Plán péče. PP DĚVÍN, OSTRÝ a SCHACHTSTEIN. na období EKOLES-PROJEKT s.r.o. Říjen 2009

Plán péče o PP DĚVÍN, OSTRÝ a SCHACHTSTEIN na období 1.1.2011 31.12.2020 EKOLES-PROJEKT s.r.o. Říjen 2009

1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název Evidenční číslo (kód): 1794 Kategorie ochrany: Název území: Přírodní památka Děvín, Ostrý a Schachtstein 1.2 Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ 1.2.1 Prvotní předpis Vydal: Okresní úřad v České Lípě Nařízení OkÚ Číslo předpisu: Datum platnosti předpisu: 5.1.1996 Datum účinnosti předpisu: 20.1.1996 1.2.2 Pozměňující předpis Vydal: Okresní úřad v České Lípě - Nařízení Číslo předpisu: 5/2001 Datum platnosti předpisu: 27.8.2001 Datum účinnosti předpisu: 28.8.2001 1.3 Lokalizace území 1.3.1 Územně správní členění Kraj: Okres: Obec s rozšířenou působností: Obec s pověřeným úřadem: Obec: Katastrální území: Liberecký Česká Lípa Česká Lípa Mimoň Hamr na Jezeře Hamr na Jezeře 1.3.2 Překryv s jinými CHÚ a příslušnost k soustavě Natura 2000 Národní park: : není Chráněná krajinná oblast: Jiný typ chráněného území: Natura 2000: evropsky významná lokalita: ptačí oblast: není CHOPAV Severočeská křída Chráněné ložiskové území 7240600000 Stráž p.r.(radioaktivní suroviny) není není 2

1.3.3 Orientační mapa (měřítko 1:20000) 3

1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí 1.4.1 Zvláště chráněné území Katastrální území Číslo parcely podle KN Podlomení Číslo parcely podle PK Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (ha) Výměra parcely v ZCHÚ (ha) Poznámka Hamr na Jezeře 674 0 lesní pozemek 3 14,8069 0,3260 Hamr na Jezeře 675 1 lesní pozemek 3 16,1359 8,0777 parcela 675 rozdělena v roce 2010 Hamr na Jezeře 675 2 ostatní plocha jiná plocha 3 1,2342 1,2342 parcela 675 rozdělena v roce 2010 = hradní zřícenina Hamr na Jezeře 682 0 ostatní plocha jiná plocha 3 0,1126 0,0012 Hamr na Jezeře 683 0 lesní pozemek 3 19,3034 17,9581 Hamr na Jezeře 684 0 ostatní plocha jiná plocha 3 2,2857 0,9808 Hamr na Jezeře 685 1 lesní pozemek 3 11,0056 2,4483 Hamr na Jezeře 686 0 lesní pozemek 3 2,6314 2,3921 Hamr na Jezeře 687 1 lesní pozemek 3 0,7954 0,2818 Hamr na Jezeře 695 0 ostatní plocha ostatní komunikace 3 1,1815 0,0221 Suma 33,7223 1.4.2 Ochranné pásmo ZCHÚ Orgán ochrany přírody nevyhlásil pro toto zvláště chráněné území (ZCHÚ) ochranné pásmo, a proto dle zákona 114/92Sb. ( 37) je platným ochranným pásmem území do vzdálenosti 50 metrů od hranice tohoto zvláště chráněného území. Ochranné pásmo zasahuje do katastrálního území Hamr na Jezeře p.č. 674, 675, 682, 683, 684, 685/1, 686, 687/1,687/2, 688, 695, 696, 697, 699, 703. Příloha: Mapa katastrální se zákresem ZCHÚ a jeho OP příloha č. 6 4

1.5 Výměra území ZCHÚ OP Způsob využití pozemku ZCHÚ Druh pozemku plocha v ha plocha v ha plocha v ha plocha v ha Lesní pozemky (včetně bezlesí) 31,4840 --- Vodní plochy --- --- Zamokřená plocha --- Rybník nebo nádrž --- Vodní tok --- Trvalé travní porosty --- --- Orná půda --- --- Ostatní zemědělské pozemky --- --- Ostatní plochy 2,2383 --- Neplodná plocha --- Ostatní způsoby využití 2,2383 Zastavěné plochy a nádvoří --- --- Plocha celkem 33,7223 --- 1.6 Kategorie IUCN Kategorie IUCN: III. Přírodní památka Rulík zlomocný 5

1.7 Předmět ochrany 1.7.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu je udržení a zlepšení stanovištních podmínek pro zachování a obnovu významných vegetačních formací přirozené porosty bučin na Děvíně, reliktní bory na Ostrém s výskytem chráněných druhů rostlin a dále zachování a obnova unikátního důlního díla na Schachtsteinu. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany současný stav 1.7.2.1 Ekosystémy Název ekosystému L5.1 Květnaté bučiny (Eu-Fagenion) L8.1 Boreokontinentální bory (Dicrano-Pinion) Podíl plochy Popis ekosystému v ZCHÚ (%) 35% Listnaté lesy s převládajícím bukem lesním a někdy s příměsí dalších listnáčů. V keřovém patru rostou kromě zmlazujících se dřevin líska obecná (Corylus avellana), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), zimolez černý (Lonicera nigra), bez červený (Sambucus racemosa), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a jiné. Pokryvnost bylinného patra se zpravidla pohybuje mezi 30-60 %. Běžně se vyskytují mezofilní druhy listnatých lesů. S přechodem do jednotky L5.4 je rozloha cca 60% 10% Primární bory s dominantní borovicí lesní (Pinus silvestris) a často s příměsí dubu zimního (Quercus petraea) nebo břízy bělokoré (Betula pendula). Keřové patro bývá obvykle chudé a mohou se v něm vyskytovat například krušina olšová (Frangula alnus) nebo jeřáb muk (Sorbus aria). Bylinné patro má rovněž poměrně nízkou pokryvnost a mohou se v něm vyskytovat acidofilní traviny (Avenella flexuosa, Festuca ovina, Luzula luzuloides) nebo keříčky (Calluna vulgaris, Vaccinium myrtillus a Vaccinium vitis-idaea). Významnou diagnostickou skupinu tvoří mechorosty (Dicranum polysetum, Dicranum scoparium, Leucobryum juniperoidum, Pleurozium schreberi, Polytrichum piliferum) a lišejníky (Cladonia). Plody jeřábu 6

1.7.2.2 Druhy Název druhu tesařík alpský (Rosalia alpina) okrotice červená (Cephalanthera rubra) kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens) ostřice vřesovištní (Carex ericerotum) smldník olešníkovitý (Peucedanum oreoselinum) jeřáb muk (Sorbus aria) kostřava sivá (Festuca pallens) Stupeň ohrožení: Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Stupeň ohrožení Popis biotopu druhu Potenciální stanoviště. CR Nejřidší partie porostů vrcholky kopců, polomy a okraje porostů kde je druh koncentrován na několik desítek vhodných stromů. Larvy se vyvíjejí v suchém tvrdém dřevě zcela nebo částečně odumřelých stromů. Druh napadá stojící i ležící dřevo, které je částečně v kontaktu se zemí, je schopen se vyvíjet i v bukových větvích od průměru 20 cm. Vitální populace. C2 Světlé lesy a křovinaté stráně, v pásmu od nížin až do podhůří. Aktuální početnost není známa C3 Světlé lesy a křovinaté stráně v pásmu od nížin až do hor Aktuální početnost není známa C3 Světlé lesy. Aktuální početnost není známa C4 Světlé borové lesy a doubravy, na okrajích křovin a v lesních lemech, na výslunných i polostinných stanovištích. Aktuální početnost není známa C4 Čerstvě vlhké až suché půdy ve světlých šipákových doubravách. Aktuální početnost není známa. C4 Skalní štěrbiny. Červený seznam ČR CR = kriticky ohrožený, C2 = silně ohrožený, C3 = ohrožený, C4 = vyžadující další pozornost 1.7.2.3 Útvary neživé přírody Útvar Geologická charakteristika Popis útvaru Vrcholy Děvín, Ostrý a Schachtstein. Neovulkanické vypreparované suky Děvín (421 m n. m.), Hamerský Špičák zvaný též Ostrý (452 m n. m.) a a Schachtstein (372 m n. m.). Geologicky pozoruhodná lokalita vznikla vypreparováním zpevněných pískovců kolem žíly polzenitu. Všechny tři vrchy leží v jedné přímce na stejné polzenitové žíle o mocnosti kolem 2 m. Při zvětrávání žíly vznikaly minerály (limonit, jílové minerály), které byly v 17. a 18. století těženy jako železná ruda. Všechny tři vrchy jsou nejvyšší kóty PP s přirozenými lesními společenstvy. Dodnes se zachovaly zajímavé pozůstatky historické těžby železné rudy - na Děvíně dvě štoly (navíc i dvě tesané studny v pískovci, z nichž jedna je propojena s podzemními prostorami středověkého hradu), na Ostrém povrchové lůmky a na Schachtsteinu unikátní pozůstatek po vytěžené žíle v podobě úzkého a hlubokého příkopu spojeného se štolou. 7

1.8 Cíl ochrany Zachovat a zvýšit biodiverzitu zde zastoupených ekosystémů a vytvářet podmínky pro rozvoj vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů. 1.8.1 Lesy Dosažení dlouhodobého cíle péče o lesy je možné použitím těchto nástrojů: - zavedení hospodaření (managementu) v lese v ekosystémovém pojetí, t.j. přechod od výlučné péče o lesní dřeviny a jejich porosty na péči o celé lesní ekosystémy (flóra, fauna) - vytvoření optimální struktury lesních ekosystémů (druhové, genetické, prostorové a věkové) diferencovaně podle stanovištních poměrů - maximální využívání a podpora spontánních procesů (např. přirozená obnova) - přechod od plošného ke skupinovitému až jednotlivému způsobu hospodaření v lesních porostech s cílem maximálního přiblížení k přirozené druhové skladbě v horizontu následujících dvou až tří decénií - zvýšení biodiverzity citlivými výchovnými zásahy při výchově preferovat i ostatní původní dřeviny - s ohledem na potencionální výskyt tesaříka alpského (Rosalia alpina) netěžit a neodvážet mrtvé listnaté dřevo z lesních porostů. 1.8.2 Rostliny Zachování vhodného oslunění lokalit s okroticí červenou (Cephalanthera rubra). Staré přístupové schodiště k Děvínu 8

1.8.3 Živočichové Jedná se především o péči o tesaříka alpského (Rosalia alpina), která by měla zahrnovat: - vyloučení holosečného a pasečného hospodaření v listnatých porostech - neodstraňování mrtvého listnatého dřeva z míst jeho výskytu, protože pokud se mrtvé dřevo (souše, vývraty) nachází na lokalitě v době jeho aktivity (červenec až srpen), je prakticky jisté, že již obsahuje vajíčka a larvy tohoto druhu - přistoupit k citlivému výběrnému způsobu hospodaření - ponechávat v porostech i starší stromy různě zakřivené nebo s dutinami - dbát, aby na lokalitě výskytu byl dostatek mladších stromů vhodných pro vývoj tesaříka do budoucna Tesařík alpský 9

2. ROZBOR STAVU ZCHÚ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.1.1 Obecně ZCHÚ Děvín, Ostrý a Schachtstein se nachází v lesích jihovýchodním směrem od obce Hamr na Jezeře ve vzdálenosti cca 2 km. ZCHÚ představují tři vrchy Děvín (435 m n.m.), Ostrý zvaný též Hamerský Špičák (455 m n.m.) a Schachtstein (372 m n.m.), které leží v jedné přímce na stejné polzenitové žíle o mocnosti kolem 2 m. Při zvětrávání této žíly, která svými kontaktními účinky zpevnila i okolní pískovce, vznikaly různé minerály s obsahem železa například limonit, které byly v 17. a 18. století těženy jako železná ruda. Na všech třech vrších se dodnes zachovaly zajímavé pozůstatky historické těžby. Na vrchu Děvíně byl ve 13. století zbudován hrad stejného jména. Jeho turisticky přístupná zřícenina, která je památkově chráněným objektem, je dnes porostlá lesem. ZCHÚ patří do přírodní lesní oblasti (dále PLO) 18a Severočeská pískovcová plošina. Zřícenina hradu Děvín prorůstá lesním porostem 10

2.1.2 Geologie a geomorfologie 2.1.2.1 Geologie Území ZCHÚ je součástí České křídové tabule. Jsou zde téměř horizontálně uloženy sedimenty svrchní křídy. Křídová tabule vznikla v jediném sedimentačním období před 95-65 miliony let. Naspodu jsou jezerní a brakické (poloslané, v mořích se sníženým obsahem solí uložené) uloženiny, výše mořské uloženiny, převážně v pískovcovém vývoji. Ve střední mořské části vrstevního sledu (turon - coniak) se významně uplatňují i jílovce a slínovce. V závěru sedimentace (santon) převládají opět pískovce. V miocénu byla saxonskými tektonickými pohyby původně jednotná tabule rozlámána v řadu ker vysunutých do různých výškových poloh a byla rozptýleně proražena vulkanickými suky, většinou sopečnými komíny a žílami. V malém rozsahu se v oblasti uplatňuje i krystalinikum (Maršovický hřbet). Obecně se v oblasti vyskytují různé typy kvartérních sedimentů. Třetihorní neovulkanická činnost v Českém masivu je vázána na oblasti, které byly postiženy saxonskými tektonickými pohyby. Její rozšíření se z valné části kryje s rozsahem zachovalých křídových a třetihorních platformních sedimentů v severní části Českého masivu. Eruptivní horniny těchto mladých vulkanických oblastí jsou zastoupeny alkalickými typy o velké petrografické rozmanitosti. V oblasti pískovců středního a místy až svrchního turonu byly povrchové formy vulkanismu již dávno sneseny denudací a jsou zde zachovány většinou jen výplně přívodních kanálů, které v současné době představují morfologické dominanty území. V oblasti křídových sedimentů se setkáváme i s relativně málo mocnými žilami neovulkanických hornin (1-2m), které chrání měkké pískovce před denudací. Jejich přítomnost pískovce zpevňuje a navíc se v jejich okolí projevuje prokřemenění a prostoupení sloučeninami železa. Výchozy skal v jižní části Ostrého 11

2.1.2.2 Geomorfologie Podle geomorfologického členění ČSR (Demek 1987) náleží území ZCHÚ do těchto geomorfologických jednotek: ČESKÁ VYSOČINA VI Česká tabule VIA Severočeská tabule VIA-1 Ralská pahorkatina VIA-1B Zákupská pahorkatina VIA-1B d Strážská kotlina Pohled na Děvín a Ostrý od Hamru na Jezeře 2.1.3 Hydrologie Zájmová lokalita ZCHÚ náleží hydrologicky do: - pomoří: Severního moře - hlavní povodí I.řádu: Labe - dílčí povodí: 1-14 - 03 Ploučnice - CHOPAV: Severočeská křída - Vodohospodářsky významný vodní tok: 1-14 - 03-001 Ploučnice - ID povrchových vod: 14524000 Ploučnice - ID podzemních vod: 46400 Křída Horní Ploučnice 12

2.1.4 Klima 2.1.4.1 Klimatické oblasti Území ZCHÚ náleží podle E.Quitta (Klimatické oblasti ČSR, 1971) do mírně teplé oblasti MT7 s následujícími charakteristikami: Charakteristika MT 7 počet letních dnů 30-40 počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více 140-160 počet mrazových dnů 110-130 počet ledových dnů 40-50 průměrná teplota v lednu -2 - -3 průměrná teplota v červenci 16-17 průměrná teplota v dubnu 6-7 průměrná teplota v říjnu 7-8 průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 100-120 srážkový úhrn ve vegetačním období 400-450 srážkový úhrn v zimním období 250-300 počet dnů se sněhovou pokrývkou 60-80 počet dnů zamračených 120-150 počet dnů jasných 40-50 2.1.4.2 Teploty a srážky Podle Podnebí ČSSR 1960 jsou pro území ZCHÚ charakteristické následující teploty a srážky měřené na nejbližších klimatických stanic: Stanice m n.m. teplota srážky I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Bělá p.bezdězem C -2,2-1,2 2,7 7,2 12,8 15,9 17,7 16,7 13,1 7,8 2,8-0,7 7,7 304 mm 46 36 38 45 58 69 75 69 46 46 45 43 616 Česká Lípa C -2,2-1,1 2,8 7,3 12,8 15,8 17,6 16,6 13,0 7,8 2,8-0,7 7,7 285 mm 54 45 42 52 60 69 82 75 49 55 52 52 687 Domašice - Obrok C -2,3-1,5 2,2 6,9 12,5 15,6 17,2 16,0 12,4 7,4 2,5-0,9 7,3 320 mm 41 38 39 47 54 65 76 76 47 48 44 42 617 Zákupy (N.Zákupy) C -2,2-1,2 2,4 7,0 12,2 15,2 16,9 15,9 12,4 7,5 2,9-0,7 7,4 286 mm 51 41 38 46 57 68 76 74 48 51 51 50 651 2.1.4.3 Vítr Pro ZCHÚ jsou podle Podnebí ČSSR 1960 charakteristické následující hodnoty měření četnosti směrů větru měřené na stanici Česká Lípa. Průměrnou četnost směrů větru v roce uvádí následující tabulka (v % všech pozorování): stanice S SV V JV J JZ Z SZ bezvětří Česká Lípa 5,5 7,4 12,6 19,5 3,5 11,5 16,0 20,3 3,7 Silnější větry (5 Beauf. a více) jsou 1,5x až 3,5x častější v zimním období než v létě. Na stanici Česká Lípa převládají výrazně větry ze severozápadního sektoru a to jak v letním, tak zimním období. Proudění vzduchu je lokálně značně ovlivněno mezoreliéfem terénu. 13

2.1.5 Pedologie Pedologické poměry jsou výsledkem interakce geologického podloží, klimatu a konfigurace. Na lesní půdě se vyskytují následující půdní typy a subtypy: Zkratka Půdní typ subtyp výskyt (orientační zařazení slt) LI q LITOZEM silikátová pískovcové skály 0Z1, RNk RANKER kambický hřebeny, svahy 3Z RNs suťový sutě, javořiny 3J KM o KAMBIZEM typická oligotrofní 2K, 2S6, č.3k, č.3s, 4K, 4S, 5K, 5S KM g typická oglejená 0O, 5U KMad arenická, dystrická, 0K1, 0K3, 0K5, 0N3, 2M KMy b rankerová mezotrofní 1C2,1C3, 2C, 3C, 4C PZa PODZOL arenický 0M, 0K2, 0K4, 0K6-0K9, 0N2, 3K7 Litozem je půda s hloubkou do 10cm na pevných a zpevněných horninách, vyskytující se na skalnatých výchozech a izolovaných skalách. Z půdních horizontů je ± vyvinut pouze mladý humusový horizont Ao (ochrický). V oblasti se vyskytuje mozaikovitě jako reliktní bor skalnatý (0Z1), nebo roklinový bor (0Y1). Litozem silikátová zaujímá 2,5 % lesa v oblasti. Přechází do rankeru podzolového, nebo podzolu arenického na skalách a do kambizemí distrických arenických ve skalních údolích. Lokality s výskytem litozemí jsou nejcitlivější lokality ochranného lesa, které je nutno ponechat přirozenému vývoji. Ranker vývojově navazuje na litozem. Přechodný subtyp k litozemi označujeme jako ranker litický (1Z1) U rankerů je vyvinut tmavě zbarvený humusový Al horizont (melanický). Mocnost tohoto horizontu je do 30 cm. Obsah skeletu v půdě je zpravidla vyšší než 50 %, obsah humusu v jemnozemi ve svrchních 20 cm je 7-40 %, půda je silně provzdušena, velmi bohatě prokořeněna, silně ohrožena erozí. Jestliže je pod Al horizontem naznačen Bv horizont (do 10cm mocnosti), označujeme tento subtyp jako ranker kambický. Specifický subtyp tvoří ranker suťový, který vzniká na hlubokých sutích, s minimálním obsahem jemnozemě. V meziskeletovém prostoru na povrchu kamenů a balvanů kondenzuje voda a je tak umožněna existence lesa. Rankery zaujímají cca 2,5 % lesní půdy oblasti; les na těchto stanovištích má ochranný charakter. Na rankerech kambických jsou suťová až zakrslá společenstva (2Z, 2Y, 3Z, 3Y, 4Z, 4Y). V obvodu humusoželezitých podzolů se vyskytuje ranker podzolový (0Z3). Na rankeru suťovém se vyskytují javořiny (1J, 3J, 5J). Kambizem (= hnědá lesní půda nižších poloh HOUBA 1971) Pro kambizem je charakteristické hnědnutí (brunifikace), které je důsledkem chemického zvětrávání prvotních minerálů, při kterém se uvolňuje Fe, Mn a Al. V oblasti zaujímá 61,5 % lesní půdy. Nejčastější varietou je kambizem arenická dystrická a blízká kambizem arenická podzolovaná, které spolu zaujímají 25,5 % celkové lesní půdy oblasti. Půdy jsou to písčité, bez výrazné struktury. Vedle hnědnutí se projevuje i podzolizace. Podzolizace je naznačena vybělením části písčitých zrn v Ao horizontu a horizont Bvs má narezlý nádech. Vyskytují se na ní příznivější typy dubobukových borů (0K) a bukosmrkových borů údolních (0N), chudé dubové bučiny (3M) a chudé bučiny (4M) a borůvkové typy kyselých dubových bučin (3K5). Významné zastoupení (cca 21 %) má i kambizem typická oligotrofní. Půda je to hlinitopísčitá až písčitá, značně skeletovitá, světle zbarvená (žlutookrová), většinou středně až silně kyselá, sorpčně nenasycená (kolem 30 %). Lesní společenstva náleží kyselým až svěžím bukovým doubravám (2K, 2S) a kyselým až svěžím dubovým bučinám (3K, 3S), kyselým a svěžím bučinám (4K, 4S5) a kyselým a svěžím jedlovým 14

bučinám (5K, 5S). Na bohatších substrátech má okrajové rozšíření kambizem typická mezotrofní až kambizem eutrická, odpovídají tomu společenstva stanovištních kategorií B, D. Nasycenost sorpčního komplexu je u kambizemě typické mezotrofní 30-50 %, u kambizemě eutrické 50-70 %, acidita ph (H 2 O) = ± 5,5 (- 6,5). Na příkrých svazích je kambizem zpravidla nedokonale vyvinuta, půdní profil je silně skeletovitý, Al horizont má více než 50 % skeletu, mocnost Bv horizontu je ± 10-15 cm. Takovou půdu označujeme jako kambizem rankerová a tvoří přechod k rankeru kambizemnímu. Vyskytují se na ní společenstva stanovištních kategorií N (varieta oligotrofní) C, A (varieta mezotrofní). V terénních sníženinách a průlehách dochází k oglejení, které se projevuje nevýraznými rezavými a šedými skvrnami a tvorbou železito-manganových bročků. Tento subtyp označujeme jako kambizem pseudoglejová, při mírnějších příznacích oglejení kambizem oglejená. Nejtypičtěji se vyskytují v slt 0O, 2O, 3V, 3O, 4V, 4O, 5V, 5O a dále v 3U, 5U. V slt 3U (5U) zpravidla vytváří mozaiku s fluvizemí. Na sprašových překryvech a polygenetických hlínách ve vyšších polohách zaujímá asi 1% lesní půdy kambizem luvická. Je naznačen těžší, jílem obohacený Bt horizont. Zpravidla se vyskytuje v slt 3H a 4H (Hlinité dubové bučiny a hlinité bučiny). Podzoly jsou půdy s ochuzeným Ep - horizontem a obohaceným podzolovým Bs - horizontem. V humusovém Ae - horizontu je patrné vybělení písčitých zrn. Eluviální Ep - horizont je popelavě šedý, silně až extrémně kyselý, ochuzený o jílnaté částice, humus i sesquioxidy. Má malou zásobu živin, sorpční kapacita je velmi nízká a sorpční komplex je výrazně nenasycený. Obohacený Bs - horizont je rezavohnědý, celkově příznivější než Ae - horizont. Celkově jsou ovšem podzoly půdy sorpčně nenasycené, s nepříznivým poměrem C : N a sníženou produkční schopností. PLO 18 je oblast s plošně největším výskytem arenických podzolů v Čechách. Arenické podzoly jsou vázané na kvádrové kaolinické pískovce s lesními společenstvy kyselých a smrkových borů (0K, 0N). Skupina javoru ve vrcholové části Ostrého 15

2.1.6 Rostlinstvo 2.1.6.1 Fytogeografie Na základě regionálního fytogeografického členění České republiky (Květena ČSR 1, 1988) je ZCHÚ součástí fytogeografické oblasti mezofytikum, vyznačující se uniformní květenou s převládajícími mezofyty. Podrobněji lze zájmové území zařadit do: - obvod: českomoravské mezofytikum - okres: 52 Ralsko Bezdězská tabule 2.1.6.2 Charakteristika současné vegetace Současná vegetace je v rámci ZCHÚ různorodá. Na Děvíně (435 m n.m.) se zachovala vrcholová bučina podsvazu Eu-Fagenion, vzácně i s přechody do podsvazu Cephalanthero-Fagenion. V nižších partiích na ně navazují kyselé bučiny svazu Luzulo-Fagion. K nejcennějším rostlinným druhům zde patří okrotice červená (Cephalanthera rubra), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), lopuch hajní (Arctium nemorosum) a kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens). Na Ostrém (455 m n.m.) jsou zachovány pískovcové stěny s reliktními bory. V nich lze nalézt například kostřavu sivou (Festuca pallens), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), smldník olešníkovitý (Peucedanum oreoselinum) a jiné rostlinné druhy. Níže přecházejí reliktní bory v kulturní s dominantní válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) a třtinou rákosovitou (Calamagrostis arundinacea). K nejcennějším druhům zde patří ostřice vřesovištní (Carex ericetorum), jalovec obecný (Juniperus communis), hadí mord nízký (Scorzonera humilis) a jeřáb muk (Sorbus aria). Botanická inventarizace nebyla na území ZCHÚ dosud provedena. 2.1.7 ÚSES Část ZCHÚ (Děvín) je zařazena jako lokální biocentrum územního systému ekologické stability (ÚSES) s označením Děvín (101701/0409). Přes část ZCHÚ (Ostrý a Schachtstein) vede lokální biokoridor. 2.1.8 Zvířena Zoologická inventarizace nebyla na území ZCHÚ dosud provedena. 16

2.1.9 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů 2.1.9.1 Živočichové Název druhu Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Kategorie podle vyhlášky č.395/1992sb. Popis biotopu druhu netopýr černý Jedinci. KO Štoly. (Barbastella barbastellus) netopýr velký Jedinci. KO Štoly. (Myotis myotis) orel mořský Jednotlivé ex. KO Lesní porosty, zaletující ptáci v hnízdním teritoriu. (Haliaeetus albicilla) sokol stěhovavý (Falco peregrinus) Pár. KO Pískovcové stěny, zaletující ptáci v hnízdním teritoriu. tesařík alpský (Rosalia alpina) Potenciální stanoviště. KO Nejřidší partie porostů vrcholky kopců, polomy a okraje porostů kde je druh koncentrován na několik desítek vhodných stromů. Larvy se vyvíjejí v suchém tvrdém dřevě zcela nebo částečně odumřelých stromů. Druh napadá stojící i ležící dřevo, které je částečně v kontaktu se zemí, je schopen se vyvíjet i v bukových větvích od průměru 20 cm. vrápenec malý Jedinci. KO Štoly. (Rhinolophus hipposideros) lelek lesní Pár. SO Rozvolněné lesní porosty, zejména vřesoviště, bory. (Caprimulgus europaeus) sluka lesní Jedinci. SO Podmáčená místa v lesních porostech. (Scolopax rusticola) včelojed lesní Jednotlivé ex. SO Lesní porosty, zaletující ptáci v hnízdním teritoriu. (Pernis apivorus) krkavec velký (Corvus corax) Pár. O Pískovcové stěny, lesní porosty, zaletující ptáci v hnízdním teritoriu. výr velký (Bubo bubo) Pár. O Pískovcové stěny, lesní porosty, zaletující ptáci v hnízdním teritoriu. Kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb: KO kriticky ohrožený, SO silně ohrožený, O ohrožený 2.1.9.2 Rostliny Název druhu Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Kategorie podle vyhlášky č.395/1992sb Popis biotopu druhu Okrotice červená (Cephalanthera rubra) Silná populace. SO Světlé lesy a křovinaté stráně, častěji na vápenci, v pásmu od nížin až do podhůří. Kruštík tmavočervený Aktuální početnost není O Bučiny. (Epipactis atrorubens) známa. Lilie zlatohlavá (zlatohlávek) (Lilium martagon) Roztroušeně. O Svahy, bučiny. Kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb: SO silně ohrožený, O ohrožený. 17

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti 2.2.1 Ochrana přírody Péče orgánů ochrany přírody v ZCHÚ je dlouhodobě směrována: - k dosažení charakteru lesa přírodě blízkého - k ochraně ohrožených druhů rostlin a k zachování původních rostlinných společenstev - k ochraně ohrožených druhů živočichů vázaných na původní listnatý lesní ekosystém - k zachování pozůstatků historické těžby železných rud Plodnice hub na bukovém pařezu 2.2.2 Lesní hospodářství V souvislosti s poptávkou po dřevěném uhlí pro vysoké pece a hamry v 19.století byly na Schachtsteině, Ostrém a na úpatí Děvína téměř zcela vytěženy původní bukové porosty, které byly nahrazeny borovými monokulturami. Na přelomu 70. až 80 let dvacátého století byly na severozápadním svahu Ostrého požárem zničeny borové kultury včetně části reliktního boru. Stromy v přírodní památce jsou vitální a poměrně často plodí. V místech s dostatečným množstvím slunečního svitu (například po vývratech či zlomech) samovolně zmlazují. Jako vhodný způsob obnovy lesních porostů a podpory jejich fruktifikace se jeví jednotlivý výběr nebo proclonění a následné doplnění (podsadba) jedlí bělokorou (Abies alba) nebo původními cennými listnáči, které se v horní etáži již nevyskytují. 18

Cílem péče o lesní porosty by mělo být přiblížení se přirozené druhové skladbě (náhrada uměle založených borových porostů bukem na původních stanovištích bučin) včetně vhodné prostorové struktury. 2.2.3 Zemědělské hospodaření Zemědělské pozemky se v ZCHÚ nenacházejí. 2.2.4 Rybníkářství, vodní nádrže a toky Vodní plochy a toky se v ZCHÚ nevyskytují. 2.2.5 Myslivost Vysoké stavy spárkaté zvěře měly v minulosti za následek značnou redukci přirozeného zmlazení a značně znesnadňovaly i vnášení původních dřevin do porostů listnáčů i jedle bělokoré (Abies alba). K pozitivním jevům došlo částečným snížením vysokých stavů spárkaté zvěře, které se zde projevuje výskytem přirozeného zmlazení listnatých dřevin v prosvětlených částech lesních porostů. Skutečné stavy spárkaté zvěře je třeba nadále snižovat a uvést je do souladu se stavy normovanými. Zmlazení buku lesního a javoru klenu 2.2.6 Rybářství Rybářství není v ZCHÚ provozováno. 19

2.2.7 Rekreace a sport Územím ZCHÚ přes sedlo mezi Ostrým a Děvínem přímo prochází hlavní značená turistická trasa vedoucí z Osečné do Hamru na Jezeře. Z hlavní turistické trasy vede značená odbočka na vrchol Děvína ke zpřístupněné zřícenině hradu. Přístupové schodiště k hradní zřícenině (3007,3046). Cykloturistické trasy územím ZCHÚ přímo neprocházejí, ale vedou v těsné blízkosti úpatí Děvína 20

2.2.8 Těžba nerostných surovin V 16. až 18.století byla na území ZCHÚ dobývána železná ruda. Výjimečně zachovalý doklad o způsobu historické těžby železné rudy, který je i jedním z hlavních předmětů ochrany ZCHÚ, se nachází na vrchu Schachtstein. Skoro celým vrchem prochází částečně zasutěná a řícená dobývka délky asi 75m a šířky asi 2m. Její dnešní maximální hloubka je asi 17m. V nejhlubším místě byla v pískovci kolmo na žílu vyražena asi 10m dlouhá štola.na Děvíně se rovněž vyskytují dvě vyrubané štoly. Na severním svahu Ostrého byla v minulosti prováděna i těžba stavebních bloků zpevněného pískovce v otevřeném lomu. Jeho stěna došla až k vnější straně polohy železitého pískovce zpevněné kontaktem s žílou. Celé území je výhradní plochou ložiska 324050000 Hamr pod Ralskem, radioaktivní suroviny, stopové a vzácné prvky). Území jihozápadně od vrcholu Hamerského Špičáku je dobývací prostor 8100690 Hamr pod Ralskem I., radioaktivní suroviny, s ukončenou těžbou Šachta na Schachtstein je technickou památkou 2.2.9 Jiné způsoby využívání Jiný způsob využívání ZCHÚ není v době zpracování plánu péče znám. 21

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Lesní hospodářské plány (LHP) LHC 585155 LHP VLS ČR, s.p. LS Hamr - s platností 1.1.2001-31.12.2010 Oblastní plán rozvoje lesa (OPRL) OPRL - PLO 18a Severočeská pískovcová plošina Plán oblasti Povodí Ohře a Dolního Labe schválený usnesením zastupitelstva Libereckého kraje ze dne 27. 10. 2009 č. 330/09/ZK a nařízení Libereckého kraje č. 2/2010 ze dne 16.2.2010 Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída Nařízení vlády č. 85 ze dne 24. 6. 1981 o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy Přirozený rozpad starých buků 22

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích 2.4.1.1 Přehled LHC Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek (zařizovací obvod) Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ 18a Severočeská pískovcová plošina 585155 LHC Stráž pod Ralskem 33,72 ha Období platnosti LHP (LHO) 1.1.2001-31.12.2010 Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka VLS ČR, s.p., divize Mimoň LS Hamr 2.4.1.2 Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 18a Severočeská pískovcová plošina Označení SLT (LT) Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT (Průša) Výměra (porostní) (ha) 0K (0K4,0K8) Kyselý (dubový-bukový) bor BO8,DB1,BK1,BR 11,35 33,66 0N (0N3) (Buko) smrkový bor BO3,BK3,SM2,DB1,JD1 6,92 20,52 0O (0O2) Svěží jedlobukový bor BO5,DB4,JD1,SM,BR 0,29 0,86 0Z (0Z1) Reliktní bor BO9,BR1,DB 3,56 10,56 3C (3C2) Vysýchavá dubová bučina BK6,DB3,LP1 1,58 4,69 3J (3J2) Lipová javořina BK4,LP3,JV2,JD1,JL,BRK,HB,TR 1,51 4,48 3K (3K1) Kyselá dubová bučina BK6,DB3,JD1,BR 2,42 7,17 3S (3S8) Svěží dubová bučina BK7,DB3,HB,JD,LP 2,10 6,23 3Z (3Z8) Zakrslá dubová bučina BK5,DB4,BR1,BO,JD 3,99 11,83 Podíl (%) Celkem 33,72 100 23

2.4.1.3 Porovnání přirozené a současné skladby lesa Dřevina Současné zastoupení Přirozené zastoupení (Průša) ha % ha % Jehličnany BO 16,86 53,10 12,55 38,54 SM 2,50 7,87 0,00 0,00 MD 0,31 0,98 0,00 0,00 DG 0,01 0,04 0,00 0,00 JD 0,00 0,00 1,13 3,47 Suma jehličnaté 19,68 61,99 13,68 42,01 BK 11,13 35,07 11,78 36,18 BR 0,89 2,80 0,86 2,64 JL 0,04 0,14 0,02 0,06 BRK 0,00 0,00 0,02 0,06 DB 0,00 0,00 5,25 16,11 HB 0,00 0,00 0,04 0,12 JV 0,00 0,00 0,29 0,89 LP 0,00 0,00 0,61 1,87 TR 0,00 0,00 0,02 0,06 Suma listnaté 12,06 38,01 18,89 57,99 Jehličnaté+listnaté 31,74 100,00 32,57 100,00 Holina 0,83 2,55 0,00 0,00 Porostní půda (jehličnaté+listnaté+holina) 32,57 96,59 32,57 96,59 Bezlesí 1,15 3,41 1,15 3,41 Celkem 33,72 100,00 33,72 100,00 Poznámka: Žlutě podbarvené dřeviny se nevyskytují v rekonstruované přirozené druhové skladbě dle Průši. Pokud se týká porovnání současné a přirozené dřevinné skladby dle Průši, pak lze konstatovat, že v ZCHÚ převažují jehličnaté dřeviny nad listnatými v poměru 62 % : 38 %, přičemž přirozený výskyt by měl být opačný 42 % : 58 %. Z jehličnanů zcela chybí jedle bělokorá (Abies alba), přestože její přirozený výskyt by měl být 3,5 %. Z pestré přirozené skladby listnáčů pak zcela chybí duby, habr, javor, lípa, třešeň a břek, které by v součtu měly dosahovat téměř 20 % zastoupení. 24

2.4.1.4 Současný stav lesa Stav lesních porostů byl posouzen a popis aktualizován terénním šetřením.vymezení dílčích ploch se kryje na lesní porostní půdě s hranicemi porostních skupin a jejich popis je uveden v tabulkové příloze č.1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich. DRUHOVÁ STRUKTURA SM - 7,87% BO - 53,1% MD - 0,98% DG - 0,04% BK - 35,06% JL - 0,14% BR - 2,8% Věkovou strukturu jednotlivých dřevin nejlépe dokládá následující sloupcový graf, na kterém je zřejmá převaha porostů 16. a 17. věkového stupně. VĚKOVÁ STRUKTURA PO DŘEVINÁCH BR plocha ha 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 Věkový stupeň JL BK DG MD BO SM hol. Přílohy: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich příloha č. 1 Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů v ZCHÚ příloha č. 2 Lesnická mapa typologická pro ZCHÚ příloha č. 3 Mapa dílčích lesních ploch a objektů ZCHÚ příloha č. 4 25

2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Rybníky a vodní nádrže se v ZCHÚ nevyskytují. 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody ZCHÚ představuje geologicky pozoruhodnou lokalitu, která vznikla vypreparováním zpevněných pískovců kolem žíly polzenitu. Všechny tři vrchy Děvín, Ostrý (Hamerský Špičák) a Schachtstein leží v jedné přímce na stejné polzenitové žíle o mocnosti kolem 2 m, která svými kontaktními účinky okolní pískovce zpevnila. Při zvětrávání žíly vznikaly minerály (limonit, jílové minerály), které byly v 17. a 18. století těženy jako železná ruda. Na všech třech vrších se dodnes zachovaly zajímavé pozůstatky historické těžby - na Děvíně dvě štoly (navíc i dvě tesané studny v pískovci, z nichž jedna je propojena s podzemními prostorami středověkého hradu), na Ostrém povrchové lůmky a na Schachtsteinu unikátní pozůstatek po vytěžené žíle v podobě úzkého a hlubokého příkopu spojeného se štolou. 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích V době zpracování PP se v rámci ZCHÚ nelesní pozemky nenacházejí. Mapa dílčích nelesních ploch objektů ZCHÚ nebyla vytvořena. V roce 2010 dojde ke geometrickému oddělení prostoru hradní zříceniny Děvína z lesního pozemku (vznikne samostatná parcela KN). Zakrslý tvar borovice lesní na skalním výchozu Ostrého 26

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Vzhledem k poměrně krátké existenci ZCHÚ (od roku 1996) je provedení zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů obtížně proveditelné neboť výsledky činnosti v lesnictví se projevují až v dlouhodobém horizontu. Lze však konstatovat, že území je civilizačními zásahy poměrně nedotčené a ani předchozí lesnické hospodaření nebylo příliš ovlivněno moderními metodami socialistického lesního hospodářství. K pozitivním jevům od roku 1990 došlo zejména částečným snížením vysokých stavů spárkaté zvěře, které se zde projevuje výskytem přirozeného zmlazení listnatých dřevin v prosvětlených částech lesních porostů. Bylo by vhodné napomoci přirozené obnově listnatých porostů jednotlivým nebo skupinovým výběrem za účelem dosažení jejich přirozeného zmlazení. Obnovu je třeba nejdříve směrovat do uměle založených jehličnatých porostů v místech původních bučin. Postupnou obnovu by bylo třeba doplnit vnášením dalších původních dřevin, které se v současné době prakticky nevyskytují v horní stromové etáži (nebo jen vtroušeně) a nemohou se šířit přirozenou cestou. Jedli bělokorou (Abies alba) situovat do severní mírně svažité části Děvína a další cenné listnáče jilm, habr, břek, třešeň a javory do prudších svahů jižní části Děvína a Ostrého. Z pohledu živočichů je v budoucnosti třeba zohlednit při péči o lesní porosty výskyt významných druhů a provádět v nich jen zásahy, které budou v jejich prospěch. Je třeba zachovat a chránit štoly obsazované netopýry před negativními vlivy (návštěvy turistů, rozdělávání ohňů). S ohledem na potencionální výskyt populace tesaříka alpského (Rosalia alpina) je nezbytné zcela vyloučit zásahy holosečného typu v listnatých porostních skupinách a zamezit těžbě a odvozu nejstarších stromů, souší, zlomů a vývratů listnatých dřevin. Nahodilou těžbu listnatých dřevin je možné provádět pouze z důvodu bezpečnosti nebo zajištění přístupu a to s ponecháním dřevní hmoty na místě. V případě těžby úmyslné je možné dřevní hmotu po provedené těžbě odvézt z porostu v období září až květen. Dřevo ponechané v porostu přes období červen až srpen nelze už nikdy odvézt (možné vykladení vajíček tesaříka alpského, víceletý vývojový cyklus). Nemalou příčinou vymírání tesaříka alpského totiž bylo, že do ponechaného vytěženého dřeva přes léto samičky nakladly vajíčka a po následném odvezení a zpracování dřeva došlo k likvidaci populace tesaříka. I nadále je třeba minimálně udržet současný stav ZCHÚ a bránit pohybu turistů mimo značené trasy. Rovněž je třeba zabránit kempování v prostorách zříceniny hradu a likvidovat ohniště. Dále je nutné z důvodu zajištění bezpečnosti návštěvníků průběžně opravovat přístupové schodiště, což je legislativní povinností vlastníka pozemku, respektive vlastníka objektů a zařízení na něm se nacházejících. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Je možné očekávat kolize prioritních zájmů ochrany přírody se zájmy péče o kulturní památku zříceninu hradu Děvín. Problematickým se jeví vývraty stromů vyrostlých na zdivu zříceniny nebo požadavky na jejich odstranění. Bude řešeno individuálně. 27

3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání 3.1.1.1 Péče o lesy Obecné zásady péče o lesy v ZCHÚ, které odpovídají výskytu lesních porostů na jednotlivých lesních typech respektive na souborech lesních typů (SLT) náležícím do přírodní lesní oblasti č.18 Severočeská pískovcová plošina a Český ráj, jsou zpracovány ve formě rámcových směrnic hospodaření pro jednotlivé hospodářské soubory (HS) a budou využity v novém lesním hospodářském plánu. SLT RSH Současné porosty Hospodářský soubor 01 b,f,j Mimořádně nepříznivá stanoviště b) - reliktní bor (0Z) f) - zakrslá dbbk (3Z) j) - suťová lpjv (3J) Smrkové 4011 Borové 4013 Bukové (listnaté) 4016 13 Přirozená borová stanoviště (0K, 0N, 0O) Smrkové 4121 Borové 4123 Listnaté 4127 41 Exponovaná stanoviště středních poloh (3C) Bukové 4406 43 Kyselá stanoviště středních poloh (3K, 3S) Smrkové 4421 Borové 4423 Bukové 4426 28

Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 01 b, f, j 32a 0Z, 3Z, 3J Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 0Z BO 90-95, BR 5-10, DB, BK, JD, SM 3Z BK 90-50, BO 0-30, DB 10-30, BR 0-10, JD 0-10, SM 3J BK 50-20, JV 20-30, LP 20-30, DB 0-10, JL 0-10, JD 0-10, HB 0-10, JS, BRK, MK, SM Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C 4011 smrk 4013 borovice 4016 listnaté Základní rozhodnutí Hospodářský způsob Hospodářský způsob Hospodářský způsob V (N) V (N,H) V Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 110 30 120 30 fyzický věk nepřetržitá Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty = zavedení hospodaření v ekosystémovém pojetí, směřovat k přirozené druhové skladbě (pds) pds: 0Z: BO9,BR1,DB 3Z: BK5,DB4,BŘ1,BO,JD 3J: BK4,LP3,JV2,JD1,JL,BRK,HB,TR Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií - obnova jednotlivým nebo skupinovým výběrem - asanační těžba - podpora přirozeného vývoje - neprovádět mechanizovanou přípravu půdy Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přirozená obnova BK dle potenciálu současných porostů Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT Druh dřeviny Komentář k způsobu použití dřeviny 0Z 3Z 3J DB DB LP, JV, JL, BRK, HB, TR obalovaná sadba, jamková výsadba obalovaná sadba, jamková výsadba obalovaná sadba, jamková výsadba Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií -ochrana proti okusu a proti buřeni - podpora cílové příměsi, usměrnění druhové skladby, zdravotní výběr 0Z = 5% 3Z = 30% 3J = 90% Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Důsledná ochrana proti okusu Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Ponechávat mrtvé dřevo a doupné stromy. Především UKT či kůň, ale prvořadé je zde hledisko ochrany lesních půd a porostů. Poznámka 29

Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 13 32a 0K, 0N, 0O Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 0K BO 80-95, BK 0-20, DB 0-20, BR 0-5, JR, JD, SM 0N SM 30-70, BO 10-40, BK 10-20, JD 0-5, BR, DB 0O BO 80-60, SM 10-30, DB 0-20, BR 0-10, JD 0-5, BK, HB, JR Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C 4121 smrk 4123 borovice 4127 listnaté Základní rozhodnutí Hospodářský způsob Hospodářský způsob Hospodářský způsob V (N) V (N,H) V Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba fyzický věk nepřetržitá fyzický věk nepřetržitá fyzický věk nepřetržitá Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty = zavedení hospodaření v ekosystémovém pojetí, směřovat k přirozené druhové skladbě (pds) pds: 0K: BO8,DB1,BK1,BR 0N: BO3,BK3,SM2,DB1,JD1 0O: BO5,DB4,JD1,BR,SM Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií jednotlivý nebo skupinový výběr jednotlivý nebo skupinový výběr jednotlivý nebo skupinový výběr (násek) okraje ZCHÚ š=1v postup od S až SV (pro BK,SM) BK do stíněného okraje seče (násek nebo holá seč) okraje ZCHÚ postup ± od V rychlý postup možnost ponechání kvalitních BO výstavků pro zahuštění umělé výsadby náletem neprovádět mechanizovanou přípravu půdy Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přirozená obnova BK a dalších listnáčů dle potenciálu současných porostů. Umělá obnova BO v okrajových částech ZCHÚ. Neprovádět mechanizovanou přípravu půdy Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT Druh dřeviny Komentář k způsobu použití dřeviny 0K 0N 0O BO DB, JD DB, JD Umělá obnova BO v okrajových částech ZCHÚ Obalovaná sadba, jamková výsadba Obalovaná sadba, jamková výsadba Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií -ochrana proti okusu a proti buřeni - podpora cílové příměsi, usměrnění druhové skladby, zdravotní výběr Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Důsledná ochrana proti okusu Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Ponechávat mrtvé dřevo a doupné stromy. Především UKT či kůň, ale prvořadé je zde hledisko ochrany lesních půd a porostů. Poznámka 0K = 15% 0N = 10% 0O = 15% 30

Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 41 32a 3C Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 3C BK 90-60, DB 0-20, LP 0-10, JD 0-10, JV 0-10, HB, BRK, TR, BO, JS Porostní typ C 4406 buk,dub, ostatní listnaté Základní rozhodnutí Hospodářský způsob V Obmýtí fyzický věk Obnovní doba nepřetržitá Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty = zavedení hospodaření v ekosystémovém pojetí, směřovat k přirozené druhové skladbě (pds) pds: 3C: BK6,DB3,LP1 Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií - obnova jednotlivým nebo skupinovým výběrem - asanační těžba - podpora přirozeného vývoje Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přirozená obnova BK dle potenciálu současných porostů Umělá obnova ve formě skupinovité podsadby Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT Druh dřeviny Komentář k způsobu použití dřeviny 3C = 30% 3C DB, LP, JL, JV, JD, HB, BRK, TR Všechny dřeviny skupinovitě na proředěná stanoviště, JD do severní části Děvína, listnáče do jižních částí Děvína a Ostrého. Obalovaná sadba, jamková výsadba Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií -ochrana proti zvěři (plocením) -ošetření proti buřeni podle potřeby -v nutných případech redukce zmlazení JS -podpora cílové příměsi, usměrnění druhové skladby, zdravotní výběr Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií -důsledná ochrana proti okusu -klest nepálit, ponechat hromady či pruhy Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií -ponechávat mrtvé dřevo a doupné stromy. -především UKT či kůň, ale prvořadé je zde hledisko ochrany lesních půd a porostů. Poznámka 31

Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 43 32a 3K(mimo 3K9), 3S8 Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 3K(mimo 3K9) BK 90-10, BO 0-30, SM 0-30, LP 0-30, DB 0-30,JD 0-30,HB, BR 3S8 BK 90-10, BO 0-30, SM 0-30, LP 0-30, DB 0-30,JD 0-30,HB, BR Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C 4421 smrk 4423 borovice 4426 buk (dub) Základní rozhodnutí Hospodářský způsob Hospodářský způsob Hospodářský způsob V (N) V (N,H) V Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba fyzický věk nepřetržitá fyzický věk nepřetržitá fyzický věk nepřetržitá Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty = zavedení hospodaření v ekosystémovém pojetí, směřovat k přirozené druhové skladbě (pds) pds: 3K: BK6,DB3,JD1,BR 3S: BK7,DB3,JD,JL,LP Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií - obnova jednotlivým nebo skupinovým výběrem - asanační těžba - podpora přirozeného vývoje Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přirozená obnova BK dle potenciálu současných porostů Umělá obnova ve formě skupinovité podsadby Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT Druh dřeviny Komentář k způsobu použití dřeviny 3K(mimo 3K9) 3S8 DB, LP, JL, JV, JD DB, LP, JL, JV, JD 3K = 25% 3S8 = 25% Všechny dřeviny skupinovitě na proředěná stanoviště, JD do severní části Děvína, listnáče do jižních částí Děvína a Ostrého. Obalovaná sadba, jamková výsadba Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií -ochrana proti zvěři (zejm. listnáče) -ošetření proti buřeni méně naléhavé -podpora cílové příměsi, -usměrnění druhové skladby, zdravotní výběr Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií -důsledná ochrana proti okusu -klest nepálit, ponechat hromady či pruhy Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Ponechávat mrtvé dřevo a doupné stromy. Především UKT či kůň, ale prvořadé je zde hledisko ochrany lesních půd a porostů. Poznámka Přílohy: Lesnická mapa typologická pro ZCHÚ příloha č. 3 Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů v ZCHÚ příloha č. 2 32

3.1.1.2 Péče o rostliny Management botanicky významných ploch by měl v ZCHÚ spočívat zejména v těchto základních činnostech: - při všech lesnických činnostech postupovat s ohledem na stávající výskyt chráněných a významných rostlinných druhů a umožnit jejich optimální rozvoj - při výskytu invazních nebo ruderálních druhů přistoupit co nejdříve k jejich likvidaci vhodným způsobem pro daný druh 3.1.1.3 Péče o živočichy Lesní hospodářskou činností jsou dotčeny všechny druhy živočichů, ale zejména ptáků a jejich hnízd přímo, je-li obnovní nebo výchovná těžba prováděna v hnízdním období nebo v období toku, t.j. od 1.2. do 31.7. Mimo toto období mohou být některé druhy ohroženy změnou nebo likvidací stanoviště, doupných stromů, hnízda apod. Návrh ochranných opatření je následující: - těžební odpad nepálit, ale ponechat samovolnému rozkladu v hromadách či v pruzích - lesní těžbu provádět především mimo hnízdní období (výjimkou mohou být pouze zásahy kalamitní a zásahy proti kůrovci) - s ohledem na potencionální výskyt populace tesaříka alpského (Rosalia alpina) je nezbytné zcela vyloučit zásahy holosečného typu v listnatých porostních skupinách a zamezit těžbě a odvozu nejstarších stromů, souší, zlomů a vývratů listnatých dřevin. Nahodilou těžbu listnatých dřevin je možné provádět pouze z důvodu bezpečnosti nebo zajištění přístupu a to s ponecháním dřevní hmoty na místě. V případě těžby úmyslné je možné dřevní hmotu po provedené těžbě odvézt z porostu v období září až květen. Dřevo ponechané v porostu přes období červen až srpen nelze už nikdy odvézt (možné vykladení vajíček tesaříka alpského, víceletý vývojový cyklus). - vyloučit těžbu jednotlivě stojících starých listnatých stromů ve všech porostech ZCHÚ a ponechávat vybrané staré a doupné listnaté stromy (sýc rousný, kulíšek nejmenší) - stavy zvěře na území ZCHÚ by měly by odpovídat úživnosti a ekologické únosnosti území, maximálně by měly dosahovat limitů stanovených platným zákonem o myslivosti 3.1.1.4 Péče o útvary neživé přírody - volbou vhodných technologických postupů minimalizovat narušování půdního povrchu a poškozování vegetace a zajistit ochranu proti erozním procesům a sesuvům - vyloučení nevhodných způsobů hospodaření, nepoužívání mechanizace v období dešťů a následného mokra - kontrolovat upevnění mříží na vchodech do štol a zabezpečení řetězy před vstupem do kaňonu 3.1.1.5 Zásady jiných způsobů využívání území Nejsou stanoveny. 33

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území 3.1.2.1 Lesy Výčet navrhovaných zásahů je uveden v samostatné příloze č.1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich. Přílohy: Mapa dílčích lesních ploch a objektů ZCHÚ příloha č. 4 Mapa navrhovaných opatření v ZCHÚ příloha č. 5 Přirozený vývoj bukové souše na Ostrém 34

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma Orgán ochrany přírody nevyhlásil pro ZCHÚ ochranné pásmo, a proto dle zákona 114/92Sb. ( 37) je platným ochranným pásmem území do vzdálenosti 50 metrů od hranice tohoto zvláště chráněného území. Zájmem ochrany přírody je směřovat veškeré zásahy v ochranném pásmu (obnovu i výchovu) ve prospěch stanovištně vhodných dřevin a zamezit možnosti zmlazování nebo šíření nežádoucích dřevin do ZCHÚ (například introdukované dřeviny). Při obnovních těžbách je třeba šetřit doupné stromy. 3.3 Zaměření a vyznačení ZCHÚ v terénu ZCHÚ bylo zaměřeno a změny jsou zapsány v katastru nemovitostí. V mapovém podkladu katastru nemovitostí je vnesen zákres hranic dle geometrického plánu. Vyznačení ZCHÚ v terénu červenými pruhy téměř vymizelo. Mělo by být provedeno nové vyznačení a následně by mělo být pravidelně udržováno. V průběhu platnosti plánu péče lze předpokládat poničení cedulí se státním znakem, proto je jejich předpokládaná obnova součástí navržených činností. Hraniční sloupky by bylo dobré přesunout na vhodnější místa například na přístupovou turistickou cestu od Hamru na Jezeře. V sedle mezi Děvínem a ostrým jsou 2 sloupky nadbytečné. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření ZCHÚ ZCHÚ bude nutno přehlásit, neboť právní předpis o jeho vyhlášení již nevyhovuje současnému stavu. Zároveň se doporučuje provedení revize územního vymezení zmenšení ZCHÚ o přírodně nezajímavé borové porosty při úpatí svahů. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Regulace rekreačního a sportovního využívání zájmového území ZCHÚ není v současnosti nutná. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití ZCHÚ Informační tabule je funkční a umístěná na dobře přístupném místě v sedle mezi Děvínem a Ostrým u hlavní turistické trasy a odbočky ke zřícenině. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring ZCHÚ Provedení zoologického a botanického průzkumu. 35

4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Jednorázové a časově omezené zásahy Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Pruhové značení hranic celková obnova (cca 3,5 km 2000 Kč/1 km) Získání odborných podkladů pro přípravu následujícího plánu péče (průzkumy) Obnova cedulí se státním znakem a informační tabule --- 7000 --- 150000 30000 Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) --- 187000 Opakované zásahy Oprava přístupového schodiště, zábradlí, mříží (2x) Úklid prostoru ZCHÚ (10x) Údržba značení hranic (1x) 20000 40000 5000 50000 7000 7000 Opakované zásahy celkem (Kč) 97000 Náklady celkem (Kč) 284000 36

4.2 Použité podklady a zdroje informací Dostupné podklady CHKO Kokořínsko a internet Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (2002): Chráněná území ČR - Liberecko, Svazek III. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Kühn P.,(2006) : Geologické zajímavosti Libereckého kraje, Liberecký kraj Plán péče o PP Děvín, Ostrý a Schachtstein (Hromek, 2000) LHP pro LHC 585155 VLS ČR, s.p. LS Hamr - s platností 1.1.2001-31.12.2010 (numerická a grafická část LHP) OPRL - PLO 18a Severočeská pískovcová plošina ÚHÚL Brandýs nad Labem Vlastní terénní šetření EKOLES-PROJEKT s.r.o. v roce 2009. NDOP AOPK ČR Terénní šetření Správa CHKO Kokořínsko. Foto Milan Kryl a 2x internet (tesařík alpský) Zřícenina Děvín 37

4.3 Seznam používaných zkratek LHC LHP LHO SLT LT MZD Cds (CDS) lvs(lvs) pds (PDS) N H P š v ρ nd PÚ PN MÚ MN UKT SLKT ev. S,J,Z,V PND RSH HS CHS EVL PP ZCHÚ lesní hospodářský celek lesní hospodářský plán lesní hospodářská osnova soubor lesních typů lesní typ meliorační a zpevňující dřeviny cílová druhová skladba lesní vegetační stupeň přirozená druhová skladba násečný hospodářský způsob holosečný hospodářský způsob podrostní hospodářský způsob šířka seče výška porostu zakmenění porostu návratná doba předmýtní úmyslná těžba předmýtní nahodilá těžba mýtní úmyslná těžba mýtní nahodilá těžba univerzální kolový traktor speciální lesní kolový traktor eventuelně označení světových stran porost náhradních dřevin rámcové směrnice hospodaření hospodářský soubor cílový hospodářský soubor - evropsky významná lokalita - přírodní památka - zvláště chráněné území AK - trnovník akát JIV - vrba jíva OL - olše lepkavá BK - buk lesní JL - jilm horský OLS - olše šedá BKS - borovice banksovka JR - jeřáb ptačí OR - ořešák černý BO - borovice lesní JS - jasan ztepilý OS - topol osika BOC - borovice černá JV - javor mléč SM - smrk ztepilý BR - bříza bradavičnatá KJ - kaštanovník jedlý SMP - smrk pichlavý DB - dub letní, zimní KL - javor klen TP - topoly DBZ - dub zimní KR - keře TR - třešeň ptačí DBC - dub červený KS - jírovec maďal VJ - borovice vejmutovka DG - douglaska tisolistá LP - lípa malolistá VR - vrby HB - habr obecný LTX - ostatní listnáče JD - jedle bělokorá MD - modřín opadavý 38

4.4 Plán péče zpracoval Jméno: EKOLES-PROJEKT s.r.o., Riegrova 4338/12, 46601 Jablonec nad Nisou Datum: Říjen 2009 Podpis: Přístupové schodiště na vrcholovou část Děvína 39

5. PŘÍLOHY PLÁNU PÉČE Příloha č.1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich 40

Příloha č.2 Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů v ZCHÚ (Mapa stupňů přirozenosti 1 : 10000) 41

Příloha č.3 Lesnická mapa typologická pro ZCHÚ (Typologická mapa 1 : 10000) 42

Příloha č.4 Mapa dílčích lesních ploch a objektů ZCHÚ (Porostní mapa 1 :10000) 43

Příloha č.5 Mapa navrhovaných opatření (Mapa technologická 1 :10000) 44

Příloha č.6 Mapa katastrální se zákresem ZCHÚ (Mapa katastrální 1 : 10000) 45

Příloha č.7 Ortofotomapa (Ortofotomapa 1 : 10000) 46

6. OBSAH 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ...2 1.1 EVIDENČNÍ KÓD ZCHÚ, KATEGORIE, NÁZEV... 2 1.2 PLATNÝ PRÁVNÍ PŘEDPIS O VYHLÁŠENÍ ZCHÚ... 2 1.2.1 Prvotní předpis...2 1.2.2 Pozměňující předpis...2 1.3 LOKALIZACE ÚZEMÍ... 2 1.3.1 Územně správní členění...2 1.3.2 Překryv s jinými CHÚ a příslušnost k soustavě Natura 2000...2 1.3.3 Orientační mapa (měřítko 1:20000)...3 1.4 VYMEZENÍ ÚZEMÍ PODLE SOUČASNÉHO STAVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ... 4 1.4.1 Zvláště chráněné území...4 1.4.2 Ochranné pásmo ZCHÚ...4 1.5 VÝMĚRA ÚZEMÍ... 5 1.6 KATEGORIE IUCN... 5 1.7 PŘEDMĚT OCHRANY... 6 1.7.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu...6 1.7.2 Hlavní předmět ochrany současný stav...6 1.7.2.1 Ekosystémy...6 1.7.2.2 Druhy...7 1.7.2.3 Útvary neživé přírody...7 1.8 CÍL OCHRANY... 8 1.8.1 Lesy...8 1.8.2 Rostliny...8 1.8.3 Živočichové...9 2. ROZBOR STAVU ZCHÚ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY...10 2.1 STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ... 10 2.1.1 Obecně...10 2.1.2 Geologie a geomorfologie...11 2.1.2.1 Geologie...11 2.1.2.2 Geomorfologie...12 2.1.3 Hydrologie...12 2.1.4 Klima...13 2.1.4.1 Klimatické oblasti...13 2.1.4.2 Teploty a srážky...13 2.1.4.3 Vítr...13 2.1.5 Pedologie...14 2.1.6 Rostlinstvo...16 2.1.6.1 Fytogeografie...16 2.1.6.2 Charakteristika současné vegetace...16 2.1.7 ÚSES...16 2.1.8 Zvířena...16 2.1.9 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů...17 2.1.9.1 Živočichové...17 2.1.9.2 Rostliny...17 2.2 HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ I NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI V MINULOSTI, SOUČASNOSTI A BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI... 18 2.2.1 Ochrana přírody...18 2.2.2 Lesní hospodářství...18 2.2.3 Zemědělské hospodaření...19 2.2.4 Rybníkářství, vodní nádrže a toky...19 2.2.5 Myslivost...19 2.2.6 Rybářství...19 2.2.7 Rekreace a sport...20 47

2.2.8 Těžba nerostných surovin...21 2.2.9 Jiné způsoby využívání...21 2.3 SOUVISEJÍCÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ PŘEDPISY... 22 2.4 SOUČASNÝ STAV ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH... 23 2.4.1 Základní údaje o lesích...23 2.4.1.1 Přehled LHC...23 2.4.1.2 Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů...23 2.4.1.3 Porovnání přirozené a současné skladby lesa...24 2.4.1.4 Současný stav lesa...25 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích...26 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody...26 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích...26 2.5 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A DOSAVADNÍCH OCHRANÁŘSKÝCH ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY PRO DALŠÍ POSTUP... 27 2.6 STANOVENÍ PRIORITNÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ÚZEMÍ V PŘÍPADĚ JEJICH MOŽNÉ KOLIZE... 27 3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ...28 3.1 VÝČET, POPIS A LOKALIZACE NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ V ZCHÚ... 28 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání...28 3.1.1.1 Péče o lesy...28 3.1.1.2 Péče o rostliny...33 3.1.1.3 Péče o živočichy...33 3.1.1.4 Péče o útvary neživé přírody...33 3.1.1.5 Zásady jiných způsobů využívání území...33 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území...34 3.1.2.1 Lesy...34 3.2 ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA... 35 3.3 ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ZCHÚ V TERÉNU... 35 3.4 NÁVRHY POTŘEBNÝCH ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍCH OPATŘENÍ ZCHÚ... 35 3.5 NÁVRHY NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ... 35 3.6 NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ZCHÚ... 35 3.7 NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM A MONITORING ZCHÚ... 35 4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE...36 4.1 PŘEDPOKLÁDANÉ ORIENTAČNÍ NÁKLADY HRAZENÉ ORGÁNEM OCHRANY PŘÍRODY PODLE JEDNOTLIVÝCH ZÁSAHŮ (DRUHŮ PRACÍ)... 36 4.2 POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ... 37 4.3 SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK... 38 4.4 PLÁN PÉČE ZPRACOVAL... 39 5. PŘÍLOHY PLÁNU PÉČE...40 Příloha č.1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich...40 Příloha č.2 Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů v ZCHÚ...41 Příloha č.3 Lesnická mapa typologická pro ZCHÚ...42 Příloha č.4 Mapa dílčích lesních ploch a objektů ZCHÚ...43 Příloha č.5 Mapa navrhovaných opatření...44 Příloha č.6 Mapa katastrální se zákresem ZCHÚ...45 Příloha č.7 Ortofotomapa...46 6. OBSAH...47 48