~ 1 ~ S e m i n á ř SRÁŽKY ZE MZDY, PLATU ČI JINÝCH PŘÍJMŮ ROK 2013 A ZMĚNY PRO ROK 2014. 1.1.) Obecné podmínky příjmy ze kterých lze provádět srážky.

~ 1 ~ S e m i n á ř SRÁŽKY ZE MZDY, PLATU ČI JINÝCH PŘÍJMŮ ROK 2013 A ZMĚNY PRO ROK 2014 OBSAH: 1) Srážky ze mzdy, platu nebo odměny základní zásady. 1.1.) Obecné podmínky příjmy ze kterých lze provádět srážky. 1.2.) Pořadí srážek 1.3.) Provádění srážek přednostní pohledávky. 1.4.) Specifické postupu při provádění srážek.. 1.5.) Srážky při oddlužení osobní bankrot. 1.6.) Srážky z jiných příjmů. 1.7.) Postup při provádění srážek a jejich možný rozsah. 1.8.) Zásady postupy při výpočtu provádění srážek. 1.9.) Umořování jednotlivých pohledávek. 1.10.) Srážky ze mzdy nad rámec občanského soudního řádu. 1.11.) Názorné příklady, doporučené postupy, vzory. Materiály zpracoval lektor : V Praze, listopad 2013. Zdeněk K ř í ž e k

~ 2 ~ 1) Srážky ze mzdy nebo platu v roce 2013 a 2014: 1.1. ) Obecné podmínky z jakých příjmů zaměstnance lze provádět srážky: V úvodu k této problematice je zapotřebí zdůraznit, že srážky ze mzdy nebo platu řeší Zákoník práce s odvoláním na Občanský zákoník a Občanský soudní řád.( dále jen ZP,OZ a OSŘ - viz. odkaz na ust. 145 150 Zákoníku práce, 2045 2047 Nového občanského zákoníku od 1.1.2014 a 276 302 Občanský soudní řád. Podle 145 ZP se sráží kromě dosažené mzdy nebo platu také z jiných příjmů, které jsou zejména: a) odměna z dohody, b) náhrada mzdy nebo platu, c) odměna za pracovní pohotovost, d) odstupné, e) peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním, f) odměny podle 224 Zákoníku práce odměny při pracovních a životních výročích, Další příjmy, ze kterých se provádí srážky jsou uvedeny v ustanovení 299 Občanského soudního řádu. V odstavci 1 jsou stanoveny jednoznačné příjmy, které vyplývají z trvání pracovněprávního či jiného vztahu. Jsou to : a) odměny z dohody o pracovní činnosti ( vyplácí zaměstnavatel), b) odměny za pracovní nebo služební pohotovost (vyplácí zaměstnavatel), c) odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků (vyplácí zaměstnavatel), d) dávky státní sociální podpory (vyplácí úřad práce) a e) dávky pěstounské péče, které nejsou vypláceny jednorázově (vyplácí úřad práce). Srážky se také provádí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci a které provádí místně příslušné orgány určené k výplatám těchto jiných příjmů viz. ustanovení 301 OSŘ- jiná právnická osoba či fyzická osoba, vůči které má povinný nárok na některé z příjmů uvedených dále. Jsou to: f) náhrady mzdy nebo platu (vyplácí zaměstnavatel) g) nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství (vyplácí správa sociálního zabezpečení) h) důchody (vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení), ch) stipendia (vyplácí škola) i) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci (vyplácí úřad práce ),

~ 3 ~ j) odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání (vyplácí zaměstnavatel), k) peněžité plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním (vyplácí zaměstnavatel), l) úrazový příplatek, úrazové vyrovnání a úrazová renta ( pokud nabyde účinnosti Zákon č.266/2006sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců od 1.1.2015?? ) m) dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku podle občanského zákoníku nově od 2014! Jsou-li splněny podmínky stanovené občanským zákoníkem, nesmí být povinnému sražena z dávky poskytnuté podle zaopatřovací smlouvy částka, kterou povinný vzhledem ke svým poměrům pro své zaopatření nutně potřebuje. Výši této částky určí soud v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, kdy soud k tomuto určení nařídí jednání. Viz. 299 odst. 3) OSŘ nově od roku 2014. Shora uvedené příjmy, obsažené v 145 Zákoníku práce a 299 OSŘ, ze kterých se srážky provádí, jsou taxativní, a nelze je proto rozšiřovat na příjmy jiné. Není proto například žádná opora v zákoně pro provedení srážek z vratky přeplatku na dani z příjmů ze závislé činnosti a ani z doplatku na daňovém bonusu při ročním zúčtování daně poplatníkovi zaměstnanci! To samé se týká měsíčního daňového bonusu. Viz. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11.5.2012 čj. 3 VSOL 852/2011-A-10. 1.2.) Pořadí srážek z mezd nebo platů, který je zaměstnavatel oprávněn srážet bez souhlasu zaměstnance: 1 ) Ze zákona je zaměstnavatel povinen srážet zaměstnanci ze mzdy nebo platu částky v následujícím pořadí, viz. ust. 147 Zákoníku práce. a) zálohu na daň z příjmu ze závislé činnosti, b) pojistné na sociální zabezpečení, c) pojistné na zdravotní pojištění, d) částky ke srážení nařízené soudním výkonem rozhodnutí (exekuce), e) rozhodnutí o srážkách nařízených správním orgánem (pokuty,penále,), U shora uvedených bodů a) e) se provádění srážek řídí zvláštními zákony a to s odkazem na ust. 146 písm. a), kdy tyto zákony jsou: u bodu a ) Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, u bodu b ) Zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení, u bodu c ) Zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na zdravotní pojištění, u bodu d ) Zákon č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, 276-302 Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech, exekuční řád,

~ 4 ~ Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, u bodu e ) Zákon č. 500/2004 Sb. správní řád Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce. f) zálohu na mzdu nebo plat, na níž nevznikl právní nárok, g) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, h) náhradu mzdy nebo platu za dovolenou na níž zaměstnanec ztratil právo nebo na níž mu právo nevzniklo, ch) náhrada mzdy nebo platu za prvních 21 dnů (od 1.1.2014 za prvních14 dnů) dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, na n í ž mu nevzniklo právo, U shora uvedených bodů f) ch) je zaměstnavatel oprávněn provádět srážku na základě ustanovení uvedených v Zákoníku práce, dle příslušných specifikací k dané situaci. DOHODY O SRÁŽKÁCH ZE MZDY, PLATU ČI JINÝCH PŘÍJMŮ ROK 2013 : 2) Srážky ze mzdy kromě již uvedeného povinného pořadí mohou být provedeny jen na základě - viz. odkaz na 146 ZP: a ) dohody o srážkách ze mzdy, nebo k uspokojení závazků zaměstnance, a to dle ustanovení 327 ZP, event. ust. 551 Občanského zákoníku. Pořadí se řídí dnem, kdy byla dohoda o srážkách ze mzdy doručena nebo kdy byla mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem uzavřena dohoda k uspokojení závazků zaměstnance - 327 ZP. Uspokojení pohledávky výživného dohoda účastníků o dobrovolné platbě podle Zákona o rodině, lze zajistit ve smyslu 551 OZ písemnou dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy, platu. Proti plátci mzdy nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena. b) k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové org., kdy tento zaměstnanec odborář se srážkou odborových příspěvků ze mzdy, platu, musí vyslovit souhlas (písemný ). c) dohoda o srážkách ze mzdy k uspokojení pohledávky zaměstnavatele, a to opět ve smyslu 327 ZP. Poznámka : (U tohoto bodu c) půjde o situace, kdy se zaměstnavatel písemně dohodne se zaměstnancem na úhradě náhrady škody způsobenou zaměstnancem, vůči svému zaměstnavateli. Pořadí se opět řídí datem (měsícem), kdy dojde k doručení nebo kdy byla mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřena dohoda k uspokojení pohledávky.

~ 5 ~ 3) Pokud zaměstnanec nastoupí do zaměstnání u jiného zaměstnavatele, zůstává pořadí, které získaly pohledávky podle odst. 2 písm. a) a c) zachováno i u nového zaměstnavatele. Totéž platí i u odst. 2 písm. b), pokud nebyl tento účinek výslovně vyloučen viz. 149 odst. 4 ZP. Poznámka : Je samozřejmostí, že tyto skutečnosti o zachování pořadí se nový zaměstnavatel dozví od zaměstnavatele předešlého prostřednictvím zápočtového listu, který je předešlý zaměstnavatel povinen vydat poslední den trvání pracovního poměru zaměstnance, a uvést v něm veškeré informace o případných srážkách a jejich pořadí viz. odkaz na 313 ZP Zápočtový list. DOHODY O SRÁŽKÁCH ZE MZDY, PLATU ČI JINÝCH PŘÍJMŮ NOVĚ OD ROKU 2014 - ZÁSADNÍ ZMĚNY: Od roku 2014 se zásadně mění postupy provádění srážek na základě dohod. Nový občanský zákoník mění současnou právní úpravu a to ve svých ustanoveních 2045-2047, kdy : 2045 zní: Dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce ( DPČ, DPP) zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu ve výši nepřesahující jejich polovinu. Nejde-li o srážky podle věty první k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele! Proti plátci mzdy nebo platu nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena! 2046 zní: Náklady spojené s placením srážek nese plátce mzdy nebo platu, má-li však plátce mzdy nebo platu plnit současně podle několika dohod o srážkách ze mzdy nebo platu, jdou náklady s placením srážek podle druhé a další dohody k tíži dlužníka! 2047 zní: Ustanovení 2045 a 2046 se použijí i pro jiné příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem! Ze shora uvedeného v podstatě vyplývá, že jakýkoliv dluh zaměstnance je možno od roku 2014 zajistit dohodou o srážce ze mzdy, avšak maximálně do poloviny jeho mzdy, platu či odměny. Zaměstnavatel ovšem musí s uzavřením takovéto dohody souhlasit!!samozřejmě mimo srážky ve prospěch zaměstnavatele viz. další odstavec.

~ 6 ~ ZRUŠENÍ 327 ZP a úprava 146 ZP závazky zaměstnance vůči zaměstnavateli: V souvislosti se shora uvedenými paragrafy dané novým občanským zákoníkem tak dochází od 1.1.2014 ke zrušení 327 Zákoníku práce dohoda o uspokojení pohledávek zaměstnavatele a tím došlo i ke změně 146 Zákoníku, kde je vypuštěn odkaz na 327 v bodě b), který od 1.1.2014 zní: Srážky ze mzdy smějí být provedeny jen na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo uspokojení závazků zaměstnance. Znamená to, že do 146 Zákoníku práce pronikly i varianty uzavírání dohod o náhradě škody způsobené zaměstnancem zaměstnavateli. I nadále tak budou zaměstnavatelé uzavírat dohody o srážkách ze mzdy s odkazem na 146 a to veškeré pohledávky, které má zaměstnavatel za zaměstnancem (např. stravenky, odborové příspěvky, hovory z mobilních telefonů zaměstnavatele, dohoda o náhradě škodě způsobené zaměstnancem zaměstnavateli, ). SRÁŽKY VŮČI TŘETÍM OSOBÁM - APLIKACE 2045 2047 NOZ rok 2014: Pokud by se jednalo o zajištění dluhu vůči třetím osobám, tak jak bylo uvedeno na str. 3, je možné provádět srážky a to až do poloviny výše mzdy povinného, avšak jen na základě předchozího souhlasu zaměstnavatele, je zapotřebí i nadále jednoznačně respektovat postup podle Občanského soudního řádu. Znamená to, že veškeré pohledávky, které by se řídili Občanským soudním řádem tj. zákonem 99/1963 Sb. ve znění pozdějším předpisů se i nadále jejich postup nezmění ( (provádí se i nadále podle současné právní úpravy srážky se provádí podle důležitosti a pořadí pohledávky, z čisté mzdy po odpočtu nezabavitelné(ých) částky(ek), kdy zbytek rozdělíme na třetiny a dvě třetiny podle charakteru pohledávek použijeme na úhradu dluhu(ů).). Z uvedeného vyplývá, že použití 2045 NOZ by připadalo v úvahu jen tehdy, pokud by zabavitelná část mzdy zjištěná podle OSŘ přesahovala polovinu příslušných příjmů. Poznámka: ( tento postup se nevztahuje na exekuce). Pokud by byla tato podmínka splněna ( zabavitelná část mzdy by přesahovala polovinu příslušných příjmů ), a zaměstnavatel by vyslovil předchozí souhlas, dalo by se hovořit o uzavření dohody mezi jakýmkoliv věřitelem a dlužníkem (úhrada např. spotřebitelského úvěru, který není zatím zajištěn exekučně, atd.), ale je možné uzavřít dohodu mezi jednotlivou institucí, která vyplácí jiný příjem ( např. úřad práce, finanční úřad, správy sociálního zabezpečení, atd..). Takovéto instituce jakožto i jiní věřitelé však nejsou povinni využít tento postup k zajištění pohledávky. Poznámka rekapitulace: Úprava 2045 Nového občanského zákoníku nic tedy nemění na nutnosti dodržet i nadále postup při provádění exekučních srážek a to podle 276 302

~ 7 ~ Občanského soudního řádu a dále Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. o způsobu výpočtu základní částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení tj. nařízení o nezabavitelných částkách. Takovýto postup se samozřejmě použije, jen v případech, kdy je (jsou) pohledávka(y) zajištěny exekučním výkonem ( vykonatelné rozhodnutí, usnesení soudu, rozhodnutím správního orgánu, či exekučním příkazem). Pokud by tomu tak nebylo a jednalo by se o uzavření dohody o uspokojení dluhu povinného vůči věřiteli použilo by se jednoznačně ustanovení 2045 Nového občanského zákoníku, za předpokladu předchozího souhlasu zaměstnavatele. Z uvedeného tedy jasně vyplývá, že ve vtahu ke klasickým exekucím se novou právní úpravou obsaženou v NOZ nic nemění. Budou tedy platit i pravidla v Zákoníku práce v 145 150! Z odkazem na OSŘ a Zákoník práce mají zákonné srážky vždy přednost před uzavřením smluvního ujednání věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy. Pokud by tedy plátci mzdy došel exekuční titul musí zaměstnavatel postupovat v souladu s OSŘ tak jako nyní!!! DOHODA O SRÁŽKÁCH ZE MZDY PODLE OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU UZAVŘENOU K PLNĚNÍ VYŽIVOVACÍ POVINNOSTI PODLE 551 : Podle právní úpravy do 31.12. 2013 bylo možno uzavřít dohodu o dobrovolném vypořádání výživného a to formou srážky ze mzdy. Na takovéto vypořádání dobrovolného výživného formou srážkou ze mzdy nebylo zapotřebí souhlasu plátce mzdy (zaměstnavatele). Podle 2045 NOZ však od 1. 1. 2014 bude nutný předchozí souhlas zaměstnavatele (plátce mzdy) a to i v případě, kdy se jedná o srážku dobrovolného výživného. Ustanovení 551 současného občanského zákoníku bylo v novém občanském zákoníku od 1. 1. 2014 vypuštěno. NÁKLADY SPOJENÉ S PLACENÍM SRÁŽEK NESE PLÁTCE MZDY NEBO PLATU VIZ. 2046 NOZ : Jak uvedeno v tomto paragrafu pokud bude zaměstnavatel plnit současně srážky podle několika dohod o srážkách ze mzdy, platu, jdou náklady srážek od druhé a další dohody k tíži dlužníka. Je však možné se odchýlit od tohoto ustanovení a to s odkazem na 1 odst. 2 NOZ nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou se osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Zaměstnavatel tak může další druhou dohodu o provádění srážky podmínit tak, že náklady na poukázání sražené částky bude hradit dlužník.

~ 8 ~ USTANOVENÍ 2045 A 2046 SE POUŽIJE I PRO J I N É P Ř Í J M Y, S NIMIŽ SE PŘI VÝKONU ROZHODNUTÍ NAKLÁDÁ JAKO SE MZDOU NEBO PLATEM VIZ. 2047 NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU:!! Mezi Zákoníkem práce 145 a Občanským soudním řádem 299 je zásadní rozdíl u provádění srážek z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Podle Zákoníku práce lze provádět srážky ve prospěch zaměstnavatele k umoření dluhů zaměstnance vůči zaměstnavateli i z dohody o provedení práce a samozřejmě i z dohody o pracovní činnosti. Naopak pokud budou pohledávky zajištěny s odkazem na vnější rozhodnutí ( rozhodnutí, usnesení soudu, rozhodnutí správního orgánu, nebo exekučního nařízení) je možno tyto rozhodnutí uspokojit jen z odměny z dohody o pracovní činnosti - 299 v prvním odstavci jmenuje jen dohodu o pracovní činnosti!! Pokud však bude uzavřena dohoda o srážkách podle 2045 NOZ ve prospěch třetích osob bude možné provádět srážky na základě všech těchto dohod i z odměny z dohody o provedení práce! Poznámka : Pro upřesnění uvádím první část věty v 2045. Dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu ve výši nepřesahující jejich polovinu. PŘECHODNÉ USTANOVENÍ - 3073 NOZ : Práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byť byla zřízena i jako práva věcná, se posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů. Z uvedeného tedy vyplývá, že veškeré dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem před 1.1.2014 se posuzují podle dosavadní právní úpravy, a to i při jejich změně. Poznámka: Je-li např. uzavřena dohoda o srážce ze mzdy na srážku dobrovolného výživného před 1.1.2014 nebude nutný souhlas nového zaměstnavatele, který uzavře nový pracovní poměr se zaměstnancem v průběhu roku 2014 a ze záznamu v zápočtovém listě bude uvedeno, že srážka výživného probíhala před 1.1.2014 u předchozího zaměstnavatele.

~ 9 ~ ZAPOČTENÍ POHLEDÁVEK Zákoník práce 144a a Nový občanský zákoník 1982 1991 od 1.1.2014. Zákoník práce uvádí nový 144a, který jednoznačně hovoří: 1) O zákazu postoupit právo na mzdu, plat odměnu z dohody nebo jejich náhradu. 2) Zakazuje použít právo na mzdu, plat odměnu z dohody nebo jejich část anebo jejich náhradu k zajištění dluhu. To však neplatí v případě dohody o srážkách ze mzdy. 3) Odchýlí-li se smluvní strany od zákazů uvedených v odstavcích 1 a 2, nepřihlíží se k tomu. 4) Započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu. 1988 NOZ zakazuje započtení proti pohledávce mzdy, platu, odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek a náhradě mzdy nebo platu ve výši přesahující jejich polovinu! Pokud by se tedy jednalo o možnost započtení pohledávek vůči uvedeným příjmům, jednalo by se o situace, kdy po klasickém výpočtu srážek podle občanského soudního řádu je ještě další zabavitelná částka, kdy z této je možno event. započíst polovinu příjmů. Při takovémto postupu započtení by bylo možno použít i jiné další příjmy, které se pro výpočet klasických srážek nedají započítat (jednalo by se např. i o příjmy, které zaměstnavatel započetl zaměstnanci do mzdy ve formě např. náhrady cestovních výdajů, odstupného, atd. ). Při takovémto postupu však musí jednoznačně zaměstnavatel dodržet zásadu, že započtení pohledávky zaměstnavatele nemůže odsunout nebo snížit provádění klasických exekučních srážek na základě výkonu rozhodnutí či exekuce nebo uzavřených dohod o srážkách ze mzdy. 1.3.) : Provádění srážek přednostní pohledávky - úhrady : V rámci provádění srážek ze mzdy nebo platu je rozhodující správné určení pořadí jednotlivých exekučních titulů. Jak již bylo uvedeno, srážíme vždy zálohu na daň ze závislé činnosti zaměstnance ze základu daně ve výši jednotné sazby 15%, dále pak pojistné na soc. zabezpečení ve výši 6,5% (nebo při novém důchodovém spoření II. důchodový pilíř to bude 3%) a 3,5% do státního důchodu a pojistné na zdravotní pojištění ve výši 4,5%. Po odpočtu těchto zákonných srážek pak budou určeny další povinné srážky v pořadí tak, jak jsou jednotlivé exekuční tituly doručovány do organizace.

~ 10 ~ Jednotlivá soudní či správní rozhodnutí musí být opatřena doložkou právní moci -! viz. 283 OSŘ! V případech, kdy jednotlivá rozhodnutí nebudou opatřena doložkou právní moci, je povinností mzdové účetní reagovat na tyto právní tituly a začít srážet. Příslušné částky, však nebude srážet přímo oprávněným, ale na deponovaný účet. Takto bude postupovat až do doby, než obdrží pravomocné rozhodnutí. Teprve pak příslušné částky z deponovaného účtu uvolní a zašle je oprávněným osobám. Poznámka : Na deponovaném účtu mzdy se účtují všechny částky, které se týkají mezd a platů, a nebyly zaměstnancům vyplaceny, či se vrátily, jako nedoručené. Mezi ně patří i tyto nezaslané srážky. Proto je třeba k tomuto účtu vést přesnou analytickou evidenci zaúčtovaných částek. Příklad č. 1: Zaměstnanec dostal pokutu ve výši Kč 10 000,-- za přestupek, kterého se dopustil při dopravní nehodě. Do tohoto rozhodnutí o pokutě se v zákonné lhůtě odvolal nesouhlasí s výší uložené pokuty. Toto rozhodnutí v rámci odvolacího řízení tak nenabylo právní moci. Příslušný správní orgán však rozhodnutí o pokutě zaslal zaměstnavateli do datové schránky. Rozhodnutí však není opatřeno doložkou právní moci se shora uvedených důvodů. Jaký bude postup zaměstnavatele? Řešení: Mzdová účetní začne srážet zaměstnanci příslušnou částku v zákonné možné výši, na deponovaný účet mzdy. Teprve po skončení odvolacího řízení, kdy jí dojde pravomocné rozhodnutí od odvolacího orgánu II. Stupně, uvolní příslušné částky a zašle oprávněné instituci. Příklad č. 2: Zaměstnanec byl rozsudkem soudu rozveden a bylo mu nařízeno platit výživné na dvě děti, které byly svěřeny do péče matce, ve výši Kč 8 000,-. Účastník řízení se přímo na místě odvolal do rozhodnutí soudu, kde ve svém odvolání nesouhlasil s výší vyměřeného výživného. Rozsudek tak nenabyl právní moci. Soud však tento rozsudek zaslal na vědomí zaměstnavateli zaměstnance povinného. Po čtyřech měsících v rámci odvolacího řízení, soud II. stupně odvolací soud vyhověl odvolateli a upravil výši vyměřeného výživného na částku Kč 6 000,-. Zaměstnavatel obdržel v pátém měsíci rozhodnutí krajského soudu odvolacího, kdy tento rozsudek byl konečný a opatřen doložkou právní moci. Jaký bude postup zaměstnavatele?

~ 11 ~ Řešení : Mzdová účetní začne srážet příslušnou prvotní částku uvedenou v rozsudku soudu I. stupně tj. Kč 8 000,- na deponovaný účet zaměstnavatele, tzn. 4 měsíce x Kč 8 000,- bude deponováno Kč 32 000,-. Teprve od pátého měsíce bude z deponovaného účtu převedeno oprávněné matce částka Kč 24 000,- ( Kč 6 000 x 4 ) + Kč 6 000,-. Zbylá částka uložená na deponovaném účtu tj. Kč 8 000,- ( Kč 2 000 x 4 ) bude vrácena na účet, který zaměstnanec předložil svému zaměstnavateli. SRÁŽKY ZE MZDY, PLATU PŘEDNOSTNÍ POHLEDÁVKY: Pořadí přednostních pohledávek viz. 279 OSŘ: Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení základní částky (nezabavitelné částky), která se zaokrouhlí směrem dolů, na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené níže se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojí se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny. Pokud nebudou dostačovat k uspokojení pohledávky ani tyto dvě třetiny, použije zaměstnavatel ještě zbytek čisté mzdy, kterou disponuje po odpočtu nezabavitelných částek. Takto zjištěnou tzv. ještě další použitelnou částku pak zaměstnavatel připočte ke druhé třetině, event. ještě ke třetině první. PŘEDNOSTNÍ POHLEDÁVKY : 1) Rozhodnutí soudu o alimentační povinnost pohledávky výživného. 2) Rozhodnutí soudu v rámci regresního řízení pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví. ( od 1.1.2014 změna jen ve slově újmy ). 3) Rozhodnutí soudu o povinnosti splácet náhradu škody pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy. 4) Rozhodnutí správního orgánu, o povinnosti hradit daně a poplatky pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění. 5) Rozhodnutí správního orgánu o povinnosti hradit přeplatky na dávkách nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení a úrazového pojištění (od roku 2015). 6) Rozhodnutí správních orgánů o povinnosti hradit dlužné pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

~ 12 ~ 7) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče 8) Rozhodnutí správního orgánu o povinnosti hradit přeplatek na podpoře při rekvalifikaci a nezaměstnanosti. 9) Rozhodnutí správního orgánu o povinnosti hradit přeplatky na dávkách státní sociální podpory. 10)Pohledávky náhrady mzdy, platu, odměny a sníženého platu nebo snížené odměny poskytované v období prvních 21. kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Od 1.1.2014 jen 14. kalendářních dnů. Poznámka: Jak z uvedeného vyplývá pohledávky nařízeného výživného mají absolutní přednost. Poté se uspokojují další právní tituly a to podle pořadí jak jsou doručeny zaměstnavateli, nejčastěji do datové schránky. Zde pak je pro určení pořadí rozhodující datum přihlášení se do datové schránky. Pokud by bylo v jeden den doručeno víc exekučních titulů na jednoho povinného, mají tyto pohledávky stejné pořadí, kdy se musí uspokojit všechny plně, nebo pokud disponibilní částka nedostačuje k plnému uhrazení obou pohledávek současně uspokojí se poměrnou částí viz. odkaz na 280 odst. 3. Občanského soudního řádu. Příklad č. 3): Plátce mzdy povinného zaměstnance si vyzvedl z datové schránky exekuční příkaz na daňový nedoplatek dne 15.10., který byl opatřen doložkou právní moci. Jednalo se tudíž o přednostní pohledávku. Od měsíce listopadu byla zaměstnavatelem srážena částka ve výši dvě třetiny s disponibilní částky po odpočtu nezabavitelných částek. V měsíci lednu následujícího roku došlo zaměstnavateli rozhodnutí soudu o nařízeném výživném formou srážkou ze mzdy. Povinný se vzdal práva na odvolání. Jak budou probíhat srážky ze mzdy od měsíce února, když od listopadu je již prováděna srážka ve výši dvou třetin na daňový nedoplatek? Řešení: S ohledem na ust. 279, kdy pohledávka výživného je na prvním místě v důležitosti, od měsíce února začne zaměstnavatel srážet prvotně nařízenou částku výživného. Pokud by v rámci dvou třetin zbývala ještě nějaká disponibilní částka použila by se její část na úhradu daňového nedoplatku. O této skutečnosti musí plátce mzdy informovat příslušného exekutora, který vymáhá daňový nedoplatek. 280 odst. 2 OSŘ.

~ 13 ~ 1.4.): Specifické postupy při provádění srážek ze mzdy při soudním či správním výkonu rozhodnutí viz odkaz na ust. 282-298 OSŘ Součinnost a povinnost mzdové účetní při provádění přednostních srážek: Tyto povinnosti vyplývají pro plátce mzdy ze zákona 99/1963 Sb. Občanského soudního řádu a z ust. 313 písm. f) zákona 262/2006 Sb. Zákoníku práce. Jde o následující zásady: Zásada č. 1): Tam, kde dojde k nakumulování jednotlivých přednostních titulů ve stejném čase určuje uspokojení (pořadí ) jednotlivých srážek vždy soud! Absolutní přednost mají vždy pohledávky výživného, tzn. požádá-li o to plátce mzdy, oprávněný nebo povinný, určuje soud, jaká výše částky a kterému oprávněnému bude ze mzdy povinného sražena.v takovýchto případech, může plátce mzdy zaslat sraženou částku soudu, který rozvrhne mezi oprávněné a sám pak provede výplatu. Poznámka: V případech, kdy oprávněná osoba žádá o zvýšení částek srážených na výživné, musí takto učinit jen prostřednictvím soudu, který rozhodne o žádosti oprávněného. Poté, když dojde plátci mzdy nové pravomocné rozhodnutí je teprve pak povinen srážet nové částky výživného. Vždy se jedná o individuální přístup plátce mzdy, kdy je však povinností tohoto plátce neprodleně písemně vyrozumět soud a zaslat soudu veškeré písemnosti. Zásada č. 2): Další povinností plátce mzdy vůči příslušnému soudu či správnímu orgánu, který vydal pravomocné rozhodnutí, je oznámit skutečnost, kdy z čisté mzdy či platu povinného nemůže být plně, nebo je jen z části, uspokojen závazek vůči oprávněnému. Zásada č. 3): V ustanovení 313 písm. e ) Zákoníku práce je povinností plátce mzdy informovat nového zaměstnavatele v rámci změny zaměstnání o skutečnost při provádění srážek. Při ukončení pracovního poměru tak musí poslední plátce mzdy (zaměstnavatel) uvést do zápočtového listu veškeré informace týkající se prováděných srážek. Nový zaměstnavatel má pak povinnost pokračovat bez zbytečných odkladů ve srážkách. (viz. odkaz na 294 OSŘ). Zásada č. 4): Nový plátce mzdy má povinnost oznámit příslušnému soudu, že u něj nastoupil do zaměstnání povinný, kterému bude provádět srážky ze mzdy či platu a to neprodleně po faktickém nástupu do zaměstnání.

~ 14 ~ Zásada č. 5): Bývalý plátce, u kterého povinný ukončil pracovní poměr má vůči soudu jednoznačnou oznamovací povinnost, a to nejpozději do jednoho týdne, kdy v tomto oznámení musí být uvedeno : viz, odkaz na 295 OSŘ. a ) kdy povinný ukončil pracovní poměr, b) vyúčtování všech srážek, které byly provedeny za dobu účasti v pracovním poměru, kdy toto vyúčtování bude soudu oznámeno v pořadí a čase dle důležitosti jednotlivých titulů. Zásada č. 6) : Bude-li mít povinný u téhož zaměstnavatele ještě další druhý pracovní poměr či dohodu o pracovní činnosti musí pak plátce mzdy provádět srážky ze všech těchto příjmů. I zde pak platí v individuálních případech oznamovací povinnost vůči soudu. Totéž platí i tam, kdy zaměstnanec povinný nastoupí ještě k jinému zaměstnavateli na další pracovní poměr, nebo dohodu o pracovní činnosti. Další zaměstnavatel si pak musí prostřednictvím zaměstnance - povinného, vyžádat od hlavního zaměstnavatele potvrzení zda jsou povinnému prováděny srážky a čeho se týkají. Samotné srážky, však tento druhý zaměstnavatel provádět nebude, bez předchozího vyjádření příslušného soudu. Provádí-li srážky ze mzdy více zaměstnavatelů, odešlou tyto částky příslušnému soudu, který prověří oprávněnost srážek a zašle je sám oprávněným. Viz. odkaz 298 OSŘ. Zásada č. 7) : Kromě rozhodnutí soudů jsou postaveny na roveň v rámci pořadí též rozhodnutí správních orgánů a to především : a ) daňové nedoplatky vydané správcem daně - daňová exekuce b ) platební výměry nebo výkazy nedoplatků na dlužné pojistné na sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění, event. na zaviněné přeplatky na dávkách nemocenského pojištění,nebo pohledávky regresní náhrady podle Zákona o nemoc. pojištění. I zde platí pravidlo, že při souběhu více exekučních titulů je pro poměrné rozdělení oprávněn soud tzn. na podnět plátce mzdy rozhodne, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena a kolik z ní připadne na každou vymáhanou pohledávku. Viz. odkaz na 279, 298 OSŘ. Zásada č. 8) : Plátce mzdy je povinen vyhovět též požadavkům e x e k u č n í h o příkazu podle Zákona o exekutorech (exekuční řád). Toto rozhodnutí je tak postaveno na roveň předešlého event. rozhodnutí soudu.

~ 15 ~ Zásada č. 9): Zaměstnavatel eviduje údaje, jimiž jsou jméno, popřípadě jména a příjmení, adresa, jde-li o fyzickou osobu, název a sídlo, jde-li o právnickou osobu, a písemnosti týkající se prováděných srážek ze mzdy, a to po stejnou dobu jako ostatní údaje a doklady týkající se mzdy nebo platu - viz. odkaz na ust. 150 Zákoníku práce povinná evidence o prováděných srážkách! Zásada č. 10): Vyplácí-li plátce mzdy měsíční mzdu nadvakrát (zálohu a vyúčtování), může přiměřené srážky provést povinnému již ze zálohy. Výplatu srážek oprávněnému provede však vždy až po uplynutí příslušného měsíce. Viz. odkaz na 285 OSŘ. Zásada č. 11): Dochází-li k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvlášť. Viz. odkaz na 286 OSŘ. 1.5. ) : Srážky při oddlužení osobní bankrot: Pokud nastane situace, kdy je fyzická osoba zaměstnanec předlužen, může na sebe prohlásit u příslušného insolvenčního soudu návrh na tzv. oddlužení ve smyslu 398 odst. 3) zákona 182/2006 Sb. o úpadku, kdy podle tohoto paragrafu při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. V praxi to znamená, že insolvenční soud po kladném rozhodnutí vyhotoví usnesení jehož přílohou bude splátkový kalendář na dobu maximálně 5 let, s povinností splácet ze svých příjmů veškeré dluhy na úrovni přednostních pohledávek. V tomto rozhodnutí pak ve smyslu ust. 406 odst. 3 písm. d) a odst. 4. a 5. přikáže plátci mzdy dlužníka, nebo plátci jiného příjmu dlužníka postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného, aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníku. Rozhodnutí o schválení oddlužení doručí insolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře doručí soud do vlastních rukou také plátci mzdy dlužníka! O právech a povinnostech plátce mzdy dlužníka po doručení

~ 16 ~ rozhodnutí o schválení oddlužení platí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu o plátci mzdy při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného. Částky sražené z dlužníkovy mzdy zasílá plátce mzdy dlužníka insolvenčnímu správci, a to bez zřetele k tomu, že rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dosud není v právní moci! Účinky schválení oddlužení nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku viz. odkaz na ust. 407odst. 1 Insolvenčího zákona. V průběhu těchto srážek ze mzdy v rámci osobního bankrotu nemůže zaměstnavatel již srážet jiné částky než ty, které se týkají pohledávek v rámci oddlužení. ( viz. odkaz na ust. 411 odst.1) Zákona o úpadku).!! Poznámka!!: Jak bylo řečeno v předcházejících odstavcích dlužník je povinen hradit věřitelům prostřednictvím plátce mzdy ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí (exekucí) uspokojeny přednostní pohledávky a to s odkazem na 398 odst.3 Insolvenčního zákona. Znamená to, že plátce mzdy postupuje podle obecného postupu ve smyslu Občanského soudního řádu. Jediná odchylka od tohoto postupu však může nastat v případech, kdy v ročním zúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti je zjištěn přeplatek na zálohách event.. i doplatek na daňovém bonusu. Pokud by se jednalo o běžné provádění srážek ze mzdy, tj. nešlo-li by o insolvenci, takovýto přeplatek event.. doplatek na daňovém bonusu nemá vliv na provádění srážek, neboť tyto částky nejsou s odkazem na 299 OSŘ příjmem, ze kterých by se srážky prováděli. Pro účely insolvence však tyto částky přeplatku z ročního zúčtování jsou mimořádným příjmem s odkazem na 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona Povinnosti dlužníka po schválení oddlužení hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře. Co se týče výsledku oddlužení formou schválení a postupy plátce mzdy po oddlužení jsou v insolvenčním zákoně jednoznačné viz. str. 11. Stále však jsou nevyjasněné otázky, jak bude plátce mzdy nakládat s pohledávkami v období od zahájení insolvenčního řízení až do vydání usnesení o schválení či zamítnutí insolvence. Od roku 2014 sice došlo v 109 Insolvenčního zákona Zahájení insolvenčního řízení, k určitému posunu avšak stále pro plátce mzdy není dáno jednoznačné stanovisko jak má nakládat s pohledávkou v průběhu insolvenčního řízení. Nový 109 v odst. c) Insolvenčního zákona hovoří : výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví

~ 17 ~ dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle 203 pohledávky za majetkovou podstatou, a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému. Z uvedeného vyplývá, že plátce mzdy musí v průběhu insolvenčního řízení zastavit dosud prováděné srážky a čekat na vyrozumění insolvenčního soudu, který by měl určit, jak s pohledávkou nakládat. Poznámka: Bohužel i od roku 2014 není jednoznačně dáno, jak má zaměstnavatel s pohledávkou nakládat, zda má vyplácet celou mzdu, nebo zda srážet a deponovat. Tuto otázku by měl tedy zodpovědět jen insolvenční soud. Dále pak v 109 v odst. d) se hovoří: nelze uplatnit dohodou věřitele a dlužníka založené právo na výplatu srážek ze mzdy nebo jiných příjmů, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem. Odst. d) znamená, že od zahájení insolvenčního řízení nebude od 1.1.2014 možné srážet na základě dohod o srážkách ze mzdy,! s výjimkou vyživovací povinnosti! viz ust. 111 odst. 2) Insolvenčního zákona Nakládání s majetkovou podstatou. V tomtéž 109 v odst. 4 Insolvenčního zákona se uvádí: Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku. Žádný právní předpis neukládá plátci mzdy (zaměstnavateli), sledování insolvenčního rejstříku. Avšak ze shora uvedených důvodů s ohledem na zastavení dosud prováděných srážek se musí plátce mzdy dozvědět datum zahájení insolvenčního řízení. O této skutečnosti se dozví buď s insolvenčního rejstříku, nebo také od samotného dlužníka event.. i od insolvenčního správce. Ukončení oddlužení: Po uplynutí období daném ve splátkovém kalendáři soud svým rozhodnutím ukončí povolené splátky. O této informaci by se samozřejmě měl dozvědět zaměstnavatel (plátce mzdy) a to v co možná nejkratší době tak, aby mohl zastavit včas dosud prováděné srážky v průběhu oddlužení. Tím by mohlo dojít k opětovnému obnovení srážek pohledávek, které nebyly uspokojeny v průběhu insolvenčního řízení.

~ 18 ~ 1.6. ) : Srážky z jiných příjmů než mzda, plat, - součinnost zaměstnavatele : Občanský soudní řád uvádí v 299 povinnost provádět srážky z příjmů, které nahrazují povinnému odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní. Mezi tyto jiné příjmy patří též dávky nemocenského pojištění, a to konkrétně od 1.1.2012 jen nemocenská a peněžitá pomoc v mateřství. Dále pak samozřejmě náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti za prvních 21 dnů. ( od 1.1.2014 to bude 14 dnů ). V případě, že nastane takováto situace, je zaměstnavatel, který povinnému jinak běžně srážel pohledávky za oprávněnými z jeho mzdy, platu či odměny povinen předat správnímu orgánu, který bude vyplácet povinnému tyto jiné příjmy, veškeré podkladové materiály o dosud prováděných srážkách a to s odkazem na 293 a 294 odst. 1) Občanského soudního řádu. Novelou Zákona o nemocenském pojištění č. 470/2011 Sb. byl od 1.1.2012 změněn 50 Zákona o NP, tak, že srážky z dávek budou prováděny též na základě dohody mezi věřitelem a dlužníkem k uspokojení pohledávky dlužného výživného v rámci vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí. Jedná se o situace dohody o srážkách ze mzdy uzavřenou na základě 551 OZ o dobrovolném výživném. Pokud tedy zaměstnavatel bude vyplácet náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti za prvních 21 dnů ve smyslu 192 Zákoníku práce a poté od 22. dne trvání pracovní neschopnosti bude dál vyplácet nemocenské správa sociálního zabezpečení, musí zaměstnavatel spolu s dílem IV. rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, žádost o nemocenské a tiskopisem Příloha k žádosti o nemocenské, doložit podrobnou informaci o dosavadních srážkách viz. příloha doporučený vzor Oznámení.. Novela Zákona o nemocenském pojištění stanoví, že je-li u zaměstnance nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, bude zaměstnavatel povinen spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předat OSSZ podklady pro provádění srážek, tj. kopii usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a sdělení, jaká část základní nezabavitelné částky nemá být OSSZ sražena. Tato povinnost zaměstnavatele předat tyto podklady bez zbytečných průtahů vyplývá z 97 odst. 1 Zákona o nemocenském pojištění. S odkazem na ust. 294 odst. 1 OSŘ a 313 odst. 1 Zákoníku práce má po ukončení sociální události ( ukončení pracovní neschopnosti, peněžité pomoci v mateřství ) povinnost správa sociálního zabezpečení oznámit písemně povinnému výsledek kolik celkem srazila z dávek nemocenského pojištění. Povinný zaměstnanec pak tuto informaci předá svému zaměstnavateli.( tento postup platil do roku 2012). Od roku 2013 došlo ke změně, kdy sama příslušní OSSZ bude mít povinnost tyto informace sdělit přímo zaměstnavateli a to

~ 19 ~ bezodkladně ihned po ukončení výplaty nemocenského, nebo peněžité pomoci v mateřství. Viz. Odkaz na 116 ZNP. V ojedinělých případech může nastat situace, kdy zaměstnanec povinný ukončí pracovní poměr a je mu vystaven zápočtový list ve smyslu 313 Zákoníku práce s podrobným popisem o provedených srážkách a po tomto ukončení pracovního poměru onemocní z titulu ochranné lhůty ( ochranná lhůta činí tolik dní kolik dní trvalo zaměstnání, nejvýše však 7 dnů po skončení zaměstnání ). Pokud splní tyto podmínky bude mu příslušná správa sociálního zabezpečení vyplácet nemocenské ( tj. od 22. dne trvání pracovní neschopnosti ) stane se jediným plátcem jiného příjmu. Zde platí stejná povinnost pro bývalého zaměstnavatele tj. předat veškeré informace o prováděných srážkách za dobu, kdy zaměstnanci-povinnému ještě trval pracovní poměr. 1.7) : Postup při provádění srážek a jejich možný rozsah rok 2013 a 2014: S ohledem na nové Nařízení vlády o zvýšení životního minima č. 409/2011 Sb a č. 408/2011 Sb. o zvýšení normativních nákladů na bydlení, bylo také upraveno Nařízení vlády č. 595/2006 Sb.ve znění pozdějších předpisů o nezabavitelných částkách, kdy pro rok 2013 se jedná o částky vycházející z životního a existenčního minima Kč 3 410,- ŽM na jednotlivce a Kč 5 687,- na normativní náklady na bydlení - domácnost. (V roce 2012 to byly částky Kč 3 410 + 5 352,- -). Součet částek Kč 3 410,- + Kč 5 687,-- pak je Kč 9 097,- ( rok 2012 Kč 8 762,-, který je výpočtovou základnou, kdy: 1) na osobu povinného - nezabavitelná částka i pro rok 2014 : 2) na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné se vypočte pro rok 2014 : K bodu 1 ) : na osobu povinného činí nezabavitelná částka Kč 6 064,17 ( rok 2012 Kč 5 841,34 )( jedná se o 2/3 z tzv. výpočtové základny tj. Kč 9 097 ). K bodu 2 ) : na každou osobu které je povinen poskytovat výživné Kč 1 516,17 ( rok 2012 Kč 1 460,34 ) ( jedná se o 1/4 z nezabavitelné částky Kč 6 064,17 ). Tyto částky viz. bod 1 ) a bod 2 ), kdy u bodu 2 budeme násobit částku o počet osob, které je povinný vyživovat a žijí s ním ve společné domácnosti, odečteme vždy od čisté mzdy (platu).

~ 20 ~ 3) Poté z výpočtové základny Kč 9 097,- ( rok 2012 Kč 8 762,-) zjistíme 1/3 tj. Kč 3 032,- (rok 2012 Kč 2 920,- ) Takto zjištěné třetiny pak budou: První třetina - Kč 3 032,-( rok 2012 Kč 2 920,-) určena k vydobytí pohledávek oprávněných osob ( úvěry, dluhy vůči zaměstnavateli,atd. ). Druhá třetina - Kč 3 032,- ( rok 2012 Kč 2 920,-) určena k vydobytí tzv. přednostních pohledávek (soudní exekuce, správní exekuce). Poznámka : Jestliže taková není vyplatí se povinnému Třetí třetina - Kč 3 032,+ Kč 1,- ( rok 2012 Kč 2 920 + 2 ) určena vždy povinnému. Zbytek čisté mzdy, která činí po odečtení základních nezabavitelných částek více jak 100% výpočtové základny tj. Kč 9 097,- použijeme event. pro další uspokojení pohledávek ( zjistíme tzv. ještě další použitelnou částku ). 1.8. Zásady postupy při výpočtu provádění srážek: Při výpočtu výše částky, kterou lze srazit platí zásada zachování nezabavitelné částky na povinného tj. od roku 2013 Kč 6 064,17. Dále pak zachování druhé nezabavitelné částky Kč 1 516,17 na osoby, na které má vyživovací povinnost (nevztahuje se na osoby, na které je zasíláno výživné ), podle Zákona o rodině. Vzájemná vyživovací povinnost je stanovena především mezi manželi, rodiči a dětmi, ale také mezi předky a potomky. V ojedinělých případech se může jednat i o vyživovací povinnost vůči rozvedenému manželu (manželce). Vzájemná vyživovací povinnost mezi manželi, rodiči a dětmi je vždy a to bez ohledu na vlastní příjem. U dětí je to nejčastěji do doby, pokud se nejsou schopny samy živit, tj. po celou dobu přípravy na budoucí povolání např. až do 26 let věku. V ojedinělých případech, kdy je dítě uznáno invalidní a není schopno se samo živit, se může jednat i o věk nad 26 let. Tyto nezabavitelné částky se pak odečtou od čisté mzdy. Výsledek, který bude dosahovat částky více jak 100% výpočtové základny tj. Kč 9 097,-- použijeme pro eventuální další uspokojení pohledávek, za předpokladu, že nebudou pohledávky v rámci daného měsíce naplněny příslušnými třetinami vypočtené ze základny Kč 9 097,--.