5.2.2016
Obsah 1. Úvod... 3 2. Základní charakteristika území... 4 2.1 Oblasti s překročenými imisními limity... 5 2.2 Mapy pětiletých průměrných koncentrací... 7 3. ECM a vyhodnocení imisní situace... 10 3.1 Informování o aktuální imisní situaci... 10 3.2 Dotazy a stížnosti... 12 3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší... 12 3.2.2 Stížnosti... 14 4. Ochrana ovzduší dle platné legislativy... 16 4.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší... 16 4.2 Smogová situace dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší... 17 4.2.1 Informativní prahová hodnota pro SO 2, NO 2 a částice PM 10... 21 4.2.2 Regulační prahové hodnoty pro SO 2, NO 2 a částice PM 10... 21 4.2.3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon O 3... 22 4.3 Ukončení smogové situace... 23 5. Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Lomu... 24 5.1 Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ u Lomu... 26 6. Vyhodnocení imisní situace za rok 2015... 26 6.1 Oxid siřičitý SO 2... 26 6.2 Oxidy dusíku, oxid dusičitý a oxid dusnatý - NOx, NO 2 a NO... 31 Zdroje emisí a imisí NO x, NO 2 a NO... 31 6.3 Troposférický (přízemní ozon) - O 3... 36 6.4 Částice PM 10 a PM 2,5... 41 Zdroje emisí a imisí PM 10 a PM 2,5... 41 Monitoring PM 10 a PM 2,5... 45 6.4.1 PM 10... 46 7. Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2015... 48 ecmost@vuhu.cz Strana 1 (celkový počet 68)
7.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace... 50 7.1.1 Doporučení při překročení informativních prahových hodnot... 50 7.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot... 51 7.1.3 Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel... 51 8. Vyhodnocení kvality ovzduší v Lomu... 53 8.1 Grafy úrovně znečištění... 53 8.2 Souhrn průměrných ročních hodnot... 56 8.3 Počet překročení PM 10 na vybraných stanicích... 57 8.4 Inovace sítě imisního monitoringu... 59 9. Závěr... 59 10. Zdroje... 63 11. Seznam zkratek... 65 12. Seznam tabulek, grafů a obrázků... 66 12.1 Seznam tabulek... 66 12.2 Seznam grafů... 66 12.3 Seznam obrázků... 67 ecmost@vuhu.cz Strana 2 (celkový počet 68)
1. Úvod Kvalita ovzduší je sledována pravidelně na území celé České republiky prostřednictvím sítě měřících stanic (tzv. imisní monitoring) v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Státní síť imisního monitoringu provozuje Ministerstvo životního prostředí, které tím pověřilo Český hydrometeorologický ústav (dále jen ČHMÚ). V souladu s legislativními požadavky je státní imisní síť koncipována tak, aby stanicemi automatizovaného imisního monitoringu bylo zajištěno sledování úrovně znečištění ovzduší na území celého státu. Podmínky posuzování a hodnocení kvality ovzduší specifikuje prováděcí vyhláška o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší; tj. Vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích, která mimo jiné stanoví podmínky pro umísťování měřících stanic a jejich počty na území zón a aglomerací tak, aby naměřené hodnoty byly reprezentativní pro větší územní celky v rámci ČR. Vedle údajů ze stanic imisního monitoringu ČHMÚ přispívá do imisní báze Informační systém kvality ovzduší (dále jen ISKO) již řadu let několik dalších organizací podílejících se na sledování znečištění venkovního ovzduší v České republice (např. Zdravotní ústavy, VÚLHM, ČEZ, městské úřady, aj.). Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) od roku 2012 zpracovává každý rok vyhodnocení imisní situace pro lokalitu Lom, kdy podkladem pro zpracování jsou imisní data ČHMÚ, poskytovaná v rámci Dohody o spolupráci při vzniku a provozování Ekologického centra Most pro Krušnohoří a o výměně informací o životním prostředí. ECM informuje o kvalitě ovzduší bezplatně veřejnost prostřednictvím bezplatné Zelené linky 800 195 342, webových stránek, elektronické pošty a regionálních médií. ecmost@vuhu.cz Strana 3 (celkový počet 68)
ECM pracuje s neverifikovanými daty (neverifikovaná data z automatizovaných monitorovacích stanic mohou obsahovat chybné údaje a mohou být neúplná). 2. Základní charakteristika území Litvínovsko včetně města Lom se nachází v klimatické oblasti T2, pro kterou je typické dlouhé, teplé a suché léto a krátká, mírně teplá a až velmi suchá zima. Průměrná roční teplota sledovaného území je 8,2 C. Roční úhrn srážek činí 499 mm a průměrný úhrn srážek ve vegetační době je 299 mm.[1] Rozptylové podmínky jsou určeny stavem meteorologických prvků a veličin, které rozhodujícím způsobem ovlivňují přenos a rozptyl znečišťujících látek v ovzduší. Jedná se zejména o rychlost větru, teplotní zvrstvení atmosféry (průběh teploty s výškou). Při špatných rozptylových podmínkách (bezvětří nebo slabý vítr, přítomnost teplotní inverze) je nutno očekávat vysoké znečištění ovzduší. Při dobrých rozptylových podmínkách (čerstvý nebo silný vítr, teplota vzduchu s výškou klesá) se znečišťující látky promíchávají a ředí, koncentrace jsou nízké. Kombinací inverzní vrstvy vzduchu a slabého proudění větru se rozptylové podmínky stávají nepříznivými a dochází ke kumulaci znečišťujících látek, jež následně v ovzduší přetrvávají a hromadí se až do doby, než dojde ke změně meteorologických podmínek na stav příznivý pro rozptyl. Nepříznivé rozptylové podmínky v oblasti Litvínovska bývají způsobeny zejména jeho polohou v kotlině, uzavřené hradbou Krušných hor, jež vytvářejí tzv. srážkový stín. Dochází zde k inverznímu zvrstvení ovzduší, které omezuje možnost proudění vzduchu. ecmost@vuhu.cz Strana 4 (celkový počet 68)
Graf 1: Četnosti výskytu rozptylových podmínek a v jednotlivých měsících, rok 2015 Zdroj: http://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/mes_zpravy/rocni_zprava_2015.pdf 2.1 Oblasti s překročenými imisními limity Lom i další části Ústeckého kraje jsou dlouhodobě řazeny mezi oblasti s překročenými imisními limity. Na obrázku č. 1 a 2 jsou vyznačeny oblasti s překročenými imisními limity v rámci celé České republiky. Dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, účinného do 31. 8. 2012, se tyto oblasti nazývaly oblastmi se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). [2] Velikosti území s překročením imisních limitů (dříve OZKO) v rozmezí let 2006 až 2014 jsou znázorněny v grafu č. 2. ecmost@vuhu.cz Strana 5 (celkový počet 68)
Graf 2: Překročení imisního limitu (LV) v ČR, % plochy, 2006-2014 Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/14groc/gr14cz/png/ovii3.png Na obrázcích 1 a 2 jsou zobrazena území s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2014 v celé ČR včetně a bez přízemního ozonu. Obrázek 1: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2014 v celé ČR včetně přízemního ozonu Zdroj:http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/14groc/gr14cz/png/oVII2.pnghttp://issar.cenia.cz/issar/pa ge.php?id=1531 ecmost@vuhu.cz Strana 6 (celkový počet 68)
Obrázek 2: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 201 v ČR bez přízemního ozonu Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/14groc/gr14cz/png/ovii1.png 2.2 Mapy pětiletých průměrných koncentrací Dle 11, odst. 5 a 6 zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. jsou zpracovávány mapy pětiletých průměrných koncentrací v síti 1x1 km. Pro hodnocení stávající úrovně znečištění v předmětné lokalitě se vychází z map úrovní znečištění ve formátu shapefile (.shp ESRI). Mapy obsahují v každém čtverci 1 1 km hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky, které mají stanoven imisní limit (kromě ozonu a CO), za předchozích 5 kalendářních let. Mapy slouží jako podklad pro návrh kompenzačních opatření podle 11 odst. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, konkrétně k posouzení, zda dojde vlivem daného záměru k překročení některého ročního imisního limitu na dané lokalitě a tedy k aplikaci cit. ustanovení. Mapy ve formátu shapefile jsou k dispozici na internetové stránce ČHMÚ: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/ozko_cz.html Litvínovsko je dlouhodobě řazeno mezi oblasti s překročenými imisními limity pro částice PM 10, z podkladů ČHMÚ lze získat 5leté průměrné koncentrace této znečišťující ecmost@vuhu.cz Strana 7 (celkový počet 68)
látky. Na obrázcích č. 3. a 4. Jsou uvedeny průměrné 5leté koncentrace částic PM 10 v letech 2007-2011 a 2010-2014. Obrázek 3: Pětiletá průměrná koncentrace částic PM 10 na Litvínovsku r. 2007-2011 Zdroj: ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 8 (celkový počet 68)
Obrázek 4: Pětiletá průměrná koncentrace částic PM 10 na Litvínovsku r. 2010-2014 Zdroj: ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 9 (celkový počet 68)
3. ECM a vyhodnocení imisní situace 3.1 Informování o aktuální imisní situaci Od 1. 4. 2014 rozšířilo ECM oblast monitoringu aktuálního stavu ovzduší z oblasti Mostecka, Teplicka a Chomutovska na celou oblast Ústeckého kraje. Na základě dohody s ČHMÚ získalo ECM přístup ke všem měřicím stanicím automatického imisního monitoringu Ústeckého kraje, jejichž provozovatelem je ČHMÚ. Kromě dat ČHMÚ jsou pro hodnocení aktuálního stavu ovzduší využívána i data Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem (ZÚ). Obrázek 5: Měřicí síť zóna Severozápad Karlovarský a Ústecký kraj - stav 11/2015 Zdroj: ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 10 (celkový počet 68)
Přehled imisních stanic, ze kterých jsou data ECM stahována a vyhodnocována, je na obrázku č. 6. Obrázek 6: Přehled měřicích imisních stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje aktuální stav ovzduší Zdroj: Zpracovalo ECM Imisní data z jednotlivých stanic byla až do listopadu 2014 získávána ECM přes FTP schránky, kde jsou hodnoty obnovovány každou hodinu. Z FTP schránek dispečeři ECM stahují aktuální data každé tři hodiny: v 6, 8, 11, 14, 17. Od 18. 11. 2014 ECM využívá také nový software MicroISKO, pomocí kterého je prováděno nepřetržité stahování dat, a z něhož jsou automaticky generovány grafické výstupy pro webové stránky ECM. Grafy zobrazují aktuální hodinové koncentrace škodlivin v ovzduší a jejich vývoj za posledních 24 hodin. Zobrazování grafů je nezávislé na provozu ECM, čímž je veřejnosti umožněn přístup k aktuálním informacím o stavu ovzduší v období svátků a víkendů, tedy po celý kalendářní rok. K informování veřejnosti o aktuální imisní situaci a nestandardních událostech v průmyslových podnicích s možným vlivem na stav ovzduší dochází prostřednictvím bezplatné Zelené linky 800 195 342 a webových stránek www.ecmost.cz. ecmost@vuhu.cz Strana 11 (celkový počet 68)
ECM v týdenních intervalech vyhodnocuje imisní situaci na Mostecku a Teplicku pro média, např. Mostecký a Teplický deník, týdeník Homér. V případě překročení prahových hodnot v ovzduší a vyhlášení smogové situace jsou bezprostředně informováni zástupci Odboru životního prostředí v Litvínově a Odboru životního prostředí a mimořádných událostí Magistrátu města Mostu a města Krupky. Elektronickou poštou jsou bezplatně informováni o vyhlášení nebo odvolání smogové situace zájemci, kteří o tuto službu požádají prostřednictvím webových stránek ECM, e-mailem (ecmost@vuhu.cz) nebo telefonicky na bezplatné Zelené lince 800 195 342. Kromě aktuálního přehledu je na webových stránkách ECM přístupné také vyhodnocení imisních dat za uplynulý měsíc pro imisní stanice AIM Most ČHMÚ, Litvínov ZÚ a AIM Lom ČHMÚ. K dispozici jsou grafy průměrných denních a hodinových koncentrací jednotlivých znečišťujících látek. ECM také zpracovává a umisťuje na webové stránky ECM zprávu o vyhodnocení imisní situace za uplynulý rok a to v Mostě (od roku 2007), Litvínově (od roku 2011), Lomu (od roku 2012) a Krupce (od roku 2014). Zprávy jsou přístupné veřejnosti na webu ECM v sekci Ovzduší a hluk/zprávy o kvalitě ovzduší a poskytují uživateli ucelený přehled o vývoji kvality ovzduší za období jednoho roku z vybrané lokality. 3.2 Dotazy a stížnosti 3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší Zodpovídání dotazů na aktuální stav ovzduší patří ke stěžejním činnostem dispečerů v rámci poradenské služby a poskytování informací o životním prostředí. Tuto službu využívají zejména pedagogové z mateřských a základních škol, maminky s dětmi na mateřské či rodičovské dovolené a občané se zdravotními problémy. V roce 2015 ECM zodpovědělo 2 153 dotazů. Vývoj počtu dotazů v letech 2000-2015 je uveden v grafu č. 3. ecmost@vuhu.cz Strana 12 (celkový počet 68)
Graf 3: Vývoj počtu dotazů v letech 2000 2015 Zdroj: Zpracovalo ECM Nejvíce dotazů se týkalo tématu ovzduší. Procentuální zastoupení tazatelů dle bydliště je uvedeno v grafu č. 4. V přehledu tazatelů z řad veřejnosti je evidováno 65,1 % (1 402) dotazů z Mostu, 7,2 % (156) z Litvínova, 1,53 % (33) z Chomutova, 5,2 % (112) z Jirkova, 0,9 (20) z Braňan, 1,30 % (28) z Louky u Litvínova, 0,7 % (14) z Duchcova, 1,4 % (31) z Bíliny a 12,77 % (275) z ostatních obcí, mezi něž náleží např. Obrnice, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Strupčice, Louny i další lokality spadající do Ústeckého kraje. ecmost@vuhu.cz Strana 13 (celkový počet 68)
Graf 4: Porovnání přehledu dotazů v dle bydliště tazatele letech 2012-2015 Zdroj: Zpracovalo ECM 3.2.2 Stížnosti ECM v roce 2015 přijalo celkem 27 stížností občanů, z nichž více jak polovina se týkala stížností na pachovou zátěž. Celkem 21 stížnosti bylo z Mostu, dvě stížnosti z Litvínova, a po jedné z Braňan, Horního Jiřetína, Hamru a Teplic. Z celkového množství stížností, přijatých od roku 2000 (viz graf č. 5), byl nejvyšší počet v roce 2012 (38). V posledních čtyřech letech nebyl evidován žádný dotaz ani stížnost ze saského pohraničí. Přehled stížností dle jejich přijetí v jednotlivých měsících roku 2015 je zaznamenán v grafu č. 6. Nejvíce stížností bylo v roce 2015 přijato v březnu a všechny se týkaly problematiky pachové zátěže. ecmost@vuhu.cz Strana 14 (celkový počet 68)
Graf 5: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech 2000 2015 Zdroj: Zpracovalo ECM Graf 6: Přehled stížností v jednotlivých měsících roku 2015 Zdroj: Zpracovalo ECM ecmost@vuhu.cz Strana 15 (celkový počet 68)
4. Ochrana ovzduší dle platné legislativy Dne 1. 9. 2012 vstoupil v platnost zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., který nahradil zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a který zapracovává příslušné předpisy Evropské unie. Mimo jiné nově definuje pojem smogová situace a také podmínky jejího vzniku, vyhlášení a ukončení. Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. v sobě zahrnuje i imisní limity a zvláštní imisní limity (nyní prahové hodnoty), které dříve byly stanoveny ve vyhláškách č. 597/2006 Sb. a č. 373/2009 Sb. Hodnocení stavu znečištění ovzduší vychází z definování imisních limitů pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. 4.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Imisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jsou uvedeny v následujících tabulkách č. 1, 2 a 3. Tabulka 1: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Znečišťující látka SO 2 oxid siřičitý PM 10 prachové částice Doba průměrování Imisní limit (μg/m 3 ) Maximální počet překročení 1 hodina 350 24 24 hodin 125 3 24 hodin 50 35 kalendářní rok 40 0 PM 2,5 kalendářní rok 25 0 NO 2 oxid dusičitý CO oxid uhelnatý 1 hodina 200 18 kalendářní rok 40 0 maximální denní 8hodinový klouzavý průměr 10 000 0 benzen kalendářní rok 5 0 Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Tabulka 2: Imisní limity pro troposférický ozon pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ecmost@vuhu.cz Strana 16 (celkový počet 68)
Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit (μg/m 3 ) Maximální tolerovaný počet překročení O 3 troposférický ozon maximální denní 8hodinový klouzavý průměr* *Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin. Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší 120 25x v průměru za 3 roky Tabulka 3: Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Znečišťující látka Doba průměrování Mez pro posuzování [µg.m -3 ] Imisní limit [µg.m -3 ] Dolní LAT Horní UAT LV SO 2 rok a zimní období (1.10.-31.3.) 8 12 20 NO x kalendářní rok 19,5 24 30 Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší 4.2 Smogová situace dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Nové znění zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. definuje v 10 smogovou situaci takto: Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM 10 nebo troposférickým ozónem překročí některou z prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu za podmínek uvedených v této příloze. Příloha č. 6 výše uvedeného zákona stanovuje informativní a regulační prahové hodnoty pro SO 2, NO 2 a částice PM 10, a také informativní a varovnou prahovou hodnotu pro O 3, které jsou závazné pro vyhlašování a odvolávání smogové situace. V souladu se zákonem o ochraně ovzduší byla vydána i vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích. ecmost@vuhu.cz Strana 17 (celkový počet 68)
Nová imisní vyhláška upravuje: 1) způsob a podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, 2) rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění, 3) rozsah informací podávaných veřejnosti při vzniku smogové situace. Vyhláška nahrazuje a navazuje na nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, a vyhlášku č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění pozdějších předpisů. Oproti předchozí právní úpravě neobsahuje vyhláška č. 330/2012 Sb. přípustné úrovně znečištění (imisní limity) ani podmínky vyhlášení a ukončení smogových situací, které jsou uvedeny přímo v zákoně o ochraně ovzduší (příloha č. 1 a č. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). Nový zákon přinesl změnu také v délce trvání překročených prahových hodnot podstatných pro vyhlášení smogové situace, což mohlo být důvodem pro zvýšení počtu vyhlášení smogových situací pro O 3 v roce 2013 a 2015 a snížení počtu smogových situací vyhlášených pro částice PM 10 : a) zatímco dříve docházelo k vyhlašování signálu upozornění (nyní vyhlášení smogové situace) pro O 3 až při překročení zvláštních imisních limitů ve třech hodinách po sobě, podle nového zákona je vyhlášena smogová situace pro O 3 již při samotném překročení informativní prahové hodnoty, tj. 180 µg/m 3. b) pro částice PM 10 je nyní stanovena hranice pro vyhlášení smogové situace až při překročení 24hodinové průměru 180 µg/m 3 ve dvou po sobě následujících dnech (tedy klouzavá 24hodinová průměrná koncentrace částic PM 10 byla překročena ve 25 po sobě následujících hodinách), zatímco před vydáním zákona č. 201/2012 Sb. bylo rozhodující pouhé překročení 24hodinového průměru. ecmost@vuhu.cz Strana 18 (celkový počet 68)
Smogová situace je dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, vyhlášena při překročení některé z prahových hodnot (tj. informativní, regulační nebo varovné) vybrané znečišťující látky. Informativní a regulační prahové hodnoty a jejich překročení jsou stanoveny pro škodliviny SO 2, NO 2 a částice PM 10. Informativní a varovná prahová hodnota je definována samostatně pouze pro O 3. Termín smogová situace se používá již při překročení informativní prahové hodnoty z důvodu zdůraznění závažnosti více než dvojnásobného překročení imisního limitu i s ohledem na bezprahový účinek působení částic PM 10. Podstata smogových situací a jejich vyhlašování zůstává nezměněna. V předchozí právní úpravě docházelo často k záměnám termínů imisní limit a zvláštní imisní limit. Tato terminologie vycházela z legislativy platné v devadesátých letech. V současně platné legislativě byla použita terminologie vycházející ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a již se pracuje jen s pojmy imisní limity (které musí být dodržovány na celém území České republiky) a smogové informativní a regulační prahové hodnoty (pro účely vyhlašování smogové situace a případné regulace zdrojů znečišťování). Smogové situace rozlišujeme letního a zimního typu. Letní situace s vysokými koncentracemi troposférického ozonu se vyskytují za horkého a suchého počasí v teplé polovině roku, nejčastěji od začátku dubna do konce září. Zimní smogové situace, spojené s vysokými koncentracemi SO 2, NO 2 a částicemi PM 10 se nejčastěji pozorují v chladném období od října do března roku následujícího. Výjimečně se mohou objevit vysoké koncentrace prachových částic i mimo toto období [3]. Seznam měřicích lokalit (viz obrázek č. 7 a tabulka č. 4) a jejich reprezentativnost pro konkrétní území v rámci zóny nebo aglomerace je pro vyhlašování smogových situací stanoven ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (LISTOPAD 2015). Přímý odkaz ke stažení zde: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/fe95922fce7fd55cc1257f0d00381676/$file/v%c4%9bst n%c3%adk_10_listopad.pdf ecmost@vuhu.cz Strana 19 (celkový počet 68)
Obrázek 7: Seznam reprezentativních měřících lokalit pro vyhlašování smogových situací Zdroj: ČHMÚ Tabulka 4: Reprezentativní stanice pro zónu Severozápad Ústecký kraj Znečišťující látka PM 10 SO 2 NO 2 Reprezentativní stanice Chomutov, Lom, Krupka, Most, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem Kočkov, Děčín, Tušimice Tušimice, Lom, Ústí nad Labem Kočkov, Litoměřice, Teplice Tušimice, Lom, Děčín, Most, Ústí nad Labem - město O 3 Tušimice, Rudolice v Horách, Most, Lom, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem Kočkov, Sněžník Měřicí stanice Litvínov ZÚ není reprezentativní stanicí pro vyhlášení smogových situací žádné znečišťující látky. V následujícím přehledu jsou uvedeny základní charakteristiky jednotlivých prahových hodnot pro vybrané znečišťující látky. ecmost@vuhu.cz Strana 20 (celkový počet 68)
4.2.1 Informativní prahová hodnota pro SO 2, NO 2 a částice PM 10 Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 překročila a) hodinová průměrná koncentrace SO 2 hodnotu 250 µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách, b) hodinová průměrná koncentrace oxidu NO 2 200 µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM 10 hodnotu 100 µg/m 3 ve dvou po sobě následujících dnech a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM 10. Trend koncentrací částic PM 10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů hodinových koncentrací. 4.2.2 Regulační prahové hodnoty pro SO 2, NO 2 a částice PM 10 Regulační prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na polovině měřicích lokalit reprezentativních pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 překročila: a) hodinová průměrná koncentrace SO 2 hodnotu 500 µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách, b) hodinová průměrná koncentrace NO 2 hodnotu 400 µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM 10 hodnotu 150 µg/m 3 ve třech po sobě následujících dnech a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic ecmost@vuhu.cz Strana 21 (celkový počet 68)
PM 10. Trend koncentrací částic PM 10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů hodinových koncentrací. 4.2.3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon O 3 Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 překročila hodinová koncentrace O 3 hodnotu 180 µg/m 3. Varovná prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 překročila hodinová koncentrace O 3 hodnotu 240 µg/m 3. Podmínky vzniku a ukončení smogových situací jsou uvedeny v příloze č. 6 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Přehled všech uvedených prahových hodnot je uveden v tabulce č. 5. ecmost@vuhu.cz Strana 22 (celkový počet 68)
Tabulka 5: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM 10 SO 2 oxid siřičitý NO 2 oxid dusičitý PM 10 Částice 250 µg/m 3 Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících 200 µg/m 3 hodinách 100 µg/m 3 Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve dvou po sobě následujících dnech Regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM 10 SO 2 oxid siřičitý NO 2 oxid dusičitý PM 10 částice 500 µg/m 3 Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících 400 µg/m 3 hodinách 150 µg/m 3 Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve třech po sobě následujících dnech Informativní prahová hodnota O 3 Varovná prahová hodnota O 3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon 180 µg/m 3 Při překročení hodinové koncentrace 240 µg/m 3 Při překročení hodinové koncentrace Všechny výše uvedené úrovně znečištění ovzduší se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,35 kpa. Zdroj: Příloha č. 6 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší 4.3 Ukončení smogové situace Smogová situace je ukončena, pokud na žádné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 není překročena žádná prahová hodnota, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě meteorologické předpovědi není očekáváno obnovení meteorologických podmínek podmiňujících smogovou situaci v průběhu 48 hodin následujících po poklesu úrovní znečištění pod prahové hodnoty. Časový interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je téměř vyloučeno, že v průběhu nejbližších 48 hodin takové podmínky opět nastanou. ecmost@vuhu.cz Strana 23 (celkový počet 68)
5. Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Lomu Pro zpracování této zprávy o imisní situaci v Lomu byla použita data z měřicí stanice AIM Lom ČHMÚ, umístěné v blízkosti obcí Lom a Mariánské Radčice. V tabulce č. 6 jsou uvedeny základní údaje o měřicí stanici včetně měřených škodlivin, její umístění je na obrázcích č. 8-10. Měřicí stanice se řadí mezi tzv. stanice pozaďové. Pozaďové stanice jsou umístěny v nezatížených lokalitách a měří pozadí regionů, měst a průmyslových oblastí. Rozhodujícím kritériem pro pozaďovou stanici by mělo být, že stanice není přímo ovlivněna žádným zdrojem. Přirozené imisní pozadí se v ovzduší vyskytuje nezávisle na lokálních antropogenních zdrojích. Poloměr reprezentativnosti stanice se zde liší podle typu oblasti: u stanic městských a předměstských: více než 1 1,5 km, u stanic venkovských: více než 5 až cca 60 km (v ČR se většinou pohybuje od 10 do 20 km) [4]. Obrázek 8: Umístění měřicí stanice ČHMÚ u Lomu Zdroj: www.mapy.cz ecmost@vuhu.cz Strana 24 (celkový počet 68)
Obrázek 9: Měřicí stanice Lom AIM ČHMÚ Zdroj: www.mapy.cz Obrázek 10: Měřicí stanice Lom AIM ČHMÚ bližší pohled Zdroj: www.mapy.cz ecmost@vuhu.cz Strana 25 (celkový počet 68)
5.1 Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ u Lomu Tabulka 6: Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ u Lomu Zdroj: ČHMÚ 6. Vyhodnocení imisní situace za rok 2015 6.1 Oxid siřičitý SO 2 Zdroje emisí a imisí SO 2 Zdrojů emisí oxidů síry je několik, antropogenního (spalování paliv obsahujících síru, úniky z průmyslu) a neantropogenního charakteru. Antropogenní zdroje emisí můžeme shrnout následovně. Dnešní společnost spotřebovává velká množství paliv v mnoha různorodých aplikacích, jako jsou například: výroba elektrické energie, výroba tepelné energie, rafinerie ropy, dopravní prostředky nebo zpracování kovů. Ve všech těchto zařízeních může při spalování paliv obsahujících síru ecmost@vuhu.cz Strana 26 (celkový počet 68)
docházet k její oxidaci na SO x a následnému úniku do ovzduší. Při spalování tuhých paliv asi 95% přítomné síry přechází na SO 2, u kapalných paliv je to prakticky 100%. SO 2 je ve spalinách částečně oxidován na SO 3. V kouřových plynech z elektráren před odsířením dosahuje poměr SO 3 /SO 2 1/40 až 1/80. Mnohdy lze ale použít účinná odsiřovací zařízení či jiné technologie, které mohou u některých zdrojů emise oxidů síry omezit nebo dokonce prakticky zcela zlikvidovat. Hlavní význam mají emise SO 2, protože SO 3 se ve spalinách běžně nachází jen asi 2% (z celkového obsahu sloučenin síry). SO 3 v ovzduší následně vzniká oxidací oxidu siřičitého. V průmyslu výroby kyseliny sírové jsou užívána velká množství SO 2. Proto je zde možné nalézt potenciální riziko úniků této látky do ovzduší. Mezi neantropogenní (přírodní) zdroje můžeme zařadit vulkanickou činnost, lesní požáry a oceány [5]. Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy Při běžných koncentracích kolem 0,1 mg.m -3 SO 2 dráždí oči a horní cesty dýchací. Při koncentraci 0,25 mg.m -3 dochází ke zvýšení respirační nemocnosti u citlivých dospělých i dětí. Koncentrace 0,5 mg.m -3 vede k vzestupu úmrtnosti u starých chronicky nemocných lidí. Významně ohroženou skupinou lidí jsou především astmatici, kteří bývají na působení oxidů síry velmi citliví. Při kontaktu s vyššími koncentracemi SO 2 dochází u exponované osoby zejména k následujícím konkrétním projevům: poškození očí; poškození dýchacích orgánů (kašlání, ztížení dechu); při velmi vysokých koncentracích tvorba tekutiny v plicích (edém). Opakovaná expozice způsobuje ztrátu čichu, bolesti hlavy, nevolnost a závratě. Účinky oxidu sírového, který se v ovzduší nachází obvykle v menší koncentraci, jsou v podstatě účinky aerosolu kyseliny sírové, jejíž dráždivé účinky na dýchací orgány jsou ještě nepříznivější než u SO 2. Koncentrace SO 3 jsou v ovzduší obvykle podstatně menší než koncentrace SO 2. SO 2 může způsobovat širokou škálu negativních dopadů jak na životní prostředí, tak na zdraví člověka. Během určité doby v ovzduší přechází fotochemickou nebo katalytickou reakcí na oxid sírový, který je hydratován vzdušnou vlhkostí na aerosol kyseliny sírové. Rychlost ecmost@vuhu.cz Strana 27 (celkový počet 68)
oxidace závisí na povětrnostních podmínkách, teplotě, slunečním svitu, přítomnosti katalyzujících částic atd. Běžně se během jedné hodiny odstraní 0,1 až 2% přítomného SO 2. Kyselina sírová může reagovat s alkalickými částicemi prašného aerosolu za vzniku síranů. Sírany se postupně usazují na zemský povrch nebo jsou z ovzduší vymývány srážkami. Při nedostatku alkalických částic v ovzduší dochází k okyselení srážkových vod až na ph < 4. Tímto způsobem oxidy síry společně s oxidy dusíku tvoří takzvané kyselé deště. Ty pak mohou být větrem transportovány na velké vzdálenosti a způsobit značná poškození lesních porostů i průmyslových plodin, uvolňují z půdy kovové ionty, poškozují mikroorganismy, znehodnocují vodu a mohou způsobit úhyn ryb. Oxidy síry byly také podstatnou příčinou vzniku tzv. smogu londýnského typu. Kyselé deště také poškozují stavby tím, že postupně při delších expozicích rozpouštějí některé druhy zdiva [5]. Trendy Po roce 1998 došlo v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami a splněním předepsaných emisních limitů k výraznému snížení imisních koncentrací SO 2. Od té doby roční průměrné koncentrace této látky nepřekročily na venkovských lokalitách stanovený imisní limit 20 µg.m -3. V roce 2008 došlo na celém území ČR k dalšímu snížení koncentrací SO 2. V letech 2009 a 2010 bylo naopak zaznamenáno mírné zvýšení znečištění SO 2, ale od roku 2011 do roku 2014 je patrný další klesající trend (viz obrázek č. 11). Vývoj trendů koncentrací SO 2 je způsoben poklesem emisí, odsířením uhelných elektráren a změnou používaných paliv. Vliv na meziroční kolísání koncentrací mají rovněž v jednotlivých letech odlišné meteorologické podmínky [6]. ecmost@vuhu.cz Strana 28 (celkový počet 68)
Obrázek 11: Trendy ročních charakteristik SO2 v České republice, 2000 2014 Zdroj: ČHMÚ Legislativa SO 2 Imisní limity na ochranu zdraví lidí jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Pro SO 2 je stanoven hodinový i denní imisní limit. Hodnota hodinového imisního limitu pro SO 2 je 350 μg/m 3, legislativa připouští maximálně 24 překročení za rok. Hodnota denního imisního limitu pro SO 2 je 125 μg/m 3, maximální přípustné překročení jsou 3 za rok. Monitoring SO 2 Průměrné roční koncentrace SO 2 ze stanicí AIM Lom ČHMÚ a Litvínov ZÚ jsou uvedeny v tabulce č. 7. V roce 2014 na stanici AIM Lom ČHMÚ došlo k nárůstu SO 2 téměř na dvojnásobek, rok 2015 přinesl ale pokles o 7,4 μg/m 3. Zatímco na stanici Litvínov došlo k zvýšení ročního průměru oproti roku 2014 o 7,2 μg/m 3. Maximální hodinová hodnota 424 μg/m 3 byla dosažena dne 5. 11. 2015 (v roce 2014 to bylo 240,2 μg/m 3 ). ecmost@vuhu.cz Strana 29 (celkový počet 68)
Tabulka 7: Srovnání průměrných ročních koncentrací SO2 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a AIM Lom ČHMÚ SO 2 (µg/m 3 ) 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 AIM Lom ČHMÚ 15,3 15,1 10,9 11,8 11,4 14,9 14,2 10,8 20,1 12,7 Litvínov ZÚ 17,8 18,6 19,5 21,6 26 16,9 11,7 8,9 10,9 18,1 Roky Hodinový imisní limit pro ochranu zdraví 350 μg/m 3 max. 24x za rok Denní imisní limit pro ochranu zdraví 125 μg/m 3 max. 3x za rok Informativní prahová hodnota 250 μg/m 3 Regulační prahová hodnota 500 μg/m 3 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem V grafech č. 7 a 8 jsou uvedeny průměrné hodinové a denní koncentrace SO 2 na měřící stanici AIM Lom ČHMÚ. Vyšší hodinové i denní průměrné koncentrace SO 2 byly naměřeny i v průběhu celého roku, ale nejvyšší hodnoty hodinových i denních průměrů byly naměřeny především na začátku listopadu, což koresponduje s obdobím zvýšeného využívání lokálních topenišť a také vyhlášením smogové situace pro SO 2 v Ústeckém kraji (5. 11. 2015), - poprvé od roku 1997. Graf 7: Průměrné hodinové koncentrace SO 2 na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ za rok 2015 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem ecmost@vuhu.cz Strana 30 (celkový počet 68)
Graf 8: Průměrné denní koncentrace SO 2 na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ za rok 2015 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem 6.2 Oxidy dusíku, oxid dusičitý a oxid dusnatý - NOx, NO 2 a NO Zdroje emisí a imisí NO x, NO 2 a NO Emise oxidu dusíku jsou dnes velmi závažným problémem hlavně díky tomu, že jsou spojeny se spalováním i ušlechtilých paliv (plyn, nafta) a biomasy. Emise oxidu dusíku mají navíc v dnešní době rostoucí charakter. Primárním zdrojem (vytvářejícím až 55% antropogenních NO X ) jsou i přes využívání katalyzátoru motorová vozidla. Při spalování ušlechtilých paliv v motorových vozidlech je dosahováno vysoké teploty hoření, a proto zde dochází k oxidaci vzdušného dusíku (N 2 ) na takzvané vysokoteplotní NO x [7]. Emise oxidů dusíku (NO x ) se tvoří při spalování paliv v závislosti na teplotě spalování, obsahu dusíku v palivu a přebytku spalovacího vzduchu. Emise NO x vznikají i při některých chemicko-technologických procesech (výroba kyseliny dusičné, amoniaku, hnojiv apod.). Zatímco při spalování paliv se podíl NO 2 v emisích NO x pohybuje obvykle v intervalu do 5 %, u ecmost@vuhu.cz Strana 31 (celkový počet 68)
některých chemicko-technologických procesů může podíl NO 2 představovat až 100 % emisí NO x. Největší množství emisí NO x pochází z dopravy, konkrétně pak ze sektorů: Silniční doprava: Nákladní doprava nad 3,5 t a Osobní automobily a dále Zemědělství, lesnictví, rybolov: Nesilniční vozidla a ostatní. Klesající trend emisí NO x souvisí především s přirozenou obnovou vozového parku a se zavedením emisních stropů pro emise NO x ze zdrojů v sektoru Veřejná energetika a výroba tepla. Podíl jednotlivých typů zdrojů na celkových emisích se liší podle konkrétní skladby zdrojů v dané oblasti. Produkce emisí NO x je soustředěna především podél dálnic, ve velkých městech a v krajích (Ústecký, Středočeský, Moravskoslezský), ve kterých jsou umístěny významnější energetické výrobní celky. Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy Působení NO 2 je spojováno se zvýšením celkové, kardiovaskulární a respirační úmrtnosti. Je majoritně emitován při spalování, nejvyšší měřené hodnoty nalézáme v oblastech zatížených intenzivní dopravou a vytápěním. Hlavním účinkem krátkodobého působení vysokých koncentrací NO 2 je nárůst reaktivity dýchacích cest. Na základě působení na změny reaktivity u nejcitlivějších astmatiků je také odvozena doporučená hodnota Světové zdravotnické organizace (World Health Organization WHO) pro 1hodinovou koncentraci NO 2 (200 μg/m 3 ) [8]. Nejvíce jsou NO 2 vystaveni obyvatelé velkých městských aglomerací významně ovlivněných dopravou. Pro děti znamená expozice vyšším hodnotám NO 2 zvýšené riziko respiračních onemocnění v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci a snížení plicních funkcí. Z hodnot zjištěných ročních průměrů vyplývá, že u obyvatel v dopravou zatížených oblastech lze očekávat snížení plicních funkcí, zvýšení výskytu respiračních onemocnění, zvýšený výskyt astmatických obtíží a alergií, a to u dětí i dospělých. Pro děti znamená expozice NO 2 zvýšené riziko respiračních onemocnění v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci, snížení plicních funkcí [8]. ecmost@vuhu.cz Strana 32 (celkový počet 68)
Dusík jako takový je biogenní prvek, to znamená, že je v přiměřeném množství nezbytný pro růst rostlin. Je běžnou praxí, že je dodáván do půdy ve formě různých hnojiv pro podporu růstu plodin. Na druhou stranu ale oxidy dusíku jako NO a NO 2 ve vyšších koncentracích rostliny poškozují a mohou způsobit jejich větší náchylnost k negativním vlivům okolí jako je mráz či plísně. Oxid dusičitý je společně s oxidy síry součástí tzv. kyselých dešťů, které mají negativní vliv například na vegetaci a stavby a dále okyselují vodní plochy a toky. Důvodem je fakt, že oxidy dusíku v ovzduší postupně přecházejí na kyselinu dusičnou, která reaguje s prachovými částicemi a například s oxidy hořčíku a vápníku či s amoniakem za vzniku tuhých částic, které jsou z atmosféry odstraňovány jednak sedimentací a jednak vymýváním srážkovou činností. Dusičnanové ionty, které jsou potom v zeminách a vodách přítomny, sice působí příznivě na růst rostlin, avšak při vyšších koncentracích muže docházet i k úhynu ryb a nežádoucímu nárůstu vodních rostlin (tzv. eutrofizace vod) [7]. Trendy V průběhu 90. let došlo k výraznému poklesu jak ročních průměrných koncentrací NO 2 a NO x. Důvodem byl prudký pokles emisí v tomto období v důsledku nabytí účinnosti zákona č. 309/1991 Sb. a na něj navazujícího zavádění nových technologických opatření ke snižování emisí. Vliv měla také změna skladby průmyslové výroby a vozového parku a složení pohonných hmot. Velký význam na průběh meziroční proměnlivosti koncentrací NO 2 a NO x, ale i dalších znečišťujících látek, mají meteorologické a rozptylové podmínky. Relativně strmě klesající trend z 90. let minulého století pokračoval až do roku 2000. Od tohoto roku dochází střídavě k nárůstům a poklesům průměrných ročních koncentrací. Nejvýraznější nárůsty koncentrací byly zaznamenány v letech 2003, 2006 a 2010, pravděpodobně v důsledku nepříznivých meteorologických a rozptylových podmínek, které se v těchto letech vyskytovaly. Od roku 2011 je možné pozorovat pozvolna klesající trend všech sledovaných charakteristik viz následující obrázek č. 12. ecmost@vuhu.cz Strana 33 (celkový počet 68)
Obrázek 12: Trendy vybraných imisních charakteristik NO 2 a NO x 2000-2014 Zdroj: ČHMÚ Legislativa NO x, NO 2 a NO Při sledování a hodnocení kvality venkovního ovzduší se pod termínem oxidy dusíku (NO x ) rozumí směs oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO 2 ). Imisní limit pro ochranu lidského zdraví je stanoven pro NO 2, limit pro ochranu ekosystémů a vegetace je stanoven pro NO x. Monitoring NO x, NO 2 a NO V roce 2015 došlo na stanici AIM Lom ČHMÚ k poklesu ročního průměru oproti roku 2014 o 6,4 μg/m 3. Dle tabulky č. 8 můžeme vidět, že se jedná od roku 2006 o nejnižší průměrnou roční koncentraci. Na stanici Litvínov ZÚ došlo také k poklesu NO 2 oproti roku 2014, jenom nebyl tak výrazný jako u stanice AIM Lom ČHMÚ. Nejvyšší hodinová koncentrace byla naměřena 5. 11. 2015 (83,6 μg/m 3 ), což je vyšší koncentrace než 68,6 μg/m 3 z roku 2014. ecmost@vuhu.cz Strana 34 (celkový počet 68)
Tabulka 3: Srovnání průměrných ročních koncentrací NO 2 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a AIM Lom ČHMÚ NO 2 (µg/m 3 ) 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 AIM Lom ČHMÚ 17,3 14,8 15,5 15,7 16,5 15,2 13,9 14,8 19,2 12,8 Litvínov ZÚ 11,3 7,5 5,5 5,8 5,8 4,5 3 2,7 2,9 2,8 Hodinový imisní limit pro ochranu zdraví 200 μg/m 3 max. 18 za rok Roční imisní limit pro ochranu zdraví 40 μg/m 3 Roky Informativní prahová hodnota 200 μg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách Regulační prahová hodnota 400 μg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem Typický roční chod oxidů dusíku, s nejvyššími hodnotami zejména na začátku a na konci roku, kde lze rovněž pozorovat významně vyšší hodnoty v listopadu a prosinci. Průměrné hodinové a denní koncentrace oxidů dusíku jsou uvedeny v grafech č. 9 a 10. Graf 9: Průměrné hodinové koncentrace NO x, NO 2 a NO na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ za rok 2015 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 35 (celkový počet 68)
Graf 10: Průměrné denní koncentrace NO x, NO 2 a NO na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ za rok 2015 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ 6.3 Troposférický (přízemní ozon) - O 3 Zdroje emisí a imisí O 3 Ozon (O 3 ) nemá v atmosféře vlastní významný zdroj. Jedná se o tzv. sekundární látku vznikající v celé řadě velmi komplikovaných nelineárních fotochemických reakcí. Prekurzory O 3 jsou oxidy dusíku (NO x ) a nemetanické těkavé organické látky (NMVOC), které jsou emitovány z celé řady zdrojů antropogenních (doprava, manipulace s ropou a jejími deriváty, rafinerie, použití barev a rozpouštědel atd.), ale i přirozených (např. biogenní emise z vegetace). V globálním měřítku hrají roli i metan (CH 4 ) a oxid uhelnatý (CO). Důležitou reakcí tvorby O 3 je fotolýza NO 2 zářením o vlnové délce 280 430 nm, při které vzniká NO a atomární kyslík. Reakcí atomárního a molekulárního kyslíku pak za přítomnosti katalyzátoru dochází ke vzniku molekuly O 3. Při vzniku O 3 z prekurzorů nezáleží pouze na absolutním množství prekurzorů, ale i na jejich vzájemném poměru. Významnou roli při vzniku O 3 hrají ale i meteorologické podmínky. ecmost@vuhu.cz Strana 36 (celkový počet 68)
Imisní koncentrace O 3 rostou s rostoucím ultrafialovým zářením a teplotou, naopak klesají s rostoucí relativní vlhkostí vzduchu. Vysoké koncentrace bývají spojeny s déletrvající anticyklonální situací. Kromě výše popsaného fotochemického mechanismu se koncentrace O 3 mohou zvyšovat i epizodicky v důsledku průniku stratosférického O 3 do troposféry a též při bouřkách. Koncentracemi O 3 jsou nejméně zatížené dopravní lokality ve městech, kde je O 3 odbouráván chemickou reakcí s NO. Lze předpokládat, že koncentrace O 3 jsou podlimitní i v dalších dopravně zatíženějších městech, ve kterých však z důvodu absence měření nelze pomocí stávající metodiky konstrukce map toto pravděpodobné snížení dokladovat. Naopak nejvyšší koncentrace O 3 jsou měřeny na venkovských pozaďových lokalitách. Vysoké koncentrace troposférického ozonu se vyskytují za horkého a suchého počasí v teplé polovině roku, nejčastěji od začátku dubna do konce září. Maximální koncentrace ozonu v průběhu dne se vyskytují v časných odpoledních hodinách. Ve vyšších polohách v horských oblastech je denní chod koncentrace ozonu méně výrazný a během letních smogových situací se mohou vysoké koncentrace udržet po větší část dne. Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy Existence O 3 v atmosféře má pro živé organismy zásadní význam. Zatímco stratosférický ozon chrání zemský povrch a živé organismy před negativním vlivem ultrafialového slunečního záření, troposférický ozon, vznikající chemickými reakcemi z tzv. prekurzorů O 3 (VOC, NOx, CO a CH4) za spoluúčasti slunečního záření, je považován společně se svými prekurzory za významnou znečišťující látku. Znečištění ovzduší O 3, které je typickou součástí tzv. letního smogu, může v teplém období roku dosahovat míry ovlivňující zdraví. O 3 má silně dráždivé účinky na oční spojivky a dýchací cesty a ve vyšších koncentracích způsobuje ztížené dýchání a zánětlivou reakci sliznic v dýchacích cestách. Zvýšeně citlivé vůči expozici ozonu jsou osoby s chronickými obstrukčními onemocněními plic a astmatem [8]. ecmost@vuhu.cz Strana 37 (celkový počet 68)
Krátkodobá i dlouhodobá expozice ozónu ovlivňuje respirační nemocnost i úmrtnost. Chronická expozice ozónu zvyšuje četnost hospitalizací pro zhoršení astmatu u dětí a pro akutní zhoršení kardiovaskulárních a respiračních onemocnění u starších osob [8]. Vdechování ozónu může způsobit zánětlivá onemocnění plic. Působí především na plicní tkáň a sliznice, může také docházet k podráždění očí, nosu a hrdla. Jako akutní obtíže uvádějí lidé nejčastěji podráždění spojivek, kašel, malátnost, pocit tlaku na hrudi a bolesti hlavy. Nejvíce jsou ohroženy rizikové skupiny jako děti a starší lidé. Citlivost na působení O 3 ovlivňuje dále fyzický a zdravotní stav jedince, fyzická zátěž ve venkovním prostředí, ale také schopnost snášet vysoké teploty nebo astmatické obtíže. Vysoké koncentrace O 3 v ovzduší jsou o to nebezpečnější, že se vyskytují právě v období, kdy vysoké teploty a sálající slunce přímo vybízejí k venkovním aktivitám včetně koupání. O 3 je silné oxidační činidlo, které poškozuje asimilační orgány rostlin. Negativně tímto ovlivňuje všechny typy vegetace, tedy i lesní porosty a zemědělské plodiny. Vegetace je vlivem působení O 3 méně odolná biotickým a abiotickým vlivům, např. hmyzím škůdcům nebo povětrnostním vlivům [9]. O 3 poškozuje rostlinám jejich rostlinné tkáně. Dlouhodobé působení O 3 může v ekosystémech vést až k potlačení a vymizení druhů citlivých k působení. Působením ozonu dochází k oslabení vitality rostlin, k poškození listů i jehličí, může být narušena odolnost vůči dalším stresovým faktorům. Přízemní ozon rovněž narušuje umělé materiály, povrchy budov a uměleckých předmětů, a působí tedy škody na majetku [9]. Trendy Roční chod průměrných měsíčních koncentrací O 3 (maximální 8hodinový klouzavý průměr za daný měsíc) je charakterizován nárůstem koncentrací v jarních a letních měsících z důvodu příznivých meteorologických podmínek pro vznik O 3, jako je vysoká intenzita slunečního záření, vysoké teploty a nízká vlhkost vzduchu. Nejvyšší maximální 8hodinové klouzavé průměry jsou zaznamenávány na venkovských lokalitách, na kterých rovněž dochází nejčastěji k překročení hodnoty imisního limitu (obrázek č. 13) [10]. ecmost@vuhu.cz Strana 38 (celkový počet 68)
Obrázek 13: Trendy ročních charakteristik O 3 v České republice, 2000 2014 Zdroj: ČHMÚ Legislativa O 3 Cílový imisní limit pro přízemní ozon je stanoven na 120 μg/m 3 v 8hodinovém klouzavém průměru (viz tabulka č. 2). Maximální tolerovaný počet překročení je 25x za 3 roky. Monitoring O 3 V roce 2015 došlo k výraznému zvýšení ročního průměru O 3, a to na více jak dvojnásobek, viz tabulka č. 9. Jedná se o druhou nejvyšší hodnotu od zprovoznění stanice AIM Lom ČHMÚ v roce 2004. U stanice Litvínov ZÚ došlo také ke zvýšení ročního průměru O 3, ale nárůst nebyl tak velký jako u stanice AIM Lom ČHMÚ. Hodinové maximum dosáhlo koncentrace 204,6 μg/m 3 dne 6. 8. 2015 (v roce 2014 hodnoty 175,6 μg/m 3 ), hodnota 180 μg/m 3 tedy byla překročena ve 30 hodinách. Koncentrace nad 120 μg/m 3 byly naměřeny ve 305 hodinách (v roce 2014 pouze 183 hodin). Cílový imisní limit pro O 3 je stanoven na 120 μg/m 3 v 8hodinovém klouzavém průměru (viz tabulka č. 2). Maximální tolerovaný počet překročení je 25x za 3 roky. Na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ došlo v roce 2015 k překročení celkem ve 26 případech, 3x v červnu, 8x červenci a v průběhu srpna 15x (v roce 2014 ve 12, v roce 2013 celkem ve 27 případech). V období 3 let 2013-2015 nebyl překročen 8hodinový průměr. ecmost@vuhu.cz Strana 39 (celkový počet 68)
Tabulka 4: Srovnání průměrných ročních koncentrací O 3 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a AIM Lom ČHMÚ O 3 (µg/m 3 ) 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 AIM Lom ČHMÚ 43,6 52,9 47,3 45,3 48,2 45 49,4 48,1 24,7 51,5 Litvínov ZÚ 58,5 40,8 28,9 44,4 47,5 35,0 31,2 30,0 22,4 30 Maximální denní 8hodinový klouzavý průměr 120 μg/m 3 max. 25x průměr za 3 roky Informativní prahová hodnota 180 μg/m 3 Regulační prahová hodnota 240 μg/m 3 Roky Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem Jak už bylo výše zmíněno zvýšené hodnoty O 3 jsou typické pro letní období s vysokým slunečním zářením, což dokazují i grafy č. 11 a 12. Graf 11: Průměrné hodinové koncentrace O 3 na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ za rok 2015 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 40 (celkový počet 68)
Graf 12: Průměrné denní koncentrace O 3 na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ za rok 2015 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ 6.4 Částice PM 10 a PM 2,5 Zdroje emisí a imisí PM 10 a PM 2,5 Ve srovnání s emisemi jiných znečišťujících látek jsou emise PM x vnášeny do ovzduší z velkého počtu významnějších skupin zdrojů. Kromě zdrojů, ze kterých jsou tyto látky vypouštěny řízeně komínem nebo výduchy (průmyslové zdroje, lokální topeniště, doprava), pochází významné množství emisí PM x ze zdrojů fugitivních (kamenolomy, skládky prašných materiálů, operace s prašnými materiály apod.). Kvalitu ovzduší ovlivňuje rovněž resuspenze částic (znovuzvíření), která do standardně prováděných emisních inventur není zahrnuta. Mezi hlavní zdroje emisí PM x patří sektor Lokální vytápění domácností. Mezi další významné zdroje emisí částic PM 10 patří sektor Polní práce, kde tyto emise vznikají při zpracování půdy, sklizni a čištění zemědělských plodin. Z hlediska účinku na lidské zdraví jsou velkým rizikem emise částic pocházející z dopravy (sektory Silniční doprava: Nákladní doprava nad 3,5 tuny a Osobní automobily), především ze spalování paliv ve vznětových ecmost@vuhu.cz Strana 41 (celkový počet 68)
motorech, které produkují částice o velikosti jednotek až stovek nm. Podíl domácností vytápěných pevnými palivy se v období 2007 2014 příliš neměnil, proto je trend emisí částic PM 10 a PM 2,5 ovlivněn především meteorologickými podmínkami během topných sezon. K poklesu emisí přispívá především přirozená obnova vozového parku, snížení zemědělské produkce a zavedení emisních stropů TZL pro zdroje LCP od roku 2008. V jednotlivých oblastech České republiky se podíl jednotlivých typů zdrojů na celkových emisích liší podle konkrétní skladby zdrojů v dané oblasti. Vzhledem k tomu, že hlavní zdroj emisí částic PM 10 a PM 2,5 představuje sektor lokálního vytápění, je i produkce emisí těchto látek rozložena po celém území ČR s obytnou zástavbou. V území České republiky rozděleném do čtverců 5 x 5 km emisně vynikají lokality, ve kterých jsou provozovány významné energetické výrobny spalující pevná fosilní paliva, a velké průmyslové komplexy (především Moravskoslezský a Ústecký kraj). Podíl dopravy se projevuje především ve velkých městech. Při spalování paliv a při dalších průmyslových činnostech vznikají emise aerosolů, které mohou být pevné, kapalné nebo směsné. Souhrnně se tyto emise v české legislativě označují jako tuhé znečišťující látky (TZL), v zahraniční literatuře Total Suspended Particulate Matter (TSP). Z hlediska zdravotního působení TZL na člověka byly definovány velikostní skupiny označované jako PM X (Particulate Matter), které obsahují částice s aerodynamickým průměrem o velikosti menší než x μm. Emise TZL mají různé velikostní a chemické složení podle charakteru zdroje a způsobu vzniku. Mohou obsahovat těžké kovy a představují nosné médium pro těkavé organické látky (volatile organic compounds - VOC) a polyaromatické uhlovodíky (polycyclic aromatic hydrocarbons PAH). Nejčastěji se při inventarizaci emisí v návaznosti na imisní limity rozlišuje velikostní frakce částic PM 10 a PM 2,5 [11]. Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM 10 a PM 2,5 zůstává jedním z hlavních problémů, které je třeba řešit při zajišťování kvality ovzduší České republiky. ecmost@vuhu.cz Strana 42 (celkový počet 68)
Trendy Koncentrace částic PM 10, podobně jako dalších látek znečišťujících ovzduší, významně poklesly v 90. letech minulého století. Důvodem bylo výrazné snížení emisí TZL a prekurzorů částic (SO 2, NO x, NH 3 a VOC) v letech 1990 2001 v důsledku legislativních změn, restrukturalizace hospodářství a modernizace nebo ukončení provozů zdrojů. Po roce 2001 pokles emisí pokračuje již pomaleji, důsledkem čehož jsou koncentrace znečišťujících látek podmíněny zejména převažujícími meteorologickými a rozptylovými podmínkami v daném roce. Téměř na všech lokalitách České republiky byl od roku 2001 do roku 2003 patrný vzestupný trend ve znečištění ovzduší částicemi PM 10. V roce 2003 byly naměřeny zatím nejvyšší hodnoty koncentrací částic PM 10 v období po roce 2000. Vysoké koncentrace částic PM 10 v roce 2003 byly důsledkem jak nepříznivých rozptylových podmínek v únoru a prosinci, tak i podnormálního množství srážek. Po zakolísání v roce 2004, kdy se začala rutinně sledovat i frakce částic PM 2,5, byly vysoké koncentrace částic zaznamenány opět v letech 2005 a 2006, a to zejména v důsledku dlouhých epizod s nepříznivými rozptylovými podmínkami v zimním období. V letech 2007 2009 panovaly naopak příznivější rozptylové podmínky, a koncentrace částic v porovnání s lety 2003, 2005 a 2006 výrazně klesly. V roce 2008 byly nižší koncentrace částic pravděpodobně dány i výraznějším poklesem emisí některých prekurzorů částic při přechodném útlumu některých hospodářských odvětví v důsledku ekonomické krize. Následný vzestup koncentrací částic v roce 2010 byl dán zejména opakovaným výskytem nepříznivých meteorologických a rozptylových podmínek v zimním období na začátku i ke konci roku a nejchladnější topnou sezonou od roku 1996. Poslední čtyři roky od roku 2010 2014 průměrné koncentrace suspendovaných částic klesají [11]. Pokud se týká klasifikačních tříd, pokles PM 10 se projevil v kategorii městských a předměstských lokalit, rovněž u venkovských stanic, naopak ve třídě dopravních a průmyslových stanic byl v roce 2014 zaznamenán mírný vzestup. Koncentrace částic PM 10 vykazují zřetelný roční chod s nejvyššími koncentracemi v chladných měsících roku. Vyšší koncentrace částic PM 10 v ovzduší během chladného období roku souvisejí jak s vyššími hodnotami emisí částic ze sezónních tepelných zdrojů, tak i se ecmost@vuhu.cz Strana 43 (celkový počet 68)
zhoršenými rozptylovými podmínkami, které se obvykle častěji vyskytují v zimních měsících [11]. V roce 2015 byly naměřeny nejvyšší koncentrace (průměr pro daný typ stanice) v obdobích leden březen a říjen prosinec. Celkově vyšší koncentrace byly měřeny na průmyslových, dopravních a městských stanicích [10]. Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy Krátkodobé zvýšení denních koncentrací částic PM 10 se podílí na nárůstu celkové nemocnosti i úmrtnosti, zejména na onemocnění srdce a cév, na zvýšení počtu osob hospitalizovaných pro onemocnění dýchacího ústrojí, zvýšení kojenecké úmrtnosti, zvýšení výskytu kašle a ztíženého dýchání zejména u astmatiků a na změnách plicních funkcí při spirometrickém vyšetření [12]. Dlouhodobě zvýšené koncentrace mohou mít za následek snížení plicních funkcí u dětí i dospělých, zvýšení nemocnosti na onemocnění dýchacího ústrojí, výskyt symptomů chronického zánětu průdušek a zkrácení délky života zejména z důvodu vyšší úmrtnosti na choroby srdce a cév (zvláště u starých a nemocných osob) a pravděpodobně i na rakovinu plic. Tyto účinky bývají uváděny i u průměrných ročních koncentrací nižších než 30 μg/m 3. Při chronické expozici suspendovaným částicím frakce PM 2,5 se redukce očekávané délky života začíná projevovat již od průměrných ročních koncentrací 10 μg/m 3 [12]. Ze zdravotního hlediska patří částice PM x mezi jedny z nejnebezpečnějších znečišťujících látek. Přes jejich prokazatelné negativní účinky však nebyla dosud stanovena bezpečná prahová koncentrace těchto látek. Závažnost zdravotního účinku částic závisí na jejich velikosti, složení a původu. Částice PM X pronikají v závislosti na své velikosti do horních a dolních cest dýchacích a do plicních sklípků, čímž způsobují celkově vyšší nemocnost a úmrtnost zejména na onemocnění srdce a cév. Expozice částic PM X rovněž zvyšuje riziko onemocnění dýchacího ústrojí (včetně infekčních chorob), zhoršuje potíže astmatiků a alergiků, zvyšuje kojeneckou úmrtnost a negativně ovlivňuje plodnost populace. Citlivou skupinou jsou děti, starší osoby a osoby s chronickým onemocněním dýchacího a oběhového ústrojí. Zejména na ultrajemné částice se váží PAU nebo těžké kovy, které mají mutagenní a karcinogenní účinky [9]. ecmost@vuhu.cz Strana 44 (celkový počet 68)
Částice PM X působí také na ekosystémy. Způsobují mechanické zaprášení, které u rostlin zmenšuje velikost aktivní plochy, a tím omezuje fotosyntézu, u živočichů vstupují do dýchacích cest. Ekosystémy mohou být ovlivněny toxickými účinky látek, které jsou na částice navázány. Atmosférický aerosol ve vyšších vrstvách atmosféry rovněž ovlivňuje energetickou bilanci Země a působí proti účinku skleníkových plynů, protože odráží a rozptyluje sluneční záření zpět do prostoru. Atmosférický aerosol funguje také jako kondenzační jádra, na nichž dochází v atmosféře ke kondenzaci, a tím se podílejí na vzniku oblaků [9]. Překračování imisního limitu částic PM 10 a PM 2,5 se stále významným způsobem podílí na zařazení obcí mezi oblasti s překročenými imisními limity. Od roku 2008 se postupně na některých lokalitách začaly měřit jemné částice frakce PM 1 [11]. Legislativa PM 10 a PM 2,5 Imisní limity na ochranu zdraví lidí jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Pro PM 10 je stanoven denní i roční imisní limit, pro PM 2,5 pouze roční imisní limit. Hodnota imisního limitu pro průměrnou 24hodinovou koncentraci PM10 je 50 μg/m 3. Legislativa připouští na daném místě (měřicí stanici) maximálně 35 překročení 24hodinové koncentrace (denního průměru) za rok; při vyšším počtu je imisní limit považován za překročený. Monitoring PM 10 a PM 2,5 Měřicí stanice AIM Lom ČHMÚ monitoruje koncentrace částic PM 10. Zkratka PM je odvozena z anglického "particulate matter" a označuje mikročástice o velikosti několika mikrometrů (µm). Částice mají označení podle velikosti (viz obrázek č. 14). U zkratky PM se setkáváme s indexy 10, 2,5 a 1. Indexy značí velikost částic. Částice, které projdou velikostněselektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μm odlučovací účinnost 50 %, se označují PM 10, částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 μm odlučovací účinnost 50 %, se označují PM 2,5. ecmost@vuhu.cz Strana 45 (celkový počet 68)
Obrázek 14: Polétavý prach PM 10, PM 2,5 Zdroj: http://www.cistenebe.cz/index.php/slovnicek-pojmu/13-poletavy-prach-pm10-pm25-pm10 6.4.1 PM 10 Tabulka č. 10 předkládá průměrné roční koncentrace částic PM 10 od roku 2006. Můžeme vidět, že na obou stanicích došlo k poklesu. Roční průměr částic PM 10 za rok 2015 je nejnižším od zahájení měření na stanici AIM Lom ČHMÚ v roce 2004. Počet hodin s koncentrací vyšší než 180 μg/m 3 byl naměřen celkem ve 47 hodinách, to je méně než v předešlém roce (53 v roce 2014). K překročení 24hodinového imisního limitu (50 μg/m 3 ) došlo v roce 2015 ve 30 případech a stanovený povolený limit (35 povolených překročení) nebyl překročen. Maximální naměřená hodinová koncentrace byla 271 μg/m 3 7. 2. 2015. ecmost@vuhu.cz Strana 46 (celkový počet 68)
Tabulka 5: Srovnání průměrných ročních koncentrací PM 10 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a AIM Lom ČHMÚ PM 10 (µg/m 3 ) 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 AIM Lom ČHMÚ 34,1 31,7 35,2 35,6 35,8 33,7 29,9 30 28,6 26,4 Litvínov ZÚ 32 23 22 13 15 28 28,1 23,2 25,5 17,5 Denní imisní limit pro ochranu zdraví 50 μg/m 3 max. 35 za rok Roční imisní limit pro ochranu zdraví 40 μg/m 3 Informativní prahová hodnota 100 μg/m 3 Roky Regulační prahová hodnota 150 μg/m 3 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem Obvyklý roční chod koncentrací PM 10, kdy bývají vyšší hodnoty dosahovány převážně v předjaří a zimních měsících, je patrný z grafů č. 13 a 14. Graf 13: Průměrné hodinové koncentrace PM 10 na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ za rok 2015 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem ecmost@vuhu.cz Strana 47 (celkový počet 68)
Graf 14: Průměrné denní koncentrace PM 10 na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ za rok 2015 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem 7. Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2015 V souladu se zněním zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. byly pro Ústecký kraj v roce 2015 vyhlášeno 5 smogových epizod: 1 vyhlášení smogové situace pro O 3 4. 7. 2015 ve 20,30 hod ukončení smogové situace 5. 7. 2015 v 16,07 hod 2 vyhlášení smogové situace pro O 3 6. 8. 2015 v 18,42 hod ukončení smogové situace 15. 8. 2015 v 17,26 hod 3 vyhlášení smogové situace pro O 3 31. 8. 2015 v 15,59 hod ukončení smogové situace 2. 9. 2015 v 7,14 hod 4 vyhlášení smogové situace pro SO 2 5. 11. 2015 ve 14,23 hod ukončení smogové situace 6. 11. 2015 v 4,26 hod ecmost@vuhu.cz Strana 48 (celkový počet 68)
5 vyhlášení smogové situace pro PM 10 6. 11. 2015 v 16,43 hod ukončení smogové situace 8. 11. 2015 v 6,20 hod Červenec 2015 První smogová situace v roce 2015 v Ústeckém kraji byla vyhlášena 4. 7. 2015 pro O 3. Vzhledem k příznivým rozptylovým podmínkám však byla smogová situace ukončena již následující den 5. 7. 2015 ve večerních hodinách [13]. Srpen 2015 V srpnu 2015 proudil velmi teplý vzduch na území České republice kolem tlakové výše nad severovýchodní Evropou, přinesl vhodné podmínky pro zvýšení koncentrací O 3. Dne 6. 8. 2015 hodinové koncentrace pro O 3 překročily prahovou hodnotu 180 µg/m 3 a proto byla vyhlášena smogová situace. Dne 15. 8. 2015 začala přes ČR zvolna přecházet zvlněná studená fronta, která způsobila zhoršení podmínek pro tvorbu O 3 a tedy i ukončení smogové situace. Koncem měsíce srpna proudil kolem tlakové výše nad východní Evropou na území ČR velmi teplý vzduch od jihozápadu a zapříčinil tak opět vhodné podmínky pro zvyšování koncentrací O 3. Dne 31. 8. 2015 byla vyhlášena smogová situace pro O 3. Téhož dne odpoledne začala přes území ČR přecházet zvlněná studená fronta, díky které byla smogová situace ukončena již následující den 2. 9. 2015 v ranních hodinách [14]. Listopad 2015 V Ústeckém kraji byly v listopadu vyhlášeny 2 smogové situace. První smogová situace byla vyhlášena v časných ranních hodinách dne 5. 11. 2015 z důvodu vysokých koncentrací SO 2 a bylo to poprvé od roku 1997. Rozhodující stanice imisního monitoringu pro vyhlášení smogové situace způsobené SO 2 jsou dle věstníku MŽP č. 09/2012 Tušimice, Lom, Ústí nad Labem - Kočkov, Litoměřice a Teplic. Právě na těchto reprezentativních stanicích bylo naměřeno ve třech po sobě následujících hodinách překročení informativní prahové hodnoty - hodinové koncentrace SO 2 250 µg/m 3. Nejvyšší naměřená koncentrace byla na stanici v Lomu kolem deváté hodiny dopolední ve výši 424 µg/m 3. Zvýšené koncentrace se udržely i po několik následujících hodin. Dne 6. 11. 2015 byla ecmost@vuhu.cz Strana 49 (celkový počet 68)
po 14 hodinách smogová situace ukončena. V Ústeckém kraji se několik dní před vyhlášením smogové situace vyskytovala výrazná výšková inverze, která postupně přecházela do přízemní inverze. Následkem byla malá rychlost proudění a velmi nepříznivé rozptylové podmínky, ta to skutečnost umožnila hromadění znečišťujících látek z přízemních zdrojů. Po rozrušení inverze v poledních hodinách se znečišťující látky z vysokých zdrojů, které se doposud hromadily ve vyšších částech stabilní inverzní vrstvy, dostaly k zemskému povrchu. Druhá smogová situace v měsíci listopadu byla dne 6. 11. 2015 vyhlášena pro částice PM 10, ukončení smogové situace nastalo dne 8. 11. 2015 [15]. Pro srovnání; v roce 2014 v Ústeckém kraji nebyly v souladu se zněním zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 vyhlášeny žádné smogové situace. 7.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace vydává ČHMÚ na svých webových stránkách www.chmi.cz. Od března 2013 je nově zprovozněn Systém integrované výstražné služby (SIVS) v podobě mapy meteorologických výstrah pro počasí, vodu a ovzduší zde: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/sivs/sivs.html V následujícím přehledu jsou uvedena stručná doporučení při překročení informativních a regulačních prahových hodnot od ČHMÚ na příkladu překročení koncentrací částic PM 10. 7.1.1 Doporučení při překročení informativních prahových hodnot Informace pro veřejnost: Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení informativní prahové hodnoty např. 24hodinového klouzavého průměru částic PM 10 100 µg/m 3 doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. U dospělých osob bez zdravotních potíží nejsou nutná žádná omezení. Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích částic PM 10 a NO 2. ecmost@vuhu.cz Strana 50 (celkový počet 68)
Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ www.chmi.cz, záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí. 7.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení regulační prahové hodnoty např. 24hodinového klouzavého průměru částic PM 10 150 mikrogramů/m 3, doporučuje omezit pobyt pod širým nebem. Dospělým osobám bez zdravotních potíží se doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže, spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích částic PM 10 a NO 2. Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ www.chmi.cz, záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí. 7.1.3 Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel Před vznikem smogové situace doporučuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) obyvatelům posílení imunity vlastního organismu pomocí přísunu vitamínu C, E, A, dostatku spánku a eliminace stresů a vhodné kompenzace psychické a fyzické zátěže. Při vzniku smogové situace by měli občané žijící a podnikající v zasažené lokalitě omezit množství vypouštěných škodlivin do ovzduší. ecmost@vuhu.cz Strana 51 (celkový počet 68)
Doporučení (viz tabulka č. 12) jsou určena především citlivým skupinám obyvatel, pro které může mít delší trvání "smogu" nepříznivé účinky na zdraví. Citlivou skupinou jsou děti, včetně kojenců a vyvíjejícího se plodu, tedy těhotných žen. Dále sem patří starší lidé a osoby s chronickým onemocněním dýchacího ústrojí (astma, chronická obstrukční choroba plic) a oběhového ústrojí a také lidé jinak oslabení (např. kombinací stresu, kouření, nevhodné výživy, lidé v rekonvalescenci, s oslabenou imunitou apod.) [16]. Tabulka 11: Doporučení Státního zdravotního ústavu při vzniku smogové situace Doporučení Státního zdravotního ústavu: a) ke snížení expozice znečišťujícím látkám a ochraně zdraví: Omezit pobyt venku, zejména v době mezi 6-10 a 16-20 hodinou. Při pobytu venku nevyvíjet velkou fyzickou aktivitu, která by vedla ke zvýšené intenzitě dýchání (fyzická práce, sport). Omezit větrání. Místnosti, kde se zdržují lidé, větrat krátce a intenzivně otevřením oken na několik minut 3-4x denně, nezdržovat se v zakouřených místnostech. Zahájit včas a účinně léčbu při prvních příznacích onemocnění dýchacího ústrojí nebo jiných obtíží. a) ke snížení produkce znečišťujících látek v budovách i ve venkovním prostředí, aby nedocházelo ke zhoršování situace: ecmost@vuhu.cz Strana 52 (celkový počet 68)
Omezit provádění činností, které zhoršují kvalitu vzduchu v místnostech a zvyšují potřebu větrání jako je kouření, různé práce s použitím barev, laků, lepidel, přípravků s organickými rozpouštědly, sprejů s hnacími plyny apod. Nepoužívat krbová topeniště, nespalovat žádné materiály venku na otevřeném ohni. Nikdy (nejen v době smogu) nespalovat v kamnech nebo kotlích odpady, zvláště plasty, gumy, umělé tkaniny, lakované dřevo (tzv. bouračky) nebo mazací oleje. Dát přednost veřejné nebo pěší dopravě před autem (emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic, oxidu dusičitého a dalších znečišťujících látek). Nepřetápět obytné místnosti, resp. zkusit snížit teplotu vytápění obytných místností alespoň o 1 2 o C oproti obvyklé úrovni. Zdroj: SZÚ, Smogová situace co můžeme udělat, dostupné z: http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/smogovasituace-co-muzeme-udelat 8. Vyhodnocení kvality ovzduší v Lomu 8.1 Grafy úrovně znečištění Hodnoty v grafech vycházejí z orientačních indexů kvality ovzduší (viz tab. č. 12) stanovených ČHMÚ. V grafu úrovně znečištění (graf č. 15) je porovnáno procentuální zhodnocení kvality ovzduší v letech 2014 a 2015. Tabulka 12: Indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ Zdroj: ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 53 (celkový počet 68)
Graf 15: Porovnání znečištění ovzduší v Lomu v letech 2014 a 2015 dle indexů kvality ovzduší Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Z porovnání indexů kvality ovzduší (viz. graf č. 15) v letech 2014 a 2015 vyplývá, že: u částic PM 10 došlo ke zvýšení četnost koncentrace v hladině indexu č. 1, u SO 2, NO 2 a O 3 došlo ke snížení četnosti koncentrace v hladině indexu č. 1, u PM 10, SO 2 a NO 2 došlo ke snížení četností u ostatních hladin indexu kvality ovzduší oproti roku 2014, u O 3 došlo ke zvýšení četností u ostatních hladin indexu kvality ovzduší oproti roku 2014, částice PM 10 jako jediné dosahují nejvyššího indexu (index č. 6) s mírným poklesem oproti roku 2014, koncentrace částic PM 10 zůstávají (nejen pro oblast Mostecka) nejzávažnějším problémem znečištění ovzduší, s negativním dopadem na lidské zdraví. ecmost@vuhu.cz Strana 54 (celkový počet 68)
Je nutné konstatovat, že: a) u SO 2 došlo k většímu zvýšení četností, kdy data nebyla k dispozici b) u NO 2, O 2 a PM 10 došlo k menšímu zvýšení četností, kdy data nebyla k dispozici. Tabulka č. 13 přináší souhrn procentuálního zastoupení indexů kvality ovzduší v souvislosti s počtem zastoupených hodin pro jednotlivé polutanty na stanici AIM Lom ČHMÚ. Tabulka 13: Přiřazení četností a procentuálního zastoupení u jednotlivých polutantů. Index 2015 NO 2 O 3 rozmezí [µg/m 3 ] četnost % rozmezí [µg/m 3 ] četnost % 1 0-25 7329 83,70 0-33 2850 32,5 2 25-50 766 8,70 33-65 2608 29,8 3 50-100 30 0,30 65-120 2476 28,3 4 100-200 120-180 305 3,5 5 200-400 180-240 30 0,3 6 nad 400 nad 240 data nebyly k dispozici 635 7,30 data nebyly k dispozici 491 5,6 index PM 10 SO 2 rozmezí [µg/m 3 ] četnost % rozmezí [µg/m 3 ] četnost % 1 0-20 4502 51,4 0-25 5163 58,9 2 20-40 2439 27,8 25-50 430 4,9 3 40-60 1177 13,4 50-120 238 2,7 4 60-90 220 2,5 120-350 46 0,5 5 90-180 248 2,8 350-500 1 0 6 nad 180 47 0,5 nad 500 data nebyly k dispozici 127 1,5 data nebyly k dispozici 2882 32,9 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 55 (celkový počet 68)
8.2 Souhrn průměrných ročních hodnot V tabulce č. 14 je uveden přehled průměrných ročních hodnot vybraných sledovaných znečišťujících látek na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ v období 2006 až 2015. V roce 2015 došlo oproti roku 2014 ke snížení průměrných ročních koncentrací u polutantů SO 2, NO 2 a částic PM 10. K zhoršení průměrných ročních koncentrací došlo u O 3. Srovnání koncentrací v hodnocených 10ti letech dokládá i graf č. 16. Tabulka 14: Souhrn průměrných ročních hodnot polutantů od roku 2006 2015 na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ μg/m 3 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 SO 2 15,3 15,1 10,9 11,8 11,4 14,9 14,2 10,8 20,1 12,7* NO 2 17,3 14,8 15,5 15,7 16,5 15,2 14 14,8 19,2 12,8* O 3 43,6 52,9 47,3 45,3 48,2 45 49,4 48,1 24,7 51,5* PM 10 34,1 31,7 35,2 35,6 35,8 33,7 29,9 30 28,6 26,4* * neverifikovaná data Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Graf 16: Souhrn průměrných ročních hodnot na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ v období 2006 2015 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 56 (celkový počet 68)
8.3 Počet překročení PM 10 na vybraných stanicích Hodnota imisního limitu pro průměrnou 24hodinovou koncentraci částic PM10 je 50 μg/m 3. Legislativa připouští na daném místě (měřicí stanici) maximálně 35 překročení 24hodinové koncentrace (denního průměru) za rok; při vyšším počtu je imisní limit považován za překročený. Tabulka č. 15 zpracovává a porovnává počty překročení 24hodinových koncentrací (denního průměru) za rok na vybraných měřicích stanicích imisního monitoringu: Litvínov ZÚ, AIM Lom ČHMÚ a AIM Most ČHMÚ. Údaje o počtu překročení denních průměrných koncentrací částic PM 10 byly použity z tabelárních ročenek ČHMÚ za období 2006 2014. Pro rok 2015 byla použita neverifikovaná data z měřicích stanic AIM Most ČHMÚ, AIM Lom ČHMÚ, a Litvínov ZÚ. Tabulka 15: Překročení denního imisní limitu u PM 10 nad 50 μg/m 3 u vybraných stanic v letech 2006 2015 Počty překročení denní průměrné koncentrace nad 50 μg/m 3 Litvínov ZÚ AIM Lom ČHMÚ AIM Most ČHMÚ 2006 39 79 81 2007 10 53 57 2008 11 59 39 2009 4 63 46 2010 9 58 60 2011 19 65 89 2012 10 51 68 2013 9 39 48 2014 1 66 64 2015 2* 30* 29* *neverifikovaná data ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem Zdroj: Zpracovalo ECM na základě dat ČHMÚ a neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem Z tabulky č. 15 je zřejmé, že v průběhu sledovaného období 2006 až 2014 nebyl na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ ani v jednom roce splněn limit překročení 24hodinové koncentrace (denního průměru) za rok; o nejvyšší počet překročení se jednalo v letech 2006 (o 46 dní) a 2014 (o 31 dní). ecmost@vuhu.cz Strana 57 (celkový počet 68)
Na stanici AIM Lom ČHMÚ se počet 30 překročení za rok 2015 stal nejnižším počtem překročení 24hodinové koncentrace (denního průměru) částic PM 10 od roku 2006. Výrazný pokles počtu překročení také zaznamenala měřící stanice AIM Most ČHMÚ. Na měřicí stanici AIM Most ČHMÚ jsou zaznamenávány od roku 2006 obvykle vyšší denní průměrné koncentrace PM 10, než na ostatních vybraných stanicích, výjimkou jsou roky 2008, 2009 a 2014, kdy byly vyšší koncentrace naměřeny na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ. Oproti měřící stanici Litvínov ZÚ jsou na stanicích AIM Most ČHMÚ a AIM Lom ČHMÚ vždy vyšší počty překročení imisních limitů. V roce 2015 nebyl ani na jedné ze tří jmenovaných stanic překročen povolený imisní limit, tj. 35 dní v roce. V následujícím grafu č. 17 jsou zobrazeny počty překročení dle tabelárního přehledu (tabulka č. 15) u vybraných stanic v období 2006 2015. Graf 17: Překročení denního imisní limitu u PM 10 nad 50 μg/m 3 u vybraných stanic v letech 2006 2015 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem ecmost@vuhu.cz Strana 58 (celkový počet 68)