BRITSKÁ KRÁLOVSKÁ RODINA

Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice Hradecká 390, 378 33 Nová Bystřice Absolventská práce BRITSKÁ KRÁLOVSKÁ RODINA Barbora Kněžínková IX. A Vedoucí práce: Mgr. Světlana Kostková Školní rok 2011/2012

Prohlášení Prohlašuji, že předložená absolventská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerá literatura a další zdroje, z nichž jsem čerpala, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Sedle dne 24. 3. 2012 Jméno autorky: Barbora Kněžínková

Poděkování Chtěla bych poděkovat Mgr. Světlaně Kostkové za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce.

Anotace Tato práce s názvem Britská královská rodina byla zpracována jako absolventská práce při ukončení základního vzdělávání na ZŠ a MŠ Nová Bystřice. Práce je zaměřena na historii i současnost britské královské rodiny. Zachycuje vládu jednotlivých panovníků od královny Viktorie, přes krále Eduarda VII., Jiřího V., Eduarda VIII. a Jiřího VI. po současnou panovnici Alžbětu II. Krátce jsou zmíněni také potomci vládnoucí královny jako možní následníci trůnu.

Obsah Úvod... 6 1. Královna Viktorie... 7 1.1 Mládí... 7 1.2 Nástup na trůn... 8 1.3 Sňatek... 8 1.4 Irsko... 8 1.5 Smrt Alberta... 9 1.6 Pozdní období... 9 2. Král Eduard VII.... 10 2.1 Mládí... 10 2.2 Vláda... 11 2.3 Záliby... 12 2.4 Smrt... 12 3. Král Jiří V.... 13 3.1 Mládí... 13 3.2 Manželství... 13 3.3 Vláda... 14 3.4 První světová válka... 14 4. Král Eduard VIII.... 16 4.1 Mládí... 16 4.2 Vláda a abdikace... 17 4.3 Druhá světová válka... 18 4.4 Eduard ve filmové tvorbě... 19 5. Král Jiří VI.... 20 5.1 Mládí... 20 5.2 Manželství... 21 5.3 Vláda... 22 5.4 Commonwealth... 23 5.5 Pozdní období... 23

6. Královna Alžběta II.... 24 6.1 Druhá světová válka... 24 6.2 Sňatek... 25 6.3 Smrt otce a nástup na trůn... 26 6.4 Vláda... 26 6.5 Potomci... 27 6.5.1 Charles, princ z Walesu... 27 6.5.2 Anne, královská princezna... 28 6.5.3 Andrew, vévoda z Yorku... 29 6.5.4 Edward, hrabě z Wessexu... 30 6.5.6 Vnoučata... 30 6.6 Zajímavosti... 31 7. Budoucí král?... 32 Závěr... 33 Seznam použité literatury a zdrojů informací... 34 Knihy a publikace... 34 Elektronické zdroje... 34 Seznam příloh... 35 Příloha I... 36 Příloha II... 37

Úvod Pro svou absolventskou práci jsem si vybrala téma Britská královská rodina. Jelikož jsem Británii již dvakrát navštívila, je mi tato země a její kultura velmi blízká. Začala jsem se také zajímat o to, kdo stojí v čele této země a protože je Velká Británie monarchie, bude moje práce směřovat k britské královně a královské rodině. Chtěla bych zde uvést krátkou historii královské rodiny, ze které současná královna pochází, počínaje nejznámější britskou královnou Viktorií. Nástup současné královny na trůn byl vzhledem k historickým souvislostem v době jejího narození zcela neočekávaný. V jednotlivých kapitolách se budu snažit popsat život a vládu panovníků, kteří se po kralování Viktorie na trůnu vystřídali. Velkou část práce věnuji královně Alžbětě II., která vládne Velké Británii už 60 let a v letošním roce slaví výročí usednutí na trůn. Krátce představím některé členy současné královské rodiny. Součástí práce bude také dotazník, kterým zjistím úroveň znalostí o britském království mezi žáky osmých a devátých tříd. 6

1. Královna Viktorie (24. května 1819 22. ledna 1901) doba vlády: 1837-1901 Narodila se jako jediná dcera čtvrtého syna krále Jiřího III., prince Eduarda Augusta, vévody z Kentu. Období její vlády trvalo 63 let a 7 měsíců, což je nejdelší období vlády jednoho panovníka na britském trůnu. Doba, po kterou vládla, je označována jako viktoriánské období. 1.1 Mládí V době jejího narození vládl její děd - král Jiří III., ale jeho synové neměli žádné legitimní potomky. Viktorie jako jediné legitimní dítě čtvrtého syna Eduarda, vévody z Kentu, se stala dědičkou koruny po smrti svého strýce krále Jiřího IV. roku 1830. V celé době Viktoriina panování se spekulovalo o její legitimitě. Vynořily se názory, že biologickým otcem Viktorie není Eduard August, ale tajemník a finanční správce Viktoriiny matky. Jakékoli závěry jsou stále v rovině spekulací. Viktorie byla až do tří let vychovávána v němčině. Poté se princezna učila francouzsky a anglicky. Se svým budoucím manželem, bratrancem Albertem, se seznámila v roce 1836, v době, kdy jí bylo 17 let. 7

1.2 Nástup na trůn Král Vilém IV. Zemřel roku 1837 na zástavu srdce a princezna Viktorie z Kentu se stala britskou královnou. Korunována byla 28. června 1838. Jako první panovník si za své sídlo zvolila nově vybudovaný Buckinghamský palác. Podle práva pro nástupnictví na hannoverský trůn nemohla být nástupkyní na trůnu žena. Hannoverským králem se tak stal její strýc Ernest August I. Hannoverský. Protože v té době nebyla Viktorie vdaná a neměla žádné potomky, byl Ernest nástupcem i britského trůnu až do roku 1840, kdy se královně Viktorii a princi Albertovi narodilo první dítě. Jejím hlavním rádcem se stal její strýc (bratr její matky), belgický král Leopold. 1.3 Sňatek 10. února 1840 se Viktorie vdala v královské kapli St. James s Palace za svého bratrance prince Alberta. Stal se jejím důležitým politickým rádcem. První dítě královského páru, princezna Viktorie, se narodilo 21. listopadu 1840. 1.4 Irsko Mladá královna si Irsko oblíbila a vybrala pro svůj odpočinkový pobyt. Tento pocit byl podpořen prvotním vřelým přijetím ze strany Irů. Roku 1845 bylo Irsko postiženo neúrodou brambor, která si v průběhu čtyř let vyžádala život více než jednoho miliónu obyvatel a způsobila emigraci dalšího miliónu Irů. Tato pohroma je nazývána velký irský hladomor. Na podporu Irů věnovala královna ze svých prostředků 2000 liber. Viktorie uskutečnila první návštěvu Irska roku 1849. Cílem bylo ukázat zájem britské veřejnosti o problémy Irů. V 70. a 80. letech 19. století zájem monarchie o Irsko poklesl, částečně proto, že irská společnost odmítla blahopřát královninu synovi Eduardovi ke sňatku a narození syna. 8

1.5 Smrt Alberta Viktoriin manžel princ Albert zemřel roku 1861 v důsledku špatných hygienických podmínek na tyfus. Jeho smrt ji velmi zasáhla. Po zbytek svého života za něj držela smutek a nosila černé šaty. Také se stáhla z veřejnosti a žila na svých sídlech ve Skotsku. 1.6 Pozdní období Ve svém životě také zažila několik pokusů o atentát. Jeden z nich se měl uskutečnit v dobách oslav jejího 50. výročí na trůnu. Při recepci, na kterou bylo pozváno 50 evropských králů a princů, chtělo několik irských anarchistů vyhodit do vzduchu Westminsterské opatství. Tato akce však byla odhalena ještě před svým uskutečněním. Na šedesáté výročí nástupu na trůn byli pozváni předsedové vlád všech samosprávných dominií. Slavnostní průvod zahrnoval vojenské jednotky ze všech britských dominií a kolonií. Její zdravotní stav se zhoršoval a královna Viktorie zemřela 22. ledna 1901. Byla pohřbena 2. února ve Frogmore Mauzoleu vedle svého manžela prince Alberta. Viktorie byla posledním příslušníkem hannoverské dynastie na britském trůnu. Památník královny Viktorie v Londýně 9

2. Král Eduard VII. (9. listopad 1841-6. květen 1910) doba vlády: 1901-1910 2.1 Mládí Jako nejstarší syn královny Viktorie a prince Alberta se stal dědicem trůnu neboli korunním princem a byl mu krátce po narození udělen titul prince z Walesu. Eduardovi rodiče rozhodli, že bude mít vzdělání, které ho připraví na úlohu britského krále. Ovšem Eduardovy školní výsledky nebyly dobré. Jeho kvality spočívaly v jeho šarmu a společenskosti. Po krátkém studiu v Římě studoval na Edinburghské univerzitě, později i v Oxfordu. V roce 1860 podnikl svou první cestu do Severní Ameriky. Jeho smysl pro humor a společenské chování přispělo k dobrému výsledku cesty. Tato návštěva podpořila dobré vztahy mezi Velkou Británií a Spojenými státy. Po návratu se chtěl věnovat kariéře v armádě, avšak jako budoucímu králi mu to bylo znemožněno. Roku 1861 zorganizovala královna Viktorie se svým manželem Eduardovo setkání s jeho budoucí manželkou Alexandrou Dánskou. Eduard byl vyslán do Německa, kde měl sledovat vojenská cvičení. Hlavním cílem cesty však bylo toto setkání. Sňatek Eduarda s Alexandrou se uskutečnil v roce 1863 v kapli sv. Jiří na Windsorském hradu. 10

Královna Viktorie se po smrti svého manžela, prince Alberta, stáhla do soukromí a Eduard se místo ní účastnil společenských akcí. Byl tak prvním monarchou, který se prezentoval na veřejných akcích. Zúčastnil se například slavnostního otevření radnice v Halifaxu nebo Tower Bridge. Do státních záležitostí ho matka však nenechala zasahovat až do roku 1898. 2.2 Vláda Po smrti své matky se stal králem Spojeného království a císařem Indie. Eduard je považován za prvního následníka trůnu, který nastupoval na trůn bez dluhů. Při spravování financí využíval rady svých židovských přátel. V době antisemitismu tedy musel čelit kritice, že otevřeně spolupracuje s Židy. Korunovace královského páru se konala ve Westminsterském opatství 9. srpna 1902. Na toto datum byla posunuta kvůli zánětu slepého střeva, který postihl Eduarda. Operací mu byl zachráněn život. 8. dubna 1904 podepsal Srdečnou dohodu mezi Francií a Velkou Británií, která byla smlouvou o koloniích. Také odstraňovala vzájemné rozpory v mimoevropských oblastech. Dala předpoklady další spolupráce a stala se zárodkem Trojdohody. 11

2.3 Záliby Jeho největším zájmem bylo cestování do zahraničí a spravování vojenských a námořních záležitostí. Mluvil plynule německy a francouzsky. Podporoval dobré vztahy Británie s evropskými státy, především s Francií. Byl prvním britským panovníkem, který navštívil Ruské impérium. Byl patronem vědy a umění, podílel se na založení Royal College of Music. Hrál karty, měl rád venkovní sporty a věnoval se lovu. Zpopularizoval nošení smokingu a tvídového oblečení. Zavedl zvyk nedělního oběda v podobě hovězí pečeně a opečených brambor s křenovou omáčkou, což je dodnes oblíbeným nedělním jídlem Britů. 2.4 Smrt Eduard byl velmi silným kuřákem; denně vykouřil dvacet cigaret a dvanáct doutníků. Ke konci života trpěl zánětem průdušek. V den své smrti několikrát zkolaboval, avšak stále odmítal ulehnout. Navečer 6. května 1910 ztratil vědomí a zemřel. 12

3. Král Jiří V. (3. červen 1865-20. leden 1936) doba vlády: 1910-1936 Narodil se jako druhý nejstarší syn svého otce Eduarda VII. Jeho bratr Albert byl však starší jen o patnáct měsíců, proto spolu vyrůstali a trávili dětství. Vzhledem k tomu, že měl staršího bratra, neočekávalo se od něj, že bude někdy v budoucnu králem. 3.1 Mládí Se svým bratrem Albertem strávili nějaký čas na výcvikové lodi. Na této lodi procestovali několik britských kolonií. Později Albert odešel na studia, aby se připravoval na kralování. Jelikož se nepředpokládalo, že by Jiří usedl na trůn, zůstal dále u námořnictva. Sloužil nějaký čas pod velením svého strýce Alfréda, vévody z Edinburghu, na Maltě. Zde se zamiloval do jeho dcery a své sestřenice Marie z Edinburghu. Této lásce však nebylo přáno ze všech stran a Marie tedy Jiřího nabídku ke sňatku odmítla. 3.2 Manželství Jeho starší bratr Albert, který byl zasnoubený se svou sestřenicí Marií z Tecku, zemřel v roce 1891 na zápal plic. Jiří se tak stal britským korunním princem. Následně ho královna Viktorie přesvědčila, aby požádal snoubenku svého zemřelého bratra o ruku, protože Marii z Tecku stále považovala za vhodnou kandidátku na sňatek s budoucím králem. 13

Jiří se tedy s Marií oženil 6. července 1893 v královské kapli v St. James s Palace. Z manželství vzešlo šest potomků, pět synů a dcera. Narozdíl od svých rodičů upřednostňoval klidný styl života. Byl známý filatelista a významně se podepsal na vytvoření královské filatelistické sbírky, která se jeho počinem dostala až na úroveň nejrozsáhlejší sbírky známek na světě. 3.3 Vláda V roce 1901 byl Jiřímu udělen titul prince z Walesu. Roku 1910, kdy zemřel jeho otec Eduard VII., se Jiří stal britským králem. Korunovace královského páru se konala 22. června 1911 ve Westminsterském opatství. Později se svou manželkou navštívili Indii, kde se jako indický císař a indická císařovna zúčastnili slavnostního zasedání indických hodnostářů a princů. Při této příležitosti měl Jiří na hlavě korunu indického císaře, zhotovenou právě pro toto setkání. 3.4 První světová válka Německý císař Vilém II., který byl pro Brity představitelem válečných hrůz, byl Jiřího bratranec. I Marie, ačkoli byla stejně jako její matka britského původu, měla své předky v Německu. Na důkaz britského vlastenectví změnil Jiří název svého královského rodu Sachsen-Coburg und Gotha na rod Windsorové. On i další členové královské rodiny se vzdali používání německých titulů. Prosadil také, aby příbuzní královské rodiny bojující na německé straně byli zbaveni britských šlechtických titulů. Varoval britského velvyslance v Německu před nárůstem vlivu nacistické strany. 14

V roce 1932 ho jeho okolí přesvědčilo, aby přednesl vánoční projev rozhlasem, ačkoliv on sám nebyl nijak nadšený touto novotou. Od té doby se vánoční projev každoročně opakuje. Lid svého krále opravdu miloval, což bylo vidět i při oslavách stříbrného výročí jeho nástupu na trůn. První světová válka poznamenala jeho zdraví a kouření tento stav dále zhoršovalo. Dlouho trpěl dýchacími problémy a záněty průdušek. Roku 1928 vážně onemocněl a po následující dva roky převzal jeho státní povinnosti jeho syn Eduard. Jiřího zdravotní stav se později sice zlepšil, ale úplně se už nezotavil nikdy a 20. ledna 1936 v Sandringham House zemřel. Konec jeho života je epizodně zachycen také v australsko britsko - americkém hraném filmu Králova řeč z roku 2010. 15

4. Král Eduard VIII. (23. červen 1894-28. květen 1972) doba vlády: 20. leden 1936-11. prosinec 1936 Narodil se jako nejstarší syn Jiřího, vévody z Yorku, (krále Jiřího V.) a jeho manželky Marie z Tecku. 4.1 Mládí Studoval na námořních školách - nejdříve v Osborne, později v Dartmouthu. Dva roky sloužil u britského námořnictva. Když jeho otec nastoupil na trůn, byl Eduardovi udělen titul prince z Walesu a začal se připravovat na plnění královských povinností. Námořní kariéru tedy musel ukončit a začal studovat na Oxfordu, odkud ovšem odešel již po osmi semestrech. Za 1. světové války již Eduard dosáhl věku, kdy mohl nastoupit do britské armády. Do armády vstoupil roku 1914. Pracoval u granátnické stráže. Měl také zájem o zapojení se do války na frontě, ovšem jako následníku trůnu mu v tom bylo zabráněno. Ve 20. letech zastupoval Eduard svého otce při některých příležitostech, a to jak v Británii, tak i v zahraničí. Zajímal se o chudé části země a podnikl 16 cest po zemích Britského impéria. Jeho vzhled, zcestovalost a status svobodného muže mu přinesly velkou pozornost a stal se populárním jako filmová hvězda té doby. V době největší slávy se stal nejfotografovanější celebritou a určoval mužskou módu. 16

Eduardova zženštilost a jiné stránky jeho bezstarostné povahy ve 20. a 30. letech působily starosti britskému premiérovi, jeho otci králi a také některým jeho přátelům. Král Jiří V. byl nespokojen, že se Eduard nebyl schopen usadit, zatímco jeho bratr Albert se oženil a měl dvě děti. Roku 1930 věnoval Jiří Eduardovi dům v Sunningdale. Zde se Eduard stýkal s několika provdanými ženami. Jedna z nich ho seznámila s Američankou Wallis Simpsnovou. Ta byla rozvedena roku 1927 se svým prvním manželem a krátce nato se provdala za amerického obchodníka Ernesta Simpsona. Eduard a Wallis se stali milenci, i když to Eduard před svým otcem popíral. Tento poměr ještě zhoršil již tak špatný vztah mezi Eduardem a jeho otcem. 4.2 Vláda a abdikace Když král Jiří roku 1936 zemřel, Eduard nastoupil na trůn jako Eduard VIII. Následující den porušil Eduard královský protokol, když sledoval vyhlášení o svém jmenování panovníkem z okna St. James s Palace v doprovodu tehdy ještě stále vdané Wallis Simpsonové. Eduard však nikdy nebyl korunován. Když svůj záměr - oženit se s podruhé rozvedenou Wallis Simpsonovou - oznámil tehdejšímu premiérovi Stanleymu Baldwinovi, Baldwin ho informoval, že veřejnost bude sňatek považovat za morálně neakceptovatelný a nepřijmou Simpsonovou za svou královnu. Sňatek byl totiž kritizovaný Anglikánskou církví, jelikož si Eduard chtěl vzít dvakrát rozvedenou ženu. Eduard byl jako král hlavním představitelem církve a kněží očekávali, že bude názory církve respektovat. 17

Eduard navrhl jako možnost morganatické manželství, které by umožňovalo, aby zůstal králem, ale Wallis by nepoužívala titul královny a jejich potomci by neměli nástupnictví na trůn. Tento návrh byl britskou vládou a vládami jiných dominií zamítnut. Premiér Baldwin navrhl Eduardovi tři možnosti - vzdát se sňatku s milovanou ženou, vzít si Wallis přes odpor vlády a lidu, nebo abdikace. Eduard se nechtěl sňatku vzdát a zvolil abdikaci. Dokument o abdikaci podepsal 10. prosince 1936 v přítomnosti svých bratrů. Po abdikaci vysvětlil v rozhlasovém projevu lidu důvod své abdikace a odjel do Rakouska. Eduard se s Wallis Simpsonovou oženil 3. června 1937 ve Francii, později byl tento sňatek potvrzen i v Anglii. Britský tisk informuje o abdikaci krále Eduarda 4.3 Druhá světová válka V říjnu 1937 navštívil Eduard s manželkou nacistické Německo a setkal se zde s Hitlerem. Během návštěvy dokonce Eduard používal nacistický pozdrav. Za druhé světové války manželé pravděpodobně odtajňovali některé informace, a tak byli Winstonem Churchilem převezeni na Bahamy, kde podle něho už nemohli poškozovat britské zájmy. Historikové se domnívají, že Hitler byl připraven Eduarda na britský trůn dosadit, aby podpořil myšlenku fašismu v Británii. Je známo, že Eduard a především jeho manželka sympatizovali již před druhou světovou válkou s fašismem. Také vyšlo na povrch, že 18

se Simpsonová stýkala v Londýně s německým velvyslancem a předávala mu některé tajné informace. Po válce se odstěhovali do Francie, kde Eduard napsal a vydal svoji knihu Příběh krále a příjmy z jejího vydání přispívaly do jejich rozpočtu. Královská rodina Wallis nikdy nepřijala. Eduard se v roce 1952 zúčastnil pohřbu svého bratra Jiřího, ale korunovaci Alžběty II. sledoval pouze v televizi. Roku 1971 mu byla diagnostikovaná, jako silnému kuřákovi, rakovina jícnu. Eduard zemřel 28. května 1972 v Paříži a byl pochován v Berkshire v Anglii. 4.4 Eduard ve filmové tvorbě O Eduardově abdikaci a vztahu k Wallis Simpsonové pojednává britský televizní seriál Edward & Mrs. Simpson. Ve filmu Žena, kterou miloval jsou zachyceny vzpomínky Wallis Simpsonové na seznámení s Eduardem, na život s ním, jeho abdikaci a jeho smrt. Eduarda velmi věrně představoval Anthony Andrews a Wallis hrála Jane Seymour. Eduard a Wallis na dobové fotografii 19

5. Král Jiří VI. (4. prosinec 1895-6. únor 1952) doba vlády: 1936-1952 Narodil se jako druhý syn waleského prince Jiřího, později krále Jiřího V., a jeho manželky Marie z Tecku. Narodil se v den výročí úmrtí svého pradědečka prince Alberta, manžela královny Viktorie. Na jeho počest dostal jméno Albert. V době svého narození byl čtvrtý v pořadí nástupnictví na trůn. 5.1 Mládí V mládí býval často nemocný. Byl přeučený levák a pravděpodobně důsledkem toho koktal. Navštěvoval královskou námořnickou školu v Osborne a školu královského námořnictva v Dartmouthu. V roce 1910 zemřel král Eduard VII. a na britský trůn usedl Albertův otec Jiří V. Albert se zapojil do bojů první světové války, sloužil jako lodní poddůstojník. Na lodi Collingwood se účastnil námořní bitvy proti německému námořnictvu. Po válce studoval dějiny, ekonomiku a občanskou nauku na Trinity College v Cambridge. V roce 1920 mu byl udělen titul vévody z Yorku a v té době také začal přebírat některé královské povinnosti, zastupovat svého otce a podnikat cesty. 20

5.2 Manželství Roku 1920 se Albert potkal Alžbětu Bowes-Lyonovou, která, i když byla potomkem skotského krále Roberta I. a Jindřicha VII., nebyla podle britského práva šlechtičnou. Alžběta několikrát odmítla Albertovu nabídku k sňatku a svolila až po dvou letech. Královská svatba se konala 26. dubna 1923 ve Westminsterském opatství. To, že Alžběta neměla šlechtický původ, bylo britskou veřejností vnímané jako známka modernizace královské rodiny. Narodily se jim dvě dcery: Alžběta, která nastoupila po svém otci na britský trůn jako královna Alžběta II., a Margareta. Celá rodina vedla relativně klidný a neokázalý život v domě na Piccadilly. Šťastná rodina Manželka Alžběta pomohla Albertovi překonat jeho strach z veřejného vystupování. Albert prováděl speciální dechová cvičení s jazykovým expertem Lionelem Loguem, aby se zbavil koktání. Výsledky se dostavily a pak už byl schopný veřejně vystupovat, i když s malými obavami. 21

5.3 Vláda Král Jiří V. zemřel v lednu 1936 a na trůn nastoupil Albertův starší bratr Eduard, který ale v prosinci téhož roku abdikoval, aby se mohl oženit s již dvakrát rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou. Tak se Albert stal králem, přestože to nečekal. Po nástupu na trůn přijal Albert jméno Jiří VI. Korunovace se konala 12. května 1937, ve stejný den, kdy měl být korunovaný Eduard. Obřadu se netradičně účastnila i jeho matka Marie, aby mu tak vyjádřila podporu. Ve funkci udělil titul vévoda z Windsoru svému bratru Eduardovi, který svou abdikací ztratil právo nosit královský titul. Král podporoval premiéra Nevilla Chamberlaina ve snaze o appeasement s Adolfem Hitlerem. Když se Chamberlain vrátil po podpisu Mnichovské dohody, veřejně vystoupil na balkóně Buckinghamského paláce vedle krále. To bylo do té doby nevídané - prostor na balkónu byl vyhrazen jen členům královské rodiny. Roku 1939 podnikl královský pár cestu do Kanady se zastávkou ve Spojených státech. Cílem cesty bylo získat politickou podporu Spojených států pro Velkou Británii v případné válce. Král s manželkou byli v průběhu návštěvy vřele vítaní kanadskou i americkou veřejností. Po vypuknutí války roku 1939 se Jiří VI. s rodinou rozhodli zůstat v Londýně. Oficiálně zůstávali v Buckinghamském paláci, ale na noc odjížděli z bezpečnostních důvodů na Windsorský hrad. V průběhu války král i královna navštěvovali vybombardovaná místa a továrny a tím poskytovali obyvatelstvu morální podporu. Královská rodina stejně jako ostatní obyvatelé žila z přídělového systému. Při oslavách konce války král a královna pozvali na vystoupení na balkónu Buckinghamského paláce premiéra Winstona Churchilla. 22

5.4 Commonwealth Období vlády Jiřího VI. bylo poznamenáno rozpadem Britského impéria. Postupně se osamostatňovaly další bývalé kolonie. Samostatné státy zůstaly součástí Commonwealth of Nations. Za jeho vlády došlo k uspořádání vztahů s Irskem. Ústava roku 1937 vyhlásila Irsko za suverénní, nezávislý a demokratický stát. Během druhé světové války bylo Irsko neutrální a v roce 1948 bylo prohlášeno republikou. 5.5 Pozdní období Po válce se jeho zdraví zhoršovalo po prožitém napětím v průběhu války a kvůli kouření. Onemocněl rakovinou plic a arteriosklerózou. Princezna Alžběta jako následnice trůnu se postupně s jeho zhoršujícím se zdravotním stavem ujímala větší části královských povinností. V září 1951 podstoupil Jiří VI. operaci, při které mu byla odstraněna levá polovina plic. 31. ledna 1952 vyprovodil přes varování lékařů svou dceru na cestu do Austrálie a Keni a 6. února zemřel ve spánku na infarkt. Byl pohřben v kapli svatého Jiří na Windsorském hradu. Jiří VI. přes svou vrozenou nesmělost projevil v těžkých dobách Británie statečnost, když společně se všemi Brity sdílel všechny obtíže války včetně bombardování Londýna. Po náletech ho bylo často vídat v ulicích, jak utěšuje a povzbuzuje Londýňany. Angličané mu to nikdy nezapomněli a vedle Winstona Churchilla byl bezesporu nejpopulárnějším mužem země. S dcerou Alžbětou 23

6. Královna Alžběta II. (21. dubna 1926) doba vlády: 1952 - dodnes Narodila jako první dcera krále Jiřího VI. Po narození byla Alžběta třetí v pořadí následníků britského trůnu. Nikoho nenapadlo, že z ní bude královna, jelikož se předpokládalo, že se korunní princ Eduard, Alžbětin strýc, ožení a bude mít děti a rodina druhorozeného Jiřího zůstane v ústraní. Eduard se však po necelém roce kralování trůnu vzdal, aby si mohl vzít milovanou Wallis Simpsonovou. Alžbětin otec se tak stal králem Jiřím IV. a Alžběta a její sestra Margaret byly královské dcery. Ani potom neměla nástupnictví jisté. Platil zákon, který upřednostňoval mužské potomky. Kdyby se Alžbětě narodil bratr, stal by se britským králem on. Pro Alžbětu toto nové postavení znamenalo jen více učení, které ji zároveň připravovalo na budoucí roli královny Británie. 6.1 Druhá světová válka Sotva dosáhla dostatečného věku, nastoupila do armády. Za druhé světové války sloužila jako nižší důstojnice Elisabeth Windsor bez nejmenších výhod a dotáhla to až k velitelské hodnosti. V armádě se stala kvalifikovanou automechaničkou. 24

6.2 Sňatek Alžběta se 20. listopadu 1947 provdala za svého vzdáleného příbuzného Philipa Mountbattena z řecké královské rodiny. Philip se vzdal svých řeckých a dánských titulů a krátce po sňatku mu byl udělen titul vévoda z Edinburghu. V poválečné bídě musela Alžběta ušetřit přídělové lístky na látky, aby vystačily na svatební šaty. Nechtěla žádná privilegia. Sňatek byl lehce kritizován (Philip byl jiného vyznání, jeho sestry se provdaly za německé šlechtice s vazbou na nacistické hnutí.), avšak byl brán jako záblesk obnovy země. 25

6.3 Smrt otce a nástup na trůn Jiří IV. zemřel 6. února 1952. Alžběta byla právě na oficiální návštěvě Keni. Když se tuto smutnou zprávu dozvěděla, okamžitě se vrátila domů. I když byl Jiří těžce nemocný, Alžbětu ztráta milovaného otce velmi zasáhla. Její korunovaci v červnu 1953 poprvé v dějinách přenášela televize. Přenos sledovalo dvacet milionů lidí a záznam dalších sto milionů. Oficiální korunovační portrét nebyla malba, nýbrž fotografie. 6.4 Vláda Alžběta II. nebyla jen královnou Anglie, Walesu a Skotska, ale i celého britského společenství. Státnické povinnosti ji proto vedly jak do Austrálie, Kanady a Afriky, tak i na různá exotická souostroví. Řada území se od koruny odtrhla. Roku 1982 svedla Británie s Argentinou válku o Falklandské ostrovy. Alžběta provedla Británii mnoha těžkými situacemi, ať už to byl rozpad kdysi mocné koloniální říše, studená válka nebo ekonomické krize. Musela se vyrovnávat nejen s politickými úskalími, ale i s řadou osobních problémů a smutných událostí v královské rodině. Možná i proto ji většina Britů miluje. A ti, kteří ji nemilují, ji alespoň uznávají. 26

6.5 Potomci Královna Alžběta II. má se svým manželem čtyři děti, tři syny a jednu dceru. Královská rodina v roce 1979 v Balmoral 6.5.1 Charles, princ z Walesu Nejstarší syn Charles, nyní princ z Walesu, se narodil 14. listopadu 1948. Jeho první manželkou byla Diana Spencer. Z tohoto manželství vzešli dva synové, William (1982) a Harry (1984), avšak jinak manželství nebylo příliš úspěšné. Charles měl dlouhodobou přítelkyni Camillu Parker - Bowles. Diana měla později také milence. Věnovala se charitě, boji proti AIDS, atd. V roce 1996 bylo jejich manželství rozvedeno. 27

Diana tragicky zahynula při autonehodě v Paříži 30. srpna 1997. Britská veřejnost pro princeznu velmi truchlila. Královna odmítla Dianinu smrt komentovat, zůstala na zámku ve Skotsku a mlčela. Lid ji za to odsuzoval, a dokonce řada Britů byla nakloněna zrušení monarchie. Tehdejší premiér Tony Blair však královnou přesvědčil, že poddaní od ní čekají vyjádření. Alžběta nakonec vydala smuteční prohlášení a zúčastnila se státního pohřbu. Necelých devět let po rozvodu s první manželkou Dianou si princ Charles vzal svou dlouholetou přítelkyni Camillu Parker - Bowlesovou, která byla také jednou z příčin jeho rozvodu. Camilla užívá titulu vévodkyně z Cornwallu. 6.5.2 Anne, královská princezna Jediná dcera královny Alžběty II. princezna Anne se narodila 15. srpna 1950. V současnosti je desátá v pořadí na britský královský trůn. Je známa pro svoji charitativní práci. Je jediným členem britské královské rodiny, který soutěžil na olympijských hrách, a to v jízdě na koni. Stala se členkou Mezinárodního olympijského výboru. 28

Z manželství s Markem Philipsem má dvě děti - Petera Philipse (1977) a Zaru Philips (1981). Ani jeden z nich nenese žádný titul, údajně kvůli přání jejich matky, která tak chtěla své děti ochránit od publicity, kterou by jim tituly přinesly. Staly se tak prvními vnoučaty britského monarchy, která nemají žádný titul. V roce 1992 se Anne a Mark Philips rozvedli. Později téhož roku se Anne vdala za Timothyho Laurence. 6.5.3 Andrew, vévoda z Yorku Třetí dítě a druhý syn královny Alžběty II. se narodil 19. února 1960. Je čtvrtý v pořadí na britský trůn. V roce 1986 se Andrew oženil se Sarah Margaret Fergusonovou. V den sňatku obdržel titul vévody z Yorku. Z manželství vzešly dvě dcery - princezny Beatrice (1988) a Eugenie (1990). V roce 1992 však manželé oznámili, že budou žít odděleně. K rozvodu došlo v roce 1996, proběhl přátelsky a oba se v péči o dcery střídají. 29

6.5.4 Edward, hrabě z Wessexu Nejmladší syn královny Alžběty II. se narodil 10. března 1964. Je sedmý v pořadí na britský trůn. Jako jeden z pěti členů britské královské rodiny získal magisterský titul na Univerzitě v Cambridge. V červnu 1999 se oženil se Sophií Rhys - Jones. V den svatby se z něj stal hrabě z Wessexu, Sophie dostala titul komtesa z Wessexu. Mají dvě děti, dceru Louise (2003) a syna Jamese (2007). 6.5.6 Vnoučata Nejznámějšími vnoučaty královny Alžběty jsou synové prince Charlese William a Harry, kteří jsou v současnosti druhý a třetí v pořadí následnictví na královský trůn. V dalším pořadí jsou pátá a šestá dcery prince Andrewa (ten je čtvrtý), Beatrice a Eugenie. Následují za svým otcem děti prince Edwarda (sedmý), James (osmý) a Lady Luise (devátá). Děti princezny Anny (nyní desátá), syn Peter Phillips (jedenáctý,) pak je jeho dcera Svannah dvanáctá (královnina pravnučka) a teprve za ní dcera princezny Anny Zara Phillips, v současnosti třináctá. Vnuci královny Alžběty William a Harry s otcem 30

6.6 Zajímavosti Alžběta II. si může připsat i několik prvenství: jako první britská panovnice navštívila v roce 1996 Prahu, po pádu železné opony, též zavítala poprvé do Polska a Ruska. Jako první příslušník královské rodiny zavítala do Vatikánu a na Blízkém východě jako první britská panovnice navštívila mešitu. Na důkaz respektu si dokonce vyzula obuv a pokryla si hlavu šálem. Největším královniným koníčkem je fotografování. Královna miluje psy, především plemeno Welsh Corgi, a také koně, na kterých umí dobře jezdit. Za dobu svého kralování rozeslala na sto tisíc telegramů občanům své říše, kteří se dožili 100 let. Na britském trůnu přežila 11 amerických prezidentů a šest papežů. Navštívila 24x Kanadu, 16x Austrálii, Nový Zéland 10x a Jamajku 6x. Královna dodržuje tradici rozdávání vánočního pudinku svým sloužícím. Za dobu svého panování jich rozdala 80 tisíc! Královna se může pochlubit neuvěřitelnou sbírkou klobouků, která čítá více než 5000 kusů! 31