Sušení kalů Karel Hartig

Podobné dokumenty
Optimální volba kalové koncovky a výhody nízkoteplotního sušení

Mýty v nakládání s kaly z čistíren odpadních vod

Listopad Lukáš Frýba Oto Zwettler ARKO TECHNOLOGY a.s.

Srovnávací analýza možných způsobů hygienizace kalů. Ing. Jan Tlolka - SmVaK Ostrava a.s. Ing. Karel Hartig, CSc. - Hydroprojekt CZ a.s.

Pásová sušárna čistírenských kalů HUBER BT

KANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ MOTTO:

Vliv kalového hospodářství na odstraňování dusíku. Kalová voda. Odstraňování dusíku na biologických ČOV

ENERGIE Z ODPADNÍCH VOD

Zplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

ZPRACOVÁNÍ KALŮ V CIRKULÁRNÍ EKONOMICE. Pavel Jeníček VŠCHT Praha Ústav technologie vody a prostředí

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Recyklace energie. Jan Bartáček. Ústav technologie vody a prostředí

Stanice na odstraňování kapalných odpadů aplikace závěrů o BAT

BENCHMARKING KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ VELKÝCH ČOV V ČR

INTENZIFIKACE ČOV TLUČNÁ S VYUŽITÍM NOSIČŮ BIOMASY VE FLUIDNÍM LOŽI

Energie z odpadních vod. Karel Plotěný

Marek Holba, Adam Bartoník, Ondřej Škorvan, Petr Horák, Marcela Počinková, Karel Plotěný. Ing Milan Uher

Řízení procesu čištění odpadních vod na základě měření koncentrace dusíku.

Současný stav čištění odpadních vod a zpracování kalů v ČR Karel Hartig. SWECO Hydroprojekt a. s., Táborská 31, Praha 4

Nová legislativa nakládání s kaly. Jihlava Diskusní setkání ISNOV

TERMICKÁ DESORPCE. Zpracování odpadů. Sanační technologie XVI , Uherské Hradiště

Stabilizovaný vs. surový ČK

Vyhodnocení provozu ČOV Ostrá 2016

Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D.

VLIV TECHNOLOGICKÝCH PARAMETRŮ POST-AERACE NA KVALITU ANAEROBNĚ STABILIZOVANÉHO KALU

Regionální centra zpracování kalů

OBSAH. ČÁST VII.: TECHNOLOGIE A BIOTECHNOLOGIE PRO LIKVIDACI POPs

Vyhodnocení provozu ČOV Ostrá 2015

SPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY

Voda Problematika čištění nestandardních odpadních vod v podmínkách dálničních odpočívek srovnání dvou realizovaných čistíren SBR

Využití pyrolýzy ke zpracování stabilizovaných čistírenských kalů

SOVAK ČR a čistírenské kaly

Základní údaje o čistírně odpadních vod

Vyhodnocení provozu ČOV Ostrá 2014

BIOFILTRACE ODPADNÍCH VZDUŠNIN - ÚVOD DO PROBLEMATIKY. Evropské sociální fondy, ESF, projekt JPD 3,

SMART CITY BRNO Inteligentní nakládání s bioodpady ve městě Brně

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

Obnovitelné zdroje energie

Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů

Orientačně lze uvažovat s potřebou cca Kcal na vypaření 1 l kapalné odpadní vody.

ELIO Technology System. Čistírenské kaly

MOŽNOSTI TERMICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ ČISTÍRENSKÝCH KALŮ V KOTLI S CIRKULUJÍCÍ FLUIDNÍ VRSTVOU

Klasifikace znečišťujících látek

Technologie sušení velmi vlhkých materiálů se zpětným využitím tepla vloženého do procesu sušení

REGIONÁLNÍ CENTRUM NÍZKOENERGETICKÉ TRANSFORMACE ČISTÍRENSKÉHO KALU S VYUŽITÍM SOLÁRNÍHO SUŠENÍ A ENERGIE KALU

Moderní technologie zpracování kalů s využitím tepla. Miroslav Kos Oto Zwettler

PROGRAM PASIVNÍ DOMY. Grafy Rozdíl emisí při vytápění hnědým uhlím...5 Rozdíl emisí při vytápění zemním plynem...5

Nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

Jiřina Schneiderová, Filipínského 11, Brno. PREmak EKOLOGIE, VÝROBA STAVEBNÍCH HMOT

Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven. Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu

Biologické odsiřování bioplynu. Ing. Dana Pokorná, CSc.

ZPRACOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD. Cenné látky v odpadní vodě / Separované čištění proudů vod

Jak se čistí odpadní voda

STABILIZACE KALŮ. Anaerobní stabilizace. Definice. Metody stabilizace kalů. Anaerobní stabilizace kalů. Cíle anaerobní stabilizace

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí.

REKONSTRUKCE KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ČOV S CÍLEM ZVÝŠENÍ ENERGETICKÉ SOBĚSTAČNOSTI

Používání energie v prádelnách

Obnovitelné zdroje energie

Technologie zplyňování biomasy

6.Úprava a čistění vod pro průmyslové a speciální účely

Úprava odpadní vody Způsoby vypouštění odpadních vod

Vlhkost 5 20 % Výhřevnost MJ/kg Velikost částic ~ 40 mm Popel ~ 15 % Cl ~ 0,8 % S 0,3 0,5 % Hg ~ 0,2 mg/kg sušiny Cu ~ 100 mg/kg sušiny Cr ~ 50

Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola 21. století Zařazení materiálu: Šablona: III/2

Materiálová transformace čistírenského kalu z energetického hlediska. Lukáš Frýba Miroslav Kos

Omezování plynných emisí. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013

ZKUŠENOSTI S VÝPOČTEM ČOV POMOCÍ SOFTWARE WEST

Ing. Radim Staněk, prof. Ing. Jana Zábranská CSc. Čištění odpadních vod z výroby nitrocelulózy

ANAEROBNÍ FERMENTACE

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Materiálové a energetické využití suchého stabilizovaného čistírenského kalu výroba biocharu středně-teplotní pomalou pyrolýzou

Nařízení vlády č. 401/2015 Sb.

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA BRANDÝS NAD LABEM STARÁ BOLESLAV. doplněk č.1.

pásová sušárna Nízkoteplotní pásová sušárna zhodnocuje vaše produkty sypkých materiálů - typ KBD

Zkušenosti z provozu vybraných membránových bioreaktorů

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

UPRAVENÉ KALY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ. Ing. Josef Svoboda, Ph.D. Odbor kontroly zemědělských vstupů ÚKZÚZ

Hodnocení jakosti povrchové vody významného vodního toku Berounka Státní podnik Povodí Vltavy zpracovává každoročně vodohospodářskou bilanci v dílčím

ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY. další typy znečištění. Ukazatele znečištění odpadních vod. přehled znečišťujících látek v odpadních vodách

Absolutní vlhkost (f) hmotnost vlhkosti obsažená v 1 m 3 vlhkého vzduchu,

Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce

Snížení emisí uhlovodíků z procesu odolejení petrochemických vod. Pavel Sláma úsek HSE&Q, UNIPETROL SERVICES, s.r.o

Provozní charakteristiky kontaktní parní sušky na biomasu

Příprava výstavby ZEVO v Kraji Vysočina Zdeněk Chlád

KALOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ. bioplyn 40 % org. 70 % org. 30 % anorg. 30 % anorg. 30 %

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

OSVĚDČENÁ VÝROBA PYROLÝZNÍHO OLEJE A JEHO PRAKTICKÉ VYUŽITÍ NEJEN V ENERGETICE. Kateřina Sobolíková

Česká asociace pro pyrolýzu a zplyňování, o.s. Ing. Michael Pohořelý, Ph.D. Ing. Ivo Picek Ing. Siarhei Skoblia, Ph.D.

STANOVENÍ KONCENTRACE PLYNNÝCH ŠKODLIVIN NA VÝSTUPU ZE SPALOVACÍCH ZAŘÍZENÍ

PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE

MĚSTSKÁ BIORAFINERIE. koncept čisté mobility a udržitelného rozvoje pro SMART CITY. Jan Káňa AIVOTEC s.r.o., CZ

Vliv nestability procesu biologického odstraňování fosforu z odpadní vody. Úskalí biologického odstraňování fosforu z odpadních vod

Platné znění části vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

Transkript:

Sušení kalů Karel Hartig SWECO Hydroprojekt a. s., Táborská 31, 140 16 Praha 4 1

Stávající stav kontaminace kalů V rámci projektu Optimalizace nakládání s kaly z komunálních čistíren odpadních vod byly analyzovány vzorky kalů z 15 velkých ČOV (nad 10 000 EO) a 13 malých ČOV bylo sledováno složení kalů s těmito výsledky: Mikrobiologie - 50 % vzorků nesplňuje v některém z parametrů limity kategorie II (problematické termotolerantní koliformní bakterie a 22 % vzorků nesplňuje kategorii II ani v parametru enterokoky. Halogenové organické sloučeniny AOX nepatří mezi problematické parametry. Pouze 1 vzorek mírně překračoval limit Polycyklické aromatické uhlovodíky - PAU - byly zjištěny ve všech vzorcích kalů. Hodnoty se pohybovaly v rozmezí od 0,1 21,7 mg/kg sušiny. Limitní hodnotu 10 mg/kg sušiny přesahovalo cca 20 % vzorků Polychlorované bifenily obsah PCB nepatří mezi problematické parametry. Pouze 1 vzorek vysoce překračoval limitní hodnotu. 2

Podmínky platné pro odstraňování kalů Pro odstraňování kalů nelze používat libovolné metody, protože použitelné metody odstranění stabilizovaných kalů musí splňovat různá kritéria. Hlavní kritéria lze shrnout do několika bodů: Použitá metoda musí plně vyhovovat platné domácí (i mezinárodní) legislativě v oblasti ochrany životního prostředí Použitá metoda musí být akceptována veřejností Použitá metoda by měla maximálně využívat energii a cenné látky z kalů za současné minimalizace nákladů a celkové potřeby energie Použitá metoda musí být po technické stránce spolehlivá a ekonomicky přijatelná Počet Akceptovatelnost technologie zpracování kalů veřejností nelze opomíjet a v současnosti ovlivňuje především možnost použití spalování a termické destrukce kalů a to bez ohledu na ekonomickou stránku použití této metody. 3

Možnosti řešení Sušení kalů první a pravděpodobně nutná předúprava K dispozici především 2 systémy pásová sušárna rozšířená fluidní sušárna investičně náročnější Oba systémy jsou bez problémů akceptovatelné, výběr závisí na místních podmínkách a na požadavcích na usušený kal. Pro menší kapacity je možné využití i solárního sušení. Při sušení zůstávají limitované polutanty zadržené v kalu, v průběhu sušení se odstraní dusík ve formě amonných iontů, těkavé látky a voda. Kal je hygienicky zabezpečený. Při sušení kalu se předpokládá jeho další termická úprava, která je často zaměřena i na získávání fosforu. Možnosti termického zpracování kalů: spoluspalování kalů spalování kalů pyrolýza zplyňování 4

Požadavky sušárny na energii Na odpaření jedné tuny vody za normálního tlaku je teoretická spotřeba energie 627 kwh. Dalších 93 kwh na ohřev vody ze 20 C na 100 C a 14 kwh na ohřev tuhého materiálu. Přímé tepelné ztráty představují o něco více než 100 kwh, 20 % povrchem sušárny a 80 % vzhledem k přeměně energie. Je známo, že ztráty kouřovými plyny mohou dosáhnout 30 % a 40 % přiváděné energie. V moderních zařízeních mohou být tyto ztráty značně sníženy recirkulací, a průměrná spotřeba tepla je okolo 930 kwh/t H 2 O 5

Předpokládané procesní schéma nakládání s čistírenským kalem Procesní schéma nakládání s čistírenským kalem Kal se doporučuje: stabilizovat odvodnit usušit spalovat spoluspalovat pyrolýza zplyňování 6

Údaje o provozu pásové sušárny konvekční sušící proces (prouděním vzduchu) izolovaný podtlakový plně automatický systém teplota horké vody: 70 140 C procesní teplota: 60 C 130 C spotřeba elektrické energie: 0,05 0,09 kwh/kg odparu spotřeba tepelné energie: 0,85 0,9 kwh/kg odparu vstupní sušina: 16 38 % výstupní sušina: 70 - >90% 7

PELETIZAČNÍ JEDNOTKA kal se sušinou 18 38% excelentní prostup vzduchu pórovitou rovnoměrně rozprostřenou vrstvou kalu velký kontaktní povrch (kal vzduch) stálý výsledek na výstupu stabilní kalový granulát minimální prašnost výstupního granulátu 8

MOŽNÉ POLUTANTY V ODPADNÍM VZDUCHU amonniak (NH 3 ) sirovodík (H 2 S) merkaptany např. (CH 3 ) 2 S (Dimethyl sulfid) prach organické zapáchající složky (nižší mastné kyseliny a pod.) 9

MNOŽSTVÍ ODPADNÍHO VZDUCHU MNOŽSTVÍ ZÁVISLÉ NA SUŠÍCÍM SYSTÉMU: Sušící systém s a nebo bez KONDENZAČNÍ JEDNOTKY S kondenzací cca 5.000 m³/h (pro všechny vel. sušárny) = vzduch unikající z pásové sušárny cca 5.000 m³/h Bez kondenzace cca 5.000 m³/h 30.000 m³/h = čerstvý vzduch / systém čištění odp. vzduchu 10

ÚPRAVA ODPADNÍHO VZDUCHU Čištění vzduchu odcházejícího ze sušárny - 1 Kyselinová pračka vzduchu a následný biofiltr kyselina předchází tvorbě uhličitanu vápenatého reakce kyseliny s amoniakem tvořící síran amonný Čištění vzduchu odcházejícího ze sušárny - 2 Kyselinová pračka, alkalická pračka a biofiltr zásada reaguje se sirovodíkem Kyselinová pračka, alkalická a oxidační pračka oxidace s roztokem chlornanu pro oxidaci pachových složek 11

Usušený kal 12

Pásová sušárna kalů 13

Hrubá bilance energie při čištění OV Energie obsažená v přitékající odpadní vodě Spotřeba energie spotřeba elektrické energie na čištění OV spotřeba energie na ohřev kalu *) tepelná energie na sušení kalu elektrická energie na sušení kalu celkem 44 538 kwh/d 10 000 kwh/d 8 800 kwh/d 7 530 kwh/d 750 kwh/d 27 080 kwh/d *) možno snížit rekuperací tepla ze sušení kalu Produkce energie elektrická energie z bioplynu tepelná energie z kogenerace spalné teplo kalu (70 % konverze) celkem 4 566 kwh/d 6 522 kwh/d 7 795 kwh/d 18 883kWh/d 14

Typické hodnoty výhřevnosti kalů Aktivovaný kal Primární kal Anaerobně stabilizovaný kal 20,7 24,4 MJ/kg org.suš. 23,3 27,9 MJ/kg org.suš. 22,1 24,4 MJ/kg org.suš. Z porovnání vyplývá, že výhřevnost organického podílu kalu se technologií čištění odpadních vod významně nemění (složení buněk není příliš proměnné) 15

Sušení kalů Existuje mnoho typů sušáren V současnosti se za nejlepší dají považovat pásové a fluidní sušárny Hlavní problémy sušáren Zamezení tvorby prachu Minimalizace ovlivnění procesu sušení klihovou fází Zamezení možnosti výbuchu při sušení a skladování úsušků Hitem poslední doby jsou nízkoteplotní sušárny, které využívají nízkokalorické teplo. Dosahují obvykle sušinu nad 85 % 16

Fluidní sušárny Fluidní sušárny jsou nepřímo vyhřívané sušárny Princip fluidní sušárny je založen na přivádění turbulentně proudícího vzduchu/plynu, dokud se nevytvoří fluidní lože Ve fluidním loži jsou granule kalu intenzivně míchány a odpařená voda a prach jsou odváděny z lože pryč Energie potřebná k odpaření vody se dodává topnými trubkami, které jsou umístěny ve fluidním loži Velikost granulí je obvykle 1 5 mm a lze dosáhnout 95 % sušiny granulí Cirkulační plyn se skládá z plynů obsažených v kalu, lehce prchavých látek a obsah kyslíku v něm nepřesahuje 3%. Tím je zajištěna auto inertizace se zabezpečením proti výbuchu a vzniku požáru. Cirkulační plyny se před vrácením zpět do sušárny zbavují prachu v cyklónu a vodní páry v chladiči 17

Reálné údaje fluidní a pásové sušárny Na konkrétní nabídce fluidní sušárny byly získány následující hlavní parametry spotřeby energií: Potřeba tepelné energie 822,7 kwh/t odpařené vody Průměrná spotřeba elektrické energie 85,1 kwh/t odpařené vody Množství provozní vody 20,4 m 3 /t odpařené vody Množství odpadní vody 21,3 m 3 /t odpařené vody Na konkrétní nabídce pásové sušárny byly získány následující hlavní parametry spotřeby energií: Potřeba tepelné energie 899,6 kwh/t odpařené vody Průměrná spotřeba elektrické energie 61,8 kwh/t odpařené vody Množství provozní vody 32,6 m 3 /t odpařené vody 18

Pásové sušárny Pásové sušárny patří mezi konvekční sušárny Mohou sušit kal přímo přes adhezní fázi na sušinu cca 90 % Odvodněný kal se obvykle vytláčí pomocí trysek na pás ve formě nudliček Odvodněný kal musí být alespoň v pastovité formě, tj. obvykle nad 20 % Pásové sušárny obvykle zahrnují 2 pásy s různou rychlostí pohybu (0,5 a 0,1 m/min) V současné době převládá použití nízkoteplotních sušáren, u kterých se udržuje konstantní teplota vzduchu Pásové sušárny mají vynikající flexibilitu k získání proměnného obsahu sušiny v usušeném kalu Nízkoteplotní sušárny mohou mít problémy při dosažení sušiny kalu nad 85 % 19

Solární sušárny Existují dvě hlavní podmínky, které musí být splněny při sušení kalů. Jedná se o dodání příslušně velké tepelné energie a následný odtah vlhkosti ve formě par. Přestup tepelné energie je možný třemi způsoby, které lze kombinovat. Solární sušárny využívají k sušení kalu sluneční energii. Byly vyvinuty z kalových polí. Odvodněný kal je dopraven do skleníku, rozprostřen po jeho dně a zdrojem tepla je sluneční energie. Rychlost sušení však závisí na intenzitě slunečního záření. Kolísání sušicí kapacity je minimalizováno pomocí řízené ventilace a systému obracení kalu na dně skleníku. Intenzita ventilace je řízena na základě kontinuálního měření teploty a vlhkosti vzduchu venku a uvnitř skleníku. V zimních měsících může být provoz solární sušárny intenzifikován pomocí podlahového topení o tepelném výkonu 150 300 W/m2. Hlavním zdrojem tepelné energie však zůstává sluneční záření. Provoz solární sušárny je ekonomický, ale výkon sušárny je přímo úměrný úhrnu slunečního záření. Vzhledem k požadované ploše sušárny je nezbytné při plánovaném použití solární sušárny počítat s větším záborem plochy na sušárnu v porovnání s ostatními metodami sušení kalů. 20

Znečištění kondenzátu Znečištění kondenzátu tvoří těkavé látky obsažené v dušeném kalu, jako je amoniak, nižší mastné kyseliny a další těkavé látky odcházející s vodní parou. Druhým podílem znečištění kondenzátu jsou prachové podíly, které se do kondenzátu dostávají v průběhu kondenzace. Koncentrace kondenzátu závisí především na množství skrápěcí vody, protože množství vlastního kondenzátu je dáno množstvím odstraněné vody ze sušeného kalu. CHSK BSK5 NL N-NH4 Nc Pc 2 700 mg/l 745 mg/l do 2 000 mg/l cca 500 mg/l 650 mg/l 60 mg/l Kondenzát ze sušení kalů zvyšuje zatížení ČOV o 2 5 % (Nc) 21

Celkový pohled na fluidní sušárnu 22

Plnící rukáv cisteren na usušený kal 23

Výstup z pásové sušárny 24

Pohled do solární sušárny 25

Závěr V blízké budoucnosti nastane rozvoj v používání technologií na totální destrukci organické hmoty stabilizovaných kalů, které z různých důvodů nelze uplatnit v zemědělství a při rekultivacích. Sušení odvodněných kalů je ve většině případů nezbytnou předúpravou kalů před jejich konečným odstraněním tepelnou destrukcí s výjimkou spalování pouze odvodněných kalů Sušení kalů umožňuje diverzifikaci likvidace úsušků kalů různými metodami, takže producent usušených kalů nebude závislý pouze na jednom odběrateli. Tato nezávislost je z ekonomického i technického a legislativního hlediska vítaná. Sušením kalu a následným energetickým využitím úsušků lze zvýšit procento využití energie obsažené v kalech Kal je obnovitelný zdroj energie a energetické využívání kalů neovlivňuje bilanci CO 2 na Zemi Lze plně pokrýt energetické potřeby nezbytných procesů a produkovat elektrickou energii s možností dosažení soběstačnosti ČOV 26

Díky za pozornost 27