Migrace a kriminalita - materiál pro média Kulatý stůl 30.5.2017, Braunův dům, Praha Kriminalita cizinců se v poslední době stala hojně diskutovaným tématem, mj. díky vyjádřením českých politiků, především ministra vnitra Milana Chovance. Při bližším zkoumání tématu však vyjde najevo, že k tomuto tématu existuje překvapivě málo dostupných dat a spolehlivých informací. Informace je možné čerpat především z veřejně dostupných dat MVČR o počtu cizinců pobývajících v ČR a ze statistik ČSÚ, které ovšem nezahrnují například věk migrantů a nezabývají se podrobněji ani typem kriminality, které se cizinci dopouští - a nelze na nich proto stavět srovnání s mírou kriminality domácí populace. Mediální pokrytí daného tématu se tedy soustředí především na vyjádření politiků a také na zahraniční kontext (situace v Rakousku a v Německu). 1. Mediální pokrytí migrace v českých médiích Během období únor - duben 2017 vyšlo v českých médiích dle databáze Newton celkem 86 relevantních výstupů k tématu migrace a kriminality. 45 % článků vycházelo z nějakých statistik - typicky z nově zveřejněných statistik kriminality z Německa nebo Rakouska ( V Německu stoupla kvůli přistěhovalcům násilná kriminalita, V Rakousku stoupla kriminalita. Souvisí to s příchodem migrantů, tvrdí ministr vnitra ). V případě Česka se s tím setkáme méně často, přesto pár takových článků bylo ( V roce 2015 bylo 420 Vietnamců stíháno, 382 z nich obžalováno a 512 odsouzeno. ). Zbývajících 55 % článků se věnovalo individuálním zločinům migrantů/ uprchlíků/ cizinců ( Tři migranty v Rakousku odsoudili za znásilnění studentky, Rvačka dvou cizinců v Domažlicích skončila pokusem o vraždu ).
Média bedlivě sledují kriminalitu migrantů především v Německu: Většina článků vyznívala nepříznivě pro migranty/ uprchlíky/ cizince - reprezentují cizince jako hrozbu, přímo či nepřímo staví na přímé úměře mezi migrací a zvýšenou mírou kriminality. Často však na základě těch samých statistik různá média produkují články s odlišným vyzněním, například: Statistiky naopak ukazují, že dlouhodobě je podíl cizinců na kriminalitě nižší než jejich procentuální zastoupení v německé společnosti - a v průběhu roku 2016 kriminalita migrantů navíc klesala, přestože jich v Německu opět přibylo. (Respekt) Počet cizinců podezřelých z trestné činnosti v Německu stoupl v roce 2016 oproti roku 2015 o 52,7%. Obavy vzbuzuje trestná činnost osob ze severní Afriky a z Balkánu. (Česká justice).
2. Dostupné analýzy kriminality cizinců na území ČR Hlavním dostupným materiálem k tématu kriminality cizinců na území ČR je analýza vypracovaná Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí (VÚPSV), která shrnuje data z let 2013-2015. Hlavní zjištění: Podíl cizinců na objasněných trestných činech mezi lety 2006-2015 vzrostl o 0,8 % z 6,4 % na 7,2 %. Trestné činy páchají v ČR především osoby ze zemí EU, podíl osob ze třetích zemí na objasněných trestných činech byl v roce 2015 2,7 %. Pokud vztáhneme čísla o kriminalitě na obyvatelstvo ČR, opticky to vypadá, že cizinci spáchají víc trestných činů, než je jejich podíl v populaci (4,3 % v roce 2015). Nicméně většinu trestných činů spáchají cizinci EU, ti zároveň nemají povinnost registrovat svůj přechodný pobyt (číslo 4,3 % tedy neodpovídá reálnému podílu cizinců). Můžeme si být jisti číslem 3,3 % cizinců ze třetích zemí, ti spáchali 2,7 % objasněných trestných činů v roce 2015. S přihlédnutím k podhodnocenému počtu osob pocházejících z Evropské unie můžeme říci, že podíl trestných činů cizinců přibližně odpovídá jejich podílu v populaci. Vývoj počtu evidovaných a objasněných trestných činů spáchaných cizinci v ČR 2013-2015, z toho cizinci ze zemí EU a cizinci ze třetích zemí: 2013 2014 2015 Celkový počet objasněných trestných činů 117 596 114 392 101 597 Celkový počet trestných činů spáchaných cizinci 7 470 7 385 7 264 Celkový počet trestných činů spáchaných cizinci ze třetích zemí (CTZ) 2 857 2 849 2 717 Celkový počet trestných činů spáchaných cizinci ze zemí EU 4 613 4 536 4 547 Podíl trestných činů spáchaných cizinci na celkovém počtu TČ 6,35% 6,46% 7,15% Podíl trestných činů spáchaných cizinci ze třetích zemí na celkovém počtu TČ 2,43% 2,49% 2,67%
Cizinci tvořili v roce 2015 7,4 % z celkového počtu odsouzených. Nejvíce odsouzených osob bylo ze Slovenska (37,8 %), Ukrajiny (15 %) a Vietnamu (10,5 %). Podíl cizinců z třetích zemí na vězněných osobách byl 4,2 % v roce 2015. V některých typech trestných činů mají cizinci z třetích zemí vyšší podíl, než je zmíněných 2,7 %. Jedná se o vraždy (6,5 %), hospodářskou trestnou činnost (4,5 %) a ostatní trestné činy zahrnující nelegální překročení státních hranic a drogovou kriminalitu (3,8 %). Naopak krádeže a majetková kriminalita cizinců z třetích zemí je nízká (podíl na objasněných trestných činech v roce 2015 1,2 %). Účast cizinců na organizovaném zločinu: Z hlediska podílu cizinců na organizované zločinecké činnosti patří Česká republika k zemím, kde je i přes drobné výkyvy poměr mezinárodního a domácího prvku trvale v podstatě stejný. (...) V roce 2015 byla podle odhadu expertů 50 % cizinců a 50 % Čechů, což je v souladu s dlouhodobým trendem. Zdroj: Kriminalita cizinců z třetích zemí v České republice v letech 2013 až 2015, VÚPSV, v. v. i. Praha, 2016
druh kriminality kódy 2013 2014 2015 ČR CTZ EU ČR CTZ EU ČR CTZ EU vraždy 101-106 165 14 8 125 5 13 137 10 7 násilné činy 107-190 12 071 308 563 11 226 299 527 10 364 282 556 mravnostní činy 201-290 1 246 25 64 1 248 27 62 1 243 41 81 krádeže vloupáním 311-390 9 785 69 343 8 672 50 323 5 903 40 252 krádeže prosté 411-490 19 514 299 829 19 037 201 776 14 938 203 809 majetkové činy 511-590 5 195 81 268 5 245 95 219 4 829 70 254 maření výkonu úř. rozhodnutí 663 10 844 534 520 9 330 382 439 7 985 332 379 hospodářské činy 801-890 14 156 509 502 14 164 582 543 13 633 672 564 ostatní kriminální činy 611-662, 664-690 8 839 439 357 9 011 527 360 8 501 404 414 zbývající kriminalita trestné činy a 721-790, 901-903 28 311 579 1 159 28 949 681 1 274 26 800 663 1 231 celková kriminalita 101-903 110 126 2 857 4 613 107 007 2 849 4 536 94 333 2 717 4 547
3. Vnímání problematiky ze strany veřejnosti Z aktuálních průzkumů veřejného mínění vyplývá, že čeští mají tendenci kriminalitu cizinců značně nadhodnocovat, jak ukazuje např. průzkum společnosti Median pro server IDnes.cz z března 2017: Zdroj: Median pro Idnes, březen 2017, viz: http://www.median.eu/cs/wpcontent/uploads/2017/03/median_vyzkum_idnes_kriminalita.pdf Kriminalita je zároveň nejčastější příčinou obav z cizinců:
Zdroj: Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2017, CVVM, viz: https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a4285/f9/ov170426.pdf
4. Situace v Německu Analýza: Dr. Christian Walburg, Institut kriminologie, univerzita Münster (2016) nepovolený pobyt turisté/ projíždějící jiný legální pobyt (od r.2010 bez držitelů víz strpění) držitelé víz strpění žadatelé o azyl Studenti/žáci zaměstnanci Závěry: - Migranti, kteří se začlení do vzdělávání a na trh práce, nemají sklon k vyšší kriminalitě než zbytek obyvatelstva integrace je rozhodujícím faktorem - Podíl cizinců na počtu kriminálních činů se v roce 2015 oproti předchozímu roku zvýšil z 18,9 na 27,6 procent. Zvýšení absolutního počtu podezřelých o 34 procent přitom nijak dramaticky nepřevyšuje zvýšení celkového počtu cizinců v obyvatelstvu. - Zvýšení je způsobeno převážně nárůstem počtu krádeží, u části pachatelů se přitom jedná o cizince, kteří v Německu nepobývají (přeshraniční kriminalita) - Podíl cizinců páchajících násilné a sexuální trestné činy od roku 2008 stoupá pomaleji než podíl cizinců na obyvatelstvu - Při posuzování kriminálních statistik je třeba vzít v úvahu metodologické faktory, které je mohou zkreslovat: o o Specificky cizinecké delikty: Statistiky zahrnují přestupky, které mohou spáchat pouze cizinci (např. pobyt bez platného víza) Turisté a přeshraniční kriminalita: Statistika započítává i přestupky a trestné činy pachatelů, kteří se v Německu zdržují pouze jako turisté, nebo přicestují za účelem páchání trestné činnosti (organizovaná kriminalita, obchod s drogami, prostituce apod.)
o o o Obvinění versus prokázaná trestná činnost: Statistika ukazuje počet obvinění, nikoliv prokázaných trestných činů. Cizinci však bývají častěji kontrolováni a udáváni policii. Sociální status: podíl příslušníků nižších sociálních vrstev je u cizinců vyšší než v německém průměru. Zároveň existuje úzká souvislost mezi ekonomickým statusem a kriminalitou. Při porovnání kriminality Němců a cizinců ze stejných sociálních vrstev je kriminalita cizinců dokonce nižší, jak ukázala studie univerzity v Siegenu. Věk: Většinu trestných činů a přestupků páchají lidé v mladším věku. Věková struktura cizinců se liší, v této skupině je vyšší počet mladších lidí než ve zbytku populace. Zpráva Kriminalita v kontextu imigrace - BKA (Bundeskriminalamt, Spolkový kriminální úřad), 2017 - Pracuje s kategorií přistěhovalec, která zahrnuje: Osoby s nárokem na azyl/mezinárodní ochranu, žadatele o azyl, osoby s vízem strpění, válečný uprchlík a nepovolený pobyt. - Počet kriminálních činů, na nichž se podílel aspoň jeden přistěhovalec, oproti loňsku výrazně narostl (o 42 procent). Tento vývoj je třeba zasadit do kontextu zvýšení počtu přistěhovalců v Německu od roku 2015 (+490 % v porovnání s rokem 2014). Jakých kriminálních činů se dopouštěli žadatelé o azyl v roce 2016? majetkové delikty a falšování (z toho jízda načerno: 60 procent) Krádeže (z toho krádež v obchodě: 60 procent:) ublížení na zdraví a omezení osobní svobody (z toho 78 procent: ublížení na zdraví) ostatní trestné činy drogová kriminalita sexuální kriminalita trestné činy proti životu - Největší podíl kriminality žadatelů o azyl v loňském roce připadá na bagatelní delikty jako jízda načerno nebo drobné krádeže
Jaký je podíl jednotlivých národností na celkovém počtu pachatelů z řad žadatelů o azyl? Podíl podezřelých (2016) Podíl dané národnosti na celkovém počtu registrovaných žadatelů (2015/16) - Podíl občanů zemí, z nichž pochází většina žadatelů o azyl (Sýrie, Afghánistán, Irák) na celkovém počtu podezřelých byl výrazně nižší než jejich podíl na celkovém počtu přistěhovalců. Naopak podíl občanů států Maghrebu, Gruzie, západního Balkánu, Gambie, Nigérie a Somálska byl oproti jejich podílu na počtu přistěhovalců výrazně vyšší.