Mohelnicko kraj mezi Hanou a Jeseníky Třídenní cyklovýlet za poznáním Mohelnicka a Zdroj: http://www.olympusobchod.cz jeho blízkého okolí
Den první Celková délka trasy je 51 km, průměrná časová náročnost 3,5 hodiny (bez přestávek). Převýšení cyklotrasy je 295 m. Z Mohelnice vyjíždíme po trase č. 6202 směr Křemačov, přes Podolíčko (horší stav cesty) po silnici dále na Mírovský Grunt, Mírov a do Svojanova. Ze Svojanova trasa pokračuje (souběžně s trasou 4063) místní komunikací do Maletína. Z Maletína pokračujeme po trase č. 6203, po málo frekventované silnici III. třídy, do Krchleb. V Krchlebech trasa vede mimo obec po zpevněné polní komunikaci (místy s horším povrchem). V Řepové se vydáme po trase č. 6227 směr Květín, Slavoňov, Lukavice a dále do Dubicka. Z Dubicka pokračujeme po trase č. 6026 do Police a Úsova. Z Úsova vede trasa po silnici II. třídy do Stavenice. Za Stavenicí je možnost odbočení na Moravskou stezku (trasa č. 51), která vede Třeštiny a do Háje. Stejnou cestou se pak dostaneme zpět do Třeštiny, odkud pokračujeme po Moravské stezce až do Mohelnice.
Den druhý Celková délka trasy je 41 km, průměrná časová náročnost 2,75 hodiny (bez přestávek). Převýšení cyklotrasy je 190 m. Trasa začíná v Mohelnici, odkud vyjíždíme směrem na Loštice. V Lošticích se napojíme na trasu č. 6036, pokračujeme po zpevněných komunikacích přes lom a dále lávkou přes Třebůvku po místních komunikacích přes Vlčice do Jeřmaně, kde je rozcestí. Trasa 6036 dále pokračuje po místní komunikaci až do části Bouzova-Doly, kde se napojuje na Moravskou stezku č. 512 a směrem doleva nás přivede po několika stech metrech k hradu Bouzov. Poté se pokračuje po stejné cestě zpět do Bouzova-Doly odkud pokračujeme po Moravské stezce č. 512 přes Kozov až do Vranové Lhoty. Odtud pokračujeme po trase č. 6206 přes Veselí do Radnice. Z Radnice se napojujeme na trasu č. 6205, která vede přes Pavlov do Líšnice. V Líšnici pokračujeme trasou č. 6204 do Vyšehorek a do Podolí. Z Podolí pokračujeme spojovací polní cestou do Újezda a dále do Mohelnice.
Den třetí Celková délka trasy je 29 km, průměrná časová náročnost 2 hodiny (bez přestávek). Převýšení cyklotrasy je 32 m. Z Mohelnice vyjíždíme po Moravské stezce č. 51 směrem na Moravičany, Doubravice a do Bílé Lhoty- Nových Mlýnů. Asi po 150 m za Rybářskou hospodou zabočíme doprava na lesní cestu na modrou turistickou trasu, která vede přes Chrám přátelství až k Novým Zámkům. U Nových Zámků zabočíme doprava a držíme se modré turistické trasy (souběžná s trasou č. 6033), která nás dovede do Mladče. V Mladči, asi 150 m za parkovištěm, zabočíme doprava na polní cestu. Pokračujeme po ní až k závoře, která nás navede na lesní cestu podél Mlýnského potoka k Rytířské síni, Řimickým vyvěračkám až do Měníka. Odtud pokračujeme směrem na Bílou Lhotu. Z Bíle Lhoty se napojíme na Moravskou stezku č. 512 a pokračujeme až do Řimic. V Řimicích se napojíme na místní komunikaci a odbočíme doleva. Projíždíme kolem pravoslavného chrámu sv. Ludmily, na křižovatce se vydáme doleva a napojujeme se na silnici II. třídy směrem na Loštice a na Mohelnici.
Cíle na trase Město Mohelnice Mohelnice je starobylé město založené ve 13. století s celou řadou zachovaných památek a zajímavým vlastivědným muzeem. Hrad Mírov Mírovský hrad, o němž se první zmínky datují do roku 1266, byl na konci 17. století přestavěn do podoby barokní pevnosti a sídla olomouckého biskupa. Roku 1750 byl hrad přestavěn na kněžskou káznici, ta byla o sto let později prodána státu a jako vězení slouží až do dnešních dob. Maletínský pískovec zatopený pískovcový lom, zdejší kámen byl v minulosti odebírán pro mnoho staveb v okolí včetně olomouckého sloupu Nejsvětější Trojice. Minimuzeum v obci Police v obci Police můžete navštívit minimuzeum Síň selských tradic, které bylo otevřeno na konci března 2011. Úsov hrad a zámek Úsov, lovecko-lesnické muzeum do dálky bíle svtící stavba s patrnými prvky kastelu, v roce 1900 zde Jan II. z Lichtenštejna zřídil lovecko-lesnické muzeum, které je tohoto druhu ve střední Evropě ojedinělé. Exponáty jsou sto let staré v nezměněném stavu. Muzeum je umístěno v zámeckých interiérech někdejšího hradu Úsova. Za zhlednutí stojí i mimo jiné Židovský hřbitov a synagoga, která byla vystavěna v letech 1783-4 a užívána až do r. 1938. Kubistická vila a vodní elektrárna v Háji v Třeštině (místní část Háj) je významná památka moderní architektury Plhákova vila, postavená v roce 1921 podle návrhu B. Fuchse a J. Štěpánka v duchu plastického rondokubismu, která tvoří jeden celek s hydroelektrárnou postavenou podnikatelem Plhákem na počátku století. Hrad Bouzov romantický hrad založený na přelomu 13. a 14. století. Do roku 1696 jej střídavě vlastnili příslušníci různých českých a moravských rodů, pak panství s hradem koupil Řád německých rytířů. Od roku 1945 je majetkem státu. V roce 1999 byl prohlášen za národní kulturní památku. Tvrz nad Líšnicí zbytky tvrze, která byla poprvé zmiňována roku 1348, lze nalézt v lesích nad vsí. Bývá uváděna jako rodiště Jiřího z Poděbrad. Kostel Všech svatých Vyšehorky první písemná zmínka o kostele pochází již z roku 1369. Dřevěná střecha a malby na obvodních zdech lákají k prohlédnutí všechny kolemjdoucí. Poslední rekonstrukce proběhla koncem 20. století. Litovelské Pomoraví chráněná krajinná oblast tvořená sítí bočních ramen Moravy a lužními lesy s vzácnými druhy živočichů a mnoha nádhernými rostlinami. Okolí Nových Zámků součástí krajinného areálu je chrámek přátelství zvaný Templ, který se nachází při řece Moravě, o kousek dál, na dřívějším ostrůvku, vznikl obelisk tzv. Komín. Neodmyslitelnou částí krajiny je zámek Nové Zámky, který je v současné době využíván k poskytování sociálních služeb. Nedaleko zámku je obora s Růžovým (zámeckým) rybníkem a Nový dvůr využívaný k hospodářským účelům. Za zmínku stojí i dochovaný Čertův most s vyčnívajícím kamenem nad cestou, stejně jako je tomu v zámeckém parku v Lednici u jeskyně zvané Peklo a také zřícenina Rytířská síň. Mladečské jeskyně tyto jeskyně se nacházejí v CHKO Litovelské Pomoraví. Labyrint puklinových chodeb a dómů je vytvořen ve vápencovém vrchu Třesín. Podzemní prostory jsou bohatě zdobeny krápníky a sintrovými náteky. Arboretum Bílá Lhota v zámeckém parku v Bílé Lhotě se nachází významné arboretum s 400 druhy vzácných dřevin listnaté, jehličnaté a stále zelené dřeviny ze severní Ameriky, Japonska, Číny, Malé Asie a dalších zemí. Město Loštice dominantou Loštic je kostel sv. Prokopa z poloviny 13. století, je zde památník ilustrátora Adolfa Kašpara, některé památky upomínající na místní židovskou komunitu a Muzeum Olomouckých tvarůžku A.W. na místě původní tvarůžkárny s exponáty dokumentujícími původní výrobu.