantifikovaných i obecných cílů odpadového hospodářství stanovených v POH kraje a byly zvoleny tak, aby byl zajištěn jejich soulad s indikátory stanovenými v POH ČR. Hodnoceny byly: - základní indikátory vyplývající ze zákona o odpadech, - doplňující indikátory vyplývající z POH Pardubického kraje, - jednotlivé cíle stanovené v POH PK. K vyhodnocení výše uvedených indikátorů byl použit program EVI 9, který umožňuje vyhodnotit vybrané indikátory POH. Vyhodnocení bylo provedeno v souladu s metodikou - Matematické vyjádření výpočtu Soustavy indikátorů OH v souladu vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění (aktualizace k 9.10.2017). Na základě rozhodnutí MŽP se nevyhodnocují indikátory: I.2, I.9, I.11, I.12, I.13, I.14, I.15, I.16, I.17, I.18, I.19,I.26, I.28, I.29, I.34 a I.35. 8 ISES, s.r.o.

2 Hodnocení stavu plnění úkolů 2.1 Plnění soustavy indikátorů stanovených POH ČR Tabulka 1: Základní indikátory I.1 až I.18 Číslo Definice indikátoru Měrná jednotka Produkce 2016 Celková NO OO KO I.1 Celková produkce odpadů. 1000 t/rok 1 372,77 81,43 1 291,34 272,47 I.2 Celková produkce odpadů na jednotku HDP ( v tisíci PPS). l.3 Podíl na celkové produkci odpadů. I.4 Produkce na obyvatele. I.5 I.6 I.7 I.8 I.9 I.10 I.11 Podíl využitých odpadů (R1 - R12, N1, N2, N8, N11, N12, N13, N15 ). Podíl materiálově využitých odpadů (R2 - R12, N1, N2, N8, N11, N12, N13, N15). Podíl energeticky využitých odpadů (R1). Podíl odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12). Podíl odpadů odstraněných jiným uložením (D3, D4). Podíl odpadů odstraněných spalováním (D10). Podíl odpadů vyvážených za účelem jejich odstranění. - Nevyhodnocuje se % z celkové produkce odpadů v kraji kg/obyvatele /rok % z celkové produkce skupiny odpadů % z celkové produkce skupiny odpadů % z celkové produkce skupiny odpadů % z celkové produkce skupiny odpadů 100 5,93 94,07 19,85 2 657,56 157,65 2 499,92 527,49 86,04 40,54 88,91 55,65 79,32 34,22 82,17 55,55 6,71 6,32 6,74 0,1 15,93 2,98 16,74 64,11 - Nevyhodnocuje se % z celkové produkce skupiny odpadů 0,11 1,70 0,01 0,03 - Nevyhodnocuje se I.12 I.13 I.14 I.15 I.16 I.17 I.18 Podíl odpadů dovážených za účelem jejich materiálového využití. Celková kapacita zařízení pro využívání odpadů Celková kapacita zařízení pro mat. využívání odpadů Celková kapacita zařízení na energetické využívání odpadů Celková kapacita zařízení na spalování odpadů Celková kapacita zařízení pro skládkování odpadů Celková kapacita zařízení pro jiné uložení odpadů - Nevyhodnocuje se - Nevyhodnocuje se - Nevyhodnocuje se - Nevyhodnocuje se - Nevyhodnocuje se - Nevyhodnocuje se - Nevyhodnocuje se 9 ISES, s.r.o.

Tabulka 2: Doplňkové indikátory stanovené k základním indikátorům I.19 až I.22 Číslo Definice indikátoru Měrná jednotka I.19 Množství sběrových míst nebezpečných odpadů. - Nevyhodnocuje se I.20 I.21 I.22 Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví na celkové produkci odpadů ze zdravotnictví (18 01). Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů (podskupina 20 01 a 15 01) od obcí. Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) ukládaného na skládky vzhledem ke srovnávací základně (1995). 2016 % 86,67 kg/obyvatele/rok 113,54 % 87,52 Tabulka 3: Specifické indikátory I.23 až I.35 Číslo l.23 l.24 I.25 I.26 Definice indikátoru Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové produkci odpadů. Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů (R1, R3- R12, N1, N8, N11, N12, N13). Podíl stavebních a demoličních odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, a D12). Podíl stavebních a demoličních odpadů odstraněných jiným uložením (D3, D4). Měrná jednotka % z celkové produkce odpadů % ze stavebních a demoličních odpadů % ze stavebních a demoličních odpadů 2016 40,86 116,89 3,97 - Nevyhodnocuje se I.27 Celková produkce odpadů s obsahem PCB. t/rok 0,96 l.28 Celková produkce odpadních olejů. - Nevyhodnocuje se I.29 Celková produkce odpadních baterií a akumulátorů. - Nevyhodnocuje se I.30 Celková produkce kalů z čistíren odpadních vod. t/rok 4 631,70 l.31 Podíl kalů z produkce čistíren odpadních vod použitých na zemědělské půdě (R10, N2). % z celkové produkce kalů 44,55 I.32 Celková produkce odpadů azbestu. t/rok 2 101,39 I.33 Celková produkce autovraků. t/rok 9 394,08 I.34 I.35 Plnění cílů recyklace a využití odpadů z obalů ve struktuře přílohy č. 3 zákona o obalech. Rozdíl průměrné ceny za spalování tuny odpadu a ceny za uložení tuny odpadu na skládku včetně poplatků - Nevyhodnocuje se - Nevyhodnocuje se 10 ISES, s.r.o.

2.2 Vývoj vybraných indikátorů v letech 2004 2016 Tato podkapitola je zaměřena na vývoj vybraných indikátorů v časovém období pro roky 2004 až 2016. Soustava indikátorů je vyhodnocována na základě Zpracování matematického vyjádření výpočtu Soustavy indikátorů OH v souladu s vyhláškou č. 351/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. Matematické vyjádření pro vyhodnocení Soustavy indikátorů OH pro rok 2016 je vztaženo k legislativě platné k 31. 12.2016. 11 ISES, s.r.o.

[1000 t/rok] Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2016 listopad 2017 2.2.1 Indikátor I.1 - Celková produkce odpadů Tabulka 4: Celková produkce odpadů v letech 2004 2016. Rok Všechny Nebezpečné Ostatní Komunální odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [1000 t/rok] [1000 t/rok] [1000 t/rok] [1000 t/rok] 2004 1 028,53 42,76 985,77 156,94 2005 1 076,28 75,27 1 001,01 164,53 2006 912,72 67,00 845,72 165,19 2007 891,27 63,31 827,96 192,18 2008 1 247,46 114,04 1 133,42 217,22 2009 926,04 101,63 824,41 217,16 2010 896,37 96,37 800,00 232,89 2011 1 017,85 52,76 965,09 230,60 2012 921,51 52,25 869,27 228,62 2013 1 089,32 108,45 980,87 249,88 2014 1 406,90 101,29 1 305,61 240,94 2015 1 697,65 80,48 1 617,17 280,61 2016 1 372,77 81,43 1 291,34 272,47 Graf č. 1: Celkové produkce odpadů v letech 2004 2016. 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 Všechny odpady Ostatní odpady Komunální odpady Nebezpečné odpady 12 ISES, s.r.o.

[%] Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2016 listopad 2017 2.2.2 Indikátor I.3 - Podíl na celkové produkci odpadů Tabulka 5: Podíl odpadů na celkové produkci v letech 2004 2016. Rok Všechny Nebezpečné Ostatní Komunální odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [%] [%] [%] [%] 2004 100,00 4,16 95,84 15,26 2005 100,00 6,99 93,01 15,29 2006 100,00 7,34 92,66 18,10 2007 100,00 7,10 92,90 21,56 2008 100,00 9,14 90,86 17,41 2009 100,00 10,98 89,02 23,45 2010 100,00 10,75 89,25 25,98 2011 100,00 5,18 94,82 22,66 2012 100,00 5,67 94,33 24,81 2013 100,00 9,96 90,04 22,94 2014 100,00 7,20 92,80 17,13 2015 100,00 4,74 95,26 16,53 2016 100,00 5,93 94,07 19,85 Graf č. 2: Podíl nebezpečných, ostatních a komunálních odpadů na celkové produkci v letech 2004 2016. 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Ostatní odpady Nebezpečné odpady Komunální odpady 13 ISES, s.r.o.

Produkce [kg/obyv./rok] Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2016 listopad 2017 2.2.3 Indikátor I.4 - Produkce na obyvatele Tabulka 6:: Produkce odpadů na obyvatele v letech 2004 2016 Rok Všechny odpady Nebezpečné odpady Ostatní odpady Komunální odpady Vyhodnocení [kg/obyvatele/rok] [kg/obyvatele/rok] [kg/obyvatele/rok] [kg/obyvatele/rok] 2004 1 990,27 82,74 1 907,53 303,68 2005 2 082,69 145,65 1 937,04 318,37 2006 1 766,19 129,66 1 636,53 319,66 2007 1 724,67 122,51 1 602,17 371,87 2008 2 413,92 220,67 2 193,25 420,33 2009 1 791,96 196,67 1 595,29 420,21 2010 1 734,54 186,48 1 548,05 450,66 2011 1 971,59 102,20 1 869,39 446,68 2012 1 784,46 101,17 1 683,29 442,71 2013 2 111,98 210,27 1 901,71 484,48 2014 2 725,98 196,26 2 529,72 466,84 2015 3 289,06 155,92 3 133,14 543,66 2016 2 657,56 157,65 2 499,92 527,49 Graf č. 3: Produkce odpadů na obyvatele v letech 2004 2016. 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 Všechny odpady Ostatní odpady Komunální odpady Nebezpečné odpady 14 ISES, s.r.o.

[%] Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2016 listopad 2017 2.2.4 Indikátor I. 6 - Podíl materiálově využitých odpadů (R2 až R12, N1, N2, N8, N11 až N13, N15) Tabulka 7: Podíl materiálově využitých odpadů v letech 2004 2016. Rok Všechny Nebezpečné Ostatní Komunální odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [%] [%] [%] [%] 2004 53,78 15,69 55,43 6,46 2005 43,33 15,63 45,41 6,32 2006 55,11 42,52 56,11 8,13 2007 65,77 36,16 68,03 8,41 2008 67,99 16,57 73,16 19,28 2009 56,57 14,85 61,71 16,57 2010 54,77 14,87 59,57 20,04 2011 67,61 25,90 69,89 22,37 2012 57,29 22,96 59,35 28,72 2013 57,27 14,29 62,02 37,80 2014 74,66 22,26 78,73 42,14 2015 77,97 34,52 80,14 51,68 2016 79,32 34,22 82,17 55,55 Graf č. 4: Podíl materiálově využitých všech odpadů v letech 2004 2016. 100 80 60 40 20 0 Všechny odpady 15 ISES, s.r.o.

[%] [%] [%] Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2016 listopad 2017 Graf č. 5: Podíl materiálově využitých komunálních odpadů v letech 2004 2016. 100 80 60 40 20 0 Komunální odpady Graf č. 6: Podíl materiálově využitých nebezpečných odpadů v letech 2004 2016. 100 80 60 40 20 0 Nebezpečné odpady Graf č. 7: Podíl materiálově využitých ostatních odpadů v letech 2004 2016. 100 80 60 40 20 0 Ostatní odpady 16 ISES, s.r.o.

[%] Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2016 listopad 2017 2.2.5 Indikátor I. 7 - Podíl energeticky využitých odpadů (R1) Tabulka 8: Podíl energeticky využitých odpadů v letech 2004 2016. Rok Všechny Nebezpečné Ostatní Komunální odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [%] [%] [%] [%] 2004 0,29 0,93 0,26 0,04 2005 0,40 0,61 0,39 0,02 2006 2,00 6,85 1,62 0,42 2007 0,30 1,18 0,23 0,00 2008 1,29 3,36 1,08 0,01 2009 5,93 2,57 6,35 0,04 2010 6,27 1,61 6,83 0,10 2011 5,85 0,49 6,14 0,20 2012 6,07 0,34 6,42 0,23 2013 4,62 0,04 5,13 0,23 2014 4,23 0,06 4,56 0,01 2015 4,66 0,15 4,88 0,00 2016 6,71 6,32 6,74 0,1 Graf č. 8: Podíl všech energeticky využitých odpadů v letech 2004 2016. 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Všechny odpady 17 ISES, s.r.o.

[%] [%] [%] Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2016 listopad 2017 Graf č. 9: Podíl energeticky využitých komunálních odpadů v letech 2004 2016 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 Komunální odpady Graf č. 10: Podíl energeticky využitých nebezpečných odpadů v letech 2004 2016 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 Nebezpečné odpady Graf č. 11: Podíl energeticky využitých ostatních odpadů v letech 2004 2016 7 6 5 4 3 2 1 0 Ostatní odpady 18 ISES, s.r.o.

[%] Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2016 listopad 2017 2.2.6 Indikátor I. 8 - Podíl odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12) Tabulka 9: Podíl odpadů odstraněných skládkováním v letech 2004 2016. Rok Všechny Nebezpečné Ostatní Komunální odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [%] [%] [%] [%] 2004 35,42 6,52 36,67 102,33 2005 27,26 1,89 29,17 127,51 2006 33,60 2,16 36,09 134,47 2007 36,77 2,94 39,36 119,90 2008 25,09 2,23 27,39 111,87 2009 35,76 2,17 39,91 105,58 2010 29,45 3,24 32,60 91,19 2011 26,19 5,36 27,33 100,55 2012 27,54 5,44 28,86 93,84 2013 20,61 2,56 22,61 74,93 2014 14,72 2,34 15,68 73,28 2015 11,62 3,60 12,02 57,37 2016 15,93 2,98 16,74 64,11 Graf č. 12: Podíl všech odpadů odstraněných skládkováním v letech 2004 2016. 40 30 20 10 0 Všechny odpady 19 ISES, s.r.o.

[%] [%] [%] Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2016 listopad 2017 Graf č. 13: Podíl komunálních odpadů odstraněných skládkováním v letech 2004 2016. 140 120 100 80 60 40 20 0 Komunální odpady Graf č. 14: Podíl nebezpečných odpadů odstraněných skládkováním v letech 2004 2016. 7 6 5 4 3 2 1 0 Nebezpečné odpady Graf č. 15: Podíl ostatních odpadů odstraněných skládkováním v letech 2004 2016. 40 30 20 10 0 Ostatní odpady 20 ISES, s.r.o.

[%] Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2016 listopad 2017 2.2.7 Indikátor I. 10 - Podíl odpadů odstraněných spalováním (D10) Tabulka 10: Podíl odpadů odstraněných spalováním v letech 2004 2016. Rok Všechny Nebezpečné Ostatní Komunální odpady odpady odpady odpady Vyhodnocení [%] [%] [%] [%] 2004 0,88 19,96 0,05 0,09 2005 0,12 1,54 0,01 0,02 2006 0,13 1,56 0,01 0,04 2007 0,20 2,58 0,01 0,05 2008 0,14 1,47 0,01 0,04 2009 0,18 1,53 0,01 0,04 2010 0,20 1,68 0,02 0,04 2011 0,17 3,11 0,01 0,04 2012 0,17 2,87 0,01 0,03 2013 0,15 1,35 0,01 0,03 2014 0,10 1,30 0,01 0,04 2015 0,07 1,38 0,01 0,03 2016 0,11 1,70 0,01 0,03 Graf č. 16: Podíl všech odpadů odstraněných spalováním v letech 2004 2016. 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 Všechny odpady 21 ISES, s.r.o.

[%] [%] Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2016 listopad 2017 Graf č. 17: Podíl nebezpečných odpadů odstraněných spalováním v letech 2004 2016. 6 19,96 5 4 3 2 1 0 Nebezpečné odpady Graf č. 18: Podíl ostatních odpadů odstraněných spalováním v letech 2004 2016. 0,05 0,04 0,03 0,02 0,01 0 Ostatní odpady 22 ISES, s.r.o.

[%] Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2016 listopad 2017 2.2.8 Indikátor I. 20 - Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví na celkové produkci odpadů ze zdravotnictví Tabulka 11: Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví na celkové produkci ze zdravotnictví v letech 2004 2016. Rok Nebezpečné odpady Vyhodnocení [%] 2004 92,67 2005 93,34 2006 96,68 2007 91,44 2008 93,50 2009 91,86 2010 92,12 2011 90,84 2012 92,65 2013 91,94 2014 90,37 2015 89,05 2016 86,67 Graf č. 19: Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví na celkové produkci odpadů ze zdravotnictví v letech 2004 2016. 100 95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 Nebezpečné odpady 23 ISES, s.r.o.

Produkce [kg/obyv./rok] Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2016 listopad 2017 2.2.9 Indikátor I. 21 - Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů (podskupina 20 01 a 15 01) z obcí Tabulka 12: Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů na obyvatele z obcí v letech 2004 2016. Rok Komunální odpady a obaly Vyhodnocení [kg/obyv./rok] 2004 40,32 2005 34,67 2006 41,62 2007 55,78 2008 95,09 2009 66,99 2010 74,81 2011 93,41 2012 97,06 2013 124,58 2014 115,14 2015 121,30 2016 113,54 Graf č. 20: Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů na obyvatele z obcí v letech 2004 2016. 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Komunální odpady a obaly 24 ISES, s.r.o.

[%] Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2016 listopad 2017 2.2.10 Indikátor I. 22 - Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) ukládaného na skládky vzhledem ke srovnávací základně 1995 Tabulka 13: Podíl BRKO ukládaného na skládky (srovnávací základna r. 1995) v letech 2004 2016. Rok BRKO ukládaného na skládku Měrné množství BRKO ukládaného na skládku Vyhodnocení [%] [kg/obyv.] 2004 96,51 142,83 2005 127,29 188,39 2006 134,60 199,21 2007 137,62 203,68 2008 144,39 213,70 2009 136,19 201,56 2010 126,46 187,16 2011 139,04 205,78 2012 128,94 190,83 2013 111,41 164,89 2014 105,56 156,23 2015 95,82 141,81 2016 87,52 129,53 Graf č. 21: Podíl BRKO ukládaného na skládky v letech 2004 2016 vzhledem ke srovnávací základně z roku 1995. 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 BRKO ukládaný na skládku 25 ISES, s.r.o.

2.2.11 Indikátor I. 23 - Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové produkci odpadů Tabulka 14: Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové produkci odpadů v letech 2004 2016. Rok Stavební a demoliční odpady Vyhodnocení [%] 2004 29,76 2005 22,09 2006 47,37 2007 42,74 2008 50,18 2009 37,89 2010 29,67 2011 36,36 2012 30,86 2013 39,68 2014 49,52 2015 55,67 2016 40,86 Tabulka 15: Produkce stavebních a demoličních odpadů z celkové produkce odpadů v letech 2004 2016. Rok Všechny odpady Stavební a demoliční odpady Vyhodnocení [1000 t/rok] [1000 t/rok] 2004 1 028,53 306,09 2005 1 076,28 237,75 2006 912,72 432,36 2007 891,27 380,93 2008 1 247,46 625,98 2009 926,04 350,88 2010 896,37 268,96 2011 1 017,85 370,09 2012 921,51 284,36 2013 1 089,32 432,24 2014 1 406,90 696,69 2015 1 697,65 945,08 2016 1 372,77 560,91 26 ISES, s.r.o.

Produkce [1000 t/rok] Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2016 listopad 2017 Graf č. 22: Srovnání produkce stavebních a demoličních odpadů s celkovou produkcí odpadů v letech 2004 2016. 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 Všechny odpady Stavební a demoliční odpady 27 ISES, s.r.o.

2.2.12 Indikátor I. 24 - Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů (R1, R3, R4, R5, R11, N1, N8, N11 až N13). Tabulka 16: Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů v letech 2004 2016. Rok Využité stavební a demoliční odpady Vyhodnocení [%] 2004 97,34 2005 117,62 2006 73,91 2007 100,40 2008 94,41 2009 81,15 2010 92,63 2011 107,92 2012 86,87 2013 75,37 2014 101,51 2015 96,43 2016 116,89 Graf č. 23: Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů v letech 2004 2016. 120 100 80 60 [%] 40 20 0 Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů 28 ISES, s.r.o.

2.2.13 Indikátor I. 25 - Podíl stavebních a demoličních odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12) Tabulka 17: Podíl odstraněných stavebních a demoličních odpadů v letech 2004 2016. Rok Skládkované stavební a demoliční odpady Vyhodnocení [%] 2004 44,77 2005 19,33 2006 11,71 2007 18,74 2008 7,24 2009 24,07 2010 12,63 2011 4,79 2012 8,48 2013 5,35 2014 2,05 2015 1,75 2016 3,97 Graf č. 24: Podíl odstraněných stavebních a demoličních odpadů v letech 2004 2016. [%] 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Podíl odstraněných stavebních a demoličních odpadů 29 ISES, s.r.o.

Produkce [t/rok] Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2016 listopad 2017 2.2.14 Indikátor I. 27 - Celková produkce odpadů s obsahem PCB Tabulka 18: Celková produkce odpadů s obsahem PCB v letech 2004 2016. Rok Odpady s obsahem PCB Vyhodnocení [t/rok] 2004 12,86 2005 4,40 2006 5,24 2007 6,07 2008 7,97 2009 5,24 2010 6,96 2011 0,39 2012 7,39 2013 1,75 2014 0,49 2015 0,92 2016 0,96 Graf č. 25: Celková produkce odpadů s obsahem PCB v letech 2004 2016. 14 12 10 8 6 4 2 0 Odpady s obsahem PCB 30 ISES, s.r.o.

Produkce [t/rok] Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2016 listopad 2017 2.2.15 Indikátor I. 30 - Celková produkce kalů z čistíren odpadních vod Tabulka 19: Celkové produkce kalů z čistíren odpadních vod v letech 2004 2016. Rok Kaly z čistíren odpadních vod Vyhodnocení [t/rok] 2004 10 696,80 2005 8 066,16 2006 4 859,65 2007 5 937,97 2008 1 423,33 2009 3 448,10 2010 4 444,61 2011 3 208,64 2012 4 351,37 2013 4 470,12 2014 5 053,14 2015 4 922,57 2016 4 631,70 Graf č. 26: Celková produkce kalů z čistíren odpadních vod v letech 2004 2016. 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 Kaly z čistíren odpadních vod 31 ISES, s.r.o.

2.2.16 Indikátor I. 31 - Podíl kalů z produkce čistíren odpadních vod použitých na zemědělské půdě (R10, N2) Tabulka 20: Podíl kalů z produkce čistíren odpadních vod použitých na zemědělské půdě v letech 2004 2016. Rok Kaly z produkce ČOV použitých na zemědělské půdě Vyhodnocení [%] 2004 46,82 2005 10,51 2006 20,75 2007 12,31 2008 140,38 2009 64,13 2010 26,00 2011 41,03 2012 42,96 2013 10,27 2014 18,31 2015 16,94 2016 44,55 Tabulka 21: Produkce kalů z ČOV použitých na zemědělské půdě v letech 2004 2016 Rok Kaly z čistíren odpadních vod Kaly z produkce ČOV použitých na zemědělské půdě Vyhodnocení [t/rok] [t/rok] 2004 10 696,80 5 008,24 2005 8 066,16 847,75 2006 4 859,65 1 008,34 2007 5 937,97 730,96 2008 1 423,33 1 998,07 2009 3 448,10 2 211,27 2010 4 444,61 1 155,47 2011 3 208,64 1 316,50 2012 4 351,37 1 869, 35 2013 4 470,12 459,08 2014 5 053,14 925,23 2015 4 922,57 833,88 2016 4 631,70 2 063,42 32 ISES, s.r.o.

Produkce [t/rok] Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2016 listopad 2017 Graf č. 27: Srovnání produkce kalů z ČOV použitých na zemědělské půdě s celkovou produkcí kalů z ČOV v letech 2004 2016. 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 Kaly z ČOV Kaly z produkce ČOV použitých na zem. půdě 33 ISES, s.r.o.

Produkce [t/rok] Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2016 listopad 2017 2.2.17 Indikátor I. 32 - Celková produkce odpadů s obsahem azbestu Tabulka 22: Celková produkce odpadů s obsahem azbestu v letech 2004 2016. Rok Odpady s obsahem azbestu Vyhodnocení [t/rok] 2004 175,14 2005 443,47 2006 897,17 2007 1 249,24 2008 1 934,62 2009 1 813,26 2010 2 470,66 2011 2 148,11 2012 2 236,82 2013 1 963,39 2014 1 960,14 2015 2 135,57 2016 2 101,39 Graf č. 28: Celková produkce odpadů s obsahem azbestu v letech 2004 2016. 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 Odpady s obsahem azbestu 34 ISES, s.r.o.

2.3 Hodnocení soustavy indikátorů stanovených v POH Pardubického kraje Tabulka 23: Soustava indikátorů odpadového hospodářství Druh indikátoru Cíle POH Popisné Název Vyjádření indikátoru Plnění v roce 2016 Podíl obcí, které zajišťují oddělený čtyřsložkový sběr (sklo, papír, plast, kovy) komunálních odpadů. Míra recyklace papíru, plastu, skla, kovů obsažených v komunálních odpadech. Množství BRKO ukládaných na skládky odpadů. Podíl BRKO ukládaných na skládky vzhledem ke srovnávací základně roku 1995 Míra využití a materiálového využití stavebních a demoličních odpadů. Produkce odpadů (celková, ostatní odpady, nebezpečné odpady, komunální odpady, komunální odpady z obcí) Produkce SKO Produkce (výtěžnost) odděleného sběru komunálních odpadů (čtyřsložkový sběr) původem z obcí Indikátor vyjádřen v (% počtu obcí) a v (% obyvatel). Indikátor vyjádřen v (%). 40,1 % Vztaženo k množství BRKO z obcí. (přepočet přes koeficienty podílu BRO v KO) Indikátor vyjádřen v (t/rok) a (kg/obyv./rok). Vztaženo k množství BRKO z obcí. Indikátor vyjádřen v (%). Indikátor vyjádřen v (%). Indikátor vyjádřen v (t/rok) a v (kg/obyv./rok). Indikátor vyjádřen v (t/rok) a v (kg/obyv./rok). Indikátor vyjádřen v (t/rok). Úprava odpadů Indikátor vyjádřen v (t/rok, %). Využití odpadů Indikátor vyjádřen v (t/rok, %). Metodika výpočtu indikátoru nebyla ze strany MŽP stanovena 66 909, 1 t/rok; 129,53 kg/obyv./rok 87,5 % včetně zemin = 116,9 % bez zemin = 118,6 % viz kapitola 2.1 - indikátory I.1 a I.3 komunální odpady z obcí 168 441,6 t/rok, 326,1 kg/obyv./rok 125 865,7 t/rok; 243,7 kg/obyv./rok 20 996,0 t/rok 245 623,9 t/rok; 17,9 % 1 181 131,3 t/rok; 86,0 %

Druh indikátoru Popisné Název Vyjádření indikátoru Plnění v roce 2016 Materiálové využití odpadů Indikátor vyjádřen v (t/rok, %). Recyklace odpadů Indikátor vyjádřen v (t/rok, %). Energetické využití odpadů Indikátor vyjádřen v (t/rok, %). Odstraňování odpadů Indikátor vyjádřen v (t/rok, %). Spalování odpadů Indikátor vyjádřen v (t/rok, %). Skládkování odpadů Indikátor vyjádřen v (t/rok, %). Kapacity zařízení Indikátor vyjádřen dle druhu zařízení v (t), v (m 3 ). Počty zařízení Produkce BRO a BRKO Produkce objemného odpadu Indikátor se bude vyjadřovat dle druhu zařízení v (ks). Indikátor vyjádřen v (t/rok). Indikátor vyjádřen v (t/rok), v (kg/obyv./rok). 1 088 881,2 t/rok; 79,3 % Metodika výpočtu indikátoru nebyla ze strany MŽP stanovena 92 112,9 t/rok; 6,7 % 220 192,3 t/rok; 16 % 1510,0 t/rok; 0,1 % 218 682,3 t/rok; 15,9 % Dle matematického vyjádření výpočtu Soustavy indikátorů OH pro rok 2016 se indikátor v současnosti nevyhodnocuje. viz kapitola 3.12 - Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. BRO 39 404,6 t/rok; BRKO 162 128,2 t/rok 20 296,6 t./rok; 39,3 kg/obyv./rok 36 ISES, s.r.o.

3 Hodnocení plnění cílů stanovených v POH Pardubického kraje 3.1 Předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností 3.1.1 Program předcházení vzniku odpadu Číslo cíle Hlavní cíl Další cíle 3.1.2.I Koordinovaným a jednotným přístupem vytvořit podmínky k nižší spotřebě primárních zdrojů a postupnému snižování produkce odpadů. a) Po celou dobu realizace Programu předcházení vzniku odpadů zajistit komplexní informační podporu o problematice, včetně zavedení problematiky předcházení vzniku odpadů do školních projektů, výzkumných programů a výchovných, osvětových a vzdělávacích aktivit související s ochranou a tvorbou životního prostředí. b) Zajistit účinné zapojení státní správy na všech úrovních do problematiky předcházení vzniku odpadů s cílem postupného snižování množství odpadů při výkonu státní správy. c) Vytvořit podmínky a nastavit motivační prvky pro snižování surovinových a energetických zdrojů ve výrobních odvětvích a zvyšování využívání druhotných surovin" v souvislosti s dalšími strategickými dokumenty (zejména Surovinovou politikou České republiky a Politikou druhotných surovin České republiky). d) Podpořit všemi dostupnými prostředky zavádění nízkoodpadových a inovativních technologií šetřící vstupní suroviny a materiály a podpořit výrobní a průmyslovou sféru ve snaze optimalizovat procesy řízení výroby z hlediska naplnění cílů Programu. e) Na všech úrovních podpořit, propagovat a dostatečně informovat o dostupných dobrovolných nástrojích (dobrovolné dohody, systémy environmentálního řízení, environmentálního značení, čistší produkce) s cílem jejich postupného rozšiřování. f) V souvislosti s jednotlivými cíli Programu, s cíli jiných programů a politik životního prostředí a s požadavky orgánů Evropské unie zajistit vhodné legislativní prostředí pro realizaci Programu. g) Věnovat maximální pozornost odpadům z potravin a vytvořit podmínky pro postupné snižování těchto odpadů na všech úrovních potravinového cyklu (fáze výroby potravin včetně jejich uvádění na trh a konzumace). h) Vytvořit podmínky ke stabilizaci produkce jednotlivých složek komunálních odpadů a jejímu následnému snižování na všech úrovních veřejné správy a na úrovni občanů. i) V součinnosti s dalšími strategickými dokumenty vytvořit podmínky ke stabilizaci produkce nebezpečných odpadů, stavebních a demoličních odpadů, textilních odpadů a odpadů z výrobkových směrnic s výhledem jejího reálného snižování v následujících letech. j) Podporovat využívání servisních a charitativních středisek a organizací za účelem prodlužování životnosti a opětovného používání výrobků a materiálů.

Zdroje použité k hodnocení k) Zvýšit aktivní úlohu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti podpory Programu předcházení vzniku odpadů. l) Zvýšit účinnost prosazování problematiky předcházení vzniku odpadů v aktivitách a činnostech kolektivních systémů a systémů zpětně odebíraných výrobků. m) Zajistit vypracování potřebných analytických podkladů a hodnotících nástrojů za účelem vyhodnocování účinnosti Programu předcházení vzniku odpadů a posouzení dosažených pokroků dílčích prevenčních cílů a opatření. Databáze krajského úřadu SFŽP podpora z OPŽP CENIA Česká informační agentura životního prostředí Stav plnění cíle Cíl je plněn bez výhrad, plnění dílčích cílů nebylo posuzováno Komentář Kraj Krajský úřad Pardubického kraje, oddělení ochrany ovzduší a odpadového hospodářství každoročně provádí kontroly u provozovatelů zařízení nakládání s odpady. Kontroly provádějí také pracovníci ČIŽP a pracovníci obcí z rozšířenou působností. Celkově lze konstatovat, že přístup původců odpadů k odpadovému hospodářství se zlepšuje a je mu věnována stále větší pozornost. Aplikací uvedeného cíle nelze vyloučit úmyslné porušování zákonů ze strany původců nebo provozovatelů zařízení. OPŽP Specifický cíl 3.1 je zaměřen na Prevenci vzniku odpadů. Mezi hlavní cíle patří snížit množství odpadů z výroby, příprava výrobků na konci životnosti pro opětovné použití a podpora zavádění tzv. systému door-to-door. Podporované aktivity jsou: předcházení vzniku komunálních odpadů, předcházení vzniku průmyslových odpadů (např. aplikace technologií, které sníží měrné množství odpadů vznikající ve výrobě). Příklady podporovaných projektů: podporování realizace nebo modernizace technologií, jejichž výstupem bude menší množství produkovaných odpadů na jednotku výrobku, řešících primárně nakládání s odpady daného podniku, budování míst pro předcházení vzniku komunálních odpadů (např. pro nábytek, textil, BRKO), zavádění tzv. systému door-to-door (systém předcházení vzniku domovních odpadů u občanů, tzv. ode dveří ke dveřím). V roce 2016 byla vyhlášena 40. výzva v rámci které bylo pro žadatele připraveno 100 milionů korun na projekty předcházení vzniku biologicky rozložitelného odpadu prostřednictvím domovních kompostérů. Přijímány byly dále i projekty na vybudování sběrné sítě kontejnerů pro textil, a to včetně svozových prostředků nebo na vybudování center opětovného použití odpadů. O dotaci v celkové výši téměř 500 milionů korun, tedy téměř 5x převyšující stanovenou alokaci, si řeklo celkem 315 žadatelů. Podpořeno bylo více než 130 projektů v celkové výši 345 mil KČ, z tohoto množství bylo 6 žadatelů z Pardubického kraje. CENIA Agentura CENIA má na svých internetových stánkách informace o společnostech, které mají zavedené environmentální systémy řízení. Údaje o těchto subjektech nejsou od roku 2007 vedeny podle krajů, ale za celou ČR, tudíž nelze přesně stanovit počet subjektů v Pardubickém kraji, kteří mají zavedeny tyto systémy řízení. Zadávání údajů do databází agentury CENIA je dobrovolné a lze tedy předpokládat, že velmi mnoho subjektů v ní není uvedeno. Souhrnně za celou Českou republiku se počet certifikovaných společností každoročně zvyšuje. 38 ISES, s.r.o.

3.2 Nakládání s komunálními odpady 3.2.1 Komunálními odpady Číslo cíle 3.2.1.1 Cíle Cílová hodnota Zdroje použité k hodnocení Stav plnění cíle Komentář a) Do roku 2015 zavést tříděný sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů. b) Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností. Pro cíl b) se navrhuje stanovení postupných hodnot v určených letech: - 2016 46 % - 2018 48 % - 2020 50 % Indikátory OH kraje, databáze krajského úřadu Cíl je plněn s výhradami Povinnost k 1.1.2015 zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu, minimálně nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů stanovila obcím novela zákona o odpadech č. 229/2014 Sb. Většina obcí a měst tuto povinnost splnila, byť některé pouze formálně, přijetím nových obecně závazných vyhlášek obcí. Kovy se bohužel v evidenci některých obcí nadále nevyskytují, i když je občané mohou v rámci systémů nakládání s komunálními odpady odevzdávat. Tabulka 24: Produkce (t) Papír, sklo, plasty, kovy a odpadní obaly z obcí skupina 15 01* papír (20 01 01) sklo (20 01 02) plasty (20 01 39) kovy A00 (20 01 40) Celkem kovy BN30 (20 01 40) Celkem 2009 6 628,37 10 897,44 4 311,24 5 019,79 2 155,07 29 011,91 1 725,28 30 737,19 2010 7 287,94 14 392,27 4 410,72 3 339,09 1 306,68 30 736,70 4 195,89 34 932,59 2011 7 633,77 14 959,78 4 342,21 3 728,17 2 432,85 33 096,78 9 258,35 42 355,13 2012 7 240,54 13 070,12 3 262,32 3 694,26 1 826,20 29 093,44 13 849,94 42 943,38 2013 6 782,77 14 286,17 4 404,36 3 761,56 1 967,80 31 202,66 23 260,06 54 462,72 2014 7 554,74 16 808,24 4 619,25 3 934,26 853,58 33 770,07 15 118,48 48 888,55 2015 7 857,81 16 209,95 4 804,47 3 896,72 902,03 3 3670,98 22 038,48 55 709,46 2016 8 126,77 16 808,24 4 619,25 3 934,26 853,58 34 342,10 15 118,48 49 460,58 * odpadní obaly (15 01 01, 15 01 02, 15 01 04, 15 01 05, 15 01 06, 15 01 07) z obcí V roce 2016 bylo dle AOS EKO-KOM v ČR v průměru na 1 obyvatele vytříděno 44,8 kg papíru, plastů, skla a nápojových kartonů, se započtením kovů bylo vytříděno na 1 obyvatele cca 56 kg. 39 ISES, s.r.o.

Účinnost separace [%] Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2016 listopad 2017 Na území Pardubického kraje bylo v roce 2016 dle AOS EKO-KOM v průměru na 1 obyvatele kraje vytříděno 48,7 kg papíru, plastů, skla a nápojových kartonů, se započtením kovů bylo vytříděno na 1 obyvatele kraje 62,5 kg. V roce 2016 bylo na území Pardubického kraje vytříděno 19 250,3 t papíru, 6 346 t plastů, 5 868,2 t skla a 895,16 t kovů pocházejících z domácností. K velmi dobrým výsledkům přispívá nejen rozsáhlá informační kampaň, kterou kraj a obce realizují ve spolupráci s AOS EKO-KOM, ale také stále se rozšiřující sběrná síť v obcích. Na podporu separace je již několik let realizován projekt Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky v Pardubickém kraji. Kromě AOS EKO-KOM, a.s. podporují separaci v obcích také kolektivní systémy ASEKOL a.s. a ELEKTROWIN a.s. Přepočtem na procenta bylo na území kraje vytříděno 19 250 t papíru a papírových obalů, 6 346 t plastů a plastových obalů, 5 868 t skla a skleněných obalů a 895 t kovů a kovových obalů. Graf č. 29 Účinnost tříděného sběru využitelných složek KO v období 2011 2016 bez započtení kovových odpadů (200140) sbíraných pod kódem BN30 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2018* 2020* Rok Kovy Papír, plasty, sklo * Cílové hodnoty 2016-2020 40 ISES, s.r.o.

Účinnost separace [%] Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2016 listopad 2017 Započtením produkce kovů přijímaných pod kódem BN30 bylo v roce 2016 na území kraje vytříděno 15 118,5 t kovů a kovových obalů. Graf č. 30 Účinnost tříděného sběru využitelných složek KO v období 2011 2016 se započtením kovových odpadů (20 01 40) sbíraných pod kódem BN30 70 60 50 40 30 20 10 0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2018* 2020* Rok Kovy Papír, plasty, sklo * Cílové hodnoty 2018-2020 41 ISES, s.r.o.

3.2.2 Směsný komunální odpad Číslo cíle 3.2.2.1 Cíl Zdroje použité k hodnocení Stav plnění cíle Komentář Směsný komunální odpad (po vytřídění materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených v souladu s platnou legislativou. Indikátory OH kraje, databáze krajského úřadu Cíl je plněn s výhradami Směsný komunální odpad (dále jen SKO) je složka odpadu vznikající po vytřídění papíru, plastu, skla, nápojového kartonu, kovů, nebezpečného odpadu, objemného odpadu aj. SKO se vyznačuje velmi proměnlivým složením, obsahuje v různém poměru obaly, papír, lepenku, textil, plasty, sklo, kovový odpad, bioodpad, ale také chemikálie, baterie, léky, apod.). Z hlediska zákona o odpadech a dle Katalogu odpadů je směsný komunální odpad, jako ostatní komunální odpad, zařazen pod katalogové číslo 20 03 01. Tabulka 25: Produkce a nakládání s SKO na území kraje Rok Produkce Skládkování Materiálové využití Vyhodnocení [t] [t] [t] 2009 135 935,07 198 604,15 256,98 2010 132 175,93 184 614,15 2 878,39 2011 120 658,44 203 303,16 710,20 2012 129 950,56 192 562,62 4 607,88 2013 125 949,00 166 587,41 11 292,93 2014 124 427,65 157 903,97 11 094,67 2015 124 237,21 141 695,22 31 538,14 2016 125 865,70 153 114,97 35 915,64 Zdroj: databáze krajského úřadu Produkce směsného komunálního odpadu je dlouhodobě stabilní s mírně klesající tendencí. V letech 2015 a 2016 došlo k výraznějšímu navýšení materiálového využití SKO a to o více jak 20 tis. t za rok. V roce 2015 bylo skládkováno 141 695,22 tun směsného komunálního odpadu a materiálově bylo využito 31 538,14 t za rok, což svědčí o dovozu tohoto odpadu na území Pardubického kraje. V roce 2016 bylo skládkováno 153 114,97 tun tohoto odpadu a materiálově bylo využito dalších 35 915,64 tun směsného komunálního odpadu. Na území Pardubického kraje ani v blízkém okolí se nenachází žádné zařízení pro energetické využití odpadů, které by mělo volnou kapacitu pro přijetí odpadu z Pardubického kraje. Část odpadu je energeticky využívána jako TAP (technologická alternativní paliva) vyrobená z komunálních odpadů, vč. SKO v cementárně CEMEX v Prachovicích. Zde je ročně zpracováno cca 100 000 t TAP (o výhřevnosti cca 18 GJ/), pro jejichž výrobu je použito cca 120 000 t SKO z Pardubického kraje a dalšího odpadu dovezeného z území mimo Pardubický kraj. 42 ISES, s.r.o.

3.3 Biologicky rozložitelné odpady a biologicky rozložitelné komunální odpady Číslo cíle 3.3.1 Cíl Zdroje použité k hodnocení Stav plnění cíle Komentář Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1995. Indikátory OH kraje, databáze krajského úřadu Cíl není plněn Dle POH ČR mělo měrné množství BRKO ukládaných na skládku v roce 2013 činit maximálně 74 kg/obyv./rok. Do roku 2020 by mělo měrné množství BRKO ukládaných na skládku klesnout až na 52 kg/obyv./rok. V Pardubickém kraji bylo v roce 2016 v přepočtu na jednoho obyvatele zaskládkováno 129,53 kg BRKO, což je o cca 55,53 kg více než byl limit v roce 2013. Tabulka 26: Měrné množství BRKO ukládaného na skládky Měrné množství Rok BRKO ukládaného na skládku Vyhodnocení [kg/obyv.] 2009 201,56 2010 187,16 2011 205,78 2012 190,83 2013 164,89 2014 156,23 2015 141,81 2016 129,53 43 ISES, s.r.o.

Graf č. 31: Měrné množství BRKO ukládané na skládky v přepočtu na jednoho obyvatele kraje 220 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 112 74 52 Měrné množství BRKO uloženého na skládky [kg/obyv.] Cílové hodnoty pro roky 2010, 2013 a 2020 [kg/obyv.] Do budoucna je tedy vhodné i nadále podporovat opatření, která vedou ke snižování skládkování biologicky rozložitelných odpadů, realizované např. zavedením odděleného sběru bioodpadů. Také bude vhodné podporovat aktivity směřující k celokrajskému řešení nakládání se směsným komunálním odpadem. 44 ISES, s.r.o.

3.4 Stavební a demoliční odpady Číslo cíle 3.4.1 Cíl Zdroje použité k hodnocení Stav plnění cíle Komentář Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití a míru recyklace stavebních a demoličních odpadů a jiných druhů jejich materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou materiály nahrazeny v souladu s platnou legislativou stavebním a demoličním odpadem kategorie ostatní s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v Katalogu odpadů pod katalogovým číslem 17 05 04 (zemina a kamení). Indikátory OH kraje, databáze krajského úřadu Cíl je plněn bez výhrad V roce 2016 bylo na území kraje využito 116,89 % produkce stavebních a demoličních odpadů, což je o více než 20 % více než v předchozím roce. V roce 2015 byla míra přípravy k opětovnému použití více jak 26 % nad hranicí stanovenou pro rok 2020, v roce 2016 je to už téměř 47 %. Pokud bychom z indikátoru vyloučili odpad 17 05 04 (zemina a kamení) činila by produkce stavebních odpadů 273,86 tis. tun, z toho bylo v roce 2016 na území kraje dále využito 324,88 tis. t stavebních odpadů, což představuje 118,6 %. Tabulka 27: Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů v roce2016 bez zemin a kamení (17 05 04) Rok Produkce Využité stavební a demoliční odpady Vyhodnocení [tis.t/rok] [%] 2016 273,86 118,6 2020 - min. 70 % Z výše uvedeného vyplývá, že stavební odpady jsou na území Pardubického kraje dováženy k využití také z okolních krajů. 45 ISES, s.r.o.

3.5 Nebezpečné odpady Číslo cíle 3.5.1 Cíle Zdroje použité k hodnocení Stav plnění cíle Komentář a) Snižovat měrnou produkci nebezpečných odpadů. b) Zvyšovat podíl materiálově využitých nebezpečných odpadů. c) Minimalizovat negativní účinky při nakládání s nebezpečnými odpady na lidské zdraví a životní prostředí. d) Odstranit staré zátěže, kde se nacházejí nebezpečné odpady. Indikátory OH kraje. Databáze krajského úřadu. Cíl je plněn bez výhrad Snižovat měrnou produkci nebezpečných odpadů. Produkce nebezpečných odpadů se v letech 2009 2016 pohybovala v rozmezí 52 109 tis. t / rok. Podíl nebezpečných odpadů na celkové produkci odpadů Pardubického kraje činil max. 10,98 %. Přes všechna přijatá opatření na straně původců odpadů se cíl snižovat měrnou produkci nebezpečných odpadů zatím nedaří plnit. Tabulka 28: Produkce a nakládání s NO na území kraje Produkce Celková (tis.t) NO (tis.t) podíl (%) Materiálové využití (tis.t) Materiálové využití (%) 2009 926,04 101,63 10,98 15,09 14,85 2010 896,37 96,37 10,75 14,33 14,87 2011 1 017,85 52,76 5,18 13,66 25,90 2012 921,51 52,25 5,67 12,00 22,96 2013 1 089,32 108,45 9,96 15,50 14,29 2014 1 406,90 101,29 7,20 22,55 22,26 2015 1 697,65 80,48 4,74 27,78 34,52 2016 1 372,77 81,43 5,93 27,87 34,22 V dlouhodobém porovnání produkce nebezpečných odpadů na území Pardubického kraje se v roce 2013 téměř zdvojnásobila na více než 108 tis. t za rok. V následujících letech produkce významněji poklesla v roce 2015 na cca 80,5 tis. t, v roce 2016 produkce NO mírně vzrostla na 81,43 tis. t za rok. 46 ISES, s.r.o.

Nebezpečné odpady [t/rok] Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2016 listopad 2017 Zvyšovat podíl materiálově využitých nebezpečných odpadů. Některé druhy odpadů mohou být odváženy k využití, případně odstranění mimo území Pardubického kraje. V letech 2015-2016 se procento materiálově využívaných nebezpečných odpadů přehouplo přes 34 %. Většina NO je odstraňována spalováním. Je to způsobeno vyšší produkcí nebezpečných odpadů, které nelze dále materiálově využívat. Graf č. 32: Produkce a materiálové využívání nebezpečných odpadů na území kraje 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 Produkce nebezpečných odpadů Materiálové využívání Minimalizovat negativní účinky při nakládání s nebezpečnými odpady na lidské zdraví a životní prostředí. Pracovníci Krajského úřadu, oddělení technické ochrany životního prostředí provádí pravidelně kontroly v oblasti odpadového hospodářství původců. V roce 2016 byly prováděny kontroly výkonu státní správy na ORP dle stanoveného plánu, nebyly zjištěny vážné závady. Kontroly provádějí taktéž další pracovníci statní správy a také pracovníci ČIŽP. Odstranit staré zátěže, kde se nacházejí nebezpečné odpady. Na krajské úrovni není projekt inventarizace starých zátěží a kontaminovaných ploch zpracován. V současné době eviduje tyto zátěže česká informační agentura životního prostředí CENIA, která seznamy zátěží doplňuje a zjišťuje jejich aktuální stav. Za tímto účelem byl sestaven projektový tým Národní inventarizace kontaminovaných míst. Státní fond životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí pravidelně vyhlašuje v prioritní ose 3 (Specifický cíl: 3.4 - Dokončit inventarizaci a odstranit staré ekologické zátěže ) výzvy, týkající se odstraňování starých zátěží. Podporovanými aktivitami jsou zejména realizace průzkumných prací (včetně doprůzkumů), analýz rizik, sanace vážně kontaminovaných lokalit. 47 ISES, s.r.o.

Ministerstvo financí ČR průběžně zajišťuje odstranění starých zátěží prostřednictvím odboru Realizace ekologických závazků vzniklých při privatizaci. Sanace nebezpečných odpadů v areálu VITKA Brněnec Na Lokalitě Brněnec byly v minulosti identifikovány chemické látky charakteru odpadů a nebezpečné odpady, které představovaly závažné riziko pro životní prostředí. Jako rizikové byly ve stanoviscích ČIZP, MŽP a znaleckém posudku identifikovány materiály nacházející se na různých místech areálu, převážně v sudech či jiných obalech určených k dočasnému skladování těchto látek. Jejich rizikovost spočívala zejména v nedostatečném zabezpečení proti vniknutí třetích osob, možnosti poškození obalu či jeho faktické degradaci v důsledku dlouhodobě nevhodného skladování. V takovém případě hrozil únik těchto látek do horninového prostředí, případně do podzemních či povrchových vod a vznik havárie ve smyslu 40 vodního zákona. Z tohoto důvodu bylo v prosinci 2015 přistoupeno k odvozu těchto látek a jejich odstranění na koncové zařízení. Celkem bylo odvezeno 30,602 tun odpadu do spalovny nebezpečných odpadů v Ostravě. Práce pro Pardubický kraj na základě smlouvy zajišťovala odborná firma SITA CZ a.s. Praha 2 Vinohrady, IČ 25638955. Celkové náklady činily 938 341,- Kč. Odstranění skládky pneumatik v obci Bor u Skutče Na lokalitě bylo deponováno zejména velké množství prohořelých pneumatik a odpadů vzniklých jejich hořením a dále zbytky televizních CRT obrazovek. Vzhledem k nedostatečnému zabezpečení umístěných odpadů a historii lokality (rozsáhlý požár v roce 2011) hrozilo riziko vzniku havarijního stavu ohrožující zdraví osob a ekosystémů v okolí nelegální skládky. V rámci realizace bylo z lokality odvezeno celkem 3 072,56 tun nebezpečných odpadů a 18. 98 tun odpadů ostatních. Realizací projektu bylo zabráněno vzniku havarijního stavu na lokalitě ohrožením životů a zdraví osob a dalšímu zhoršení environmentálních poměrů v okolí. Práce zajišťovala firma FCC Česká republika, s.r.o., Ďáblická 791/89, Praha 8. Celkové náklady činily 24 221 800, Kč. 48 ISES, s.r.o.

3.6 Výrobky s ukončenou životností s režimem zpětného odběru 3.6.1 Obaly a obalové odpady Číslo cíle 3.6.1.1 Cíle Zdroje použité k hodnocení Stav plnění cíle Komentář a) Zvýšit celkovou recyklaci obalů na úroveň 70 % do roku 2020 b) Zvýšit celkové využití odpadů z obalů na úroveň 80 % do roku 2020. c) Zvýšit recyklaci plastových obalů na úroveň 50 % do roku 2020. d) Zvýšit recyklaci kovových obalů na úroveň 55 % do roku 2020. e) Dosáhnout 55 % celkového využití prodejních obalů určených spotřebiteli do roku 2020. f) Dosáhnout 50 % recyklace prodejních obalů určených spotřebiteli do roku 2020. g) Dosáhnout cílů uvedených v příloze * Databáze krajského úřadu, podklady AOS EKO-KOM Cíl nebyl posuzován Podle ustanovení zákona č. 477/2001 Sb., o obalech v platném znění, mají osoby, které uvádí obaly na trh povinnost zajistit stanovenou míru recyklace. Tuto povinnost plní povinné osoby samy nebo prostřednictvím Autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s. AOS EKO-KOM a.s. na svých stránkách deklaruje plnění povinností (za celou ČR) v následující rozsahu: Graf č. 33: Množství evidovaných obalů 2001-2016 V roce 2016 klienti systému EKO-KOM uvedli na trh a do oběhu 3 023 010 tun obalů. 49 ISES, s.r.o.

Graf č. 34: Struktura nevratných obalů 2016 Struktura složení materiálů používaných klienty systému EKO-KOM k balení jejich výrobků se v letech prakticky nemění a liší se v pouhých jednotkách procent oproti předchozím letům. Graf č. 35: Celkové množství využitých odpadů z obalů Množství využitého odpadu každoročně stoupá. V roce 2016 zajistila společnost EKO-KOM, a.s., za své klienty využití a recyklaci pro 793 658 tun odpadů z obalů. Každý měsíc se systému EKO-KOM daří využít či recyklovat přes 66 tisíc tun domovního a průmyslového odpadu. 50 ISES, s.r.o.

Graf č. 36: Dosažená míra recyklace a využití odpadů z obalů 2016 Jak je vidět na grafu, v České republice se z obalů nejvíce recykluje papír, následuje sklo, plasty, kovy a nápojové kartony. V systému EKO-KOM se celkem zrecyklovalo 77 % všech obalů. Zdroj: http://www.ekokom.cz/cz/ostatni/vysledkysystemu/vyrocni-shrnuti K velmi dobrým výsledkům přispívá nejen rozsáhlá informační kampaň, kterou kraj a obce realizují ve spolupráci s AOS EKO-KOM, ale také stále se rozšiřující sběrná síť v obcích. Na podporu separace je již několik let realizován projekt Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky v Pardubickém kraji. Kromě AOS EKO-KOM, a.s. podporují separaci v obcích také kolektivní systémy ASEKOL a.s. a ELEKTROWIN a.s. * Příloha 5.1. - Tabulka 45 51 ISES, s.r.o.

3.6.2 Odpadní elektrická a elektronická zařízení Číslo cíle 3.6.2.1 Cíle Zdroje použité k hodnocení Stav plnění cíle Komentář a) Dosahovat vysoké úrovně tříděného sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení Do 31. prosince 2015 dosáhnout úrovně tříděného sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení na jednoho občana za kalendářní rok v hodnotě uvedené v Příloze* V letech 2016 2021 dosáhnout minimálních úrovní sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení uvedených v Příloze* b) Zajistit vysokou míru využití, recyklace a přípravy k opětovnému použití elektroodpadu V letech 2015 2018 dosáhnout požadovaných % využití, recyklace a přípravy k opětovnému použití z celkové hmotnosti zpracovávaného elektroodpadu na sebraných odpadních elektrických a elektronických zařízeních v Příloze *. Od roku 2018 dosáhnout požadované míry (%) využití, recyklace a přípravy k opětovnému použití na celkové hmotnosti zpracovávaného elektroodpadu (sebraných odpadních elektrických a elektronických zařízení) v Příloze*. Databáze krajského úřadu. Výroční zprávy a informace kolektivních systémů. Cíl nebyl posuzován Na území ČR Povinné osoby zajišťují zpětný odběr elektrozařízení buď individuálně nebo prostřednictvím Kolektivních systémů. Dle výročních zpráv Kolektivních systémů bylo v roce 2016 na území ČR sebráno a následně využito následující množství elektrozařízení. Tabulka 29: Zpětně odebrané množství EEZ na území ČR za rok 2016 Kolektivní systém Počet sběrných míst Zpětně odebrané EEZ Míra zpětného odběru** /využití ASEKOL 16 098 19 554 t 69 % 95 % EKOLAMP sv. zdroje 726,4 t - / 94 % 7 474 EKOLAMP - svítidla 796,6 t - / 90 % ELEKTROWIN 13 568 44 349 t 51,0 % / 90 % REMA SYSTÉM 21 050 14 511 t 60 % / 94 % RETELA 3 971 4 937 t - / 95 % ** z množství uvedeného na trh Zdroj: Výroční zprávy kolektivních systémů za rok 2016 Evidence kolektivních systémů 52 ISES, s.r.o.

Graf č. 37: Zpětný odběr a oddělený sběr v krajích v roce 2016 za ELEKTROWIN a.s. Zdroj: Výroční zpráva ELEKTROWIN a.s. Graf č. 38: Zpětný odběr a oddělený sběr v krajích dle výtěžnosti na obyvatele v roce 2016 za ELEKTROWIN a.s. Zdroj: Výroční zpráva ELEKTROWIN a.s. Graf č. 39: Vývoj zpětného odběru v letech 2006-2016 ELEKTROWIN a.s. 53 ISES, s.r.o.

Zdroj: Výroční zpráva ELEKTROWIN a.s. Graf č. 40: podíl na zpětném odběru v roce 2016 ELEKTROWIN a.s. Zdroj: Výroční zpráva ELEKTROWIN a.s. Kolektivní systémy na území kraje vytváří a postupně rozšiřují síť sběrných míst, kde je možné uvedená elektrozařízení odevzdávat. V následující tabulce je uvedeno množství elektrozařízení vysbíraných v rámci zpětného odběru. Kolektivní systém (2016) Zpětně odebrané EEZ (t) ASEKOL 1 208,0 EKOLAMP světelné zdroje 31,8 EKOLAMP svítidla 14,5 ELEKTROWIN 2 051,4 RETELA 479,3 V přepočtu na 1 obyvatele Pardubického kraje bylo v rámci zpětného odběru (podle údajů kolektivních systémů, které poskytly údaje za kraj) sesbíráno 7,33 kg elektrozařízení. * Příloha 5.1. a) - Tabulka 46 a Tabulka 47 b) - Tabulka 48 a Tabulka 49 54 ISES, s.r.o.

3.6.3 Odpadní baterie a akumulátory Číslo cíle 3.6.3.1 Cíle Zdroje použité k hodnocení Stav plnění cíle Komentář a) Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních přenosných baterií a akumulátorů V letech 2015 2016 dosáhnout požadovaných úrovní tříděného sběru odpadních přenosných baterií a akumulátorů v Příloze* b) Dosahovat vysoké recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů Dlouhodobě dosahovat požadované recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů. Minimální recyklační účinnost pro recyklaci výstupních frakcí recyklačního procesu na celkové hmotnosti odpadních baterií nebo akumulátorů vstupujících do recyklačního procesu v Příloze* Indikátory OH kraje, databáze krajského úřadu. Výroční zpráva ECOBAT, s.r.o. Cíl nebyl posuzován Na území ČR zajišťuje zpětný odběr odpadních přenosných baterií a akumulátorů zejména společnost ECOBAT, s.r.o. Dle výroční zprávy bylo v roce 2016 na území ČR sebráno a následně využito následující množství odpadních přenosných baterií a akumulátorů. Tabulka 30: Kolektivní systém Zpětně odebrané množství odpadních přenosných baterií a akumulátorů na území ČR za rok 2016 Počet sběrných míst ECOBAT 20 546 Zpětně odebrané baterie 1 638 t 155 g / obyv. Míra zpětného odběru /využití 45 % / 65 % Zdroj: Výroční zpráva ECOBAT s.r.o. Tabulka 31: Zpětně odebrané množství odpadních přenosných baterií a akumulátorů na území kraje za rok 2016 Kolektivní systém Zpětně odebrané baterie ECOBAT 46,2 t 89 g / obyv. Zdroj: Výroční zpráva ECOBAT s.r.o. 55 ISES, s.r.o.

Graf č. 41: Zpětný odběr baterií v roce 2016 ECOBAT, s.r.o. Zdroj: Výroční zpráva ECOBAT s.r.o. Na území kraje bylo v roce 2016 v režimu odpadů vyprodukováno (A00) celkem 186,81 t použitých přenosných baterií (včetně olov. akumulátorů 384,09 t). Další baterie jsou převzaty pod BN30, a to ve výši 69,14 t (včetně olov. akumulátorů 401,9 t). Celkem bylo na území kraje dle evidence sesbíráno 785,99 t použitých přenosných zdrojů proudu. Podrobné údaje o zpětném odběru má k dispozici MŽP, na úrovni kraje jsou k dispozici jen částečně a to tehdy, pokud je povinná osoba zaeviduje jako přijaté na území kraje. Baterie a akumulátory zpětně odebírají také další kolektivní systémy např. REMA Batery, který za rok 2016 vykazuje účinnost zpětného odběru více než 118 % (z výrobků uvedených na trh povinnými osobami, které REMA Batery zastupuje). Baterie a akumulátory zpětně odebírají také společnosti ASEKOL, ELEKTRIWIN, RETELA atp. Tabulka 32: Nakládání s odpadními bateriemi a akumulátory na území kraje za rok 2016 Katalogové číslo* Produkce (A00) [t/rok] Zpětný odběr (BN30) [t/rok] Celkem [t/rok] 16 06 01 197,2794 332,7584 530,04 16 06 02 178,3905 11,894 190,28 16 06 04 4,1023-4,1023 16 06 05 0,32-0,32 20 01 33 3,9784 57,245 61,22 20 01 34 0,0214-0,02 56 ISES, s.r.o.

Tabulka 33: Produkce odpadních baterií a akumulátorů na území kraje Baterie a akumulátory Vyhodnocení Produkce A00 + BN30 [t/rok] 2009 2 505,02 2010 2 361,61 2011 1 811,79 2012 1 799,23 2013 1 532,12 2014 1 426,17 2015 888,73 2016 785,99 * Příloha 5.1. a) - Tabulka 50 b) -Tabulka 51 57 ISES, s.r.o.

3.6.4 Vozidla s ukončenou životností Číslo cíle 3.6.4.1 Cíl Zdroje použité k hodnocení Stav plnění cíle Komentář Dosahovat vysoké míry využití při zpracování vozidel s ukončenou životností (autovraků) V roce 2015 a dále dosáhnout požadovaných % pro využití, recyklaci a opětovné použití při zpracování vybraných vozidel s ukončenou životností (vybraných autovraků) v Příloze* Indikátory OH kraje, databáze krajského úřadu. Cíl nebyl posuzován Dle indikátoru o produkci autovraků je na území kraje zaevidováno 9 394,08 t autovraků. Indikátor je vypočten ze součtu všech číselných hodnot množství odpadu u druhů odpadu (katalogových čísel odpadu) 16 01 04* Katalogu odpadů, u kterých byl vykázán kód nakládání BN30 a AN60. Tabulka 34: Produkce autovraků Autovraky Vyhodnocení Produkce (A00) + BN 30 + AN60 [t/rok] 2009 6 690,05 2010 7 166,57 2011 6 836,60 2012 7 754,12 2013 7 054,78 2014 7 935,58 2015 8 631,56 2016 9 394,08 Podrobné a přesné údaje o zpracování autovraků (procenta využití) nejsou Krajskému úřadu k dispozici. Souhrnné údaje o zpracování a využití autovraků zasílají povinné osoby na MŽP, kde jsou sumarizovány za celou republiku. Krajský úřad dle 78 zákona o odpadech, vede, pravidelně aktualizuje a zveřejňuje seznam osob oprávněných ke zpracování autovraků. Seznam provozovatelů zařízení pro autovraky s vydaným souhlasem podle 14, odst. 1 zákona o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů je umístěn v Registru zařízení na internetových stránkách isoh.mzp.cz. Na území kraje je k dispozici 31 zařízení s povolením k provozování zařízení pro zpracování autovraků (demontáž autovraků). * Příloha 5.1. - Tabulka 52 58 ISES, s.r.o.

3.6.5 Odpadní pneumatiky Číslo cíle 3.6.3.1 Cíle Zdroje použité k hodnocení Stav plnění cíle Komentář a) Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních pneumatik Dosáhnout požadované úrovně sběru pneumatik v Příloze 7.1 * b) Dosáhnout vysoké míry využití při zpracování odpadních pneumatik Od roku 2018 a dále dosáhnout požadovaných % pro využití, recyklaci a opětovné použití při zpracování odpadních pneumatik v Příloze* Indikátory OH kraje, databáze krajského úřadu. Cíl nebyl posuzován S pneumatikami je nakládáno jak v režimu odpadů, tak v režimu zpětného odběru. Podrobné údaje o zpětném odběru má k dispozici MŽP, na úrovni kraje jsou k dispozici jen částečně a to tehdy, pokud je povinná osoba zaeviduje jako přijaté na území kraje. Od 1. října 2015 je účinný zákon č. 223/2015 Sb., kterým se mění zákon o odpadech, který umožnil vznik kolektivních systémů v oblasti zpětného odběru pneumatik. Zpětný odběr pneumatik zajišťuje od roku 2016 kolektivní systém ELT Management Company Czech Republic (Eltma), který firmám umožňuje plnění povinností zpětného odběru pneumatik v České republice. Oprávnění od Ministerstva životního prostředí získala dne 14. 4. 2016. Eltma byla založena společnostmi Bridgestone ČR, s.r.o., Continental Barum s.r.o., Goodyear Dunlop Tires Czech s.r.o., Michelin Hungária Kft., Nokian Tyres s.r.o. a Pirelli Tyre (Suisse) S.A. a na rozdíl od kolektivních systémů zajišťujících zpětný odběr elektrozařízení problematiku zpětného odběru pneumatik nebude řešit přes sběrné dvory měst a obcí. V režimu odpadů bylo na území Pardubického kraje v roce 2016 dle evidence (A00 + AN60 + BN30) vyprodukováno 1 477,2 t pneumatik. Tabulka 35: Produkce odpadních pneumatik Pneumatiky Vyhodnocení Produkce A00 + AN60 + BN 30 [t/rok] 2009 1 022,82 2010 1 000,06 2011 1 089,45 2012 1 058,17 2013 1 280,25 2014 1 189,17 2015 1 253,17 2016 1 477,20 59 ISES, s.r.o.

Odpadní pneumatiky [t/rok] Vyhodnocení plnění POH Pardubického kraje za rok 2016 listopad 2017 Graf č. 42: Produkce odpadních pneumatik na území kraje 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 Produkce odpadních pneumatik * Příloha 5.1. a) - Tabulka 53 b) - Tabulka 54 60 ISES, s.r.o.