Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát HR Discussion http://www.advokatnisluzby.com 03. 04. 2017 Chudoba a její měření ve světě, v Evropské unii a v České republice Measurement of poverty in the world, in the European Union and in the Czech Republic Armutbemessung in der Welt, in der Europäischen Union und in der Tschechischen Republik Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Obsah Anotace... 3 Annotation... 3 Annotation... 3 Úvod... 3 V následujícím příspěvku bude pozornost věnována pojmu chudoba a způsobům jejího měření ve světě, v zemích Evropské unie a především v České republice. Celkově je podrobněji pozornost věnována systému pomoci v hmotné nouze v České republice.... 3 Pojem chudoba a sociální vyloučení... 4 DEFINICE C HUDOBY P ODLE O SN... 4 Měření chudoby... 5 Světová banka... 5 Změna metodiky může být zásadní i z hlediska rozvojové pomoci, která tato čísla sleduje.... 5 Chudoba v Evropě a její měření v EU... 5 Hmotná nouze a její koncepce v ČR... 7 Hrubý domácí produkt/hdp... 7 Životní a existenční minimum v ČR... 8 Dále pro stanovení doplatku na bydlení podle skutečných nákladů na bydlení... 9 Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení.... 9 Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení.... 9 Definice životního a existenčního minima... 9 Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.... 9 Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.... 9 Částky životního minima v Kč za měsíc... 9 Částka existenčního minima v Kč za měsíc... 9 Příklady životního minima různých typů domácností v Kč za měsíc... 9 Společně posuzované osoby... 10 Započitatelné příjmy... 10 1
Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát HR Discussion http://www.advokatnisluzby.com 03. 04. 2017 S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd.) s výjimkou:... 10 Valorizace životního a existenčního minima.... 11 Životní a existenční minimum je zvyšováno nařízením vlády. Při zvyšování částek životního a existenčního minima se zachovává jejich reálná úroveň. Vláda je zmocněna zvyšovat částky životního a existenčního minima od 1. ledna podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období 5 %. Částky životního a existenčního minima může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace.... 11 Pomoc v hmotné nouzi v ČR/HN... 11 Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.... 11 Je moderní formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení.... 11 Vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá.... 11 Zákon o pomoci v hmotné nouzi... 11 Dávky a jejich výplata... 11 Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou:... 11 Osoba v hmotné nouzi... 12 Okruh oprávněných osob občan ČR, EU... 12 Příjem... 13 Zvýšení příjmu vlastním přičiněním... 13 Příspěvek na živobytí... 13 Je základní dávka pomoci v hmotné nouzi, která řeší nedostatečný příjem osoby/společně posuzovaných osob. Okruh společně posuzovaných osob je dán zákonem o životním a existenčním minimu. Vzhledem k tomu, že v praxi dochází k různým situacím, které jsou zcela individuálního charakteru, má orgán pomoci v hmotné nouzi možnost z okruhu společně posuzovaných osob některou osobu vyloučit.... 13 Mimořádná okamžitá pomoc... 15 Elektronické interaktivní formuláře... 16 Závěr... 17 Použité zdroje:... 18 2
Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát HR Discussion http://www.advokatnisluzby.com 03. 04. 2017 Anotace V předloženém příspěvku bude provedena analýza pojmu chudoba a její měření ve světe, v Evropě a v České republice. Dále bude proveden rozbor platné právní úpravy pomoci v hmotné nouzi ve formě příspěvků na živobytí a doplatků na bydlení v České republice. Klíčová slova: chudoba, sociální vyloučení, měření chudoby, životní minimum, existenční minimum, sociální potřebnost, pomoc v hmotné nouzi, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc Annotation There will be made the analyse of the term lack and the measurement of poverty in the world, in Europe and in the Czech Republic. And then there will be the analyse of the system of basic material help in form of living contribution and housing benefits in the Czech Republic. Keywords: lack, social exclusion, measurement of poverty, life minimum, subsistence level, subsistance basic income, social necessity, material help, living contribution, housing benefit, extraordinary immediate help Annotation Es wird die Analyse des Begriffs der Armut ihre Bemessungsmethoden in der Welt, in der Europäischen Union und in der Tschechischen Republik. Weiterhin es wird die Analyse der gültigen Legislative der Sozialhilfe in der Form der Unterhaltszuschüsse und Wohnnachzahlungen in der Tschechischen Republik. Schlüsselwörter: Ärmlichkeit, Sozialausschluss, Armutbemessung, Existenzminimum, Sozialnot, Materiellnothilfe, Unterhaltszuschuss, Wohnnachzahlung Úvod V následujícím příspěvku bude pozornost věnována pojmu chudoba a způsobům jejího měření ve světě, v zemích Evropské unie a především v České republice. Celkově je podrobněji pozornost věnována systému pomoci v hmotné nouze v České republice. 3
Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát HR Discussion http://www.advokatnisluzby.com 03. 04. 2017 Pojem chudoba a sociální vyloučení DEFINICE CHUDOBY PODLE OSN Chudoba je základní odepření možností a příležitostí a znesvěcení lidské důstojnosti. Znamená to neschopnost efektivně se podílet na životě společnosti. Znamená to mít nedostatek k uživení a ošacení rodiny, nemít školu nebo nemoci navštívit nemocnici, nemít půdu k vypěstování jídla nebo práci, aby si člověk vydělal na živobytí, nemít přístup k úvěrům. Znamená to nejistotu, bezmocnost a vyloučení jedinců, domácností či komunit. Znamená náchylnost k násilí a často to také znamená žití v omezeném a zranitelném prostředí bez přístupu k čisté vodě či hygienickým zařízením. 1 CHUDOBA VE SVĚTĚ V ROCE 2007 Zdroj: http://www.penize.cz/hdp/54135-jak-chudy-bohaty-je-chudy-cech Sociální práva je metodické označení těch součástí lidských práv, která vymezují sociální záruky důstojné lidské existence zabraňující tak vyloučení ze společnosti z důvodu nedostatečných finančních prostředků. Celosvětově je tématu chudoba věnována pozornost na úrovni Organizace spojených národů (OSN), v Evropské unii (EU) a samotných 1 Zdroj: Prohlášení podepsané všemi agenturami OSN, 1998, on-line: http://www.penize.cz/hdp/54135-jak- chudy-bohaty-je-chudy-cech 4
Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát HR Discussion http://www.advokatnisluzby.com 03. 04. 2017 vyspělých státech v podobě vnitrostátních legislativních právních úprav. Článek 30 odst. 2 LZPS ČR2 garantuje každému, kdo je v hmotné nouzi, právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. Měření chudoby Světová banka Na světě je 1,4 miliardy extrémně chudých lidí, odhaduje Světová banka. Jde o jedince, kteří mají za den příjem maximálně dolar a čtvrt. Číslo se týká roku 2005. Světová banka považovala za extrémně chudé ty, kteří mají k dispozici méně jak jeden dolar na den v paritě kupní síly roku 1985. Metodika se změnila v 90. letech na 1,08 dolaru v paritě kupní síly (PKS) roku 1993 a aktuální verze považuje za extrémně chudého člověka s příjmem 1,25 dolaru v PKS roku 2005. PKS představuje přepočet mezi měnami, který vychází z hodnot stejného koše zboží v různých zemích.3 Martin Ravallion, vedoucí výzkumného týmu Světové banky, za čísly stojí. Není pochyb o tom, že lidé, kteří jsou chudí podle standardů chudé země, jsou ve skutečnosti opravdu chudí a že takovéto stanovení hranice je důležité, aby se pomoc dostala k opravdu těm nejchudším. Změna metodiky může být zásadní i z hlediska rozvojové pomoci, která tato čísla sleduje. Změna metodiky podle ekonoma Sanjay Reddyho a filozofa Thomase Pogge4 představuje pouze jiná špatná čísla. Podle jejich výpočtů první změna metodiky měla za následek metodický nárůst chudoby v roce 1993 v subsaharské Africe o 27,06 procenta. Naopak Latinská Amerika a Karibik si polepšily o 35 procent. Je to prý dáno tím, že PKS jednotlivých zemí není možné jednoduše přepočítat. Jejich nové propočítání tak tehdy výrazně změnilo vnímání chudoby na světě. Hranice musí být konzistentní v čase i v prostoru, takže lidé, kteří jsou počítáni jako chudí, si opravdu mohou koupit méně základních potřeb než ti, kteří nejsou chudí v jiných zemích a v různých letech, tvrdí Pogge v rozhovoru pro UNESCO5. Hranice 1,25 dolaru na den byla spočítána na základě průměrné hranice chudoby v 10 až 20 nejchudších zemích světa. Není pochyb o tom, že lidé, kteří jsou chudí podle standardů chudé země, jsou ve skutečnosti opravdu chudí, tvrdí Ravallion a dodává, že takovéto stanovení hranice je důležité, aby se pomoc dostala k opravdu těm nejchudším. Chudoba v Evropě a její měření v EU Evropská unie6 naopak sleduje počet chudých pomocí mediánového disponibilního důchodu, který představuje důchod po daních a sociálních transferech, a který je přesně v polovině všech důchodů. Nejčastěji se považuje za chudého ten, kdo nedosahuje 60 procent tohoto příjmu.7 Toto kritérium řadí Česko mezi státy s nejmenší chudobou v Evropě. Chudých 2 Listina základních práv a svobod ČR/LZPS, usn. č. 2/1993 Sb., v platném znění 3 Zdroj: http://www.penize.cz/hdp/54135-jak-chudy-bohaty-je-chudy-cech 4 Zdroj: http://www.penize.cz/hdp/54135-jak-chudy-bohaty-je-chudy-cech United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, UNESCO, http://www.osn.cz/en/ 6 Evropská unie/eu, https://europa.eu/european-union/index_cs 5 7 Zdroj: http://www.penize.cz/hdp/54135-jak-chudy-bohaty-je-chudy-cech 5
Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát HR Discussion http://www.advokatnisluzby.com 03. 04. 2017 je v Česku podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat deset procent obyvatel, tedy milion lidí, kteří nedosahují ročního příjmu 5 634 eur v paritě kupní síly, neboli nemají na den více než 15 eur. Nejvíce chudých mají v Lotyšsku, Itálii či v Řecku, kde se podíl lidí s příjmem pod 60 procenty mediánového důchodu pohybuje nad dvacet procenty. Z evropského pohledu je tedy chudý každý pátý Řek, Ital či Lotyš. Jenže i v těchto případech se hranice chudoby výrazně liší. Zatímco v Lotyšsku je podle této metodiky považován za chudého člověk s ročním příjmem nižším než 3480 eur v PKS (zhruba 9 eur na den), v Itálii jde o člověka s ročním příjmem nižším než 9666 eur v PKS (zhruba 27 eur na den). Hranice chudoby v EU (denní příjem v eurech v paritě kupní síly) Jinými slovy chudý Ital je zhruba 28krát bohatší než chudý Afričan či obyvatel Latinské Ameriky a čtyřikrát bohatší než chudý Lotyš. Chudý Čech je při zohlednění životní úrovně zhruba patnáctkrát bohatší než chudí lidé v rozvojovém světě, ale zhruba dvakrát chudší než chudý Ital. Problémy se statistikou chudoby se ale netýkají pouze jejího mezinárodního měření.8 Růst a úspěšnost ekonomiky se běžně měří pomocí růstu hrubého domácího produktu (HDP)9. HDP nám neříká nic o tom, co se děje s typickým občanem, tvrdí Joseph Stiglitz, ekonom a nositel Nobelovy ceny v této oblasti. Ekonomika může bohatnout, zatímco většina její populace chudne. Stiglitz proto navrhuje měřit bohatství nejen prostřednictvím HDP, ale započítávat i takové hodnoty jako je čisté životní prostředí, kvalita veřejných služeb či vzdělání populace. Je 8 Zdroj: http://www.penize.cz/hdp/54135-jak-chudy-bohaty-je-chudy-cech 9 Metodika Českého statistického úřadu/čsu, on- line: https://www.czso.cz/csu/czso/hruby_domaci_produkt_- hdp- 6
Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát HR Discussion http://www.advokatnisluzby.com 03. 04. 2017 ovšem diskutabilní, jak by takové nové statistiky změnily tu skutečnost, že skoro čtvrtina populace si musí na den vystačit s dolarem a čtvrt. Hmotná nouze a její koncepce v ČR Hrubý domácí produkt/hdp Hrubý domácí produkt (HDP) je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území; používá se pro stanovení výkonnosti ekonomiky. Může být definován, resp. spočten třemi způsoby: (1) produkční metodou, (2) výdajovou metodou a (3) důchodovou metodou.10 Produkční metodou se HDP počítá jako součet hrubé přidané hodnoty jednotlivých institucionálních sektorů nebo odvětví a čistých daní na produkty (které nejsou rozvrženy do sektorů a odvětví). Je to také vyrovnávací položka účtu výroby za národní hospodářství celkem, kde se straně zdrojů zachycuje produkce a na straně užití mezispotřeba. Hrubá přidaná hodnota je rozdílem mezi produkcí a mezispotřebou. Vzhledem k tomu, že produkce se oceňuje v základních cenách a užití v kupních cenách, je strana zdrojů za národní hospodářství celkem doplněna o daně snížené o dotace na výrobky. HDP = Produkce mínus Mezispotřeba plus Daně z produktů mínus Dotace na produkty Výdajovou metodou se HDP počítá jako součet konečného užití výrobků a služeb rezidentskými jednotkami (skutečná konečná spotřeba a tvorba hrubého kapitálu) a salda vývozu a dovozu výrobků a služeb. Skutečná konečná spotřeba je odvozena prostřednictvím naturálních sociálních transferů od výdajů na konečnou spotřebu domácností, vlády a neziskových institucí sloužících domácnostem. Tvorba hrubého kapitálu se člení na tvorba hrubého fixního kapitálu, změnu zásob a na čisté pořízení cenností. HDP = Výdaje na konečnou spotřebu plus Tvorba hrubého kapitálu plus Vývoz výrobků a služeb mínus Dovoz výrobků a služeb Důchodovou metodou se HDP počítá jako součet prvotních důchodů za národní hospodářství celkem: náhrad zaměstnancům, daní z výroby a z dovozu snížených o dotace a hrubého provozního přebytku a smíšeného důchodu (resp. čistého provozního přebytku a smíšeného důchodu a spotřeby fixního kapitálu) HDP = Náhrady zaměstnancům plus Daně z výroby a z dovozu mínus Dotace plus Čistý provozní přebytek plus Čistý smíšený důchod plusspotřeba fixního kapitálu Hrubý domácí produkt 11 meziroční růst/pokles, v %, 4. čtvrtletí 2016 : 1,9 10 https://www.czso.cz/csu/czso/hruby_domaci_produkt_- hdp- 11 Datum zveřejnění ČSU: 31.03.2017 7
Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát HR Discussion http://www.advokatnisluzby.com 03. 04. 2017 Kolik Čechů žije pod daným násobkem životního minima (kumulativně) Zdroj: Čermák, P. Jak chudý (bohatý) je chudý http://www.penize.cz/hdp/54135-jak-chudy-bohaty-je-chudy-cech Čech, on-line: Životní a existenční minimum v ČR Právní úprava v České republice byla zakotvena v roce 2006 v návaznosti na původní zákon o sociální potřebnosti a o životním minimu. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, v platném znění novely č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek od 01. 01. 2012 Hlavní využití pro posouzení hmotné nouze jako sociálně ochranná veličina pro určení výše příspěvku na živobytí Hlavní využití životního a existenčního minima je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina. Životní a existenční minimum je využíváno také v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, při zjišťování nároku na dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (u přídavku na dítě a porodného). V případě dávek pěstounské péče tvoří základ pro výpočet jejich výše. Další využití životního minima je například v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností, v případě exekucí pro nezabavitelné částky apod. 8
Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát HR Discussion http://www.advokatnisluzby.com 03. 04. 2017 Dále pro stanovení doplatku na bydlení podle skutečných nákladů na bydlení Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení. Definice životního a existenčního minima Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. ŽIIVOTNÍ MINIMUM V ČR Částky životního minima v Kč za měsíc pro jednotlivce pro první dospělou osobu v domácnosti pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let 6 až 15 let 15 až 26 let (nezaopatřené) 3 410 3 140 2 830 1 740 2 140 2 450 Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti. Částka existenčního minima v Kč za měsíc existenční minimum 2 200 Příklady životního minima různých typů domácností v Kč za měsíc jednotlivec 3 410 2 dospělí 3 140 + 2 830 = 5 970 1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let 3 140 + 1 740 = 4 880 2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let 3 140 + 2 830 + 1 740 = 7 710 2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let 3 140 + 2 830 + 2 140 + 2 450 = 10 560 2 dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let 3 140 + 2 830 + 1 740 + 2 140 + 2 450 = 12 300 Zdroj: Integrovaný portál MPSV ČR Sociální tématika, http://portal.mpsv.cz/soc/hn/obcane/zivotni_min 9
Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát HR Discussion http://www.advokatnisluzby.com 03. 04. 2017 Společně posuzované osoby rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, manželé nebo registrovaní partneři, rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami, jiné osoby společně užívající byt, pokud neprokáží, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby. Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby), zdržují mimo byt. Započitatelné příjmy S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd.) s výjimkou: příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a jednorázových sociálních dávek, příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby, náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy, peněžní pomoci obětem trestné činnosti, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem, podpory z prostředků nadací a občanských sdružení, stipendií, odměn za darování krve, daňového bonusu, příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob), části příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů, příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku, zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa, příjmů plynoucího na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z titulu spravedlivého zadostiučinění nebo z titulu smírného urovnání záležitostí. 10
Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát HR Discussion http://www.advokatnisluzby.com 03. 04. 2017 Valorizace životního a existenčního minima. Životní a existenční minimum je zvyšováno nařízením vlády. Při zvyšování částek životního a existenčního minima se zachovává jejich reálná úroveň. Vláda je zmocněna zvyšovat částky životního a existenčního minima od 1. ledna podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období 5 %. Částky životního a existenčního minima může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace. Pomoc v hmotné nouzi v ČR/HN Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Je moderní formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. Vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. Zákon o pomoci v hmotné nouzi Vymezuje situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi. Napomáhá řešení některých nárazových životních situací. Stanovuje, že každá osoba má nárok na poskytnutí základních informací, které vedou nejenom k řešení její současné situace, ale i k předcházení vzniku hmotné nouze. Nedílnou součástí pomoci v hmotné nouzi je sociální práce s klienty. V oblasti pomoci v hmotné nouzi plní v rámci sociální práce některé úkoly rovněž pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady. Dávky a jejich výplata Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou: 1. příspěvek na živobytí 2. doplatek na bydlení 3. mimořádná okamžitá pomoc O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR. Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi12 a dávky státní sociální podpory se podávají na kontaktních pracovištích krajských poboček Úřadu práce České republiky podle 12 On- line Interaktivní formuláře, https://formulare.mpsv.cz/oknouze/cs/welcome/index.jsp 11
Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát HR Discussion http://www.advokatnisluzby.com 03. 04. 2017 místa trvalého pobytu občana. Pracovníci příslušných kontaktních pracovišť poskytnou všechny potřebné informace. Osoba v hmotné nouzi Jde v zásadě o stav, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním. Okruh oprávněných osob občan ČR, EU Nárok na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení má pouze fyzická osoba, jestliže ona a s ní společně posuzované osoby jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu a mají zde bydliště. Dávky náleží rovněž dalším, v zákoně o HN uvedeným osobám, které nemají na území České republiky trvalý pobyt, pokud zde mají bydliště. Bydlištěm se rozumí situace, kdy centrum zájmů má osoba na území České republiky (např. se zde dlouhodobě zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání apod.). Nárok na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení mají také občané Evropské unie krytí přímo použitelným předpisem EU - Nařízením EP a Rady (ES) 492/2011, popř. po třech měsících pobytu na území ČR. Okruh oprávněných osob pro mimořádnou okamžitou pomoc je širší. Nárok na MPO mohou mít rovněž osoby legálně pobývající na území České republiky na základě zákona o pobytu cizinců. V odůvodněných případech je-li osoba vážně ohrožena na zdraví může jí být mimořádná okamžitá pomoc poskytnuta, i když pobývá na území České republiky v rozporu se zákonem o pobytu cizinců. V hmotné nouzi není osoba, která není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, popřípadě osoba, která je v pracovním nebo obdobném vztahu, ale nemá z těchto vztahů v rozhodném období příjem, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnání, která prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním, které nevznikl nárok na nemocenské nebo jí náleží ve snížené výši, a to z důvodu, že si přivodila pracovní neschopnost úmyslně, která je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, které za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky byla uložena sankce, která nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby. 12
Příjem Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát HR Discussion http://www.advokatnisluzby.com 03. 04. 2017 Okruh příjmů, které se berou v úvahu při posuzování nároku na dávku a její výši, je stanoven v zákoně o životním a existenčním minimu. Nicméně zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví určité odchylky: tzv. čisté příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků uvedených v zákoně o daních z příjmů a ze mzdových nároků vyplácených úřadem práce se započítávají ve výši 70%, příjmy z náhrady mzdy nebo sníženého platu po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) a z dávky nemocenského pojištění, z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, z důchodů poskytovaných v rámci důchodového pojištění se započítávají ve výši 80%, ostatní příjmy uvedené v zákoně o životním a existenčním minimu se započítávají ze 100%. Příjem se zjišťuje za období tří kalendářních měsíců před podáním žádosti o dávku, v průběhu pobírání dávky za jeden předcházející měsíc. Zvýšení příjmu vlastním přičiněním Nedostatečný příjem je pouze jednou z podmínek hmotné nouze, podstatné je, že osoba/společně posuzované osoby si ho nemohou zvýšit vlastním přičiněním. Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek prodejem nebo jiným využitím majetku. Zákon o pomoci v hmotné nouzi blíže stanoví, co se rozumí jednotlivými formami vlastního přičinění, stanoví i situace, okruh osob, u nichž se některá forma vlastního přičinění nevyžaduje, a vliv snahy osoby na nárok na dávku a její výši. Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře. Příspěvek na živobytí Je základní dávka pomoci v hmotné nouzi, která řeší nedostatečný příjem osoby/společně posuzovaných osob. Okruh společně posuzovaných osob je dán zákonem o životním a existenčním minimu. Vzhledem k tomu, že v praxi dochází k různým situacím, které jsou zcela individuálního charakteru, má orgán pomoci v hmotné nouzi možnost z okruhu společně posuzovaných osob některou osobu vyloučit. Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí. Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí okruhu společně posuzovaných osob se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima. Částka živobytí osoby se zvyšuje, pokud zdravotní stav osoby vyžaduje podle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování. 13
Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát HR Discussion http://www.advokatnisluzby.com 03. 04. 2017 Částka živobytí u osoby, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování. Částka živobytí u osoby, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi jí byl skončen základní pracovně-právní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo s ní byl skončen jiný pracovní poměr z obdobného důvodu, činí částku existenčního minima případně zvýšenou z důvodu dietního stravování. Částka živobytí u osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc, činí částku existenčního minima případně zvýšenou z důvodu dietního stravování. Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. (Přiměřené náklady na bydlení jsou náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 %, v Praze 35 %, příjmu osoby či rodiny). Doplatek na bydlení Je dávka pomoci v hmotné nouzi, která společně s vlastními příjmy občana a příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí. Nárok na doplatek na bydlení má vlastník bytu, nebo jiná osoba, která užívá byt na základě smlouvy, rozhodnutí, nebo jiného právního titulu a po splnění stavebně technických standardů kvality bydlení vlastník stavby pro individuální či rodinnou rekreaci, jejichž příjem/příjem společně posuzovaných osob je po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení nižší než částka jeho živobytí/částka živobytí společně posuzovaných osob. Okruh společně posuzovaných osob pro účely doplatku na bydlení je stejný jako pro účel příspěvku na živobytí. Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení lze přiznat (s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům), i osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán, protože její příjem/příjem společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek této částky. Zákon o pomoci v hmotné nouzi pamatuje i na specifické situace spojené s bydlením. V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi doplatek na bydlení poskytnout do části bytu, po splnění hygienických podmínek a udělení souhlasu obce do ubytovacího zařízení a po splnění stavebně technických standardů kvality bydlení do jiného než obytného prostoru. Jako případ hodný zvláštního zřetele se vždy považuje ubytování v pobytových sociálních službách (např. azylový dům, domov pro seniory, chráněné bydlení). Výše doplatku na bydlení se vypočte tak, že se od částky odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na aktuální kalendářní měsíc (snížené o příspěvek na bydlení náležející za předchozí kalendářní měsíc) odečte částka, o kterou příjem osoby/společně posuzovaných osob (včetně vyplaceného příspěvku na živobytí) převyšuje částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob. 14
Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát HR Discussion http://www.advokatnisluzby.com 03. 04. 2017 Mimořádná okamžitá pomoc Prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci může být poskytnuta pomoc v situacích nepříznivého a mimořádného charakteru, kdy je potřeba poskytnout pomoc bezprostředně. Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví několik situací, v nichž lze tuto dávku pomoci v hmotné nouzi poskytnout. První situací je ta, kdy osoba neplní podmínky hmotné nouze pro opakované dávky, ale kvůli nedostatku finančních prostředků jí hrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima). Druhá situace, v níž lze poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc, je spojena s vážnou mimořádnou událostí. Mimořádná okamžitá pomoc může být poskytnuta osobě, kterou postihne vážná mimořádná událost a celkové sociální a majetkové poměry této osoby jí neumožňují překonat událost vlastními silami. Takovou událostí je např. živelní pohroma (povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení apod.), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie. Maximální výše dávky činí 15násobek částky životního minima jednotlivce. Další situací, v níž lze poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc, je situace, kdy osoba nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky: a. K úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu; výše dávky se stanoví s ohledem na konkrétní výdaj. b. Na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby; výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce 10násobek částky životního minima jednotlivce. c. K uhrazení odůvodněných nákladů vzniklých v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí; výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce 10násobek částky životního minima jednotlivce. Poslední situace se týká osob, které nemohou v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků, úspěšně řešit svoji situaci a jsou ohroženy sociálním vyloučením. Jde zejména o osobu, která: a. je propuštěna z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, nebo b. je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo c. je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo 15
Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát HR Discussion http://www.advokatnisluzby.com 03. 04. 2017 d. nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo e. je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby. V tomto případě lze poskytnout dávku až do výše 1 000 Kč. Součet dávek poskytnutých v kalendářním roce nesmí přesáhnout 4násobek částky životního minima jednotlivce. Elektronické interaktivní formuláře Aplikace Elektronické formuláře13 pro státní sociální podporu a pěstounskou péči slouží k usnadnění komunikace s orgány státní správy a pověřenými úřady. Umožňuje vyplnění formulářů (žádostí a potvrzení) přímo na počítači, kontrolu zadaných údajů a následný tisk nebo uložení formuláře. Z aplikace je rovněž možné vytisknout či uložit prázdné formuláře. Vybrané formuláře je také možné podat elektronicky podepsané elektronickým podpisem vytvořeným na základě kvalifikovaného certifikátu nebo je možné je odeslat pomocí systému datových schránek. Požadavky pro uskutečnění elektronického podání jsou vypsány na stránce Technické podmínky v sekci Elektronická podání. Požadavky pro odeslání formuláře z datové schránky jsou popsány na stejné stránce v sekci Odeslání z datové schránky. Krajské pobočky a kontaktní pracoviště Úřadu práce České republiky14 rozhodují o přiznání dávek. Úzce spolupracuji s obcemi. Je potřeba podotknout, že obce s rozšířenou působnosti o dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodovali do roku 2012. Standardizovaný záznam sociálního pracovníka (SZSP) Dotace na výkon sociální práce, http://portal.mpsv.cz/soc/szsp_obce Úlohy jsou součásti aplikace OKnouze/OKslužby, úlohy pro evidenci standardizovaného záznamu sociálního pracovníka jsou určeny pracovníkům obcí, KÚ a ÚP, úlohy týkající se žádostí o dotace na výkon sociální práce jsou určeny pracovníkům obcí a KÚ. 13 Interaktivní elektronické tiskopisy pro podávání žádostí o dávky, on-line: https://formulare.mpsv.cz/oknouze/cs/welcome/index.jsp 14 Rozhodování o dávkách pomoci v hmotné nouzi Krajské pobočky a kontaktní pracoviště ŮP ČR, online přehled: http://portal.mpsv.cz/soc/hn/local, Poslední aktualizace: 30. 11. 2016, I.K. dne 02. 04. 2017 16
Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát HR Discussion http://www.advokatnisluzby.com 03. 04. 2017 Závěr Co dodat na úplný závěr příspěvku věnovaného tématu chudoba a její měření. Chudoba je pojmem relativní a je především věcí každého jednotlivce, jak ji vnímá a co pro něj představuje reálnou výši nákladů potřebnou na uspokojení všech základních životních potřeb. Stát ve své roli sehrává především úlohu subjektu, který se má postarat pouze o situace, které chrání jednotlivce před ohrožením jeho základního práva na život a s tím spojeným právem na uspokojení základních potřeb na základní živobytí a na důstojné bydlení. Z mého úhlu pohledu jde o pokrokový moderní systém fungující ve většině moderních demokratických států, který z nich tak činí cílové země pro osoby ze zemí, kde rozvoj ochrany základních a sociálních práv člověka a občana nedospěl ve svém historickém žebříčku tak daleko. V České republice je tradice založena od roku 1991, kdy byla poprvé legislativně zakotvena základní pravidla pro minimální mzdu a životní minimum pro potřeby posuzování tzv. sociální potřebnosti. Na tuto tradici navazuje současná podoba platné právní úpravy pomoci v hmotné nouzi a o životním a existenčním minimu z roku 2006, která byla doplněna samostatným zákonem o sociálních službách (z. č. 108/2006 Sb., v platném znění), a která nezůstává nezměněna a průběžně dochází k její modifikaci. Poslední novinky a změny plánuje Ministerstvo práce a sociálních věcí opět v roce 2017 s pravděpodobnou účinností od roku 201815. Stát realizuje svou úlohu prostřednictvím Úřadu práce České republiky ve spolupráci s obcemi a kraji a dalšími soukromoprávními subjekty na bázi podpory neziskového sektoru. 15 Vedle systému pomoci v hmotné nouzi je to především systém poskytování sociálních služeb osobám závislým na pomoci jiných, Velká novela zákona o sociálních službách přinese řadu změn ve prospěch potřebných, tisková zpráva MPSV ČR ze dne 29. Března 2017, http://www.mpsv.cz/files/clanky/30081/vlada_schvalila_novelu_zakona_o_socialnich_sluzbach.pdf 17
Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát HR Discussion http://www.advokatnisluzby.com 03. 04. 2017 Použité zdroje: Prameny práva: Listina základních práv a svobod ČR/LZPS, usn. č. 2/1993 Sb., v platném znění, čl. 30 odst. 2 právo každého, do je v hmotné nouzi, na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek Zákon o životním a existenčním minimu, z. č. 110/2006 Sb., v platném znění n. v. 409/2011 Sb./ŽM a ExM Zákon o pomoci v hmotné nouzi, z. č. 111/2006 Sb., v platném znění/hn Zákon o sociálních službách, z. č. 108/2006 Sb., v platném znění/socs Nařízení EP a Rady č. 883/2006 o koordinaci sociálního zabezpečení v EU + Prováděcí nařízení 987/2009 + Nařízení EP a Rady (ES) 492/2011 Internet: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky/mpsv ČR, www.mpsv.cz Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Sociální tématika, Interaktivní tiskopisy, http://portal.mpsv.cz/soc Evropská unie/eu, www.europa.eu Organizace spojených národů/osn/united nation/un, www.un.com, http://www.osn.cz/en/ ČERMÁK, P. Jak chudý (bohatý) je Čech, on-line: http://www.penize.cz/hdp/54135-jakchudy-bohaty-je-chudy-cech KOSTADINOVOVÁ, I. Komentář k článkům 28, 29 a 30 Listiny základních práv a svobod. In: KLÍMA, K. a kol. Komentář k Ústavě a Listině. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 1. Vydání 2005, 1019 s., ISBN 80-86898-44-X, 2. rozšířené vydání 2009 ISBN 978-80-7380-140-3, str. 1203-1242 KOSTADINOVOVÁ, I. Sociální funkce státu (17. kapitola). In: Klíma a kol., Státověda, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2006, ISBN 80-86898-98-9, dotisk 2009, 2010, str. 300-346 Dne 03. 04. 2017 Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát E- mail: ilda@seznam.cz Web: http://www.advokatnisluzby.com/publication 18