U3V ČVUT Fakulta dopravní, cyklus Vyšehrad v proměnách staletí LS 2014/2015 Kubistická architektura Josefa Chochola Zpracoval: Ing. Josef Skřivánek Praha, květen 2015
Vznik kubismu Kubismus jako umělecký směr vznikl ve Francii v letech 1907-1914. Zakladateli jsou francouzský malíř Georges Braque a španělský malíř Pablo Picasso. Inspiraci berou z posledních děl Paula Cézanna, publikovaných na jeho retrospektivní výstavě z r. 1907. Zde je vystaveno i jeho poslední dílo Montagne St. Victoire (1906). Paul Cézanne svým posledním dílem vyznačil cestu, kterou se následně Braque a Picasso vydali. Toto období označujeme jako prekubistické.
Les demoisselles d Avignon (1907) kritik umění F. D. Kahnweiler označil tento Picassův obraz za výchozí bod kubismu. Malíř zde poprvé odmítá tradiční figurální umění a způsob tvorby založený na perspektivě
Název uměleckého směru vznikl z francouzského slova cubes krychle. Výraz poprvé použil kritik výtvarného umění Louis Vauxelles pro obraz Georgese Braqua Route près de L Estaque Braque zredukoval architekturu obrazu tak, aby zobrazení vypadalo současně ploše i prostorově
Český architektonický kubismus nemá v Evropě, ani ve světě stejnorodé srovnání. Ideu architektonického kubismu vyslovil Pavel Janák. Při tvorbě průčelí vychází z vizuálního a hmotového vnímání, členění vzhledu fasády, rámování oken a vchodů stavby. Jsou to prolamované fasády, tvary krystalických soustav a vzoru broušeného diamantu
Vedle Pavla Janáka jsou další výrazné postavy českého architektonického kubismu Josef Gočár, Emil Králíček a Josef Chochol Mezi nejvýznačnější stavby P. Janáka patří Fárův dům v Pelhřimově Nejznámější kubistickou stavbou J. Gočára je dům U Černé Matky Boží v Praze U E.Králíčka je to dům Diamant na rohu Lazarské ulice v Praze a pouliční lucerna proti restauraci U Pinkasů v Praze.
Josef Chochol narodil se v r.1880 v Písku. Po studiích se zabývá projekční činností a byl členem SVU Mánes v letech 1913-45. přinesl do architektury důslednou kubistickou modelaci Z období 1.republiky je známý jeho projekt Trojského mostu 1926-28, po válce Most Barikádníků, ve funkcionalistickém stylu. Ke konci války se kompromitoval proněmeckými příspěvky a po válce vyloučen z SVU Mánes. Na sklonku života pracoval v podniku Stavoprojekt jako projektant Zemřel v r. 1956
Nejranější Chocholovou kubistickou prací byl trojdům na pražském Rašínově nábřeží, postavený ve dvou etapách v r. 1912-13 Stavebníky byli pražští stavební podnikatelé Fr. Hodek, Ant.Belada, a bratří Bayerovi. Kompozice domu zaujme působivou prolamovanou fasádou, okna s kubistickým orámováním a mansardovými střechami připomínající barokní a empírové stavby. Z průčelí vystupují na všech stranách arkýře s vertikálními příponami, připomínající pilastry vysokého řádu
Střední část je o patro vyšší než postraní křídla a je zakončena polygonálním štítem V tympanonu je zakomponována plastika s motivem Starých pověstí českých Centrálně umístěný vstup je v rizalitu prolamovaném šikmými plochami podobně jako obě průčelí bočních fasád.
Dalším významným dílem Josefa Chochola je vila stavebníka Bedřicha Kovařovice. Vilu lze představit jako nejvýznamnější ukázku českého architektonického kubismu. Průčelí domu je tvořeno šikmými plochami. Do zahrady vstupuje dům výrazným vchodovým rizalitem na půdorysu mnohoúhelníku. Plot do zahrady i vstupní brána do zahrady ve směru od Vyšehradského mostu jsou provedeny rovněž v kubistickém slohu.
Na rozdíl od mnoha jiných kubistických staveb je i interier Kovařovicovy vily stavebně proveden v kubistickém stylu
Výrazné kubistické pojetí představuje i zadní trakt domu se vstupem z Libušiny ulice. Zde tvoří dvoupatrové průčelí Kovařovicovy vily střední část v bloku dalších dvou domů významných českých architektů, a to Emila Králíčka na straně u Rašínova nábřeží ve stylu kubizující secese a z druhé strany dům navržený Otakarem Novotným ve stylu kotěrovské moderny s fasádou z režného zdiva.
Činžovní dům na rohu Neklanovy ulice byl na základě návrhu J. Chochola postaven Františkem Hodkem. Paleta úhlů, na něž je fasáda domu rozložena na jednotlivé fazety je členitější, než u jeho předchozích staveb. Přízemí domu má výrazně vykloněnou hlavní římsu. Skladba fasády mezi krystalickými pásy vytváří dojem pilastrů vysokého řádu. Stavba vyniká nápadně ostrou, mnoho-úhelníkovou nárožní vertikálou s vloženými lodžiemi s diamantovými klenbami.
Krystalickou klenbou vyniká rovněž nadpraží portálu domu se vstupními dveřmi ve výrazně kubistickém provedení Podobně upoutá i provedení nadokenní římsy s kubistickým provedením přízemního okna
poslední vyšehradský dům v kubistickém slohu je činžovní dům č. 56 na rohu Neklanovy ulice Dům byl postaven v r.1913 architektem Antonínem Beladou Typická kubistická architektura domu vybízí k úvahám o účasti Josefa Chochola na jeho stavbě Beladův dům připomíná složitou krystalickou tvorbou průčelní fasády a nadokení římsy ve 3. patře nedaleký činžovní dům na rohu Nelkanovy a Přemyslovy ulice
Použitá literatura: Architektura svědectví dob, B.Syrový a kolektiv SNTL 1974 Český architektonický kubismus, Zdeněk Lukeš Galerie Jar.Fragnera Praha 2006 Kubistická Praha, kolektiv autorů Středočeská galerie a nakladatelství Praha 1995 Architektura 20.století Zdeněk Lukeš Správa pražského hradu, Praha 2001 Edice Největší malíři, č.92 Kubismus Eaglemoss Paris 2000 Wikipedie, Josef Chochol
DĚKUJI ZA POZORNOST